Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2510(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0191/2011

Předložené texty :

B7-0191/2011

Rozpravy :

Hlasování :

PV 10/03/2011 - 9.1
CRE 10/03/2011 - 9.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0094

Přijaté texty
PDF 224kWORD 62k
Čtvrtek, 10. března 2011 - Štrasburk
Mediální zákon v Maďarsku
P7_TA(2011)0094B7-0191/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2011 o mediálním zákonu v Maďarsku

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, články 49, 56, 114, 167 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 11 Listiny základních práv Evropské unie a článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech, které se týkají dodržování, prosazování a ochrany základních práv a zejména svobody projevu a informací a práva na pluralitu sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na směrnici 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních službách),

–  s ohledem na Evropskou chartu svobody tisku ze dne 25. května 2009, na pracovní dokument Komise o pluralitě sdělovacích prostředků v členských státech EU (SEK(2007)0032), na „třístupňový přístup k pluralitě sdělovacích prostředků“ vymezený Komisí a na nezávislou studii, která byla jménem Komise provedena a dokončena v roce 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o nebezpečí porušování svobody projevu a informací v Evropské unii a zejména v Itálii(1), ze dne 25. září 2008 o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii(2) a ze dne 7. září 2010 o žurnalistice a nových sdělovacích prostředcích – vytváření veřejné sféry v Evropě(3),

–  s ohledem na prohlášení Komise, na předložené parlamentní otázky a diskusi v EP týkající se svobody informací v Itálii ze dnů 8. října 2009 a 8. září 2010 a na diskusi věnovanou otázce maďarského mediálního zákona, která proběhla dne 17. ledna 2011 na společné schůzi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT),

–  s ohledem na rozhodnutí výboru LIBE požádat Agenturu pro základní práva o vydání výroční srovnávací zprávy o situaci v oblasti svobody, plurality a nezávislého spravování sdělovacích prostředků v členských státech EU, která bude zahrnovat také ukazatele,

–  ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, zejména na čl. 5 odst. 2 a na články 7 a 11 této úmluvy,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách demokracie a právního státu v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU, a tudíž zaručuje a podporuje svobodu projevu a informací, jak je uvedeno v článku 11 Listiny základních práv a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech, a uznává právní hodnotu práv, svobod a zásad uvedených v Listině základních práv, což také Unie prokázala přistoupením k Evropské úmluvě o lidských právech, přičemž pro tyto hodnoty je svoboda a pluralita sdělovacích prostředků základním předpokladem, a vzhledem k tomu, že tato práva zahrnují svobodu vyjadřovat své názory a přijímat a sdělovat informace bez jakéhokoli dohledu, vměšování či tlaku ze strany orgánů veřejné moci,

B.  vzhledem k tomu, že pluralita a svoboda sdělovacích prostředků jsou i nadále v EU a jejích členských státech, zejména v Itálii, Bulharsku, Rumunsku, České republice a Estonsku, předmětem vážného znepokojení, jak ukazuje nedávná vlna kritiky, která se vzedmula v souvislosti se změnami mediálního zákona a ústavy v Maďarsku zavedenými mezi červnem a prosincem 2010 a za níž stojí mezinárodní organizace, jako je OBSE a úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy, velký počet mezinárodních a vnitrostátních profesních organizací novinářů, redaktorů a vydavatelů, nevládních organizací působících v oblasti lidských práv a občanských svobod i členské státy a Evropská komise,

C.  vzhledem k tomu, že Komise vyjádřila pochybnosti ohledně souladu maďarského mediálního zákona se směrnicí o audiovizuálních službách a s acquis communautaire obecně, zejména pokud jde o povinnost všech poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb zajistit vyvážené zpravodajství, a rovněž projevila pochybnost, zda je tento zákon v souladu se zásadou proporcionality a základními právy na svobodu projevu a informací zakotvenými v článku 11 Listiny základních práv, se zásadou země původu a registračními požadavky, a požádala maďarskou vládu o příslušné informace, a vzhledem k tomu, že maďarská vláda reagovala poskytnutím dalších informací a zahájila proces změn dotčeného zákona v bodech požadovaných Komisí,

D.  vzhledem k tomu, že OBSE vyjádřila vážné obavy v souvislosti s (věcnou i územní) působností maďarských právních předpisů, svobodou projevu a regulací obsahu, jmenováním jediné osoby do čela státního mediálního a telekomunikačního úřadu a dodržováním zásad veřejnoprávního vysílání(4), přičemž uvedla, že nové právní předpisy oslabují pluralitu sdělovacích prostředků, ruší politickou a finanční nezávislost veřejnoprávních médií a dlouhodobě v negativním smyslu ovlivňují svobodu médií, a uvedla, že mediální úřad a rada pro rozhlasové a televizní vysílání jsou politicky homogenní(5) a vykonávají všudypřítomnou a centralizovanou vládní a politickou kontrolu nad všemi sdělovacími prostředky; vzhledem k tomu, že další obavy se týkaly mimo jiné nepřiměřených a extrémních sankcí ukládaných na základě diskutabilních a nejasných důvodů, neexistující možnost automatického pozastavení sankcí mediálního úřadu v případě, že proti nim bylo podáno odvolání k soudu, porušení zásady ochrany novinářských zdrojů a ochrany rodinných hodnot,

E.  vzhledem k tomu, že sdílí vážné výhrady OBSE ohledně politicky homogenního složení mediálního úřadu a rady pro rozhlasové a televizní vysílání, časového rámce, všudypřítomné a centralizované vládní, soudní a politické kontroly nad všemi sdělovacími prostředky, dále ohledně skutečnosti, že nejproblematičtější prvky dotčených právních předpisů – jako je např. odstranění politické a finanční nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků, rozsah působnosti regulace (věcný a územní) a rozhodnutí nevymezit klíčové pojmy, takže novináři nemohou vědět, zda eventuálně neporušují zákon –jsou v rozporu se standardy OBSE a mezinárodními normami pro svobodu projevu,

F.  vzhledem k tomu, že komisař pro lidská práva Rady Evropy vyzval maďarské orgány k tomu, aby při přezkumu mediálního zákona zohlednily standardy Rady Evropy týkající se svobody projevu a plurality sdělovacích prostředků, příslušná doporučení Výboru ministrů a Parlamentního shromáždění Rady Evropy a zejména závazné standardy uvedené v Evropské úmluvě o lidských právech a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva; vzhledem k tomu, že poukázal na používání nejasných definic, které lze nesprávně vykládat, na vytvoření politicky nevyváženého regulačního systému vyznačujícího se nepoměrným rozdělením pravomocí, který není pod plným soudním dohledem, na ohrožení nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků a na porušování ochrany novinářských zdrojů; vzhledem k tomu, že rovněž zdůraznil, že na přezkumu těchto právních předpisů, které upravují takovýto základní aspekt fungování demokratické společnosti, by se měly smysluplným způsobem podílet všechny příslušné zainteresované strany, včetně opozičních stran a zástupců občanské společnosti(6),

G.  vzhledem k tomu, že komisař pro lidská práva ve svém druhém stanovisku vydaném dne 25. února 2011 doporučuje celkový přezkum balíčku maďarských mediálních zákonů mimo jiné s cílem obnovit přesné právní předpisy podporující pluralitní a nezávislé sdělovací prostředky a posílit záruky pro to, aby mediální regulační orgány nepodléhaly politickému vlivu(7); vzhledem k tomu, že dále uvádí, že maďarské sdělovací prostředky musí být schopny plnit úlohu „strážce“ pluralistické demokratické společnosti a že je k tomu zapotřebí, aby Maďarsko dodržovalo závazky vyplývající z jeho členství v Radě Evropy a aby maximálně využívalo odborných zkušeností, které má tato organizace v oblasti svobody projevu a nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků,

H.  vzhledem k tomu, že na základě připomínek a návrhů Komise, OBSE a Rady Evropy by proto mělo dojít k okamžitému pozastavení platnosti a přezkumu maďarského mediálního zákona, aby se zajistil jeho plný soulad s právními předpisy EU a evropskými hodnotami a standardy v oblasti svobody, plurality a nezávislého řízení sdělovacích prostředků,

I.  vzhledem k tomu, že Komise navzdory opakovaným výzvám Parlamentu k přijetí směrnice o svobodě, pluralitě a nezávislé správě sdělovacích prostředků doposud s tímto návrhem otálela, a tak se jeho přijetí stává čím dál nezbytnějším a naléhavějším,

J.  vzhledem k tomu, že kodaňská kritéria pro přistoupení k EU týkající se svobody tisku a svobody projevu, která byla stanovena v roce 1993 na zasedání Evropské rady v Kodani, by měla být podporována všemi členskými státy EU a prosazována příslušnými právními předpisy EU,

K.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr v bodech 45 a 46 svého rozsudku ve spojených věcech C-39/05 P a C-52/05 P uvedl, že přístup k informacím umožňuje občanům lepší zapojení do rozhodovacího procesu a zaručuje vyšší legitimitu, účinnost a odpovědnost správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému a že je „předpokladem pro to, aby občané mohli účinně uplatňovat svá demokratická práva“,

1.  vyzývá maďarské orgány, aby obnovily nezávislé řízení sdělovacích prostředků a zdržely se státních zásahů do svobody projevu a vyváženého zpravodajství, a je přesvědčen, že přehnaná regulace sdělovacích prostředků je kontraproduktivní a ohrožuje účinnou pluralitu ve veřejné sféře;

2.  vítá spolupráci Komise s maďarskými orgány na úpravě maďarského mediálního zákona tak, aby byl uveden v soulad se Smlouvami a právem EU, a zahájení procesu změny příslušného zákona na vnitrostátní úrovni;

3.  vyslovuje politování nad skutečností, že se Komise v souvislosti s prováděním acquis communautaire ze strany Maďarska rozhodla zaměřit pouze na tři body, a nad tím, že chybí odkaz na článek 30 směrnice o audiovizuálních službách, což omezuje pravomoci Komise zkontrolovat, zda Maďarsko při uplatňování práva EU dodržuje Listinu základních práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jak Maďarsko dodržuje režim zodpovědnosti stanovený ve směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu a jak provedlo ve svých vnitrostátních právních předpisech rámcová rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (2008/913/SVV) a o boji proti terorismu (2008/919/SVV), která obsahují odkazy na svobodu projevu a obcházení předpisů o svobodě sdělovacích prostředků;

4.  vyzývá Komisi, aby i nadále pozorně sledovala přepracovaný maďarský mediální zákon a posoudila, zda je v souladu s evropskými právními předpisy, především s Listinou základních práv;

5.  vyzývá maďarské orgány, aby do procesu revize mediálního zákona a ústavy zapojily všechny zainteresované strany, což je základem demokratické společnosti založené na zásadách právního státu a náležité kontrole a zárukách, jejichž cílem je chránit základní práva menšiny proti riziku tyranie ze strany většiny;

6.  vyzývá Komisi, aby začala jednat a na základě článku 265 SFEU předložila do konce roku návrh legislativní iniciativy podle článku 225 SFEU o svobodě, pluralitě a nezávislém řízení sdělovacích prostředků, a tím odstranila nesrovnalosti v legislativním rámci EU týkajícím se sdělovacích prostředků, a aby současně využila svých pravomocí v oblasti vnitřního trhu, audiovizuální politiky, hospodářské soutěže, telekomunikací, státních dotací, závazků veřejné služby a základních práv každé osoby s trvalým pobytem na území EU a určila alespoň minimální základní standardy, které musí všechny členské státy splnit a dodržovat ve svých vnitrostátních právních předpisech, aby se zajistila, zaručila a prosazovala svoboda informací a odpovídající úroveň plurality a nezávislého řízení sdělovacích prostředků;

7.  vyzývá maďarské orgány, aby mediální zákon důkladněji přezkoumaly na základě připomínek a návrhů Evropského parlamentu, Komise, OBSE a komisaře pro lidská práva Rady Evropy, doporučení Výboru ministrů a Parlamentního shromáždění Rady Evropy a judikatury Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva a aby v případě, že bude shledán neslučitelným s duchem Smluv nebo právem EU, Listinou základních práv nebo Evropskou úmluvou o lidských právech, tento zákon nebo jeho nekompatibilní části odvolaly a neuplatňovaly;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, vládám a parlamentům členských států, Agentuře pro základní práva, OBSE a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1026.
(2) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 85.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0307.
(4) Analýza a posouzení souboru maďarských právních předpisů a legislativních návrhů o sdělovacích prostředcích a telekomunikacích, které vypracoval dr. Karol Jakubowicz pro OBSE.
(5) Dopis ze dne 14. ledna 2010, který zaslal zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků předsedovi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
(6) http://www.coe.int/t/commissioner/News/2011/110201Hungary_en.asp
(7) https://wcd.coe.int/wcd/ViewDoc.jsp?id=1751289.

Právní upozornění - Ochrana soukromí