Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 39 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě(5),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (KOM(2008)0450),

–  s ohledem na osm doporučení skupině G20, která dne 29. ledna 2011 zveřejnil zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. února 2011 o řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin (KOM(2011)0025),

–  s ohledem na Maputské prohlášení o zemědělství a zajištění potravin podepsané v roce 2003, v němž se vlády afrických zemí zavázaly, že minimálně 10 % svých ročních vnitrostátních rozpočtových prostředků věnují na zemědělství,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ceny potravin po sedm měsíců na přelomu let 2010 a 2011 nepřetržitě rostly a dosáhly nejvyšší úrovně od roku 1990, kdy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) začala sledovat ceny potravin; vzhledem k tomu, že rostoucí ceny komodit se staly destabilizačním faktorem ve světovém hospodářství a vyvolaly demonstrace a nepokoje v řadě rozvojových zemí, nejaktuálněji v Alžírsku, Tunisku a Egyptě,

B.  vzhledem k tomu, že organizace FAO odhaduje, že v roce 2010 trpělo ve světě podvýživou až 925 milionů lidí a že kvůli rostoucím cenám potravin spojeným s nepředvídatelným nedostatečným zásobováním se toto číslo může ještě zvýšit; vzhledem k tomu, že 29 zemí světa se potýká s potížemi při zajišťování potravin a potřebují vnější potravinovou pomoc,

C.  vzhledem k tomu, že nedávné kolísání cen potravin a komodit vyvolalo vážné obavy o fungování evropských a celosvětových dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že růst cen potravin se nejcitelněji dotkl nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a zemí, a to v rámci rozvinutých i rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že vysoké ceny potravin uvádějí miliony lidí do potravinové nejistoty, a ohrožují dlouhodobé zabezpečení potravin na celém světě; vzhledem k tomu, že podle FAO zajištění potravin zahrnuje právo na potraviny a přístup všech lidí ke zdravé výživě,

D.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii stále existuje chudoba a hlad; vzhledem k tomu, že 79 milionů lidí v EU stále žije pod hranicí chudoby (60 % průměrného příjmu v zemi, v níž daná osoba žije); vzhledem k tomu, že minulou zimu obdrželo 16 milionů občanů EU od charitativních organizací potravinovou pomoc; vzhledem k tomu, že zajišťování potravin je pro Evropu ústřední otázkou a vyžaduje koordinaci různých oblastí odvětvových politik na úrovni EU, konkrétně SZP, energetické politiky, výzkumu a rozvojové a obchodní politiky,

E.  vzhledem k tomu, že celosvětový hospodářský útlum a rostoucí ceny potravin a paliv zhoršily potravinovou situaci v mnoha rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých, čímž byl částečně zmařen pokrok, jehož bylo v posledních deseti letech dosaženo při odstraňování chudoby,

Faktory přispívající k růstu cen potravin

F.  vzhledem k tomu, že dostatečná světová produkce potravin může být pravidelně ohrožována řadou faktorů, jako je stále častější výskyt extrémních povětrnostních jevů (např. povodně a sucha) v důsledku změny klimatu, snižování zásob přírodních zdrojů a sílící poptávka rostoucí populace po potravinách, úzké propojení zásobování energií a zajišťování potravin na pozadí velmi malých světových zásob potravin, zvyšující se produkce biopaliv a výkrm dobytka obilovinami, rostoucí spekulace s potravinovými komoditami a stále větší závislost mnoha rozvojových zemí na dovozu potravin kvůli konfliktům nebo neúspěšným politikám v oblasti zajištění potravin,

G.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu na zemědělství, zejména pak pokles výnosů ze sklizní kvůli opakovanému nedostatku vody, obdobím sucha či naopak záplavám a sesuvům, vážně ohrožují zemědělskou činnost v EU a rozvojových zemích, přičemž EU ani rozvojové země nejsou v případě mnoha zemědělských komodit zdaleka soběstačné,

H.  vzhledem k tomu, že kvůli tlaku na přírodní zdroje stojíme před problémem, jak produkovat více potravin z méně zdrojů, přičemž důraz je kladen na udržitelnou produkci; vzhledem k tomu, že posílení zemědělské produkce v rozvojových zemích zvýší odolnost a adaptabilitu vůči potravinovým šokům,

I.  vzhledem k tomu, že nedávné kolísání cen vyvolalo obavy o fungování evropských a celosvětových dodavatelských řetězců potravin; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591) odhaluje závažné problémy v dodavatelském řetězci, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky (včetně pozdních plateb), jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za přístup k jednáním, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce, které úzce souvisí se zvýšenou koncentrací ve vstupních, velkoobchodních a maloobchodních odvětvích; vzhledem k tomu, že při analýze cen potravin a jejich vývoje je nutno vzít v potaz celý dodavatelský řetězec; vzhledem k tomu, že potravinářství je roztříštěné a dodavatelský řetězec, který zahrnuje mnoho mezičlánků, je dlouhý a velmi složitý,

Kolísání cen, příjmy zemědělců a pomoc rozvojovým zemím

J.  vzhledem k tomu, že na celosvětových trzích může docházet ještě k výraznějším a soustavnějším výkyvům cen komodit; vzhledem k tomu, že vyšší ceny potravin neznamenají automaticky vyšší příjmy zemědělců, zejména kvůli rychlému růstu jejich nákladů a zvyšujícím se rozdílům mezi cenami producentů a spotřebitelů; vzhledem k tomu, že podíl příjmů zemědělců na příjmech potravinového řetězce se značně zmenšil, zatímco zisky zpracovatelů a maloobchodníků neustále rostou; vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny vzrostly; vzhledem k tomu, že přinejmenším 30 % všech potravin vyprodukovaných na celém světě končí v některé z etap potravinového řetězce jako odpad,

K.  vzhledem k tomu, že za posledních třicet let dramaticky poklesl podíl pomoci určený na zemědělství a rozvoj venkova v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že investice do udržitelných systémů zabezpečování potravin v rozvojových zemích klesly, jelikož prioritou se stala výroba orientovaná na vývoz, což dále oslabuje místní možnosti produkovat a distribuovat dostatek potravin za přiměřené ceny; vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí nevyužívá potenciálu, který mají pro produkci potravin; vzhledem k tomu, že jednou ze závažných překážek pro zvýšení zemědělské produkce v rozvojových zemích je to, že drobní zemědělci často nemají přístup k mikroúvěrům na investice, což je někdy zapříčiněno skutečností, že nejsou vlastníky půdy,

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společnosti skoupily hlavně v rozvojových zemích velké výměry půdy, a to často bez souhlasu jejich majitelů; vzhledem k tomu, že tato půda není vždy využívána k produkci potravin, ale lze na ní produkovat vývozní komodity, například dřevo; vzhledem k tomu, že tento vývoj ohrožuje potenciál rozvojových zemí pro produkci potravin,

Nutnost zlepšit zajišťování potravin

1.  potvrzuje, že globální zajišťování potravin je pro EU a rozvojové země nanejvýš naléhavou otázkou, a požaduje, aby se okamžitě a soustavně začala přijímat opatření k zajištění dodávek potravin pro občany EU i na celém světě; zdůrazňuje, že potraviny by měly být spotřebitelům dostupné za rozumné ceny a zároveň by měla být zemědělcům zajištěna odpovídající životní úroveň;

2.  zdůrazňuje, že právo na potraviny je základním lidským právem a že je naplněno tehdy, když jsou všem lidem za všech okolností fyzicky a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich stravovací potřeby a preference a umožní jim vést aktivní a zdravý život;

3.  zdůrazňuje, že silné a udržitelné zemědělství v celé EU a prosperující a udržitelné venkovské prostředí, zajišťované silnou SZP, jsou klíčovými podmínkami pro zajištění potravin; zdůrazňuje význam SZP jakožto prostředku k zajištění produkce potravin v EU;

4.  potvrzuje, že EU je povinna zabezpečit pro své občany potraviny a že v tomto ohledu má zásadní význam zachování zemědělské činnosti v EU; upozorňuje na pokles příjmů zemědělských podniků v EU způsobený rostoucími náklady na produkci a kolísáním cen, což omezuje možnosti zemědělců na zachování produkce; upozorňuje na náklady, které musí evropští zemědělci nést, aby plnili normy v oblasti bezpečnosti potravin, životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a pracovních podmínek, které patří k nejpřísnějším na světě; zdůrazňuje, že zemědělci musí za tyto dodatečné náklady a za to, že společnosti poskytují veřejné statky, obdržet kompenzace;

Výzvy spojené se změnou klimatu

5.  je si vědom, jak velkou výzvu představuje pro zajištění dodávek potravin změna klimatu, především kvůli častějším a závažnějším klimatickým jevům, jako jsou sucha, záplavy, požáry a bouře, které snižují přírodní zdroje a výnosy ze zemědělské produkce; je znepokojen jednostrannými opatřeními, která přijaly země či regiony zasažené klimatickými jevy, a řetězovou reakcí, kterou tato opatření vyvolala na světových trzích; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jak členské státy uplatňují právní předpisy související se změnou klimatu, zdůrazňuje, že musíme bezodkladně přijmout opatření na zmírnění důsledků změny klimatu a adaptační opatření s cílem zajistit udržitelnější životní prostředí a hospodářství; důrazně vyzývá členské státy, aby vypracovaly náležitá opatření v oblasti prevence a řešení rizik s cílem omezit nepříznivé důsledky přírodních katastrof pro zemědělskou produkci;

6.  žádá, aby EU a rozvojové země koordinovaly svou činnost v souvislosti se změnou klimatu a aby lépe v této oblasti spolupracovaly, zejména při přenosu technologií a posilování akceschopnosti; zdůrazňuje, že do všech příslušných politik EU, včetně politiky rozvojové spolupráce, je třeba zapracovat boj proti změně klimatu a že by se odborná příprava měla zaměřit na přizpůsobení se změně klimatu a správné postupy při obhospodařování půdy, jako jsou správa půdy a vodních zdrojů, s cílem zabránit úbytku zemědělské půdy v důsledku eroze půdy nebo zasolování;

Lepší rozvojová pomoc

7.  poukazuje na to, že zemědělství je ve většině rozvojových zemích klíčovým odvětvím a je vysoce závislé na primárních komoditách, které jsou obzvláště citlivé na výkyvy cen;

8.  vyzývá EU, aby podpořila rozvoj venkova, zvyšování investic do zemědělské výroby a zabezpečení potravin a aby se zejména soustředila na naléhavé potřeby hladovějících, drobnou zemědělskou výrobu a programy sociální ochrany; upozorňuje na to, že je důležitě zlepšit zemědělství v rozvojových zemích a vyčlenit přiměřený podíl zahraniční rozvojové pomoci EU na zemědělskou výrobu; lituje, že od osmdesátých let minulého století dramaticky poklesla výše rozvojové pomoci určené na zemědělství, a vítá skutečnost, že se uznává, že je třeba tento trend zvrátit;

9.  vyzývá Komisi, aby se v rámci cílené, odpovědné, účinné a transparentně řízené rozvojové pomoci přednostně zaměřovala na zemědělství, a to včetně pomoci poskytované zemědělcům, pokud jde o přístup na trhy; vyzývá k výraznému zvýšení objemu rozvojové pomoci určené na zemědělství, k investicím do odborné přípravy, do zlepšení poskytování služeb a decentralizovaného výzkumu zemědělství v rozvojových zemích tak, aby zemědělci měli k dispozici udržitelné metody produkce, které budou účinnější a současně šetrné k životnímu prostředí a jež jim navíc díky náležité státní podpoře, například přístupu k půjčkám, mikroúvěrům a osivu, umožní dlouhodobě zabezpečovat dodávky potravin;

10.  vyzývá země EU a rozvojové země, aby podporovaly vlastnictví půdy jako nástroj pro omezování chudoby a zabezpečení dodávek potravin tím, že budou posílena vlastnická práva a zemědělci, malé podniky a místní komunity budou moci snáze získávat mikroúvěry; zdůrazňuje zásadní význam nových investic do zvýšení kapacit drobných zemědělců, technologií pro úspornější hospodaření s vodou a obnovu živin v půdě;

11.  poukazuje na to, že je v rozvojových zemích nutné zavést lepší metody zemědělské výroby, včetně nízkonákladových technologií, zajistit zemědělský výzkum a posílit produktivitu za účelem podpory udržitelného zemědělství i a zmírnění negativních následků nedostatečného zajištění potravin;

12.  poukazuje na to, že humanitární potravinová pomoc by měla odpovídat potřebám, problémům a strukturálním omezením v rozvojových zemích; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité, aby potravinová pomoc zohlednila místní výrobní, distribuční, dopravní a marketingové kapacity zemí, které přispívají k vybudování základů pro jejich dlouhodobé zajištění potravinami;

Příjmy producentů a jejich přístup ke vstupům

13.  konstatuje, že mezi faktory nejvíce ovlivňující mechanismus promítání cen a rozdíly mezi výrobními a spotřebitelskými cenami patří: zvyšující se koncentrace v rámci celého zásobovacího řetězce, stupeň zpracování produktu, nárůsty cen spojené s jinými vnějšími nákladovými faktory a spekulace na trhu se zemědělskými komoditami;

14.  konstatuje, že vstupní zemědělské náklady rostou rychleji než ceny zemědělských komodit; vyjadřuje obavy na tím, že tento vývoj by mohl vést ke snížení zemědělské produkce, což by zhoršilo potravinovou krizi v EU i ve světě; zdůrazňuje, že koncentrace na trzích se vstupy velmi vážně ohrožuje udržitelnost zemědělské produkce a zvyšuje závislost na omezeném počtu společností při nákupu osiv a specializovaných hnojiv; žádá Komisi, aby s ohledem na stále častější slučování dodavatelů zajistila, aby v odvětví vstupů existoval svobodně fungující trh, což přispěje k zajištění potravin;

15.  vyjadřuje své znepokojení nad nízkými příjmy zemědělských podniků v EU; potvrzuje, že nižší příjmy v důsledku rostoucích výrobních nákladů a výkyvů cen omezují možnosti farmářů zachovat produkci, což vede k tomu, že zemědělci nemohou těžit ze zvýšených cen potravin; domnívá se, že pokud se tyto problémy nebudou dostatečně řešit, budou ohroženy dodávky potravin;

Produkce potravin a energie

16.  připomíná, že zabezpečení dodávek energií a zajišťování potravin jsou velmi úzce propojeny; uznává, že energetické náklady jsou klíčovým faktorem určujícím míru ziskovosti zemědělství, jež je převážně závislé na ropě; podporuje opatření, jež zemědělce motivují k vyšší energetické účinnosti a k využívání alternativních zdrojů energie; žádá EU a vnitrostátní vlády, aby zahájily kampaně zaměřené na minimalizaci plýtvání potravinami a provedly za tímto účelem nezbytné strukturální změny;

17.  zastává však názor, že zvýšené úsilí o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a o dosažení cílů pro rok 2020 musí zohledňovat dopady na produkci potravin a zásobování potravinami; zdůrazňuje křehkou rovnováhu mezi řešeními potravinového a palivového problému;

Výzkum

18.  zdůrazňuje význam výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, který slouží k zajištění potravin; požaduje, aby se investice do výzkumu nezaměřovaly pouze na nové technologie, ale i na komplexní systémy udržitelné zemědělské produkce sloužící k dlouhodobému potravinovému zajištění; zdůrazňuje v tomto ohledu průkopnickou úlohu, kterou by na tomto poli mohla hrát například technologická platforma EU na podporu výzkumu ekologického zemědělství;

Transparentnost na trzích s komoditami a opatření namířená proti spekulacím

19.  vítá současnou snahu o zvýšení informovanosti o mechanismu tvorby cen potravinových komodit na mezinárodní úrovni (především pak iniciativu francouzského předsednictví ve skupině G 20 a 3. summitu ministrů zemědělství, který se konal v Berlíně); žádá Komisi, aby se pokusila lépe vyjasnit povahu veškerých faktorů, které mají vliv na krátkodobé a dlouhodobé výkyvy cen potravinových komodit, zejména míru interakce mezi veškerými formami spekulací a výkyvů cen zemědělských komodit a vazbu mezi trhy s energií a cenami potravin; domnívá se, že takováto důkladná ekonomická analýza stávajícího mechanismu tvorby cen potravin by tvůrcům politik EU umožnila přijmout informovaná a vhodná opatření, jejíchž cílem by bylo zmírnit dopady výkyvů cen potravin;

20.  bere na vědomí nedávné sdělení Komise o výzvách v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin a vítá pozornost, jakou Komise tomuto tématu doposud věnovala; vyzývá Komisi, aby zajistila lepší a včasné předávání kvalitních údajů o vývoji na trzích, , které by zohledňovaly otázku narušení zásob; zdůrazňuje nicméně, že lepší informační systém sám o sobě neřeší problém kolísání na trzích; je přesvědčen, že je nezbytné k tomuto problému zaujmout rozhodnější přístup, zejména s ohledem na zvýšení transparentnosti na komoditních trzích; poukazuje na problémy, kterým čelí zemědělci v době extrémního kolísání trhu a cen; upozorňuje na obtíže, na něž narážejí zemědělci, když se snaží o plánování v době extrémního kolísání; naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně zavedla účinná a rázná opatření pro řešení kolísání na zemědělských trzích; vyjadřuje přesvědčení, že půjde o klíčový prvek k zajištění toho, aby zemědělská výroba v Evropské unii zůstala zachována;

21.  zdůrazňuje, že nelze přijmout účinná opatření proti velkým výkyvům cen, aniž by se vytvořily příslušné úrovně intervenčních nebo strategických zásob; domnívá se proto, že v rámci budoucí SZP musí mít klíčovou úlohu mechanismy řízení trhu;

22.  žádá větší transparentnost a rychlejší poskytování kvalitnějších informací o rezervách a zásobách potravinových komodit a tvorbě cen na mezinárodní úrovni, jak se požaduje v nedávném sdělení Komise o řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin; žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem bojovat proti nadměrným spekulacím na komoditních trzích; zdůrazňuje, že tyto kroky by měly být přijímány v rámci úsilí o regulaci finančních trhů na globální úrovni a na úrovni EU;

23.  naléhavě vyzývá země G20, aby koordinovaly vytváření preventivních mechanismů bránících nadměrným výkyvům cen a aby usilovaly o vypracování předpisů, které by byly přímo určeny na překonání potravinové a zemědělské krize; vyzývá země G20, aby zajistily soulad předpisů vztahujících se na potravinářské a zemědělské komodity a aby navázaly spolupráci se zeměmi, které nejsou členy G20; žádá, aby řešení problému extrémního kolísání cen byla koordinována na mezinárodní úrovni; požaduje, aby se boj proti nekalým praktikám a manipulacím s cenami zemědělských komodit vedl na mezinárodní úrovni, protože jsou potenciální hrozbou pro globální zajišťování potravin; odsuzuje spekulativní operace s obecně potřebnými komoditami, zemědělskými surovinami a energií, které mají podíl na větším kolísání cen potravin a prohlubují celosvětovou potravinovou krizi;

24.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s připravovanou revizí směrnice o trzích finančních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu předložila vhodné návrhy na řešení problémů na trzích s potravinovými a zemědělskými komoditami;

25.  v této souvislosti podporuje přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, který by měl zajistit transparentnější obchodování; připomíná, že finanční nástroje by měly sloužit hospodářství a pomáhat zemědělské výrobě při překonávání krizí a klimatických událostí, přičemž by spekulace neměly ohrožovat jinak výkonné zemědělské podniky;

26.  zdůrazňuje, že podle současných plánů má být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) přisouzena významná úloha při vykonávání dohledu nad komoditními trhy; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost udělit ESMA více pravomocí s cílem zabránit manipulacím a zneužívání komoditních trhů;

27.  je zastáncem odvážnější iniciativy EU zaměřené na boj proti manipulování cen, například udělením mandátu regulačním orgánům a orgánům dohledu k zabránění škodlivým spekulacím; domnívá se, že komoditní deriváty se liší od ostatních finančních derivátů; požaduje, aby Komise zajistila, aby s deriváty potravinových komodit mohli obchodovat pokud možno pouze investoři, kteří mají přímou vazbu na zemědělské trhy;

28.  je toho názoru, že by bylo přínosné vytvořit cílený celosvětový systém decentralizovaných regionálních a místních potravinových zásob (nouzových zásob na omezení hladu a regionálních zásob určených k regulaci cen komodit a zmírnění hladovění v dobách prudkého nárůstu cen), který by v době prudkého nárůstu cen umožnil jednodušší obchodování ve světovém měřítku, zamezil stále přítomnému protekcionismu a zmírnil tlak na světové potravinové trhy; je toho názoru, že tyto zásoby by měly být spravovány na nejvhodnějších úrovních, tedy místními, regionálními a vnitrostátními orgány, a koordinačním orgánem pod záštitou Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), přičemž by se měly plně využít zkušenosti, které byly získány prostřednictvím organizace FAO a Světového potravinového programu OSN;

Obchod

29.  požaduje, aby vyjednavači EU začlenili do jednání v rámci organizace WTO neobchodní otázky s cílem zajistit, aby evropští spotřebitelé měli u zemědělských produktů dovážených ze třetích zemí stejné záruky, pokud jde o ochranu životního prostředí a zajištění dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti a kvality potravin, jaké poskytují zemědělci z EU; znovu potvrzuje svou podporu tomu, aby byla na úrovni organizace WTO v brzké době uzavřena vyvážená dohoda, která představuje zásadní krok pro zajištění potravin v celosvětovém měřítku; připomíná v této souvislosti skutečnost, že nepřiměřené jednostranné překážky obchodu přispívají k neefektivnímu fungování celosvětových potravinových řetězců; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby mezinárodní a dvoustranné obchodní dohody zaručily evropským zemědělcům udržitelnou budoucnost, zachování produkce potravin v EU a drobné zemědělské výroby a přístup k potravinám v celosvětovém měřítku;

30.  vyzývá vlády členských států, aby v souladu s doporučeními organizace FAO nepřijímaly opatření omezující vývoz, protože zvyšují nejistotu na trzích a narušují fungování světových trhů, v důsledku čehož mohou způsobit další zvyšování cen v celosvětovém měřítku;

o
o   o

31.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0006. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0302. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0286. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0131. (5) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 180.