Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2233(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0042/2011

Předložené texty :

A7-0042/2011

Rozpravy :

PV 23/03/2011 - 24
CRE 23/03/2011 - 24

Hlasování :

PV 24/03/2011 - 6.6
CRE 24/03/2011 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0109

Přijaté texty
PDF 383kWORD 133k
Čtvrtek, 24. března 2011 - Brusel
Vztahy Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu
P7_TA(2011)0109A7-0042/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (2010/2233(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci ze dne 25. února 1989 mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a Radou pro spolupráci v Perském zálivu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 1990 o významu dohody o volném obchodu, která má být uzavřena mezi EHS a Radou pro spolupráci v Perském zálivu(2),

–  s ohledem na zprávu o provádění Evropské bezpečnostní strategie: zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě, kterou schválila Rada v prosinci 2008,

–  s ohledem na strategické partnerství Evropské unie se Středomořím a se Středním Východem, kterou schválila Rada v červnu 2004,

–  s ohledem na společné komuniké z 20. zasedání Rady ministrů, které se uskutečnilo dne 14. června 2010 v Lucemburku,

–  s ohledem na svou zprávu ze dne 10. května 2010 o Unii pro Středomoří,

–  s ohledem na společné komuniké z 19. zasedání Rady ministrů, které se uskutečnilo dne 29. dubna 2009 v Maskatu,

–  s ohledem na společný akční program (2010–2013) pro provádění dohody o spolupráci EU-GCC z roku 1988,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti vyššího vzdělávání (KOM(2001)0385,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o reformách v arabském světě: jaká má být strategie Evropské unie?(3),

–  s ohledem na dohodu o hospodářské spolupráci mezi zeměmi GCC přijatou dne 31. prosince 2001 v Maskatu v Sultanátu Omán a prohlášení GCC z Dohá o zahájení celní unie určené Radě pro spolupráci arabských států v Perském zálivu ze dne 21. prosince 2002,

–  s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nichž musí Rada před uzavřením jakékoli mezinárodní dohody, která zahrnuje oblasti, na něž se vztahuje řádný legislativní postup, požádat o souhlas Parlament,

–  s ohledem na výroční zprávy Evropského parlamentu o dodržování lidských práv,

–  s ohledem na deklaraci Valného shromáždění OSN z roku 1998 o právu jednotlivců, skupin a orgánů společnosti na prosazování a ochranu všeobecně uznávaných lidských práv a základních svobod a o jejich odpovědnosti za ně (známou též pod názvem „deklarace o zastáncích lidských práv“),

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky ze dne 10., 15. a 17. března 2011 a s ohledem na závěry Rady ze dne 21. března 2011 o Bahrajnu a zdůrazňující v této souvislosti plnou podporu svobodě projevu a právu občanů pokojně demonstrovat,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0042/2011),

A.  vzhledem k tomu, že současné vztahy mezi EU a GCC vyžadují neustálou revizi a aktualizaci s ohledem na současný významný a rychlý vývoj na daném území, při němž je třeba pokračovat v podpoře lidských práv a demokracii,

B.  vzhledem k tomu, že demonstranti vyjádřili své legitimní demokratické cíle v několika státech GCC; vzhledem k násilné reakci státních orgánů na protest v Bahrajnu, která měla za následek usmrcení, zranění a uvěznění; vzhledem k tomu, že jednotky Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu dorazily do země pod vlajkou GCC, aby se zúčastnily potlačení demonstrací;

C.  vzhledem k tomu, že oblast Perského zálivu se dnes jeví jako nový pól světové ekonomiky tvořený státy GCC; konstatuje, že Unie je druhým největším obchodním partnerem GCC a že GCC je pro Unii pátým největším vývozním trhem,

D.  vzhledem k tomu, že geopolitická situace Perského zálivu v sobě soustřeďuje bezpečnostní rizika globálního i regionálního významu (mírový proces na Blízkém východě, íránský jaderný program, stabilizace Iráku, Jemenu a Dárfúru, terorismus a pirátství) a že až dosud zůstává GCC jedinou stabilní regionální organizací založenou na multilateralismu a spolupráci,

E.  vzhledem k tomu, že více než třetinu státních investičních fondů drží státy GCC a že tyto fondy přispěly k záchraně světového a evropského finančního systému v reakci na krizi,

F.  vzhledem k tomu, že Perský záliv má pro Unii klíčový význam a že v multipolárním a provázaném světě může být taková spolupráce odpovědí na politické a bezpečnostní výzvy,

G.  vzhledem k tomu, že proces liberalizace a diverzifikace ekonomických struktur zahájený v některých členských státech GCC přináší nové vnitřní politické dynamiky (ústavní reformy, účast na politickém životě, posílení institucí) a sociální dynamiky (vznik sdružování, organizace zaměstnavatelů, přístup žen k odpovědnějším pracovním místům), které je třeba povzbudit a podpořit,

H.  vzhledem k tomu, že životní a pracovní podmínky migrujících pracovníků jsou nejisté a nepřijatelné, zejména u žen pracujících jako pomocnice v domácnosti, a to navzdory ústřední úloze, kterou mají v různých odvětvích hospodářské činnosti členských států GCC, a skutečnosti, že tvoří 40 % obyvatelstva GCC a že představují přibližně 80 % obyvatelstva některých emirátů,

I.  vzhledem k tomu, že všech šest členských států je dědičnými monarchiemi s omezenou politickou reprezentací, zejména pokud jde o ženy, a ve většině případů bez voleného parlamentu,

J.  vzhledem k tomu, že význam investic a společné problémy států GCC v jižním sousedství Evropské unie vytvářejí synergie spolupráce mezi Evropou, Středomořskou oblastí a Perským zálivem,

K.  vzhledem k tomu, že nová geoekonomická orientace států GCC na Asii, která vyplývá ze zvýšené poptávky po ropných palivech na asijských trzích (Čína, Indie, Singapur, Japonsko, Filipíny a Jižní Korea), vede v současnosti k diverzifikaci obchodních a ekonomických vztahů, jež se upevňuje dohodami o volném obchodu a rozvíjením politického dialogu,

L.  vzhledem ke klíčové úloze států GCC na světové scéně, která je vede ke sdílení společných zájmů s Evropskou unií, pokud jde o mezinárodní stabilitu a celosvětovou správu ekonomických záležitostí,

M.  vzhledem k rostoucímu vlivu států GCC v arabsko-muslimském světě a k významné úloze, kterou mohou tyto státy mít v mezikulturním dialogu,

N.  vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC, která byla zahájena před 20 lety, jsou v současnosti nejstaršími dosud neuzavřenými obchodními jednáními, která Evropská unie zahájila,

O.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby Unie zaujala jasný postoj a přijala trvalý závazek v Perském zálivu, což jí umožní více se zviditelnit a zajistit svou strategickou přítomnost v této oblasti,

P.  vzhledem k tomu, že zařazení politických ustanovení, zejména ustanovení týkající se dodržování lidských práv, jsou nedílnou součástí jakékoliv obchodní dohody uzavřené mezi Unií a třetí stranou,

Q.  vzhledem k omezené přítomnosti Unie v regionu a vnímání Evropy nejčastěji směšované s několika členskými státy s nejrozvinutějšími a dlouholetými vztahy,

R.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má zkušenosti v oblasti posilování institucionálních kapacit, vzdělávání a výzkumu, rozvíjení obnovitelných energií a životního prostředí, technické podpory a regulační podpory a politického a diplomatického dialogu o otázkách stabilního sousedství a světové bezpečnosti,

1.  připomíná, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC zůstává prioritou a že případný neúspěch by nebyl v zájmu ani jedné ze stran; zdůrazňuje, že uzavření této dohody bude představovat uznání vzájemné důvěryhodnosti obou uskupení, která se rozhodla pro multilateralismus a integraci;

2.  domnívá se, že vzhledem k omezené přítomnosti Unie v oblasti Perského zálivu by nová integrovaná komunikační politika v rámci nových struktur zahraničních vztahů Unie měla přispívat k rozvíjení cíleného a účinného informování o Unii v zemích Perského zálivu;

3.  domnívá se, že Evropská unie musí v tomto regionu rozvíjet strategii zaměřenou na posilování vztahů s GCC, na podporu procesu regionální integrace těchto států a na podněcování oboustranných vztahů se státy GCC;

4.  vyzdvihuje skutečnost, že cílem je strategické partnerství s GCC a jeho členskými státy, jež bude odpovídat příslušné úloze obou seskupení na mezinárodní scéně; zdůrazňuje, že je proto důležité zavést pravidelné vrcholné schůzky na úrovni představitelů států a vlád, které by se konaly nezávisle na vývoji probíhajících jednání;

5.  poukazuje rovněž na význam rovnocenného partnerství v rámci spolupráce a dialogu, které zohledňuje rozdíly mezi oběma stranami, a na možnost tuto spolupráci a tento dialog v různých oblastech rozšířit;

6.  požaduje, aby v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) bylo vyčleněno více lidských prostředků na tento region a aby v něm byla otevřena nová diplomatická zastoupení EU v členských státech GCC, jež by tak přispívala k lepšímu zviditelnění, usnadnění politického dialogu a posílení účinnosti kroků Unie; naléhavě žádá, aby tyto prostředky pocházely především z přerozdělení v rámci ESVČ; žádá, aby členské státy EU, které mají v této oblasti svá diplomatická zastoupení, jednaly v souladu s politikou EU; zdůrazňuje, že diferencovaný dvoustranný přístup k členským státům GCC by měl zintenzívnit jejich spolupráci s EU a pouze doplnit a posílit multilaterální rámec; žádá proto Komisi a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby posoudily vyhlídky takové dvoustranné spolupráce;

7.  připomíná politický a sociální vývoj, k němuž došlo v posledních letech ve většině členských států GCC; vybízí všechny státy, aby pokračovaly ve svém úsilí, a vyzývá je, aby dále pokročily v prosazování lidských práv, boje proti veškeré diskriminaci, včetně diskriminace založené na pohlaví, sexuální orientaci nebo na náboženském vyznání; vyzývá členské státy GCC, aby zaručily a prosazovaly právo menšin, včetně náboženských menšin, rovnoprávnost mužů a žen, právo na práci, a to i pro migrující pracovníky, a také svobodu přesvědčení, svobodu projevu a názoru; vybízí ke stálému dialogu na tato témata mezi EU a GCC; vyzývá členské státy GCC, aby účinněji spolupracovaly s občanskou společností a napomáhaly vzniku místních struktur a sdružení; vyzývá zejména členské státy GCC, aby:

   zajistily dodržování lidských práv a základních svobod, se zvláštním ohledem na svobodu projevu a svobodu shromažďování a právo pokojně demonstrovat, a vyslechly je a zohlednily oprávněné požadavky demonstrantů a zajistily jejich bezpečnost,
   přijaly opatření podporující přístup žen na trh práce a ke vzdělání a odstraňující jakoukoli formu diskriminace založené na pohlaví a další zvyková či právní ustanovení, včetně ustanovení týkajících se právního postavení jednotlivce,
   zrušily systém dohledu, který je povinný pro migrující pracovníky, tam, kde je dosud v platnosti, a pokračovaly dále v reformách pracovního práva s cílem zajistit pracovníkům, včetně migrujících pracovníků a pracovníků zaměstnaných v domácnostech, úplnou právní ochranu a sociální zabezpečení,
   postupovaly v součinnosti s Unií a s jejími členskými státy v zájmu prosazování úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o právech pomocníků v domácnosti,
   bojovaly proti všem formám beztrestnosti, zaručily nezávislost soudního systému, zajistily právo na spravedlivý a rychlý soud a posilovaly úlohu pracovníků soudnictví;
   přijaly opatření s cílem zajistit, že veřejnost bude široce obeznámena se všemi normami v oblasti lidských práv a že tyto normy budou uplatňovány při přípravě služeb veřejného pořádku, právníků a příslušníků soudní moci;

8.  vyzývá všechny členské státy v GCC Perského zálivu, aby uznaly pokračující lidové hnutí za demokratické reformy v rámci širšího regionu, a žádá, aby se plně zavázaly s rozvíjejícími se skupinami občanské společnosti podporovat proces skutečné pokojné demokratické přeměny v jejich vlastních zemích s partnery v regionu a s podporou Evropské unie;

9.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad násilnou reakcí a použitím síly bahrajnskými orgány vůči demonstrantům a nad účastí zahraničních jednotek pod vlajkou GCC na potlačení demonstrantů, přičemž toto je v silném protikladu k podpoře GCC ochrany občanů požadujících svobodu a demokracii v Libyi; žádá okamžité ukončení násilí vůči pokojným demonstrantům a dialog, který může vést k dalším nezbytným politickým reformám v zemi;

10.  vyzývá vlády států GCC, aby se společně a v duchu spolupráce zabývaly problémy lidských práv v tomto regionu, zejména pokud jde o rovnost žen a mužů, situaci osob bez státní příslušnosti („bidúnů“), omezení svobody projevu a shromažďování, včetně práva sdružovat se v odborových organizacích, a nutnost zajistit nezávislost soudního systému a právo na spravedlivý a rychlý soud; žádá, aby zamýšlené posílení politického dialogu s GCC zahrnoval i otázky lidských práv na technické a politické úrovni;

11.  vyzývá státy GCC, aby upustily od svých výhrad k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen a k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace tam, kde si tyto výhrady dosud uchovávají, a všechny státy GCC, aby ratifikovaly opční protokoly k Úmluvě o právech dítěte a k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace; rovněž zdůrazňuje význam ratifikace a provádění Úmluvy OSN o migrujících pracovnících a úmluv MOP č. 97 a 143;

12.  povzbuzuje EU, aby společně s GCC posoudila a nalezla řešení, která by umožnila odstranit překážky plného a účinného výkonu základního práva na svobodu vyznání příslušníků náboženských menšin v této oblasti, a to jak v případě jednotlivců, tak společenství, v oblasti veřejné i soukromé;

13.  zdůrazňuje význam mezikulturního a mezináboženského dialogu; připomíná, že Evropská unie a GCC vyjádřily společný závazek podporovat a chránit hodnoty tolerance, umírněnosti a spolužití;

14.  vybízí vlády a existující parlamentní shromáždění GCC, aby neprodleně učinily kroky k bezpodmínečné ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a aby spolupracovaly s Komisí OSN pro lidská práva v rámci tematických mechanismů, a pozvaly její zástupce, zejména zvláštního zpravodaje OSN pro nezávislost soudců a právních zástupců, k návštěvě těchto míst;

15.  připomíná, že se EU staví proti výkonu trestu smrti, a výzvu Parlamentu, aby bylo na výkon trestu smrti vyhlášeno celosvětové moratorium; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že je trest smrti stále v platnosti ve všech členských státech GCC; vyzývá tyto státy, aby přijaly moratorium na trest smrti; vyzývá zejména ty státy, které používají takové metody, jako je poprava setnutím hlavy, kamenování, ukřižování, bičování a amputace, aby od těchto praktik upustily;

16.  bere na vědomí společný tříletý akční program přijatý Radou ministrů dne 14. června 2010, který má posílit spolupráci v řadě strategických oblastí společného zájmu, také prostřednictvím vytvoření sítě propojující výzkumné pracovníky, akademické pracovníky a podnikatele; vyjadřuje však své politování nad tím, že v něm chybí část věnovaná otevřenému, pravidelnému a konstruktivnímu politickému dialogu;

17.  domnívá se, že provádění tohoto společného akčního programu by mělo být doplněno přesným a podrobným finančním plánem a měli by jej řídit zaměstnanci zvlášť určení pro tento úkol jak v Bruselu, tak v členských státech GCC; zdůrazňuje, že je důležité zajistit zviditelnění tohoto programu a šíření podrobných a dostupných informací o něm příslušným správním orgánům a institucím; žádá, aby bylo po třech letech provedeno posouzení výsledků a aby v případě, že tyto výsledky budou uspokojivé, byla zvážena možnost zřídit agenturu pro spolupráci EU-GCC;

18.  vyzývá Unii, aby více zaměřila svůj program spolupráce se státy GCC na organizace občanské společnosti a aby podporovala emancipaci žen a mladých lidí;

19.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že se Perský záliv účastní závodů ve zbrojení; vyzývá Evropskou unii, aby se státy GCC zahájila strategický dialog o otázkách regionální bezpečnosti ve společném zájmu (mírový proces na Blízkém východě, íránský jaderný program, stabilizace Iráku, Jemenu a Dárfúru, terorismus a pirátství) a posléze aby přispěla k vybudování regionální bezpečnostní struktury na Blízkém východě v partnerství se státy Zálivu;

20.  připomíná, že členské státy GCC mají významnou úlohu vzhledem ke svému vlivu v regionu; zdůrazňuje, že Unie a GCC mají společný zájem prosazovat mír a zájem o stabilitu na Blízkém východě, v severní Africe a Africkém rohu, ale i v ostatních částech světa; naléhavě vyzývá partnery, aby při zajišťování společného zájmu prohloubili spolupráci;

21.  bere na vědomí prohlášení GCC ze dne 7. března 2011 učiněné v Abu Dhabí, které uvádí, že „Rada ministrů požaduje, aby Rada bezpečnosti přijala nezbytná opatření na ochranu civilního obyvatelstva, včetně bezletové zóny v Libyi“, jež přispělo k rozhodnutí Arabské ligy a Rady bezpečnosti OSN vyslovit se pro tuto bezletovou zónu;

22.  opět vyjadřuje svou podporu arabské mírové iniciativě inspirované jedním z členských států GCC, kterou schválily všechny státy Ligy arabských států a Organizace islámské konference; vyzývá státy GCC, aby pokračovaly ve svém úsilí o zprostředkování a o podporu izraelsko-palestinského mírového procesu; žádá, aby Unie a GCC zvýšily společně úsilí o to, aby jednání vedla k ukončení okupace palestinských území a aby nadále plně podporovaly takové řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které bude založeno na existenci dvou států; zdůrazňuje společný zájem Unie a GCC postupovat společně při nastolení spravedlivého a trvalého míru v blízkovýchodním regionu; navrhuje v tomto kontextu pravidelnější dohodovací řízení mezi Kvartetem a výborem Ligy arabských států; připomíná, že Unie je hlavním poskytovatelem pomoci palestinskému lidu; oceňuje, že státy GCC podporují palestinské uprchlíky a přispívají Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a práci (UNRAWA); vyzývá členské státy GCC, aby více přispívaly k posilování palestinských institucí a k hospodářskému rozvoji v rámci vládního programu palestinské samosprávy a aby případně zvážily možnost vyplácet své finanční příspěvky prostřednictvím stávajících mezinárodních mechanismů pomoci;

23.  vítá pokračování procesu integrace GCC (celní unie, společný trh a posléze jednotná měna); vybízí Komisi, aby navrhla sekretariátu GCC společné stanovení rámce pro spolupráci, aby se podělila o svoji zkušenost v oblasti upevňování institucí, administrativních kapacit, mechanismů pro regulaci a urovnávání sporů; zdůrazňuje, že tento přístup může přispět k zahájení procesu osvojování si těchto hodnot;

24.  vítá rozhodnutí předsedů parlamentů členských států GCC, kteří se sešli dne 23. listopadu 2010 v Abú Dhabí, podněcovat sledování činností a rozhodnutí přijatých na úrovni výkonných orgánů GCC a každoroční pořádání konference parlamentních orgánů členských států GCC; vítá skutečnost, že v blízké budoucnosti má vzniknout meziparlamentní delegace pro vztahy s Evropským parlamentem; je přesvědčen, že prohloubená spolupráce na parlamentní úrovni bude významným přínosem pro budování strategického partnerství těchto dvou uskupení;

Obchodní vztahy

25.  připomíná své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a GCC, které podpořilo 96 % poslanců EP; konstatuje, že otázky vznesené v rámci tohoto usnesení, jako je například potřeba vzájemného přístupu na trhy, účinná ochrana práv duševního vlastnictví, odstranění necelních překážek pro poskytování služeb, podpora udržitelného rozvoje a dodržování mezinárodních úmluv, jsou i nadále aktuální;

26.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC (dohoda o volném obchodu mezi EU a „radou GCC“) byla opakovaně a s dlouhými prodlevami oddalována, a lituje skutečnosti, že se rada GCC rozhodla v roce 2008 tato jednání přerušit; je přesvědčen, že je nejvyšší čas tato jednání odblokovat, aby tak bylo možno nalézt konečné řešení a aby z něj společnosti a odvětví obchodu na obou stranách mohly získat maximální výhody;

27.  vyjadřuje politování nad tím, že tato oblast byla přes svůj strategický význam z hlediska dodávek ropy, obchodních příležitostí a stability v regionu Unií opomíjena;

28.  zdůrazňuje, že po dvaceti letech jednání nebyla dohoda o volném obchodu stále uzavřena; je si vědom, že některé státy GCC odmítají ustanovení o lidských právech a nelegální migraci;

29.  domnívá se, že vzhledem ke strategickému významu tohoto regionu by se mělo na dohodu o volném obchodu pohlížet nejen jako na nástroj sloužící ke zvyšování prosperity prostřednictvím obchodu, ale také jako na prostředek upevňování geopolitické stability;

30.  konstatuje, že rada GCC je v současnosti šestým největším exportním trhem Unie a že Unie je v současnosti hlavním obchodním partnerem rady GCC; konstatuje, že bez ohledu na již velmi intenzivní obchodní vztahy stále existuje prostor pro jejich prohloubení, a rovněž i prostor pro větší diverzifikaci výměn mezi oběma stranami, a to vzhledem k velikosti trhu Unie a úsilí ze strany států rady GCC o diverzifikaci jejich vývozu; konstatuje, že dohoda o volném obchodu by rovněž přinesla nové příležitost pro technickou spolupráci a pomoc; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a radou GCC by přineslo velké posílení těsných vazeb a další diverzifikaci;

31.  poukazuje na skutečnost, že vzhledem k tomu, že státy GCC směřují k hospodářské diverzifikaci, jež by měla snížit jejich závislost na ropě, zvýšení obchodu a investic v oblasti služeb by podpořilo rozvoj jejich hospodářství;

32.  vítá skutečnost, že v průběhu posledních dvaceti let se intenzita obchodních vztahů mezi EU a GCC zvyšovala a že obchod mezi oběma stranami výrazně narostl, a to navzdory tomu, že nebyla uzavřena dohoda o volném obchodu; domnívá se proto, že tato skutečnost svědčí o tom, že by dohoda o volném obchodu tento přirozený růst jen dále posílila a že by pro něj vytvořila otevřenější, předvídatelnější a bezpečnější prostředí;

33.  konstatuje, že podstatná část práce na dohodě o volném obchodu již byla odvedena, a domnívá se, že význam dohody o volném obchodu je ve stávající podobě velkým příslibem pro obě strany; vyzývá proto obě strany, aby tuto dohodu o volném obchodu vnímaly jako zásadní a významný počin ve prospěch svých regionů a jejich obyvatel; domnívá se, že Unie a rada GCC sdílejí společné zájmy a potřeby a že zkušenosti Unie v oblasti regionální integrace mohou být pro země Perského zálivu zdrojem inspirace; domnívá se, že EU může v tomto ohledu poskytnout cennou technickou pomoc;

34.  zdůrazňuje, že pokud nedojde k nápravě, může nedostatečná transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek a kladení překážek pro zahraniční investory, kteří by chtěli vstoupit do odvětví služeb, ohrozit uzavření dohody;

35.  je pevně přesvědčen, že dohoda o volném obchodu EU-GCC by byla velmi výhodná pro obě strany; domnívá se, že dohoda o volném obchodu s Unií by přispěla k větší hospodářské integraci GCC a že po vytvoření celní unie GCC by mohla být rovněž impulsem pro významné projekty jako je společný trh GCC a realizace měnové unie GCC s jednotnou měnou; domnívá se, že rada GCC by mohla využít zkušeností Unie s budováním jednotného trhu a s přijetím jednotné měny;

36.  rozhodně podporuje sdělení, které předala vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonová během společné schůze rady ministrů zemí EU a GCC z června 2010 a později také ze dne 22. září 2010 v průběhu zasedání EU-GCC během schůze ministrů v rámci generálního shromáždění OSN, v němž dala najevo, že Unie je připravena vyvinout úsilí s cílem tato jednání dokončit; vítá rovněž reakci ze strany GCC, která rovněž potvrdila své přání jednání uzavřít;

37.  bere na vědomí citlivé postoje některých států GCC v otázce vývozních cel, vyjadřuje však politováním nad nedávným rozhodnutím vyjednavačů GCC vrátit se v této záležitosti k jejich postoji z roku 2008 a nezařadit otázku sankcí v této oblasti do dohody o volném obchodu; je pevně přesvědčen, že žádná stávající dohoda o volném obchodu se otázce vývozních cel nemůže vyhýbat a že pravidla WTO stanoví, že dohody o volném obchodu musí zaručovat podstatnou liberalizaci v oblasti dovozu i vývozu;

38.  doporučuje, aby Unie věnovala více zdrojů radě GCC v rámci finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICIHI), který by měl být více zviditelněn a měl by být zaměřen na programy školení místních úředníků, a to i v oblasti obchodu;

39.  připomíná, že na základě Lisabonské smlouvy je mezinárodní obchodní politika jedním z nástrojů zahraniční politiky Unie a že pro Unii jako takovou patří dodržování zásad demokracie a základních lidských práv, spolu se sociálním a environmentálními aspekty, mezi zásadní prvky všech jejích mezinárodní dohod; žádá proto, aby jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu zahrnovala účinnou a vymahatelnou doložku o lidských právech;

40.  poznamenává, že v šesti státech tvořících radu GCC je 15 milionů migrujících pracovníků a že tito pracovníci tvoří 40 % celkové populace; připomíná tíživou situaci migrujících pracovníků v zemích v Perském zálivu, na něž upozornila Mezinárodní organizace práce (MOP), a podporuje její výzvu k zavedení minimální mzdy v tomto regionu, aby se tak zabránilo dalšímu zhoršování postavení domácích a migrujících pracovníků; dále podporuje rovněž právo všech pracovníků zakládat odbory a vstupovat do nich, aby mohli hájit své zájmy;

41.  trvá na tom, aby byly dodržovány demokratické zásady a základní práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv; naléhavě žádá členské státy rady GCC, aby bojovaly proti diskriminaci žen a proti zneužívání dětí, zejména na trhu práce, a aby konkrétně prováděly úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a o právech dítěte;

42.  domnívá se, že zásadní úlohu by při jednáních ohledně dohody o volném obchodu mělo sehrát to, zda členské státy rady GCC ratifikovaly a plně provedly rámec tvořený Úmluvou OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, Úmluvou OSN proti korupci a Mezinárodní úmluvou o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

43.  je přesvědčen, že by uzavření dohody o volném obchodu značně posílilo stávající vztahy mezi členskými státy Unie a státy GCC, bylo by zejména přínosem pro nedávný společný akční program, a to posílením kapacit a institucí, včetně sekretariátu rady GCC; vyjadřuje politování nad skutečností, že diplomatické zastoupení Unie ve státech GCC je i nadále na minimální úrovni, a trvá na tom, že díky nově zřízené ESVČ by Unie měla svou diplomatickou přítomnost v tomto regionu posílit, a to zejména prostřednictvím zřízení delegací Unie v každém ze šesti států GCC, přičemž by tyto delegace měly úzce spolupracovat s diplomatickými službami členských států Unie zastoupenými ve státech GCC, tak aby byly co nejlépe využity jejich celkové znalosti o tomto regionu; domnívají se, že významnější diplomatické zastoupení by výrazně zvýšilo šanci na rychlé uzavření dohody o volném obchodu a její následné provádění;

44.  navrhuje, aby se zavedlo konání pravidelného summitu vedoucích představitelů států a vlád Unie a rady GCC; zdůrazňuje, že tyto summity by mohly významně prohloubit politické, finanční, hospodářské, obchodní a kulturní vazby mezi Unií a GCC; rozhodně vybízí vedoucí politické činitele Unie a GCC, aby se pravidelně setkávali s cílem najít a podporovat společné zájmy, a zvýšit tak pravděpodobnost, že dohoda o volném obchodu bude v nejbližší možné době uzavřena a podepsána; domnívá se, že by vedoucí političtí činitelé Unie a GCC měli postupovat v tomto smyslu, a to bez ohledu na to, zda bude uzavřena a podepsána dohoda o volném obchodu;

45.  vítá skutečnost, že se z Unie a rady GCC stali v průběhu let významní investiční partneři, a že GCC se mezi investory v Unii za rok 2008 spolu s Irákem a Jemenem umístila na předních místech; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu, nebo přinejmenším oficiální znovuzahájení jednání, bezesporu vytvoří prostor pro další dohody, které podpoří a usnadní vzájemné přímé zahraniční investice, a to s cílem odstranit překážky v oblasti zahraničního vlastnictví a ochrany investic; připomíná, že v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost spadají nyní přímé zahraniční investice do kompetencí Unie, a tudíž znamenají další příležitost pro rychlé uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC; zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu musí přinést nové investiční příležitosti pro obě strany a současně posílit možnosti rady GCC, splnit kritéria pro podíl na evropské investiční dohodě v rámci budoucí evropské investiční politiky;

46.  zdůrazňuje, že snížení cel rady GCC v důsledku uzavření dohody o volném obchodu přiláká vnější investice nadnárodních společností; je přesvědčen, že se díky dohodě o volném obchodu zvýší investice do služeb, které napomohou rozvoji států GCC a členských států Unie;

47.  navrhuje, aby se u všech typů obchodu mezi Unií a GCC používalo euro; vítá skutečnost, že rada GCC od svého vzniku vyjadřuje vůli vytvořit celní a měnovou unii; poznamenává, že zatímco celní unie byla zavedena v roce 2009, o jednotné měně probíhají v současné době jednání;

48.  konstatuje, že všech šest států GCC nyní požívá preferenční přístup na trhu EU v rámci systému všeobecných preferencí (SVP) Unie; zdůrazňuje, že všechny země GCC by podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 měly nejen ratifikovat, ale také účinně provádět všech 27 úmluv MOP a OSN uvedených v příloze III tohoto nařízení; zastává názor, že s ohledem na míru hospodářského pokroku v regionu by dohoda o volném obchodu představovala vhodnější nástroj pro rozložení obchodních výhod v celém regionu;

49.  opětovně potvrzuje, že hlavní cíl Unie v jejích vztazích s radou GCC by měl spočívat v uzavření dohody o volném obchodu, která bude představovat významnou dohodu o volném obchodu uzavřenou mezi regiony; nicméně než k uzavření dojde a s ohledem na to, co již někteří hlavní obchodní partneři z GCC učinili, vybízí vysokou představitelku / místopředsedkyni a komisaře pro obchod, aby posoudili přístupy nahrazení u budoucích obchodních vztahů se státy GCC, a to ve formě dvoustranných dohod mezi Unií a těmi státy Perského zálivu, které jsou již připraveny prohloubit své závazky s Unií, přičemž je třeba zohlednit heterogenní charakter ekonomik států Perského zálivu, rozdílné reakce těchto států na finanční krizi a jejich vztahy s ostatními obchodními partnery;

Energetika

50.  vítá důležitou spolupráci v energetické oblasti mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, která se v současnosti rozšiřuje na obnovitelné zdroje energie; domnívá se, že synergie v této oblasti činnosti mezi všemi třemi geografickými oblastmi je nutno podpořit vzhledem ke společným zájmům, technologickým znalostem, financování a hojnosti zdrojů (slunce, vítr); vítá zřízení expertní sítě EU–GCC v oblasti čistých energií, jež jsou v současné době pro státy GCC záležitostí prvořadého významu;

51.  domnívá se, že s ohledem na strategické hospodářské, politické a kulturní vztahy mezi státy Perského zálivu a zeměmi na jižním pobřeží Středomoří, ale také s ohledem na rostoucí vliv zemí Perského zálivu na středomořské státy by se mohlo uvažovat o posíleném strukturovaném partnerství mezi GCC a Unií pro Středomoří, přičemž Evropská unie by měla aktivně podporovat tento projekt, který by byl prospěšný pro všechny zúčastněné strany;

52.  vyzdvihuje práci odborné skupiny EU-GCC pro energetiku, zejména v oblasti zemního plynu, energetické účinnosti a jaderné bezpečnosti;

53.  s ohledem na problém, který představuje změna klimatu a rostoucí spotřeba energie v obou regionech, žádá Komisi, aby se zabývala energetickou účinností, neboť představuje jednu z hlavních oblastí rozvoje, a aby prohloubila spolupráci v oblasti energetické účinnosti;

54.  bere na vědomí, že většinu energetických potřeb Evropské unie pokrývají v současnosti fosilní paliva; konstatuje však, že budoucí poptávka po ropě v Unii bude ovlivňována několika faktory, jako jsou evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, náklady na zásobování, kolísání cen a průmyslový vývoj (např. v souvislosti s energetickou účinností a elektrickou mobilitou), které jsou společně zdrojem dlouhodobé nejistoty ohledně budoucí poptávky a investic v počátečních i závěrečných fázích projektů, pokud jde o kapacitu výroby;

55.  požaduje větší transparentnost údajů týkajících se scénáře pro budoucí vývoj poptávky a nabídky v oblasti ropy a plynu, s cílem zajistit zájmy, které mají obě strany na předvídatelných trzích s ropou; vítá proto společnou iniciativu pro údaje o ropě;

56.  vítá, že společná rada ministrů je odhodlána snažit se o navázání intenzivnější spolupráce v oblasti životního prostředí a změny klimatu;

57.  uznává, že úsilí GCC o zvýšení potenciálu zásob zemního plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) je v souladu s přáním Evropské unie diverzifikovat energetické zdroje a přepravní trasy; zdůrazňuje proto, že je důležité zvýšit vývoz zkapalněného zemního plynu do Unie tím, že součástí jižního koridoru budou terminály LNG, a zřídit plynovody, které by EU spojovaly se zeměmi GCC, ať již přímo, nebo prostřednictvím napojení na stávající a plánované plynovody, jako je AGP, Nabucco a ITGI;

58.  nabádá členské státy GCC, aby se svými evropskými partnery koordinovaly další vývoj, pokud jde o zkapalňování plynu, aby mohl být zkapalněný plyn lépe začleněn do skladby evropských zdrojů energie; zdůrazňuje, že státy GCC by mohly zkapalněný plyn využívat též jako alternativu k uvolňování spáleného plynu do atmosféry;

59.  zdůrazňuje, že Evropská unie má příležitosti k investicím do kapacit pro výrobu energie v zemích GCC, a to s využitím nejnovějších technologií pro výrobu, přepravu i vzájemné propojení; podporuje v této souvislosti budoucí spolupráci se zvláštním zaměřením na začlenění elektrických sítí a technologií inteligentních sítí;

Průmysl a suroviny

60.  zdůrazňuje význam spolehlivého partnerství mezi Evropskou unií a GCC při využívání surovin a přístupu k nim; vítá vytvoření otevřených trhů se zbožím a odstranění necelních překážek; vítá veškeré úsilí, které již bylo vynaloženo v rámci jednání o volném obchodu s cílem zajistit bezpečné a udržitelné dodávky surovin;

61.  žádá, aby byly zahájeny společné akce proti spekulacím a kolísání cen surovin prostřednictvím větší transparentnosti při obchodování s mimoburzovními deriváty a prostřednictvím důkladnějšího dohledu nad ním; vítá v této souvislosti skutečnost, že organizace OPEC nedávno vyzvala k přísnějším kontrolám mimoburzovního obchodování a že Francie se v rámci skupiny G-20 snaží bojovat proti spekulacím s komoditami;

Výzkum, vývoj a inovace

62.  zdůrazňuje, že je důležité prohloubit dvoustrannou spolupráci s GCC týkající se výzkumných a technologických programů se zvláštním zaměřením na nová průmyslová odvětví založená na znalostech a působící v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání CO2, deriváty ropy a plynu, energetická účinnost a biomasa; vyzývá k navázání spolupráce, v jejímž rámci bude probíhat přenos technologií spolu s bezpečnými a trvalými dodávkami surovin;

63.  žádá, aby Evropská rada pro výzkum (ERC) a Evropský technologický institut (EIT) intenzivněji spolupracovaly s GCC, neboť tato spolupráce podpoří rovněž dialog mezi vědci a spolupráci regionů v této oblasti a posune je kupředu;

Vzdělávání

64.  připomíná, že členské státy GCC považují vzdělání za národní prioritu, protože zde existují velké potřeby v oblasti lidských zdrojů (nedostatečný počet vyučujících), obsahu vzdělávání (nepřizpůsobivost vývoji trhu práce), kvality programů (metodika a zastaralé didaktické pomůcky) a využívání nových technologií; vyzývá k aktivní podpoře úsilí, jež příslušné orgány vyvíjejí, aby reagovaly na tyto nedostatky, a k návrhu ambiciózní spolupráce v oblasti vysokého, středního a základního školství s cílem zajistit lepší přístup ke vzdělání pro muže i ženy;

65.  zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla také více podporovat výměnné programy pro studenty, akademické pracovníky a zástupce jednotlivých oborů; vyjadřuje politování nad tím, že program Erasmus Mundus je v tomto regionu téměř neznámý zejména proto, že chybí informace; vítá iniciativy francouzských, britských a německých univerzit směřující k navázání partnerství mezi univerzitami a zahájení výměnných programů; připomíná nicméně, že Evropa v tomto směru stále zaostává za Spojenými státy a Asií; žádá Komisi, aby zavedla informační a propagační dny o evropském vzdělávání a výzkumu v tomto regionu; naléhavě vyzývá, aby se výměnné programy zaměřily na studenty, vyučující a výzkumné pracovníky i správní zaměstnance a aby bylo zachováno vyvážené zastoupení žen a mužů; domnívá se, že musí být zavedeny výměnné programy pro nejmladší věkovou skupinu se zaměřením na studenty středních škol a gymnázií;

66.  vítá projekt Al-Jisr týkající se veřejné diplomacie a opatření na zvyšování povědomí, který je díky podpoře Komise velice přínosný; vybízí v tomto ohledu tým vysoké představitelky / místopředsedkyně, aby zvážil rozšíření aktivit veřejné diplomacie v regionu, ve kterém není Unie dosud plně pochopena a v němž jsou k dispozici pouze omezené mechanismy k nápravě tohoto nedostatku; zdůrazňuje, že je nutné zdokonalit komunikační strategii, mimo jiné vysvětlovat politiku a postoje Unie v arabském jazyce, aby bylo v této oblasti osloveno širší publikum;

67.  zdůrazňuje, že nedostatek programů pro spolupráci mezi EU a GCC v oblasti sdělovacích prostředků se projevuje nedostatkem informací; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro zapojení států GCC do užší spolupráce v této oblasti s cílem více Unii v tomto regionu zviditelnit a podporovat vzájemné porozumění;

68.  domnívá se, že odstranění nedostatků v oblasti výzkumu a studií věnovaných v Evropě státům Perského zálivu je naprosto prvořadé; podporuje zavádění moderních studijních programů věnovaných této části arabského světa na univerzitách; rovněž by měly být na univerzitách v uvedeném regionu zaváděny studijní programy týkající se Evropské unie;

o
o   o

69.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady Evropské unie, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, sekretariátu GCC i vládám a parlamentům členských států GCC.

(1) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 83.
(2) Úř. věst. C 231, 17.9.1990, s. 216
(3) Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 100.

Právní upozornění - Ochrana soukromí