Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) nazvané „International cooperation in oversight of credit rating agencies“ (Mezinárodní spolupráce při dohledu nad ratingovými agenturami),

–  s ohledem na společné fórum konané v červnu 2009, které zkoumalo využívání úvěrových ratingů,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu nazvanou „Improving financial regulation“ (Zlepšení finanční regulace), která byla dne 25. září 2009 předložena vedoucím představitelům skupiny G-20,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu ze dne 29. října 2010 nazvanou „Global Financial Stability Report: Sovereigns, Funding and Systemic Liquidity“ (Zpráva o celosvětové finanční stabilitě: Vlády, finanční prostředky a systémová likvidita),

–  s ohledem na prohlášení přijaté na summitu skupiny G-20, které se ve dnech 26. a 27. června 2010 konalo v Torontu,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 27. října 2010 nazvanou „Principles for reducing reliance on CRA ratings“ (Zásady snižování závislosti na hodnocení ratingových agentur),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci, kterou Komise zahájila dne 5. listopadu 2010,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0081/2011),

A.  vzhledem k tomu, že vítá vynakládané úsilí o regulaci ratingových agentur na celosvětové, mezinárodní i evropské úrovni,

B.  vzhledem k tomu, že ratingové agentury by měly zprostředkovávat informace, čímž odstraňují informační asymetrii na kapitálových trzích a usnadňují přístup na globální trh, snižují náklady na získávání informací a rozšiřují potenciální skupinu vypůjčovatelů a investorů, čímž poskytují likviditu a transparentnost trhům a napomáhají stanovovat ceny,

C.  vzhledem k tomu, že v nejnovějších právních předpisech byla ratingovým agenturám přisouzena další úloha, kterou lze označit za „certifikační“, což odráží skutečnost, že rating je stále více zakotven v regulatorních kapitálových požadavcích,

D.  vzhledem k tomu, že finanční subjekty vkládaly do posudků agentur příliš velkou důvěru,

E.  vzhledem k tomu, že ratingové agentury hodnotí tří rozdílné sektory (veřejný sektor, společnosti a strukturované finanční nástroje), a vzhledem k tomu, že se výrazným způsobem podílely na vzniku finanční krize tím, že nesprávně přidělovaly ratingy stukturovaným finančním nástrojům, které pak musely být během krize sníženy v průměru o tři až čtyři stupně,

F.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1060/2009 bylo první reakcí na finanční krizi, přesto se již zabývá nejnaléhavějšími problémy a podrobuje ratingové agentury dohledu a regulaci; vzhledem k tomu, že však neřeší všechny zásadní problémy a ve skutečnosti vytváří několik nových překážek pro vstup na trh,

G.  vzhledem k tomu, že nedostatek regulační jistoty v tomto odvětví ohrožuje řádné fungování finančních trhů EU, a proto žádá Evropskou komisi, aby před předložením dalších pozměňovacích návrhů k nařízení (ES) č. 1060/2009 řádně zjistila nedostatky nového rámce a provedla posouzení dopadu různých případných alternativ, aby tyto mezery zaplnila, včetně možnosti dalších legislativních návrhů,

H.  vzhledem k tomu, že odvětví ratingových agentur se potýká s různými problémy, z nichž nejzávažnějšími jsou nedostatek kompetence, oligolistické struktury a nedostatečná odpovědnost a transparentnost; vzhledem k tomu, že problémem dominantních ratingových agentur je zejména platební model a že klíčovým problémem regulačního systému je nadměrné spoléhání na externí úvěrové ratingy,

I.  vzhledem k tomu, že nejlepším způsobem na posílení hospodářské soutěže je vytvoření účinného regulačního prostředí efektivně podporujícího vstup na trh a provedení hloubkové analýzy současných překážek vstupu a dalších faktorů ovlivňujících hospodářskou soutěž,

J.  vzhledem k tomu, že za normálních okolností si účastníci trhu většinou nesprávně vysvětlují či přehlíží základní metody a smysl úvěrových ratingů, a sice že usiluje o podchycení pravděpodobnosti selhání,

K.  vzhledem k tomu, že nedávný vývoj krize eura zdůraznil významnou úlohu ratingu státních dluhů a zároveň nekonzistentnost i procykličnost v regulačním využívání ratingů,

L.  vzhledem k tomu, že je nutno zajistit nezávislost ratingů na tržních a politických vlivech, bez ohledu na to, jaké nové struktury a obchodní modely se objeví, a to i v kontextu správy ekonomických záležitostí a zátěžových testů,

M.  přestože se ratingy mohou měnit a mění v důsledku základních přizpůsobení rizikovému profilu a novým informacím, měly by usilovat o stabilitu a nekolísat s náladami trhu,

N.  vzhledem k tomu, že systém Basilej II vedl k přehnanému spoléhaní se na externí ratingy a v některých případech vedl banky k tomu, že se rozhodly neprovádět nezávislá hodnocení svých rizik,

O.  vzhledem k tomu, že nedávné nařízení o ratingu přijaté ve Spojených státech (Dodd Frank akt) přineslo menší normativní závislost na ratinzích agentur,

Makroúroveň: regulace finančního trhu
Přílišná závislost

1.  domnívá se, že vzhledem ke změně využívání úvěrových ratingů, a to tak, že emitent je hodnocen nikoli proto, aby získal přístup na světové kapitálové trhy, ale aby mohl dosáhnout na preferenční zacházení v regulačním rámci, je nutné co nejvíce a v reálné lhůtě omezit přílišnou závislost globálního systému finanční regulace na externím ratingu;

2.  domnívá se, že je třeba omezit narušování hospodářské soutěže zapříčiněné běžnou praxí, že ratingové agentury oceňují účastníky trhu a zároveň od nich přijímají pokyny;

3.  schvaluje zásady, jež v říjnu 2010 stanovila Rada pro finanční stabilitu a v nichž jsou uvedeny obecné pokyny, jak snížit závislost na externích úvěrových ratinzích, a vítá veřejnou konzultaci, kterou Komise zahájila v listopadu 2010; žádá Komisi, aby prověřila, zda a jakým způsobem využívají členské státy ratingu pro regulační účely s cílem snížit všeobecnou přílišnou závislost finančního regulačního systému na ratinzích,

4.  poukazuje na nedostatky standardizovaného přístupu regulačního rámce Basilej II, který umožňuje stanovit regulatorní kapitálové požadavky na finanční instituce na základě externích úvěrových ratingů; považuje za důležité zřídit odpovídající kapitálový rámec, který zajistí důkladné interní zhodnocení rizik, lepší dohled nad tímto hodnocením rizik a zlepšený přístup k informacím důležitým z hlediska úvěru; podporuje v této souvislosti častější používání přístupu založeného na interním ratingu, pokud je spolehlivý a bezpečný a pokud velikost, kapacita a sofistikovanost dané finanční instituce umožňuje náležité hodnocení rizik; domnívá se, že aby byly zajištěny rovné podmínky, je důležité, aby interní modely respektovaly parametry předepsané nařízením EU a aby prošly důkladným zhodnocením ze strany dohledu; současně se domnívá, že menší subjekty s méně propracovanou strukturou a kapacitou by v případě, že interní hodnocení úvěrového rizika u nich nepřipadá v úvahu, měly mít možnost využívat externích ratingů za předpokladu, že splní požadavky hloubkové kontroly;

5.  poukazuje na to, že je důležité v této souvislosti sledovat vývoj podle Basileje III a probíhající proces spojený s CRD IV;

6.  domnívá se, že je třeba investorům znovu umožnit provádění vlastních hloubkových kontrol, jež by byly předpokladem k tomu, aby mohlo být povoleno větší využívání interních modelů obchodování na vlastní účet pro hodnocení úvěrového rizika; navrhuje, aby banky a další finanční subjekty používaly častěji interní hodnocení rizik;

7.  domnívá se, že účastníci trhu by neměli investovat do strukturovaných nebo jiných produktů, nedokáží-li sami zhodnotit výchozí úvěrová rizika, nebo že by v takových případech měli uplatňovat nejvyšší rizikovou váhu;

8.  žádá Evropskou centrální banku a centrální banky jednotlivých států, aby přezkoumaly, jak využívají externí ratingové služby, a naléhavě je žádá, aby vytvořily vlastní odborné poradenství a vlastní modely posuzování úvěrových standardů způsobilých aktiv, která se používají jako záruka pro operace poskytující likviditu, a aby snížily svou závislost na externích ratinzích;

9.  žádá Komisi, aby pečlivě posoudila možné využití alternativních nástrojů na měření úvěrového rizika;

Zvýšení kapacit orgánů dohledu

10.  je si vědom hrozícího střetu zájmů v případě, že účastnící trhu vyvinou interní hodnocení úvěrových rizik pro své vlastní regulatorní kapitálové požadavky, a proto se domnívá, že je nutné posílit odpovědnosti, kapacity, pravomoci a zdroje orgánů dohledu v zájmu monitorování, hodnocení a kontroly adekvátnosti těchto interních modelů a zavést obezřetnostní opatření; domnívá se,že pokud nějaký interní model nemůže být řádně posouzen orgánem dohledu kvůli jeho složitosti, neměl by být takový model pro regulační účely schválen; navrhuje rovněž zvýšit transparentnost předpokladů pro nezávislé akademické hodnocení;

11.  má za to, že aby evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) mohl účinně vykonávat své pravomoci dohledu, měl by mít právo provádět neohlášené vyšetřování a kontroly na místě a při výkonu svých pravomocí dohledu by měl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy osobám, s nimiž je vedeno řízení, umožnit slyšení, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu;

Rovné podmínky

12.  zdůrazňuje globální povahu ratingového odvětví a naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby společně s ostatními zeměmi G-20 vypracovaly rámcový přístup založený na nejvyšších standardech, který bude jak v souladu s nařízením o ratingových agenturách, tak s oblastí obezřetnostní regulace a regulace trhů respektující snižování závislosti na externích ratinzích, s cílem zachovat rovné podmínky, zabránit regulačním arbitrážím a současně udržet trhy otevřené;

13.  vzhledem k tomu, že stimulace hospodářské soutěže, podpora transparentnosti a otázka budoucího platebního modelu jsou brány jako jedny z nejdůležitějších úkolů, měla by otázka původu ratingových agentur zůstat podružnou;

14.  znovu připomíná, že nařízení (ES) č. 1060/2009 vytváří dva systémy přístupu k externím úvěrovým ratingům z třetích zemí a že úmyslem tohoto režimu schvalování bylo umožnit, aby externí úvěrové ratingy ze třetích zemí, jež byly považovány za neekvivalentní, mohly být používány v Evropské unii, pokud byla jasná odpovědnost přisouzena zodpovědné ratingové agentuře;

Střední úroveň: struktura odvětví
Hospodářská soutěž

15.  zdůrazňuje, že zvýšená hospodářská soutěž v tomto odvětví automaticky neznamená lepší kvalitu ratingů a znovu opakuje, že všechny ratingové agentury musí být vázány nejvyššími standardy poctivosti, zveřejňování, transparentnosti a řešení střetu zájmů, jak se stanoví v nařízení (ES) č. 1060/2009 s cílem zajistit kvalitu ratingů a vyhnout se „kupování ratingů“;

Evropská ratingová agentura

16.  žádá Komisi, aby vypracovala podrobné hodnocení dopadů a studii proveditelnosti ohledně nákladů, přínosů a možné struktury řízení zcela nezávislé Evropské ratingové agentury (ERA), která by své odborné služby rozšířila na všechny tři sektory, pro něž se rating provádí; domnívá se, že by Komise měla stanovit výdaje na zahájení provozu a první tři až nejvýše pět let činnosti ERA a že je třeba je pečlivě posoudit; zdůrazňuje, že veškeré legislativní návrhy k tomuto účelu je třeba vypracovávat se značnou pečlivostí s cílem zabránit narušování paralelních politických iniciativ ke snižování přílišné závislosti na ratinzích a podpořit vstup nových ratingových agentur na trh;

17.   žádá Komisi, aby pro tento účel spolu s činností uvedenou v bodu 9 vypracovala podrobné hodnocení dopadu, analýzu životaschopnosti a odhad nákladů, pokud jde o potřebné finanční prostředky; je pevně přesvědčen, že finanční náklady by za žádných okolností neměli nést daňoví poplatníci a domnívá se, že by nemělo být poskytováno žádné další financování a že nová ERA by měla být po počátečním období plně finančně soběstačná;

18.  domnívá se, že má-li být zaručena její důvěryhodnost, musí být vedení, zaměstnanci a řídící struktura nové ERA plně nezávislé a samostatné, tj. nesmí být vázáni pokyny členských států, Komise i všech ostatních veřejných orgánů ani odvětvím finančnictví nebo jinými ratingovými agenturami, a nutně jednat v souladu s pozměněným nařízením (ES) č. 1060/2009;

19.  žádá Komisi, aby provedla podrobné šetření ohledně nákladů, přínosů a řídících struktur takovéto sítě evropských ratingových agentur, včetně zohlednění jak by ratingové agentury, které jsou činné v rámci jednotlivých členských států, mohly být vybízeny k navazování partnerství a vytváření společných sítí, aby mohly využívat stávající zdroje a zaměstnance, což jim umožní zvýšit pokrytí a konkurovat ratingovým agenturám působícím na přeshraniční úrovni; navrhuje, aby Komise přezkoumala způsoby podpory sítí ratingových agentur, zastává však názor, že jakákoli síť tohoto druhu by měla být iniciativou ze strany odvětví;

20.  domnívá se, že zřejmě bude třeba vybudování takové sítě finančně podpořit, avšak že by tato síť měla být soběstačná a rentabilní na základě vlastních výnosů; žádá Komisi, aby posoudila, zda bude nutné počáteční fázi financovat, a případně způsoby financování, jakož i možné právní formy tohoto projektu;

21.  domnívá se, že Komise by rovněž měla prozkoumat a posoudit možnost založení skutečně nezávislé evropské ratingové agentury; žádá Komisi, aby se zejména zabývala otázkou jejích zaměstnanců, kteří by měli být zcela nezávislí, a otázkou zdrojů jejího financování, jimiž by měly být poplatky ze soukromého finančního sektoru;

Zveřejňování informací a přístup k těmto informacím

22.  domnívá se, že ratingové agentury musí sloužit k lepšímu informování trhu za účelem poskytnutí investorům konzistentnější posouzení úvěrového rizika mezi jednotlivými odvětvími a zeměmi; považuje za důležité umožnit uživatelům lepší kontrolu ratingových agentur a v tomto ohledu upozorňuje na ústřední úlohu zvýšení transparentnosti jejich činností;

23.  zdůrazňuje, že mají-li být investoři schopni náležitě posuzovat rizika, provádět hloubkové kontroly a plnit své povinnosti při správě svěřeného majetku, je nezbytné rozšířit zveřejňování informací o produktech týkajících se strukturovaných finančních nástrojů, aby mohli investoři situaci informovaně posoudit; domnívá se, že dobře informovaní investoři by měli být schopni ohodnotit podkladové úvěry, z nichž mohou odvodit rizika sekuritizovaných produktů; podporuje v této souvislosti všechny stávající iniciativy ECB a ostatních subjektů k lepšímu zpřístupnění informací o strukturovaných finančních nástrojích, vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu zlepšit zveřejňování informací o všech produktech v oblasti finančních nástrojů;

24.  konstatuje, že mimo svoji ratingovou činnost většina ratingových agentur vydává řadu výhledů, přezkumů, varování a sledování, které mohou mít podstatný vliv na trhy; zastává dále stanovisko, že tyto dokumenty by měly být zveřejňovány podle předem stanovených kritérií a protokolů, které zajišťují transparentnost a důvěrnost;

25.  žádá Komisi, aby navrhla revizi směrnic 2003/71/ES a 2004/109/ES s cílem zajistit větší dostupnost dostatečně přesných a úplných informací o strukturovaných finančních nástrojích;

26.  považuje v tomto ohledu za důležité, aby při přijímání jakýchkoli možných budoucích opatření byla plně zohledněna hlediska ochrany údajů;

27.  zvažuje, zda by bylo prospěšné uložit emitentům povinnost projednat obsah a metodu strukturovaného finančního nástroje s třetí stranou, která buď provádí nevyžádaný úvěrový rating nebo interní hodnocení rizik;

28.  znovu opakuje povinnost Komise uvedenou v bodě odůvodnění č. 5 pozměněného nařízení (ES) č. 1060/2009 ohledně transparentnosti informací; žádá Komisi, aby provedla nezbytné analýzy s cílem předložit výsledky s potenciálními pozměňovacími návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě jako součást probíhajícího přezkumu nařízení (ES) č. 1060/2009, který provádí;

29.  bere na vědomí pokrok dosažený transparentností a zveřejněním ratingových agentur 1 a 2; vybízí Komisi k  provedení hodnocení dopadu těchto nařízení po dokončení registračního procesu ratingové agentury za účelem zdůraznění budoucích oblastí, ve kterých by další zveřejňování pro uživatele mohlo být prospěšné;

30.  společně se zvýšenou transparentností ratingového procesu a jeho interního auditu požaduje zvýšený dohled nad ratingovými agenturami prováděný evropskými orgány dohledu a přísnější dohled ze strany vnitrostátních orgánů dohledu nad používáním ratingů finančními institucemi a závislostí těchto institucí na ratinzích;

Dva povinné ratingy

31.  zastává názor, že by Komise měla zvážit okolnosti, za nichž je vhodné zavést dva povinné ratingy, jako jsou například strukturované finanční nástroje, a pokud je jakýkoli externí úvěrový rating použit pro regulační účely a zda by konzervativnější, tj. méně příznivý externí úvěrový rating měl být pro regulační účely brán jako referenční; žádá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadů případného používání dvou povinných ratingů;

32.  domnívá se, že náklady obou ratingů by měl hradit emitent a že první externí úvěrový rating by měla vypracovat ratingová agentura zvolená emitentem, zatímco v případě druhého externího úvěrového ratingu by měly být zváženy různé možnosti, včetně možnosti zadání Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy jiné ratingové agentuře na základě konkrétních, definovaných a objektivních kritérií, s přihlédnutím k její dosavadní činnosti a s podporou zřizování nových ratingových agentur bez jakéhokoli narušování hospodářské soutěže;

33.  poukazuje na to, že dobré jméno nemůže být stanoveno regulačním orgánem, ale každá nová ratingová agentura bude přijímána, když si získá důvěryhodnost;

Rating státních dluhů

34.  je si vědom odmítavého postoje účastníků trhu ke kolísavým úvěrovým ratingům kvůli vysokým nákladům (při rozhodování o prodeji či nákupu) na jejich aktualizaci; domnívá se však, že ratingy tím směřují k procykličnosti a zaostávání za vývojem na finančním trhu;

35.  konstatuje, že ratingové agentury by měly používat jasná kritéria pro hodnocení výkonnosti jednotlivých zemí, je si vědom toho, že skutečná úroveň země není mechanickým zvážením těchto faktorů; požaduje, aby toto odvětví objasnilo, jakou metodologii a odhady používá pro porovnání hodnocení jednotlivých států, a aby vysvětlilo odchylky od modelových hodnocení a od předpovědí hlavních mezinárodních finančních institucí;

36.  konstatuje, že podle MMF by ratingy mohly vysvětlit až 70% rozpětí swapů úvěrového selhání; je znepokojen procyklickými účinky, které mohou ratingy mít, a požaduje, aby se těmto citlivým otázkám věnovala zvláštní pozornost;

37.  je přesvědčen, že za účelem snížení škodlivých náhlých změn cen a rozpětí, které vyplývají ze změn ratingu, by mělo být zrušeno nařízení, jež podřizuje rozhodnutí o koupi nebo prodeji ratingům;

38.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že jsou zveřejňovány téměř všechny informace o státních financích, měly by být tyto informace zveřejňovány snadno dostupným, konzistentnějším a srovnatelnějším způsobem, aby byli větší a zasvěcení účastníci trhu vybízeni spoléhat se na svůj vlastní úsudek, pokud jde o hodnocení rizik státních dluhů;

39.  je přesvědčen, že vzhledem k účinkům, které mohou mít ratingy státních dluhů na trh, je v této oblasti třeba zvýšit transparentnost metod a důvodů pro rozhodnutí i odpovědnost ratingových agentur, žádá, aby byla vypracována studie, která by do tohoto ratingu zapojila budoucí evropskou agenturu založenou na modelu nadace a budoucí nezávislou evropskou ratingovou agenturu;

40.  podporuje rozšířené zveřejňování a vysvětlování metodologií, modelů a klíčových hodnotících předpokladů, které přijaly ratingové agentury, rovněž s ohledem na systémový dopad, který může mít snížení státního dluhu;

Evropský ratingový index (EURIX)

41.  domnívá se, že veřejné informace o průměru stávajících externích ratingů od akreditovaných ratingových agentur jsou hodnotné; navrhuje proto zřídit evropský ratingový index (EURIX), jenž v sobě zahrne všechny ratingy registrovaných ratingových agentur, které jsou na trhu k dispozici;

Mikroúroveň: podnikový model
Platební modely

42.  podporuje v tomto odvětví existenci různých platebních modelů, ale zdůrazňuje, že existují rizika střetu zájmů, které je třeba řešit vhodnými transparentními a regulačními prostředky a nevnucovat žádný nezaručený model; vyzývá na základě nedávných konzultací Komisi k předložení návrhů alternativních a schůdných platebních modelů, na nichž by se podílely emitenti i uživatelé; vyzývá Komisi v tomto ohledu, aby věnovala zvláštní pozornost možnému využití modelu, kdy platí investor, a jeho výhod i nevýhod s cílem učinit rating odolnějším vůči střetu zájmů;

43.  zastává názor, že pro zajištění kvality hodnocení je zásadní řádné řízení v ratingových agenturách, a od ratingových agentur požaduje úplnou transparentnost, pokud jde o zavedené mechanismy řízení;

Veřejná odpovědnost, pravomoci a ručení

44.  zdůrazňuje, že orgán ESMA odpovídá za provádění a vymáhání souladu ratingových agentur s nařízením (ES) č. 1060/2009; domnívá se, že jsou-li externí ratingy prováděny pro regulační účely, neměly by být chápány pouze jako stanoviska, a že ratingové agentury by měly odpovídat za konzistentní používání stanovené metodiky svých ratingů; doporučuje proto, že by ratingové agentury měly podléhat občanskoprávní odpovědnosti v případě hrubé nedbalosti nebo nesprávného jednání stanovených konzistentně v celé EUa že by Komise měla určit způsoby, jak by členské státy do svého občanského zákoníku tuto občanskoprávní odpovědnost zapracovaly;

45.  zdůrazňuje, že za investiční rozhodnutí zcela odpovídá účastník na finančním trhu; konstatuje, že centrální archiv (CEREP) zřízený podle nařízení o ratingových agenturách, který ve standardizované formě zveřejní údaje o hodnoceních vydaných ratingovými agenturami registrovanými v EU, také přispěje ke zvýšení odpovědnosti, protože to umožní investorů provést své vlastní posouzení některých ratingových agentur, a tedy bude vytvářet větší tlak na pověst těchto agentur; zdůrazňuje, že tito investoři by měli mít schopnosti účinně řídit rizika pod podmínkou přiměřeného dohledu ze strany správních orgánů;

46.  navrhuje, aby každá registrovaná ratingová agentura každoročně posoudila své ratingové operace a aby tyto informace shrnula v hodnotící zprávě určené orgánu dohledu; navrhuje, aby tyto zprávy pravidelně namátkově kontroloval Evropský orgán pro cenné papíry a trhy s cílem zajistit vysokou kvalitu úvěrových hodnocení;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských zemí.