Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé, kterou se mění dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci (10297/2010 – C7–0190/2010 – 2010/0119(NLE))

P7_TA(2011)0043 A7-0018/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10297/2010),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé, kterou se mění dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci (07437/2008),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0190/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0018/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Jihoafrické republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014, Dohody mezi Evropskou unií a Norskem o norském finančním mechanismu na období 2009–2014, dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 a dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norskem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 (09902/2010 – C7-0225/2010 – 2010/0129(NLE))

P7_TA(2011)0044 A7-0372/2010

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09902/2010),

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období 2009–2014, návrh dohody mezi Evropskou unií a Norskem o norském finančním mechanismu na období 2009–2014, návrh dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 a  návrh dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norskem o zvláštních ustanoveních pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu do Evropské unie na období 2009–2014 (09899/2010),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0225/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rybolov (A7-0372/2010),

1.  souhlasí s uzavřením těchto dohod a dodatkových protokolů;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o některých aspektech leteckých služeb (13988/2010 – C7-0335/2010 – 2009/0115(NLE))

P7_TA(2011)0045 A7-0004/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13988/2010),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o některých aspektech leteckých služeb (12922/2009),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada podle čl. 100 odst. 2, čl. 218 odst. 8 prvního pododstavce a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0335/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0004/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jménem Evropské unie (07853/2010 – C7-0101/2010 – 2009/0148(NLE))

P7_TA(2011)0046 A7-0007/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07853/2010),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech v souvislosti s Fondem pro vnější hranice na období 2007 až 2013 (15954/2009),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. d) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bod v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0101/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0007/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Islandské republiky, Norského království, Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhům rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (06077/2010 – C7-0141/2010 – 2006/0251(NLE))

P7_TA(2011)0047 A7-0008/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrhy rozhodnutí Rady (06077/2010),

–  s ohledem na návrh protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (16462/2006),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě článku 16. článku  74, čl. 77 odst. 2, čl. 79 odst. 2 písm. a) a c), čl. 82 odst. 1 písm. b) a d), čl. 87 odst. 2 a 3, článku 89, článku 114 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0141/2010),

–  s ohledem na své stanovisko ze dne 8. července 2008(1) k návrhu Komise (KOM(2006)0752),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0008/2011),

1.  souhlasí s uzavřením tohoto protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby tento postoj předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví.

(1) Úř. věst. C 294 E, 3.12.2009, s.99.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (06242/2010 – C7-0140/2010 – 2006/0252(NLE))

P7_TA(2011)0048 A7-0013/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06242/2010),

–  s ohledem na návrh protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (16470/2006),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou Rada předložila v souladu s čl. 78 odst. 2 písm. e) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0140/2010),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 8. července 2008(1) k návrhu Komise (KOM(2006)0754),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0013/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, Švýcarska a Lichtenštejnského knížectví.

(1) Úř. věst. C 294 E, 3.12.2009, s. 100.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů (16364/2010 – C7-0400/2010 – 2010/0228(NLE))

P7_TA(2011)0049 A7-0011/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16364/2010),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů (13712/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0400/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0011/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republice.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů (16362/2010 – C7-0399/2010 – 2010/0222(NLE))

P7_TA(2011)0050 A7-0010/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16362/2010),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních či úředních cestovních pasů (13708/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0399/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0010/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republiky.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 o provádění směrnice o službách (2006/123/ES) (2010/2053(INI))

P7_TA(2011)0051 A7-0012/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské Unii,

–  s ohledem na články 9, 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(1),

–  s ohledem na informativní poznámku Komise ze dne 18. května 2010 pro Radu pro konkurenceschopnost o stavu provádění směrnice o službách,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (KOM(2010)0608),

–  s ohledem na zprávu určenou předsedovi Evropské komise nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(2),

–  s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0012/2011),

A.  vzhledem k tomu, že cílem směrnice o službách je dotvoření vnitřního trhu se službami, přičemž by měla být zaručena vysoká úroveň kvality a sociální soudržnosti,

B.  vzhledem k tomu, že směrnice o službách představuje nástroj pro růst Evropské unie a že jeho zavedení by mělo být součástí strategie Evropa 2020 a Aktu o jednotném trhu,

C.  vzhledem k tomu, že svoboda poskytovat služby je zakotvena ve smlouvách,

D.  vzhledem k tomu, že provedení směrnice o službách je pro členské státy a orgány veřejné správy a místní samosprávy velkou výzvou, neboť obsahuje ustanovení o právu usazování a svobodném poskytování služeb a vyžaduje zřízení jednotných kontaktních míst, která budou zajišťovat podporu poskytovatelům služeb, zejména malým a středním podnikům,

E.  vzhledem k tomu, že vliv směrnice na hospodářství, podniky a občany bude možné posoudit teprve poté, co bude směrnice plně a řádně provedena v právních předpisech všech členských států EU,

F.  vzhledem k tomu, že kvalita uplatňování směrnice členskými státy je stejně významná jako dodržování lhůt stanovených pro její provedení,

G.  vzhledem k tomu, že směrnice o službách významně usnadňuje samostatně výdělečně činným osobám a zejména malým a středním podnikům provozování činnosti, rozvoj nových oblastí podnikání a také přijímání nových zaměstnanců v jiných členských státech,

H.  vzhledem k tomu, že činnosti, na něž se vztahuje směrnice o službách, představují 40 % HDP EU a pracovních míst, a jsou tudíž rozhodujícím odvětvím, pokud jde o hospodářský růst a boj proti nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že cílem směrnice o službách je uvolnit obrovský hospodářský potenciál a potenciál pro vytváření pracovních míst, jenž nabízí evropský vnitřní trh se službami, který se odhaduje na 0,6–1,5 % HDP EU; vzhledem k tomu, že směrnice o službách rovněž usiluje o dosažení cílů uvedených v článku 3 Smlouvy o fungování EU,

I.  vzhledem k tomu, že dynamičtější odvětví služeb, v němž nalezne uplatnění velký počet pracovníků, by mohlo přispět k udržení hospodářského růstu,

1.  připomíná nebývalou veřejnou a politickou diskuzi o směrnici o službách a klíčovou úlohu Evropského parlamentu v těchto jednáních; domnívá se tudíž, že by měl Parlament zajistit účinné sledování uplatňování směrnice členskými státy; vyzývá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o stavu provádění směrnice ve vnitrostátních právních předpisech;

2.  zdůrazňuje, že směrnice o službách představuje zásadní krok směrem ke skutečnému jednotnému trhu se službami, v rámci něhož by mohly podniky, především malé a střední, poskytovat občanům lepší služby za konkurenční ceny v rámci celého vnitřního trhu; domnívá se však, že poté, co dojde k plnému provedení této směrnice ve vnitrostátních právních předpisech, je nanejvýš důležité, aby bylo vypracováno komplexní posouzení jejího dopadu;

3.  vítá skutečnost, že uplatňování směrnice o službách vyvolává nebývale rychlou modernizaci ve všech členských státech, která vede ke vzniku nových metod práce a hodnocení; zdůrazňuje klíčový význam sociálních partnerů a profesních organizací v procesu provádění směrnice; vyzývá Komisi, aby profesní organizace do fáze vzájemného hodnocení plně zapojila;

4.  konstatuje, že většina členských států upřednostňuje provádění pomocí „horizontálních právních předpisů“; nicméně poznamenává, že způsob provádění závisí na konkrétních rysech vnitřní organizace členských států; vyzývá proto dotyčné členské státy, aby zajistily větší transparentnost, zejména lepším zapojením vnitrostátních parlamentů do zpracování srovnávacích tabulek;

5.  připomíná, že většina členských států by neměla pojmout uplatňování směrnice o službách pouze z procesního hlediska, kdy mechanicky a horizontálně zruší související pravidla a zvláštní ustanovení, ale naopak jako příležitost aktualizovat a zjednodušit právní předpisy a zásadním způsobem restrukturalizovat ekonomiku služeb s přihlédnutím k cílům zachování veřejného zájmu, jak je uvedeno v samotné směrnici;

6.  domnívá se, že má-li směrnice o službách poskytovatelům služeb skutečně prospět, je nutné zajistit ve všech členských státech její plné a včasné uplatňování, a to jak po právní, tak po provozní stránce;

7.  vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech pozorně sledovala uplatňování této směrnice a aby o něm pravidelně předkládala zprávy; domnívá se, že tyto zprávy by měly zohledňovat skutečné střednědobé a dlouhodobé dopady směrnice na zaměstnanost v EU;

8.  věří, že směrnice o službách se skutečně pozitivně promítne do vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst s důstojnými podmínkami a do zvyšování kvality a bezpečnosti nabízených služeb;

9.  uznává potenciál směrnice o službách pro další integraci hospodářství EU a směřování k jednotnému trhu, neboť tato směrnice podporuje hospodářskou prosperitu a konkurenceschopnost a přispívá k zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst, protože služby tvoří významný podíl HDP a zaměstnanosti v EU; zastává názor, že řádné a urychlené uplatňování směrnice ve všech členských státech je důležitou podmínkou pro dosažení cílů politiky soudržnosti a regionální politiky a že může posílit vzájemně prospěšný vztah mezi vnitřním trhem a politikou soudržnosti, přispět k dosažení cílů strategie EU 2020 a zároveň odstranit stávající „zpomalení“ jednotného trhu v odvětví služeb;

10.  věří, že cílů směrnice o službách bude možné postupně dosahovat již v blízké budoucnosti, což může být přínosem pro EU jako celek i pro její regiony, a uplatňování směrnice tak přispěje ke skutečné hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

11.  žádá Komisi, aby účinně sledovala a již od počátku vyhodnocovala dopad směrnice na regiony a aby zajistila efektivní koordinaci všech politik souvisejících s uplatňováním této směrnice; vyzývá Komisi, aby podpořila informační kampaň zaměřenou na orgány místní a regionální samosprávy týkající se uplatňování této směrnice, a podpořila tak dosažení jejích cílů;

12.  očekává, že směrnice o službách může ve skutečnosti vést ke snížení administrativní zátěže a k omezení případů právní nejistoty, především pro malé a střední podniky, které v oblasti poskytování služeb převládají; domnívá se, že snížení administrativní zátěže rovněž umožní rozvoj dalších služeb ve venkovských, v odlehlých nebo v periferních oblastech;

13.  podporuje provádění vnitrostátních strategií na podporu inovativních malých a středních podniků, které jsou nejvíce postiženy dopady hospodářské a finanční krize;

Postup hodnocení

14.  domnívá se, že postup ověřování právních předpisů jednotlivých členských států upravujících svobodu usazování a svobodné poskytování služeb představuje základ této směrnice; konstatuje, že tento postup musí v zájmu usnadnění přeshraničního poskytování služeb umožnit modernizaci systémů udělování povolení a požadavků v oblasti svobody usazování a svobodného poskytování služeb;

15.  je přesvědčen, že vzájemné hodnocení výrazně zlepší kvalitu a účinnost právních předpisů upravujících vnitřní trh, neboť systematické hodnocení provádění a s ním spojená kontrola vyžadují, aby vnitrostátní orgány věnovaly pozornost požadavkům EU a jejich uskutečňování na vnitrostátní úrovni;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě postupu vzájemného hodnocení stanoveného ve směrnici o službách, které je v současné době zaváděno na vnitrostátní úrovni, spolupracovaly na dalším rozvoji jednotného trhu se službami;

17.  připomíná, že si členské státy mohou zachovat pouze takové systémy udělování povolení a takové požadavky, u nichž je zřejmé, že jsou nezbytné a přiměřené a že nediskriminují; zdůrazňuje, že si členské státy v tomto kontextu zachovaly určité systémy udělování povolení, avšak zvýšily jejich dostupnost a transparentnost pro poskytovatele služeb; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy nebyly ambicióznější a nevyužily všech možností, které směrnice o službách nabízí z hlediska administrativního a regulačního zjednodušení;

18.  upozorňuje na obtíže při uznávání odborných kvalifikací, zejména pokud jde o lékařské obory; připomíná, že směrnice o službách se nevztahuje na ustanovení, která jsou již obsažena v odvětvových směrnicích; vyzývá Komisi, aby tuto situaci objasnila v rámci revize směrnice o odborných kvalifikacích;

19.  upozorňuje na specifičnost ustanovení o právu usazování a ustanovení, která se týkají dočasného poskytování služeb v jiném členském státě; vyzývá Komisi, aby jejich specifickou povahu plně zohlednila ve svém hodnocení;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby upustily od neoprávněné diskriminace spotřebitelů na základě jejich státní příslušnosti nebo místa pobytu a zajistily účinné uplatňování čl. 20 odst. 2 směrnice o službách a řádné prosazování vnitrostátních ustanovení, jimiž se toto pravidlo namířené proti diskriminaci provádí v právních řádech členských států, ze strany vnitrostátních orgánů a soudů; připomíná, že účelem čl. 20 odst. 2 není předcházet rozdílům v zacházení v rámci obecných podmínek na základě objektivních úvah, jako je vzdálenost nebo vyšší náklady způsobené poskytováním služeb zákazníkům v jiných členských státech;

21.  zdůrazňuje, že postup ověřování v rámci směrnice představuje významnou pracovní zátěž pro správní orgány jednotlivých členských států, což musí být zohledněno při hodnocení provádění směrnice ve vnitrostátních předpisech;

22.  bere na vědomí úsilí členských států o zahájení postupu vzájemného hodnocení; domnívá se, že postup hodnocení je důležitým nástrojem, který umožňuje posoudit pokrok dosažený při uplatňování směrnice v členských státech; domnívá se, že současný stav zavádění postupu hodnocení ještě neumožňuje posoudit jeho účinnost; zdůrazňuje, že tento postup musí ověřit, zda platné předpisy v jednotlivých členských státech vyhovují požadavkům vnitřního trhu a nevytváří nové překážky; přeje si, aby Komise důkladně prověřila možnosti této nové metody v rámci Aktu o jednotném trhu;

23.  vyjadřuje politování nad skutečností, že se na postupu vzájemného hodnocení více nepodílejí Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty;

24.  vyzývá Komisi, aby označila problémové profese a problémová odvětví v oblasti přeshraničního poskytování služeb a aby důkladně posoudila platné právní předpisy a příčiny těchto problémů;

Jednotná kontaktní místa

25.  domnívá se, že zřízení jednotných kontaktních míst představuje základ pro účinné uplatňování směrnice; uznává, že jejich zřízení vyžaduje výrazné úsilí ze strany členských států, pokud jde o finanční, technickou a organizační stránku; upozorňuje, že je nezbytné zapojit do něj sociální partnery a sdružení podnikatelů;

26.  vyzývá členské státy, aby z jednotných kontaktních míst vytvořily ucelené portály elektronické správy, jež budou sloužit poskytovatelům služeb, kteří chtějí zahájit činnost či poskytovat přeshraniční služby; vyzývá členské státy, aby i nadále zlepšovaly přístupnost jednotných kontaktních míst, a to včetně možnosti splnit formální náležitosti a postupy prostřednictvím jednotných kontaktních míst na dálku, elektronickou cestou, a aby rovněž zlepšovaly kvalitu a přiměřenost informací a postupů zpřístupněných svým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, včetně informací a provedení postupů v rámci pracovního a daňového práva platného v členských státech, jež se vztahuje na tyto poskytovatele, jako jsou postupy vztahující se k registraci plátců DPH do systému sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že veškeré informace poskytované jednotnými kontaktními místy budou dostupné také v jiných jazycích než v jazycích daného členského státu, zejména v jazycích sousedních zemí;

27.  vyzývá členské státy, aby zlepšily dostupnost elektronických postupů, včetně překladů všech příslušných formulářů; vyzývá členské státy, aby uživatelům jednotných kontaktních míst nabídly nástroje pro vyhledávání, které by jim umožnily ověřit aktuální stav probíhajících postupů;

28.  je si vědom problémů, které byly zaznamenány v průběhu fungování jednotných kontaktních míst a které se týkají prokazování totožnosti, používání elektronických podpisů, předávání originálů dokumentů či ověřených kopií, zejména v přeshraničním kontextu; žádá Komisi, aby navrhla opatření na řešení těchto problémů a umožnila tak malým a středním podnikům požívat výhod jednotného trhu a vyhnout se právní a technické nejistotě;

29.  zdůrazňuje, že v zájmu vytvoření podmínek příznivých pro uživatele je obzvláště důležité vyjasnit, které požadavky platí pro zahájení trvalé činnosti a které pro dočasné poskytování přeshraničních služeb;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že poradenství poskytované jednotnými kontaktními místy dosud neoslovuje případné poskytovatele služeb a že informace o tom, jak kontaktovat jednotná kontaktní místa, nejsou všeobecně známé; vyzývá Komisi, aby v návrhu rozpočtu na rok 2012 vyčlenila dostatečné finanční prostředky na zahájení rozsáhlé celoevropské kampaně propagující jednotná kontaktní místa a informující o možnostech, které by měly poskytovatelům služeb nabízet; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami urychleně zahájily dobře cílené reklamní, informační a vzdělávací kampaně; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily viditelnost a rozpoznatelnost domény eu-go a aby na tyto stránky umístily případové studie podniků využívajících jednotná kontaktní místa a výhody, které jim z toho vznikly;

31.  domnívá se, že dialog a výměna osvědčených postupů mezi členskými státy jsou velmi významné pro zlepšování a rozvíjení kontaktních míst; zdůrazňuje, že ve státech, kde jednotná kontaktní místa buď ještě neexistují nebo řádně nefungují, je třeba neprodleně jednat; naléhavě vyzývá většinu členských států, aby zdvojnásobily úsilí o to, aby veškeré nezbytné postupy a formality mohly být prováděny prostřednictvím jednotných kontaktních míst;

32.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že na vnitrostátních webových stránkách jednotných kontaktních míst budou dostupné údaje o nových informačních povinnostech, které musí splnit poskytovatelé služeb v zájmu spotřebitelů;

33.  vyzývá členské státy, aby Komisi pravidelně poskytovaly srovnatelné statistické údaje nezbytné pro hodnocení činnosti jednotných kontaktních míst a jejich vlivu na vnitrostátní a evropské úrovni, zejména pokud jde o přeshraniční poskytování služeb; vyzývá Komisi, aby stanovila jasná kritéria pro hodnocení jednotných kontaktních míst; domnívá se, že tato kritéria by měla vycházet jak z kvantitativních, tak kvalitativních ukazatelů;

34.  poznamenává, že některé členské státy musí vyřešit řadu právních a technických problémů, aby umožnily přeshraniční využívání jednotných kontaktních míst; vyzývá tyto členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a zvláštní pozornost věnovaly uznávání elektronických podpisů; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve stávajícím úsilí o zlepšení interoperability a vzájemného uznávání elektronických postupů a aby přijala nezbytná podpůrná opatření na zjednodušení přeshraničního využívání jednotných kontaktních míst; doporučuje, aby Komise vytvořila ve všech úředních jazycích EU přímé elektronické propojení, které by poskytovatelům služeb umožňovalo přístup k jednotným kontaktním místům členských států;

35.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí a zajistily plnou elektronickou interoperabilitu jednotných kontaktních míst; zdůrazňuje spojitost s návrhem 22 Aktu o jednotném trhu týkajícím se elektronických podpisů, elektronického přihlášení a elektronické identifikace;

36.  připomíná, že členské státy jsou povinny provést posouzení rizik a zajistit tak, aby podniky při provádění potřebných postupů elektronickou cestou nenarážely na zbytečné překážky; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost, zda by mohly podniky využívat své vlastní vnitrostátní elektronické průkazy totožnosti / prostředky ověřování pravosti, pokud využívají jednotná kontaktní místa v jiných členských státech;

37.  domnívá se, že vzhledem ke složitým právním předpisům musí mít každý občan možnost konzultace s příslušnými orgány a získat tak přesné odpovědi na své otázky; je toho názoru, že v oblasti pracovního práva a práva týkajícího se sociálního zabezpečení by měl být definován pojem „předběžná správní rozhodnutí“ s cílem odstranit právní nejistotu; dále se domnívá, že v zájmu zajištění transparentnosti by měla být přijatá rozhodnutí zveřejňována;

Správní spolupráce

38.  upozorňuje na význam ustanovení týkajících se správní spolupráce a vzájemné pomoci; domnívá se, že provádění těchto ustanovení je nezbytné k zajištění účinné kontroly poskytovatelů služeb, vysoké úrovně kvality a bezpečnosti služeb v rámci Evropské unie;

39.  vítá rostoucí počet vnitrostátních orgánů odpovědných za kontrolu služeb zapsaných do informačního systému o vnitřním trhu IMI, který umožňuje přímou, rychlou a účinnou výměnu informací; domnívá se, že systém IMI může být využit i pro jiné příslušné směrnice;

40.  domnívá se, že informační systém pro vnitřní trh a jednotná kontaktní místa mohou tím, že vyžadují značné nasazení při administrativní spolupráci všech zúčastněných orgánů, vytvořit podmínky pro další interoperabilitu a propojení na celostátní, regionální a místní úrovni v celé EU; dále se domnívá, že při stanovování pravidel a postupů, které mají zajistit jejich fungování, je nutná jistá míra flexibility v souladu s regionálními rozdíly v EU, a že veškerá opatření by proto měla být přijímána ve vzájemné spolupráci a na základě skutečné diskuse na místní a regionální úrovni;

41.  domnívá se, že spolupráce mezi orgány veřejné správy členských států EU v rámci evropské sítě a zavedení vzájemné výměny informací o spolehlivosti poskytovatelů služeb je užitečné z hlediska odstranění dodatečných kontrol u přeshraničních činností;

42.  zdůrazňuje potřebu vytvořit výukové programy pro úředníky státních a regionálních správních orgánů, kteří jsou odpovědni za prověřování služeb; je si vědom úsilí, které členské státy již za tímto účelem vyvinuly, a vyzývá členské státy, aby dále sjednotily vnitrostátní sítě IMI tak, že budou neustále sledovat jejich praktické fungování a zajišťovat vhodnou odbornou přípravu; připomíná, že udržitelný úspěch systému IMI závisí na dostatečných investicích na úrovni Společenství; proto vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zavedla víceletý program a aby zajistila veškeré prostředky, které jsou nezbytné pro jeho řádné uskutečňování;

43.  je toho názoru, že administrativní postupy musí být efektivnější; domnívá se, že by v této souvislosti bylo prospěšné, aby spolu jednotná kontaktní místa úzce spolupracovala a vyměňovala si zkušenosti v oblasti přeshraničních služeb v různých regionech Evropy;

Oblast působnosti

44.  připomíná, že z působnosti směrnice je vyňato několik oblastí, včetně služeb obecného zájmu nehospodářské povahy, zdravotnických služeb a většiny sociálních služeb; konstatuje, že směrnice se nevztahuje na oblast pracovního práva ani že nezasahuje do právních předpisů upravujících sociální zabezpečení členských států;

45.  bere na vědomí, že v některých členských státech probíhají diskuse o službách, které jsou z oblasti působení směrnice vyloučeny; bere na vědomí, že co se týče oblasti působnosti, nezaznamenala většina členských států při uplatňování směrnice o službách závažné problémy; zdůrazňuje že tyto služby byly vyloučeny kvůli své specifičnosti a proto, že v některých případech mohou vyžadovat odvětvový právní rámec Společenství; konstatuje, že sdělení Komise nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ obsahuje závazek, že v roce 2011 bude navržen soubor opatření týkající se služeb obecného zájmu;

46.  žádá, aby se řádně a důkladně sledovalo, zda jsou uplatňována omezení stanovená směrnicí v souvislosti se službami obecného hospodářského zájmu, přičemž je nutné respektovat rozdělení pravomocí mezi Komisí a členskými státy; poukazuje na to, že touto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit v souladu s právními předpisy EU, které služby se považují za služby obecného hospodářského zájmu, jak by tyto služby měly být s ohledem na předpisy o státní podpoře organizovány a financovány a jaké konkrétní povinnosti by se na ně měly vztahovat;

47.  žádá, aby při uplatňování směrnice o službách byl ve větší míře zohledňován základní princip místní samosprávy a aby se co nejvíce omezila administrativní zátěž a odstranily překážky omezující rozhodování na místní úrovni, pokud jde o služby všeobecného hospodářského zájmu;

48.  domnívá se, že doplňková opatření nezbytná k dotvoření vnitřního trhu služeb musí být zcela zahrnuta do probíhající diskuse o Aktu o jednotném trhu;

o
o   o

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0186.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 o společném znění nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004, které schválil dohodovací výbor (PE-CONS 00063/2010 – C7-0015/2011 – 2008/0237(COD))

P7_TA(2011)0052 A7-0020/2011

(Řádný legislativní postup: třetí čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na společný návrh, který schválil dohodovací výbor (PE-CONS 00063/2010 – C7-0015/2011),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. července 2009(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0817),

–  s ohledem na svůj postoj ve druhém čtení(3) k postoji Rady v prvním čtení(4),

–  s ohledem na stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu k postoji Rady v prvním četní (KOM(2010)0469),

–  s ohledem na postoj Rady ve druhém čtení,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 13 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 69 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu delegace v dohodovacím výboru (A7-0020/2011),

1.  schvaluje společný postoj;

2.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

3.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 99. (2) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 312. (3) Texty přijaté dne 6.7.2010, P7_TA(2010)0256. (4) Úř. věst. C 122 E, 11.5.2010, p. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (KOM(2009)0593 – C7-0271/2009 – 2009/0173(COD))

P7_TA(2011)0053 A7-0287/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0593),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0271/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0287/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. února 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 510/2011)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (05538/2011 – C7-0044/2011 – 2010/0384(NLE))

P7_TA(2011)0054 A7-0021/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (05538/2011),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 329 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0044/2011),

–  s ohledem na článek 74g a čl. 81 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A7-0021/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Komise přijala návrh nařízení Rady o patentu Společenství (KOM(2000)0412); vzhledem k tomu, že tento návrh obsahoval šest kapitol: i) kapitolu I o obecných ustanoveních, ii) kapitolu II o patentovém právu, iii) kapitolu III o obnovení, zániku a neplatnosti patentu Společenství, iv) kapitolu IV o soudní příslušnosti a řízení u žalob týkajících se patentu Společenství, v) kapitolu V o dopadech na vnitrostátní právní předpisy a kapitolu vi) závěrečná ustanovení,

B.  vzhledem k tomu, že právním základem tohoto návrhu byl článek 308 Smlouvy o ES, který vyžadoval konzultaci s Parlamentem a jednomyslné rozhodnutí Rady,

C.  vzhledem k tomu, že ve svém postoji ze dne 10. dubna 2002 o návrhu nařízení Rady o patentu Společenství(1) přijal Parlament v rámci postupu konzultace návrh Komise v pozměněném znění,

D.  vzhledem k tomu, že brzy vyšlo najevo, že některé členské státy čelí specifickým problémům, které jim znemožňují navrhované nařízení přijmout; vzhledem k tomu, že šlo zejména o to, že některé členské státy nejsou schopny přijmout ujednání o překladu pro patent Společenství, a Rada na základě tohoto zjištění dospěla k závěru, že se jí kvůli tomuto problému nepodaří dosáhnout ve věci návrhu Komise politické dohody, protože o něm neexistuje jednomyslná shoda,

E.  vzhledem k tomu, že dne 9. ledna 2006 Komise zahájila konzultace o budoucí patentové politice v Evropě, na což Parlament reagoval přijetím usnesení dne 12. října 2006(2),

F.  vzhledem k tomu, že poté, co bylo dne 3. dubna 2007 přijato sdělení Komise o zlepšení patentového systému v Evropě (KOM (2007)0165), byly obnoveny rozhovory s Radou,

G.  vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2009 přijala Rada závěry o hlavních rysech budoucího patentového systému založeného na dvou pilířích: (i) vytvoření jednotného systému pro řešení sporů týkajících se patentů a ii) vytvoření patentu EU – právního nástroje, který zajistí platnost patentů v celé EU; vzhledem k tomu, že se Rada domnívala, že tyto závěry by měly být součástí celkové konečné dohody o balíčku opatření pro zlepšení patentového systému v Evropě, který by zahrnoval vytvoření Soudu pro evropské patenty a patenty EU (EEUPC), patent EU včetně odděleného nařízení o ujednáních o překladu, posílené partnerství mezi Evropským patentovým úřadem a ústředními orgány pro průmyslové vlastnictví v členských státech a v nezbytné míře změny Evropské patentové úmluvy,

H.  vzhledem k tomu, že dnem 1. prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se prostřednictvím článku 118 Smlouvy o fungování Evropské unie („dále jen Smlouvy o fungování EU“) změnil právní základ pro vytvoření patentu EU, podle něhož: „V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.“

I.  vzhledem k tomu, že v souladu s prvním odstavcem článku 118 Smlouvy o fungování EU může být patent EU, který je evropským právem duševního vlastnictví, vytvořen řádným legislativním postupem; avšak vzhledem k tomu, že v souladu s druhým odstavcem článku 118 Smlouvy o fungování EU se pravidla pro používání jazyků ve vztahu k takovým právům stanoví zvláštním legislativním postupem, který vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady,

J.  vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost Komise svůj návrh z roku 2000 potvrdila(3); vzhledem k tomu, že v zájmu urychlení celého postupu a s cílem umožnit Radě, aby své politické závěry ze dne 4. prosince 2009 vyjádřila formálně prostřednictvím postoje Rady, který by byl dalším krokem v rámci řádného legislativního postupu, potvrdil Parlament ve svém usnesení ze dne 5. května 2010 o důsledcích vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy (KOM(2009)0665) – „omnibus“(4) v prvním čtení svůj postoj z roku 2002; vzhledem k tomu, že Rada své závěry prostřednictvím postoje nevyjádřila, a proto nelze v přípravě patentu EU na základě návrhu Komise z roku 2000 dále pokračovat,

K.  vzhledem k tomu, že dne 30. června 2010 přijala Komise návrh nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie (KOM(2010)0350), který vycházel ze stávajícího jazykového režimu Evropského patentového úřadu,

L.  vzhledem k tomu, že navzdory několika kolům jednání Rady v roce 2010 bylo na zasedání Rady pro konkurenceschopnost, které se konalo dne 10. prosince 2010, potvrzeno, že existují nepřekonatelné překážky, které brání tomu, aby bylo ohledně ujednání o překladu v této chvíli či v blízké budoucnosti přijato požadované jednomyslné rozhodnutí, a že cílů navrhovaných nařízení, tedy vytvoření jednotné patentové ochrany v celé Evropské unii, nelze v přiměřené lhůtě za použití příslušných ustanovení Smluv dosáhnout,

M.  vzhledem k tomu, že některé členské státy jsou podle svého vyjádření připraveny zvážit možnost vytvoření jednotného patentu v rámci posílené spolupráce,

N.  vzhledem k tomu, že více než devět členských států uvedlo, že mezi sebou hodlá navázat posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a zaslalo Komisi žádost v souladu s čl. 329 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a poté Komise předložila návrh rozhodnutí Rady umožňující posílenou spolupráci v oblasti vytváření jednotné patentové ochrany,

O.  vzhledem k tomu, že Parlament ověřil soulad s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“) a s články 326 až 334 Smlouvy o fungování EU,

P.  k tomu, že v souladu s článkem 20 Smlouvy o EU se může nejméně devět členských států, které si v rámci nevýlučné pravomoci Unie přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, v mezích a za podmínek uvedených v tomto článku a v článcích 326 až 334 Smlouvy o fungování EU obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci při použití příslušných ustanovení Smluv právně konzistentním způsobem,

Q.  vzhledem k tomu, že vytvoření jednotné patentové ochrany není zapsáno na seznamu oblastí, v nichž má Unie výlučnou pravomoc, uvedených v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU; vzhledem k tomu, že právním základem pro vytvoření evropských práv duševního vlastnictví je článek 118 Smlouvy o fungování EU, který výslovně odkazuje na vytvoření a fungování vnitřního trhu, což je podle článku 4 Smlouvy o fungování EU jednou z oblastí sdílené pravomoci Unie; vzhledem k tomu, že vytvoření jednotné patentové ochrany, včetně použitelných ujednání o překladu, proto spadá do rámce nevýlučné pravomoci Unie,

R.  vzhledem k tomu, že tato posílená spolupráce může být s ohledem na posouzení dopadů, které vypracovala Komise v souvislosti se svým výše uvedeným návrhem nařízení o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie z roku 2010 a v němž poukázala na to, že neexistence jednotného patentu, který by poskytoval ochranu v celé EU, vede k roztříštěnosti patentového systému, považována především za krok, který podporuje cíle Unie, chrání její zájmy a posiluje její proces integrace ve smyslu článku 20 Smlouvy o EvU; vzhledem k tomu, že tato roztříštěnost je způsobena vysokými náklady, které mohou dosáhnout až 40 % celkových nákladů na přihlášení patentu v Evropě, a složitostí validace evropských patentů v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že vytvoření jednotné patentové ochrany ve skupině členských států by zlepšilo úroveň patentové ochrany, neboť by bylo možné získat jednotnou patentovou ochranu na území všech zúčastněných členských států, což by na tomto území snížilo náklady a zjednodušilo celý postup, a tedy přispělo k vědeckotechnickému pokroku a fungování vnitřního trhu,

S.  vzhledem k tomu, že je s ohledem na pozadí této iniciativy zřejmé, že navrhované rozhodnutí je přijímáno jako poslední možnost a že se v přiměřené lhůtě Unii cílů této spolupráce nepodaří dosáhnout;

T.  vzhledem k tomu, že jsou splněny i požadavky článků 326 až 334 Smlouvy o fungování EU; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce přispěje k řádnému fungování vnitřního trhu, neboť odstraní překážky, které brání volnému pohybu zboží, pomůže v boji proti porušování patentových práv, pravděpodobně povede k tomu, že o patentovou ochranu na území Unie bude usilovat větší počet vynálezců, zajistí rovný přístup k jednotné patentové ochraně pro všechny vynálezce, inovativní firmy a držitele patentů bez ohledu na to, zda pocházejí ze zúčastněných členských států, či z jiného členského státu, poskytne další nástroj, který bude k dispozici všem držitelům patentů v Unii, zlepší rámcové podmínky pro inovativní podniky v celé Unii a ve zúčastněných členských státech odstraní stávající roztříštěnost tam, kde mezi nimi leží v oblasti patentových práv „hranice“,

U.  vzhledem k tomu, že posílená spolupráce v této oblasti je v souladu se Smlouvami a s právními předpisy Unie a neovlivní acquis, neboť do této chvíle byl přijat pouze omezený počet právních aktů Unie ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU, z nichž žádný neupravuje vytvoření evropského práva duševního vlastnictví, které by zavádělo jednotnou ochranu v celé Unii; vzhledem k tomu, že s výjimkou směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnických vynálezů(5) neexistuje na úrovni Unie žádné přiblížení hmotného patentového práva, a vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin(6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky(7) upravují prodloužení doby platnosti u zvláštních druhů předmětů patentové ochrany; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce v oblasti patentů by nevedla k diskriminaci, neboť přístup k jednotnému patentu by byl umožněn uživatelům patentových systémů z celé Unie,

V.  vzhledem k tomu, že posílená spolupráce bude respektovat práva, pravomoci a povinnosti členských států, které se jí nezúčastní, neboť možnost získání jednotné patentové ochrany na území zúčastněných členských států nemá vliv na dostupnost či podmínky patentové ochrany na území ostatních členských států,

W.  vzhledem k tomu, že čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování EU stanoví, že posílená spolupráce je kdykoli otevřena všem členským státům, které se jí chtějí účastnit; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce by měly od začátku soustavně podporovat a prosazovat účast co největšího počtu členských států,

X.  vzhledem k tomu, že se souhlas Parlamentu týká posílené spolupráce a nepředjímá, které členské státy se do ní zapojí,

Y.  vzhledem k tomu, že čl. 333 odst. 2 Smlouvy o fungování EU umožňuje Radě (či přesněji členům Rady, kteří zastupují členské státy, jež se účastní posílené spolupráce), aby přijala rozhodnutí o tom, že bude uplatňovat řádný legislativní postup, a nikoli zvláštní legislativní postup podle druhého odstavce článku 118 Smlouvy o fungování EU, v jehož rámci je s Parlamentem pouze konzultováno,

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady, bez ohledu na to, které členské státy se zúčastní;

2.  vyzývá Radu, aby přijala rozhodnutí podle čl. 333 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž stanoví, že ve věci návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, bude ve vztahu k jazykovým ujednáním pro evropská práva duševního vlastnictví uplatňovat řádný legislativní postup v souladu s druhým odstavcem článku 118 Smlouvy o fungování Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 127 E, 29.5.2003, s. 519. (2) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 169. (3) KOM(2009)0665. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0126. (5) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13. (6) Úř. věst. L 198, 8. 8. 1996, s. 30. (7) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 o návrhu nařízení Rady (Euratom), kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění) (KOM(2010)0184 – C7-0137/2010 – 2010/0098(COD))

P7_TA(2011)0055 A7-0001/2011

(Řádný legislativní postup – první čtení – přepracované znění)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0184),

–  s ohledem na konzultaci Parlamentu Radou (C7-0137/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. září 2010(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 29. června 2010 určený Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v souladu s čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na články 87, 55 a 37 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0001/2011),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právní služby Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci  nezměněných ustanoveních dřívějších aktů, spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení s ohledem na doporučení poradní skupiny složené z právní služby Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. února 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

[Pozměňovací návrh 32]

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace(6) bylo podstatně změněno(7). Jelikož dojde k dalším změnám, uvedené nařízení by mělo být z důvodu srozumitelnosti spolu s nařízením Komise (Euratom) č. 944/89 ze dne 12. dubna 1989, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace(8) a nařízením Komise (Euratom) č. 770/90 ze dne 29. března 1990, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace(9) přepracováno.

▌

[Pozměňovací návrh 2]

(2)  Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je při vymezování a provádění všech politik a činností Unie třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

[Pozměňovací návrh 3]

(3)  Dne 2. února 1959 přijala Rada směrnice(10), které stanoví základní bezpečnostní standardy, přičemž text těchto směrnic byl nahrazen směrnicí  Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření(11) . Čl.  50 odst. 2  uvedené směrnice vyžaduje, aby členské státy stanovily zásahové úrovně pro případy havárií.

(4)  Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986  se  uvolnilo do ovzduší značné množství radioaktivních materiálů, které kontaminovaly potraviny a krmiva v několika evropských zemích na úroveň významnou z hlediska zdraví. Došlo také ke kontaminaci půdy radioaktivním spadem, což zvýšilo radioaktivitu lesních plodin a zemědělských produktů v postižených regionech.

[Pozměňovací návrh 4]

(5)  Byla přijata  opatření(12) k zajištění toho, aby některé zemědělské produkty byly uváděny na trh  Unie  pouze na základě společných opatření, jejichž cílem je ochrana zdraví obyvatelstva při zachování jednoty trhu a zabránění výchylkám v obchodu.

(6)  Vysoká úroveň ochrany lidského zdraví je jedním z cílů, kterých má Unie dosáhnout vymezením a prováděním svých politik. Čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování EU stanoví přijetí společných opatření ve veterinární oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu lidského zdraví. Členské státy odpovídají za sledování toho, jak jsou dodržovány nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace stanovené tímto nařízením, a to zejména formou dohledu nad bezpečnostními standardy u potravin a krmiv.

[Pozměňovací návrh 5]

(7)  Vyvstává potřeba vytvořit systém, který umožní Unii zavést následně po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace za účelem zajištění vysokého stupně ochrany zdraví obyvatelstva.

[Pozměňovací návrh 6]

(8)  Komise  má být  informována o jaderné havárii nebo o neobvykle vysoké úrovni radioaktivity v souladu s rozhodnutím Rady  87/600/Euratom  ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace(13) nebo na základě Úmluvy  MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné nehody.

(9)  ▌Komise by měla pro konkrétní situaci po jaderné havárii nebo radiační mimořádnou situaci neprodleně použít předem stanovené nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace.

[Pozměňovací návrh 7]

(10)  Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin a krmiv technickému pokroku a seznam méně významných potravin. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

[Pozměňovací návrh 8]

▌

[Pozměňovací návrh 9]

(11)  Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace by měly být pravidelně přezkoumávány, aby náležitě zohledňovaly pokrok a nejnovější vědecké poznatky, které jsou v současné době dostupné v mezinárodním měřítku, aby odrážely potřebu uklidnit obyvatelstvo, zajistit vysoký stupeň jeho ochrany a odstranit rozdíly v mezinárodní dozorčí činnosti.

[Pozměňovací návrh 10]

(12)  Úrovně radioaktivity zapříčiněné kontaminací po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace by měly být posuzovány společně se stávajícími přirozenými úrovněmi radioaktivity, které mohou samy o sobě převýšit stanovené bezpečnostní limity.

[Pozměňovací návrh 11]

(13)  Přílohy I, II a III by měly zohledňovat vliv poločasu rozpadu radioaktivních izotopů během přechovávání konzervovaných potravin. Radioaktivita konzervovaných potravin by měla být, v závislosti na typu kontaminace, např. kontaminace izotopy jódu, průběžně sledována.

[Pozměňovací návrh 12]

▌

[Pozměňovací návrhy 13, 14 a 15]

(14)  Potraviny, které mají být z hlediska výživy považovány za méně významné  potraviny, jsou potraviny, které se pouze okrajově podílejí na spotřebě potravin obyvatelstvem.▌

[Pozměňovací návrh 16]

(15)  Použijí se obecné zásady potravinového práva stanovené v článcích 5 až 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(14). Dodržování nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace by mělo podléhat přiměřeným kontrolám a úředním kontrolám členských států, jak stanoví článek 17 tohoto nařízení.

[Pozměňovací návrh 17]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.  Toto nařízení stanoví postupy pro určení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin a krmiv, které mohou být uvedeny na trh po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k jejich významné radioaktivní kontaminaci.

2.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Článek 2

1.  V případě, že Komise obdrží zejména v souvislosti s opatřeními Evropského  společenství pro atomovou energii  o včasné výměně informací v případě radiační mimořádné situace nebo na základě Úmluvy MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné havárie ‐ úřední informaci o jaderných haváriích nebo o jakémkoli jiném případu radiační mimořádné situace, z níž vyplývá, že bylo nebo pravděpodobně bude dosaženo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin stanovených  v příloze I nebo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace krmiv stanovených v příloze III, neprodleně přijme rozhodnutí o oznámení konkrétní jaderné havárie nebo radiační mimořádné situace a o použití těchto nejvyšších přípustných úrovní.

[Pozměňovací návrh 18]

2.  Doba platnosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nesmí překročit tři měsíce▌.

[Pozměňovací návrh 19]

3.  Pro účely tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor nezávislých vědeckých odborníků v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin. Členové výboru jsou vybíráni podle vědeckých kritérií. Komise zveřejní složení výboru odborníků a prohlášení o zájmech jeho členů.

[Pozměňovací návrh 20]

▌

[Pozměňovací návrhy 21 a 22]

Článek 3

Aby byly zohledněny veškeré dostupné nové vědecké informace nebo, je-li to nezbytné po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, Komise upraví přílohy I, II a III prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4 a za podmínek stanovených v článcích 5 a 6.

▌

[Pozměňovací návrh 23]

Článek 4

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od …(15) . Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada v souladu s článkem 5 nezruší.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 5 a 6.

[Pozměňovací návrh 24]

Článek 5

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit.

2.  Orgán, který zahájil vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se vynasnaží uvědomit v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, jež by mohly být zrušeny a důvody tohoto zrušení.

3.  Rozhodnutí o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

[Pozměňovací návrh 25]

Článek 6

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůt, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

3.  Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci je odůvodní.

[Pozměňovací návrh 26]

Článek 7

1.  Potraviny nebo krmiva, u nichž nejsou dodrženy nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace stanovené v příloze I a II, nesmějí být uvedeny na trh.

Toto nařízení se rovněž použije na potraviny a krmiva dovezené ze třetích zemí v tranzitním režimu nebo určené k vývozu.

[Pozměňovací návrh 27]

2.  Každý členský stát poskytne Komisi veškeré informace týkající se používání tohoto nařízení, zejména týkající se případů nedodržení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace. Komise sdělí tyto informace ostatním členským státům.

3.  Členské státy sledují dodržování nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace na jejich území. K tomuto účelu mají členské státy k dispozici systém úředních kontrol potravin a krmiv a provádí další činnosti vhodné podle situace, včetně informování veřejnosti o bezpečnosti a rizicích potravin a krmiv podle článku 17 nařízení (ES) č.178/2002.

[Pozměňovací návrh 28]

4.  Do března 2012 Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o vhodnosti mechanismu na odškodnění zemědělců, jejichž potraviny byly kontaminovány v míře, která překračuje stanovené nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace a nemohou být uvedeny na trh. Tento mechanismus by měl vycházet ze zásady „znečišťovatel platí“. Je-li to vhodné, bude ke zprávě připojen legislativní návrh na zřízení takového mechanismu.

[Pozměňovací návrh 33]

Článek 8

Seznam méně významných potravin je uveden v příloze II.

▌

[Pozměňovací návrh 29]

Článek 9

1.  Komise do března 2012 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vhodnosti nejvyšších přístupných úrovních radioaktivní kontaminace stanovených v přílohách I a III a o vhodnosti ponechání v platnosti seznamu méně významných potravin uvedeného v příloze II.

2.  Tato zpráva zhodnotí zejména plnění nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace a nejvyšší efektivní dávky 1 mSv za rok pro jednotlivce zastupující veřejnost za podmínek stanovených ve směrnici 96/29/Euratom a posoudí možnosti začlenění dalších příslušných radionuklidů do přílohy I a III. Při posuzování těchto nejvyšších přípustných úrovní se zpráva zaměří na ochranu nejzranitelnější skupiny obyvatel, zejména děti, a prozkoumá, zda-li by bylo vhodné stanovit na tomto základě nejvyšší přípustné úrovně pro všechny kategorie obyvatel.

[Pozměňovací návrh 30]

Článek 10

Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a č. 770/90 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 11

Tato nařízení vstupuje v platnost  dvacátým  dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Nejvyšší přípustné úrovně  radioaktivní kontaminace potravin(bq/kg)

PŘÍLOHA II

Seznam méně významných potravin

Pro méně významné potraviny stanovené v této příloze jsou nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, které se mají použít, desetkrát vyšší než úrovně použitelné pro „jiné potraviny, s výjimkou méně významných potravin“ stanovené v příloze I.

PŘÍLOHA III

Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv (cesium-134 a cesium-137)

PŘÍLOHA IV

Zrušená nařízení

PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka

(1) Úř. věst. C 48, 15. 2. 2011, s. 160. (2) Úř. věst. C 77, 28. 3. 2002, s. 1. (3) Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 160. (4) Úř. věst. C […], […], s […]. (5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011. (6) Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11. (7) Viz příloha IV. (8) Úř. věst. L 101, 13.4.1989, s. 17. (9) Úř. věst. L 83, 30.3.1990, s. 78. (10) Úř. věst. 11, 20.2.1959, s. 221/59. (11) Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s.1. (12) Nařízení Rady (EHS) č. 1707/86 (Úř. věst. L 146, 31.5.1986, s. 88), (EHS) č. 3020/86 (Úř. věst. L 280, 1.10.1986, s. 79), (EHS) č. 624/87 (Úř. věst. L 58, 28.2.1987, s. 101) a (EHS) č. 3955/87 (Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 14). (13) Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 76. (14) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. (15) * Úř. věst.: vložte prosím den vstupu tohoto nařízení v platnost. (16) Nejvyšší přípustná úroveň použitelná pro koncentráty nebo dehydratované produkty je vypočtena na základě rozředěného produktu připraveného ke spotřebě. Členské státy mohou doporučit podmínky ředění tak, aby byly dodrženy nejvyšší přípustné úrovně stanovené v tomto nařízení. (17) Potraviny pro kojence jsou definovány jako kojenecká výživa, včetně kojeneckého mléka, pokračující kojenecká výživa a odpovídající potraviny určené pro kojence do dvanáctého měsíce života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii osob a do maloobchodu jsou dodávány v jednoznačně určených obalech a jsou označeny jako „přípravky pro kojence“.[Pozměňovací návrh 31] (18) Mléčné výrobky jsou definovány jako výrobky následujících kódů KN, v případě potřeby, včetně jakýchkoli úprav, které by mohly být provedeny později: 0401, 0402 (kromě 0402 29 11). (19) Méně významné potraviny a odpovídající nejvyšší přípustné úrovně použitelné pro tyto potraviny  jsou stanoveny v příloze II. (20) Tekuté potraviny jsou definovány v položce 2009 a v kapitole 20 kombinované nomenklatury. Hodnoty jsou vypočteny s ohledem na spotřebu vody, přičemž stejné hodnoty by měly být použity na dodávky pitné vody podle uvážení příslušných orgánů členských států. (21) Uhlík 14, tritium a draslík 40 nejsou do této skupiny zahrnuty. (22) Tyto nejvyšší přípustné úrovně mají přispět k dodržování nevyšších úrovní radioaktivní kontaminace krmiv. Samostatně však nezaručují jejich dodržování za všech okolností a neomezují rovněž povinnost kontrolovat úrovně kontaminace ve výrobcích živočišného původu určených pro lidskou spotřebu. (23) Tyto nejvyšší přípustné úrovně platí pro krmiva připravená ke spotřebě.