Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 udělit Bývalé jugoslávské republice Makedonii status kandidátské země pro členství v EU a na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady ve dnech 15.–16. června 2006 a 14.–15. prosince 2006,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 845 (1993) a č. 817 (1993) a na prozatímní dohodu mezi Řeckou republikou a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií z roku 1995,

–  s ohledem na zprávu Komise o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010 SEK(2010)1332 a na sdělení Komise nazvané „Strategie rozšiřování a hlavní výzvy v období 2010–2011“ (KOM(2010)0660 ze dne 9. listopadu 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2009(1),

–  s ohledem na doporučení Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie ze dne 30. listopadu 2010,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/212/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií(2),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a zahraniční věci ve dnech 13. a 14. prosince 2010,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že proces rozšiřování EU je mocnou hnací silou pro mír, stabilitu a usmíření v regionu,

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2005 udělila Evropská rada Bývalé jugoslávské republice Makedonii status kandidátské země, že se jí však od té doby nepodařilo stanovit termín pro zahájení jednání, a to i přes významný pokrok této země na cestě směrem k EU; vzhledem k tomu, že bilaterální otázky by neměly představovat překážku v procesu přistoupení, ani by tak neměly být využívány, ačkoli by měly být vyřešeny před udělením členství v EU; vzhledem k tomu, že další pokračování procesu přistoupení by přispělo ke stabilitě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a více by prohloubilo dialog mezi jednotlivými etnickými skupinami,

C.  vzhledem k tomu, že posílení hospodářského dialogu a spolupráce se zeměmi, které usilují o přistoupení, umožňuje, aby se EU zaměřila na překonání hospodářské krize, a přispívá ke konkurenceschopnosti Unie na světové úrovni,

D.  vzhledem k tomu, že strategie rozšíření pro rok 2010 zdůrazňuje jako priority reformu veřejné správy a soudnictví, boj proti organizované trestné činnosti a korupci a rovněž dialog mezi politickými činiteli,

E.  vzhledem k tomu, že v EU fungují komplexní postupy schvalování, jejichž cílem je zajistit, aby noví členové byli přijati pouze tehdy, když splní veškeré požadavky, a jedině za aktivního souhlasu orgánů EU a členských států EU,

F.  vzhledem k tomu, že svoboda vyjadřování a nezávislost sdělovacích prostředků je i nadále ve většině kandidátských zemí znepokojující,

Politický vývoj

1.  souhlasí s hodnocením Komise v její zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010 a vyslovuje politování nad tím, že Rada nepřijala rozhodnutí o zahájení přístupových jednání, jak to doporučuje Komise již druhý rok po sobě, a v souladu s předchozími usneseními Parlamentu; připomíná svá předchozí doporučení Radě, aby byla neprodleně zahájena vyjednávání;

2.   poukazuje na nedávné politické události, které vedly k předčasným volbám; vyzývá všechny politické strany, aby aktivně a konstruktivně přispívaly k přípravě voleb; zdůrazňuje, že svobodné a spravedlivé volby uspořádané na základě úplné transparentnosti a v souladu s mezinárodními standardy jsou důležitým prvkem dobře fungující demokracie; vyzývá všechny politické strany, aby se voleb aktivně zúčastnily; je znepokojen současnou politickou situací a vyzývá všechny politické lídry, aby usilovali o dosažení shody na základě demokratických institucí;

3.  zdůrazňuje, že bilaterální otázky musí vyřešit příslušní partneři v dobrém sousedském duchu s přihlédnutím k obecným zájmům EU; vyzývá všechny klíčové zúčastněné strany a příslušné partnery, aby zvýšili své úsilí a prokázali odpovědnost a rozhodnutí řešit všechny zbývající otázky, které brání nejen procesu přistoupení této kandidátské země a ztěžují vlastní politiku EU v regionu, ale mají rovněž zpětný vliv na vztahy mezi etnickými skupinami, hospodářství a stabilitu regionu;

4.  blahopřeje zemi k 10. výročí podpisu Ochridské rámcové dohody, která je základním kamenem vztahů mezi etnickými skupinami v zemi, a vyzývá vládu a všechny státní instituce, aby oslav tohoto výročí využily k podpoře průběžného rozvoje spolupráce a důvěry mezi různými etniky; je nicméně znepokojen růstem etnického napětí v souvislosti se stavebními pracemi v pevnosti Kale ve Skopji; žádá všechny politické a náboženské vůdce a sdělovací prostředky, aby jednali zodpovědně a zdrželi se veškerých činů, které by mohly zvýšit etnické napětí; se znepokojením pozoruje rostoucí izolacionismus země, který se jeví jako náhradní možnost v situaci, kdy chybí hmatatelná perspektiva EU;

5.  vyzývá vládu, aby podporovala široký dialog mezi etnickými skupinami a aby při přijímání rozhodnutí, jako byl například plán urbanistického rozvoje „Skopje 2014“, brala vždy ohled na otázky citlivé pro jednotlivé komunity a menšiny a zdržela se činností a iniciativ, jejichž cílem je posilování národní identity na úkor ostatních komunit; upozorňuje na potřebu účinného fungování parlamentního výboru pro vztahy mezi etnickými skupinami při integraci menšin do legislativního procesu a zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí o pokrok v procesu decentralizace v souladu s Ochridskou rámcovou dohodou;

6.  s politováním konstatuje, že vyjednávací úsilí OSN při řešení sporu o název země nepřineslo konkrétní výsledky;

Demokracie, právní stát a lidská práva

7.  připomíná, že základem demokracie je zdravá politická kultura; vyzývá opoziční strany, aby ukončily bojkot národního parlamentu a obnovily politický dialog v rámci státních institucí; domnívá se, že úkolem vlády i opozice je zajistit, aby byl okamžitě zahájen otevřený dialog o všech problémech, s nimiž se země v současné době potýká; poukazuje na to, že politická nestabilita může mít vliv i na evropský integrační proces, který by měl být společnou prioritou všech společenských složek; vítá, že parlament přijal změny svého jednacího řádu, díky nimž se bude opozice moci více zapojit do jeho činnosti; je nicméně znepokojen tím, že mezi vládou a opozičními stranami neprobíhá dostatečný dialog a že celkově panuje ovzduší nedůvěry a konfrontace; naléhavě žádá obě strany, aby budovaly atmosféru důvěry a projevily pevné odhodlání k využívání nového jednacího řádu parlamentu, jímž posílí politický dialog a konstruktivní spolupráci v legislativním procesu a v parlamentní kontrole činnosti vlády;

8.  vítá politickou vůli k uskutečnění dávno očekávaného zveřejnění jmen agentů, kteří spolupracovali s někdejší jugoslávskou tajnou službou, a považuje ji za významný krok k vymanění se z komunistické minulosti; konstatuje však, že pokud jde o úplné prosazení příslušných zákonů, nebylo dosud dosaženo dostatečného pokroku; naléhá na vládu, aby neprodleně dokončila lustrační proces a vyloučila jeho zneužití k politickým účelům, například k politickému ospravedlnění vybraných jedinců nebo k očernění politických oponentů;

9.  vyslovuje uznání vynikající práci odcházejícího zvláštního zástupce EU / vedoucího delegace EU; odsuzuje nevhodné útoky politiků vládnoucí strany proti zástupcům EU a s politováním konstatuje, že se vláda od těchto urážek jednoznačně a veřejně nedistancovala; domnívá se, že tyto konflikty jsou mimořádně škodlivé pro vnímání země;

10.  upozorňuje na nutnost zlepšit volební legislativu a sladit ji s doporučeními OBSE, ODIHR a Benátské komise Rady Evropy, která jsou obsažena ve zprávě o prezidentských a místních volbách konaných v roce 2009;

11.  připomíná, že nezbytným předpokladem pro rozvoj stabilní demokracie jsou svobodné a nezávislé sdělovací prostředky; poukazuje na to, že v zemi existuje široká škála veřejných a soukromých médií; vyjadřuje však znepokojení nad politizací sdělovacích prostředků a zásahů do jejich činnosti; je znepokojen ekonomickou závislostí a koncentrací politické moci médií, která často způsobuje nedostatek redakční nezávislosti a nízkou úroveň novinářské práce; je znepokojen značným zhoršením svobody sdělovacích prostředků v zemi, která je patrná z významného poklesu (z 34. na 68. místo) v hodnocení tisku za rok 2010, které vydává organizace Reportéři bez hranic; konstatuje, že ministerstvo vnitra umístilo na své internetové stránky výzvu občanům, aby informovali o případech „neobjektivního“ zpravodajství, vyzývá novináře, aby zachovávali vysoké profesní standardy své práce, distancovali se od politických vlivů a vytvářeli skutečně profesní novinářská sdružení; současně žádá odpovědné orgány, aby posílily nezávislost a svobodu sdělovacích prostředků, uplatňovaly na všechny stejné normy a zvýšily transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků;

12.  vítá řadu zákonů přijatých v zájmu reformy soudnictví a vyzývá k dalšímu intenzivnímu úsilí v oblasti reformy soudnictví s cílem zajistit jeho profesionalitu, efektivitu a nezávislost na politickém nátlaku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutno rychle a účinně uplatňovat stávající právní rámec; je znepokojen tím, že v Soudní radě stále hraje určitou úlohu ministerstvo spravedlnosti a že Ústavní soud je terčem kritiky vlády i poslanců, což vytváří riziko, že soudní moc bude podléhat politickým vlivům; nicméně s uspokojením konstatuje, že navzdory těmto neshodám byly provedeny všechny rozsudky; vítá úsilí o zvýšení výkonnosti a transparentnosti soudního sytému, zejména snížením počtu neuzavřených případů u většiny soudů; vítá také, že vstoupil v platnost zákon o právní pomoci;

13.  vítá pokračující úsilí v boji proti korupci, které se mimo jiné projevuje při provádění druhého kola doporučení Skupiny států proti korupci, a vstup změn trestního zákoníku v platnost; vyzývá úřady, aby nadále uplatňovaly právní předpisy v oblasti boje proti korupci a podporovaly nezávislost a účinnost soudnictví a jeho zdroje; připomíná však, že korupce je i nadále velmi rozšířená a vyzývá k dalšímu intenzivnímu úsilí o její vymýcení; zdůrazňuje naléhavost účinného a nestranného prosazování právních předpisů proti korupci, zejména pokud jde o financování politických stran a střet zájmů; poukazuje na to, že je důležité, aby soudní systém fungoval bez politických zásahů; vítá snahy o zvýšení účinnosti a transparentnosti soudního systému; zdůrazňuje potřebu zavést záznamy o úspěšnosti prosazování právních předpisů v oblasti trestního stíhání a odsouzení, pomocí nichž by se měřil dosažený pokrok; vyzývá ke sjednocení judikatury, jímž bude zajištěna předvídatelnost soudního systému a důvěra veřejnosti;

14.  vyzývá Komisi, aby do své příští zprávy o pokroku zahrnula hodnocení dopadu a výsledků dosažených přidělením prostředků EU na reformu soudnictví a boj proti korupci; vyzývá Komisi, aby Radě a Evropskému parlamentu poskytla podrobnější posouzení účinnosti protikorupčních opatření, která Bývalá jugoslávská republika Makedonie přijala v oblasti zadávání veřejných zakázek a ve věci podvodů, a aby tyto informace zařadila do své příští zprávy o pokroku;

15.  uznává úsilí vynaložené v oblasti reformy veřejné správy, avšak vyzývá k další činnosti v této oblasti, která je i nadále politizovaná a chybí jí kapacity a profesionální přístup; vítá, že vláda přijala národní strategii pro reformu veřejné správy a v rámci dohody o stabilizaci a přidružení vytvořila podvýbor pro reformu veřejné správy; je znepokojen netransparentním a náhodným postupem převodu dočasných míst na místa trvalá, který způsobuje další politizaci správy; požaduje vytvoření jasné strategie lidských zdrojů, jež by definovala potřeby správy z hlediska kapacit a dovedností, a její provádění prostřednictvím náboru pracovníků na základě zásluh a profesního rozvoje; vítá zvyšující se nábor pracovníků z nevětšinových komunit, zdůrazňuje však, že by měl být prováděn na základě hodnocení potřeb správy s cílem zajistit, aby dovednosti nových zaměstnanců odpovídaly požadavkům daného místa;

16.  oceňuje trvalý pokrok v oblasti decentralizace, konstatuje však, že přenos odpovědnosti na nižší úrovně orgánů by měl jít ruku v ruce s odpovídajícími rozpočty;

17.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti reformy vězeňského systému; zůstává však vážně znepokojen ponižujícími podmínkami v některých věznicích, zejména co se týče jejich přeplnění a nedostačujícího systému zdravotní péče; zdůrazňuje nezbytnost dodržovat zásadu, že s osobami ve vazbě je třeba zacházet přiměřeným způsobem v souladu se zásadami OSN;

18.  vítá přijetí zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, zdůrazňuje nutnost zajistit odpovídající přípravu a organizaci průběhu sčítání, aby jeho výsledky byly přesné; vyzývá vládu, aby na jeho organizaci vyčlenila patřičné finanční prostředky, a klade důraz na důležitost depolitizace této otázky, aby sčítání nebylo zkreslené a zúčastnil se jej co největší počet osob;

19.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, aby vzdělávací systém podporoval integraci etnik; z tohoto hlediska vítá strategii integrovaného vzdělávání a žádá její rychlé provádění, mimo jiné ukončením segregace etnik a posílenou výukou všech oficiálních jazyků Bývalé jugoslávské republiky Makedonie; vyzývá vládu, aby zlepšila proces konzultací s různými komunitami a aby s nimi úzce spolupracovala při provádění této strategie;

20.  shledává, že nedošlo k dostatečnému pokroku, pokud jde o společné oslavy historických událostí, které země sdílí se sousedními členskými státy EU a jejichž cílem je přispět k lepšímu pochopení historie a k dobrým sousedským vztahům, jak to zdůraznila předchozí zpráva; naléhavě vyzývá k zavedení školních učebnic oproštěných od ideologických výkladů dějin;

21.  je vážně znepokojen situací romské komunity, která i nadále žije v hrozných podmínkách a čelí diskriminaci v přístupu na trh práce, ke zdravotní péči a sociálním službám; zdůrazňuje zejména obtížnou situaci romských dívek a žen, které nadále trpí dvojí diskriminací založenou na etnickém původu i na pohlaví; požaduje od vlády rozhodnější závazek k provádění romské strategie a akčního plánu pro romskou dekádu; v této souvislosti vítá, že vláda vyvíjí činnost za účelem politické integrace Romů, včetně jmenování ministra pocházejícího z romského etnika, který má na starost otázky týkající se romské komunity; vyslovuje uznání vládě za to, že v průběhu svého předsednictví Radě Evropy uspořádala setkání na téma integrace Romů;

22.  vítá přijetí antidiskriminačních právních předpisů jako zásadní krok v boji proti diskriminačním praktikám, které jsou dosud velmi rozšířeny a vyzývá k jejich rychlému a efektivnímu provádění; vyslovuje však politování nad tím, že na rozdíl od evropské legislativy byla v tomto zákoně opomenuta sexuální orientace jako důvod diskriminace; požaduje urychlené sladění vnitrostátních předpisů v této oblasti s acquis a posílení mechanismu monitorování a zdůrazňuje, že je to předpoklad pro přijetí; je znepokojen průběhem výběrového řízení na členy Výboru pro ochranu proti diskriminaci; s politováním konstatuje, že do výboru nebyl vybrán žádný zástupce z řad občanské společnosti; vyzývá k dalšímu úsilí v oblasti práv žen, k posílení jejich podílu na trhu práce a v politických i obchodních rozhodovacích postupech a k zajištění ochrany žen a dětí před domácím násilím;

23.  vyzývá ke zvýšení úsilí v oblasti rovnosti pohlaví a práv žen; vyzývá státní orgány, aby v plném rozsahu uplatnily zákon o rovných příležitostech mužů a žen a zvýšily ucelenost národního akčního plánu pro rovnost žen a mužů; vítá přijetí strategie boje proti domácímu násilí; vyzývá k zavedení systému na ochranu obětí; žádá vládu a nevládní sektor, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o těchto otázkách;

24.  odsuzuje nedávné případy zastrašování a přímé útoky proti organizacím občanské společnosti a osobní očerňování jejich předních aktivistů; vítá, že vláda zavedla mechanismy konzultací s organizacemi občanské společnosti, je však znepokojen tím, že neexistuje systematický transparentní mechanismus konzultací s občanskou společností v oblastech národní rozvojové politiky, legislativy, programů a dalších strategických dokumentů; zdůrazňuje, že je třeba, aby se do procesu tvorby politik s cílem stimulovat účinnou veřejnou diskusi a zapojit zúčastněné strany do procesu přistoupení; zdůrazňuje klíčovou úlohu občanské společnosti, pokud jde o její přínos k posílení regionální spolupráce v sociální a politické oblasti; chválí přijetí nového zákona o občanských sdruženích a naléhavě vyzývá orgány, aby co nejrychleji vytvořily mechanismy financování za účelem provedení ustanovení tohoto zákona o veřejně prospěšných organizacích;

25.  s uspokojením konstatuje, že v Bývalé jugoslávské republice Makedonii dobře funguje pomoc z NPP; vybízí vládu a Komisi, aby zjednodušily administrativní postupy pro získávání finančních prostředků z NPP, a tím je ve větší míře zpřístupnily menším a necentralizovaným občanským organizacím, odborům a dalším příjemcům;

26.  zdůrazňuje, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie ratifikovala osm základních úmluv o pracovních právech Mezinárodní organizace práce; je znepokojen tím, že v oblasti pracovních práv a práv odborů bylo dosaženo pouze malého pokroku; vyzývá orgány k dalšímu posílení pracovních práv a práv odborů, v tomto ohledu rovněž žádá vládu, aby zajistila dostatečnou administrativní kapacitu, která umožní řádné provádění a prosazování pracovního práva; poukazuje na významnou úlohu sociálního dialogu a vybízí vládu, aby zvýšila své ambice a zavedla sociální dialog se všemi dotčenými partnery;

27.  zdůrazňuje, že důležité zachovávat a chránit kulturní dědictvím, které je jedním z pilířů evropských hodnot a zásad; s politováním konstatuje, že mnoho hřbitovů, nápisů na zdech a artefaktů, které tvoří součást bulharského kulturního dědictví, není vůbec udržováno a je dnes v troskách;

28.  vítá pokrok, který země učinila na cestě k fungující tržní ekonomice, a je potěšen širokou shodou o základních aspektech hospodářské politiky; vyslovuje uznání vládě za to, že se jí navzdory negativním dopadům globální finanční krize daří udržovat makroekonomickou stabilitu, a konstatuje, že vyhlídky na hospodářský růst v příštích letech jsou příznivé;

Socioekonomický rozvoj

29.  je znepokojen tím, že stále trvá velmi vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, která je v řadě zemí tohoto regionu běžná; vyzývá vládu, aby urychleně uskutečnila účinnější opatření na zlepšení veřejných investic s důrazem na politiky zaměstnanosti a uplatnění pracovní síly v kvalitních, stálých a důstojných zaměstnáních; vyzývá Komisi, aby na pomoc makedonským orgánům navýšila finanční prostředky v rámci Nástroje předvstupní pomoci;

30.  poukazuje na zlepšení podnikatelského prostředí v důsledku hospodářských reforem provedených v posledních letech a zdůrazňuje, že v zemi je třeba neustále provádět strukturální reformu; podotýká, že současně dochází k dalšímu poklesu zahraničních investic, které byly nízké již dříve, a že situace se dále zhoršila v důsledku celosvětové finanční krize; vyzývá státní orgány, které mají v působnosti přímé zahraniční investice, aby zvýšily své úsilí o přilákání potenciálních zahraničních investorů;

31.  blahopřeje vládě k účinnému a bezproblémovému provedení Dohody o stabilizaci a přidružení s EU; vítá proto nedávné rozhodnutí vlády o zrušení cel u více než stovky různých produktů jako krok na cestě k plné liberalizaci obchodu s EU; doufá, že tyto změny zvýší konkurenceschopnost domácích výrobců a podpoří hospodářský růst; tento vývoj považuje za významný milník, který je dokladem úsilí země odolat silnější konkurenci, jíž bude vystavena ve chvíli, kdy se stane členským státem EU;

32.  zdůrazňuje, že v rozpočtových výdajích je třeba uplatňovat zásady řádné správy, což vyžaduje, aby se zlepšil bezplatný přístup k veřejným informacím, probíhaly konzultace se zúčastněnými stranami v rozpočtovém procesu a vznikl mechanismus podávání zpráv, čímž dojde k převzetí odpovědnosti za vynaložené prostředky; připomíná, že netransparentní rozpočtové výdaje vedou k sociálnímu vyloučení a konfliktům, a zpochybňuje legitimitu některých vnitrostátních kampaní;

33.  vítá skutečnost, že nedávno byl přijat energetický zákon, jehož cílem je liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a který je v souladu s evropskými směrnicemi;

34.  zdůrazňuje, že je důležité vyvinout účinný a spolehlivý systém hromadné dopravy na celostátní i regionální úrovni (včetně železniční trati Sofie-Skopje-Tirana); opakuje proto svou výzvu státním orgánům, aby investovaly do údržby a modernizace železniční sítě jako životaschopné alternativy k silniční dopravě; lituje, že vláda se rozhodla snížit investice do ročního programu železniční infrastruktury, a vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje předvstupní pomoci poskytla nezbytnou technickou a finanční pomoc;

35.  vyzývá orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Bulharska, aby opět otevřely hraniční přechod pro chodce a cyklisty mezi obcemi Staro Konjarevo a Gabrene, což přinese zlepšení úseku Stezky železné opony mezi městy Strumica a Petrič;

36.  vítá přijetí vnitrostátní strategie pro udržitelný rozvoj, avšak požaduje, aby se zvýšilo úsilí při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a aby byly na tento účel poskytovány přiměřené prostředky; upozorňuje zejména na problémy v oblasti kvality vody, zpracování odpady a ochrany přírody; vyzývá k užší spolupráci v otázkách životního prostředí přesahujících hranice zemí, a to na základě norem EU; v této souvislosti opakuje svou výzvu k účinnému sledování kvality a hladiny vody v pohraničních jezerech Ochrid, Prespa a Dojran a také v řece Vardar; vítá iniciativu v oblasti třístranného euroregionu jezera Prespa, na níž se podílí Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Řecko a Albánie; vyzývá vládu, aby využila svoji úspěšnou zkušenost se systémem sběru odpadních vod u jezera Ochrid na ostatní jezera ve svém regionu; dále vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při výstavbě čistírny odpadních vod v městě Gevgelija;

37.  vyjadřuje vážné znepokojení nad znečištěním půdy ve městě Veles, které Světová zdravotnická organizace prohlásila za místo nebezpečné pro život; vyzývá vládu, aby se touto otázkou zabývala a aby přijala odpovídající opatření na ochranu veřejného zdraví v této oblasti; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by v tomto konkrétním případě mohly být použity prostředky z nástroje předvstupní pomoci;

Regionální otázky

38.  vyslovuje zemi uznání za to, že trvale působí jako stabilizující prvek v regionu; vyzdvihuje její účast v civilních a vojenských misích EU, připomíná však vládě její povinnost dodržovat obecné postoje SZBP, zejména postoje týkající se restriktivních opatření, konkrétně v případě Zimbabwe;

39.  vítá nedávné rozhodnutí orgánů Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, že zruší povinnost cestovat s mezinárodním cestovním pasem pro své občany pohybující se mezi oběma zeměmi s cílem zavést společnou kontrolu svých společných hranic;

40.  vyjadřuje politování nad tím, že spor s Řeckem o název země i nadále blokuje cestu země do EU, a připomíná své doporučení Radě, aby okamžitě zahájila přístupová jednání; zdůrazňuje, že v tomto procesu mají velký význam dobré sousedské vztahy a je důležité si uvědomovat, které otázky jsou pro sousední státy citlivé; vyzývá vlády zúčastněných států, aby se vyhýbaly symbolickým krokům, kontroverzním akcím a prohlášením, které by mohly mít negativní důsledky a mohly by narušit dobré sousedské vztahy; bere na vědomí, že mezi oběma předsedy vlády probíhá intenzivní dialog, a vyzývá je, aby projevili politickou zralost a ochotu dospět ke kompromisu a aby rychle nalezli řešení uspokojivé pro obě strany;

41.  připomíná, že v souladu se závěry zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 14. prosince 2010 je udržování dobrých sousedských vztahů, včetně vyjednaného a oboustranně přijatelného řešení sporu o název země pod záštitou OSN, záležitostí zásadního významu;

42.  vyzývá Komisi a Radu, aby zahájily vývoj obecně použitelného mechanismu řešení sporů, který by se zaměřoval na řešení bilaterálních otázek mezi zeměmi ucházejícími se o vstup do EU, mezi těmito zeměmi a členskými státy a mezi členskými státy navzájem;

43.  se znepokojením si všímá, že se v současné diskusi používají historické argumenty, včetně tzv. „antikvizace“, která přináší riziko zvýšení napětí ve vztazích se sousedními státy a vytváří nové vnitřní rozdělení;

44.  vyzývá vysokou představitelku a komisaře pro rozšíření a evropskou politiku sousedství, aby umožnili dosažení dohody v otázce názvu země, nabídli politickou pomoc a přitom v plné míře respektovali probíhající jednání a ustanovení Charty OSN; domnívá se, že co nejrychlejší nalezení oboustranně přijatelného řešení je testem pro společnou zahraniční politiku po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost i pro schopnost Unie řešit dlouhodobé mezinárodní spory na svých hranicích;

45.  vyzývá Radu a Komisi, aby dodržela své závazky vůči třetím zemím a ocenila pokrok a reformní úsilí zemí, jež splňují požadavky Evropské unie; upozorňuje, že v opačném případě může ochota těchto zemí provádět reformy ochabnout;

46.  zastává názor, že další prodlužování současného stavu ve sporu o název země a další nevyřešené otázky se sousedními zeměmi by mohly ohrozit nejen stabilitu země a regionu, ale také věrohodnost politiky rozšíření, a vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby při řešení neuzavřených problémů prokázaly dobrou vůli, solidaritu a odpovědnost; v této souvislosti vyzývá orgány v zemi, aby pokročily při realizaci iniciativy, která směřuje k vytvoření společných odborných komisí činných v oblasti historie a vzdělávání v Bulharsku a Řecku;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

(1) Úř. věst. C 341E, 16.12.2010, s. 54. (2) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 32.