Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména články týkající se výzkumu,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 týkající se sedmého rámcového programu Evropského společenství (jež se stalo po Lisabonské smlouvě Evropskou unií) pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(1),

–  s ohledem zejména na článek 7 výše uvedeného rozhodnutí týkající se sledování, hodnocení a přezkumu 7. rámcového programu,

–  s ohledem na čl. 182 odst. 2 SFEU o úpravě rámcového programu na základě měnících se okolností,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. února 2011 s názvem „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů v odpovědi na zprávu skupiny odborníků o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a na zprávu skupiny odborníků o průběžném hodnocení finančního nástroje pro sdílení rizik“ (KOM(2011)0052),

–  s ohledem na závěry o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum, včetně finančního nástroje pro sdílení rizik, které přijala Rada na svém 3074. zasedání „Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír)“ dne 9. března 2011,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny odborníků s názvem „Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu“ ze dne 12. listopadu 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum(2),

–  s ohledem na zprávu skupiny odborníků s názvem „Hodnocení šestého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na léta 2002–2006“ z února 2009,

–  s ohledem na zprávu skupiny odborníků s názvem „Směrem k organizaci pro hraniční výzkum na světové úrovni“ – přezkum struktur a mechanismů Evropské rady pro výzkum ze dne 23. července 2009,

–  s ohledem na zprávu skupiny nezávislých odborníků s názvem „Hodnocení finančního nástroje pro sdílení rizik v polovině období“ ze dne 31. července 2010,

–  s ohledem na zprávu expertní komise s názvem „První průběžné hodnocení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva“ ze dne 20. prosince 2010,

–  s ohledem na zprávu expertní komise s názvem „První průběžné hodnocení společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC ze dne 30. července 2010,

–  s ohledem na zprávu komise nezávislých odborníků s názvem „Průběžné hodnocení společného programu Asistované žití v domácím prostředí“ z prosince 2010,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů přijaté na plenárním zasedání ve dnech 27. a 28. ledna 2011 a týkající se zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovace v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii(3),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2007 ze dne 22. listopadu 2007 s názvem „Hodnocení rámcových programů pro výzkum a technologický rozvoj (RDT) Evropské unie: je možné zlepšit přístup Komise?“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 8/2009 týkající se sítí excelence a integrovaných projektů politiky Společenství v oblasti výzkumu,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 2/2010 týkající se účelnosti programů podpory, přípravných studií a budování nových infrastruktur šestého rámcového programu pro výzkum,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. září 2010 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0160/2011),

A.  vzhledem k tomu, že 7. rámcový program Evropského společenství pro akce v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací je nejširším nástrojem podpory výzkumu na světové úrovni a představuje základní nástroj výzkumné politiky Evropské unie,

B.  vzhledem k tomu, že je nutné umožnit vývoj vyplývající z revize 7. RP v polovině období vzhledem k četným změnám, k nimž došlo od jeho sjednání a přijetí v roce 2006 (nové instituce, nové politické orgány, hospodářská krize), ale rovněž ke značným finančním prostředkům, jež zbývá využít do jeho skončení,

C.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí uskutečnění Evropského výzkumného prostoru jako konkrétní střednědobý cíl evropské politiky,

D.  vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 učinila z výzkumu a z inovací základní prvek inteligentního, udržitelného a solidárního růstu,

E.  vzhledem k tomu, že výzkum je proces proměňování hospodářské síly ve znalosti, zatímco inovace jsou procesem opačným, kdy se znalosti proměňují v hospodářskou sílu,

F.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí získat prostředky, kterými budou moci společně reagovat na velké společenské, hospodářské, environmentální, demografické a etické výzvy, s nimiž jsou konfrontovány evropské národy, jako je stárnutí obyvatel, oblast zdravotnictví, dodávky potravin, udržitelný rozvoj, velké výzvy v oblasti životního prostředí atd., a vzhledem k tomu, že nalezená řešení musí motivovat jednotlivce, aby přijímali větší odpovědnost za své činy,

G.  vzhledem k tomu, že investice do oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou tou nejlepší možnou dlouhodobou odpovědí na současnou hospodářskou a finanční krizi, která EU umožní stát se společností, jež bude se svými dovednostmi konkurenceschopná na světové úrovni,

H.  vzhledem k tomu, že Evropa si konkuruje s hospodářskými velmocemi, jako jsou Čína, Indie, Brazílie, Austrálie, Spojené státy americké a Rusko, a vzhledem k tomu, že naše schopnost jednat a koordinovat naše úsilí, zejména v oblasti výzkumu, mezi Evropskou unií a konkrétním členským státem velmi výrazně ovlivňuje naši hospodářskou konkurenceschopnost, a tedy možnost financovat naše sociální ambice a dodržet naše závazky vůči dobrým životním podmínkám evropských občanů a ochraně životního prostředí,

I.  vzhledem k tomu, že výdaje na výzkum a vývoj v Evropě jsou nízké ve srovnání s dalšími světovými velmocemi, mimo jiné kvůli nedostatku soukromých investic a rámcových podmínek, jež by tyto investice podporovaly; vzhledem k tomu, že přitažlivost 7. RP pro odvětví průmyslu a využití výzkumu ve prospěch hospodářství se tedy plně neprokázaly; vzhledem k tomu, že bez ohledu na vyčleněné částky se jasně projevuje nutnost lepší koordinace mezi Unií, členskými státy a regiony, při plném respektování specifik a etických rozhodnutí členských států,

J.  vzhledem k tomu, že jen poměrně malá část veřejných investic do oblasti výzkumu, vývoje a investic probíhá v rámci evropské spolupráce,

K.  vzhledem k tomu, že je nutno dospět k lepšímu vztahu mezi akademickou obcí a výzkumnými a průmyslovými odvětvími, aby bylo možné přetvořit výsledky výzkumu do produktů a služeb zajišťujících hospodářský růst a prospěch pro celou společnost,

L.  vzhledem k tomu, že 7. RP by měl být modelován podle stejných obecných principů jako Evropský výzkumný prostor,

M.  vzhledem k tomu, že z částky 54,6 miliardy EUR programu bylo 25,8 miliardy využito v průběhu prvních čtyř let (2007–2010), tj. v průměru ročně 6,5 miliardy a že zbývá investovat 28,8 miliardy během tří posledních let programu (2011 až 2013), tj. v průměru 9,6 miliardy ročně,

N.  vzhledem k tomu, že roky 2011 až 2013 jsou problematickými roky, které vyžadují okamžitě zvláštní pozornost, pokud jde o faktory konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti, jejichž nezbytnými prvky jsou výzkum a inovace,

O.  vzhledem k tomu, že administrativní náročnost, značná byrokracie, nedostatečná transparentnost, neúčinnost a neodůvodněné průtahy zůstávají hlavními nedostatky 7. RP a významně odrazují výzkumníky, průmysl a MSP od účasti na programu, a že proto dosažení významného zjednodušení by mělo být jednou z nejvyšších priorit,

P.  vzhledem k tomu, že cíl zapojení 40 % žen-vědeckých pracovnic do 7. RP je ambiciózní a správný cíl; vzhledem k tomu, že současné zastoupení žen ve výzkumných projektech 7. RP je neuspokojivých 25,5 %,

1.  vítá kvalitu expertních zpráv pro bezprostřední hodnocení 7. RP a finančního nástroje na sdílení rizik, jehož předmětem je kvalita činností, provedení a získaných výsledků, a to přes obecnou povahu mandátu, který expertní skupiny měly; upozorňuje nicméně, že nebylo provedeno celkové hodnocení kroků členských států a Unie;

2.  neumí si vysvětlit zpoždění Komise, která zveřejnila své sdělení dne 9. února 2011, přičemž měla povinnost tak učinit nejpozději v roce 2010, a vyjadřuje politování nad nedostatečností sdělení Komise, pokud jde o současné výzvy, zejména za současné situace hospodářské krize, částky, které zbývá přidělit ze 7. RP apod.;

3.  žádá Komisi, aby se především řídila deseti zvláštními doporučeními, jež vydala expertní skupina;

4.  zdůrazňuje relativní povahu závěrů, které byly v rámci průběžného hodnocení vypracovány, neboť je zjevné, že většina prostředků 7. RP nebyla dosud přidělena, že zahájené projekty dosud probíhají a ostatní projekty financované v rámci 7. RP budou probíhat i po tomto období;

Výsledky 7. rámcového programu

5.  zastává názor, že přes skutečnost, že Evropa nadále zaostává za USA a ztrácí svou vedoucí úlohu, kterou měla vůči rozvíjejícím se ekonomikám, poukazují výsledky 7. RP na přidanou hodnotu tohoto evropského programu k výzkumu a vývoji v Evropě; vyzývá však Komisi, aby zvýšila své úsilí v předávání úspěšných výsledkům členským státům, vědecké komunitě a evropským občanům;

6.  lituje, že dosud neexistuje metoda pro zhodnocení toho, jak dalece projekty financované 7. RP posunuly vědecké poznání;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své komunikační úsilí ohledně 7. RP (i s využitím nových technologií, jako jsou inteligentní výzkumné informační služby), usnadnily přístup k informacím o účasti, oznamovaly nadcházející výzkumné výzvy a šířily výsledky výzkumu; podporuje iniciativy Komise na podporu otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků, pokud je to relevantní a proveditelné vzhledem k právům duševního vlastnictví;

8.  vítá dosaženou úroveň účasti a excelence při výběru projektů; lituje nicméně, že míra úspěchu tohoto programu zůstává obecně dosti slabá a nepřesvědčuje k zapojení zejména MSP, což sehrává obzvláště důležitou roli při přeměně výsledků výzkumu do výrobků a služeb; domnívá se, že zjednodušení správních a finančních pravidel, projektů a postupů lépe vyhovujících potřebám MSP, by mohlo tuto situaci zlepšit;

9.  konstatuje, že znásobení cílů a pokrývaných oblastí a diverzifikace nástrojů rozšířily obsah 7. RP a snížily schopnost 7. RP sloužit specifickému evropskému cíli;

10.  schvaluje posílení konkrétního programu „Spolupráce“, který je i nadále velmi aktuální v souvislosti se současnými vědeckými a technickými výzvami; zdůrazňuje jeho úlohu v rozvoji „kritického množství“ iniciativ výzkumu a vývoje, které by nebylo možno dosáhnout stejným způsobem na úrovni jednotlivých států/regionů, čímž se prokazuje přidaná evropská hodnota; má za to, že nadnárodní vědecká spolupráce musí zůstat prioritou; doporučuje rozvíjení akcí založených na budoucích a nových technologiích a zobecnění používaných plánů na všechna témata; požaduje dále pružné stanovování témat výzev, prahů a stropů pro financování rozlišující mezi velkými a malými projekty; zdůrazňuje, že současný program „Spolupráce“ je příliš úzký a témata často příliš specificky zaměřená na řešení závažných společenských výzev; doporučuje, aby příští rámcový program obsahoval výzvy se širší tematickou působností;

11.  zdůrazňuje, že k účinnému řešení vzrůstajících sociálních problémů bude třeba též interdisciplinárního přístupu; zdůrazňuje, že společenské a humanitní vědy hrají zásadní úlohu při řešení zásadních problémů, jimž čelí EU; vyjadřuje politování nad tím, že v programu „Spolupráce“ jsou jen velmi specifické a úzké výzvy pro oblast sociálních, ekonomických a humanitních věd, což velmi ztěžuje nový a inovační výzkum v této oblasti;

12.  navrhuje, aby byl v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020 výzkum podporovaný 7. RP zaměřen na řešení nejpalčivějších problémů EU v oblastech stanovených v kapitole „Spolupráce“ 7. rámcového programu: zdravotnictví (včetně klinického a preventivního výzkumu a lékařských technologií), potraviny a biotechnologie (včetně bezpečnosti potravin), IKT, nanovědy a nanotechnologie, energetika (včetně energetické účinnosti, inteligentních sítí, obnovitelné energie, CCS, SET-PLAN a využití bioplynu), životní prostředí (včetně změny klimatu, vody, půdy, dřeva a lesů), udržitelná doprava, sociálně ekonomické a humanitní vědy, vesmír a bezpečnost;

13.  navrhuje zesílení výzkumné spolupráce, například aktivit financovaných v rámci zvláštního programu „Spolupráce“; požaduje, aby bylo možné vytvářet malé a středně velké projekty a partnerská konsorcia, která by kromě zvyšování vědecké excelence umožňovala účinnou koordinaci; zdůrazňuje, že přístup výzkumné spolupráce musí zůstat ústředním prvkem rámcového programu;

14.  vítá, že v programu „Myšlenky“ byly dosaženy slibné výsledky na zasedání Evropské rady pro výzkum (ERV) a že má za úkol posílit viditelnost a přitažlivost evropského výzkumu; vyjadřuje politování nad tím, že v ERV není zastoupen a zapojen soukromý sektor; vyzývá Komisi, aby zvýšila financování ERV (což zvýší i míru úspěšnosti) a aby posoudila možnosti dalšího zlepšení struktur a mechanismů ERV, včetně možnosti učinit z ERV nezávislý právní subjekt s rozhodovací pravomocí a přímo odpovědný za svou vědeckou strategii a administrativní řízení, jež by bylo rovněž možno využít jako pilotní pro větší nezávislost dalších financujících agentur pro výzkum a vývoj a pro inovace; podporuje větší transparentnost procesu jmenování vědecké rady a složení komisí pro přezkum; doporučuje, aby ERV i nadále výrazně podporovala jednotlivé excelentní vědce; vyzývá však ERV, aby nabídla možnost podpory týmových projektů, vždy za podmínky, že jsou tyto projekty tvořeny postupem zdola nahoru;

15.  podporuje, jako součást programu „Lidé“, akce s názvem „Marie Curie“, jež jsou cenné pro kariéru výzkumných pracovníků, zajišťují individualizovaný výzkum zezdola nahoru ve velmi široké oblasti témat, zastaví odliv mozků, přilákají velmi slibné mladé výzkumníky z Evropy i ze třetích zemí; s cílem relativně vysoké účasti doporučuje, aby program Marie Curie pro mobilitu pokračoval s rozšířením prostředků v rámci 7. RP, aby se dále zvýšily možnosti mobility výzkumných pracovníků a doktorandů (včetně mobility mezi univerzitním a soukromým sektorem a mezi členskými státy, například zavedením systému výzkumného voucheru, v jehož rámci by peníze na výzkum následovaly výzkumníky při přesunu); domnívá se však, že v řadě akcí „Marie Curie“ je prostor pro zjednodušení; vyjadřuje však politování nad tím, že většina vědecké činnosti v EU stále probíhá za nejistých pracovních podmínek;

16.  domnívá se, že mají-li se zvýšit lidské zdroje vyhrazené na výzkum a inovace v Evropě, je nezbytné zatraktivnit profesní dráhu v této oblasti tím, že budou odstraněny administrativní překážky a uznána hodnota a doba odborné přípravy a práce v jakémkoli výzkumném středisku; za tímto účelem vybízí Komisi a členské státy, aby zavedly společný systém pro hodnocení úrovně a kariéry výzkumných pracovníků a pro hodnocení výkonnosti vysokých škol; znovu potvrzuje, že je důležité investovat do vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností a doplnit propojení mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi;

17.  je skeptický k různorodosti cílů programu „Kapacity“ a problémů z nich vyplývajících, zejména v oblasti mezinárodní spolupráce a pokroku v otázce hlavní výzkumné infrastruktury (ESFRI); domnívá se, že existuje jasná potřeba akcí pro malé a střední podniky a pro inovativní malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby tyto akce i jejich rozpočet přinejmenším zachovala a současně přijala opatření na zlepšení jejich provádění; domnívá se, že projekty ERA-NET, ERA- NET + Infrastruktura a iniciativy na základě článku 185 plní svou roli při strukturování Evropského výzkumného prostoru (EVP);

18.  uznává, že „společné technologické iniciativy“ (JTI) jsou užitečné pro konkurenceschopnost evropského průmyslu; nicméně lituje právních a administrativních překážek (právní subjektivita, finanční pravidla a někdy i duševní vlastnictví), které mohou mnohé klíčové aktéry výzkumu a malé a střední podniky odradit od účasti; dále vyjadřuje politování nad heterogenní správou a právní strukturou a nad vysokými provozními náklady spojenými s řádným fungováním při „rozjezdu“ společných technologických iniciativ; vyzývá členské státy, aby splnily své závazky, jestliže přislíbily spolufinancování společných technologických iniciativ; vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla a míry financování pro obdobné kategorie účastníků společných technologických iniciativ podle modelu 7. RP, mimo jiné pokud jde o spolufinancování ze strany států; požaduje, aby byl více zapojen do politického dohledu nad těmito nástroji, zejména s ohledem na zajištění vhodné rovnováhy účasti a činností; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by neměly vést k outsourcingu veřejného financování a měly by zůstat v mezích státní podpory a řešit předkonkurenční otázky;

19.  žádá Komisi, aby poskytla Parlamentu jasné a podrobné informace o fungování společné technologické iniciativy (JTI) s uvedením jejich právního statutu, informací o tom, kteří lidé tvoří správní radu a jakou činnost vykonávají;

20.  bere na vědomí systematičtější využívání příliš otevřených výzev k podávání návrhů (vzestupný přístup) pro zajištění dlouhodobé kapacity výzkumu; zdůrazňuje však , že je nutné zachovat rovnováhu mezi přístupy (zdola nahoru a shora dolů), neboť oba vyhovují konkrétním potřebám; zdůrazňuje, že při vytváření výzkumných programů je nutné konzultovat a spolupracovat s výzkumnými pracovníky, zástupci průmyslu i občanské společnosti;

21.  domnívá se, že zejména s ohledem na strategii EU 2020 a cíl inteligentního růstu je nezbytně nutné určit některé z oblastí, které se jeví jako nejslibnější z hlediska konkrétních aplikací umožňujících z etického hlediska maximální míru sdílení, jako oblasti společného výzkumu; zdůrazňuje, že tyto oblasti by mohly být součástí společné výzkumné platformy financované Evropskou unií a podporované společnou sítí pro výměnu údajů, která by měla být považována za mimořádně důležitý a prioritní zájem;

22.  lituje skutečnosti, že financování výzkumu je v Evropě dosud příliš roztříštěno s více zdroji financování z členských států a Společenství, jež používají různé priority, hodnotící kritéria , definice a postupy, což vede nutně k překrývání, zmatkům, chybám a nedostatku „kritického množství“. žádá Komisi, aby zařadila výměnu a spolupráci mezi různými programy EU a programy členských států na přední místo svého programu; žádá Komisi o provedení analýzy v zájmu lepšího propojení mezi vnitrostátními a evropskými akcemi, včetně možné koordinace při vyhlašování výzev k předložení návrhů i při hodnocení projektů i při identifikaci vnitrostátních pravidel nebo právních předpisů, které brzdí nebo komplikují finanční řízení mezinárodních projektů výzkumné spolupráce; žádá, aby výzvy k předkládání návrhů, včetně výzev z července 2011, byly vydávány na základě konzultací s členskými státy, aby nedocházelo k duplicitě nebo konkurenci s vnitrostátními iniciativami, ale aby se tyto iniciativy vzájemně doplňovaly; v této souvislosti se domnívá, že by měl být posílen systém ERA-NET jakožto nástroj na podporu excelence a rozvoj kritérií pro ukazatele kvality, což je základem pro koordinaci mezi programy nebo společnými podniky; navrhuje, aby 7. RP získal hojné aktéry spravující vnitrostátní programy zahrnuté do společného plánování, aby se rámcové programy pro výzkum a vývoj rozvíjely podle logiky projektového řízení a řízení programu, avšak s přihlížením k řízení malých projektů; domnívá se, že aby byl společný program úspěšný, měly by být programy zvoleny na základě excelence, přizpůsobeny potřebám každého z odvětví, měla by být posílena koordinační úloha Komise a účast členských států by měla odpovídat jejich finančním závazkům; žádá, aby byly poslední tři roky 7. RP věnovány podpoře strukturování Evropského výzkumného prostoru;

23.  má pochybnosti ohledně toho, že je často možné financovat jeden – a pouze jeden – návrh na jednu výzvu, což způsobuje plýtvání zdroji investovanými do přípravy a hodnocení excelentních návrhů a neposkytnutí finančních prostředků na některé excelentní myšlenky; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost financování excelentních výzkumných projektů, které nebyly vybrány, prostřednictvím dodatečného rozpočtu na výzkum (odpovídajícího prostředkům financování výzkumu), do kterého by přispívaly členské státy, regionální a strukturální fondy a soukromý sektor;

24.  zdůrazňuje důležitost přímých akcí Společného výzkumného střediska a jejich příspěvek k udržitelnému rozvoji, konkurenceschopnosti, zajištění dodávek jaderné energie a její bezpečnosti;

25.  uznává důležitost projektu Propojení Černého moře (BSI) pro vytvoření regionální výzkumné a vzdělávací sítě v širší oblasti Černého moře a její napojení na síť GEANT a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala výzkumné projekty v černomořském regionu, např. projekty HP-SEE, SEE-GRID, SCENE, CAREN a BSRN;

26.  vyzývá Komisi, aby v rámci 7. RP a budoucího finančního rámce zajistila odpovídající financování výzkumu a vývoje v oblasti aplikací a služeb globálního navigačního satelitního systému (GNSS);

27.  zdůrazňuje, že veškerý výzkum prováděný jako součást 7. rámcového programu musí probíhat v souladu se základními právy, jak jsou uvedena v Evropské chartě; proto naléhavě požaduje, aby Komise neprodleně zveřejnila všechny dokumenty týkající se projektu INDECT (výzkumného projektu financovaného na základě 7. rámcového programu, který se zaměřuje na vývoj automatizovaného systému pro sledování, který nepřetržitě kontroluje internetové stránky, bezpečnostní kamery a jednotlivé počítačové systémy) a stanovila jasný a přísně vymezený mandát týkající se cíle tohoto výzkumu, jeho uplatnění a koncových uživatelů projektu INDECT; zdůrazňuje, že projekt INDECT by neměl získat finanční prostředky ze 7. rámcového programu dříve, než bude důkladně vyhodnocen jeho možný vliv na základní práva;

Účast v 7. RP

28.  zdůrazňuje, že se nezdá, že by se průmysl více zapojil ve srovnání s předchozími RP, zvláště v programu „Spolupráce“; žádá proto, aby Komise provedla podrobnou analýzu schopnosti tohoto programu účinněji využívat investice ze soukromého sektoru;

29.  domnívá se, že postup při zveřejňování výzev k předkládání projektů v případě dalších partnerů by měl být založen na základním předpokladu, totiž že příslušné společnosti a výzkumní pracovníci mají hluboké znalosti týkající se projektu a toho, které partnery nejvíce potřebují, a že Komise by měla vyhodnotit písemné odůvodnění, které konsorcium předložilo ohledně svého výběru, spíše než aby společnosti a výzkumné pracovníky nutila k tomu, aby se řídili pořadníky odborníků provádějících dané hodnocení;

30.  vítá výsledky 7. RP pro malé a střední podniky, a to pokud jde o opatření na podporu MSP v kapitole Kapacity, program Eurostars a15% cíl v kapitole „Spolupráce; s cílem dále usnadnit účast MSP vyzývá k vydávání většího počtu netématických výzev pro MSP, častějších výzev k podávání návrhů zaměřených na specifické aktivity MSP (nebo trvale otevřených výzev), dále ke zjednodušení pravidel (včetně pravidel pro program Eurostars) a zkrácení doby pro udělení grantů; doporučuje, aby byly malé a střední podniky aktivněji zapojeny do procesu využívání výsledků;

31.  domnívá se, že by měla být podporována účast mladých vědců v projektových týmech v rámci aktivit výzkumné spolupráce realizovaných průmyslem a vědeckými organizacemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly specifická opatření zaměřená na zvýšení účasti mladých výzkumných pracovníků v rámcových programech; vyzývá Komisi, aby přezkum sedmého rámcového programu v polovině období využila k podpoře zaměstnávání mladých vědců navrhováním pravidel a způsobů účasti na akcích takovým způsobem, aby mohli najímaní mladí výzkumníci čerpat podstatnou část finančních prostředků;

32.  konstatuje se znepokojením relativně skromnou účast některých členských států na 7. RP, která nepřispívá k územní soudržnosti a vyváženému rozvoji v Evropě; je přesvědčen, že lepší koordinace, provázanost a synergické působení mezi 7. RP a strukturálními fondy a fondy soudržnosti i lepší využívání programu „Lidé“, by mohly usnadnit účast nedostatečně zastoupených členských států; domnívá se, že využíváním strukturálních fondů na posílení výzkumné infrastruktury a budování kapacit při výzkumu a inovacích, by mohly všechny členské státy dosáhnout vyšší úrovně excelence (výstup k excelenci); vítá proto vytvoření skupiny odborníků pro synergie (SEG), zřízené pro nalezení synergií mezi 7.RP, strukturálními fondy a rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace; zdůrazňuje nicméně, že je naprosto nezbytné rozlišovat mezi kritérii pro 7. rámcový program a strukturálními fondy, jelikož při přidělování finančních prostředků ze 7. rámcového programu (jež je cele řízeno a koordinováno Komisí) by měl převážit princip dosahování vynikajících výsledků pro zajištění maximálního přínosu oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Evropě; s uspokojením konstatuje, že na období let 2007–2013 byla v rámci fondů soudržnosti jako podpora inovací přidělena částka 86 miliard EUR (25 % z celkové částky), ze které 50 miliard EUR tvoří prostředky přidělené na základní výzkum a technický rozvoj, což představuje celkový rozpočet 7. rámcového programu; zdůrazňuje význam teritoriálního rozměru výzkumu a vývoje se zohledněním specifických potřeb a schopností jednotlivých území při vypracovávání příslušných politik („inteligentní specializace“); vidí proto zapojení regionálních a místních orgánů jako klíčové při posilování výzkumných a inovačních kapacit svého regionu; doporučuje, aby byly současné nevyčerpané finanční prostředky z rozpočtu EU až do konce roku 2013 a prostředky na období 2014–2020 více orientovány na inovace, vědu a výzkum, a to z hlediska lidských zdrojů, rozvoje a infrastruktury;

33.  vítá stálé, byť nesmělé pokroky k vyváženější účasti mužů a žen na 7. RP, neboť odlišnost je důležitá pro kreativitu a inovace; zdůrazňuje, že ženy v oblasti výzkumu mají tendenci pracovat na menších, méně profilovaných výzkumných projektech a že zdá se, že existuje vysoce problematický „skleněný strop“ pro ženské výzkumnice vedoucí ke snižování podílu výzkumných pracovnic s významnějšími pozicemi, jak to ukazuje rovněž malý počet výzkumných pracovnic vybraných pro pokročilý výzkumný grant ERC; souhlasí s tím, že opatření ke zvýšení účasti žen by měla být prosazována i během celé realizace projektů (ze zvláštním zřetelem na pružnou pracovní dobu, zlepšení zařízení péče o dítě, sociálního zabezpečení a rodičovské dovolené) a Komise by měla aktivněji přistupovat k podpoře vědeckých pracovnic a zaměřit se na aktivizaci členských států k tomu, aby se zabývaly rozdílným postavením mužů a žen; zdůrazňuje, že cíl 40% účasti žen v programových a poradních komisích by měl být prosazován citlivě; žádá Komisi, aby vytvořila průřezový výbor, který by monitoroval a poskytoval zprávy týkající se zastoupení výzkumných pracovnic a rozvíjela akční plán pro rovnost pohlaví v souladu s doporučeními uvedenými v následném hodnocení 6. rámcového programu; vyzývá vysoké školy a orgány EU, aby podporovaly vědu jako zajímavou oblast pro obě pohlaví, a to od raných fází vzdělávání, a aby podporovaly výzkumné pracovnice coby vzory;

34.  vyzývá, aby byla na regionální úrovni uznána významná úloha, kterou hrají zprostředkovatelské subjekty (např. obchodní komory, síť Enterprise Europe Network a regionální inovační agentury), které tvoří spojnici mezi inovativními malými a středními podniky v každém regionu a mezi Komisí;

35.  domnívá se, že tyto programy by měly být zpřístupněny i pro mezinárodní partnery; poukazuje na to, že základním principem by měla být (za určitých okolností) možnost financovat z prostředků na určitý projekt i zahraniční skupiny, což by se mělo týkat všech projektů; odmítá myšlenku, že Komise je lépe schopna určit, kdo by se měl stát partnerem pro spolupráci, než sami výzkumní pracovníci;

36.  domnívá se, že by 7. RP měl potvrzovat své priority v oblasti mezinárodní spolupráce, zastává názor, že výběr zemí a témat, na něž se zaměří akce mezinárodní spolupráce, by měl probíhat v součinnosti se členskými státy s cílem zajistit, aby tyto akce byly doplněním akcí všech zúčastněných stran; potvrzuje však znovu, že je nutné věnovat pozornost spolupráci s rozvojovými zeměmi;

Financování

37.  domnívá se, že úroveň financování 7. rámcového programu, která je důvěryhodná a nezbytná, musí být alespoň zachována s cílem vyrovnat se s velkými sociálními výzvami a připomíná, že RDI je dlouhodobou investicí a je klíčovým prvkem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020;

38.  domnívá se, že výdaje v rámci 7. RP i celková orientace výzkumu by měly být v co největší míře sladěny s celkovými politickými cíli stanovenými ve strategii Evropa 2020; domnívá se, že aby bylo dosaženo pokroku v oblasti důležitých výzkumných úkolů, je nutné zajistit střednědobé až dlouhodobé finanční nástroje, které by podporovaly jak základní výzkum, tak i spolupráci s průmyslovými podniky a dalšími externími partnery;

39.  zdůrazňuje základní úlohu výzkumných infrastruktur a zdůrazňuje, že jejich rozvoj a financování (založené na seznamu ESFRI a zahrnující obstarání laboratorního vybavení a nástrojů a jejich údržbu) by mělo být lépe koordinováno a spolufinancováno mezi 7. RP, nástroji EIB, strukturálními fondy a vnitrostátními a regionálními politikami; domnívá se, že je třeba se vyhnout zdvojování výzkumných infrastruktur v různých členských státech a že je třeba posílit otevřený a na špičkovosti založený přístup k výzkumným infrastrukturám; vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto úsilí na posílení výzkumných infrastruktur v rámci 7. RP, zejména tam, kde je nejvýznamnějším cílem přidaná hodnota na úrovni EU;

40.  domnívá se, že ti, kdo získávají finanční prostředky na vybudování výzkumné infrastruktury, by měly jednoznačně odůvodnit svou úlohu a způsob využívání zařízení, laboratoří a výzkumného a technického personálu; v tomto ohledu se domnívá, že je nutné vytvořit monitorovací a kontrolní systém, který by sledoval dodržování dohod;

41.  vyzývá členské státy a EU, aby splnily své finanční závazky, včetně závazků týkajících se akcí na základě článků 185 a 187, vyplývající z mezinárodních dohod v oblasti výzkumu;

42.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na finanční cíl v oblasti výzkumu a technického rozvoje do roku 2020, který činí 3 % HDP, a na uznání, že výzkum a inovace jsou jediným zaručeným způsobem, jak dosáhnout hospodářského oživení v EU, zvážila možnost stanovit do roku 2015 prozatímní závaznou míru financování výzkumu a technického rozvoje přibližně na 1 % HDP;

Úloha inovací

43.  konstatuje posílenou úlohu „inovací“ v budoucích pracovních programech; zastává názor, že aby měly výzkumné a inovační programy zřetelný dopad na trh a společnost, měly by být naplánovány akce, které umožní optimální využívání a komercionalizaci výsledků výzkumů, jako je zahrnutí obchodního potenciálu výsledků výzkumu do zvláštních výzev nebo hodnotících kritérií v konkrétních oblastech; vyzývá Komisi, aby začala financovat demonstrace, pilotní a ověřovací projety před koncem 7. RP a aby zvážila systém financování na oceňování úspěšných projektů a podpořila jejich uvedení na trh a doplnila současné financování předem; v této souvislosti se rovněž domnívá, že je nutná úzká koordinace mezi 7. RP, CIP a strukturálními fondy;

44.  konstatuje, že bude-li 7. RP strukturován tak, že bude rozlišovat mezi vědou pro vědecké účely, vědou pro konkurenceschopnost a vědou pro společnost, hrozí, že zůstane nezohledněný postupný přechod od základního k aplikovanému výzkumu a inovacím; upozorňuje na potřebu zabránit tomu, aby bylo úspěšné provádění integrovaných projektů brzděno rigiditou struktur;

45.  domnívá se, že jak 7. RP, tak budoucí 8. RP by měly více přispět k rozvoji průmyslu v Evropě, a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly aplikovaný výzkum;

46.  i když uznává, že 7. RP je přednostně zaměřen na výzkum a technický rozvoj, zdůrazňuje důležitost plánování politik EU a programů takovým způsobem, aby byly co nejlépe využity synergie mezi celým hodnotovým řetězcem výzkumu a vývoje (od výzkumu a vzdělávání, přes inovace až k tvorbě pracovních příležitostí; domnívá se, že to je jediný způsob, jak dosáhnout cílů stanovených v „inovační unii“ a k urychlení přeměny Evropy ve společnost založenou na znalostech; v tomto ohledu, i když vítá současný rozvoj inovativního hodnocení, vyzývá k širší definici inovace (včetně inovací netechnického charakter a inovací přinášejících pracovní příležitosti) a k vývoji účinnějších modelů, metodik a nástrojů k měření a podpoře inovací, včetně prostřednictvím veřejných zakázek, stanovení norem a finančního inženýrství;

47.  uznává, že evropské technologické platformy, společné technologické iniciativy (JTI) a partnerství veřejného a soukromého sektoru přispívají k větší účasti průmyslu a vyzývá k jejich upevnění v budoucích programech;; zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit přiměřená pravidla týkající se účasti (včetně duševního vlastnictví) a míry financování (včetně míry financování u nepřímých nákladů) s cílem přilákat větší počet MSP, veřejných výzkumných ústavů a menších výzkumných organizací a zajistit tak větší rovnováhu zúčastněných stran a účast v JTI a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Sledování opatření ke zjednodušení

48.  je znepokojen přílišnou administrativní zátěží 7. RP; zdůrazňuje, že zjednodušující opatření, jež nevyžadují změnu předpisů, by měly být zavedeny co nejdříve za současného respektování jednoduchosti, stability, konzistentnosti, právní jistoty, transparentnosti a důvěry, a vybízí Komisi, aby projednala další zjednodušující opatření včetně využití příspěvků žadatelů, i další sjednocení s výpočetními účetními metodami používanými ve vnitrostátních systémech financování; vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření na podstatné zkrácení doby od podání žádosti do obdržení grantu, omezila byrokratické postupy pro přípravu, předkládání a hodnocení projektu (včetně prostřednictvím používání portálu pro podávání žádostí EU založeného na ekvivalentním modelu USA), snížila počet periodických zpráv o finančním stavu a dokumentů auditu za období, jehož se zpráva týká, a nalezla lepší rovnováhu mezi výzkumnými riziky a kontrolou; zdůrazňuje, že kultura výzkumu v EU, jež není nakloněna rizikům, by mohla bránit financování vysoce rizikových výzkumných nápadů s nejvyšším potenciálem dosáhnout zásadních objevů, a proto vybízí k přijetí přístupu založenému na důvěře, který se bude vyznačovat větší tolerancí k riziku a možnosti neúspěchu, oproti přístupu založenému čistě na výsledcích, který by mohl bránit inovativnímu výzkumu; doporučuje zjednodušenou interpretaci a další vyjasnění při stanovování způsobilých nákladů; podporuje navrhovanou revizi finančního nařízení za účelem zjednodušení postupů a žádá o revizi a/nebo rozšiřující výklad služebního řádu EU v otázkách osobní odpovědnosti; vyzývá k přesnějším, konzistentnějším a transparentnějším postupům auditu včetně používání měně náhodného výběru vzorků a realističtějších kritérií, jako je zkušenost účastníků a pozadí chyb a dodržování podmínek;

49.  znovu opakuje, že je důležité bezodkladně zavést opatření zaměřená na zjednodušení postupů, správy a finančních záležitostí v současném řízení 7. RP, jak je uvádí usnesení Parlamentu ze dne 11. listopadu 2010; vítá rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2011, které zavádí tři zjednodušující opatření, i vytvoření jednotného registračního nástroje; žádá Komisi, aby tato opatření rychlým a jednotným způsobem provedla a aby přezkoumala, zda není možné přijmout další zjednodušující opatření; vyjadřuje politování nad závažnými problémy interpretace a právní nejistoty účastníků 7. RP a znovu vyjadřuje přání, aby spory probíhající v současnosti mezi Komisí a příjemci všech těchto rámcových programů byly urychleně vyřešeny a byla přitom respektována zásada svědomité správy veřejných prostředků; žádá Komisi, aby umožnila příjemcům konzultovat zúčtovací výbor pro výzkum během projektu nebo po jeho skončení, s cílem objasnit otázky související s výpočtem nákladů, pravidel účasti a auditů včetně dodatečných auditů; zdůrazňuje, že je nevyhnutelné zachovat vše, co funguje dobře, a změnit jen ty předpisy, které je třeba přizpůsobit;

50.  žádá o přijetí opatření, která by zkrátila čas potřebný na udělení grantu a jež by byla zaměřena na zlepšení procentního podílu grantů podepsaných v roce 2011 za dobu kratší než osm měsíců a za dobu kratší než šest měsíců během zbývajícího období;

51.  vítá doporučení zkrátit čas přidělování a žádá, aby před vytvořením jakýchkoli nových nástrojů v 7. rámcovém programu bylo provedeno důkladnější zhodnocení již existujících nástrojů;

52.  navrhuje, aby Komise pomáhala veřejným subjektům zlepšit jejich systém řízení na základě hodnocení prováděných bez důsledků z hlediska financování, což by mělo přispět k tomu, aby tyto subjekty přijaly řadu opatření zaměřených na zdokonalení jejich schopnosti řídit projekty a realizovat je v rámci konkrétní lhůty nepřesahující jeden rok;

Finanční nástroj pro sdílení rizik (MFPR)

53.  domnívá se, že MFPR hrál rozhodující roli, a to jak z kvalitativního, tak i z kvantitativního hlediska, vedoucí ke zvýšení investic do iniciativ pro výzkum a vývoj v době krize, kdy bankovní sektor již nebyl schopen tuto roli vykonávat, což v prvních letech přineslo 8 miliard EUR ve formě půjček, jež vytvořily investice za více než 20 miliard EUR;

54.  projevuje nicméně své znepokojení nad směšnou částkou přidělenou na výzkumné infrastruktury, univerzity a výzkumné organizace a malé a střední podniky, zejména inovativní MSP, a nad existencí notoricky známých zeměpisných a odvětvových rozdílů v poskytování půjček; podporuje doporučení expertní skupiny pro zlepšení účasti některých nedostatečně zastoupených cílových skupin a souhlasí se závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011, zejména s její výzvou, aby byly přezkoumány všechny možnosti s cílem zhodnotit práva duševního vlastnictví na evropské úrovni, a zejména s cílem usnadnit přístup MSP na trh znalostí;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že projekty finančního nástroje s rozdělením rizika (FNRR) byly zahájeny pouze v 18 členských státech EU a dvou přidružených státech, a že zastoupení MSP, vysokých škol / výzkumných orgánů a výzkumných zařízení v rámci FNRR je v současnosti podprůměrné; žádá Komisi, aby zhodnotila příčiny, proč devět zbývajících členských států EU nevyužilo tento nový nástroj, který se ukázal mít rozhodující přínos při zvyšování financování výzkumu, rozvoje a inovací, a aby zajistila účast všech dotyčných zemí;

56.  žádá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly propagaci týkající se dostupnosti půjček v rámci finančního nástroje pro sdílení rizik (RSFF) na úrovni členských států a zabezpečily, aby potenciální účastníci měli přiměřené informace a podporu k získání přístupu k půjčkám v rámci RSFF, a to zejména v těch členských státech, jejichž měnou není euro;

57.  doporučuje, aby používání tohoto inovativního finančního nástroje pokračovalo a zvýšilo se v 7. RP a v budoucnosti i v 8. RP, pokud jde o lepší přístup k financování a podporu soukromých investic; zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit, aby tyto finanční nástroje byly vhodné pro MSP;

Celkové závěry a budoucí zaměření

58.  žádá, aby se při využívání 7. RP braly v úvahu různé důsledky hospodářské krize v každém členském státě pro léta na konci programu (2011 až 2013), vzhledem ke značným finančním částkám (28,8 miliardy EUR na více než 3 roky), jež zbývá naprogramovat, k cílům, kterých má být dosaženo v rámci strategie Evropa 2020, a v přípravě Evropského výzkumného prostoru a Inovační unie; žádá zejména o sladění cílů 7. RP se strategií EU v oblasti efektivního využívání zdrojů, surovin a digitální agendy;

59.  domnívá se, že zbývající částky by neměly být oblasti výzkumu odebrány a neměly by být použity na jiné programy nebo nástroje, které nepatří do oblasti výzkumu a inovací nebo cílů a působnosti 7. RP;

60.  zdůrazňuje, že je třeba posílit, stimulovat a zabezpečit financování výzkumu a vývoje v Unii prostřednictvím podstatného navýšení příslušných výdajů po roce 2013; domnívá se, že toto navýšení financování, v ideálním případě zdvojnásobení rozpočtu, musí posílit udržitelný růst a konkurenceschopnost; zdůrazňuje tedy, že toto navýšení prostředků musí být spojeno s přístupem, který by se více orientoval na výsledky a výkonnost, a s radikálním zjednodušením postupů financování; podporuje další spolupráci mezi různými programy EU RDI, například pro názvem „Společný strategický rámec pro výzkum a inovace“; domnívá se, že kontinuita budoucích programů bude po svém zavedení důležitá pro všechny zúčastněné aktéry;

61.  zdůrazňuje, že je důležité zvážit zhodnocení výsledků dosažených ve všech oblastech, které byly vymezeny jako politické priority financování, a jejich účinnost s cílem zlepšit hodnocení budoucích programů;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s.1 (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0401. (3) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 104.