Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2011 o provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států
Evropský parlament,
– s ohledem na svůj postoj ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020(1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. ledna 2011 nazvané Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi (KOM(2011)0011) a návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který byl k tomu sdělení připojen,
– s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států ze dne 12. ledna 2011 (KOM(2011)0006),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(2),
– s ohledem na článek 148 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v návaznosti na přijetí roční analýzy růstu Komise navrhla, aby byly v roce 2011 zachovány hlavní směry politiky zaměstnanosti přijaté pro rok 2010,
B. vzhledem k tomu, že stávající hospodářská situace i nadále představuje výzvu v podobě rostoucí nezaměstnanosti a sociálního vyloučení,
C. vzhledem k tomu, že hospodářská obnova, zaměstnanost, boj proti chudobě a sociální začlenění jsou navzájem velmi provázány,
D. vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politik zaměstnanosti členských států jsou hlavními nástroji, jejichž účelem je směřovat úsilí EU a členských států k dosažení cílů a vytyčených úkolů strategie Evropa 2020,
E. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit úsilí na všech úrovních a začlenit do procesu sociální partnery a další zúčastěné strany, a zajistit, aby byly řádně plněny hlavní směry zaměstnanosti s cílem zvýšit zapojení do pracovního trhu, rozvíjet dovednosti pracovníků a zlepšit kvalitu a výsledky vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy,
Posílení správy a stanovení ambicióznějších plánů při plnění cílů Evropa 2020
1. domnívá se, že vzhledem k tomu, že Komise navrhla zachovat v roce 2011 hlavní směry politik zaměstnanosti, které byly přijaty pro rok 2010, se doporučení k národním programům reforem stala hlavními nástroji makroekonomického dohledu a orientace; lituje skutečnosti, že do procesu nebyl zapojen Parlament a neproběhly v tomto ohledu žádné debaty;
2. domnívá se, že významné problémy, se kterými se v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti potýká EU i členské státy by měly být řádně zohledněny v budoucím postupu řešení makroekonomické nerovnováhy, který tvoří součást politického rámce hlavních směrů EU v oblasti zaměstnanosti;
3. domnívá se, že roční analýza růstu a rámec, který vytvořil evropský semestr, jsou klíčovým nástrojem k posílení soudržnosti hospodářských politik a tudíž také důležitou součástí opatření Unie určených na řešení krize; konstatuje nicméně, že tyto nástroje by měly být využívány v souladu s potřebami demokratického procesu a měly by podporovat stávající nástroje vycházející ze Smlouvy, zejména hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, do nichž musí být Parlament úzce zapojen (v případě hlavních směrů politik zaměstnanosti musí být Parlament konzultován), a nikoli přispívat k jejich nahrazení nebo snižování jejich významu; vyzývá, aby byly tyto nástroje začleněny do rámce evropského semestru a aby se věnovala zvláštní pozornost tomu, aby se nesnižoval význam těchto nástrojů s cílem splnit závazek, který přijala Komise a Rada, k převzetí větší odpovědnosti za své politiky a zajištění větší demokratické odpovědnosti;
4. vyzývá Radu a Komisi, aby při poskytování politického poradenství členským státům respektovaly zásadu subsidiarity a sociální dialog v oblasti mezd a důchodů a aby v souladu s čl. 153 odst. 5 SFEU respektovaly pravomoci členských států a sociálních partnerů, tak jak to vyžaduje vnitrostátní praxe v těchto oblastech;
5. naléhavě žádá Evropskou Radu, Radu a Komisi, aby zajistily účinnost a demokratickou legitimitu strategie Evropa 2020 a posíleného evropského systému správy ekonomických záležitostí; zdůrazňuje, že k tomu je nezbytně nutné, aby do postupů dohledu a koordinace politiky byl řádně a včas zapojen Parlament; lituje skutečnosti, že v časovém harmonogramu, který je navržen v roční analýze růstu, není dostatečně zdůrazněna úloha Parlamentu v rámci procesu;
6. vyzývá členské státy, aby intenzivněji zapojily vnitrostátní parlamenty a pravidelně konzultovaly se sociálními partnery, regionálními a místními orgány a občanskou společností; domnívá se, že by se měla řešit skutečnost, že v současné době není k dispozici dostatek informací týkajících se postupů konzultace v národních programech reforem;
7. bere na vědomí předběžné údaje o vnitrostátních cílech v oblasti zaměstnanosti v jednotlivých členských státech; vyjadřuje hluboké znepokojení na nedostatečnými ambicemi v této oblasti, zejména nad tím, že v nejlepším případě by odhadovaný společný výsledek byl o 2 % nižší než hlavní cíl EU a závazek dosáhnout 75% zaměstnanosti v roce 2020;
8. vyzývá členské státy, aby přehodnotily své vnitrostátní cíle v oblasti zaměstnanosti, aby bylo možné dosáhnout hlavního cíle EU, a aby těmto cílům přikládaly stejnou důležitost jako svým cílům v oblasti rozpočtové konsolidace;
9. vyzývá dále členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost konkrétním podskupinám, jako jsou mladí lidé, ženy, osoby s postižením a starší pracovníci, a aby pro tyto skupiny stanovily vnitrostátní cíle;
10. vyzývá členské státy, které takto doposud neučinily, aby stanovily vnitrostátní cíle v oblasti sociálního začlenění a boje proti chudobě, a aby se dále zabývaly rostoucím problémem chudých pracujících; vyzývá členské státy, aby přitom zajistily, že bude splněn ambiciózní cíl, který schválila Evropská rada, a že bude řádně zohledněna provázanost mezi jednotlivými cíli, zejména cíli v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a cíli v oblasti sociálního začlenění a boje proti chudobě;
Zajištění provádění hlavních směrů v oblasti zaměstnanosti
11. konstatuje, že výhledově slabý hospodářský růst omezuje možnosti s ohledem na vytváření pracovních příležitostí a zaměstnanosti;
12. vyzývá Evropskou radu, aby k otázkám zaměstnanosti nepřistupovala jako k druhořadé problematice, až bude posuzovat doporučení Komise v roční analýze růstu vytvořit z rozpočtové konsolidace hlavní prioritu pro období 2011/2012;
13. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby členské státy zintenzivnily své úsilí s cílem plnit cíle ve všech prioritních oblastech, včetně zvýšení míry zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti, prozkoumání potenciálu pro vytváření pracovních příležitostí v nízkouhlíkovém hospodářství, vytváření kvalifikované pracovní síly, prosazování kvalitního zaměstnání a celoživotního vzdělávání a zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; domnívá se, že toto úsilí by mělo být zohledněno v konečné podobě národních programů reforem;
14. zdůrazňuje, že v této souvislosti hrají strukturální fondy, především Evropský sociální fond, prvořadou úlohu při řešení dopadů krize na zaměstnanost; domnívá se, že využívání těchto fondů by se mělo zaměřit na podporu skupin, které se potýkají s největšími problémy při začleňování do pracovního trhu nebo setrvání na pracovním trhu;
15. domnívá se, že, mají-li být splněny cíle strategie Evropa 2020 je kromě provádění účinnějších opatření v rámci pracovního trhu nezbytná také užší interakce mezi politikou zaměstnanosti, sociální politikou a dalšími politickými oblastmi, zejména politikou v oblasti makroekonomiky, výzkumu, vývoje a inovací a politikou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;
Větší úsilí s cílem zajistit větší počet pracovních příležitostí a zajištění lepší kvality zaměstnání
16. vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem kladli největší důraz na větší zapojení do pracovního trhu, řešení problému nezaměstnanosti a zabránění dlouhodobého vyloučení z pracovního trhu;
17. domnívá se, že s cílem podpořit poptávku na pracovním trhu je třeba klást větší důraz na kvalitu zaměstnání a důstojné pracovní podmínky a na politiky ekonomie strany nabídky;
18. domnívá se v této souvislosti, že je nezbytné vyvinout úsilí s cílem lépe využít potenciálu mladých lidí, včetně těch, kteří předčasně opustili školu, žen, starších osob, znevýhodněných osob a osob s postižením, migrantů a členů etnických menšin, včetně Romů; vyzývá členské státy, aby přizpůsobovaly své pracovní trhy potřebám a dovednostem těchto skupin v kterémkoli stádiu jejich života;
19. zdůrazňuje význam politik, které usnadňují přechod mladých lidí ze škol do zaměstnání; zdůrazňuje, že riziko, že se osoby, které předčasně opustily školu, budou potýkat s chudobou, je podle předpokladů vysoké; zdůrazňuje, že jakékoli pružné nebo dočasné formy zaměstnání by měly v tomto ohledu zahrnovat právo na odbornou přípravu a přístup k sociálnímu zabezpečení a měly by pomáhat lidem v přechodu k bezpečnějšímu zaměstnání;
20. vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve vytváření politik, které jsou nezbytné k začlenění většího počtu žen do pracovního trhu a jejich udržení na trhu práce, a to mimo jiné poskytováním lepších, cenově dostupných a kvalitních pečovatelských zařízení a pružných pracovních podmínek, které jim pomohou plnit jejich povinnosti v oblasti péče o rodinu;
21. zdůrazňuje význam cílených politik v oblasti aktivizace a rozvoje dovedností pro podporu osob s nízkou nebo nulovou kvalifikací, kteří byli nejvíce zasaženi krizí a kteří čelí nejvyššímu riziku dlouhodobé nezaměstnanosti;
22. naléhavě žádá členské státy, aby kladly řádný důraz na poskytování vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání vysoké kvality a na uznávání kvalifikací;
23. vyzývá členské státy, aby ve větší míře investovaly do profesní a geografické mobility, posílily nástroje sloužící k provádění analýzy pracovních trhů a reformovaly systémy vzdělávání a odborné přípravy, což může přispět k řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu;
24. zdůrazňuje význam politik zaměstnanosti, které přispívají k vytváření pracovních příležitostí, např. politiky podporující MSP a samostatně výdělečnou činnost a politiky prosazující podnikání;
Rozhodná opatření za účelem potírání chudoby a sociálního vyloučení
25. domnívá se, že je nezbytně nutné, aby členské státy nyní přijaly opatření za účelem plnění závazků přijatých ve snaze zvýšit zaměstnanost, zlepšit dovednosti jednotlivců, vytvářet pracovní příležitosti, snížit chudobu a posílit sociální začlenění;
26. zdůrazňuje, že systémy sociální ochrany hrají potvrzenou úlohu při stabilizaci hospodářství a zmírňování sociálních dopadů krize; vyzývá proto členské státy, zejména s ohledem na rozpočtovou konsolidaci, aby zajistily, aby systémy sociální ochrany i nadále poskytovaly odpovídající podporu a hrály svou úlohu při zajišťování a zlepšování dovedností a možností získávat zaměstnaní, aby se zachoval a rozšířil lidský kapitál a využily se v plné míře přínosy obnovy;
27. zdůrazňuje, že účinnější výměna osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy v oblasti boje proti sociálnímu vyloučení a snižování chudoby hraje zásadní úlohu a napomohla by k lepšímu plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby;
o o o
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.