Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv, zejména na články 1, 8, 19, 20, 21, 24, 25, 35 a 45,

–  s ohledem na mezinárodní právní předpisy na ochranu lidských práv, zejména Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin z roku 1992, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte,

–  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva a Rámcovou dohodu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, v níž jsou zakotvena základní práva a zásady Evropské unie, včetně zásady zákazu diskriminace a práva na volný pohyb,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví právní základ pro opatření Unie, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie,

–  s ohledem na článek 6 Smlouvy o Evropské unii, který se zabývá základními právy v Unii,

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví sankce a pozastavení práv v případě vážného porušení práva Unie,

–  s ohledem na články 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie, které Unii ukládají, aby přihlížela k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví, jakož i bojem proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu,

–  s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, který dává Radě pravomoc „přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu“,

–  s ohledem na článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie, která definuje podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek a přiměřenou sociální ochranu jako cíle Unie a členských států,

–  s ohledem na článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie, který vymezuje oblasti, v nichž má Unie podporovat a doplňovat činnost členských států, a zejména na čl. 153 odst. 1 písm. h) o zapojení osob vyloučených z trhu práce a čl. 153 odst.1 písm. j) o boji proti sociálnímu vyloučení,

–  s ohledem na hlavu XVIII Smlouvy o fungování Evropské unie, která se zabývá ekonomickou, sociální a územní soudržností,

–  s ohledem na článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie („doložka flexibility“), který umožňuje přijetí vhodných opatření k dosažení některého z cílů stanovených ve Smlouvách,

–  s ohledem na články 3, 8, 16, 18, 20, 21 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy č. 1355 z roku 1998 týkající se boje proti sociálnímu vyloučení a posílení sociální soudržnosti v Evropě,

–  s ohledem na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy týkající se uznání regionálních či menšinových jazyků jakožto nedílné součásti evropského kulturního dědictví, a s ohledem na Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o evropské strategii pro romskou menšinu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o soupisu romské komunity v Itálii na základě etnického původu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o druhém evropském summitu o romské otázce(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2010 o situací Romů a o svobodě pohybu v Evropské unii(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(9),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(10),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(12),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel(14),

–  s ohledem na závěry Evropské rady z prosince roku 2007 a z června roku 2008 a na závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince roku 2008,

–  s ohledem na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele o začleňování Romů, které byly přijaty v Lucemburku dne 8. června 2009, se zvláštním ohledem na deset společných základních zásad pro začleňování Romů připojených k těmto závěrům,

–  s ohledem na sdělení Komise o sociální a ekonomické integraci Romů v Evropě (COM(2010)0133), vytvoření pracovní skupiny(15) (7. září 2010), první výsledky této pracovní skupiny(16) a na zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Romové v Evropě: Uplatňování nástrojů Evropské unie a politik pro začleňování Romů – zpráva o pokroku 2008–2010“ (SEK(2010)0400),

–  s ohledem na první evropský summit o romské otázce, který se konal v Bruselu dne 16. září 2008, a na druhý evropský summit o romské otázce, který se konal v Córdobě dne 8. dubna 2010,

–  s ohledem na zprávy o Romech, rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2009, které zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva(17), a na zprávy komisaře Rady Evropy pro lidská práva, Thomase Hammarberga,

–  s ohledem na související doporučení, stanoviska a prohlášení Rady Evropy, jako jsou závěry ze setkání Rady Evropy na vysoké úrovni týkající se Romů (Štrasburk, 20. října 2010)(18),

–  s ohledem na skutečnost, že v roce 2005 zahájila řada členských států EU, kandidátských zemí a dalších zemí, ve kterých mají orgány EU výrazné zastoupení, iniciativu „Desetiletí začleňování Romů“ a zřídila fond pro vzdělávání Romů,

–  s ohledem na doporučení, která přijal Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace na svém 77. zasedání (2.–27. srpna 2010),

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy nazvanou „Čtvrtá zpráva komise ECRI o Francii“, která byla zveřejněna dne 15. června 2010,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0043/2011),

A.  vzhledem k tomu, že velká část z 10–12 milionů Romů, většinou občanů EU, je systematicky diskriminována, a potýká se tak s neúnosnou mírou sociálního, kulturního a ekonomického vyloučení a s porušováním lidských práv a má zkušenosti s neúprosnou stigmatizací a diskriminací jak ve veřejném, tak v soukromém životě,

B.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými regiony Evropské unie stále přetrvávají hospodářské a sociální rozdíly, a vzhledem k tomu, že značná část romské komunity žije v regionech, které se z hospodářského a sociálního hlediska řadí mezi nejméně rozvinuté oblasti Unie,

C.  vzhledem k tomu, že se Evropská unie zakládá na zásadách zakotvených v Listině základních práv EU a ve Smlouvách EU, mezi něž patří zásada nediskriminace, konkrétní práva definující občanství EU, volný pohyb a rovnost,

D.  vzhledem k tomu, že zástupci tří předsednictví EU se ve společném prohlášení k druhému summitu o romské otázce, který se konal ve dnech 8. až 9. dubna 2010 v Córdobě, zavázali, že dosáhnou pokroku v začleňování romských otázek do evropských a vnitrostátních politik v oblasti základních práv a ochrany proti rasismu, chudobě a sociálnímu vyloučení, že vylepší návrh strategie integrované platformy pro začleňování Romů a budou při tom prosazovat na prvním místě klíčové cíle a výsledky a že zajistí dostupnost stávajících finančních nástrojů Evropské unie, zejména strukturálních fondů, pro Romy,

E.  vzhledem k tomu, že vyloučení romských dětí ze vzdělávacího systému má nepříznivý dopad na ostatní práva členů romské komunity, zejména na právo na práci, a vzhledem k tomu, že prohlubuje jejich marginalizaci,

F.  vzhledem k tomu, že společenství, která si přejí zachovat svůj tradiční kočovný životní styl v Evropě, jsou nejvíce postižena negramotností, a vzhledem k tomu, že proto existují kulturní bariéry pro vzdělávání jejich dětí,

G.  vzhledem k tomu, že musí být zajištěny materiální předpoklady pro vzdělávání romských dětí, a vzhledem k tomu, že součástí těchto předpokladů musí být jmenování školních prostředníků,

H.  vzhledem k tomu, že EU vytvořila řadu užitečných nástrojů, mechanismů a fondů na podporu začlenění Romů, ale tyto nástroje jsou roztříštěny v různých oblastech politik a nejsou řádným způsobem monitorovány, a jejich účinek a přínos tudíž zůstává omezený a je obtížné ho měřit; vzhledem k tomu, že navzdory existenci celé řady mechanismů spolupráce a institucí nebyly problémy a výzvy týkající se začlenění Romů dosud účinně vyřešeny, a proto je současný stav neudržitelný,

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2005 bylo zahájeno „Desetiletí začleňování Romů“ s cílem bojovat proti diskriminaci a zlepšit hospodářskou a sociální situaci Romů, a vzhledem k tomu, že signatáři prohlášení o Desetiletí začleňování Romů – Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Černá Hora, Česká republika, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie – se zavázali, že budou usilovat o odstranění diskriminace a nepřijatelných rozdílů mezi Romy a zbytkem společnosti,

J.  vzhledem k tomu, že skutečná integrace Romů je možná pouze prostřednictvím vzájemného uznání práv a povinností dotčených komunit,

K.  vzhledem k tomu, že v několika členských státech dochází k dobrovolným návratům a navracení Romů do vlasti, což je často doprovázeno stigmatizací Romů a všeobecnou protiromskou náladou v politickém diskurzu,

L.  vzhledem k tomu, že zákaz diskriminace je přes svou nepostradatelnost stále ještě nedostatečnou odpovědí na neustále se projevující strukturální diskriminaci Romů, a vzhledem k tomu, že je proto nezbytné prostřednictvím strategie na úrovni EU doplnit a posílit právní předpisy a politiky v oblasti rovnoprávného postavení tak, aby odrážely specifické potřeby Romů, pokud jde o důsledné dodržování, ochranu a prosazování základních práv, rovnosti a zásady nediskriminace, řádné a nediskriminační uplatňování právních předpisů, politik a mechanismů na monitorování a trestání případů porušování práv Romů, ale i pokud jde o uplatňování rovného přístupu k lidským právům v konkrétních oblastech, jako jsou zaměstnanost, bydlení, kultura, zdravotní péče, účast ve veřejném životě, odborná příprava, vzdělávání a volný pohyb,

M.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že volný přístup politiky otevřené metody koordinace, který spoléhá na dobrovolnou účast členských států bez jakýchkoli důrazných podnětů vybízejících ke skutečnému plnění, je pro podporu začleňování Romů nedostatečný, a toto omezení lze částečně odstranit užším navázáním mechanismů financování EU na procesy vzájemné kontroly,

N.  vzhledem k tomu, že ženy náležející k etnickým menšinám a zejména romské ženy čelí daleko závažnější vícenásobné diskriminaci než muži stejné etnické menšiny nebo ženy náležející k většinové společnosti, a vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti romských žen je ještě nižší než míra zaměstnanosti romských mužů, přičemž vzhledem ke své úloze v rodině mohou být ženy pro začleňování marginalizovaných skupin klíčové,

O.  vzhledem k tomu, že je nezbytné při vypracovávání evropské strategie pro začleňování Romů věnovat zvláštní pozornost nezletilým a dětem,

P.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro začleňování Romů by měla řešit všechny formy porušování základních práv Romů – včetně diskriminace, segregace, projevů nenávisti, profilování na základě etnického původu a nezákonného snímání otisků prstů, stejně jako nezákonného vystěhování či vyhoštění – zajištěním úplného provedení a důraznějšího uplatňování všech příslušných směrnic a práva EU,

Q.  vzhledem k tomu, že rostoucí stigmatizace Romů a protiromské smýšlení v politickém diskurzu a mezi veřejností představují důvody ke znepokojení; vzhledem k tomu, že sporné případy dobrovolných návratů a navracení Romů, ke kterým docházelo v několika členských státech, vyvolaly obavy a úzkost mezi romským obyvatelstvem, ale i znepokojující míru rasismu a diskriminace,

R.  vzhledem k tomu, že šance Romů na přístup ke stejným právům a povinnostem, jaké mají občané členských států, do značné míry závisí na tom, zda jim byly poskytnuty dokumenty o státní příslušnosti,

S.  vzhledem k tomu, že přístup Romů k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, sdílení a pochopení jejich kultury, jejich hodnot a jejich kulturního dědictví, jejich zapojení do sdružení a lepší zastoupení jejich komunity jsou nezbytnými prvky komplexního přístupu k provádění vnitrostátních a evropských strategií pro jejich začlenění a zapojení do života společnosti,

T.  vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní vzdělání a odborná příprava ovlivňují budoucnost každého jednotlivce, a to jak z osobního, tak z profesního hlediska, a také jeho zapojení do společnosti, a je proto zásadně důležité zajistit, aby měli všichni rovný přístup ke vzdělání a odborné přípravě bez jakékoli diskriminace, neboť zohlednění kulturní rozmanitosti a boje proti stereotypům v školních osnovách již od útlého věku představuje zásadní prostředek, jak zlepšit začlenění Romů a posílit vzájemné pochopení,

U.  vzhledem k tomu, že Komise dne 19. října 2010 ohlásila, že v dubnu 2011 předloží rámec EU pro národní strategie týkající se Romů(19),

1.  vyzývá Komisi, aby navrhla, a Radu, aby přijala strategii EU pro začleňování Romů (dále jen: „strategie“) jako orientační, komplexní a víceúrovňový akční plán pro celou EU, na jehož přípravě, realizaci a případném rozvoji se budou podílet všechny politické a správní úrovně a který bude vybudován na základních hodnotách rovnosti, přístupu k právům, nediskriminace a rovnosti žen a mužů a bude vycházet z úkolů, cílů, principů a nástrojů stanovených Smlouvami, Listinou základních práv a příslušnými právními předpisy EU, jak je uvedeno výše, a ze sdílených pravomocí a podpůrných, koordinačních a doplňkových činností Unie;

2.  uznává, že romské komunity jsou v některých členských státech obětí diskriminace nebo častých předsudků a že tuto situaci vyostřuje současná hospodářská a finanční krize, která vede ke ztrátě zaměstnání; zdůrazňuje, že za začleňování romského obyvatelstva nesou odpovědnost všechny členské státy i orgány a instituce EU; vyzývá členské státy, aby s EU a se zástupci romského obyvatelstva plně spolupracovaly při zavádění integrovaných politik, které by měly prosazovat začleňování Romů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při současném využití všech zdrojů EU, jež jsou k dispozici v rámci evropských fondů, zejména Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálním fondu (ESF) a Evropského zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost požadavkům, které se týkají technické pomoci, ve snaze zvýšit účinnost všech nástrojů, jež jsou dostupné pro integraci romských komunit;

3.  připomíná, že jsou k dispozici evropské programy a finanční prostředky, které lze využít pro sociální a ekonomickou integraci romského obyvatelstva, ale že na všech úrovních místních orgánů, občanské společnosti a případných cílových skupin je nutné zlepšit komunikaci tak, aby romští občané byli o těchto programech a prostředcích informováni; mimoto vybízí k využívání současných fondů EU na výstavbu nových domů či renovace domů stávajících a ke zlepšení inženýrských sítí, místní infrastruktury pro poskytování veřejných služeb, komunikačních systémů, vzdělávání, opatření pro přístup na pracovní trh atd.;

4.  vyzývá Komisi, aby:

5.  zdůrazňuje, že zásadní význam mají ucelené programy a programy, které jsou přizpůsobeny specifickým potřebám romských komunit žijících v odlišných podmínkách, a že je v této souvislosti nezbytné zajistit Romům přístup k individualizovaným službám přímo na místě;

6.  připomíná, že základními pilíři strategie aktivního začleňování obsažené v doporučení 2008/867/ES jsou podpora přiměřeného příjmu, trhy práce přístupné všem a přístup ke kvalitním službám;

7.  zdůrazňuje, že sociální podpora, slušné bydlení a oblékání, dostupné kvalitní programy rozvoje dětí v útlém věku a nesegregované kvalitní vzdělávání v ovzduší nakloněném k začleňování a s ochotou zapojit rodiče mají pro zajištění rovných příležitostí, možnosti plného začlenění do společnosti a neexistenci diskriminace v budoucnosti zásadní význam; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti záškoláctví a předčasnému ukončení školní docházky a zajistit granty a finanční podporu; zastává názor, že má-li se zamezit opakovanému výskytu sociálního vyloučení, je na podporu pracovního náboru a trvalého zaměstnávání Romů zásadně důležité, aby bylo dospělým osobám poskytováno vzdělávání, odborná příprava a pomoc při hledání zaměstnání;

8.  naléhavě žádá, aby se s preventivními opatřeními potírajícími marginalizaci začalo již u malých dětí, přičemž by každé dítě bylo ihned po svém narození zaznamenáno v evidenci obyvatelstva, a to způsobem, který registruje jeho národnost, a tak aby mělo zajištěno přístup ke všem sociálním službám; domnívá se, že zejména romské děti by měly mít zaručen přístup ke kvalitním službám v oblasti vzdělávání již v útlém věku a že je nezbytné přijmout zvláštní opatření na podporu jejich školní docházky;

9.  připomíná, že Romové, a to především ženy a dívky, i nadále čelí extrémní chudobě, diskriminaci a vyloučení ze společnosti, což vede k nedostatečnému přístupu k vyššímu vzdělávání, zaměstnání a sociálním službám; žádá Komisi a členské státy, aby řešily konkrétní potřeby romských žen a dívek tím, že zásadu rovnosti mužů a žen budou uplatňovat ve všech politikách začleňování Romů, a aby obzvláště zranitelným podskupinám poskytovaly ochranu;

10.  vyzývá členské státy, aby podnikly konkrétní kroky za účelem informování svých občanů o bývalé i současné situaci Romů a jako zdrojový materiál k tomu použily mj. zprávy agentury FRA;

11.  zdůrazňuje, že by strategie EU pro začleňování Romů měla zahrnovat také opatření, kterými se zajistí sledování situace Romů, pokud jde o dodržování a prosazování jejich základních sociálních práv, rovné postavení a zacházení a volný pohyb v rámci EU;

12.  zdůrazňuje, že přístup Romů k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odbornému výcviku, sdílení a pochopení jejich kultury, jejich hodnot a kulturního dědictví, jejich zapojení do sdružení a lepší zastoupení jejich komunity jsou nejdůležitějšími prvky celostního přístupu k provádění vnitrostátních a evropských strategií pro jejich začlenění a zapojení do společnosti;

13.  zdůrazňuje, že vysoce kvalitní vzdělání a odborná příprava ovlivňují budoucí osobní i profesní život jednotlivce, a že je proto zásadně důležité zajistit rovný přístup k účinným systémům vzdělávání a odborné přípravy bez jakékoliv diskriminace nebo segregace;

14.  zdůrazňuje, že je důležité schvalovat tuto strategii a dohlížet na její realizaci transparentním způsobem, přičemž primární odpovědnost by měla spočívat na demokraticky odpovědných ministrech v rámci Rady, a zdůrazňuje, že by strategie v žádném případě neměla EU rozdělovat a vytvářet rozpory mezi členskými státy, ale měla by se naopak podílet na posilování procesu integrace společnosti;

15.  zdůrazňuje význam náležitého využití finančních prostředků přidělených jednotlivým členským státům v prioritních odvětvích stanovených strategií;

16.  zdůrazňuje, že je třeba, aby cíle strategie podléhaly kontrole a měření, pokud jde o míru jejich plnění, aby mohla být zavedena kritéria odměňování členských států za plnění a postihů za neplnění;

17.  vyzývá Komisi, aby:

18.  připomíná, že Komise má zvláštní odpovědnost za prosazování strategie EU pro začleňování Romů, avšak tato strategie se musí provádět na místní úrovni;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly stávající strategie a nástroje EU s cílem zajistit sociální a hospodářské začlenění Romů a aby vytvořily a prováděly veškeré příslušné politiky a případně přitom zohlednily společné hlavní zásady týkající se začleňování Romů;

20.  domnívá se, že pro určení hlavních úkolů a řešení, které musí jak EU, tak její členské státy přijmout v zájmu sociálního a hospodářského začlenění Romů, je zásadní;

21.  vyzývá členské státy, aby svěřily rozhodovacím orgánům nezbytné pravomoci, aby bylo zajištěno komplexní financování rozvoje z prostředků EU podporující prospěšné místní iniciativy a reagující na různorodé místní potřeby romského obyvatelstva; zdůrazňuje, že je důležité hledat a vyměňovat si osvědčené postupy v oblasti začleňování Romů do společnosti a usilovat o častější zveřejňování informací o pozitivních výsledcích, kterých bylo v této oblasti dosaženo; rovněž požaduje, aby se rozvíjela institucionální kapacita s cílem zajistit nezbytnou pomoc (v oblasti administrativní a v oblasti řízení projektů) na místní úrovni;

22.  soudí, že je třeba, aby romské i neromské organizace, místní, regionální i celostátní orgány a subjekty EU v rámci celého procesu jednaly společně a sdílely odpovědnost, přičemž by měly vycházet z osvědčených postupů, a měly by využívat znalostního základu, který se podařilo v členských státech vybudovat, zkušeností z prvního období Desetiletí začleňování Romů; zdůrazňuje význam pořádání informačních kampaní zejména v regionech, v nichž žijí velké romské komunity;

23.  domnívá se, že sociální začleňování Romů není možné, aniž by došlo k vytvoření a posílení zastoupení jejich zájmové skupiny, a to i při přijímání politických rozhodnutí, a posílení  jejich občanské aktivity prostřednictvím nevládních organizací na vnitrostátní i evropské úrovni;

24.  důrazně doporučuje orgánům EU, aby zajistily větší zapojení subjektů na vnitrostátní úrovni do konzultací a přijímání rozhodnutí, aby se vytvořila budoucí strategie, která bude přínosná pro všechny zúčastněné strany; rovněž upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že je nezbytné, aby byly ve spolupráci s regionálními a místními orgány, skupinami zastupujícími romské i neromské obyvatelstvo, představiteli organizací občanské společnosti a s Výborem regionů a mezinárodními organizacemi navrženy, rozvíjeny, prováděny a hodnoceny politiky začleňování Romů s cílem zlepšit všeobecné přijímání a účinnost těchto politik;

25.  vyzývá Komisi, aby shromáždila a šířila informace týkající se zkušeností a činností v různých členských státech, zejména v oblasti vzdělávání a kultury;

26.  vyzývá ke zlepšení pomoci poskytované organizátorům projektů způsobilých pro evropské finanční prostředky určené na integraci romského obyvatelstva tím, že se budou vytvářet informační platformy, provádět analýzy a zajistí se výměna osvědčených postupů;

27.  domnívá se, že řešení spočívá částečně v plném odhodlání členských států účinně podporovat organizátory projektů a že členské státy by společně s Komisí měly povzbuzovat místní orgány, aby vybíraly projekty, jejichž cílem je integrace romských obyvatel;

28.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly strategie ke snížení chudoby zahrnující více odvětví, které by braly v potaz často ožehavou otázku soužití romské komunity s většinovou společností v situaci, kdy jsou obě zasaženy nedostatkem zaměstnání, chudobou a marginalizací; podtrhuje, že důležitá jsou pobídková opatření, která prostřednictvím zřejmých výhod vybízí chudé, aby se začlenili na pracovní trh a nežili ze sociálních dávek, případně nepracovali na černém trhu; zdůrazňuje zásadní význam programů podporujících vzájemné porozumění a vzájemnou toleranci;

29.  vyzývá Komisi, aby do strategie začlenila hledisko rozšíření prostřednictvím vypracování pilotních projektů v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, které zaručí vypracování vnitrostátních akčních plánů odpovídajících strategii EU;

30.  vyzývá členské státy, aby jmenovaly vládního úředníka nebo správní orgán, který by sloužil jako vnitrostátní kontaktní místo, které by mělo výkonné pravomoci a zodpovídalo by za uplatňování, koordinaci, monitorování a prosazování strategie na celostátní, regionální a místní úrovni tím, že zajistí, aby byrokracie byla omezena na minimum a využití finančních prostředků podléhalo kontrole;

31.  vyzývá vnitrostátní ministerstva školství a Komisi, aby zavedly inovativní a flexibilní granty na rozvíjení talentu a zvýšily podporu stávajících grantů a programů;

32.  vyzývá Komisi a Radu, aby schválily rozšířené a podrobné součásti laekenských ukazatelů pro měření sociálního a územního vyloučení a hodnocení dosaženého pokroku; zdůrazňuje, že horizontální rozdělení laekenských ukazatelů je třeba rozšířit i na nejmenší statistické administrativní jednotky (LAU 1 a LAU 2); kromě toho také poukazuje na skutečnost, že laekenské ukazatele by mohly být začleněny do budoucích ukazatelů v rámci politiky soudržnosti, zejména pokud jde o sociální rozměr;

33.  vyzývá Komisi, aby ukazatele doplnila systémem cílů a hodnotících kritérií, aby se přijal skutečný politický závazek dosáhnout pokroku; kromě toho zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zdokonalit sběr údajů, aby bylo možné měřit pokrok dosažený při plnění cílů / hodnotících kritérií / ukazatelů a zavést politiky vycházející z průkazných skutečností a posílit celkovou účinnost a hodnocení;

34.  naléhavě žádá, aby namísto provádění kontroly zaměřené pouze na to, zda projekty podporované z grantů splnily procedurální formality, byla na základě výměny osvědčených postupů vytvořena hodnotící kritéria, ukazatele, nezávislé monitorovací mechanismy a mechanismy posuzování dopadu, s jejichž pomocí by se podporovala a hodnotila efektivita a konkrétní výsledky těchto programů, a žádá o účinné monitorování způsobu, jakým jsou tyto prostředky využívány, aby se zajistilo, že finanční zdroje budou skutečně sloužit ke zlepšování životních podmínek, zdravotní péče, vzdělání a zaměstnanosti Romů;

35.  domnívá se, že zásadní význam pro dosažení pokroku v otázce plného začlenění Romů do společnosti má strukturovaná spolupráce členských států v rámci stávajících otevřených metod koordinace v oblasti zaměstnanosti a začlenění do společnosti, a žádá Komisi, aby zajišťovala výměnu osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy a všemi stranami zabývajícími se romskou problematikou;

36.  v zájmu zajištění toho, aby se finanční prostředky na přesně stanovené a konkrétně identifikované cíle skutečně dostaly ke strádajícím Romům a přispěly k dlouhodobému zlepšení jejich životní situace, žádá, aby se Komise a členské státy skutečně odhodlaly k zahájení cílenějších, komplexnějších , flexibilnějších a udržitelnějších dlouhodobých rozvojových programů s větší územní působností, které se budou zaměřovat na mikroregiony, jež jsou z geografického, sociálně-ekonomického a kulturního hlediska nejvíce znevýhodněny, a které budou řešit problémy chudoby v předměstských a venkovských oblastech a v segregovaných romských čtvrtích a zvláštní pozornost budou věnovat zlepšení nevyhovujících podmínek bydlení (např. nedostatku pitné vody, topení, elektrické energie a hygienických zařízení) a poskytování další pomoci rodinám, aby se udržely jejich zlepšené podmínky bydlení; také vyzývá Komisi, aby sledovala výsledky projektů po skončení jejich financování;

37.  vyzývá členské státy, aby Romům poskytly lepší ekonomické příležitosti, a to i podporou mikroúvěrového nástroje mezi podnikateli; vyzývá členské státy, aby navázaly na úspěšné projekty, v jejichž rámci se například podařilo zlegalizovat za pomoci odborníků nehlášenou práci;

38.  vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly jasnou politiku začleňování Romů na trh práce a aby navrhly a přijaly opatření k boji proti nežádoucím následkům dlouhodobé závislosti na systému sociálního zabezpečení;

39.  je si vědom skutečnosti, že většina Romů vykonává nehlášenou pracovní činnost, a vzhledem k tomu, že je třeba zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery proti tomuto jevu účinně bojovaly;

40.  vyzývá členské státy, aby se zavázaly k zapojení veřejných subjektů, jako jsou malé a střední podniky a mikropodniky, do procesu provádění opatření, jejichž cílem je začlenit romské obyvatele do společnosti prostřednictvím zaměstnávání;

41.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mohou při začleňování Romů do společnosti hrát malé a střední podniky a mikropodniky, a podporuje opatření, na jejichž základě budou oceňováni ti, kteří přispějí k dosažení tohoto cíle;

42.  domnívá se, že lepších vyhlídek pro Romy, zejména za účelem jejich zapojení na trh práce, je možné dosáhnout prostřednictvím zvýšení investic členských států do vzdělávání a odborné přípravy se zvláštním zaměřením na nové technologie a internet, a začleněním opatření podporovaných mezinárodní vědeckou obcí, nadacemi a nevládními organizacemi, které působí v oblasti vzdělávání a sociálního začlenění na regionální a místní úrovni;

43.  vyzývá Komisi, aby vypracovala celoevropskou krizovou mapu, na níž se budou zaznamenávat měření a šetření v těch mikroregionech EU, kde jsou obyvatelé nejvíce postiženi chudobou, sociálním vyloučením a diskriminací, na základě přinejmenším následujících atributů:

44.  žádá, aby se členské státy zapojily do poskytování údajů týkajících se sociálně-ekonomické situace Romů (hlavně vzdělání, zdraví, bydlení a zaměstnanosti), a vyzývá mezinárodní organizace (např. MOP a OECD), aby se v rámci svých všeobecných šetření na tyto otázky podrobněji zaměřily, a pomohly tak stanovit konkrétní cíle týkající se např. procenta romské komunity, které dokončí střední a vysokoškolské vzdělávání nebo které je zaměstnáno ve veřejné správě nebo je zastoupeno v různých oblastech společenského a politického života, a vyzývá Evropskou komisi, aby na základě těchto údajů pomohla stanovit jasnou a proveditelnou strategii EU pro začleňování Romů;

45.  vyzývá Komisi, aby proto těmto mikroregionům poskytovala konkrétní podporu, včetně podpory finanční, v souladu s programem Rady Evropy přímo rozvíjela pilotní projekty, kterých se účastní prostředníci, a konkrétně sledovala, jak se uplatňování strategie vyvíjí;

46.  vyzývá Komisi, aby v rámci strategie vybídla členské státy, příslušné mezinárodní a evropské orgány, nevládní organizace, romské komunity, ostatní zúčastněné strany a veřejnost k používání označení „Romové“ / „Romové a Sintiové“ vždy, když na tuto menšinu odkazují;

47.  vyzývá Komisi a Radu, aby v příštím víceletém finančním rámci vyčlenily určitou část finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti s cílem poskytnout strategii explicitní podporu vytvořením výkonnostní prémie pro strategii EU pro romskou menšinu;

48.  zastává názor, že stávající míra čerpání prostředků EU je příliš nízká; vyzývá proto Komisi, aby analyzovala příčiny tohoto jevu a aby vypracovala účinnější metodiky sledování způsobu čerpání prostředků EU, a to zejména prostředků, které jsou určeny speciálně pro okrajové skupiny obyvatelstva; především naléhavě žádá o to, aby byl s náležitým ohledem na směrnice o ochraně údajů proveden sběr údajů o efektivnosti finančních prostředků EU s cílem vytvořit politiky vycházející z konkrétních zjištění;

49.  podtrhuje fakt, že pro sociální vyloučení postihující Romy je typický velmi zřetelný teritoriální rozměr chudoby a marginalizace, který se nejvíce projevuje v zaostalých mikroregionech, jimž do značné míry chybí potřebné finanční zdroje, aby mohly samy přispět k prostředkům Společenství, pro něž jsou způsobilé, a velmi často postrádají administrativní schopnosti a lidské zdroje potřebné k náležitému využití těchto prostředků; zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se s mimořádným úsilím na tyto mikroregiony, což jsou často okrajové oblasti uvnitř regionů, a podstatně zjednodušit byrokracii tak, aby mohlo být v rámci politiky soudržnosti přiděleno co největší množství zdrojů;

50.  soudí, že je rovněž nezbytné přijmout nové právní předpisy o přidělování prostředků ze strukturálních fondů a v nich stanovit podmínky týkající se odstranění segregace a zajištění rovnocenného přístupu Romů k veřejným službám; zastává názor, že na místní úrovni by měly být připraveny i programy zaměřené na rovné příležitosti a protisegregační opatření, přičemž vycházet by se mělo z měřitelných ukazatelů a konkrétních opatření;

51.  naléhavě žádá Komisi, aby poskytla vhodné nástroje, kterými se mohou členské státy řídit, mají-li zajistit vzájemné doplňování ESF, EFRR a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a vyzývá členské státy, aby využívaly další programy, jako je program PROGRESS, program celoživotního učení, kulturní program (2007–2013) a program veřejného zdraví (2008–2013), v zájmu začleňování Romů;

52.  žádá, aby subjekty EU působící v oblasti rozvoje byly pověřeny, aby pod dohledem a kontrolou skupiny pro začlenění:

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly participativní monitorování a vyhodnocování, do nějž budou zapojeny romské komunity, napomáhaly rozvíjení schopností zúčastněných stran a podporovaly vnější expertízu s cílem udělat si realistický a objektivní obrázek o celkové úspěšnosti či selhání jednotlivých opatření a nástrojů; dále žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla seznam projektů ve prospěch Romů, které financovala od roku 2000, a aby uvedla, jakých bylo v rámci projektů dosaženo výsledků;

54.  vyzývá členské státy, aby v rámci strukturálních fondů EU uplatňovaly horizontální prioritu „marginalizovaných společenství“ a podílely se na fungování sítě EU–Romové, která usiluje o řádné uplatňování prostředků ze strukturálních fondů na podporu sociálního začleňování Romů; zdůrazňuje, že stávající opatření a mechanismy monitorování a vyhodnocování je třeba výrazně zdokonalit; dále zdůrazňuje, že agentury a organizace, které provádějí projekty spolufinancované ze strukturálních fondů a zaměřené přímo na Romy či projekty nepřímo přínosné pro Romy, musí nést příslušnou odpovědnost a provádět daná opatření transparentním způsobem; vyzývá také k provádění průběžných analýz nákladů a přínosů týkajících se podílu prostředků věnovaných programům samotným a  prostředků skutečně vyplacených na tyto programy a také  podílu, který byl věnován provozním nákladům;

55.  vyzývá Komisi a Radu, aby rozšířily oblast působnosti poskytování finančních prostředků EU tak, aby byl k financování způsobilý nejen rozvoj, ale také poskytování kvalitních veřejných služeb; kromě toho zdůrazňuje, že spolufinancování by mělo být přezkoumáno a případně by se mělo postupovat případ od případu s cílem lépe odrážet rozmanitost činností a příjemců, přičemž by mohl být v případě projektů zaměřených na Romy požadován nižší podíl na spolufinancování ze strany dané země a větší podíl ze strany EU;

56.  zdůrazňuje, že koordinace propojených politik EU musí být výrazně posílena s cílem podpořit synergii a doplňkovost; byrokratická a prováděcí pravidla je třeba podstatně zjednodušit a všechny bariéry mezi jednotlivými fondy musí být odstraněny tak, aby bylo dosaženo maximálního přidělování zdrojů v rámci všech nástrojů;

57.  zdůrazňuje, že strukturální fondy musí kombinovat celostátní a místní přístup za pomoci programů, které fungují souběžně s vnitrostátní strategií a na místě reagují na konkrétní potřeby; zdůrazňuje dále, že je třeba vytvořit synergii mezi uplatňováním strukturálních fondů a vládními strategiemi pro Romy a také mezi jednotlivými řídícími orgány Evropského sociálního fondu a specializovanými odděleními pro romské záležitosti či koordinačními strukturami zabývajícími se těmito záležitostmi;

58.  vyzývá Komisi a Radu, aby usnadnily přístup orgánů místní samosprávy a nevládních organizací zabývajících se začleňováním Romů k finančním prostředkům EU prostřednictvím zjednodušení postupu a pravidel uplatňovaných při žádosti;

59.  vyzývá Komisi, aby do strategie začlenila mechanismus, který by podporoval zaměstnávání Romů ve veřejné správě jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, a vyzývá členské státy, aby zaměstnávaly Romy ve veřejné správě, zejména v organizacích, které se účastní plánování a provádění programů pro začleňování Romů, které jsou financovány EU a členskými státy;

60.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy podepsaly a ratifikovaly Evropskou úmluvu o státním občanství, která jednoznačně stanoví, že vnitrostátní předpisy upravující občanství nebudou diskriminovat na základě pohlaví, náboženství nebo národního či etnického původu;

61.  v této souvislosti vyzdvihuje skutečnost, že je potřeba pokračovat v programech EU, jako je program PROGRESS pro boj proti diskriminaci a program JASMINE, který podporuje investice do budování kapacit, a vyzývá, aby takové programy byly i po roce 2013 dále rozvíjeny;

62.  vítá příležitost, kterou vytváří ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, jež stanoví, že příděly na výdaje na bydlení marginalizovaných skupin obyvatel nepřekročí buď 3 % prostředků přidělovaných z EFRR na dotčené programy, nebo 2 % celkového přídělu z EFRR; vyslovuje politování nad tím, že žádné operační plány nebyly dosud změněny tak, aby byly stanoveny nové priority za účelem zajištění bydlení pro romské obyvatelstvo; vyzývá členské státy, aby urychleně a plně využily této nové příležitosti v rámci sítě strukturálních fondů s cílem posílit perspektivy účinného sociálního začleňování; vyzývá Komisi, aby k tomuto nařízení předložila konkrétní akční plán, a využívání fondů tak urychlila, a doporučuje, aby připravila zprávu o jejich využívání; vyzývá navíc členské státy, aby při vývoji programů financování zaměřených na integraci Romů účinně využívaly možné propojení fondů EFRR, ESF a EZFRV;

63.  bere na vědomí skutečnost, že romské komunity představují mimořádně heterogenní skupiny a v důsledku toho na ně nelze uplatnit jedinou strategii; doporučuje proto, aby místní a regionální orgány členských států navrhly účinné integrační politiky, které by se měly vzájemně odlišovat podle specifického kontextu (geografického, ekonomického, sociálního, kulturního); doporučuje, aby Komise využila zkušenosti těch orgánů, které se aktivně zasadily o integraci romských komunit, a aby za účelem jejich začlenění do společnosti podpořila uplatňování osvědčených postupů a úspěšných metod;

64.  připomíná, že hlavním předpokladem úspěšné integrace je společné úsilí vynakládané jak většinovou společností, tak i romskou komunitou; vyzývá proto členské státy, aby pomohly zlepšit situaci romského obyvatelstva, pokud jde o bydlení a zaměstnanost, a doporučuje členským státům a regionálním a místním veřejným orgánům, aby v souladu s nařízením o Evropském fondu pro regionální rozvoj vnímaly přidělování nového bydlení marginalizovaným komunitám v širším a komplexnějším politickém rámci vzájemných a dvoustranných sociálních závazků, jako je utváření komunity, které zahrnuje účast Romů v procesu výstavby nových objektů a oboustranné úsilí o zlepšení školní docházky dětí a o podstatné snížení nezaměstnanosti; tímto způsobem mohou členské státy podstatně přispět k vypracování konkrétního řešení pro potřeby usídlení marginalizovaných skupin, které žijí v nevyhovujících typech bydlení; dále členské státy naléhavě vyzývá, aby využívaly síť EURoma s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů;

65.  vyzývá Komisi a Radu, aby maximálně využívaly programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce, jako jsou programy přeshraniční spolupráce, nadnárodní a meziregionální programy spolupráce a meziregionální programy spolupráce, a aby využívaly možnosti, které nabízí Evropské seskupení pro územní spolupráci;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly a odstranily překážky, které brání (opětovnému) vstupu na trh práce a samostatné výdělečné činnosti romských žen, a aby přikládaly dostatečnou váhu úloze žen v hospodářské emancipaci marginalizovaných Romů a v zahajování podnikání; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení romských žen do vypracovávání, uplatňování, monitorování a vyhodnocování strategie EU pro začleňování Romů;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech prioritních oblastí strategie EU pro začleňování Romů začlenily jakožto horizontální cíl budování kapacit a emancipaci romských žen;

68.  vyzývá Komisi a Radu, aby mezi cíle strategie začlenily podporu rovnosti žen a mužů a také boj proti vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti k dvěma či více skupinám;

69.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sbíraly, analyzovaly a zveřejňovaly důvěryhodné statistické údaje rozčleněné podle pohlaví, aby byly schopny řádně vyhodnotit uplatňování strategie a aktualizovat ji a také měřit dopady projektů a opatření zaváděných v jejím rámci na romské ženy;

70.  vyzývá k tomu, aby byl do strategie začleněn mechanismus spolupráce, výměny informací a monitorování jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, který by zahrnoval také Agenturu pro základní práva, Radu Evropy, další příslušné mezinárodní a evropské orgány, nevládní organizace, romské komunity a ostatní zúčastněné strany s cílem zabývat se problémy a nacházet řešení a zajistit, aby byla strategie řádně a plně prováděna těmi, kdo za toto provádění nesou zodpovědnost, jak na unijní, tak na vnitrostátní úrovni, což zaručí, že bude úspěšná;

71.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, které je zapotřebí ke zlepšení administrativní kapacity orgánů spravujících strukturální fondy, a členské státy vyzývá, aby poskytly poradenství a administrativní pomoc, např. tím, že budou pořádat školení a pomáhat s vyplňováním žádostí o podporu a jejich zdůvodňováním, aby Romům usnadnily získávání informací týkajících se evropských i státních programů financování na podporu podnikání a zaměstnanosti a podávání příslušných žádostí;

72.  žádá členské státy, aby při provádění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se chudoby a sociálního začleňování ve svých národních programech určily konkrétní a specifické úkoly a stanovily podrobné a měřitelné cíle v oblasti sociálního začleňování Romů, a naléhavě žádá o přijetí opatření, která napomohou k dosažení vytýčených cílů;

73.  domnívá se, že lepší budoucnost Romů lze zajistit prostřednictvím vzdělání, a že je proto zásadně důležité investovat do vzdělávání romských dětí a mládeže; zdůrazňuje, že školní docházka je nejen právo, ale také povinnost, a vyjadřuje svou podporu opatřením zaměřeným na zlepšení školní docházky romských studentů, mimo jiné prostřednictvím aktivního zapojení jejich rodin;

74.  je přesvědčen, že propagace znalosti romské kultury napříč Evropou usnadňuje vzájemné porozumění mezi Romy a ostatními národy Evropy a také povzbuzuje evropský dialog mezi kulturami;

75.  zastává názor, že budoucí strategie pro romskou menšinu by se měla soustředit na vzdělávání jako ústřední nástroj podporující sociální začlenění;

76.  je přesvědčen, že by měly být pro mladé Romy zavedeny podpůrné mechanismy, jako jsou stipendia a odborné vedení, které by je motivovaly nejen k získání osvědčení o vzdělání, ale také k přihlášení se k vyššímu studiu a zvýšení kvalifikace;

77.  zastává názor, že by měl být vyvinut nový typ stipendijního programu zajišťující co nejkvalitnější vyučování pro romské studenty, aby mohla být vzdělána nová generace romských vedoucích představitelů;

78.  je přesvědčen, že vzdělávací instituce, jejichž znevýhodnění studenti jsou přijímáni do institucí vyššího vzdělávání nebo mají nadprůměrný procentní podíl absolventů, by měly být oceněny a vyzývá Komisi, aby připravila příslušné projekty;

79.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby členské státy podporovaly začleňování Romů do společenství a kulturního života míst a zemí, ve kterých žijí, a zajistily jejich dlouhodobou účast a zastoupení v těchto oblastech, mimo jiné prostřednictvím opatření navržených za účelem podpory odborného vzdělávání a výchovy (VET) a programů celoživotního vzdělávání zaměřených na romskou komunitu, a aby při tom zohlednily kulturní dědictví a způsob života různých romských skupin v Evropě; poukazuje na to, že by bylo možné například vyvinout snahy zaměřené na poskytnutí specifických školení pro zaměstnance škol, podporu přijímání romských učitelů, posílení spolupráce s romskými rodinami a organizacemi a poskytování mimoškolní podpory a stipendií; konstatuje, že na by se tomto procesu měly aktivně podílet místní orgány v členských státech a že by měl neziskovému sektoru naznačit, aby do svých činností začleňoval programy zaměřené na integraci Romů do společnosti;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti všem formám vyloučení Romů ze společnosti a ze vzdělávání a aby podporovaly všechny programy věnující se vzdělávání Romů;

81.  je přesvědčen, že místní samosprávy musí převzít odpovědnost za opětovné zapojení studentů vyřazených ze vzdělávacího systému před dosažením věku, po němž přestává být školní docházka povinná; konstatuje, že vzdělávací instituce musí proto místním samosprávám poskytovat informace o žácích, kteří předčasně opouštějí školu;

82.  vyzývá Komisi, aby podporovala další iniciativy zaměřené na poskytování předškolního vzdělávání a péče pro romské děti a mládež;

83.  je přesvědčen, že je třeba založit mateřské školy nebo alternativní formy předškolní péče a vzdělávání v komunitách, kde tato zařízení chybí, a že v lokalitách, ve kterých je nedostatek míst, by měly být rozšířeny;

84.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy, které se ukázaly být efektivní při prevenci všech forem segregace a  které přikládají prvořadou důležitost všeobecně přístupným projektům zaměřeným na úspěchy při vzdělávání a na zapojení romských rodin;

85.  vyjadřuje své znepokojení nad vysokou mírou negramotnosti mezi Romy a považuje za zásadní, aby byly navrženy a vypracovány programy, které by zajistily kvalitní základní, středoškolské a vysokoškolské vzdělání pro romské dívky a ženy, včetně strategií usnadňujících jejich přechod ze základní na střední školu, a během celého procesu podporovaly prohlubování povědomí o romském kulturním dědictví, dějinách a hodnotách mezi Romy a ostatními etniky;

86.  zdůrazňuje, že nedostatečná školní docházka a nízká vzdělanost mohou naznačovat, že si žáci a rodiče ne vždy dostatečně uvědomují význam vzdělání; mezi další relevantní faktory mohou patřit zdravotní problémy, nedostatek kvalitního vzdělání v místě pobytu nebo dostupné dopravy do školy, nízký standard ubytování a oblékání znemožňující školní docházku, školní prostředí, které neumožňuje začlenění, a segregované školy, které z hlediska konkurenceschopnosti na trhu práce neposkytují dostatečnou přípravu; zdůrazňuje proto důležitost opatření zaměřených na podporu školní docházky romských studentů a nepřetržitého, pravidelného dialogu o otázkách vzdělávání, a to za účasti rodin těchto studentů, romské komunity a všech zúčastněných stran;

87.  zdůrazňuje životně důležitou úlohu rekreačního a výkonnostního sportu v procesu zajištění začleňování populace etnických Romů;

88.  podporuje propagaci programů školení učitelů, která zlepšují schopnosti učitelů jednat s dětmi a mládeží z romského prostředí a také s jejich rodiči a osobami zaměstnanými ve funkci romských prostředníků, zejména na základních školách, jako prostředku podporujícího pravidelnou školní docházku Romů;

89.  navrhuje, aby byly přijaty odlišné přístupy ke školské integraci pro děti z romských rodin, které si přejí usadit se na jednom místě – například prostřednictvím sledování pravidelné školní docházky – a pro děti z těch rodin, které si přejí pokračovat ve svém kočovném způsobu života – například prostřednictvím usnadnění školní docházky v romských táborech;

90.  zdůrazňuje důležitost mobility, celoživotního vzdělávání, odborné přípravy a návazných programů s ohledem na zajištění začlenění mladých lidí a dospělých z romských komunit a zvýšení jejich potenciálu pro vstup na trh práce;

91.  je přesvědčen, že systém školení v zaměstnání musí být rozšířen tak, aby zajišťoval získání nezbytných dovedností a schopností ve velkém měřítku;

92.  je přesvědčen, že je nezbytné uvést náplň školení v soulad s poptávkou trhu práce, a vyzývá proto k vypracování střednědobých celostátních a regionálních předpovědí očekávané poptávky trhu práce;

93.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na programy a projekty realizované v členských státech vyvinula a zavedla monitorovací systémy, na nichž by se podíleli orgány EU, členské státy a vedoucí představitelé romských komunit;

94.  chápe romskou kulturu jako nedílnou součást evropské kulturní mozaiky; poukazuje na to, že pro pochopení Romů a jejich způsobu života je klíčové zvýšit povědomí ostatních Evropanů o romském kulturním dědictví, tradicích a jazyce a o současné romské kultuře. rozhodně souhlasí s podporou a ochranou jejich tvůrčí činnosti jako zásadní součásti mezikulturního dialogu;

95.  zastává názor, že Romové by se měli snažit vzdělávat v oblasti zvyků a kultury národů, se kterými žijí, což by usnadnilo integraci v místech, kde žijí;

96.  je přesvědčen, že propagace dobrovolnických a sportovních aktivit, kterých se účastní Romové a ostatní občané, je důležitá pro podporu hlubšího sociálního začlenění;

97.  vyzývá Komisi, aby propagovala osvědčené postupy a pozitivní modely i zkušenosti s realizovanými programy a vlastními iniciativami Romů s cílem zlepšit vnímání a obraz Romů v jiných než romských komunitách a posílit aktivní účast a tvůrčí spolupráci ze strany romských komunit na programech EU a členských států a na místních programech;

98.  vyzývá k lepšímu vymezení a využívání stávajících evropských prostředků vyhrazených na podporu zaměstnanosti a vzdělávání Romů a jejich kultury, a to na všech úrovních správy;

99.  doporučuje, aby budoucí politiky EU týkající se romské menšiny vycházely z diferenciovaného přístupu založeného na specifičnosti různých členských států a osobitosti jednotlivých komunit;

100.  upozorňuje, že je důležité provádět přísnější kontrolu využívání evropských prostředků určených na začleňování Romů;

101.  je přesvědčen, že výměna zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy, které v oblasti začleňování Romů dosáhly dobrých výsledků, a státy, které tento problém stále řeší, by byla přínosná;

102.  uznává, že překážkou pro organizátory projektů může být složitá byrokracie; zdůrazňuje, že je nutné pokročit ve zjednodušování postupů při udělování grantů; podtrhuje fakt, že evropské finanční prostředky nejsou v této oblasti dostatečně využívány;

103.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 129. (2) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 283. (3) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 428. (4) Úř. věst. C 68 E, 21.3.2009, s. 31. (5) Úř. věst. C 294 Ε, 3.12.2009, s. 54. (6) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 60. (7) Úř. věst. C 4 E, 7.1.2011, s. 7. (8) Přijaté texty, P7_TA(2010)0312. (9) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (10) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (11) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (12) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77. (13) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (14) Úř. věst. L 132, 29. 5.2010, s. 1. (15) IP/10/1097. (16) MEMO/10/701 ze dne 21. prosince 2010. (17) Zpráva o rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2009; Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje: Romové v roce 2009; Situace romských občanů EU, kteří se stěhují do jiných členských států EU a usazují se tam; a Podmínky bydlení Romů a kočovníků v Evropské unii: srovnávací zpráva. (18) CM(2010)133 v konečném znění. (19) MEMO/10/502.