Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2011 o učení se v raném věku v Evropské unii (2010/2159(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte, zejména na její články 3, 18 a 29,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení(1),
– s ohledem na sdělení Komise „Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: Nejlepší start do života pro všechny naše děti“ (KOM(2011)0066),
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“ (KOM(2006)0481),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. ledna 2010 k tématu Péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání(2),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy(3),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů(4),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(5),
– s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství(6),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002,
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů(7),
– s odkazem na své usnesení ze dne 24. března 2009 na téma „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek(8),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0099/2011),
A. vzhledem k tomu, že počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení, které je velmi důležité pro dosažení cílů strategie Evropa 2020,
B. vzhledem k tomu, že děti v nejranějším věku jsou zvláště zvídavé, ochotné k učení a vnímavé a že jsou jim vštěpovány důležité dovednosti jako je schopnost mluvit a vyjadřovat se, ale také sociální dovednosti; vzhledem k tomu, že v tomto věku vznikají základy budoucí školní a profesní dráhy,
C. vzhledem k tomu, že péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání se v Evropské unii provádí různými způsoby a s různě definovanou „kvalitou“, která zásadním způsobem závisí na kulturních hodnotách daného státu a regionu a na výkladu pojmu „dětství“,
D. vzhledem k tomu, že existuje jasné spojení mezi chudým a znevýhodněným prostředím a nízkou vzdělaností a vzhledem k tomu, že rodiny z takového prostředí mají největší prospěch z přístupu k veřejně financovaným službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání; vzhledem k tomu, že u těchto znevýhodněných skupin je malá pravděpodobnost, že budou hledat přístup k veřejně financovaným službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání,
E. vzhledem k tomu, že péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání se obvykle dostává menší pozornosti a nižších investic než všem ostatním stupňům vzdělávání i přes jasné důkazy, že investice do této oblasti přináší výsledky,
F. vzhledem k tomu, že cíle péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání jsou často příliš ovlivněny trhem práce, příliš se soustředí na potřebu zvýšit počet zaměstnaných žen a méně dbají na potřeby a nejlepší zájmy dítěte,
G. vzhledem k tomu, že se mnohé domácnosti potýkají s výraznými obtížemi, pokud se jedná o vzájemné sladění rodinných závazků a pracovního vytížení, a sice v souvislosti s aktuálními změnami na trhu práce, např. se vznikem atypických a flexibilních způsobů práce, které se od zaměstnanců žádají, a se vzestupem nejistých pracovních vztahů,
H. vzhledem k tomu, že existuje přímá vazba mezi blahobytem rodičů a dětí a kvantitativní a kvalitativní nabídkou služeb pro děti v raném věku,
I. vzhledem k tomu, že péče o děti je tradičně považována za přirozenou ženskou aktivitu, což vede k naprosté převaze žen pracujících v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání,
J. vzhledem k tomu, že kvalifikace pracovníků se mezi jednotlivými státy a jednotlivými druhy poskytovatelů velmi liší, a vzhledem k tomu, že ve většině členských států neexistuje povinnost, aby poskytovatelé předškolní péče zaměstnávali pracovníky s určitou kvalifikací,
K. vzhledem k tomu, že v EU se výzkum o vzdělávání malých dětí, který by mohl formovat přípravu a provádění politik v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání v celé EU, provádí jen velmi málo,
Přístup zaměřený na děti
1. vítá následující cíle stanovené v závěrech ze zasedání Evropské rady v Barceloně: do roku 2010 poskytovat péči o dítě pro nejméně 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí ve věku do 3 let, tvrdí však, že Rada a Komise musí tyto cíle revidovat a aktualizovat a do středu svých politik péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání musí postavit potřeby a nejlepší zájmy dítěte;
2. uznává, že cílů strategie Evropa 2020, tedy snahy o vytvoření inkluzívní společnosti zvyšováním zaměstnanosti a snižováním míry předčasného ukončování školní docházky a snižováním chudoby, nemůže být dosaženo, pokud všechny děti nebudou mít odpovídající start do života;
3. konstatuje, že rané dětství je nejdůležitější pro rozvoj poznávacích, senzorických a motorických funkcí, citový a osobní vývoj a osvojování jazyka a je i základem celoživotního učení; uznává, že služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání podporují zdravý mentální a fyzický rozvoj dětí a umožňují jim, aby se z nich stali vyrovnanější lidé; doporučuje proto členským státům, aby zvážily zavedení povinnosti roční docházky do mateřské školy před nástupem do školy;
4. zdůrazňuje, že raný rozvoj zdravého životního stylu, např. zdravý způsob stravování a vhodné a vyvážené cvičení, může mít výrazný vliv na tělesný a duševní vývoj a může být klíčovým faktorem celoživotního zdraví; varuje před tím, aby se děti příliš brzy věnovaly konkrétním intenzivním sportovním aktivitám, jejichž nejdůležitějším cílem je dosažení dobrých výsledků;
5. opětovně upozorňuje na všeobecný význam učení v předškolním věku, zejména při získávání jazykových znalostí a ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové rozmanitosti;
6. Podporuje zavedení a zachování inovativních pedagogických modelů pro výuku jazyků, zejména mnohojazyčné jesle a mateřské školy, což splňuje cíl stanovený v roce 2002 v Barceloně, který zahrnuje učení se regionálním a menšinovým jazykům a jazykům sousedních států;
7. upozorňuje na budování a optimalizaci vzdělávacích zařízení (družin), které o děti pečují mimo dobu strávenou v mateřské škole;
8. zdůrazňuje, že kromě vzdělávání a výchovy mají všechny děti právo na odpočinek, zábavu a hru;
Všeobecné poskytování péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání
9. konstatuje, že podle závěrů Rady ze dne 12. května 2009 by znevýhodnění v oblasti vzdělávání mělo být řešeno poskytováním vysoce kvalitního vzdělávání v raném věku a cílené podpory, jakož i podporou vzdělávání přístupného všem;
10. uznává, že zatímco znevýhodněné sociální skupiny mohou využívat dodatečnou pomoc, poskytování péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání by mělo být teoreticky určeno univerzálně všem rodičům a dětem, bez ohledu na jejich rodinné prostředí a finanční situaci;
11. zdůrazňuje, že děti se zdravotním postižením by měly podle možností využívat běžné služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a v případě potřeby by jim měla být nabídnuta další odborná pomoc;
12. vyzývá členské státy, aby včas prováděly úmluvu OSN o osobách se zdravotním postižením;
13. zdůrazňuje, že členské státy by měly umožnit mnohostranné přístupy v předškolním programu a související praxi;
Zapojení rodičů
14. zdůrazňuje, že rodiče, matky i otcové, jsou v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání rovnocennými partnery; uznává, že služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání by měly být plně participativní a zapojovat veškeré zaměstnance, rodiče a podle možností i samotné děti;
15. zdůrazňuje, že poskytování mateřské a otcovské dovolené v dostatečné délce a provádění účinné a flexibilní politiky trhu práce jsou zásadními složkami účinné politiky péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
16. doporučuje členským státům, aby investovaly do programů vzdělávání rodičů a podle potřeby zajišťovaly jiné formy podpory pro ty rodiče, kteří potřebují další pomoc, např. návštěvy v domácnosti; trvá na tom, že by kromě toho měly být rodičům přímo na místě v dětských zařízeních poskytovány bezplatné a snadno dostupné možnosti poradenství;
17. zdůrazňuje, že kulturní aktivity jsou pro děti obohacením a že se jejich prostřednictvím podporuje dialog mezi jednotlivými kulturami a rozvíjí smysl pro otevřenost a toleranci; poukazuje v této souvislosti opět na to, že je důležité, aby pracovníci v oblasti péče o děti pořádali multikulturní aktivity s dětmi a jejich rodiči;
18. poukazuje na to, že děti rodičů bez legálního povolení k pobytu stále ještě nemají přístup k předškolnímu vzdělávání ve všech členských státech;
19. vyzývá členské státy, aby dětem žadatelů o azyl, uprchlíků, osob se statusem podpůrné ochrany nebo osob, jimž je povoleno pobývat na jejich území z humanitárních důvodů, zajišťovaly přístup k předškolnímu vzdělávání, aby jejich životní šance neomezovaly již od počátku;
Lepší začlenění jednotlivých zařízení
20. vybízí členské státy, aby integrovaly služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, aby zajišťovaly podporu pro jejich rozvoj a související aktivity a zajistily lepší spolupráci a koordinaci různých institucí a ministerstev, která působí v oblasti politik a programů pro děti v raném věku;
21. vyzývá členské státy, aby zařízením péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání poskytly dostatečnou autonomii, aby tato zařízení mohla zachovat svou nezávislost a kreativitu při hledání řešení pro dobré životní podmínky dětí;
22. zdůrazňuje význam inovativních služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, které jsou svou povahou lokální a svádějí dohromady příslušníky společenství z oblasti zdravotní, sociální, z oblasti vzdělávání, kultury a z dalších oblastí;
23. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s místní správou a s neziskovými organizacemi podporovaly a financovaly opatření a projekty, jejichž prostřednictvím by měla být dětem ze znevýhodněných skupin obyvatelstva poskytnuta péče v raném věku a vzdělávání a zároveň zajištěno jejich monitorování a hodnocení;
24. uznává, že musí být zohledňována různorodost rozdílných životních podmínek rodin a s nimi souvisejících odlišných potřeb, a vítá rozmanitou, flexibilní a inovativní nabídku předškolního vzdělávání a péče;
25. vyzývá k vytvoření evropského rámce pro služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, které by uznávaly kulturní rozmanitost členských států a zdůrazňovaly společné cíle a hodnoty;
Hospodářské přínosy
26. zdůrazňuje, že v nestabilním hospodářském ovzduší nesmějí být přehlíženy značné investice do služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání; zdůrazňuje, že členské státy by měly na služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání věnovat odpovídající prostředky;
27. opětovně uvádí, že je prokázáno, že investice do péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání mají následný hospodářský a společenský přínos, například vyšší daňové příspěvky díky silnější pracovní síle spolu s nižšími pozdějšími náklady na zdravotní péči, nižší míru kriminality a méně případů protispolečenského chování; zdůrazňuje, že prevence je účinnější a méně nákladná, než pozdější zásahy;
28. uznává, že kvalitní vzdělávání v raném věku může pomoci omezit předčasné ukončování školní docházky, odstranit znevýhodnění ve vzdělávání, jemuž čelí děti ze znevýhodněných sociálních a kulturních skupin a zmenšit z toho plynoucí sociální nerovnosti, které se dotýkají společnosti jako celku; uvádí, že mladí lidé ze zranitelných sociálních skupin jsou obzvláště ohroženi;
29. zdůrazňuje, že vysoce kvalitní služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání jsou doplňkem, spíše než náhradou, systému sociálního zabezpečení zahrnujícího širokou škálu nástrojů proti chudobě; vyzývá členské státy k řešení chudoby ve společnosti;
Zaměstnanci a kvalitní služby
30. zdůrazňuje, že předškolní věk je nejdůležitější období v emocionálním a sociálním vývoji dítěte a že osoby, které pracují s dětmi předškolního věku musí proto mít odpovídající kvalifikace; zdůrazňuje, že dobré životní podmínky a bezpečnost dětí jsou nanejvýš důležité při přijímání příslušných zaměstnanců;
31. poukazuje na to, že pozitivní vliv programů včasného zásahu může být dlouhodobě zachován pouze tehdy, pokud na ně navazuje kvalitní základní a středoškolské vzdělání;
32. uznává, že nejznatelnější vliv na kvalitu služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání mají kvalifikovaní a řádně proškolení zaměstnanci pracující s malými dětmi, a proto vyzývá členské státy, aby zvýšily normy pro odbornost tím, že pro pracovníky v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání zavedou uznávané kvalifikace; poukazuje na to, že kvalitu mohou ovlivňovat také další faktory včetně poměru počtu pečujících osob a dětí, velikosti skupin a obsahu učebních plánů;
33. uznává, že je žádoucí větší propojení a výraznější přenos přístupů mezi vychovateli v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a učiteli na základních školách, přičemž by měl být kladen důraz zejména na kontinuitu učebních metod;
34. vyzývá členské státy, aby vyvinuly mechanismy za účelem hodnocení dosažených výsledků v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a zajistily, aby byly dodržovány kvalitativní normy s cílem zvyšovat kvalitu služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
35. vyzývá v této souvislosti, aby se při provádění evropského rámce kvalifikací zohledňovala kvalita vzdělání, a tudíž učební výsledky; vyzývá členské státy, aby zajistily odborné vzdělávání pro pracovníky v oblasti péče o děti a jejich vzdělávání s cílem zvyšovat a aktualizovat jejich konkrétní schopnosti;
36. vybízí členské státy, aby zajistily, že všichni kvalifikovaní zaměstnanci v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání budou mít v ideálním případě plat srovnatelný s platem učitelů základních škol;
37. vyzývá členské státy, aby řešily problematiku zastoupení jednotlivých pohlaví v pečovatelských profesích tak, že budou provádět politiku, jejímž cílem je zvyšování počtu mužů v kurzech péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
Výzkum a výměna osvědčených postupů
38. poukazuje na to, že ačkoli je k dispozici velké množství empirických údajů o dětech z některých členských států (které shromažďuje mimo jiné National Association for the Education of Young Children, UNICEF, International Early Years Education Journal a OECD), stále trvá potřeba hlubšího povědomí o rozvoji dětí v rámci péče v raném věku; vyzývá k dalšímu šetření a výzkumu v celé EU a k výměně dosažených výsledků v rámci celé EU, která by zohlednila kulturní různorodost členských států;
39. lituje, že se dostatečně nevyužívá financování ze strukturálních fondů a programů, jako je Comenius, které pedagogům umožňují účastnit se výměn po celé EU; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí o takovýchto programech a fondech mezi pedagogy v rámci služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
40. vítá záměr Komise podporovat zjišťování a výměnu osvědčené politiky a osvědčených postupů prostřednictvím otevřené metody koordinace, jak je uvedeno ve sdělení Parlamentu týkajícím se předškolního vzdělávání a péče, a doporučuje, aby členské státy spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy s cílem prohlubovat stávající programy předškolního vzdělávání a péče;
o o o
41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.