Usnesení Evropského parlamentu ze 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (2010/2307(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. června 2010 nazvané „Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020 (KOM(2010)0296),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2010 nazvané „Mládež v pohybu: iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (KOM(2010)0477),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EVROPA 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o „Strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“(1) ,
– s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o Evropském roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství(2),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(3),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy a o kompetencích na podporu celoživotního učení a o iniciativě „Novými dovednostmi k novým povoláním“(4),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2010 o nové strategii pro zaměstnanost a růst, zejména s ohledem na tu jejich část, která potvrzuje hlavní cíle v oblasti zlepšení úrovně vzdělávání,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2010 o iniciativě Mládež v pohybu, které uznávají význam integrovanějšího přístupu napříč odvětvími v reakci na výzvy, kterým mladí lidé čelí(5),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. ledna 2011(6) a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. března 2011(7) k iniciativě „Mládež v pohybu“,
– s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0169/2011),
A. vzhledem k tomu, že znalosti a dovednosti mladých lidí jsou v rámci strategie Evropa 2020 nezbytným předpokladem pro dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění,
B. vzhledem k tomu, že Mládež v pohybu, stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, se efektivnějším využitím stávajících evropských programů snaží zvýšit přitažlivost vysokého školství v Evropě, celkovou kvalitu všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy a posílit mobilitu studentů a pracovníků,
C. vzhledem k tomu, že ve strategii EU 2020 je uvedeno, že do roku 2020 musí mít všichni mladí lidé v Evropě možnost strávit část svého studia v jiných členských státech,
D. vzhledem k tomu, že mladí hrají klíčovou roli při plnění pěti hlavních cílů EU na rok 2020: zaměstnanost, výzkum a inovace, klima a energie, vzdělání a boji proti chudobě,
E. vzhledem k tomu, že iniciativa Mládež v pohybu posiluje stávající strategii EU pro mládež (KOM(2009)0200), protože vybaví mladé lidi znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, jež potřebují pro práci a pro život,
F. vzhledem k tomu, že mladí lidé byli mimořádně tvrdě zasaženi krizí a nezaměstnanost mladých lidí v EU překračuje 20 %, což je dvakrát více než průměr v případě dospělých, a v některých členských státech je to dokonce více než 40 %,
G. vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí, která se blíží 21 %, představuje jednu z nejpalčivějších výzev, jimž Evropa čelí,
H. vzhledem k tomu, že členské státy v důsledku hospodářské krize snižují investice do vzdělávání a odborné přípravy, čímž přímým způsobem ovlivňují budoucí šance mladých lidí v situaci, kdy Evropa při dosahování žádoucího růstu čelí rostoucím demografickým obtížím,
I. vzhledem k tomu, že hospodářské náklady způsobené nedostatečnou kapacitou v oblasti vzdělávání značně převyšují náklady na finanční krizi,
J. vzhledem k tomu, že krize upozornila na to, že má-li být Evropa lépe připravena čelit současným i budoucím výzvám, je nezbytné provést reformu našich hospodářství a společností a tyto reformy musí být podepřeny vysoce kvalitními systémy odborného vzdělávání a přípravy,
K. vzhledem k tomu, že kvůli postupnému snižování veřejných investic do vysokých škol a následnému zvyšování poplatků anebo snižování sociální podpory a studijních grantů opouští stále více studentů univerzitní systém, což vede k prohlubujícím se sociálním rozdílům,
L. vzhledem k tomu, že lidský kapitál je strategický nástroj k zajištění úspěšného hospodářského a sociálního rozvoje našich společností,
M. vzhledem k tomu, že podle údajů Europassu vyjadřuje stále více mladých lidí přání cestovat ze studijních nebo pracovních důvodů po Evropské unii,
N. vzhledem k tomu, že vzdělávání je nezbytné pro rozvoj kreativity mladých lidí a jejich inovativního potenciálu; vzhledem k tomu, že vzdělávání lidem poskytuje nezbytné nástroje k duševnímu rozvoji, ke vstupu na trh práce, k rozvoji osobnosti a přijetí jejich sociální a občanské úlohy,
O. vzhledem k tomu, že studie dokládají, že mobilita přispívá k uvědomování si evropského občanství a k zapojení do demokratických procesů,
P. vzhledem k tomu, že přístup k programům mobility by neměli mít pouze studenti vysokých škol, ale také mladí lidé s nízkou kvalifikací, jelikož přístup k těmto programům může zvýšit příležitosti na trhu práce,
Q. vzhledem k tomu, že programy mobility by měly být přístupné všem mladým lidem bez ohledu na typ vzdělání, který si zvolili,
R. vzhledem k tomu, že počet mladých lidí, kteří mají možnost vycestovat do zahraničí za studiem či prací, zejména v rámci programů EU, neroste dostatečně rychle,
S. vzhledem k tomu, že během prvních deseti let realizace cílů boloňského procesu usilujícího o rozvoj oblasti evropského vysokého školství narážela na množství problémů,
T. vzhledem k tomu, že je zásadní snížit míru předčasného ukončování školní docházky, aby mladí lidé byli chráněni před hrozbou sociálního vyloučení a chudoby a měli lepší a snadnější přístup na trh práce,
U. vzhledem k tomu, že právě přechod ze všeobecného a odborného vzdělávání do pracovního procesu představuje pro mladé lidi zásadní výzvu,
V. vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost, zvláště v rámci Evropského roku dobrovolných činností 2011, představuje významnou příležitost k osvojení si dalších kompetencí prostřednictvím informálního i neformálního učení, přijmout sociální odpovědnost, pochopit význam evropské integrace a hrát aktivní úlohu jakožto evropský občan v široké škále oblastí, a vzhledem k tomu, že by tato příležitost měla být podporována,
W. vzhledem k tomu, že neformální vzdělávání, které doplňuje formální vzdělávání a je nezbytné pro to, aby mladí lidé získali dovednosti a kompetence, které jim umožní aktivní účast v občanském životě a usnadní jejich vstup na trh práce, zajišťují především organizace zaměřené na mladé lidi; vzhledem k tomu, že tyto organizace tak přispívají k plnění cílů strategie Evropa 2020;
X. vzhledem k tomu, že je zásadní zapojit mladé lidi a různé organizace, které je zastupují, do procesu rozhodování, aby si uvědomili svoji odpovědnost a aby bylo zajištěno, že se svými názory budou aktivně podílet na vytváření strategie pro mládež,
Y. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů iniciativy „Mládež v pohybu“ je posílit evropskou soudržnost a poskytnout občanům povědomí o jejich evropské identitě,
Obecné poznámky a finanční podpora
1. vítá program Mládež v pohybu jako politickou iniciativu na podporu stávajících vzdělávacích programů, programů na podporu mobility a zaměstnanosti pro mladé lidi a jako pobídku pro členské státy, aby dosáhly cílů strategie Evropa 2020;
2. zdůrazňuje, že iniciativa „Mládež v pohybu“ vybízí vysoké školy ke zvýšení jejich standardů tím, že podporuje větší spolupráci mezi vysokými školami po celém světě, a zdůrazňuje, že velmi přínosná může být v tomto ohledu zejména spolupráce s vysokými školami v USA;
3. poukazuje na to, že pro udržitelný růst a rozvoj je nepochybně nutné investovat do vzdělávání, a to i v době hospodářské krize, a že na financování programů pro mládež a na jejich vzdělávání by se nemělo pohlížet jako na současné náklady, nýbrž jako na investici do budoucnosti Evropy;
4. zdůrazňuje, že cílem všech iniciativ mladých musí být umožnit mladým lidem plně se podílet na chodu společnosti a připravit je pro budoucí Evropu, což znamená poskytnout jim také příležitost, aby se zapojili do společenských aktivit a pomáhali utvářet společnost, a umožnit všem mladým lidem základní, vyšší a neformální vzdělávání, odborné vzdělávání a další vzdělání zaměřené na splnění požadavků moderní, konkurenceschopné, inkluzivní a udržitelné společnosti s cílem usnadnit jim přístup na pracovní trh;
5. zdůrazňuje, že krize nesmí být využívána jako záminka ke krácení výdajů na vzdělávání, protože vyšší úroveň vzdělání mladých lidí je k překonání dopadů krize nezbytná;
6. lituje toho, že podle Komise nejsou vnitrostátní harmonogramy připravené členskými státy k prohloubení vzdělávacích cílů strategie Evropa 2020 dostatečné;
7. uznává skutečnost, že jedním z cílů vysokoškolského vzdělávání musí být zajištění zaměstnatelnosti, zdůrazňuje však, že toto vzdělávání musí také podporovat kreativitu a inovační schopnost mladých lidí a pomáhat jim se intelektuálně a sociálně rozvíjet;
8. uvědomuje si, že úspěch iniciativy Mládež v pohybu závisí ve velké míře na tom, zda členské státy provádějí její hlavní činnosti; žádá proto Komisi, aby během provádění pozorně sledovala a analyzovala klíčové prvky s cílem pomoci členským státům v tomto procesu a zajistit jejich lepší koordinaci;
9. žádá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávu o účinnosti hlavních činností iniciativy Mládež v pohybu a o pokrocích dosažených jednotlivými členskými státy;
10. naléhavě vyzývá evropské orgány, aby zahájily strukturovaný dialog v oblasti vzdělávání v rámci evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě 2020, aby se tak organizace a zúčastněné subjekty v oblasti vzdělávání plně zapojily do provádění opatření v oblasti vzdělávání, s cílem navázat ve spolupráci s mladými lidmi na iniciativu Mládež v pohybu a prodiskutovat s nimi priority a činnosti mladých lidí, a poskytnout jim tak více příležitostí podílet se na rozhodování o otázkách, které se jich týkají;
11. vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu nového víceletého finančního rámce postupně zvyšovala investice do programů pro mládež a programů na podporu mobility, jako jsou například programy celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), programy Marie Curie, Erasmus Mundus a Mládí v akci v jejich současné podobě, a také do evropské dobrovolnické služby; vyzývá k tomu, aby tyto programy byly účinněji podporovány a aby cílové skupiny obyvatel byly více informovány o příležitostech, které poskytují; vyzývá, aby se i nadále investovalo do spolupráce s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi a aby byl předložen návrh příští generace programů na podporu mobility a mládeže v souladu s cíli strategie Evropa 2020;
12. zdůrazňuje, že pracovní proces nesmí ztratit žádného z mladých lidí, kteří měli z jakéhokoli důvodu problémy ve škole, naopak je třeba tyto mladé lidi cíleně podporovat; přístup ke vzdělání nesmí záviset na sociálním nebo finančním postavení rodičů; zdůrazňuje, že zvláštní význam přísluší horizontální mobilitě v rámci všech vzdělávacích úrovní, a to jak ve školním, tak v odborném vzdělávání;
13. zdůrazňuje, že by měla být zvýšena přitažlivost mobility a měla by na ni být uplatňována široká a dostatečná finanční podpora se zvláštním důrazem na nejvíce znevýhodněné osoby; znovu opakuje, že toto stanovisko by se mělo odrazit v dalším víceletém finančním rámci; s cílem zlepšit mobilitu odborné přípravy proto žádá, aby byl navýšen podíl v rozpočtu vyčleněný na program Leonardo;
14. zdůrazňuje, že pro naplnění cíle, že každý dostane příležitost absolvovat část svého vzdělávání nebo odborné přípravy v zahraničí, je nezbytné ambiciózní financování; je toho názoru, že vzdělávání a odborná příprava musí být prioritou Evropské unie a že by se tento cíl měl odrazit v příštím víceletém finančním rámci;
15. vyzývá k tomu, aby bylo trvání vzdělávacích programů, jejichž cílem je podpora mobility, prodlouženo do roku 2013, a žádá dále Komisi, aby navýšila finanční zdroje určené na tyto programy v kontextu přípravy budoucích programových rámců;
16. vyzývá Evropskou unii, aby využila své vlastní finanční nástroje na pomoc mladým lidem tím, že lépe využije Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond;
17. žádá členské státy, aby více investovaly do systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a aby na vnitrostátní úrovni finančně podporovaly provádění programů EU na podporu mobility, a aby zajistily nebo zvýšily kvalitu vzdělávání obecně;
18. je přesvědčen, že program Mládež v akci je klíčový pro zapojení mladých lidí do evropských záležitostí a že je třeba jej rozšířit a pokračovat v něm; vyzývá proto Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci zachovala samostatný akční program Mládež v pohybu;
19. zdůrazňuje význam iniciativy Mládež v pohybu, která napomáhá zapojování mladých lidí do společnosti, a vyzývá Komisi, aby při provádění tohoto programu využívala know-how získané z programu Mládež v akci;
20. vybízí členské státy, aby usilovaly o celkové investice ve výši nejméně 2 % HDP do vysokoškolského vzdělávání, jak to doporučuje Komise ve svém výročním přehledu zaměřeném na růst a zaměstnanost, jakožto nezbytné minimum pro hospodářství založená na znalostech;
21. upozorňuje na význam pružných vzdělávacích programů, které jsou kompatibilní se souběžným zaměstnáním;
Mládež a mobilita
22. vyzývá k tomu, aby byli mladí lidé aktivně zapojeni do všech fází programů EU, od přípravy po provádění;
23. zdůrazňuje, že je důležité, aby se mladí lidé, kromě toho, že jsou zapojeni do trhu práce a hospodářství, podíleli i na utváření budoucnosti Evropy; žádá Komisi, aby předložila zelenou knihu o zapojení mladých lidí;
24. souhlasí s tím, že již v nízkém věku je zapotřebí učinit opatření na snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 %, jak stanovuje strategie Evropa 2020, a to se zvláštním zřetelem na znevýhodněné oblasti; vítá návrh doporučení Rady na podpoření úsilí členských států o snížení míry předčasného ukončování školní docházky, který předložila Komise;
25. zdůrazňuje, že je třeba výrazně snížit předčasné ukončování školní docházky, jež, jak je známo, zvyšuje riziko budoucího vyloučení z pracovní činnosti; zdůrazňuje, že na řešení tohoto jevu musí být uplatněno více způsobů a že tyto způsoby musí být spojeny se sociálními opatřeními na posílení vzdělávání a odborné přípravy ve znevýhodněných oblastech;
26. vyzývá orgány EU, aby s ohledem na skutečnost, že mobilita mladých lidí může pomoci podpořit demokratické procesy, vytvořily rámec, který mladým lidem ze zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství (EPS) umožní zapojit se do iniciativy Mládež v pohybu, a poskytne tak mladým lidem z členských států i ze zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství lepší příležitosti ke vzdělávání;
27. zdůrazňuje také význam usnadnění mobility pro učitele a pracovníky v oblasti mládeže a vzdělávání, protože ti mohou na mladé lidi, s nimiž pracují, zapůsobit jako katalyzátory;
28. uznává významný přínos regionálních a místních vlád při podpoře mobility;
29. vyzývá Komisi a členské státy, aby těm, kdo jsou nejvíce ohroženi, skupinám mladých lidí, kteří mají méně příležitostí, a těm, kdo chtějí po předčasném ukončení dostat „druhou šanci“ a opět se vzdělávat, byla také věnována zvláštní pozornost a podpora;
30. vyzývá Komisi, aby na vnitrostátní, regionální a místní úrovni shromažďovala údaje o praktických překážkách pro mobilitu a učinila všechna opatření nezbytná k jejich odstranění, aby bylo zajištěno, že kvalitní mobilita bude dosažitelná pro všechny během celého vzdělávacího procesu, a to i v rámci odborného vzdělávání a přípravy; domnívá se, že tabulka výsledků v oblasti mobility, kterou navrhla Komise, by byla při plnění tohoto cíle velmi užitečná;
31. vyzývá Komisi, aby přijímala více iniciativ na podporu mobility mladých lidí také v oblastech, které sousedí s EU;
32. vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření na podporu mobility, s cílem podpořit vzdělávání, zaměstnanost a uznávání profesních kvalifikací;
33. zdůrazňuje, že je důležité přijmout opatření, která mladým lidem, včetně těch, kteří přicházejí ze znevýhodněných oblastí, zajistí mobilitu ve všech fázích jejich vzdělávání, a že jim zaručí plnou přenosnost grantů v případě pobytu v zahraničí a také uznávání jejich průběžných výsledků a kvalifikací ve všech členských státech, jak bylo navrženo v evropském rámci kvalifikací;
34. uznává, že mladým lidem se zdravotním postižením a mladým studentům, kteří mají děti, musí být poskytnuta dodatečná podpora při získávání přístupu ke stávajícím programům mobility, aby je mohli plně využít a dosáhnout rovnováhy mezi studijním, pracovním a osobním životem;
35. připomíná, že vedle mezinárodní mobility by měla být podporována také internacionalizace v domovském státě a vytváření sítí mezinárodní spolupráce, do nichž by se zapojily domovské univerzity studentů a další organizace jejich domovských států; zdůrazňuje potenciál virtuální mobility mladých lidí jako doplňku ke geografické mobilitě;
36. zdůrazňuje, že je důležité uznat dovednosti získané prostřednictvím jakékoli podoby učení, včetně neformálního vzdělávání a informálního učení a jejich úlohu při rozvoji důležitých kompetencí a dovedností, což lidem zajistí přístup na trh práce a schopnost přizpůsobit se jeho potřebám, a vyzývá k tomu, aby byly takto získané kompetence a dovednosti začleněny do tabulky výsledků v oblasti mobility;
37. doporučuje podporovat projekty, které zajišťují předávání znalostí a dovedností z generace na generaci; upozorňuje na výhody, které přináší dovednosti a kulturní kapitál mobilních mezinárodních studentů;
38. vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii na podporu neformálního vzdělávání i těch, kteří toto vzdělávání zajišťují;
39. zdůrazňuje, že mobilita je významná i tím, že posiluje smysl pro evropské občanství, podporuje evropskou kulturu a evropské hodnoty vzájemného respektu, více zapojuje mladé lidi do demokratického procesu a posiluje evropské cítění mladých lidí;
40. připomíná členským státům, aby zavedly výuku mateřského jazyka a dvou dalších jazyků již v raném věku i v rámci vzdělávání v raném dětství; poukazuje na to, že pro osoby bez znalosti druhého jazyka je mobilita neuskutečnitelná; upozorňuje na význam učení se cizím jazykům sousedních zemí;
41. vyzývá členské státy, aby podporovaly mobilitu ve vzdělávání a v zaměstnání tím, že: a) zvýší informovanost a zajistí informace snadno přístupné všem zainteresovaným mladým lidem; b) budou zdůrazňovat přínos mobility již v rané fázi vzdělávání; c) zajistí uznávání studijních výsledků získaných během pobytů v rámci mobility mezi členskými státy; a d) sníží administrativní zátěž a budou podněcovat spolupráci mezi příslušnými orgány různých členských států;
42. vyzývá Komisi, aby usnadnila mobilitu ve vzdělávání a v zaměstnání tím, že: a) posílí unijní vzdělávací programy a programy pro mládež, jako jsou Erasmus, Leonardo, Mládež v pohybu; b) zlepší provádění stávajících evropských nástrojů, jako je evropský systém pro převod a kumulaci kreditů (ECTS) a Europass; a c) vypracují nové nástroje, které již byly posouzeny, jako je internetová stránka Mládež v pohybu, průkaz Mládež v pohybu, evropský pas dovedností a pilotní projekt „Vaše první práce v zahraničí (EURES)“;
43. vítá klíčové nové činnosti iniciativy Mládež v pohybu, například jednotnou ústřední internetovou stránku věnovanou mobilitě, kartu mobility, jež doplňuje již zavedené průkazy mládeže a studentské průkazy a zvyšuje jejich přínos, a evropský pas dovedností, který by se měl stát portfoliem celoživotního učení dostupným online, neboť všechny tyto činnosti modernizují již existující užitečné nástroje pro mobilitu; dále žádá lepší zviditelnění všech existujících a budoucích programů;
Evropské vysokoškolské vzdělávání a boloňský proces
44. zdůrazňuje, že kvůli dosažení dalšího zlepšení je v rámci boloňského procesu důležité zahájit nový a konstruktivnější dialog mezi všemi zúčastněnými stranami a vyvodit ponaučení z úspěchů i problémů;
45. vyzývá Komisi, aby rozšířila zaměření programu modernizace pro univerzity a aktualizovala priority s cílem čelit novým výzvám, jako je sociální rozměr vysokoškolského vzdělávání, podpora učení vycházejícího z potřeb studentů a pomoc členským státům při jejich snahách o naplňování referenční úrovně 40 %;
46. je pevně přesvědčen, že univerzity musí být nezávislé, ale zároveň zdůrazňuje, že univerzity mají odpovědnost vůči společnosti; vyzývá členské státy, aby investovaly do reformy a modernizace vysokoškolského vzdělávání;
47. upozorňuje na to, že prostřednictvím vhodných učebních plánů, jež lidem poskytnou kompetence a dovednosti nezbytné pro budoucí společnost a hospodářství, je nutné nalézt rovnováhu mezi systémy vysokoškolského vzdělávání na jedné straně a potřebami hospodářství a obecně společnosti na druhé straně;
48. vyzývá členské státy, regiony a místní orgány, aby podporovaly a rozšiřovaly spolupráci mezi univerzitami, středisky odborného vzdělávání a přípravy a soukromým sektorem s cílem posílit dialog mezi univerzitami a podniky a zajistit lepší koordinaci mezi jednotlivými součástmi znalostního trojúhelníku, kterými jsou výzkum, vzdělání a inovace;
49. zdůrazňuje význam programů pro financování výzkumu a inovací, které probíhají na základě rámcového programu pro výzkum a vývoj a v rámci politiky soudržnosti, a podotýká, že je důležité zajistit jejich lepší koordinaci s opatřeními v oblasti vzdělávání; dále se domnívá, že zásadním předpokladem úspěšnosti iniciativy Mládež v pohybu je přeshraniční spolupráce; proto vyzývá všechny zainteresované strany, aby plně využily příležitostí, jež nabízí cíl „územní spolupráce“ v rámci politiky soudržnosti;
50. zdůrazňuje význam vytvoření flexibilních způsobů vzdělávání, jako jsou univerzity nabízející možnost dálkového studia a větší využívání internetu v rámci výuky na vyšším stupni vzdělávání, aby všichni mladí lidé měli přístup ke kvalitnímu vzdělání na vysoké úrovni i v případě, že se z důvodu velké vzdálenosti či rozvrhu nemohou výuky účastnit; vzhledem k tomu, že mladí lidé vstupují na trh práce v pozdějším věku, ale i vzhledem k problémům týkajícím se udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení má zásadní význam, aby existovaly odpovídající podmínky pro kombinaci studia a práce;
51. vybízí univerzity, aby své programy a struktury více přizpůsobily konkrétním potřebám trhu práce, aby při vytváření učebních plánů zvažovaly potřeby podniků a aby uplatňovaly nové metody spolupráce se soukromými a veřejnými podniky tím, že budou vybízet k vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru a ke sponzorování a současně budou motivovat mladé lidi k podnikání a toto podnikání podporovat;
52. poukazuje na to, že univerzity musí koncipovat učební plány tak, aby motivovaly studenty k podnikání prostřednictvím programů odborné přípravy a prostřednictvím kontaktních míst pro zájemce o financování inovačních projektů;
53. zdůrazňuje, že je důležité podporovat podnikání a pomoci mladým lidem se zahájením jejich vlastního podnikání a podporovat rozšíření programu Erasmus na mladé podnikatele; proto doporučuje, aby EU uskutečnila ve vzdělávacích zařízeních informační kampaň týkající se podnikání, kapitálu pro jeho zahájení, danění začínajících podniků a podpory průběžné odborné přípravy;
54. naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi inovačních projektů, která usnadní výměnu osvědčených postupů mezi projekty, které již vyzkoušely a otestovaly členské státy nebo univerzity, s cílem usnadnit kontakt mezi absolventy a podniky a zaručit rychlý vstup absolventů na pracovní trh;
55. uznává, že poskytování studijních grantů studentům soukromými podniky je přínosným počinem;
56. navrhuje, aby Komise místo globálního systému hodnocení univerzit zavedla informativní systém o programech evropských univerzit, jenž by mimo jiné pravidelně poskytoval veřejnosti informace o zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých programů a o možnostech mobility;
57. naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré nezbytné úsilí s cílem dokončit evropský výzkumný prostor, který zajistí větší podporu pro mobilitu mladých výzkumných pracovníků v zájmu zlepšení kvality evropského výzkumu; ;
58. domnívá se, že členské státy by měly zajistit, aby byl k dispozici systém grantů, který poskytne mladým mužům a ženám rovný přístup k vysokoškolskému studiu, s cílem zabránit šíření nerovností a se zvláštním důrazem na terciární vzdělávání;
Odborné vzdělávání a příprava
59. vyzývá členské státy k modernizaci odborného vzdělávání a přípravy a ke zvýšení jejich přitažlivosti a kvality, aby mohly být lépe přizpůsobeny stávajícím a budoucím potřebám měnícího se trhu práce, který bude od roku 2020 požadovat nové znalosti a dovednosti podložené diplomy, jež by měly všechny členské státy vzájemně uznávat; v této souvislosti zdůrazňuje vysokou úspěšnost duálních vzdělávacích systémů v příslušných členských státech;
60. zdůrazňuje, že přizpůsobení vzdělávacích systémů a odborného vzdělávání budoucím požadavkům pracovního trhu týkajících se dovedností je jedním z klíčových možností v boji proti nezaměstnanosti mládeže, a proto musí být přechod ze školy, odborného vzdělávání a vysoké školy do oblasti výdělečné činnosti lépe připraven a musí následovat bezprostředně po ukončení vzdělání či odborné přípravy; domnívá se, že lepší spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, mládežnickými organizací, různými odvětvími a zaměstnavateli na pracovním trhu je třeba podporovat např. tím, že by uznávaní odborníci z různých oborů vedli výuku a semináře, na nichž by studentům představili jejich budoucí práci;
61. zdůrazňuje proto zásadní význam účinného provádění iniciativy „Evropská záruka pro mladé lidi“ a toho, aby se stala nástrojem aktivního začleňování na trh práce; zdůrazňuje, že členské státy dosud nepřijaly žádný přesvědčivý závazek k provádění iniciativy „Evropská záruka pro mladé lidi“, a vyzývá je, aby tak urychleně učinily;
62. zastává názor, že mobilita za účelem získání nových dovedností je mocným nástrojem pro zvyšování kvalifikace a schopností a pro osobní rozvoj a aktivní občanství mladých lidí; domnívá se, že v rámci školního a odborného vzdělávání, dalšího vzdělávání a vysokoškolského vzdělání je třeba podporovat dobrovolnou mobilitu všech mladých lidí bez ohledu na jejich finanční, sociální a etnické poměry, druh vzdělání či odborné přípravy, jehož se účastní, zdravotní postižení, zdravotní potíže či zeměpisnou lokalitu, přičemž během celého procesu by měli mít tito lidé k dispozici odborné vedení a konzultace;
63. zdůrazňuje, že mobilita nesmí vést ke snížení sociálních norem v hostitelském státě; zdůrazňuje, že pro zvýšení mobility je důležité vzájemné uznávání dokončeného školního vzdělání a odborné či vysokoškolské kvalifikace, jakož i kvalifikací dosažených dalším vzděláváním podstoupeným v rámci EU;
64. požaduje důsledné uplatňování systémů, jako jsou evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský rámec kvalifikací a evropský systém přenosu a akumulace kreditů; ujasňuje, že potvrzení o vzájemném uznání kvalifikace musí být vydáno do 12 měsíců po získání této kvalifikace; poukazuje na to, že by Parlament měl pravidelně dostávat informace prostřednictvím ukazatelů mobility;
65. zdůrazňuje, že mobilitu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, včetně učňovského vzdělávání, je důležité podporovat a dále rozvíjet tím způsobem, že studentům a učňům účastnícím se odborného a učňovského vzdělávání a přípravy v zahraničí budou k dispozici informace, poradenská služba, vedení a ubytovací zařízení; zvláště zdůrazňuje, že je nutné vytvářet partnerství se vzdělávacími centry a podnikatelskými organizacemi a zaručit tak, že budou k dispozici kvalitní příležitosti pro mobilitu jako nedílná součást vzdělávací dráhy;
66. poukazuje na to, že přechod z odborného vzdělávání a přípravy do vysokoškolského vzdělávání je spojen s řadou obtíží, a zdůrazňuje, že vzdělávací instituce musí učinit opatření, která tento přechod usnadní;
67. zdůrazňuje, že dostane-li se mladým lidem odborného vzdělání a přípravy a vysokoškolského vzdělání zaměřeného na znalosti a dovednosti, může to zvýšit jejich motivaci a dodat jim optimismu i přispět k budování jejich sebeúcty;
Přechod ze vzdělávání a odborné přípravy do zaměstnání
68. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly dobrovolnickou činnost, a to mimo jiné tak, že pro ni vytvoří pevný právní základ a budou ji uznávat jako odpracovanou dobu, čímž se stane pro mladé lidi, především pokud jsou nezaměstnaní, plnohodnotnou volbou;
69. rozhodně zdůrazňuje, že hladký vstup mladých lidí na trh práce závisí zejména na modernizaci institucí odborného vzdělávání a přípravy a univerzit, což se týká i jejich studijních plánů, která zajistí, že vyučování bude kvalitní a že nabízené studijní programy budou odpovídat potřebám trhu práce;
70. zdůrazňuje, že je třeba učinit rozvrhy výuky na univerzitách pružnějšími pro studenty, kteří již pracují a chtějí současně studovat;
71. zdůrazňuje, že mladí lidé musí v průběhu své profesní činnosti získat přístup k odbornému vzdělávání a přípravě, který jim umožní zúčastnit se nejrůznějších kurzů odborné přípravy, a že již od nástupu do prvního zaměstnání je třeba podporovat průběžné vzdělávání, celoživotní učení a profesní rozvoj a že je nutné členské státy vyzvat k vytvoření nezávislých systémů pro poskytování poradenství o dalším vzdělávání k zajištění systematického dalšího vzdělávání;
72. zdůrazňuje, že vysoká kvalita počátečního vzdělávání a odborné přípravy ve všech odvětvích zvyšuje účast mladých lidí na pracovním trhu a zajišťuje podnikům kvalifikované odborníky; žádá členské státy, aby zřídily odpovídající kontrolní orgány a zajistily tak poskytování takového vzdělávání a odborné přípravy;
73. důrazně podporuje cíl EU, aby 40 % mladých lidí dokončilo terciární nebo rovnocenné (tj. vysokoškolské a odborné) vzdělání;
74. zdůrazňuje, že je důležité, aby existovaly poradenské nástroje, které mladým lidem od základní školy až po vyšší úrovně vzdělávání a odborné přípravy pomohou s rozhodováním o volbě vzdělání a povolání, aby je lépe připravily na plynulý přechod do aktivního života; zastává názor, že je třeba přijmout opatření s cílem posílit vliv rodinného a sociálního prostředí a vliv školy na profesní orientaci mladých lidí a při hledání zaměstnání; zdůrazňuje, že v mnoha případech je za tímto účelem zapotřebí také individuální pomoci při volbě povolání a při zahájení jeho výkonu;
75. vybízí instituce terciárního vzdělávání, aby do všech studijních programů, pokud je to možné, zařadily řádně placené a kvalitní stáže, které mladým lidem umožní připravit se na pracovní život a zejména získat pracovní místa vyžadující vysokou kvalifikaci; poukazuje na to, že takové stáže nesmí nahrazovat skutečná pracovní místa a musí nabízet přiměřený plat a dobré sociální podmínky, a zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto stáže byly uznávány na trhu práce; vyzývá členské státy, aby vytvořily politiky na podporu zaměstnanosti mladých lidí;
76. vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni prosazovala iniciativy, které zajistí, že stáže budou za účelem sociálního zabezpečení považovány za součást pracovního procesu, jako je tomu v některých členských státech již nyní;
77. je přesvědčen, že je nezbytně nutné podporovat iniciativy soukromého sektoru zaměřené na mladé lidi, které přispívají k vytváření pracovních míst a k sociálnímu začleňování;
78. poukazuje na to, že evropská historie a evropská kultura by měly být základními nástroji pro prohloubení evropské integrace;
79. je přesvědčen, že kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy mohou pomoci zvýšit šanci mladých lidí, že naleznou uspokojující pracovní uplatnění, což následně posílí jejich důvěru v budoucnost, povede k jejich větší kreativitě a tak přispěje k prosperitě celé společnosti;
80. uznává úlohu místních a regionálních orgánů v oblasti odborného vzdělávání a mobility; je toho názoru, že jejich kompetence a zkušenosti by měly být vnímány jako doplňková platforma činnosti EU; zdůrazňuje, že pro naplnění těchto cílů by EU měla rozvíjet partnerské vztahy, zejména s místními a regionálními orgány;
Stav zaměstnanosti mladých lidí
81. zdůrazňuje, že stav zaměstnanosti mladých lidí je závislý na celkové hospodářské politice; naléhavě vyzývá členské státy, aby přistoupily k investicím a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že úsporná opatření např. ve spojitosti se škrty ve vzdělávacím systému a vytváření pracovních míst mladým lidem nepomohou a v dlouhodobém horizontu mohou společnost a hospodářství poškodit;
82. zdůrazňuje, že iniciativa „Mládež v pohybu“ musí být úzce provázána s iniciativou „Novými dovednostmi k novým povoláním“, jež jsou klíčovými iniciativami zaměřujícími se na řešení otázky nezaměstnanosti; domnívá se, že do vytváření udržitelné strategie snížení nezaměstnanosti mladých lidí by měli být zapojeni sociální partneři, zástupci podnikatelské sféry, místní a regionální úřady a mládežnické organizace, přičemž musí být formálně uznávány kvalifikace získané na základě evropského rámce kvalifikací (ERK) ve formálním, neformálním a informálním vzdělávání;
83. zdůrazňuje, že v důsledku hospodářské a finanční krize je nezaměstnanost mládeže – jejíž příčiny podle MOP nespočívají ve výši příjmů a nemzdových nákladů, v právu na spolurozhodování a v normách sociálních ochrany – velkou výzvou pro celou EU, přičemž EU ani členské státy tento problém zatím dostatečně neřešily; zdůrazňuje, že nezaměstnanost v mladém věku člověka výrazně ohrožuje chudobou v pozdějším věku; zdůrazňuje potřebu kvalitních pracovních míst s cílem předcházet tomu, aby se mladí lidé nedostávali do kategorie chudých pracujících;
84. zdůrazňuje, že zaměstnanecké smlouvy a smlouvy o stáži by měly zaručovat sociální práva pro všechny od prvního dne smlouvy; odmítá veškeré návrhy na odklon od této zásady; zdůrazňuje, že nesmí docházet ke zkrácení výpovědních lhůt, že ujednání stanovené kolektivními dohodami a zákonná ustanovení se na ně musí vztahovat tak jako na řádné zaměstnance a že neomezená práva na spolurozhodování a svoboda odborového sdružování platí od prvního dne zaměstnání;
85. vyzývá k vytvoření rámce pravidel EU, který by stanovil pracovní práva a ujednání o ochraně v práci u atypických a nejistých povolání v souladu se zásadou subsidiarity;
86. zdůrazňuje, že mladí lidé musí být chráněni před diskriminací na pracovišti, zejména před diskriminací z důvodu věku a pracovních zkušeností, tím, že bude účinně uplatňována směrnice 2000/78/ES; vyzývá všechny členské státy, aby vytvořily vlastní strategii řešení problému nezaměstnanosti mladých;
87. zdůrazňuje, že mladé lidi mají zájem především o to, aby byli nezávislí, měli přístup ke zdravotní péči a důstojnému bydlení za rozumnou cenu a zároveň aby měli možnost se vzdělávat, pracovat a rozvíjet se; proto vyzývá členské státy, aby odstranily diskriminaci na základě věku v oblasti přístupu k systémům sociálního zabezpečení;
88. opakuje, že při provádění integrovaných zásad strategie EU 2020 směřujících ke snížení nezaměstnanosti mládeže jsou důležité konkrétní cíle, které lze prověřovat, ve spojení s odpovídajícími finančními prostředky; zdůrazňuje proto, že členské státy by se měly ve svých národních programech reformy zavázat ke zvýšení míry zaměstnanosti mladých lidí mezi 15–25 lety věku do roku 2014 o 10 % a ke zvýšení míry zaměstnanosti mladých lidí (nikoli účastníků vzdělávacího procesu) do roku 2020 na 75 %;
89. konstatuje, že vzhledem k tomu, že do roku 2020 bude asi 35 % všech pracovních míst vyžadovat vysokou kvalifikaci spolu se schopností přizpůsobit se a inovovat, je třeba se usilovně snažit o zvýšení podílu 30–34letých s vysokoškolským nebo srovnatelným vzděláním alespoň na 40 %;
90. uznává, že za provádění integrovaných hlavních směrů odpovídají členské státy, zatímco Komise by měla podporovat a kontrolovat opatření na vnitrostátní úrovni prostřednictvím otevřené metody koordinace; domnívá se, že na cílové skupiny a ukazatele, jak je navrhla Komise ve své v iniciativě, by se mělo dohlížet a že pokrok při jejím provádění by měl být posuzován pomocí jasných ukazatelů;
91. domnívá se, že je třeba přijmout opatření, aby členské státy poskytovaly informace, výběr vzdělání a odbornou přípravu v maximální možné míře, tak aby pomohly mladým lidem naplnit jejich potenciál, je však pevně přesvědčen, že toho lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím lidí pracujících na místní úrovni v rámci každého členského státu;
92. je toho názoru, že musí být dále rozvíjeny kvalitní služby profesního poradenství a služby v oblasti zaměření odborného vzdělání; zdůrazňuje význam zapojení sociálních partnerů při jejich koncipování, organizaci, poskytování a financování, aby byla zajištěna jeho účinnost a relevantnost z hlediska trhu práce;
93. zdůrazňuje, že v souvislosti se sociální odpovědností podniků by bylo vhodné přijmout opatření, která by mladé lidi podporovala při volbě povolání, a zohlednit přitom potřeby jak domácího, tak evropského trhu práce, a poukazuje na to, že tyto iniciativy by mohlo doprovázet umísťování absolventů za účelem získání zkušeností;
94. domnívá se, že profesní preference jsou stále výrazně dány pohlavím, což prohlubuje nerovnosti mezi muži a ženami; zdůrazňuje, že to má dopad na nezaměstnanost a chudobu žen; zdůrazňuje, že tuto diskriminaci na základě pohlaví je třeba překonat;
95. zdůrazňuje, že musí být přijata opatření na představení celkového přehledu o možnostech vzdělávání a odborné přípravy a pozdějších povolání, například pomocí poradců pro rovné příležitosti, a že zejména u dívek je třeba již od útlého věku vzbuzovat a podporovat zájem o profese v oblasti matematiky, informatiky, přírodních věd a techniky a o strategicky důležité oblasti z hlediska profesního rozvoje a u chlapců o profese pedagogické, pečovatelské a sociální;
96. s ohledem na budoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků je nutné přijmout cílená opatření na podporu potenciálu děvčat a žen, zejména ve speciálních podpůrných programech, které podpoří přípravu děvčat na vědecká a technická povolání;
97. vítá zvýšení významu EIB při zavádění programů zaměřených na finanční podporu studentů a rovněž samostatného podnikání mladých lidí; je přesvědčen, že EIB by měla hrát ještě významnější úlohu tím, že bude finančně podporovat zvláště ta odvětví, která pro členské státy představují vysoký přínos, zejména pak podniky, které vyvíjejí největší úsilí v oblasti zaměstnávání a kvalitní odborné přípravy mladých lidí;
98. zdůrazňuje, že mladé lidi, kteří mají horší výchozí možnosti, především mladé lidi, kteří nemají zaměstnání, nepokračují ve vzdělávání ani v odborné přípravě (tzv. NEET), je nutné podporovat nebo je třeba jim dokonce poskytovat poradenství, které by odpovídalo jejich individuálním potřebám a zaměřovalo se na zlepšovaní jejich integrace na trh práce a jejich přístupu ke kvalitním pracovním místům;
99. domnívá se, že bezplatné možnosti odborného vzdělávání financované z veřejných prostředků a standardizovaný systém pomoci v oblasti vzdělávání mohou být jedním z účinných nástrojů integrace zvláště znevýhodněných mladých lidí na trh práce;
100. zdůrazňuje však, že jejich první vstup na trh práce má zásadní význam a že cílem jakéhokoli integračního opatření by měl být přístup na řádný trh práce od raného stádia a že je k těmto opatřením třeba vytvořit i podpůrná opatření zaměřená na potřeby jednotlivců;
101. zdůrazňuje specifické obtíže nemajetných mladých lidí, kteří výhod pobytu v zahraničí nemohou využít z důvodu finančních a jazykových omezení a v některých případech i kvůli diskriminaci; je přesvědčen, že finanční podpora musí v prvé řadě reagovat na potřeby těch nejvíce znevýhodněných;
102. zdůrazňuje význam vytváření pracovních příležitostí pro zdravotně postižené mladé lidi zaváděním vhodně upravených vzdělávacích programů a větší podpory zaměstnávání této nezanedbatelné skupiny mladých osob, tak aby se mohly lépe začlenit do společnosti a nalézt v ní uplatnění;
103. vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly informační kampaně o příležitostech ke vzdělávání a odborné přípravě pro mladé lidi se zdravotním postižením, např. prostřednictvím projektů v rámci Evropského fóra zdravotně postižených a výměnného programu pro studenty Erasmus – Erasmus pro studenty s postižením;
104. zdůrazňuje, že pracovní program Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) pro období 2009–2012 zahrnuje specifický projekt „Aktivní začlenění pro mladé lidi s postižením nebo zdravotními problémy“, a poukazuje na klíčovou úlohu středisek odborné přípravy nabízejících vzdělávání v sociálních a odborných dovednostech pro mladé lidi s postižením a pro ty, kdo vyrostli v ústavní péči; požaduje, aby těm střediskům odborné přípravy, které to potřebují, byla poskytnuta vhodná podpora na jejich rozvoj a využití;
105. zdůrazňuje, že je třeba, aby na vnitrostátní i na evropské úrovni byla přijata opatření, která by v celé šíři zmapovala situaci mladých lidí, kteří jsou bez zaměstnání a kteří se neúčastní vzdělávacích kurzů ani kurzů odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zjistila, z jakých důvodů se tito mladí lidé dostávají na okraj společnosti, a aby navrhla opatření pro jejich znovuzačlenění, ale zároveň i opatření, která by umožnila proti tomuto jevu bojovat v souvislosti s plněním cílů příštího desetiletí v oblasti zvyšování zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti evropské pracovní síly a v rámci boje proti předčasnému ukončování školní docházky;
106. zdůrazňuje, že stáže ve všech fázích hledání zaměstnání jsou vhodným prostředkem pro jeho nalezení, a znovu připomíná, že je nutné stanovit minimální pravidla pro stáže, jako je dostatečný příjem a sociální práva, včetně sociální ochrany a sociálního zabezpečení, s cílem zlepšit kvalitu stáží a zajistit, aby měly vzdělávací hodnotu;
107. opakuje svůj názor, že stáže nesmějí nahrazovat skutečná pracovní místa a musí mít přísně vymezenou dobu trvání; zdůrazňuje naléhavou potřebu právně závazného evropského rámce kvality pro stáže, který by se vztahoval na všechny formy vzdělávání a odborné přípravy, s cílem zamezit tomu, aby byli stážisti zneužíváni, a zdůrazňuje, že Komise by měla předložit akční plán s harmonogramem, včetně načrtnutí toho, jak bude tento rámec kvality prováděn;
108. vítá iniciativu „Vaše první práce v rámci sítě EURES“ k podpoře mobility v oblasti zaměstnání, která by měla být úzce spojena s „evropským vyhledávačem volných pracovních míst“, aby zaměstnanci a zaměstnavatelé získali ucelený a transparentní přehled o pracovním trhu v EU a aby volná místa mohla být co nejdříve obsazena kompetentními lidmi; poukazuje však na to, že to nesmí vést k odlivu mozků z určitých částí EU;
109. zdůrazňuje, že aktivní koordinovaná opatření EU zaměřená na trh práce, jako např. pracovní programy pro mladé lidi financované z veřejných prostředků a vytváření nových, trvalých a kvalitních pracovních míst, jež by byla řádně platově ohodnocena, a zakládání nových podniků, stejně jako podpora kultury podnikání ve školách, pobídky pro zahájení vlastní činnosti, technická pomoc při zakládání podniků, zjednodušení byrokracie pro urychlené vyřízení formalit, sítě služeb na místní úrovni pro zjednodušení správy, propojení s univerzitami a výzkumnými středisky za účelem podpory inovací produktů a procesů, uznávání dobrovolné práce jako pracovní zkušenosti a podpora podnikaní jsou zásadními prvky úspěšného řešeni problému nezaměstnanosti mládeže a podpory inkluzivního růstu;
110. zdůrazňuje, že pro rozvoj mladých lidí je důležité i neformální a informální učení a vzdělávání a dobrovolná práce; zdůrazňuje, že získané kompetence nenabízejí jen příležitosti pro vstup těchto lidí do světa práce, ale navíc mladým lidem umožňují aktivně se zapojit do společnosti a přijmout odpovědnost za svůj život;
111. zdůrazňuje, že konečným cílem iniciativy Mládež v pohybu není pouze zlepšit evropské vzdělávací systémy a zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí, ale také vytvořit sociální prostředí, ve kterém každý mladý člověk bude moci realizovat své schopnosti a ambice;
o o o
112. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.