Evropský parlament,

–  s ohledem na Lisabonskou smlouvu a na Listinu základních práv Evropské unie, které vstoupily v platnost dne 1. prosince 2009,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2010 o inteligentní regulaci v Evropské unii (KOM(2010)0543),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září na 2010 o zlepšení tvorby právních předpisů – 15. roční zpráva Evropské komise v souladu s článkem 9 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2006 podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2005: uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality – 13. výroční zpráva(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2007 o minimalizaci administrativních nákladů stanovených právními předpisy(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity – 12. výroční zpráva(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která byla mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí uzavřena dne 16. prosince 2003,

–  s ohledem na společný interinstitucionální přístup k posuzování dopadů, na němž se v listopadu 2005 dohodly Evropský parlament, Rada a Komise,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2010,

–  s ohledem na výsledky studie o posouzeních dopadu v členských státech EU zadanou Evropským parlamentem,

–  s ohledem na obecné směry Komise pro posuzování dopadů ze dne 15. ledna 2009 a na jejich přílohy (SEK(2009)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2002 o posuzování dopadů (KOM(2002)0276),

–  s ohledem na rámcovou dohodu Parlamentu a Komise ze dne 20. října 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (KOM(2010)0614),

–  s ohledem na zprávu výboru pro posuzování dopadů za rok 2010 ze dne 24. ledna 2011 (SEK(2011)0126),

–  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 16. listopadu 2010 adresovaný zpravodajce o zkušenostech získaných z posouzení dopadu, pokud jde o prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7–0159/2011),

A.  vzhledem k tomu, že v posouzeních dopadu jsou systematicky hodnoceny očekávané důsledky zákonodárné činnosti,

B.  vzhledem k tomu, že vytvoření transparentního, jasného, účinného a vysoce kvalitního právního prostředí by mělo patřit k prvořadým cílům politiky Evropské unie,

C.  vzhledem k tomu, že posouzení dopadu přispívají k všeobecnému zvyšování kvality právních předpisů EU ve smyslu zlepšování zákonodárné činnosti,

D.  vzhledem k tomu, že problémy při provádění a uplatňování platného práva Unie lze mimo jiné zdůvodnit nízkou kvalitou legislativních textů, za což společně zodpovídají všechny evropské zákonodárné orgány,

E.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva obsahuje horizontální sociální a environmentální doložky (články 9 a 11 SFEU), které musí být zohledňovány při určování a provádění politik a činností Unie a vyžadují hloubkovou analýzu sociálních a environmentálních důsledků jakéhokoli návrhu právního předpisu,

F.  vzhledem k tomu, že posouzení dopadu prováděná při schvalování nových zákonů a zjednodušování a přepracovávání platných právních předpisů může sloužit k lepšímu posouzení jejich sociálních, hospodářských, ekologických a zdravotních důsledků, a tak může přispět k odbourání zbytečných administrativních úkonů a zajistit soudržnost politik EU při plnění obecných cílů stanovených Evropskou radou,

G.  vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování dopadů je Komisí považován za nezávislý, i když je podřízen předsedovi Komise, skládá se z vysokých úředníků několika generálních ředitelství a předsedá mu zástupce generálního tajemníka; vzhledem k tomu, že to vede ke zkreslování informací, a tedy k porušování nezbytné neutrality,

H.  vzhledem k tomu, že se několikrát vyslovil pro zadávání nezávislých posouzení dopadů v Evropské unii,

I.  vzhledem k tomu, že posouzení dopadů prováděná Komisí nedosahují stabilní kvality a že spíše slouží ke zdůvodnění legislativního návrhu než k objektivnímu posouzení skutečností,

J.  vzhledem k tomu, že posouzení dopadů mohou být používána k vytváření zbytečných byrokratických překážek bránících dalšímu rozvoji nebo vstupu evropských právních předpisů a politik v platnost,

K.  vzhledem k tomu, že se Parlament, Rada a Komise v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2003 a ve společném interinstitucionálním přístupu k posuzování dopadů z listopadu 2005 a Parlament a Komise v rámcové dohodě ze dne 20. října 2010 zavázaly k tomu, že vypracují program pro zdokonalení tvorby právních předpisů, a že tyto dokumenty obsahují konkrétní návrhy na zlepšení posouzení dopadu,

L.  vzhledem k tomu, že Komise zaujala nový přístup k průmyslové politice, v jehož rámci mají být všechny politické návrhy se značným dopadem na hospodářství důkladně analyzovány s ohledem na jejich důsledky pro konkurenceschopnost,

Obecné požadavky na posouzení dopadu prováděná na úrovni EU

1.  zdůrazňuje, že posouzení dopadu významně pomáhají zdokonalovat tvorbu právních předpisů během celého legislativního cyklu a že by je evropští zákonodárci měli v budoucnu více využívat, aby mohli lépe posoudit hospodářské, sociální, environmentální a zdravotní důsledky různých možností postupu, které se jim nabízejí, a jejich dopady na základní práva občanů, přičemž však musí mít na paměti, že analýza nákladů a přínosů představuje pouze jedno z kritérií;

2.  vítá sdělení o inteligentní regulaci a zdůrazňuje, že posuzování dopadů by mělo hrát klíčovou úlohu v celém legislativním cyklu počínaje vypracováním návrhu, přes uplatňování a prosazování právních předpisů, až po jejich vyhodnocení a revizi; zdůrazňuje význam dobře zváženého a plně informovaného rozhodování ve fázi, v níž jsou vytvářeny legislativní návrhy, protože tak lze zvýšit kvalitu výsledných dokumentů a zkrátit legislativní proces;

3.  zdůrazňuje potřebu důkladných posouzení dopadu, která jsou základním předpokladem pro vysokou kvalitu, správné provedení ve vnitrostátním právu, uplatňování a prosazování právních předpisů;

4.  zdůrazňuje, že posouzení dopadu nesmí za žádných okolností nahradit politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce, nýbrž že slouží pouze k odborné přípravě politického rozhodnutí;

5.  zdůrazňuje, že posouzení dopadu by měla vznikat v raných fázích legislativního procesu; zdůrazňuje, že by měla být zcela nezávislá a vždy se opírat o objektivní a podloženou analýzu možných důsledků;

6.  zdůrazňuje, že v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů se spolutvůrci právních předpisů zavázali, že před přijetím jakékoli podstatné změny právního předpisu provedou příslušné posouzení dopadu, pokud usoudí, že je z hlediska legislativního procesu přiměřené a potřebné;

7.  domnívá se, že má-li být zajištěna nezávislost a objektivita, je vhodné a nutné do posouzení dopadu zapojit externí odborníky ze všech relevantních oblastí politiky a zainteresované strany; v této souvislosti upozorňuje na zásadní rozdíl mezi veřejnou konzultací a nezávislým posouzením dopadu; upozorňuje na to, že konečný výsledek a kontrola použité metody a kvality posouzení dopadu by měly i nadále zůstat v působnosti orgánů Evropské unie s cílem zajistit konstantně vysokou úroveň;

8.  žádá, aby byla posouzení dopadu prováděna co nejtransparentněji – včetně včasného zveřejňování komplexních plánů navrhovaných právních předpisů – s cílem zajistit rovný přístup všech zúčastněných stran k legislativnímu postupu; domnívá se proto, že by současné období stanovené ke konzultaci Komise mělo být prodlouženo na 12 týdnů;

9.  je toho názoru, že by nemělo být možné, aby posouzení dopadů v případě projektů nebo právních předpisů financovaných veřejnými orgány nebo jejich závislými subjekty prováděl nebo schvaloval dotyčný orgán;

10.  domnívá se, že je nezbytné, aby členské státy kontrolovaly posouzení dopadu ex ante s cílem posoudit účinky navrhovaných právních předpisů na vnitrostátní právo a veřejné politiky; žádá rovněž, aby se provádělo obsáhlejší hodnocení ex post a aby se lépe zvážilo zahrnutí povinných srovnávacích tabulek, aby se zajistilo správné uplatňování právních předpisů EU členskými státy a splnění jejich cílů;

11.  domnívá se, že posouzení dopadů je vhodným nástrojem pro ověření relevantnosti návrhů Komise, a zejména dodržování zásad subsidiarity a proporcionality, a pro lepší vysvětlení důvodů pro výběr daného opatření spolutvůrcům právních předpisů a široké veřejnosti;

12.  zdůrazňuje, že klíčovými prvky dobrého posouzení dopadu jsou odhalení problému, konzultace s dotčenými stranami, stanovení cílů a vypracování strategických variant postupu;

13.  považuje za důležité, aby nové legislativní návrhy vždy doprovázelo posouzení dopadu; poukazuje na to, že tato zásada se může vztahovat i na zjednodušení a přepracování právních předpisů EU a případně i na akty v přenesené pravomoci a prováděcí opatření ve smyslu ustanovení článků 290 a 291 SFEU;

14.  považuje posouzení dopadu za „živý dokument“, který je součástí legislativního procesu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit dostatečnou flexibilitu, aby bylo v průběhu legislativního procesu možné vypracovat další posouzení dopadu;

15.  žádá, aby se posouzení dopadu nesoustřeďovala výhradně na analýzu nákladů a přínosů, ale aby v souladu se zásadou integrovaného přístupu zohledňovala celou řadu kritérií tak, aby zákonodárce získal o dané problematice co nejucelenější představu; v této souvislosti upozorňuje na hospodářské, sociální a environmentální aspekty uvedené v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2003 a ve společném interinstitucionálním přístupu z listopadu 2005, které by měly být shrnuty v jednom posudku; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi politikami a činnostmi Evropské unie a současně zohlednit všechny její cíle a zajistit dodržování zásady svěření pravomocí podle článku 7 SFEU;

16.  žádá, aby posouzení dopadu vždy obsahovala analýzu nákladů a přínosů, tj. posouzení efektivnosti nákladů všech programů a opatření s výdaji, a případných důsledků pro malé a střední podniky; v této souvislosti žádá, aby se důsledně prováděl test dopadů na malé a střední podniky, jak je požadováno v dokumentu Small Business Act z roku 2008; v tomto ohledu připomíná, že v souvislosti s každým právním předpisem, který ukládá povinnosti malým a středním podnikům, by se měly pečlivě posoudit stávající právní předpisy za účelem snížení celkové regulační zátěže pro malé a střední podniky;

17.  žádá, aby všechny nové politické návrhy, které budou mít značné důsledky pro konkurenceschopnost průmyslu, byly v rámci posouzení dopadu podrobovány důkladné analýze; dále žádá, aby bylo následně posouzeno, jaké důsledky mají právní předpisy EU pro konkurenceschopnost evropského hospodářství; upozorňuje na to, že s takovým postupem počítá také Komise ve svém sdělení o integrované průmyslové politice v době globalizace;

18.  zdůrazňuje, že před předložením návrhu nového právního předpisu je nutné vyvodit důsledky z posouzení platných právních předpisů provedeného ex post a z analýzy příslušné judikatury Soudního dvora a zahájit řádnou diskuzi o strategických možnostech, které jsou k dispozici v určité oblasti politik;

19.  žádá, aby se posouzení dopadu na úrovni EU zabývala i otázkou evropské přidané hodnoty, tj. jakých úspor lze dosáhnout v případě celoevropského řešení, případně jaké další náklady vzniknou členským státům, pokud by nebylo přijato řešení na úrovni EU;

20.  domnívá se, že v rámci posouzení dopadu by měly být zhodnoceny i důsledky pro hospodářská partnerství EU a důsledky výběru specifické evropské normy místo mezinárodní normy;

21.  zdůrazňuje, že v posouzeních dopadu se musí v plné míře zvážit všechny alternativy, které mají zákonodárci k dispozici, a že by vždy měla být i vážně prozkoumána možnost, kdy by zákonodárce nezahájil činnost;

22.  zdůrazňuje, že posouzení dopadu nesmí zvyšovat administrativní zátěž a zbytečně prodlužovat legislativní postup; na posouzení dopadu však musí být vyhrazen dostatek času, aby bylo možné získat spolehlivý výsledek; dále v této souvislosti zdůrazňuje, že posouzení dopadu nesmí být účelově využívána k zablokování nevítaných právních předpisů; důrazně proto žádá, aby byly vytvořeny technické a administrativní předpoklady pro to, aby bylo možné provádět posouzení dopadu pohotově a v krátké lhůtě, např. pomocí nástrojů, jako jsou rámcové dohody a zrychlená výběrová řízení, a optimálním využíváním zdrojů;

23.  v duchu přístupu založeného na osvědčených postupech vyzývá k využití zkušeností jiných zemí, v nichž se již léta provádějí posouzení dopadu, s cílem zlepšit posouzení dopadu na úrovni Evropské unie;

24.  žádá, aby byla posouzení dopadu během celého legislativního procesu aktualizována tak, aby zohledňovala změny, k nimž v jeho průběhu došlo;

25.  zdůrazňuje, že posouzení dopadu by měla být prováděna nejen před schválením legislativního textu (ex ante), ale i poté (ex post); zdůrazňuje, že posouzení ex post jsou nutná k přesnějšímu vyhodnocení toho, zda byly skutečně dosaženy cíle dané právní normy a zda je třeba tento právní předpis upravit, případně zda ho lze ponechat v jeho stávající podobě; nicméně zdůrazňuje, že posouzení dopadu ex post by nikdy neměla nahradit povinnost Komise coby „ochránce smluv“ účinně a včas sledovat uplatňování práva Unie členskými státy;

26.  zdůrazňuje, že hlavní zodpovědnost za vypracování kvalitních posouzení dopadu svých návrhů nese Komise v rámci uplatňování svého práva iniciativy v souladu se Smlouvou;

Potenciál Evropské komise ke zlepšení

27.  uznává, že Komise v uplynulých letech posouzení dopadu optimalizovala, zdůrazňuje však, že jsou zapotřebí další zlepšení;

28.  v této souvislosti připomíná, že Komise v roce 2006 ustavila výbor pro posuzování dopadu (Impact Assessment Board – IAB), který odpovídá především za další propracování posouzení dopadů prováděných Komisí;

29.  zdůrazňuje, že členové IAB jsou nezávislí pouze formálně, protože jsou v současné době jmenováni předsedou Komise a řídí se jeho pokyny; z tohoto důvodu nelze hovořit o naprosté nezávislosti; žádá proto, aby členové IAB byli před svým jmenováním prověřeni Evropským parlamentem a Radou a aby v budoucnu nepodléhali pokynům předsedy Komise; žádá, aby IAB a odborníci jednali v rámci veřejného pověření co nejtransparentněji, aby jejich nezávislost mohla být ověřována v praxi;

30.  dále žádá, aby se na činnosti IAB podíleli odborníci ze všech oblastí politik a všechny dotčené zainteresované strany; žádá, aby tito odborníci nebyli z řad zaměstnanců Komise a aby nebyli vázáni žádnými pokyny;

31.  žádá, aby byl do celého procesu posouzení dopadu i do práce IAB od počátku a plně zapojen Evropský parlament a zejména jeho příslušné výbory, např. předáváním informací a prozatímních zpráv; vyzývá Komisi, aby spolu s legislativním návrhem předložila Parlamentu a Radě dvou- až čtyřstránkový souhrn s celkovým posouzením dopadu, případně s uvedením důvodů, proč toto posouzení nebylo vypracováno, s cílem ověřit, že toto posouzení pojednává o všech relevantních otázkách nezávisle a neovlivňuje výsledek vlastního hodnocení;

32.  shledává, že by Komise při posuzování dopadu měla spolupracovat také s členskými státy, neboť tyto státy musejí později provádět směrnice ve vnitrostátním právu a vnitrostátní orgány mají zpravidla lepší přehled o tom, jak se právní předpisy osvědčí v praxi;

33.  zdůrazňuje, že odpovědnost za inteligentní regulaci založenou na komplexním a objektivním posouzení dopadu nesou i nadále společně evropské orgány, a že tedy Komise musí zohledňovat připomínky Evropského parlamentu, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru a členských států;

34.  poukazuje na to, že před definitivním přijetím posouzení dopadu by měly být jeho předběžné výsledky vždy externě přezkoumány; žádá, aby závěry tohoto přezkumu byly veřejně přístupné;

35.  připomíná kritickou připomínku Evropského účetního dvora, že Komise zahajuje některé legislativní iniciativy, aniž by byl uzavřen proces posouzení dopadu; upozorňuje dále na kritiku, že ne všem politickým možnostem se dostává stejné pozornosti; zdůrazňuje, že při posuzování dopadu musí být plně zohledněny všechny politické možnosti;

36.  v zájmu větší transparentnosti žádá zveřejnění jmen všech odborníků a dalších zúčastněných stran, které se podílejí na posuzování dopadu, a prohlášení o jejich zájmech;

37.  v souvislosti s veřejnými konzultacemi žádá, aby byli zástupci zainteresovaných stran o plánovaných konzultacích zavčas informováni; dále žádá, aby měly zainteresované strany v rámci veřejných konzultací příležitost se k posouzení dopadu vyjádřit, a sice s dostatečným předstihem před zveřejněním návrhu Komise;

38.  žádá Komisi, aby používala pouze spolehlivé a porovnatelné údaje;

39.  vyzývá Komisi, aby se ve svých posouzeních dopadu systematicky zabývala administrativní zátěží vyplývající z legislativních návrhů a aby vždy jasně uvedla, která z hodnocených možností nejefektivněji odstraňuje administrativní zátěž, případně která zavádí nejméně nových administrativních povinností;

40.  poukazuje na to, že jsou-li výsledky posouzení dopadu předkládány současně s legislativním návrhem, budí to dojem, že posouzení dopadu slouží v první řadě ke zdůvodnění návrhu Komise; nabádá proto ke včasnému zveřejňování dokumentů v každé fázi legislativního postupu, včetně zveřejnění konečného posouzení dopadu Komise, jak ho schválil výbor IAB, ještě před zahájením konzultací mezi útvary;

41.  navrhuje, aby Komise každé hotové posouzení dopadu zveřejnila ve zvláštní publikační řadě, aby je mohla veřejnost jednoduše konzultovat na internetové stránce vyhrazené pro tyto účely a odvolávat se na ně;

42.  žádá Komisi, aby přijaté právní předpisy hodnotila ex post; znovu však zdůrazňuje, že posouzení dopadu ex post by nikdy neměla nahradit výše uvedenou povinnost Komise sledovat uplatňování práva Unie členskými státy;

43.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zevrubná stanoviska k posouzením dopadu provedeným Parlamentem;

Potenciál Evropského parlamentu ke zlepšení

44.  žádá své výbory, aby důsledněji používaly již existující nástroj parlamentního posouzení dopadu; připomíná, že pro posuzování dopadu byla vytvořena zvláštní rozpočtová položka; posouzení dopadu ze strany Parlamentu považuje za zvlášť důležité v případě podstatných změn původního návrhu;

45.  dále připomíná, že posouzení dopadu nemusí být nutně součástí časově náročné studie, ale může mít i formu vymezených studií, seminářů a slyšení odborníků;

46.  domnívá se, že Parlament by měl ve svých legislativních usneseních soustavně uvádět standardní právní východisko, jež by obsahovalo odkazy na všechna posouzení dopadu vypracovaná orgány EU v oblastech, které se týkají dané legislativy;

47.  poukazuje na skutečnost, že EP a jeho výbory již mají k dispozici mechanismy pro přezkum posouzení dopadu vypracovaných Komisí; domnívá se, že pokud by Komise předkládala příslušným výborům posouzení dopadu, byl by to hodnotný příspěvek pro přezkum prováděný v Parlamentu; konstatuje, že tento přezkum může mít různé podoby, včetně doplňkových posouzení dopadu. hloubkovějších analýz, přezkumu posouzení dopadu Komise vypracovaného externími odborníky a mimořádných schůzí s nezávislými znalci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba soustavně zdokonalovat práci tematických oddělení EP;

48.  zdůrazňuje, že parlamentní posouzení dopadu lze chápat jako opravný prostředek k posouzením dopadu vypracovaným Komisí;

49.  žádá, aby na úrovni Parlamentu a zejména jeho výborů probíhala systematická diskuse o posouzeních dopadu vypracovaných Komisí, a to pokud možno od co nejranější fáze;

50.  zdůrazňuje, že rozhodnutí o vypracování parlamentního posouzení dopadu musí přijmout příslušný výbor po konzultaci se zpravodajem; důrazně žádá, aby byl v tomto smyslu upraven jednací řád EP tak, aby posouzení dopadu mohla iniciovat již čtvrtina členů dotčeného výboru;

51.  doporučuje všem svým výborům, aby před projednáním určitého legislativního návrhu uspořádaly s Komisí zevrubnou diskusi o posouzení dopadu;

52.  zdůrazňuje, že posouzení dopadu jsou významná i během legislativního procesu v Parlamentu; vybízí Parlament k tomu, aby v případě podstatných změn v každé fázi legislativního postupu zvážil, zda nechá vypracovat posouzení dopadu; poukazuje na to, že tento postup nesmí vést ke zbytečným průtahům legislativního procesu;

53.  dále vyzývá k tomu, aby měli jednotliví poslanci Evropského parlamentu možnost požádat o malé studie, které by jim poskytly potřebná fakta nebo statistické údaje v oblastech souvisejících s jejich činností v Parlamentu, a navrhuje, že by takovéto studie mohla provádět knihovna Evropského parlamentu jako doplněk ke svým současným činnostem;

54.  vyzývá proto Parlament k přijetí plánů na poskytování této služby poslancům parlamentní knihovnou; zdůrazňuje, že veškeré plány by měly být založeny na osvědčených postupech parlamentních knihoven včetně knihoven parlamentů členských států a měly by být realizovány v souladu s přísnými pravidly a za plné spolupráce s výbory, jež poskytují rešeršní služby;

Vypracování nezávislého mechanismu Evropského parlamentu pro posuzování dopadu a perspektivy do budoucna

55.  zdůrazňuje význam, který by mělo vytvoření jednotného mechanismu posuzování dopadu pro kvalitu a soudržnost vlastní tvorby politik;

56.  žádá proto, aby byl v Evropském parlamentu vytvořen integrovaný postup pro posuzování dopadu; v tomto ohledu navrhuje, aby byl vypracován jednotný systém pro posuzování dopadu na základě společných postupů a metod používaných všemi výbory;

57.  důrazně vyzývá, aby posuzování dopadu probíhalo v rámci nezávislé struktury využívající vlastní zdroje Parlamentu, např. knihovny a tematických oddělení, která by na jednotlivých posouzeních dopadu spolupracovala případ od případu s externími odborníky, jako jsou např. úředníci vyslaní vnitrostátními orgány pro posuzování dopadu, a která by byla odpovědná Evropskému parlamentu prostřednictvím dozorčí rady složené z poslanců;

58.  žádá, aby pro tento účel byla vybudována potřebná administrativní infrastruktura a aby taková infrastruktura byla neutrální z hlediska rozpočtu a využívala stávající zdroje;

59.  zdůrazňuje, že v dlouhodobém kontextu by se měla zvážit vyhlídka společného postupu evropských orgánů při provádění posouzení dopadu; připomíná, že společný metodický postup evropských orgánů při posuzování dopadu již požadovala interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2003 a společný interinstitucionální přístup k posouzení dopadu z listopadu 2005;

60.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise není této myšlence společného postupu evropských orgánů nakloněna;

61.  konstatuje, že Rada zatím nástroj posouzení dopadu téměř nepoužívá; žádá proto Radu, aby i ona v souladu s citovaným společným institucionálním přístupem intenzivněji využívala posouzení dopadu s cílem zkvalitnit svou činnost v rámci legislativního procesu EU; zdůrazňuje, že inteligentní regulace založená na úplném a objektivním posouzení dopadu je i nadále společně sdílenou odpovědností evropských orgánů a členských států;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Texty přijaté, P7_TA(2010)0311. (2) Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 16. (3) Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 67. (4) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 124. (5) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 128. (6) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 146.