Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2276(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0043/2011

Předložené texty :

A7-0043/2011

Rozpravy :

PV 08/03/2011 - 16
CRE 08/03/2011 - 16

Hlasování :

PV 09/03/2011 - 10.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0092

Přijaté texty
PDF 340kWORD 180k
Středa, 9. března 2011 - Štrasburk
Strategie EU pro začleňování Romů
P7_TA(2011)0092A7-0043/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů (2010/2276(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv, zejména na články 1, 8, 19, 20, 21, 24, 25, 35 a 45,

–  s ohledem na mezinárodní právní předpisy na ochranu lidských práv, zejména Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin z roku 1992, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte,

–  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva a Rámcovou dohodu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, v níž jsou zakotvena základní práva a zásady Evropské unie, včetně zásady zákazu diskriminace a práva na volný pohyb,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví právní základ pro opatření Unie, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie,

–  s ohledem na článek 6 Smlouvy o Evropské unii, který se zabývá základními právy v Unii,

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví sankce a pozastavení práv v případě vážného porušení práva Unie,

–  s ohledem na články 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie, které Unii ukládají, aby přihlížela k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví, jakož i bojem proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu,

–  s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, který dává Radě pravomoc „přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu“,

–  s ohledem na článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie, která definuje podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek a přiměřenou sociální ochranu jako cíle Unie a členských států,

–  s ohledem na článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie, který vymezuje oblasti, v nichž má Unie podporovat a doplňovat činnost členských států, a zejména na čl. 153 odst. 1 písm. h) o zapojení osob vyloučených z trhu práce a čl. 153 odst.1 písm. j) o boji proti sociálnímu vyloučení,

–  s ohledem na hlavu XVIII Smlouvy o fungování Evropské unie, která se zabývá ekonomickou, sociální a územní soudržností,

–  s ohledem na článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie („doložka flexibility“), který umožňuje přijetí vhodných opatření k dosažení některého z cílů stanovených ve Smlouvách,

–  s ohledem na články 3, 8, 16, 18, 20, 21 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy č. 1355 z roku 1998 týkající se boje proti sociálnímu vyloučení a posílení sociální soudržnosti v Evropě,

–  s ohledem na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy týkající se uznání regionálních či menšinových jazyků jakožto nedílné součásti evropského kulturního dědictví, a s ohledem na Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o evropské strategii pro romskou menšinu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o soupisu romské komunity v Itálii na základě etnického původu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o druhém evropském summitu o romské otázce(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2010 o situací Romů a o svobodě pohybu v Evropské unii(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(9),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(10),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(12),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel(14),

–  s ohledem na závěry Evropské rady z prosince roku 2007 a z června roku 2008 a na závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince roku 2008,

–  s ohledem na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele o začleňování Romů, které byly přijaty v Lucemburku dne 8. června 2009, se zvláštním ohledem na deset společných základních zásad pro začleňování Romů připojených k těmto závěrům,

–  s ohledem na sdělení Komise o sociální a ekonomické integraci Romů v Evropě (COM(2010)0133), vytvoření pracovní skupiny(15) (7. září 2010), první výsledky této pracovní skupiny(16) a na zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Romové v Evropě: Uplatňování nástrojů Evropské unie a politik pro začleňování Romů – zpráva o pokroku 2008–2010“ (SEK(2010)0400),

–  s ohledem na první evropský summit o romské otázce, který se konal v Bruselu dne 16. září 2008, a na druhý evropský summit o romské otázce, který se konal v Córdobě dne 8. dubna 2010,

–  s ohledem na zprávy o Romech, rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2009, které zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva(17), a na zprávy komisaře Rady Evropy pro lidská práva, Thomase Hammarberga,

–  s ohledem na související doporučení, stanoviska a prohlášení Rady Evropy, jako jsou závěry ze setkání Rady Evropy na vysoké úrovni týkající se Romů (Štrasburk, 20. října 2010)(18),

–  s ohledem na skutečnost, že v roce 2005 zahájila řada členských států EU, kandidátských zemí a dalších zemí, ve kterých mají orgány EU výrazné zastoupení, iniciativu „Desetiletí začleňování Romů“ a zřídila fond pro vzdělávání Romů,

–  s ohledem na doporučení, která přijal Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace na svém 77. zasedání (2.–27. srpna 2010),

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy nazvanou „Čtvrtá zpráva komise ECRI o Francii“, která byla zveřejněna dne 15. června 2010,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0043/2011),

A.  vzhledem k tomu, že velká část z 10–12 milionů Romů, většinou občanů EU, je systematicky diskriminována, a potýká se tak s neúnosnou mírou sociálního, kulturního a ekonomického vyloučení a s porušováním lidských práv a má zkušenosti s neúprosnou stigmatizací a diskriminací jak ve veřejném, tak v soukromém životě,

B.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými regiony Evropské unie stále přetrvávají hospodářské a sociální rozdíly, a vzhledem k tomu, že značná část romské komunity žije v regionech, které se z hospodářského a sociálního hlediska řadí mezi nejméně rozvinuté oblasti Unie,

C.  vzhledem k tomu, že se Evropská unie zakládá na zásadách zakotvených v Listině základních práv EU a ve Smlouvách EU, mezi něž patří zásada nediskriminace, konkrétní práva definující občanství EU, volný pohyb a rovnost,

D.  vzhledem k tomu, že zástupci tří předsednictví EU se ve společném prohlášení k druhému summitu o romské otázce, který se konal ve dnech 8. až 9. dubna 2010 v Córdobě, zavázali, že dosáhnou pokroku v začleňování romských otázek do evropských a vnitrostátních politik v oblasti základních práv a ochrany proti rasismu, chudobě a sociálnímu vyloučení, že vylepší návrh strategie integrované platformy pro začleňování Romů a budou při tom prosazovat na prvním místě klíčové cíle a výsledky a že zajistí dostupnost stávajících finančních nástrojů Evropské unie, zejména strukturálních fondů, pro Romy,

E.  vzhledem k tomu, že vyloučení romských dětí ze vzdělávacího systému má nepříznivý dopad na ostatní práva členů romské komunity, zejména na právo na práci, a vzhledem k tomu, že prohlubuje jejich marginalizaci,

F.  vzhledem k tomu, že společenství, která si přejí zachovat svůj tradiční kočovný životní styl v Evropě, jsou nejvíce postižena negramotností, a vzhledem k tomu, že proto existují kulturní bariéry pro vzdělávání jejich dětí,

G.  vzhledem k tomu, že musí být zajištěny materiální předpoklady pro vzdělávání romských dětí, a vzhledem k tomu, že součástí těchto předpokladů musí být jmenování školních prostředníků,

H.  vzhledem k tomu, že EU vytvořila řadu užitečných nástrojů, mechanismů a fondů na podporu začlenění Romů, ale tyto nástroje jsou roztříštěny v různých oblastech politik a nejsou řádným způsobem monitorovány, a jejich účinek a přínos tudíž zůstává omezený a je obtížné ho měřit; vzhledem k tomu, že navzdory existenci celé řady mechanismů spolupráce a institucí nebyly problémy a výzvy týkající se začlenění Romů dosud účinně vyřešeny, a proto je současný stav neudržitelný,

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2005 bylo zahájeno „Desetiletí začleňování Romů“ s cílem bojovat proti diskriminaci a zlepšit hospodářskou a sociální situaci Romů, a vzhledem k tomu, že signatáři prohlášení o Desetiletí začleňování Romů – Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Černá Hora, Česká republika, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie – se zavázali, že budou usilovat o odstranění diskriminace a nepřijatelných rozdílů mezi Romy a zbytkem společnosti,

J.  vzhledem k tomu, že skutečná integrace Romů je možná pouze prostřednictvím vzájemného uznání práv a povinností dotčených komunit,

K.  vzhledem k tomu, že v několika členských státech dochází k dobrovolným návratům a navracení Romů do vlasti, což je často doprovázeno stigmatizací Romů a všeobecnou protiromskou náladou v politickém diskurzu,

L.  vzhledem k tomu, že zákaz diskriminace je přes svou nepostradatelnost stále ještě nedostatečnou odpovědí na neustále se projevující strukturální diskriminaci Romů, a vzhledem k tomu, že je proto nezbytné prostřednictvím strategie na úrovni EU doplnit a posílit právní předpisy a politiky v oblasti rovnoprávného postavení tak, aby odrážely specifické potřeby Romů, pokud jde o důsledné dodržování, ochranu a prosazování základních práv, rovnosti a zásady nediskriminace, řádné a nediskriminační uplatňování právních předpisů, politik a mechanismů na monitorování a trestání případů porušování práv Romů, ale i pokud jde o uplatňování rovného přístupu k lidským právům v konkrétních oblastech, jako jsou zaměstnanost, bydlení, kultura, zdravotní péče, účast ve veřejném životě, odborná příprava, vzdělávání a volný pohyb,

M.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že volný přístup politiky otevřené metody koordinace, který spoléhá na dobrovolnou účast členských států bez jakýchkoli důrazných podnětů vybízejících ke skutečnému plnění, je pro podporu začleňování Romů nedostatečný, a toto omezení lze částečně odstranit užším navázáním mechanismů financování EU na procesy vzájemné kontroly,

N.  vzhledem k tomu, že ženy náležející k etnickým menšinám a zejména romské ženy čelí daleko závažnější vícenásobné diskriminaci než muži stejné etnické menšiny nebo ženy náležející k většinové společnosti, a vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti romských žen je ještě nižší než míra zaměstnanosti romských mužů, přičemž vzhledem ke své úloze v rodině mohou být ženy pro začleňování marginalizovaných skupin klíčové,

O.  vzhledem k tomu, že je nezbytné při vypracovávání evropské strategie pro začleňování Romů věnovat zvláštní pozornost nezletilým a dětem,

P.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro začleňování Romů by měla řešit všechny formy porušování základních práv Romů – včetně diskriminace, segregace, projevů nenávisti, profilování na základě etnického původu a nezákonného snímání otisků prstů, stejně jako nezákonného vystěhování či vyhoštění – zajištěním úplného provedení a důraznějšího uplatňování všech příslušných směrnic a práva EU,

Q.  vzhledem k tomu, že rostoucí stigmatizace Romů a protiromské smýšlení v politickém diskurzu a mezi veřejností představují důvody ke znepokojení; vzhledem k tomu, že sporné případy dobrovolných návratů a navracení Romů, ke kterým docházelo v několika členských státech, vyvolaly obavy a úzkost mezi romským obyvatelstvem, ale i znepokojující míru rasismu a diskriminace,

R.  vzhledem k tomu, že šance Romů na přístup ke stejným právům a povinnostem, jaké mají občané členských států, do značné míry závisí na tom, zda jim byly poskytnuty dokumenty o státní příslušnosti,

S.  vzhledem k tomu, že přístup Romů k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, sdílení a pochopení jejich kultury, jejich hodnot a jejich kulturního dědictví, jejich zapojení do sdružení a lepší zastoupení jejich komunity jsou nezbytnými prvky komplexního přístupu k provádění vnitrostátních a evropských strategií pro jejich začlenění a zapojení do života společnosti,

T.  vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní vzdělání a odborná příprava ovlivňují budoucnost každého jednotlivce, a to jak z osobního, tak z profesního hlediska, a také jeho zapojení do společnosti, a je proto zásadně důležité zajistit, aby měli všichni rovný přístup ke vzdělání a odborné přípravě bez jakékoli diskriminace, neboť zohlednění kulturní rozmanitosti a boje proti stereotypům v školních osnovách již od útlého věku představuje zásadní prostředek, jak zlepšit začlenění Romů a posílit vzájemné pochopení,

U.  vzhledem k tomu, že Komise dne 19. října 2010 ohlásila, že v dubnu 2011 předloží rámec EU pro národní strategie týkající se Romů(19),

1.  vyzývá Komisi, aby navrhla, a Radu, aby přijala strategii EU pro začleňování Romů (dále jen: „strategie“) jako orientační, komplexní a víceúrovňový akční plán pro celou EU, na jehož přípravě, realizaci a případném rozvoji se budou podílet všechny politické a správní úrovně a který bude vybudován na základních hodnotách rovnosti, přístupu k právům, nediskriminace a rovnosti žen a mužů a bude vycházet z úkolů, cílů, principů a nástrojů stanovených Smlouvami, Listinou základních práv a příslušnými právními předpisy EU, jak je uvedeno výše, a ze sdílených pravomocí a podpůrných, koordinačních a doplňkových činností Unie;

2.  uznává, že romské komunity jsou v některých členských státech obětí diskriminace nebo častých předsudků a že tuto situaci vyostřuje současná hospodářská a finanční krize, která vede ke ztrátě zaměstnání; zdůrazňuje, že za začleňování romského obyvatelstva nesou odpovědnost všechny členské státy i orgány a instituce EU; vyzývá členské státy, aby s EU a se zástupci romského obyvatelstva plně spolupracovaly při zavádění integrovaných politik, které by měly prosazovat začleňování Romů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při současném využití všech zdrojů EU, jež jsou k dispozici v rámci evropských fondů, zejména Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálním fondu (ESF) a Evropského zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost požadavkům, které se týkají technické pomoci, ve snaze zvýšit účinnost všech nástrojů, jež jsou dostupné pro integraci romských komunit;

3.  připomíná, že jsou k dispozici evropské programy a finanční prostředky, které lze využít pro sociální a ekonomickou integraci romského obyvatelstva, ale že na všech úrovních místních orgánů, občanské společnosti a případných cílových skupin je nutné zlepšit komunikaci tak, aby romští občané byli o těchto programech a prostředcích informováni; mimoto vybízí k využívání současných fondů EU na výstavbu nových domů či renovace domů stávajících a ke zlepšení inženýrských sítí, místní infrastruktury pro poskytování veřejných služeb, komunikačních systémů, vzdělávání, opatření pro přístup na pracovní trh atd.;

4.  vyzývá Komisi, aby:

  a) schválila prioritní oblasti strategie, a to především:
   základní práva, zejména zákaz diskriminace, rovnost a volný pohyb,
   vzdělávání, odborná příprava a celoživotní vzdělávání,
   kultura,
   zaměstnanost,
   bydlení, včetně zdravého životního prostředí a odpovídající infrastruktury,
   zdravotní péče a zlepšení zdravotní situace Romů a
   účast romské občanské společnosti v politickém a občanském životě, včetně romské mládeže;
   b) v rámci strategie předložila plán zavádějící závazné minimální normy na úrovni EU pro prioritní oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdravotní péče;
  c) definovala cíle strategie související s prioritními oblastmi, a to především:
   přijmout a posílit účinné protidiskriminační právní předpisy a opatření, které budou chránit před diskriminací ve všech oblastech života, včetně vícenásobné diskriminace, a budou zajišťovat, chránit a prosazovat základní práva, rovnost a zásadu nediskriminace, ale i právo na volný pohyb, a budou zahrnovat akce zvyšující povědomí určené pro romské i neromské obyvatelstvo s cílem odstranit diskriminační překážky,
   bojovat proti protiromskému smýšlení, předsudkům, stereotypům, rasismu, xenofobii, stigmatizaci a nenávistným projevům vůči Romům, a to zejména zajištěním úplného provedení příslušných právních předpisů a zavedením vhodných trestů za rasově motivované trestné činy,
   zajistit, aby média nešířila předsudky vůči romské komunitě a aby podpořila pozitivní obraz rozmanitosti a umožnila přiměřenější zastoupení Romů v médiích,
   zamezit porušování lidských práv a chránit oběti při současném zabezpečení toho, aby jim byly poskytnuty účinné opravné prostředky, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci romských dětí a žen, které jsou často obětí vícenásobné diskriminace,
   zavést preventivní opatření proti obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou nepřiměřeně často Romové,
   zajistit odbornou přípravu týkající se nediskriminačních postupů pro pracovníky všech úrovní veřejné správy, justice a policejních služeb,
   zahájit dialog mezi místními orgány, soudními orgány, policií a romskou komunitou s cílem zrušit diskriminaci v oblasti justice, zvýšit důvěru a bojovat proti profilování na základě etnického původu,
   zajistit všem rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání,
   zajistit rovný přístup k odbornému vzdělávání pro dospělé a k celoživotnímu učení,
   zajistit rovný přístup k sociálním službám a infrastruktuře pro základní péči, jako je péče o děti a starší osoby,
   odstranit segregaci škol a tříd, mj. vytvořením inkluzívního prostředí ve školách a zaměstnáváním romských školních prostředníků,
   zajistit rovný přístup k odpovídající přípravě zajišťující konkurenceschopnost na trhu práce,
   zajistit rovný přístup ke vzdělávání v raném věku,
   zajistit vzdělávání dívek,
   poskytovat mezikulturní vzdělávání,
   napomáhat dialogu mezi rodinami a školou, zejména zapojením prostředníků,
   zvýšit počet romských učitelů a zajistit ochranu jazyka a identity romských dětí zpřístupněním vzdělání v jejich vlastním jazyce,
   zavést opatření k prevenci předčasného ukončení školní docházky a neúspěchu při studiu,
   zavést opatření, jejichž cílem je přivést zpět do vzdělávacího systému děti, které jej opustily, jako je např. zavedení programů „druhé příležitosti“,
   zajistit rovný přístup ke střednímu a vysokoškolskému vzdělání a programům stipendií,
   bojovat proti nadměrnému zastoupení Romů ve speciálních školách,
   bojovat proti dětské chudobě, snižovat počet případů odloučení dětí od jejich rodin a zabránit tomu, aby byli svěřováni do náhradní péče a umísťování do zařízení zvláštní péče z důvodů chudoby,
   zajistit faktický přístup na trh práce a vytvořit a zpřístupnit mikroúvěry na podnikání a samostatnou výdělečnou činnost,
   zajistit rovný přístup k dostupnému a zdravému bydlení a zrušit územní segregaci,
   zaručit právo na registrovanou adresu, včetně možnosti zaregistrování prostřednictvím organizace občanské společnosti, a zaručit úplný a aktualizovaný zápis v matrice (narození, sňatky, úmrtí) u všech romských občanů a bojovat proti diskriminaci při vystavování správních dokladů,
   bojovat proti nerovnostem v oblasti zdraví zajištěním rovného přístupu ke zdravotní péči a zdravotní osvětě, a to zejména s cílem odstranit nerovnosti v oblasti zdraví, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na ochranu zranitelných skupin včetně žen, dětí, starších osob a osob se zdravotním postižením,
   posílit romskou občanskou společnost, a to i prostřednictvím politiky budování kapacit a zvýšením správních kapacit na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a podporovat účast Romů na občanském a politickém životě,
   podporovat aktivní občanství, včetně zapojení Romů do všech sfér veřejného a politického života a posilování jejich zastoupení v institucích a volených orgánech na místní a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU,
   začlenit do strategie hledisko rozšíření a vztahů se sousedními zeměmi a požadovat zlepšení situace Romů v přistupujících a kandidátských zemích, ale i v potenciálně kandidátských zemích a zemích zapojených do evropské politiky sousedství; klást mimo to důraz na hodnocení pokroku v této oblasti v rámci výročních zpráv o pokroku a na hodnocení sousedních zemí EU,
   zajistit úctu ke kultuře a zachování kulturního dědictví,
   zajistit zohledňování zásady rovnosti mužů a za tímto účelem se zaměřit na specifické potřeby romských žen a zapojit je do vytváření politik; zamezit uskutečňování sňatků dětí,
   zastavit vracení Romů do zemí, kde by mohli být vystaveni mučení nebo krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání;

5.  zdůrazňuje, že zásadní význam mají ucelené programy a programy, které jsou přizpůsobeny specifickým potřebám romských komunit žijících v odlišných podmínkách, a že je v této souvislosti nezbytné zajistit Romům přístup k individualizovaným službám přímo na místě;

6.  připomíná, že základními pilíři strategie aktivního začleňování obsažené v doporučení 2008/867/ES jsou podpora přiměřeného příjmu, trhy práce přístupné všem a přístup ke kvalitním službám;

7.  zdůrazňuje, že sociální podpora, slušné bydlení a oblékání, dostupné kvalitní programy rozvoje dětí v útlém věku a nesegregované kvalitní vzdělávání v ovzduší nakloněném k začleňování a s ochotou zapojit rodiče mají pro zajištění rovných příležitostí, možnosti plného začlenění do společnosti a neexistenci diskriminace v budoucnosti zásadní význam; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti záškoláctví a předčasnému ukončení školní docházky a zajistit granty a finanční podporu; zastává názor, že má-li se zamezit opakovanému výskytu sociálního vyloučení, je na podporu pracovního náboru a trvalého zaměstnávání Romů zásadně důležité, aby bylo dospělým osobám poskytováno vzdělávání, odborná příprava a pomoc při hledání zaměstnání;

8.  naléhavě žádá, aby se s preventivními opatřeními potírajícími marginalizaci začalo již u malých dětí, přičemž by každé dítě bylo ihned po svém narození zaznamenáno v evidenci obyvatelstva, a to způsobem, který registruje jeho národnost, a tak aby mělo zajištěno přístup ke všem sociálním službám; domnívá se, že zejména romské děti by měly mít zaručen přístup ke kvalitním službám v oblasti vzdělávání již v útlém věku a že je nezbytné přijmout zvláštní opatření na podporu jejich školní docházky;

9.  připomíná, že Romové, a to především ženy a dívky, i nadále čelí extrémní chudobě, diskriminaci a vyloučení ze společnosti, což vede k nedostatečnému přístupu k vyššímu vzdělávání, zaměstnání a sociálním službám; žádá Komisi a členské státy, aby řešily konkrétní potřeby romských žen a dívek tím, že zásadu rovnosti mužů a žen budou uplatňovat ve všech politikách začleňování Romů, a aby obzvláště zranitelným podskupinám poskytovaly ochranu;

10.  vyzývá členské státy, aby podnikly konkrétní kroky za účelem informování svých občanů o bývalé i současné situaci Romů a jako zdrojový materiál k tomu použily mj. zprávy agentury FRA;

11.  zdůrazňuje, že by strategie EU pro začleňování Romů měla zahrnovat také opatření, kterými se zajistí sledování situace Romů, pokud jde o dodržování a prosazování jejich základních sociálních práv, rovné postavení a zacházení a volný pohyb v rámci EU;

12.  zdůrazňuje, že přístup Romů k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odbornému výcviku, sdílení a pochopení jejich kultury, jejich hodnot a kulturního dědictví, jejich zapojení do sdružení a lepší zastoupení jejich komunity jsou nejdůležitějšími prvky celostního přístupu k provádění vnitrostátních a evropských strategií pro jejich začlenění a zapojení do společnosti;

13.  zdůrazňuje, že vysoce kvalitní vzdělání a odborná příprava ovlivňují budoucí osobní i profesní život jednotlivce, a že je proto zásadně důležité zajistit rovný přístup k účinným systémům vzdělávání a odborné přípravy bez jakékoliv diskriminace nebo segregace;

14.  zdůrazňuje, že je důležité schvalovat tuto strategii a dohlížet na její realizaci transparentním způsobem, přičemž primární odpovědnost by měla spočívat na demokraticky odpovědných ministrech v rámci Rady, a zdůrazňuje, že by strategie v žádném případě neměla EU rozdělovat a vytvářet rozpory mezi členskými státy, ale měla by se naopak podílet na posilování procesu integrace společnosti;

15.  zdůrazňuje význam náležitého využití finančních prostředků přidělených jednotlivým členským státům v prioritních odvětvích stanovených strategií;

16.  zdůrazňuje, že je třeba, aby cíle strategie podléhaly kontrole a měření, pokud jde o míru jejich plnění, aby mohla být zavedena kritéria odměňování členských států za plnění a postihů za neplnění;

17.  vyzývá Komisi, aby:

   převzala vedoucí úlohu v oblasti strategické koordinace pokroku v prioritních oblastech a plnění cílů týkajících se strategie, a to ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou subsidiarity,
   zřídila pracovní skupinu jako stálý orgán, který převezme odpovědnost za dohled, koordinaci, monitorování, podávání zpráv, hodnocení, pomoc při provádění, zohledňování ve všech oblastech a přijetí následných opatření, a bude tak plnit funkci nezávislého, multisektorového orgánu sloužícího jako „vnější koordinátor“, který může posoudit a sladit různé národní a sektorové zájmy způsobem, jenž je přijatelný pro všechny,
   pravidelně strategii přezkoumávala a v případě potřeby ji aktualizovala a usilovala o schválení změn Evropským parlamentem a Radou,
   zohlednila prioritní oblasti a cíle strategie ve všech svých příslušných politických iniciativách a při plánování programů na úrovni EU,
   podávala zprávy o realizaci a pokroku strategie a národních akčních plánů spolu s vyhodnocením výsledků včetně hodnotících kritérií a ukazatelů a každoročně informovala Radu a Parlament, přičemž poznamenává, že účinnost politiky a následné hodnocení by se měly stát kritériem pro prodloužení poskytování podpory,
   zajistila sběr a šíření nezbytných statistických údajů a konsolidaci a rozšíření místních osvědčených postupů,
   ověřovala soulad vnitrostátních plánů se strategií EU,
   změnila regulační rámec křížového financování, snížila administrativní zátěž, zjednodušila a urychlila postupy pro získávání prostředků EU a aby také po členských státech požadovala zavedení jednoduchých a normativních postupů financování a využívání globálních grantů,
   postupně zaváděla povinné institucionální záruky, že opatření k odstranění diskriminace a segregace budou začleněna do všech oblastí při zohlednění směrnic 2000/43/ES a 2004/113/ES, a aby rovněž sledovala, zda jsou tato opatření uplatňována, a bojovala proti stigmatizaci,
   zajistila prostřednictvím evropské romské platformy zapojení příslušných zainteresovaných stran na všech úrovních a ve všech fázích a romské komunity na všech úrovních a spolupracovala s ostatními orgány a institucemi, členskými státy a regionálními a místními orgány, mezinárodními finančními institucemi, nadnárodními plánovacími orgány a mezivládními organizacemi, ale i s nevládními organizacemi a mezivládními iniciativami, vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšit koordinaci a spolupráci mezi příslušnými politickými aktéry a sítěmi s cílem zabránit zdvojování činnosti, podpořit efekty vzájemného posilování politik v této oblasti a odstranit riziko překrývání a konfliktů jednotlivých politik způsobené bujením četných sítí zúčastněných subjektů;

18.  připomíná, že Komise má zvláštní odpovědnost za prosazování strategie EU pro začleňování Romů, avšak tato strategie se musí provádět na místní úrovni;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly stávající strategie a nástroje EU s cílem zajistit sociální a hospodářské začlenění Romů a aby vytvořily a prováděly veškeré příslušné politiky a případně přitom zohlednily společné hlavní zásady týkající se začleňování Romů;

20.  domnívá se, že pro určení hlavních úkolů a řešení, které musí jak EU, tak její členské státy přijmout v zájmu sociálního a hospodářského začlenění Romů, je zásadní;

21.  vyzývá členské státy, aby svěřily rozhodovacím orgánům nezbytné pravomoci, aby bylo zajištěno komplexní financování rozvoje z prostředků EU podporující prospěšné místní iniciativy a reagující na různorodé místní potřeby romského obyvatelstva; zdůrazňuje, že je důležité hledat a vyměňovat si osvědčené postupy v oblasti začleňování Romů do společnosti a usilovat o častější zveřejňování informací o pozitivních výsledcích, kterých bylo v této oblasti dosaženo; rovněž požaduje, aby se rozvíjela institucionální kapacita s cílem zajistit nezbytnou pomoc (v oblasti administrativní a v oblasti řízení projektů) na místní úrovni;

22.  soudí, že je třeba, aby romské i neromské organizace, místní, regionální i celostátní orgány a subjekty EU v rámci celého procesu jednaly společně a sdílely odpovědnost, přičemž by měly vycházet z osvědčených postupů, a měly by využívat znalostního základu, který se podařilo v členských státech vybudovat, zkušeností z prvního období Desetiletí začleňování Romů; zdůrazňuje význam pořádání informačních kampaní zejména v regionech, v nichž žijí velké romské komunity;

23.  domnívá se, že sociální začleňování Romů není možné, aniž by došlo k vytvoření a posílení zastoupení jejich zájmové skupiny, a to i při přijímání politických rozhodnutí, a posílení  jejich občanské aktivity prostřednictvím nevládních organizací na vnitrostátní i evropské úrovni;

24.  důrazně doporučuje orgánům EU, aby zajistily větší zapojení subjektů na vnitrostátní úrovni do konzultací a přijímání rozhodnutí, aby se vytvořila budoucí strategie, která bude přínosná pro všechny zúčastněné strany; rovněž upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že je nezbytné, aby byly ve spolupráci s regionálními a místními orgány, skupinami zastupujícími romské i neromské obyvatelstvo, představiteli organizací občanské společnosti a s Výborem regionů a mezinárodními organizacemi navrženy, rozvíjeny, prováděny a hodnoceny politiky začleňování Romů s cílem zlepšit všeobecné přijímání a účinnost těchto politik;

25.  vyzývá Komisi, aby shromáždila a šířila informace týkající se zkušeností a činností v různých členských státech, zejména v oblasti vzdělávání a kultury;

26.  vyzývá ke zlepšení pomoci poskytované organizátorům projektů způsobilých pro evropské finanční prostředky určené na integraci romského obyvatelstva tím, že se budou vytvářet informační platformy, provádět analýzy a zajistí se výměna osvědčených postupů;

27.  domnívá se, že řešení spočívá částečně v plném odhodlání členských států účinně podporovat organizátory projektů a že členské státy by společně s Komisí měly povzbuzovat místní orgány, aby vybíraly projekty, jejichž cílem je integrace romských obyvatel;

28.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly strategie ke snížení chudoby zahrnující více odvětví, které by braly v potaz často ožehavou otázku soužití romské komunity s většinovou společností v situaci, kdy jsou obě zasaženy nedostatkem zaměstnání, chudobou a marginalizací; podtrhuje, že důležitá jsou pobídková opatření, která prostřednictvím zřejmých výhod vybízí chudé, aby se začlenili na pracovní trh a nežili ze sociálních dávek, případně nepracovali na černém trhu; zdůrazňuje zásadní význam programů podporujících vzájemné porozumění a vzájemnou toleranci;

29.  vyzývá Komisi, aby do strategie začlenila hledisko rozšíření prostřednictvím vypracování pilotních projektů v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, které zaručí vypracování vnitrostátních akčních plánů odpovídajících strategii EU;

30.  vyzývá členské státy, aby jmenovaly vládního úředníka nebo správní orgán, který by sloužil jako vnitrostátní kontaktní místo, které by mělo výkonné pravomoci a zodpovídalo by za uplatňování, koordinaci, monitorování a prosazování strategie na celostátní, regionální a místní úrovni tím, že zajistí, aby byrokracie byla omezena na minimum a využití finančních prostředků podléhalo kontrole;

31.  vyzývá vnitrostátní ministerstva školství a Komisi, aby zavedly inovativní a flexibilní granty na rozvíjení talentu a zvýšily podporu stávajících grantů a programů;

32.  vyzývá Komisi a Radu, aby schválily rozšířené a podrobné součásti laekenských ukazatelů pro měření sociálního a územního vyloučení a hodnocení dosaženého pokroku; zdůrazňuje, že horizontální rozdělení laekenských ukazatelů je třeba rozšířit i na nejmenší statistické administrativní jednotky (LAU 1 a LAU 2); kromě toho také poukazuje na skutečnost, že laekenské ukazatele by mohly být začleněny do budoucích ukazatelů v rámci politiky soudržnosti, zejména pokud jde o sociální rozměr;

33.  vyzývá Komisi, aby ukazatele doplnila systémem cílů a hodnotících kritérií, aby se přijal skutečný politický závazek dosáhnout pokroku; kromě toho zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zdokonalit sběr údajů, aby bylo možné měřit pokrok dosažený při plnění cílů / hodnotících kritérií / ukazatelů a zavést politiky vycházející z průkazných skutečností a posílit celkovou účinnost a hodnocení;

34.  naléhavě žádá, aby namísto provádění kontroly zaměřené pouze na to, zda projekty podporované z grantů splnily procedurální formality, byla na základě výměny osvědčených postupů vytvořena hodnotící kritéria, ukazatele, nezávislé monitorovací mechanismy a mechanismy posuzování dopadu, s jejichž pomocí by se podporovala a hodnotila efektivita a konkrétní výsledky těchto programů, a žádá o účinné monitorování způsobu, jakým jsou tyto prostředky využívány, aby se zajistilo, že finanční zdroje budou skutečně sloužit ke zlepšování životních podmínek, zdravotní péče, vzdělání a zaměstnanosti Romů;

35.  domnívá se, že zásadní význam pro dosažení pokroku v otázce plného začlenění Romů do společnosti má strukturovaná spolupráce členských států v rámci stávajících otevřených metod koordinace v oblasti zaměstnanosti a začlenění do společnosti, a žádá Komisi, aby zajišťovala výměnu osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy a všemi stranami zabývajícími se romskou problematikou;

36.  v zájmu zajištění toho, aby se finanční prostředky na přesně stanovené a konkrétně identifikované cíle skutečně dostaly ke strádajícím Romům a přispěly k dlouhodobému zlepšení jejich životní situace, žádá, aby se Komise a členské státy skutečně odhodlaly k zahájení cílenějších, komplexnějších , flexibilnějších a udržitelnějších dlouhodobých rozvojových programů s větší územní působností, které se budou zaměřovat na mikroregiony, jež jsou z geografického, sociálně-ekonomického a kulturního hlediska nejvíce znevýhodněny, a které budou řešit problémy chudoby v předměstských a venkovských oblastech a v segregovaných romských čtvrtích a zvláštní pozornost budou věnovat zlepšení nevyhovujících podmínek bydlení (např. nedostatku pitné vody, topení, elektrické energie a hygienických zařízení) a poskytování další pomoci rodinám, aby se udržely jejich zlepšené podmínky bydlení; také vyzývá Komisi, aby sledovala výsledky projektů po skončení jejich financování;

37.  vyzývá členské státy, aby Romům poskytly lepší ekonomické příležitosti, a to i podporou mikroúvěrového nástroje mezi podnikateli; vyzývá členské státy, aby navázaly na úspěšné projekty, v jejichž rámci se například podařilo zlegalizovat za pomoci odborníků nehlášenou práci;

38.  vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly jasnou politiku začleňování Romů na trh práce a aby navrhly a přijaly opatření k boji proti nežádoucím následkům dlouhodobé závislosti na systému sociálního zabezpečení;

39.  je si vědom skutečnosti, že většina Romů vykonává nehlášenou pracovní činnost, a vzhledem k tomu, že je třeba zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery proti tomuto jevu účinně bojovaly;

40.  vyzývá členské státy, aby se zavázaly k zapojení veřejných subjektů, jako jsou malé a střední podniky a mikropodniky, do procesu provádění opatření, jejichž cílem je začlenit romské obyvatele do společnosti prostřednictvím zaměstnávání;

41.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mohou při začleňování Romů do společnosti hrát malé a střední podniky a mikropodniky, a podporuje opatření, na jejichž základě budou oceňováni ti, kteří přispějí k dosažení tohoto cíle;

42.  domnívá se, že lepších vyhlídek pro Romy, zejména za účelem jejich zapojení na trh práce, je možné dosáhnout prostřednictvím zvýšení investic členských států do vzdělávání a odborné přípravy se zvláštním zaměřením na nové technologie a internet, a začleněním opatření podporovaných mezinárodní vědeckou obcí, nadacemi a nevládními organizacemi, které působí v oblasti vzdělávání a sociálního začlenění na regionální a místní úrovni;

43.  vyzývá Komisi, aby vypracovala celoevropskou krizovou mapu, na níž se budou zaznamenávat měření a šetření v těch mikroregionech EU, kde jsou obyvatelé nejvíce postiženi chudobou, sociálním vyloučením a diskriminací, na základě přinejmenším následujících atributů:

   dostupnost pracovních míst,
   vzdálenost od centra města nebo problematické oblasti s přílišnou koncentrací daných osob, která nejsou vzdálena od centra města,
   vysoká míra nezaměstnanosti,
   nedostatečné veřejné služby,
   nevhodné podmínky z hlediska životního prostředí,
   nedostatek podniků v dosahu,
   chybějící vhodná infrastruktura,
   nízké příjmy,
   nízká úroveň vzdělání,
   nedostatečně kvalifikované lidské zdroje,
   nedostačující/nákladná dopravní infrastruktura,
   sociální napětí,
   schopnost místních orgánů veřejné správy řešit chudobu,
   situace vážného porušování lidských práv, diskriminace, nucené vystěhování, vyhoštění, rasismus, útočení na Romy ze strany místních či regionálních úřadů nebo třetích stran;

44.  žádá, aby se členské státy zapojily do poskytování údajů týkajících se sociálně-ekonomické situace Romů (hlavně vzdělání, zdraví, bydlení a zaměstnanosti), a vyzývá mezinárodní organizace (např. MOP a OECD), aby se v rámci svých všeobecných šetření na tyto otázky podrobněji zaměřily, a pomohly tak stanovit konkrétní cíle týkající se např. procenta romské komunity, které dokončí střední a vysokoškolské vzdělávání nebo které je zaměstnáno ve veřejné správě nebo je zastoupeno v různých oblastech společenského a politického života, a vyzývá Evropskou komisi, aby na základě těchto údajů pomohla stanovit jasnou a proveditelnou strategii EU pro začleňování Romů;

45.  vyzývá Komisi, aby proto těmto mikroregionům poskytovala konkrétní podporu, včetně podpory finanční, v souladu s programem Rady Evropy přímo rozvíjela pilotní projekty, kterých se účastní prostředníci, a konkrétně sledovala, jak se uplatňování strategie vyvíjí;

46.  vyzývá Komisi, aby v rámci strategie vybídla členské státy, příslušné mezinárodní a evropské orgány, nevládní organizace, romské komunity, ostatní zúčastněné strany a veřejnost k používání označení „Romové“ / „Romové a Sintiové“ vždy, když na tuto menšinu odkazují;

47.  vyzývá Komisi a Radu, aby v příštím víceletém finančním rámci vyčlenily určitou část finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti s cílem poskytnout strategii explicitní podporu vytvořením výkonnostní prémie pro strategii EU pro romskou menšinu;

48.  zastává názor, že stávající míra čerpání prostředků EU je příliš nízká; vyzývá proto Komisi, aby analyzovala příčiny tohoto jevu a aby vypracovala účinnější metodiky sledování způsobu čerpání prostředků EU, a to zejména prostředků, které jsou určeny speciálně pro okrajové skupiny obyvatelstva; především naléhavě žádá o to, aby byl s náležitým ohledem na směrnice o ochraně údajů proveden sběr údajů o efektivnosti finančních prostředků EU s cílem vytvořit politiky vycházející z konkrétních zjištění;

49.  podtrhuje fakt, že pro sociální vyloučení postihující Romy je typický velmi zřetelný teritoriální rozměr chudoby a marginalizace, který se nejvíce projevuje v zaostalých mikroregionech, jimž do značné míry chybí potřebné finanční zdroje, aby mohly samy přispět k prostředkům Společenství, pro něž jsou způsobilé, a velmi často postrádají administrativní schopnosti a lidské zdroje potřebné k náležitému využití těchto prostředků; zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se s mimořádným úsilím na tyto mikroregiony, což jsou často okrajové oblasti uvnitř regionů, a podstatně zjednodušit byrokracii tak, aby mohlo být v rámci politiky soudržnosti přiděleno co největší množství zdrojů;

50.  soudí, že je rovněž nezbytné přijmout nové právní předpisy o přidělování prostředků ze strukturálních fondů a v nich stanovit podmínky týkající se odstranění segregace a zajištění rovnocenného přístupu Romů k veřejným službám; zastává názor, že na místní úrovni by měly být připraveny i programy zaměřené na rovné příležitosti a protisegregační opatření, přičemž vycházet by se mělo z měřitelných ukazatelů a konkrétních opatření;

51.  naléhavě žádá Komisi, aby poskytla vhodné nástroje, kterými se mohou členské státy řídit, mají-li zajistit vzájemné doplňování ESF, EFRR a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a vyzývá členské státy, aby využívaly další programy, jako je program PROGRESS, program celoživotního učení, kulturní program (2007–2013) a program veřejného zdraví (2008–2013), v zájmu začleňování Romů;

52.  žádá, aby subjekty EU působící v oblasti rozvoje byly pověřeny, aby pod dohledem a kontrolou skupiny pro začlenění:

   zajistily financování rozvoje z prostředků EU v případě prospěšných místních iniciativ,
   včas identifikovaly nesprávné použití prostředků a informovaly o něm,
   prováděly pravidelné kontroly důsledného a účinného využívání finančních prostředků s ohledem na předpokládané výsledky, a to i s ohledem na účely, k nimž byly finanční prostředky přiděleny v rámci strategie,
   sloužily jako poradci poskytující dostupné komplexní znalosti získané v rámci celé EU, pracovaly s ukazateli, prováděly hodnocení dopadu apod. a
   poskytovaly cílenou podporu místních iniciativ, projektů a komplexních programů, které nejlépe splňují cíle strategie a nabízí účinná řešení konkrétních problémů společenství Romů;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly participativní monitorování a vyhodnocování, do nějž budou zapojeny romské komunity, napomáhaly rozvíjení schopností zúčastněných stran a podporovaly vnější expertízu s cílem udělat si realistický a objektivní obrázek o celkové úspěšnosti či selhání jednotlivých opatření a nástrojů; dále žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla seznam projektů ve prospěch Romů, které financovala od roku 2000, a aby uvedla, jakých bylo v rámci projektů dosaženo výsledků;

54.  vyzývá členské státy, aby v rámci strukturálních fondů EU uplatňovaly horizontální prioritu „marginalizovaných společenství“ a podílely se na fungování sítě EU–Romové, která usiluje o řádné uplatňování prostředků ze strukturálních fondů na podporu sociálního začleňování Romů; zdůrazňuje, že stávající opatření a mechanismy monitorování a vyhodnocování je třeba výrazně zdokonalit; dále zdůrazňuje, že agentury a organizace, které provádějí projekty spolufinancované ze strukturálních fondů a zaměřené přímo na Romy či projekty nepřímo přínosné pro Romy, musí nést příslušnou odpovědnost a provádět daná opatření transparentním způsobem; vyzývá také k provádění průběžných analýz nákladů a přínosů týkajících se podílu prostředků věnovaných programům samotným a  prostředků skutečně vyplacených na tyto programy a také  podílu, který byl věnován provozním nákladům;

55.  vyzývá Komisi a Radu, aby rozšířily oblast působnosti poskytování finančních prostředků EU tak, aby byl k financování způsobilý nejen rozvoj, ale také poskytování kvalitních veřejných služeb; kromě toho zdůrazňuje, že spolufinancování by mělo být přezkoumáno a případně by se mělo postupovat případ od případu s cílem lépe odrážet rozmanitost činností a příjemců, přičemž by mohl být v případě projektů zaměřených na Romy požadován nižší podíl na spolufinancování ze strany dané země a větší podíl ze strany EU;

56.  zdůrazňuje, že koordinace propojených politik EU musí být výrazně posílena s cílem podpořit synergii a doplňkovost; byrokratická a prováděcí pravidla je třeba podstatně zjednodušit a všechny bariéry mezi jednotlivými fondy musí být odstraněny tak, aby bylo dosaženo maximálního přidělování zdrojů v rámci všech nástrojů;

57.  zdůrazňuje, že strukturální fondy musí kombinovat celostátní a místní přístup za pomoci programů, které fungují souběžně s vnitrostátní strategií a na místě reagují na konkrétní potřeby; zdůrazňuje dále, že je třeba vytvořit synergii mezi uplatňováním strukturálních fondů a vládními strategiemi pro Romy a také mezi jednotlivými řídícími orgány Evropského sociálního fondu a specializovanými odděleními pro romské záležitosti či koordinačními strukturami zabývajícími se těmito záležitostmi;

58.  vyzývá Komisi a Radu, aby usnadnily přístup orgánů místní samosprávy a nevládních organizací zabývajících se začleňováním Romů k finančním prostředkům EU prostřednictvím zjednodušení postupu a pravidel uplatňovaných při žádosti;

59.  vyzývá Komisi, aby do strategie začlenila mechanismus, který by podporoval zaměstnávání Romů ve veřejné správě jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, a vyzývá členské státy, aby zaměstnávaly Romy ve veřejné správě, zejména v organizacích, které se účastní plánování a provádění programů pro začleňování Romů, které jsou financovány EU a členskými státy;

60.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy podepsaly a ratifikovaly Evropskou úmluvu o státním občanství, která jednoznačně stanoví, že vnitrostátní předpisy upravující občanství nebudou diskriminovat na základě pohlaví, náboženství nebo národního či etnického původu;

61.  v této souvislosti vyzdvihuje skutečnost, že je potřeba pokračovat v programech EU, jako je program PROGRESS pro boj proti diskriminaci a program JASMINE, který podporuje investice do budování kapacit, a vyzývá, aby takové programy byly i po roce 2013 dále rozvíjeny;

62.  vítá příležitost, kterou vytváří ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, jež stanoví, že příděly na výdaje na bydlení marginalizovaných skupin obyvatel nepřekročí buď 3 % prostředků přidělovaných z EFRR na dotčené programy, nebo 2 % celkového přídělu z EFRR; vyslovuje politování nad tím, že žádné operační plány nebyly dosud změněny tak, aby byly stanoveny nové priority za účelem zajištění bydlení pro romské obyvatelstvo; vyzývá členské státy, aby urychleně a plně využily této nové příležitosti v rámci sítě strukturálních fondů s cílem posílit perspektivy účinného sociálního začleňování; vyzývá Komisi, aby k tomuto nařízení předložila konkrétní akční plán, a využívání fondů tak urychlila, a doporučuje, aby připravila zprávu o jejich využívání; vyzývá navíc členské státy, aby při vývoji programů financování zaměřených na integraci Romů účinně využívaly možné propojení fondů EFRR, ESF a EZFRV;

63.  bere na vědomí skutečnost, že romské komunity představují mimořádně heterogenní skupiny a v důsledku toho na ně nelze uplatnit jedinou strategii; doporučuje proto, aby místní a regionální orgány členských států navrhly účinné integrační politiky, které by se měly vzájemně odlišovat podle specifického kontextu (geografického, ekonomického, sociálního, kulturního); doporučuje, aby Komise využila zkušenosti těch orgánů, které se aktivně zasadily o integraci romských komunit, a aby za účelem jejich začlenění do společnosti podpořila uplatňování osvědčených postupů a úspěšných metod;

64.  připomíná, že hlavním předpokladem úspěšné integrace je společné úsilí vynakládané jak většinovou společností, tak i romskou komunitou; vyzývá proto členské státy, aby pomohly zlepšit situaci romského obyvatelstva, pokud jde o bydlení a zaměstnanost, a doporučuje členským státům a regionálním a místním veřejným orgánům, aby v souladu s nařízením o Evropském fondu pro regionální rozvoj vnímaly přidělování nového bydlení marginalizovaným komunitám v širším a komplexnějším politickém rámci vzájemných a dvoustranných sociálních závazků, jako je utváření komunity, které zahrnuje účast Romů v procesu výstavby nových objektů a oboustranné úsilí o zlepšení školní docházky dětí a o podstatné snížení nezaměstnanosti; tímto způsobem mohou členské státy podstatně přispět k vypracování konkrétního řešení pro potřeby usídlení marginalizovaných skupin, které žijí v nevyhovujících typech bydlení; dále členské státy naléhavě vyzývá, aby využívaly síť EURoma s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů;

65.  vyzývá Komisi a Radu, aby maximálně využívaly programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce, jako jsou programy přeshraniční spolupráce, nadnárodní a meziregionální programy spolupráce a meziregionální programy spolupráce, a aby využívaly možnosti, které nabízí Evropské seskupení pro územní spolupráci;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly a odstranily překážky, které brání (opětovnému) vstupu na trh práce a samostatné výdělečné činnosti romských žen, a aby přikládaly dostatečnou váhu úloze žen v hospodářské emancipaci marginalizovaných Romů a v zahajování podnikání; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení romských žen do vypracovávání, uplatňování, monitorování a vyhodnocování strategie EU pro začleňování Romů;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech prioritních oblastí strategie EU pro začleňování Romů začlenily jakožto horizontální cíl budování kapacit a emancipaci romských žen;

68.  vyzývá Komisi a Radu, aby mezi cíle strategie začlenily podporu rovnosti žen a mužů a také boj proti vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti k dvěma či více skupinám;

69.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sbíraly, analyzovaly a zveřejňovaly důvěryhodné statistické údaje rozčleněné podle pohlaví, aby byly schopny řádně vyhodnotit uplatňování strategie a aktualizovat ji a také měřit dopady projektů a opatření zaváděných v jejím rámci na romské ženy;

70.  vyzývá k tomu, aby byl do strategie začleněn mechanismus spolupráce, výměny informací a monitorování jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, který by zahrnoval také Agenturu pro základní práva, Radu Evropy, další příslušné mezinárodní a evropské orgány, nevládní organizace, romské komunity a ostatní zúčastněné strany s cílem zabývat se problémy a nacházet řešení a zajistit, aby byla strategie řádně a plně prováděna těmi, kdo za toto provádění nesou zodpovědnost, jak na unijní, tak na vnitrostátní úrovni, což zaručí, že bude úspěšná;

71.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, které je zapotřebí ke zlepšení administrativní kapacity orgánů spravujících strukturální fondy, a členské státy vyzývá, aby poskytly poradenství a administrativní pomoc, např. tím, že budou pořádat školení a pomáhat s vyplňováním žádostí o podporu a jejich zdůvodňováním, aby Romům usnadnily získávání informací týkajících se evropských i státních programů financování na podporu podnikání a zaměstnanosti a podávání příslušných žádostí;

72.  žádá členské státy, aby při provádění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se chudoby a sociálního začleňování ve svých národních programech určily konkrétní a specifické úkoly a stanovily podrobné a měřitelné cíle v oblasti sociálního začleňování Romů, a naléhavě žádá o přijetí opatření, která napomohou k dosažení vytýčených cílů;

73.  domnívá se, že lepší budoucnost Romů lze zajistit prostřednictvím vzdělání, a že je proto zásadně důležité investovat do vzdělávání romských dětí a mládeže; zdůrazňuje, že školní docházka je nejen právo, ale také povinnost, a vyjadřuje svou podporu opatřením zaměřeným na zlepšení školní docházky romských studentů, mimo jiné prostřednictvím aktivního zapojení jejich rodin;

74.  je přesvědčen, že propagace znalosti romské kultury napříč Evropou usnadňuje vzájemné porozumění mezi Romy a ostatními národy Evropy a také povzbuzuje evropský dialog mezi kulturami;

75.  zastává názor, že budoucí strategie pro romskou menšinu by se měla soustředit na vzdělávání jako ústřední nástroj podporující sociální začlenění;

76.  je přesvědčen, že by měly být pro mladé Romy zavedeny podpůrné mechanismy, jako jsou stipendia a odborné vedení, které by je motivovaly nejen k získání osvědčení o vzdělání, ale také k přihlášení se k vyššímu studiu a zvýšení kvalifikace;

77.  zastává názor, že by měl být vyvinut nový typ stipendijního programu zajišťující co nejkvalitnější vyučování pro romské studenty, aby mohla být vzdělána nová generace romských vedoucích představitelů;

78.  je přesvědčen, že vzdělávací instituce, jejichž znevýhodnění studenti jsou přijímáni do institucí vyššího vzdělávání nebo mají nadprůměrný procentní podíl absolventů, by měly být oceněny a vyzývá Komisi, aby připravila příslušné projekty;

79.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby členské státy podporovaly začleňování Romů do společenství a kulturního života míst a zemí, ve kterých žijí, a zajistily jejich dlouhodobou účast a zastoupení v těchto oblastech, mimo jiné prostřednictvím opatření navržených za účelem podpory odborného vzdělávání a výchovy (VET) a programů celoživotního vzdělávání zaměřených na romskou komunitu, a aby při tom zohlednily kulturní dědictví a způsob života různých romských skupin v Evropě; poukazuje na to, že by bylo možné například vyvinout snahy zaměřené na poskytnutí specifických školení pro zaměstnance škol, podporu přijímání romských učitelů, posílení spolupráce s romskými rodinami a organizacemi a poskytování mimoškolní podpory a stipendií; konstatuje, že na by se tomto procesu měly aktivně podílet místní orgány v členských státech a že by měl neziskovému sektoru naznačit, aby do svých činností začleňoval programy zaměřené na integraci Romů do společnosti;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti všem formám vyloučení Romů ze společnosti a ze vzdělávání a aby podporovaly všechny programy věnující se vzdělávání Romů;

81.  je přesvědčen, že místní samosprávy musí převzít odpovědnost za opětovné zapojení studentů vyřazených ze vzdělávacího systému před dosažením věku, po němž přestává být školní docházka povinná; konstatuje, že vzdělávací instituce musí proto místním samosprávám poskytovat informace o žácích, kteří předčasně opouštějí školu;

82.  vyzývá Komisi, aby podporovala další iniciativy zaměřené na poskytování předškolního vzdělávání a péče pro romské děti a mládež;

83.  je přesvědčen, že je třeba založit mateřské školy nebo alternativní formy předškolní péče a vzdělávání v komunitách, kde tato zařízení chybí, a že v lokalitách, ve kterých je nedostatek míst, by měly být rozšířeny;

84.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy, které se ukázaly být efektivní při prevenci všech forem segregace a  které přikládají prvořadou důležitost všeobecně přístupným projektům zaměřeným na úspěchy při vzdělávání a na zapojení romských rodin;

85.  vyjadřuje své znepokojení nad vysokou mírou negramotnosti mezi Romy a považuje za zásadní, aby byly navrženy a vypracovány programy, které by zajistily kvalitní základní, středoškolské a vysokoškolské vzdělání pro romské dívky a ženy, včetně strategií usnadňujících jejich přechod ze základní na střední školu, a během celého procesu podporovaly prohlubování povědomí o romském kulturním dědictví, dějinách a hodnotách mezi Romy a ostatními etniky;

86.  zdůrazňuje, že nedostatečná školní docházka a nízká vzdělanost mohou naznačovat, že si žáci a rodiče ne vždy dostatečně uvědomují význam vzdělání; mezi další relevantní faktory mohou patřit zdravotní problémy, nedostatek kvalitního vzdělání v místě pobytu nebo dostupné dopravy do školy, nízký standard ubytování a oblékání znemožňující školní docházku, školní prostředí, které neumožňuje začlenění, a segregované školy, které z hlediska konkurenceschopnosti na trhu práce neposkytují dostatečnou přípravu; zdůrazňuje proto důležitost opatření zaměřených na podporu školní docházky romských studentů a nepřetržitého, pravidelného dialogu o otázkách vzdělávání, a to za účasti rodin těchto studentů, romské komunity a všech zúčastněných stran;

87.  zdůrazňuje životně důležitou úlohu rekreačního a výkonnostního sportu v procesu zajištění začleňování populace etnických Romů;

88.  podporuje propagaci programů školení učitelů, která zlepšují schopnosti učitelů jednat s dětmi a mládeží z romského prostředí a také s jejich rodiči a osobami zaměstnanými ve funkci romských prostředníků, zejména na základních školách, jako prostředku podporujícího pravidelnou školní docházku Romů;

89.  navrhuje, aby byly přijaty odlišné přístupy ke školské integraci pro děti z romských rodin, které si přejí usadit se na jednom místě – například prostřednictvím sledování pravidelné školní docházky – a pro děti z těch rodin, které si přejí pokračovat ve svém kočovném způsobu života – například prostřednictvím usnadnění školní docházky v romských táborech;

90.  zdůrazňuje důležitost mobility, celoživotního vzdělávání, odborné přípravy a návazných programů s ohledem na zajištění začlenění mladých lidí a dospělých z romských komunit a zvýšení jejich potenciálu pro vstup na trh práce;

91.  je přesvědčen, že systém školení v zaměstnání musí být rozšířen tak, aby zajišťoval získání nezbytných dovedností a schopností ve velkém měřítku;

92.  je přesvědčen, že je nezbytné uvést náplň školení v soulad s poptávkou trhu práce, a vyzývá proto k vypracování střednědobých celostátních a regionálních předpovědí očekávané poptávky trhu práce;

93.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na programy a projekty realizované v členských státech vyvinula a zavedla monitorovací systémy, na nichž by se podíleli orgány EU, členské státy a vedoucí představitelé romských komunit;

94.  chápe romskou kulturu jako nedílnou součást evropské kulturní mozaiky; poukazuje na to, že pro pochopení Romů a jejich způsobu života je klíčové zvýšit povědomí ostatních Evropanů o romském kulturním dědictví, tradicích a jazyce a o současné romské kultuře. rozhodně souhlasí s podporou a ochranou jejich tvůrčí činnosti jako zásadní součásti mezikulturního dialogu;

95.  zastává názor, že Romové by se měli snažit vzdělávat v oblasti zvyků a kultury národů, se kterými žijí, což by usnadnilo integraci v místech, kde žijí;

96.  je přesvědčen, že propagace dobrovolnických a sportovních aktivit, kterých se účastní Romové a ostatní občané, je důležitá pro podporu hlubšího sociálního začlenění;

97.  vyzývá Komisi, aby propagovala osvědčené postupy a pozitivní modely i zkušenosti s realizovanými programy a vlastními iniciativami Romů s cílem zlepšit vnímání a obraz Romů v jiných než romských komunitách a posílit aktivní účast a tvůrčí spolupráci ze strany romských komunit na programech EU a členských států a na místních programech;

98.  vyzývá k lepšímu vymezení a využívání stávajících evropských prostředků vyhrazených na podporu zaměstnanosti a vzdělávání Romů a jejich kultury, a to na všech úrovních správy;

99.  doporučuje, aby budoucí politiky EU týkající se romské menšiny vycházely z diferenciovaného přístupu založeného na specifičnosti různých členských států a osobitosti jednotlivých komunit;

100.  upozorňuje, že je důležité provádět přísnější kontrolu využívání evropských prostředků určených na začleňování Romů;

101.  je přesvědčen, že výměna zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy, které v oblasti začleňování Romů dosáhly dobrých výsledků, a státy, které tento problém stále řeší, by byla přínosná;

102.  uznává, že překážkou pro organizátory projektů může být složitá byrokracie; zdůrazňuje, že je nutné pokročit ve zjednodušování postupů při udělování grantů; podtrhuje fakt, že evropské finanční prostředky nejsou v této oblasti dostatečně využívány;

103.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 129.
(2) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 283.
(3) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 428.
(4) Úř. věst. C 68 E, 21.3.2009, s. 31.
(5) Úř. věst. C 294 Ε, 3.12.2009, s. 54.
(6) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 60.
(7) Úř. věst. C 4 E, 7.1.2011, s. 7.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2010)0312.
(9) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(10) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(11) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(12) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(13) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
(14) Úř. věst. L 132, 29. 5.2010, s. 1.
(15) IP/10/1097.
(16) MEMO/10/701 ze dne 21. prosince 2010.
(17) Zpráva o rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2009; Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje: Romové v roce 2009; Situace romských občanů EU, kteří se stěhují do jiných členských států EU a usazují se tam; a Podmínky bydlení Romů a kočovníků v Evropské unii: srovnávací zpráva.
(18) CM(2010)133 v konečném znění.
(19) MEMO/10/502.

Právní upozornění - Ochrana soukromí