Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v oblasti lidských práv v Tunisku a zejména na svá usnesení přijatá dne 29. září 2005(1), dne 15. prosince 2005(2) a dne 15. června 2006(3),

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu o přidružení uzavřenou v březnu 1998 mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé,

–  s ohledem na politiku Unie v oblasti lidských práv a demokratizace ve třetích zemích, kterou Rada přijala v prosinci 2005,

–  s ohledem na své usnesení o doložce týkající se lidských práv a demokracie, která je součástí dohod Evropské unie, přijatou dne 14. února 2006(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2006 týkající se posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726),

–  s ohledem na sdělení Komise „Provádění evropské politiky sousedství v roce 2009, hodnotící zpráva pro Tunisko“ (KOM(2010)0207- SEK(2010)0513),

–  s ohledem na akční plán Evropská unie-Tunisko,

–  s ohledem na své usnesení o politice Evropské unie ve prospěch obhájců lidských práv(5) přijatou dne 17. června 2010,

–  s ohledem na prohlášení Evropské unie v návaznosti na 8. schůzi Rady přidružení EU-Tunisko, která se konala dne 11. května 2010,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie Catherine Asthonové a evropského komisaře Stefana Füleho o situaci v Tunisku, která učinili dne 13. ledna 2011 a dne 17. ledna 2011,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu pana Buzeka o situaci v Tunisku ze dne 17. ledna 2011,

–  s ohledem na čl. 110 odst 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že masivní lidové demonstrace, které probíhaly po celé zemi po sebeupálení Mohameda Bouaziziho dne 17. prosince 2010, vedly k odchodu prezidenta bin Alího dne 14. ledna 2011 a umožnily tuniskému lidu znovu dosáhnout svobody a svrhnout režim nastolený v roce 1987 dnes již bývalým prezidentem bin Alím,

B.  vzhledem k tomu, že poklidné protestní hnutí bylo násilně potlačeno zásahy pořádkových sil, které si vyžádaly více než sto obětí,

C.  vzhledem k neschopnosti Evropské unie vytvořit skutečnou, soudržnou a účinnou zahraniční politiku vůči svým partnerům; připomínaje zejména slabost mechanismů spolupráce mezi EU a Tuniskem a znovu zdůrazňuje žádost Evropského parlamentu, aby k doložkám o lidských právech, které jsou součástí dohod o přidružení, existoval i mechanismus umožňující jejich účinné uplatnění; vzhledem k nezbytnému přezkumu současné politiky sousedství,

D.  vzhledem k závěrům Rady přidružení ze dne 11. května 2010, které Tunisku připomněly, že zásadní podmínkou pro to, aby se tato země skutečně přiblížila Evropské unii, je reforma soudnictví, pluralita a demokratická účast, svoboda projevu a sdružování a ochrana obhájců lidských práv; vzhledem k tomu, že tuniské orgány těmto závazkům nedostály,

E.  vzhledem k tomu, že Tunisko a Evropská unie pracovaly právě na stanovení akčního plánu na období 2011–2016; vzhledem k tomu, že tento proces bude vyžadovat, aby oba partneři vyvinuli v řadě otázek zvýšené úsilí, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod,

F.  vzhledem k tomu, že naděje, kterou přinesl konec autoritářského režimu v Tunisku a nastolení stabilní demokracie, může přispět k potvrzení stejných tužeb i u jiných národů,

1.  vyjadřuje svou solidaritu s tuniským lidem, který veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu; obdivuje v tomto ohledu odvahu a odhodlání, které tuniský národ prokázal, a vyjadřuje soustrast rodinám obětí a solidaritu zraněným;

2.  odsuzuje represe a nepřiměřené použití síly bezpečnostními silami; vítá naopak postoj ozbrojených sil, které odmítly střílet do demonstrantů; požaduje, aby bylo zahájeno nezávislé vyšetřování v souvislosti se zásahy, které si v uplynulých týdnech vyžádaly lidské životy a při nichž byla použita nepřiměřená síla, a rovněž v souvislosti s korupcí, a aby viníci byli postaveni před soud;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit plnou účast všech politických, sociálních, občanských a demokratických tuniských sil tak, aby prozatímní vláda získala důvěru občanů a nezbytnou legitimitu k přípravě voleb a přechodu k demokracii;

4.  rozhodně podporuje demokratický proces; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit nezbytné podmínky k uspořádání voleb do nového parlamentního shromáždění pověřeného vypracováním demokratické ústavy respektující rovnováhu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí a nezávislost soudnictví, a to v přiměřené lhůtě, která všem opozičním silám a všem sdělovacím prostředků umožní se v celostátním měřítku zorganizovat; přeje si, aby se těchto voleb mohly zúčastnit všechny demokratické síly, které se zaváží k tomu, že budou respektovat pluralitu, svobodu svědomí a přechod k demokracii; vítá v tomto ohledu rozpuštění ministerstva informací a zaručení svobody projevu;

5.  vítá návrh zákona na zavedení obecné amnestie, který má umožnit propuštění politických vězňů, návrat oponentů režimu, uznání všech opozičních stran a registraci nevládních organizací;

6.  žádá, aby EU okamžitě uskutečněna rozhodnutí o zablokování neoprávněně získaného majetku rodiny bin Alího a jeho blízkých; vítá oznámení příslušných orgánů o tom, že státu bude vrácen movitý i nemovitý majetek strany RCD;

7.  podporuje vytvoření tří výborů – z nichž každému předsedá nezávislá osobnost těšící se dobré pověsti – pro reformu institucí a institučních zákonů, boj proti korupci a prošetření událostí, k nimž došlo po 17. prosinci 2010; zdůrazňuje, že tyto výbory budou muset jednat zcela nezávisle a bude jim muset být svěřena skutečná vyšetřovací pravomoc; domnívá se, že je nezbytné, aby tyto výbory měly do míry, jakou považují za vhodnou, k dispozici odborné zkušenosti a podporu Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva a příslušné mechanismy Organizace spojených národů;

8.  žádá vysokou představitelku, aby podpořila vytvoření pracovní skupiny, do jejíž činnosti se zapojí i poslanci Evropského parlamentu a která umožní řešit potřeby související s procesem přechodu k demokracii vyjádřené aktéry demokratických změn, k nimž patří zejména příprava svobodných a demokratických voleb, podpora vzniku politických stran a nezávislých sdělovacích prostředků, ale i obnova transparentní a nezávislé státní správy a politické moci a spravedlivého a nezávislého soudnictví;

9.  vyzývá vysokou představitelku a místopředsedkyni Komise, aby podpořila budoucí volební proces tím, že do Tuniska vyšle volební pozorovatelskou misi;

10. vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku EU, aby v tomto ohledu byly připraveny přesměrovat prostředky – a v případě potřeby je navýšit – jednotlivých finančních nástrojů pro spolupráci EU–Tunisko;

11.  žádá Komisi a EIB, aby podpořily Tunisko prostřednictvím půjček se zvýhodněným úrokem s cílem umožnit diverzifikaci tuniského hospodářství a dát tuniské mládeži perspektivu kvalitního zaměstnání v rámci skutečné smlouvy o rozvoji upřednostňující produktivní investice místní a zahraniční povahy;

12.  žádá Komisi, aby podpořila, a to i finančně, pomoc, kterou evropská občanská společnost může nabídnout občanské společnosti Tuniska, což se týká zejména sdružení pro ochranu lidských práv a sociálních partnerů;

13.  naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby se poučila z tuniské situace a revidovala svou politiku podpory demokracie a lidských práv vytvořením mechanismu, který umožní zařazení doložky o lidských právech do všech dohod se třetími zeměmi; trvá na tom, aby při přezkumu politiky sousedství byla upřednostněna kritéria týkající se nezávislosti a spravedlnosti, dodržování základních svobod, plurality a svobody tisku a boje proti korupci; vyzývá k lepší koordinaci s ostatními politikami, které Unie vůči těmto zemím vede;

14.  domnívá se, že boj proti korupci a posílení právního státu ve třetích zemích jsou základními kritérii pro splnění očekávání lidu těchto zemí a přilákání zahraničních investic;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vysoké představitelce, vládám a parlamentům členských států, Parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří a prozatímní vládě a parlamentu Tuniska.

(1) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 618. (2) Úř. věst. C 286 E, 23.11.2006, s. 495. (3) Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 480. (4) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107. (5) Přijaté texty, P7_TA(2010)0226.