Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. srpna 2009 nazvané „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“ (KOM(2009)0433),

–  s ohledem na konferenci nazvanou „Překročit HDP“ organizovanou Parlamentem, Komisí, Římským klubem, WWF a OECD v listopadu 2007 v Bruselu,

–  s ohledem na zprávu Komise o měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (Stiglitzova zpráva) předloženou dne 14. září 2009,

–  s ohledem na globální iniciativu Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), kterou schválili vedoucí představitelé států G8+5 v červnu 2007, a na její výsledky zveřejněné v letech 2009 a 2010,

–  s ohledem na Sternovu zprávu o ekonomických aspektech změny klimatu zveřejněnou dne 30. října 2006,

–  s ohledem na prohlášení z Istanbulu podepsané během konání druhého světového fóra OECD o statistice, znalostech a politice dne 30. června 2007,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaných ve dnech 10. a 11. prosince 2009, 25. a 26. března 2010 a 17. června 2010,

–  s ohledem na závěry Rady (ve složení pro hospodářské a finanční věci) o statistice ze dne 10. listopadu 2009,

–  s ohledem na závěry Rady (ve složení pro životní prostředí) ze dne 23. října 2009 o ekologicky účinném hospodářství v souvislosti s Lisabonskou agendou po roce 2010 a se strategií EU pro udržitelný rozvoj,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise o evropských environmentálních hospodářských účtech (KOM(2010)0132),

–  s ohledem na integrované hlavní směry pro evropskou hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti v rámci strategie EU 2020, které Komise navrhla dne 27. dubna 2010,

–  s ohledem na sdělení o evropském řízení: zlepšení tvorby právních předpisů (KOM(2002)0275), o lepších právních předpisech v Evropské unii – strategickém přezkumu (KOM(2006)0689), o druhém strategickém přezkumu – lepších právních předpisech v Evropské unii (KOM(2008)0032) a o třetím strategickém přezkumu zlepšování právní úpravy v Evropské unii (KOM(2009)0015),

–  s ohledem na akční plán EU pro udržitelnou spotřebu a výrobu (KOM(2008)0397),

–  s ohledem na stávající statistické nástroje, jako např. EU-SILC, průzkum týkající se pracovních sil (LFS), Eurobarometry, evropský výzkum hodnot a evropský společenský průzkum (ESS),

–  s ohledem na evropský průzkum kvality života (EQLS) koordinovaný Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), který s pomocí více než 120 ukazatelů, jež poskytují srovnatelné údaje u jednotlivých zemí, přináší všeobecný přehled kvality života a životních podmínek v evropských zemích (do nichž spadají všechny členské státy EU a kandidátské země)(1),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 10. března(2) a 16. června 2010(3) o strategii EU 2020, ze dne 8.října 2009(4) o summitu G-20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu, ze dne 15. června 2006(5) o revidované strategii udržitelného rozvoje a ze dne 24. dubna 2008(6) o zelené knize o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0175/2011),

A.  vzhledem k tomu, že všechny mezinárodní orgány stále více uznávají, že je třeba zlepšit údaje a ukazatele, které by při posuzování celkového společenského vývoje doplňovaly HDP,

1.  vítá sdělení Komise „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“ jako jeden z možných doplňujících nástrojů přispívajících ke zlepšení politické analýzy a politických debat;

2.  zdůrazňuje, že HDP je ukazatelem hospodářské tržní aktivity, který se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě; zdůrazňuje, že HDP je měřítkem výroby a nikoli environmentální udržitelnosti, účinnosti využívání zdrojů, sociálního začlenění a sociálního pokroku obecně; dále zdůrazňuje, že tento údaj může být zavádějící, neboť nápravná opatření prováděná po určitých událostech, jako jsou havárie a přírodní katastrofy, jsou brána jako přínosy, nikoli jako náklady;

3.  konstatuje, že kromě měření hospodářského rozvoje a produktivity existují i další ukazatele, které ovlivňují a vysvětlují životní úroveň země a které dosud nebyly kvantifikovány, ačkoli příslušné ukazatele existují;

4.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další ukazatele pro měření střednědobého a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku; vyzývá k vytvoření jasných a měřitelných ukazatelů, jež by zohledňovaly změnu klimatu, biologickou rozmanitost, účinnost využívání zdrojů a sociální začlenění; dále vyzývá k vypracování ukazatelů, které se více zaměří na hledisko domácností a budou odrážet příjmy, spotřebu a bohatství;

5.  vítá iniciativu Komise na předložení indexu zatížení životního prostředí, jenž bude předkládán zároveň s HDP a který bude v úvodní fázi pokrývat následující hlavní oblasti environmentální politiky: změnu klimatu a spotřebu energie, přírodu a biologickou rozmanitost, znečištění ovzduší a dopady na zdraví, spotřebu vody a její znečištění, produkci odpadů a využívání zdrojů;

6.  očekává, že přesunutí pozornosti na širší a udržitelnější ukazatele rovněž povede k systematičtějšímu zohledňování sociálních a environmentálních faktorů v rozvojových zemích, včetně změny klimatu, biologické rozmanitosti, zdraví, vzdělávání a správy, a tudíž umožní, aby se rozvojové politiky zaměřovaly na ty skupiny obyvatel, které nejvíce potřebují pomoc a jsou nejvíce znevýhodněny; zdůrazňuje, že by tyto ukazatele měly být kompatibilní a v souladu se stávajícími celosvětovými iniciativami, např. indexem lidského rozvoje OSN;

7.  zdůrazňuje, že je třeba měřit kvalitu života v jednotlivých společnostech; domnívá se, že dosažení a udržení kvality života zahrnuje významné, konsenzuální faktory, jako je zdraví, vzdělávání, kultura, zaměstnanost, bydlení, stav životního prostředí atd.; je toho názoru, že ukazatelům, které měří tyto faktory, by měla být připsána větší úloha; navrhuje, aby se při dalším vývoji kvalitativních i kvantitativních metod měření vycházelo z ukazatelů EQLS, které se vztahují na hlavní oblasti kvality života;

8.  bere na vědomí opatření a nástroje přijaté na evropské úrovni za účelem měření a analýzy možných dopadů legislativních iniciativ na pokrok, jako jsou posouzení dopadů, včetně analýz nákladů a přínosů, efektivity nákladů a analýz založených na více kritériích, dále posouzení rizik, shromažďování údajů, statistiky, environmentální hospodářské účty, politické analýzy na různých politických úrovních, zprávy o sledování provádění a vymáhání a přezkumy prováděné v různých oblastech legislativy EU; plně podporuje vytvoření pevného právního rámce pro evropské environmentální hospodářské účty jako pozitivní krok v procesu „překročení HDP“;

9.  bere na vědomí, že na mezinárodní úrovni jsou stále více uznávána omezení, které má HDP coby ukazatel v oblasti sociálního pokroku, přírodních zdrojů a ekosystémových služeb, zásadních změn, jako např. těch způsobených změnou klimatu, a udržitelného rozvoje; bere na vědomí pokrok v oblasti vytváření ukazatelů umožňujících měření a analýzu pokroku, jehož bylo dosaženo na nejrůznějších fórech, jako je Rozvojový program OSN (UNDP), Světová banka a OECD, a mimo jiné i v Komisi;

10.  zdůrazňuje význam dosažení shody v otázce systémového přístupu k vybudování soudržného systému pro překročení HDP, který přispěje ke zlepšení politické analýzy a politických debat;

11.  zdůrazňuje, že úkol, před kterým stojíme, je vypracovat jasný a srozumitelný soubor ukazatelů, které budou zároveň teoreticky konzistentní, politicky relevantní a empiricky měřitelné a zajistí srovnatelnost mezi zeměmi a regiony; zdůrazňuje, že tuto práci je třeba provádět v úzké spolupráci s dalšími příslušnými institucemi a organizacemi;

12.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout spolehlivé, harmonizované a včasné statistiky a získat sérii údajů a ukazatelů pokrývajících dlouhé období, které lze použít k projekci budoucího vývoje a ke koncipování politik; doporučuje, aby byly různé databáze spravované veřejnými orgány lépe využívány a kombinovány a aby se v jednotlivých členských státech používala podobná metodika, společné normy, definice, klasifikace a účetní pravidla s cílem zaručit kvalitu a srovnatelnost údajů; žádá, aby byly při sběru a zpracovávání údajů dodržovány zásady profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, důvěrnosti statistických údajů a efektivity nákladů, zároveň se však řádně dbalo na aspekty ochrany osobních údajů; je toho názoru, že by v tomto procesu měl hrát zásadní roli Eurostat;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) EQLS se vztahuje na následující hlavní oblasti koncepce kvality života: hospodářské zdroje, nedostatek; zdraví a přístup ke zdravotní péči; zaměstnání a kvalita práce; rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; rodinné vztahy a podpora; sociální začlenění/vyloučení (společenský život a sociální zapojení); vzdělávání a odborná příprava; kvalita bydlení a místního životního prostředí; sociální kapitál a kvalita společnosti; kvalita veřejných služeb; subjektivní blahobyt (zahrnuje pocit štěstí, míru životní spokojenosti, optimismus v souvislosti s budoucností). (2) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 30. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0223. (4) Úř. věst. C 230 E, 26.8.2010, s. 1. (5) Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 487. (6) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 86.