Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. června 2010, v nichž Rada vyzvala Komisi, aby do června 2011 vypracovala evropskou strategii pro oblast Atlantského oceánu,

–  s ohledem na veřejné konzultace, jež Komise zahájila s cílem zveřejnit sdělení o evropské strategii pro oblast Atlantského oceánu,

–  s ohledem na strategii EU pro region Baltského moře a na strategii EU pro Podunají,

–  s ohledem na závěry 5. zprávy o soudržnosti,

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že článek 3 Smlouvy o Evropské unii a hlava XVIII Smlouvy o fungování Evropské unie stanovují územní soudržnost za cíl Evropské unie,

B.  vzhledem k tomu, že pět členských států EU leží na pobřeží Atlantského oceánu: Francie, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Spojené království,

C.  vzhledem k tomu, že oblast Atlantského oceánu má svá specifika, totiž že se jedná o:

D.  vzhledem k tomu, že tato specifika se odvozují od faktorů, které překračují státní hranice a které vyžadují politická řešení na evropské úrovni,

E.  vzhledem k tomu, že v červnu roku 2010 Rada požádala Komisi, aby do června 2011 vypracovala strategii pro oblast Atlantského oceánu, a vzhledem k tomu, že sdělení Komise má být zveřejněno v roce 2011,

1.  žádá Komisi, aby co nejdříve formulovala strategii EU pro oblast Atlantského oceánu jako integrovanou strategii zabývající se námořními a územními otázkami;

2.  domnívá se, že by tato strategie měla být součástí cíle ,,evropská územní spolupráce„ (cíl 3) politiky soudržnosti a měla by vycházet z integrovaného, průřezového a územního přístupu zaměřeného na lepší koordinaci politik mezi různými úrovněmi správy na daném území s důrazem na relevantní otázky; je přesvědčen o tom, že evropská spolupráce v územních otázkách může výrazně přispět ke zvýšení intenzity procesu integrace v oblasti Atlantského oceánu prostřednictvím větší účasti občanské společnosti na rozhodovacím procesu a provádění konkrétních činností;

3.  zdůrazňuje, že zásadním přínosem makroregionálních strategií EU je víceúrovňová spolupráce a koordinace a zdokonalení strategického investování dostupných finančních prostředků, a nikoli dodatečně přidělené zdroje; vyzdvihuje závěry švédského předsednictví, podle nichž se neplánuje zavádění nových orgánů, nových předpisů ani nových rozpočtových prostředků;

4.  vyzývá k tomu, aby tato strategie byla otevřená všem regionům EU na pobřeží Atlantského oceánu, včetně nejvzdálenějších regionů Makaronésie;

5.  domnívá se, že vnější rozměr této strategie může být posílen v důsledku strategické geografické polohy oblastí Atlantského oceánu, zejména pokud jde o námořní bezpečnost a dohled a o mezinárodní obchodní vztahy; zastává názor, že je rovněž třeba zabývat se mezinárodní spoluprací a iniciativami v oblasti trojstranné spolupráce;

6.  domnívá se, že tato strategie by měla zavést lepší koordinaci cílů a prostředků a být pevně provázána se strategií EU 2020 a s politikami EU pro období po roce 2013; v této souvislosti připomíná, že cílem této strategie je dosáhnout racionalizace výdajů EU, nikoliv jejich zvýšení;

7.  žádá, aby tato strategie byla řádně propojena s regionální politikou a integrovanou námořní politikou EU, a domnívá se, že by měla rovněž umožňovat součinnost s dalšími politikami EU, např. v oblasti transevropských dopravních sítí, se společnou rybářskou politikou, s aktivitami týkajícími se klimatu a životního prostředí, rámcovým programem pro výzkum a vývoj, energetickou politikou atd.;

8.  domnívá se, že územní rozměr této strategie je zásadní a že přispěje k územní soudržnosti EU; je toho názoru, že v rámci tohoto územního rozměru bude nutné řešit především otázky otevření a propojení dopravních a energetických sítí a rozvoj energie získávané z moře, rozvoj městských a venkovských oblastí a prohloubení vazeb mezi pevninou a mořem a mezi mořem a vnitrozemskými vodami;

9.  připomíná, že je důležité zlepšit dostupnost oblastí na pobřeží Atlantského oceánu a zvýšit pohyb osob, zboží a služeb v těchto oblastech, aby bylo dosaženo cílů vnitřního trhu a politiky soudržnosti, a to zejména rozvojem pobřežní plavby a mořských dálnic;

10.  připomíná, že námořní rozměr je prioritou této strategie, zejména prostřednictvím přístupu založeného na přímořských oblastech;

11.  důrazně doporučuje, aby Evropská komise prosazovala a podporovala plánování a zřizování mořských dálnic v oblasti Atlantského oceánu, jako je mořská cesta mezi Gijónem a Nantes, neboť se jedná o inovativní způsob jak zlepšit a rozrůznit transevropské dopravní sítě, jak ovlivnit mezinárodní obchodní vztahy, jak podnítit hospodářskou aktivitu v přístavech a přilákat turisty a jak přispět ke snížení emisí CO2;

12.  je toho názoru, že tato strategie by měla řešit následující otázky společného zájmu: energie získávaná z moře, životní prostředí a změny klimatu, včetně prevence znečištění moří loděmi a boj proti němu, doprava a přístupnost, bezpečnost, jistota a dohled, výzkum, inovace, tvořivá odvětví, kultura, volný čas a cestovní ruch, námořní služby a odborná příprava, rybolov a produkce plodů moře;

13.  domnívá se, že tato strategie musí vést k součinnosti mezi příslušnými politikami EU, vnitrostátními, regionálními a místními politikami, a proto zastává názor, že je třeba nové víceúrovňové správy založené na užším zapojení orgánů EU a vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

14.  přeje si, aby tato strategie fungovala na základě přístupu vycházejícího zdola, aby začínala na úrovni místních orgánů a zahrnovala všechny zainteresované strany; trvá na tom, že do navrhování a provádění této strategie je nezbytné zapojit regionální a místní orgány veřejné správy, členské státy, Evropskou unii, soukromé subjekty a organizace občanské společnosti (včetně dotčených interregionálních sítí a organizací);

15.  trvá na tom, že spolupráce v rámci této strategie by měla být v první řadě založena na potřebách dotčených zainteresovaných stran, takže se domnívá, že o zvolených politických prioritách se musí rozhodovat na základě dohody;

16.  je toho názoru, že Evropské seskupení pro územní spolupráci (EGTC) by mohlo být zajímavým nástrojem k usnadnění spolupráce v rámci strategie EU pro oblast Atlantského oceánu;

17.  domnívá se, že tato strategie by měla být prováděna od roku 2014 a koordinována s příštím víceletým finančním rámcem a že by ji měl doprovázet akční plán stanovený na evropské úrovni, jenž bude obsahovat seznam strukturujících projektů;

18.  je toho názoru, že vnitřní a vnější rozměr této strategie si vyžádají rozdělení stávajících prostředků Společenství pro oblast Atlantského oceánu na základě sdílených priorit;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily zjednodušená pravidla, která usnadní provádění této strategie a sníží související administrativní zátěž;

20.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropským parlamentem při určování priorit rozvoje strategie EU pro oblast Atlantského oceánu, a žádá Komisi, aby jej pravidelně informovala o uplatňování této strategie a vedla s ním v této věci konzultace;

21.  vyjádří své názory na budoucí sdělení Komise ve zprávě z vlastního podnětu;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a dalším příslušným institucím.