Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 20. ledna 2011(1), ze dne 17. prosince 2009(2) a ze dne 22. května 2008(3),

–  s ohledem na prohlášení o obvinění a odsouzení jednoho z představitelů běloruské opozice, které učinila vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová v Bruselu dne 18. února 2011,

–  s ohledem na závěry o Bělorusku, které přijala Rada ve složení pro zahraniční věci na svém 3065. zasedání v Bruselu dne 31. ledna 2011,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestům (dále jen „Úmluva proti mučení“), jejíž smluvní stranou Bělorusko je,

–  s ohledem na Minimální standardní zásady OSN pro zacházení s vězni,

–  s ohledem na obecné zásady pro politiku Evropské unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestů, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2008,

–  s ohledem na rezoluci 1790 (2011) Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 27. ledna 2011 o situaci v Bělorusku po prezidentských volbách,

–  s ohledem na zprávu organizace Amnesty International ze dne 2. února 2011 nazvanou „Bezpečnost, mír a pořádek? Násilnosti po volbách v Bělorusku“,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že velký počet představitelů opozice, včetně bývalých prezidentských kandidátů, novinářů a obhájců lidských práv, byl po událostech ze dne 19. prosince 2010 v Minsku zatčen a je od té doby vězněn ve věznici KGB; vzhledem k tomu, že až do dnešního dne probíhají represivní akce a politicky motivovaná soudní řízení proti představitelům opozice a obhájcům lidských práv, přičemž až dosud bylo obviněno více než 40 osob a hrozí jim tresty odnětí svobody až na 15 let,

B.  vzhledem k tomu, že státní zastupitelství města Minsku prodloužilo dobu vyšetřování případu tzv. „hromadných nepokojů“, jež se týká událostí ze dne 19. prosince 2010, na pět měsíců; vzhledem k tomu, že soudní řízení s prezidentskými kandidáty, opozičními aktivisty, obhájci lidských práv a novináři, jež byla zahájena v souvislosti s tímto případem, byla politicky motivována,

C.  vzhledem k tomu, že Aljaksandr Atraščenkov, Aljaksandr Malčanov, Dzmitrij Novik, Vasil Parfjankov, členové týmů pro volební kampaň demokratických kandidátů opozice Uladzimira Njakljajeva a Andreje Sannikova, byli v souvislosti s demonstracemi ze dne 19. prosince 2010 odsouzeni k trestu odnětí svobody v přísně střeženém vězení na dobu tří až čtyř let; vzhledem k tomu, že podle prohlášení jejich právních zástupců se státním orgánům nepodařilo prokázat jejich vinu,

D.  vzhledem k tomu, že jejich právním zástupcům bylo opakovaně odepřeno setkání s obviněnými; vzhledem k tomu, že v důsledku výhrůžek ze strany KGB byli právní zástupci nuceni vzdát se svých případů a že ministerstvo spravedlnosti následně zrušilo jejich povolení k výkonu činnosti,

E.  vzhledem k tomu, že Ales Michalevič, bývalý kandidát na prezidentský úřad, jenž byl uvězněn v souvislosti s povolebními protesty, byl propuštěn teprve dne 26. února roku 2011 po podepsání závazku, že bude spolupracovat s běloruskou KGB, kterého se poté veřejně zřekl,

F.  vzhledem k tomu, že dne 28. února 2011 vydal Ales Michalevič prohlášení, v němž popisuje duševní a fyzické mučení, kterému byli političtí vězni vystaveni s cílem donutit je k přiznání a k přijetí důkazů o jejich vině,

G.  vzhledem k tomu, že Natalie Radinová, editorka webových stránek opozice nazvaných „Charta 97“, byla v prosinci 2010 také zatčena a obviněna z organizování hromadných nepokojů, které následovaly po prezidentských volbách, a z účasti na nich; vzhledem k tomu, že paní Radinová byla propuštěna z vyšetřovací vazby KGB a poté dostala zákaz opustit město, v němž žije, dokud nebude skončeno vyšetřování jejího případu,

H.  vzhledem k tomu, že Natalie Radinová po svém propuštění prohlásila, že během jejího zadržení ji důstojníci KGB vystavovali psychickému nátlaku a pokusili se ji naverbovat jako informátorku KGB; vzhledem k tomu, že její prohlášení potvrzuje zprávy o mučení politických vězňů ve vazební věznici KGB v Minsku,

I.  vzhledem k tomu, že běloruský Výbor státní bezpečnosti popřel jakékoli používání mučení u vězňů nacházejících se ve vazební věznici KGB,

1.  odsuzuje skutečnost, že běloruské orgány nedodržují základní práva, tj. svobodu shromažďování a svobodu projevu, a vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech účastníků protestních akcí, kteří byli zadrženi, a ke zrušení politicky motivovaných obvinění, jež byla proti nim vznesena;

2.  odsuzuje co nejrozhodněji používání mučení vězňů jako formu nelidského zacházení, které je podle mezinárodního práva jednoznačně zakázáno a je v evropské zemi, která je jedním z nejbližších sousedů EU, naprosto nepřijatelné;

3.  odsuzuje přísné tresty uložené v poslední době mladým opozičním aktivistům pouze proto, že se zúčastnili demonstrací, které se konaly dne 19. prosince 2010, jako očividné a závažné porušení jejich politických a občanských práv a flagrantní porušení mezinárodních úmluv, jejichž stranou Bělorusko je;

4.  odsuzuje atmosféru obav a zastrašování, kterému jsou v Bělorusku vystaveni představitelé politické opozice; odsuzuje represi a zastrašování aktivistů občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků, k nimž došlo po konání voleb, včetně hromadného prohledávání soukromých bytů, kanceláří sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, jakož i vyloučení z univerzit a propuštění ze zaměstnání; vyzývá orgány, aby dodržovaly svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků v Bělorusku;

5.  naléhá na Bělorusko, aby dodržovalo zásady právního státu, mezinárodní úmluvy a vnitrostátní právní předpisy zaručující odpovídající zacházení s vězni a jejich neomezený kontakt s rodinnými příslušníky a přístup k právnímu poradenství a lékařské péči, a aby ukončilo stále probíhající zastrašování politických oponentů, aktivistů obhajujících lidská práva a nezávislých sdělovacích prostředků;

6.  odsuzuje rozhodnutí kolegia právníků města Minsku o odebrání povolení k výkonu činnosti některým advokátům, kteří obhajovali obviněné v trestním řízení týkajícím se účasti na hromadných nepokojích, včetně Aleha Achjejeva, Pavla Sapelka, Tatjany Ahjejevové, Uladzimira Touscika a Tamaty Harajevové, a vyzývá kolegium právníků města Minsku, aby toto rozhodnutí zrušilo;

7.  odsuzuje odvolání Aljaksandra Pylchanky, předsedy advokátní komory města Minsku, ministrem spravedlnosti za to, že vyjádřil obavy, že rozhodnutí ministerstva odejmout povolení k výkonu činnosti čtyřem právním zástupcům, kteří hájili obviněné v případu takzvaných hromadných nepokojů, je neopodstatněné a je důkazem toho, že existuje reálné ohrožení nezávislosti soudnictví a nezávislosti každého jednotlivého právního zástupce;

8.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby provedly důkladné a nestranné prošetření údajného mučení politických vězňů a aby zjistily, které osoby se podílely na takových praktikách, a zahájily jejich soudní stíhání;

9.  vyzývá běloruské orgány, aby přezkoumaly zákon o veřejných shromážděních a aby jej uvedly do souladu s požadavky Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

10.  vyzývá Radu, Komisi, vysokou představitelku EU a další partnerské země EU, aby zvážily rozšíření omezujících opatření tak, aby se týkala i státních zástupců, soudců a představitelů KGB, kteří se podíleli na porušování lidských práv v Bělorusku, pokud nebude represe v této zemi okamžitě ukončena a nedojde k významnému pokroku v oblasti lidských práv a základních svobod; je toho názoru, že by Rada měla zvážit zavedení inteligentních a cílených hospodářských sankcí namířených proti společnostem, které jsou vlastněny běloruskou vládou;

11.  vítá závazek devíti zemí – konkrétně Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska – uplatnit restriktivní opatření vůči některým představitelům Běloruska;

12.  znovu zdůrazňuje, že pokud běloruská vláda neučiní okamžité kroky k demokratizaci a dodržování lidských práv, bude proces rozšiřování vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem zmrazen, a to včetně účasti Běloruska v projektu Východního partnerství;

13.  zdůrazňuje, že přes politické důsledky povolebního represivního zásahu vůči opozici pro vztahy mezi EU a Běloruskem je nutné, aby EU zvýšila svou pomoc běloruské občanské společnosti, a to i formou usnadnění postupů při udělování víz;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy a parlamentu a vládě Běloruska.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0022. (2) Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 16. (3) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 113.