Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o provádění rozpočtu za rozpočtový rok 2009, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(4),

–  s ohledem na čl. 23 odst. 7 a článek 79 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0049/2011),

A.  vzhledem k tomu, že finanční, hospodářská a sociální situace, v níž se EU v současné době nachází, zavazuje orgány k tomu, aby reagovaly s potřebnou kvalitou a efektivitou a aby uplatňovaly přísné řídící postupy, které umožní dosáhnout úspor,

B.  vzhledem k tomu, že orgánům by měly být poskytnuty dostatečné zdroje, ačkoli v současné ekonomické situaci musí být tyto zdroje spravovány přísně a efektivně,

C.  vzhledem k tomu, že v této fázi ročního procesu čeká Evropský parlament na odhady ostatních orgánů a na návrhy svého vlastního předsednictva týkající se rozpočtu na rok 2012,

D.  vzhledem k tomu, že je zvláště žádoucí, aby v průběhu rozpočtového procesu Rozpočtový výbor a předsednictvo pokračovaly v úzké spolupráci, která nyní, v roce 2012, trvá již čtvrtým rokem,

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 23 jednacího řádu Parlamentu předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech vnitřní organizace Parlamentu a že Rozpočtový výbor odpovídá v rámci ročního rozpočtového procesu za sestavování návrhu odhadu příjmů a výdajů,

F.  vzhledem k tomu, že dopady vstupu Lisabonské smlouvy v platnost na okruh 5 by se měly v roce 2012 stabilizovat, ačkoli kupříkladu ESVČ bude mít dopady, které je v tomto okamžiku dosud obtížné kvantifikovat,

G.  vzhledem k tomu, že vezmeme-li v úvahu přistoupení Chorvatska v roce 2013, bude mít na rozpočet na rok 2012 dopad i rozšíření, zejména pokud jde o prostředky pro nové poslance a nábor zaměstnanců,

H.  vzhledem k tomu, že v uplynulých letech se rozpočtový orgán dohodl, že zaujme striktní postup vůči administrativním výdajům, aby pod stropem okruhu 5 vzniklo významné rozpětí,

I.  vzhledem k tomu, že strop okruhu 5 víceletého finančního rámce (VFR) pro rozpočet EU na rok 2012 činí 8 754 miliony EUR (což představuje zvýšení oproti roku 2011 o 340 milionů EUR, tj. o 4 %, včetně 2 % inflace),

J.  vzhledem k tomu, že ve své úloze spolutvůrce právních předpisů se Parlament rozhodl, že bude hledat optimální rovnováhu mezi svými lidskými zdroji a novými pravomocemi, které získal po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (celkem 19,67 % okruhu 5 v roce 2009, 19,99 % v roce 2010 a 20,03 % v roce 2011),

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 je velmi důležité monitorovat pohyb ve výdajích v rámci okruhu 5 za účelem vytvoření přiměřených odhadů pro budoucí rozpočty,

L.  vzhledem k tomu, že rozhodnutím ze dne 24. března 2010 schválilo předsednictvo střednědobou strategii Parlamentu v oblasti budov, která uvádí některé klíčové parametry budoucí politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí; vzhledem k tomu, že v rámci této strategie se Parlament rozhodl nadále upřednostňovat nákupy budov (pokud je to vhodné) a usilovat ve svých pracovních místech o geografickou koncentraci; vzhledem k tomu, že jednou z klíčových priorit pro budoucnost je rychlé splácení za účelem snížení nákladů,

Obecný rámec a priority rozpočtu na rok 2012

1.  zdůrazňuje těžkou situaci v souvislosti se stropem výdajů v okruhu 5 pro rok 2011 a je si plně vědom skutečnosti, že orgány mohou narazit na problémy, budou-li chtít financovat všechny potřeby a současně zachovat rozpočtovou kázeň a nízkou míru využití prostředků, aby byl dodržen víceletý finanční rámec;

2.  jako prioritu stanovuje princip špičkové kvality legislativní činnosti, aby Parlament dokázal přiměřeně reagovat na současné politické výzvy, což vyžaduje konsolidaci zdrojů nutných k řešení otázek plynoucí z nového institucionálního rámce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; zastává názor, že rozpočet Parlamentu a ostatních orgánů na rok 2012 by měl být rozpočtem konsolidačním, v neposlední řadě proto, že poslouží jako vodítko pro příští víceletý finanční rámec;

3.  zdůrazňuje, že tato snaha o konsolidaci by neměla ohrozit investice (např. do technologií), které by v budoucnosti přinesly dlouhodobé úspory;

4.  za další prioritu považuje zásadu řádné správy (článek 27 finančního nařízení), tj. hospodárnost, účinnost a efektivitu; zastává názor, že tyto zásady by měly být jasně reflektovány s ohledem na odpovědnost v rozpočtu Parlamentu i ostatních orgánů, stejně jako v jejich správních kulturách; je proto přesvědčen, že při provádění různých politik se musí přihlížet k dosaženým výsledkům a že variabilní výdaje by měly, pokud jde to možné a nutné vzhledem k jejich rozsahu, podléhat pravidelným hodnocením z hlediska nákladové efektivity;

5.  je přesvědčen, že uplatňování těchto zásad by mělo vést k tomu, že orgány předloží plány snižování nákladů; v této souvislosti zastává názor, že je třeba se zamyslet nad výhodami centralizace, která by přinesla úspory z rozsahu (např.: centralizace zadávacích řízení, společné služby pro více orgánů), a také nad tím, co by mělo zůstat decentralizované nebo by se mělo decentralizovat;

6.  je přesvědčen, že výsledkem uplatňování zásad řádné správy musí být přesnost, jednoduchost, jasnost a transparentnost; v této souvislosti požaduje, aby každý orgán předložil své organizační schéma spolu s náklady na každou jednotlivou složku; dále žádá, aby byl – v souladu se zásadami sestavování rozpočtu s nulovým základem – každý jednotlivý výdaj jasně identifikován a odůvodněn a aby byly jednoznačně rozlišeny fixní a variabilní výdaje;

7.  domnívá se, že nejpozději od příštího víceletého finančního rámce by rozpočty Parlamentu a ostatních orgánů měly být výsledkem víceletého plánování pokrývajícího dobu platnosti VFR;

8.  upozorňuje na to, že na interinstitucionální úrovni je třeba provést nezbytné přípravy, aby Parlament dokázat přijmout zaměstnance z Chorvatska s ohledem na možné rozšíření EU;

9.  zastává názor, že Parlament a ostatní orgány by měly podávat každý druhý rok zprávy o plnění svých rozpočtů a uvádět v nich podrobné údaje o plnění každé rozpočtové položky;

10.  domnívá se, že součástí správní kultury Parlamentu a ostatních orgánů by měla být environmentální politika a EMAS(5), a že za tímto účelem je třeba předložit opatření k omezování spotřeby papíru, energie, vody a snižování emisí;

11.  znovu opakuje, že pokud je to možné a vhodné, je velmi důležité, aby orgány vzájemně spolupracovaly za účelem výměny osvědčených postupů, která zvyšuje efektivitu a umožňuje dosáhnout úspor; domnívá se, že je nutné zlepšit interinstitucionální spolupráci v oblasti překladů, tlumočení, náboru nových pracovníků (EPSO) a EMAS a že tato spolupráce by měla rozšířit i do dalších oblastí; požaduje, aby byl proveden důkladný přezkum zadávání překladů nezávislým překladatelům a úlohy překladatelského střediska;

12.  připomíná potřebu plně integrovaného systému práce s poznatky; vítá informace správy Parlamentu týkající se systému práce s poznatky; vyzývá k vypracování zprávy o pokroku týkající se množství informačních zdrojů/systémů, které mají poslanci k dispozici; vyzývá k sestavení jasného časového rámce pro vypracování prototypu; zdůrazňuje potřebu urychleného zavádění politiky klasifikace a indexace; požaduje informace o tom, jak by mohl být tento systém snadno zpřístupněn k evropským občanům;

13.  zdůrazňuje, že pro Evropský parlament a ostatní orgány je důležité, aby byla přijata ambiciózní a dalekosáhlá digitální strategie, pokud jde o nástroje Web 2.0 a zejména o sociální sítě, s cílem posílit vazbu mezi Evropou a jejími občany; domnívá se rovněž, že Parlament a ostatní orgány by měly rozvinout strategii elektronické správy; vyzývá k tomu, aby se ve vhodných případech využívala práce z domova; vyzývá předsednictvo, aby zvážilo zavedení systému „cloud computing“, který by umožnil snížit náklady na provoz počítačového systému, zlepšil výkon zařízení a zajistil vyšší mobilitu v rámci činnosti Evropského parlamentu;

14.  zdůrazňuje, že finanční výkazy a podobné typy analýz nákladů mají pro rozhodovací proces v rámci orgánu zásadní význam; trvá na tom, že tyto dokumenty by měly být používány systematicky a že by měly identifikovat opakované a jednorázové náklady (tzn. fixní a variabilní náklady) a přímo spojené s každým jednotlivým opatřením;

15.  žádá, aby se v zájmu zvýšení mobility využívalo přesunů a rekvalifikace zaměstnanců; doporučuje, aby se noví zaměstnanci přijímali pouze tehdy, jestliže se ukážou vnitřní přesuny zaměstnanců nebo školící postupy jako neúčinné a pokud není vhodné nakupovat služby externistů;

16.  zastává názor, že by se všechny orgány, kterých se dotýká přistoupení Chorvatska, měly dohodnout na společné koordinované strategii plnění rozpočtu; požaduje předložení odhadu dopadů na okruh 5;

17.  je přesvědčen, že všechny instituce by měly mít aktivní nediskriminační politiky a měly by své budovy a politiky řízení lidských zdrojů upravit tak, aby zajistily jednodušší přístup pro osoby se zdravotním postižením;

18.  zdůrazňuje, že s ohledem na hospodářskou krizi, vysoké zatížení v podobě státních dluhů a omezení vyplývající z probíhajících snah o konsolidaci vnitrostátních rozpočtů by Evropský parlament i další orgány měly předvést rozpočtovou kázeň a uskrovnění;

Parlament

19.  soudí, že cílem Parlamentu by mělo být dosažení špičkové kvality legislativní práce a že k tomuto účelu by měly být k dispozici veškeré nezbytné zdroje, přičemž by však měla být respektována rozpočtová omezení;

20.  věří, že Parlament by měl předvést rozpočtovou kázeň a uskrovnění tím, že se bude řídit úrovní inflace; podle interinstitucionální praxe se potřeby v souvislosti s rozšířením začleňují na základě návrhu na změnu nebo opravného rozpočtu; potřeby spojené s 18 novými poslanci EP po vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost budou také začleněny na základě návrhu na změnu nebo opravného rozpočtu;

21.  domnívá se, že nyní je třeba zahájit konsolidační fázi dodatečných personálních zdrojů, které byly přiděleny správě Parlamentu v souvislosti s novými úkoly podle Lisabonské smlouvy; trvá na tom, že organizační struktury by měly posílit vytváření synergií a využívat při tom příslušných odborných zkušeností stávajících specializovaných složek;

22.  zdůrazňuje, že rozpočet Parlamentu na rok 2011 činí 1 685 milionů EUR, což představuje 20,03 % okruhu 5;

23.  očekává, že předsednictvo při předkládání odhadu vznese realistické požadavky; je připraven posoudit jeho návrhy na základě potřeb a obezřetného přístupu tak, aby byl zajištěn řádný a efektivní chod Parlamentu; zdůrazňuje, že smyslem návrhu na změnu předkládaného v září Rozpočtovému výboru předsednictvem je zohlednit potřeby, o kterých se v době vypracovávání odhadu příjmů a výdajů nevědělo, a zdůrazňuje, že by neměl být vnímán jako příležitost znovu projednávat odhad příjmů a výdajů, na kterém již dříve existovala shoda; podle interinstitucionální praxe se potřeby v souvislosti s rozšířením začleňují na základě návrhu na změnu nebo opravného rozpočtu; potřeby spojené s 18 novými poslanci EP po vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost budou také začleněny na základě návrhu na změnu nebo opravného rozpočtu;

24.  požaduje předložení podrobného a jednoznačně formulovaného přehledu těch rozpočtových položek, jejichž plnění bylo v roce 2010 nízké, a očekává analýzu důvodů, které tento stav zapříčinily; rád by také obdržel zprávu o všech převodech provedených v roce 2010 a jejich použití a rovněž aktualizované informace o konečném stavu účelově vázaných příjmů v porovnání s částkami, jež byly stanoveny rozpočtem;

25.  domnívá se, že poslanci musí mít přístup ke kvalitním službám, mají-li být schopni rovnoprávně plnit své povinnosti; zdůrazňuje proto význam rovného zacházení s poslanci všech národností a jazyků tak, že jim bude umožněno plnit své povinnosti a vykonávat svou politickou činnost ve vlastním jazyce, pokud se tak rozhodnou; považuje například za nepřijatelné, aby na schůzích výborů nebylo zajištěno tlumočení; je přesvědčen, že princip řádného finančního řízení by se měl vztahovat i na tlumočení a překlady;

26.  zastává také názor, že je nutno všemi prostředky usilovat o zvýšení flexibility tlumočení jakožto zásadního kroku k zajištění spolehlivých pracovních metod, a konstatuje, že v mnoha případech by se dalo zamezit problémům a plýtváním finančními prostředky, jestliže by existovala možnost operativně měnit jazyky podle skutečné účasti na schůzích, nikoli podle účasti předpokládané;

27.  naléhavě vyzývá k důkladnému přezkoumání možnosti účinnějšího skloubení práva evropských občanů na svobodný přístup k jejich evropským zástupcům s naléhavou potřebou zajistit bezpečnost zaměstnanců orgánů; žádá generálního tajemníka, aby předložil takovou zprávu do 30. června 2011;

28.  zastává názor, že – jak již bylo rozhodnuto – je nutné zajistit plně funkční službu wi-fi, aby bylo možné dosáhnout cíle snížit spotřebu papíru; domnívá se, že by se mělo podporovat pořádání schůzí formou videokonferencí, stejně jako používání nových technologií šetrných k životnímu prostředí; požaduje analýzu efektivity nákladů těchto opatření;

29.  pokud jde o politiku v oblasti budov, podotýká, že Parlament usiluje o racionalizaci rozdělení stávajícího prostoru, o úsporu prostředků a o úspory z rozsahu; zdůrazňuje, že probíhající projekt rozšíření budovy KAD, jehož náklady se odhadují přibližně na 549,6 milionů EUR (v cenách roku 2016), umožní soustředit útvary Parlamentu v Lucemburku na jednom místě a že veškeré ostatní budovy, které jsou nyní v Lucemburku v pronájmu, budou postupně opuštěny, takže po dokončení projektu bude možné dosáhnout významných úspor; upozorňuje na to, že financování tohoto stavebního projektu si možná vyžádá zřízení zvláštních právních struktur (jednotku pro speciální účel), protože finanční nařízení zakazuje přímé půjčky, a že bylo by možné dosáhnout určitých úspor, pokud by byl projekt financován přímo z rozpočtu nebo prostřednictvím přímé půjčky, z čehož jasně vyplývá potřeba úpravy finančního nařízení s cílem zajistit transparentnější a přímočařejší realizaci budoucích stavebních projektů;

30.  vítá rozhodnutí předsednictva ze dne 24. března 2010; znovu opakuje své výzvy na vytvoření střednědobé a dlouhodobé strategie v oblasti budov; soudí, že tato strategie by měla usilovat o nalezení nejlepšího řešení, přičemž budou zohledněny zásady řádné správy a přičemž je třeba posoudit různé varianty a alternativy možností financování; upozorňuje na návrh výše uvedeného rozhodnutí belgické vlády využít účelově vázaných příjmů na financování investic do infrastruktury nových kancelářských prostor pro asistenty poslanců Evropského parlamentu; požaduje, aby mu byly před přijetím tohoto rozhodnutí poskytnuty doplňující informace s ohledem na využití těchto účelově vázaných příjmů k tomuto účelu a podrobné informace týkající se alternativních možností;

31.  zdůrazňuje potřebu dalších informací ohledně Domu evropských dějin; zejména vyzývá k předložení podrobného podnikatelského plánu Rozpočtovému výboru; znovu opakuje, že je zapotřebí získat informace o celkových nákladech tohoto projektu, stejně jako o budoucích finančních a právních dopadech pro Evropský parlament, a požaduje další informace ohledně výběrového řízení na architektonický projekt, které probíhá od roku 2009; zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí související s projektem podléhají běžnému parlamentnímu postupu;

32.  domnívá se, že podobně jako v případě jiných velkých organizací je někdy potřebné nezávislé externí posouzení toho, jak jsou využívány zdroje a jak je organizována práce; takové posouzení může být skutečným přínosem, pokud bude správným způsobem využito; i když zdůrazňuje, že politický evropský orgán jako Parlament je svou povahou jedinečný, domnívá se, že v dlouhodobém časovém horizontu by stálo za zvážení takovou externí analýzu jeho organizace, správy a řízení provést; je toho názoru, že v roce 2012 by se daly určit některé konkrétní úseky a mohly by být tímto způsobem posouzeny;

33.  zdůrazňuje, že informační a komunikační politika Parlamentu je důležitá a měla by oslovovat všechny evropské občany a měla by zlepšit schopnost občanů komunikovat přímo s Parlamentem, a proto žádá, aby byly vyhodnoceny výsledky, jichž tato politika dosáhla;

34.  podporuje veškeré snahy o modernizaci softwarových systémů pro finanční správu;

35.  plně podporuje veškeré snahy o to, aby byla personální politika efektivnější a profesionálnější, a to včetně přesunů zaměstnanců v rámci jednotlivých generálních ředitelství a mezi nimi;

36.  domnívá se, že u řady politik s finančními dopady, jako je EMAS, veřejné zakázky a akce v návaznosti na doporučení v souvislosti s udělením absolutoria, je zapotřebí náležitého monitoringu; zdůrazňuje, že obecně je nutné průběžně sledovat a analyzovat plnění rozpočtu Parlamentu;

37.  je znepokojen návrhem na vytvoření oddělení pro posuzování evropské přidané hodnoty, které by měřilo cenu neexistence společného evropského postupu; zpochybňuje, zda je tento úřad nezbytný; požaduje podrobnější informace ohledně vytvoření tohoto úřadu;

Ostatní orgány a instituce

38.  vyzývá ostatní orgány a instituce, aby předkládaly realistické rozpočtové požadavky vycházející z analýzy nákladů a aby přitom braly ohled na to, že je nutné optimálně spravovat omezené zdroje; vítá zřízení nového oddílu X rozpočtu EU, který je určen pro Evropskou službu pro vnější činnost a v němž je vyčleněno 464 milionů EUR, a je ochoten posoudit potřeby ESVČ s ohledem na nemovitosti i personál; je rovněž odhodlán pečlivě monitorovat dopad ESVČ na okruh 5, neboť tato služba měla být z rozpočtového hlediska neutrální; není ochoten připustit, aby byly ohroženy potřeby stávajících orgánů;

39.  je přesvědčen, že zřízení nového oddílu X rozpočtu EU pro Evropskou službu pro vnější činnost odpovídá potřebě poskytnout Evropské unii institucionální rámec, který společně s novými ustanoveními SZBP/SBOP může podpořit ambice EU v oblasti zahraniční politiky;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17. (3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (4) Úř. věst. C 303, 9.11.2010, s. 1. (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1).