Evropský parlament,

–  s ohledem na svá dřívější usnesení o Íránu, zejména na svá usnesení o lidských právech a obzvlášť na usnesení ze dne 10. února 2010(1) a ze dne 8. září 2010(2),

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navy Pillayové, která dne 23. listopadu 2010 vyjádřila obavy ohledně případu Nasrín Sotúdeové a prohlásila, že se jedná o součást mnohem širších tvrdých opatření a že situace zastánců lidských práv v Íránu je stále složitější,

–  s ohledem na to, že se v Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv, kterou Valné shromáždění přijalo na základě konsenzu v roce 1998, uvádí, že státy „přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany [zastánců lidských práv] ze strany příslušných orgánů před násilím, výhružkami, odplatou, diskriminací de jure nebo de facto, nátlakem nebo jinou svévolnou činností“, jež jsou důsledkem jejich oprávněných snah o podporu lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a na Úmluvu o právech dítěte, jichž je Írán smluvní stranou,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 21. prosince 2010 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že významná íránská právnička v oblasti ochrany lidských práv Nasrín Sotúdeová byla odsouzena na 11 let odnětí svobody za „činnost zaměřenou proti národní bezpečnosti“, „členství v organizaci Centrum zastánců lidských práv“, za to, že na videozáznamu svého vystoupení nemá hidžáb (islámskou pokrývku hlavy), a za „propagandu proti režimu“; vzhledem k tomu, že jí po ukončení výkonu trestu bylo na dobu 20 let zakázáno také vykonávat povolání právničky a cestovat,

B.  vzhledem k tomu, že paní Sotúdeová, matka dvou dětí, byla zatčena dne 4. září 2010, držena dlouhou dobu v izolaci, údajně mučena a že jí byl odepřen kontakt s rodinou a právníkem, a vzhledem k tomu, že se dostala na pokraj smrti po hladovce, kterou držela na protest proti podmínkám ve vězení a porušování řádného soudního řízení,

C.  vzhledem k tomu, že manžel paní Sotúdeové, pan Rezá Chandán, byl dne 15. ledna 2011 předvolán policií a zadržován přes noc, poté byl propuštěn na záruku, kterou poskytla třetí osoba, a nyní je stíhán za obhajobu své manželky,

D.  vzhledem k tomu, že Nasrín Sotúdeová je obhájkyní nizozemské státní příslušnice Zahry Bahrámíové, která byla zatčena po protestech v průběhu svátku Ášúrá dne 27. prosince 2009 a která byla nedávno odsouzena ke smrti,

E.  vzhledem k tomu, že odsouzení paní Sotúdeové je součástí systematických útoků na právníky v oblasti lidských práv a aktivisty v Íránu, které zahrnují odsouzení Šivy Nazar Áháríové, spoluzakladatelky Výboru zpravodajů zabývajících se problematikou lidských práv a významné aktivistky, ke čtyřem letům odnětí svobody a 74 ranám bičem dne 7. ledna 2011 a odsouzení významného právníka Muhammada Seifa Zádeho k devíti letům odnětí svobody a desetiletému zákazu vykonávání povolání právníka ze dne 30. října 2010, vzhledem k tomu, že obhájce v oblasti lidských práv Muhammad Olíáífar si odpykává jednoletý trest odnětí svobody za obhajobu svých klientů; vzhledem k tomu, že mezi další zastánce lidských práv, kteří čelí hrozbě trestního stíhání v Íránu, patří Muhammad Alí Sultání a Hútán Kíán,

F.  vzhledem k tomu, že rok po demonstracích, které se uskutečnily v prosinci 2009 v průběhu oslav svátku Ášúrá, zůstávají stovky zatčených íránských občanů stále ve vězení a íránské orgány v průběhu roku pozatýkaly další osoby, zejména při příležitosti Dne studentů 7. prosince 2010, a vzhledem k tomu, že podle zpráv organizace Amnesty International ve vězení stále zůstává přes 70 studentů,

G.  vzhledem k tomu, že cílem represí jsou i nadále také novináři a blogeři (v současnosti zůstává ve vězení přes 30 novinářů) a že dokonce i význačným zástupcům íránské kultury, jako např. filmovému režisérovi Džafar Panáhí, kterému bylo v prosinci 2010 zakázáno tvořit filmy po dobu 20 let a který byl kromě toho odsouzen k 6 letům odnětí svobody, je odepírána svoboda projevu,

H.  vzhledem k tomu, že v Íránu nadále dochází k vynuceným doznáním, mučení, špatnému zacházení s vězni, ke spánkové deprivaci, k držení osob v izolaci, k nezákonnému věznění, ke krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení, k tělesnému týrání včetně znásilňování, zatímco státní činitelé zůstávají beztrestní, což vzbuzuje vážné obavy ohledně spravedlnosti a transparentnosti soudních procesů v této zemi,

I.  vzhledem k tomu, že místo toho, aby byly vyšetřeny popravy vykonané bez řádného soudu, mohou být truchlící příbuzní popravených osob zatýkáni, jako tomu bylo v případě Mahdího Ramazáního, který byl vzat do vyšetřovací vazby u hrobu svého syna v prosinci 2010 a po němž je požadována nehorázná kauce, kterou nemůže v žádném případě zaplatit,

J.  vzhledem k tomu, že Írán se vůči mezinárodnímu společenství zavázal, že bude dodržovat Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

1.  vyzývá vládu Íránské islámské republiky k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Nasrín Sotúdeové a všech dalších vězňů svědomí a považuje odsouzení Nasrín Sotúdeové za politický akt zaměřený na odstranění jedné z vedoucích zastánkyň lidských práv, aby nemohla vykonávat své povolání;

2.  důrazně odsuzuje mimořádně tvrdý trest uložený Nasrín Sotúdeové a zastrašování jejího manžela a vyjadřuje jí uznání za statečnost a angažovanost;

3.  vyzývá Íránskou islámskou republiku, aby dodržovala normy stanovené v Zásadních zásadách OSN pro roli advokátů, kde je stanoveno, že advokátům musí být umožněno vykonávat jejich povolání „bez zastrašování, kladení překážek, bezdůvodného obtěžování a nevhodného vměšování“ a že advokáti mají právo na svobodu projevu včetně „práva účastnit se veřejných diskuzí ve věcech týkajících se práva, výkonu spravedlnosti a propagace a ochrany lidských práv“;

4.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že soudní řízení v Íránu nejsou spravedlivá ani transparentní, a vyzývá íránské orgány, aby podpořily spravedlivé procesy jak na základě zákonů, tak i v praxi; apeluje na nejvyššího zástupce íránského soudnictví Ajatolláha Sádeqa Ámolího Lárídžáního, aby ustavil nezávislou komisi, která by vyšetřila stíhání právníků v oblasti lidských práv a pohnala k odpovědnosti všechny státní činitele, kteří se účastnili nezákonných procesů;

5.  vyzývá orgány, aby bojovaly proti beztrestnosti osob porušujících lidská práva v rámci bezpečnostních sil; znovu poukazuje na svůj požadavek, aby bylo provedeno nezávislé vyšetřování případů údajných poprav vykonaných od sporných červnových prezidentských voleb bez řádného soudního procesu a aby byli údajní pachatelé postaveni před soud;

6.  vyzývá íránskou vládu, aby plně spolupracovala se všemi mezinárodními mechanizmy v oblasti ochrany lidských práv, spolu s OSN pokračovala v hledání možností spolupráce na reformě lidských práv a systému soudnictví a uplatnila všechna doporučení uvedená ve všeobecném pravidelném přezkumu;

7.  vyzývá k tomu, aby byl znovu zřízen mandát OSN pro zvláštního zpravodaje k prošetření případů porušování lidských práv, a vybízí k tomu, aby byly osoby, které se v Íránu dopouštějí jejich porušování, pohnány k odpovědnosti;

8.  vyzývá íránské orgány, aby umožnily Červenému půlměsíci přístup ke všem zatčeným a povolily mezinárodním organizacím na ochranu lidských práv monitorovat situaci v zemi;

9.  naléhavě vyzývá íránské orgány, aby přehodnotily rozsudek v případě Zahry Bahrámíové a aby jí v souladu s mezinárodními normami zajistily spravedlivý soudní proces a vzhledem k její nizozemské státní příslušnosti umožnily přístup k nizozemským orgánům;

10.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva navrhla další opatření, která by aktivně chránila íránské zastánce lidských práv, a vybízí členské státy a místní orgány, aby podpořily iniciativy, jako je Evropský program měst poskytujících útočiště a mezinárodní síť měst poskytujících útočiště;

11.  požaduje, aby byl rozšířen stávající seznam jednotlivců a organizací, na něž se vztahuje zákaz cestování do EU a zmrazení majetku, tak aby do něj byli zahrnuti íránští státní činitelé, kteří nesou odpovědnost za porušování lidských práv, represe a omezování svobody v Íránu;

12.  vyzývá zástupce EU a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci, aby se znovu zapojili do rozhovorů o dodržování lidských práv v Íránské islámské republice;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva, předsedovi íránského Nejvyššího soudu a vládě a parlamentu Íránské islámské republiky.

(1) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 9. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0310.