Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku (KOM(2010)0649 – C7-0364/2010 – 2010/0318(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0649),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0364/2010),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0041/2011),
1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. března 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 581/2011).
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 (KOM(2010)0142 – C7-0135/2010 – 2010/0140(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0142),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0135/2010),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0051/2011),
1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh nového nařízení o uplatňování systému všeobecných celních preferencí;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. března 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 512/2011).
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o letecké dopravě ***
200k
37k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 k návrhu rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření Protokolu, kterým se mění Dohoda mezi Spojenými státy americkými na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé o letecké dopravě (15381/2010 – C7-0385/2010 – 2010/0112(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě (15381/2010),
– s ohledem na návrh protokolu, kterým se mění Dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o letecké dopravě (09913/2010) z roku 2007,
– s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0385/2010),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o dohodě mezi EU a USA o letecké dopravě(1),
– s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0046/2011),
1. schvaluje uzavření dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kongresu Spojených států amerických.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 k návrhu rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé (15380/2010 – C7-0386/2010 – 2009/0018(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě (15380/2010),
– s ohledem na návrh dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Kanadou (08303/10/2009),
– s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0386/2010),
– s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0045/2011),
1. uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kanady.
Dohoda mezi EU a Vietnamem o leteckých službách ***
195k
32k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Vietnamské socialistické republiky o některých aspektech leteckých služeb (14876/2010 – C7-0366/2010 – 2007/0082(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14876/2010),
– s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a vládou Vietnamské socialistické republiky o některých aspektech leteckých služeb (07170/2009),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0366/2010),
– s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0044/2011),
1. uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Vietnamské socialistické republiky.
Vztahy Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu
383k
133k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (2010/2233(INI))
– s ohledem na dohodu o spolupráci ze dne 25. února 1989 mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a Radou pro spolupráci v Perském zálivu(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 1990 o významu dohody o volném obchodu, která má být uzavřena mezi EHS a Radou pro spolupráci v Perském zálivu(2),
– s ohledem na zprávu o provádění Evropské bezpečnostní strategie: zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě, kterou schválila Rada v prosinci 2008,
– s ohledem na strategické partnerství Evropské unie se Středomořím a se Středním Východem, kterou schválila Rada v červnu 2004,
– s ohledem na společné komuniké z 20. zasedání Rady ministrů, které se uskutečnilo dne 14. června 2010 v Lucemburku,
– s ohledem na svou zprávu ze dne 10. května 2010 o Unii pro Středomoří,
– s ohledem na společné komuniké z 19. zasedání Rady ministrů, které se uskutečnilo dne 29. dubna 2009 v Maskatu,
– s ohledem na společný akční program (2010–2013) pro provádění dohody o spolupráci EU-GCC z roku 1988,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti vyššího vzdělávání (KOM(2001)0385,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o reformách v arabském světě: jaká má být strategie Evropské unie?(3),
– s ohledem na dohodu o hospodářské spolupráci mezi zeměmi GCC přijatou dne 31. prosince 2001 v Maskatu v Sultanátu Omán a prohlášení GCC z Dohá o zahájení celní unie určené Radě pro spolupráci arabských států v Perském zálivu ze dne 21. prosince 2002,
– s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nichž musí Rada před uzavřením jakékoli mezinárodní dohody, která zahrnuje oblasti, na něž se vztahuje řádný legislativní postup, požádat o souhlas Parlament,
– s ohledem na výroční zprávy Evropského parlamentu o dodržování lidských práv,
– s ohledem na deklaraci Valného shromáždění OSN z roku 1998 o právu jednotlivců, skupin a orgánů společnosti na prosazování a ochranu všeobecně uznávaných lidských práv a základních svobod a o jejich odpovědnosti za ně (známou též pod názvem „deklarace o zastáncích lidských práv“),
– s ohledem na prohlášení vysoké představitelky ze dne 10., 15. a 17. března 2011 a s ohledem na závěry Rady ze dne 21. března 2011 o Bahrajnu a zdůrazňující v této souvislosti plnou podporu svobodě projevu a právu občanů pokojně demonstrovat,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0042/2011),
A. vzhledem k tomu, že současné vztahy mezi EU a GCC vyžadují neustálou revizi a aktualizaci s ohledem na současný významný a rychlý vývoj na daném území, při němž je třeba pokračovat v podpoře lidských práv a demokracii,
B. vzhledem k tomu, že demonstranti vyjádřili své legitimní demokratické cíle v několika státech GCC; vzhledem k násilné reakci státních orgánů na protest v Bahrajnu, která měla za následek usmrcení, zranění a uvěznění; vzhledem k tomu, že jednotky Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu dorazily do země pod vlajkou GCC, aby se zúčastnily potlačení demonstrací;
C. vzhledem k tomu, že oblast Perského zálivu se dnes jeví jako nový pól světové ekonomiky tvořený státy GCC; konstatuje, že Unie je druhým největším obchodním partnerem GCC a že GCC je pro Unii pátým největším vývozním trhem,
D. vzhledem k tomu, že geopolitická situace Perského zálivu v sobě soustřeďuje bezpečnostní rizika globálního i regionálního významu (mírový proces na Blízkém východě, íránský jaderný program, stabilizace Iráku, Jemenu a Dárfúru, terorismus a pirátství) a že až dosud zůstává GCC jedinou stabilní regionální organizací založenou na multilateralismu a spolupráci,
E. vzhledem k tomu, že více než třetinu státních investičních fondů drží státy GCC a že tyto fondy přispěly k záchraně světového a evropského finančního systému v reakci na krizi,
F. vzhledem k tomu, že Perský záliv má pro Unii klíčový význam a že v multipolárním a provázaném světě může být taková spolupráce odpovědí na politické a bezpečnostní výzvy,
G. vzhledem k tomu, že proces liberalizace a diverzifikace ekonomických struktur zahájený v některých členských státech GCC přináší nové vnitřní politické dynamiky (ústavní reformy, účast na politickém životě, posílení institucí) a sociální dynamiky (vznik sdružování, organizace zaměstnavatelů, přístup žen k odpovědnějším pracovním místům), které je třeba povzbudit a podpořit,
H. vzhledem k tomu, že životní a pracovní podmínky migrujících pracovníků jsou nejisté a nepřijatelné, zejména u žen pracujících jako pomocnice v domácnosti, a to navzdory ústřední úloze, kterou mají v různých odvětvích hospodářské činnosti členských států GCC, a skutečnosti, že tvoří 40 % obyvatelstva GCC a že představují přibližně 80 % obyvatelstva některých emirátů,
I. vzhledem k tomu, že všech šest členských států je dědičnými monarchiemi s omezenou politickou reprezentací, zejména pokud jde o ženy, a ve většině případů bez voleného parlamentu,
J. vzhledem k tomu, že význam investic a společné problémy států GCC v jižním sousedství Evropské unie vytvářejí synergie spolupráce mezi Evropou, Středomořskou oblastí a Perským zálivem,
K. vzhledem k tomu, že nová geoekonomická orientace států GCC na Asii, která vyplývá ze zvýšené poptávky po ropných palivech na asijských trzích (Čína, Indie, Singapur, Japonsko, Filipíny a Jižní Korea), vede v současnosti k diverzifikaci obchodních a ekonomických vztahů, jež se upevňuje dohodami o volném obchodu a rozvíjením politického dialogu,
L. vzhledem ke klíčové úloze států GCC na světové scéně, která je vede ke sdílení společných zájmů s Evropskou unií, pokud jde o mezinárodní stabilitu a celosvětovou správu ekonomických záležitostí,
M. vzhledem k rostoucímu vlivu států GCC v arabsko-muslimském světě a k významné úloze, kterou mohou tyto státy mít v mezikulturním dialogu,
N. vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC, která byla zahájena před 20 lety, jsou v současnosti nejstaršími dosud neuzavřenými obchodními jednáními, která Evropská unie zahájila,
O. vzhledem k tomu, že je nutné, aby Unie zaujala jasný postoj a přijala trvalý závazek v Perském zálivu, což jí umožní více se zviditelnit a zajistit svou strategickou přítomnost v této oblasti,
P. vzhledem k tomu, že zařazení politických ustanovení, zejména ustanovení týkající se dodržování lidských práv, jsou nedílnou součástí jakékoliv obchodní dohody uzavřené mezi Unií a třetí stranou,
Q. vzhledem k omezené přítomnosti Unie v regionu a vnímání Evropy nejčastěji směšované s několika členskými státy s nejrozvinutějšími a dlouholetými vztahy,
R. vzhledem k tomu, že Evropská unie má zkušenosti v oblasti posilování institucionálních kapacit, vzdělávání a výzkumu, rozvíjení obnovitelných energií a životního prostředí, technické podpory a regulační podpory a politického a diplomatického dialogu o otázkách stabilního sousedství a světové bezpečnosti,
1. připomíná, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC zůstává prioritou a že případný neúspěch by nebyl v zájmu ani jedné ze stran; zdůrazňuje, že uzavření této dohody bude představovat uznání vzájemné důvěryhodnosti obou uskupení, která se rozhodla pro multilateralismus a integraci;
2. domnívá se, že vzhledem k omezené přítomnosti Unie v oblasti Perského zálivu by nová integrovaná komunikační politika v rámci nových struktur zahraničních vztahů Unie měla přispívat k rozvíjení cíleného a účinného informování o Unii v zemích Perského zálivu;
3. domnívá se, že Evropská unie musí v tomto regionu rozvíjet strategii zaměřenou na posilování vztahů s GCC, na podporu procesu regionální integrace těchto států a na podněcování oboustranných vztahů se státy GCC;
4. vyzdvihuje skutečnost, že cílem je strategické partnerství s GCC a jeho členskými státy, jež bude odpovídat příslušné úloze obou seskupení na mezinárodní scéně; zdůrazňuje, že je proto důležité zavést pravidelné vrcholné schůzky na úrovni představitelů států a vlád, které by se konaly nezávisle na vývoji probíhajících jednání;
5. poukazuje rovněž na význam rovnocenného partnerství v rámci spolupráce a dialogu, které zohledňuje rozdíly mezi oběma stranami, a na možnost tuto spolupráci a tento dialog v různých oblastech rozšířit;
6. požaduje, aby v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) bylo vyčleněno více lidských prostředků na tento region a aby v něm byla otevřena nová diplomatická zastoupení EU v členských státech GCC, jež by tak přispívala k lepšímu zviditelnění, usnadnění politického dialogu a posílení účinnosti kroků Unie; naléhavě žádá, aby tyto prostředky pocházely především z přerozdělení v rámci ESVČ; žádá, aby členské státy EU, které mají v této oblasti svá diplomatická zastoupení, jednaly v souladu s politikou EU; zdůrazňuje, že diferencovaný dvoustranný přístup k členským státům GCC by měl zintenzívnit jejich spolupráci s EU a pouze doplnit a posílit multilaterální rámec; žádá proto Komisi a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby posoudily vyhlídky takové dvoustranné spolupráce;
7. připomíná politický a sociální vývoj, k němuž došlo v posledních letech ve většině členských států GCC; vybízí všechny státy, aby pokračovaly ve svém úsilí, a vyzývá je, aby dále pokročily v prosazování lidských práv, boje proti veškeré diskriminaci, včetně diskriminace založené na pohlaví, sexuální orientaci nebo na náboženském vyznání; vyzývá členské státy GCC, aby zaručily a prosazovaly právo menšin, včetně náboženských menšin, rovnoprávnost mužů a žen, právo na práci, a to i pro migrující pracovníky, a také svobodu přesvědčení, svobodu projevu a názoru; vybízí ke stálému dialogu na tato témata mezi EU a GCC; vyzývá členské státy GCC, aby účinněji spolupracovaly s občanskou společností a napomáhaly vzniku místních struktur a sdružení; vyzývá zejména členské státy GCC, aby:
–
zajistily dodržování lidských práv a základních svobod, se zvláštním ohledem na svobodu projevu a svobodu shromažďování a právo pokojně demonstrovat, a vyslechly je a zohlednily oprávněné požadavky demonstrantů a zajistily jejich bezpečnost,
–
přijaly opatření podporující přístup žen na trh práce a ke vzdělání a odstraňující jakoukoli formu diskriminace založené na pohlaví a další zvyková či právní ustanovení, včetně ustanovení týkajících se právního postavení jednotlivce,
–
zrušily systém dohledu, který je povinný pro migrující pracovníky, tam, kde je dosud v platnosti, a pokračovaly dále v reformách pracovního práva s cílem zajistit pracovníkům, včetně migrujících pracovníků a pracovníků zaměstnaných v domácnostech, úplnou právní ochranu a sociální zabezpečení,
–
postupovaly v součinnosti s Unií a s jejími členskými státy v zájmu prosazování úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o právech pomocníků v domácnosti,
–
bojovaly proti všem formám beztrestnosti, zaručily nezávislost soudního systému, zajistily právo na spravedlivý a rychlý soud a posilovaly úlohu pracovníků soudnictví;
–
přijaly opatření s cílem zajistit, že veřejnost bude široce obeznámena se všemi normami v oblasti lidských práv a že tyto normy budou uplatňovány při přípravě služeb veřejného pořádku, právníků a příslušníků soudní moci;
8. vyzývá všechny členské státy v GCC Perského zálivu, aby uznaly pokračující lidové hnutí za demokratické reformy v rámci širšího regionu, a žádá, aby se plně zavázaly s rozvíjejícími se skupinami občanské společnosti podporovat proces skutečné pokojné demokratické přeměny v jejich vlastních zemích s partnery v regionu a s podporou Evropské unie;
9. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad násilnou reakcí a použitím síly bahrajnskými orgány vůči demonstrantům a nad účastí zahraničních jednotek pod vlajkou GCC na potlačení demonstrantů, přičemž toto je v silném protikladu k podpoře GCC ochrany občanů požadujících svobodu a demokracii v Libyi; žádá okamžité ukončení násilí vůči pokojným demonstrantům a dialog, který může vést k dalším nezbytným politickým reformám v zemi;
10. vyzývá vlády států GCC, aby se společně a v duchu spolupráce zabývaly problémy lidských práv v tomto regionu, zejména pokud jde o rovnost žen a mužů, situaci osob bez státní příslušnosti („bidúnů“), omezení svobody projevu a shromažďování, včetně práva sdružovat se v odborových organizacích, a nutnost zajistit nezávislost soudního systému a právo na spravedlivý a rychlý soud; žádá, aby zamýšlené posílení politického dialogu s GCC zahrnoval i otázky lidských práv na technické a politické úrovni;
11. vyzývá státy GCC, aby upustily od svých výhrad k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen a k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace tam, kde si tyto výhrady dosud uchovávají, a všechny státy GCC, aby ratifikovaly opční protokoly k Úmluvě o právech dítěte a k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace; rovněž zdůrazňuje význam ratifikace a provádění Úmluvy OSN o migrujících pracovnících a úmluv MOP č. 97 a 143;
12. povzbuzuje EU, aby společně s GCC posoudila a nalezla řešení, která by umožnila odstranit překážky plného a účinného výkonu základního práva na svobodu vyznání příslušníků náboženských menšin v této oblasti, a to jak v případě jednotlivců, tak společenství, v oblasti veřejné i soukromé;
13. zdůrazňuje význam mezikulturního a mezináboženského dialogu; připomíná, že Evropská unie a GCC vyjádřily společný závazek podporovat a chránit hodnoty tolerance, umírněnosti a spolužití;
14. vybízí vlády a existující parlamentní shromáždění GCC, aby neprodleně učinily kroky k bezpodmínečné ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a aby spolupracovaly s Komisí OSN pro lidská práva v rámci tematických mechanismů, a pozvaly její zástupce, zejména zvláštního zpravodaje OSN pro nezávislost soudců a právních zástupců, k návštěvě těchto míst;
15. připomíná, že se EU staví proti výkonu trestu smrti, a výzvu Parlamentu, aby bylo na výkon trestu smrti vyhlášeno celosvětové moratorium; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že je trest smrti stále v platnosti ve všech členských státech GCC; vyzývá tyto státy, aby přijaly moratorium na trest smrti; vyzývá zejména ty státy, které používají takové metody, jako je poprava setnutím hlavy, kamenování, ukřižování, bičování a amputace, aby od těchto praktik upustily;
16. bere na vědomí společný tříletý akční program přijatý Radou ministrů dne 14. června 2010, který má posílit spolupráci v řadě strategických oblastí společného zájmu, také prostřednictvím vytvoření sítě propojující výzkumné pracovníky, akademické pracovníky a podnikatele; vyjadřuje však své politování nad tím, že v něm chybí část věnovaná otevřenému, pravidelnému a konstruktivnímu politickému dialogu;
17. domnívá se, že provádění tohoto společného akčního programu by mělo být doplněno přesným a podrobným finančním plánem a měli by jej řídit zaměstnanci zvlášť určení pro tento úkol jak v Bruselu, tak v členských státech GCC; zdůrazňuje, že je důležité zajistit zviditelnění tohoto programu a šíření podrobných a dostupných informací o něm příslušným správním orgánům a institucím; žádá, aby bylo po třech letech provedeno posouzení výsledků a aby v případě, že tyto výsledky budou uspokojivé, byla zvážena možnost zřídit agenturu pro spolupráci EU-GCC;
18. vyzývá Unii, aby více zaměřila svůj program spolupráce se státy GCC na organizace občanské společnosti a aby podporovala emancipaci žen a mladých lidí;
19. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že se Perský záliv účastní závodů ve zbrojení; vyzývá Evropskou unii, aby se státy GCC zahájila strategický dialog o otázkách regionální bezpečnosti ve společném zájmu (mírový proces na Blízkém východě, íránský jaderný program, stabilizace Iráku, Jemenu a Dárfúru, terorismus a pirátství) a posléze aby přispěla k vybudování regionální bezpečnostní struktury na Blízkém východě v partnerství se státy Zálivu;
20. připomíná, že členské státy GCC mají významnou úlohu vzhledem ke svému vlivu v regionu; zdůrazňuje, že Unie a GCC mají společný zájem prosazovat mír a zájem o stabilitu na Blízkém východě, v severní Africe a Africkém rohu, ale i v ostatních částech světa; naléhavě vyzývá partnery, aby při zajišťování společného zájmu prohloubili spolupráci;
21. bere na vědomí prohlášení GCC ze dne 7. března 2011 učiněné v Abu Dhabí, které uvádí, že „Rada ministrů požaduje, aby Rada bezpečnosti přijala nezbytná opatření na ochranu civilního obyvatelstva, včetně bezletové zóny v Libyi“, jež přispělo k rozhodnutí Arabské ligy a Rady bezpečnosti OSN vyslovit se pro tuto bezletovou zónu;
22. opět vyjadřuje svou podporu arabské mírové iniciativě inspirované jedním z členských států GCC, kterou schválily všechny státy Ligy arabských států a Organizace islámské konference; vyzývá státy GCC, aby pokračovaly ve svém úsilí o zprostředkování a o podporu izraelsko-palestinského mírového procesu; žádá, aby Unie a GCC zvýšily společně úsilí o to, aby jednání vedla k ukončení okupace palestinských území a aby nadále plně podporovaly takové řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které bude založeno na existenci dvou států; zdůrazňuje společný zájem Unie a GCC postupovat společně při nastolení spravedlivého a trvalého míru v blízkovýchodním regionu; navrhuje v tomto kontextu pravidelnější dohodovací řízení mezi Kvartetem a výborem Ligy arabských států; připomíná, že Unie je hlavním poskytovatelem pomoci palestinskému lidu; oceňuje, že státy GCC podporují palestinské uprchlíky a přispívají Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a práci (UNRAWA); vyzývá členské státy GCC, aby více přispívaly k posilování palestinských institucí a k hospodářskému rozvoji v rámci vládního programu palestinské samosprávy a aby případně zvážily možnost vyplácet své finanční příspěvky prostřednictvím stávajících mezinárodních mechanismů pomoci;
23. vítá pokračování procesu integrace GCC (celní unie, společný trh a posléze jednotná měna); vybízí Komisi, aby navrhla sekretariátu GCC společné stanovení rámce pro spolupráci, aby se podělila o svoji zkušenost v oblasti upevňování institucí, administrativních kapacit, mechanismů pro regulaci a urovnávání sporů; zdůrazňuje, že tento přístup může přispět k zahájení procesu osvojování si těchto hodnot;
24. vítá rozhodnutí předsedů parlamentů členských států GCC, kteří se sešli dne 23. listopadu 2010 v Abú Dhabí, podněcovat sledování činností a rozhodnutí přijatých na úrovni výkonných orgánů GCC a každoroční pořádání konference parlamentních orgánů členských států GCC; vítá skutečnost, že v blízké budoucnosti má vzniknout meziparlamentní delegace pro vztahy s Evropským parlamentem; je přesvědčen, že prohloubená spolupráce na parlamentní úrovni bude významným přínosem pro budování strategického partnerství těchto dvou uskupení;
Obchodní vztahy
25. připomíná své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a GCC, které podpořilo 96 % poslanců EP; konstatuje, že otázky vznesené v rámci tohoto usnesení, jako je například potřeba vzájemného přístupu na trhy, účinná ochrana práv duševního vlastnictví, odstranění necelních překážek pro poskytování služeb, podpora udržitelného rozvoje a dodržování mezinárodních úmluv, jsou i nadále aktuální;
26. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC (dohoda o volném obchodu mezi EU a „radou GCC“) byla opakovaně a s dlouhými prodlevami oddalována, a lituje skutečnosti, že se rada GCC rozhodla v roce 2008 tato jednání přerušit; je přesvědčen, že je nejvyšší čas tato jednání odblokovat, aby tak bylo možno nalézt konečné řešení a aby z něj společnosti a odvětví obchodu na obou stranách mohly získat maximální výhody;
27. vyjadřuje politování nad tím, že tato oblast byla přes svůj strategický význam z hlediska dodávek ropy, obchodních příležitostí a stability v regionu Unií opomíjena;
28. zdůrazňuje, že po dvaceti letech jednání nebyla dohoda o volném obchodu stále uzavřena; je si vědom, že některé státy GCC odmítají ustanovení o lidských právech a nelegální migraci;
29. domnívá se, že vzhledem ke strategickému významu tohoto regionu by se mělo na dohodu o volném obchodu pohlížet nejen jako na nástroj sloužící ke zvyšování prosperity prostřednictvím obchodu, ale také jako na prostředek upevňování geopolitické stability;
30. konstatuje, že rada GCC je v současnosti šestým největším exportním trhem Unie a že Unie je v současnosti hlavním obchodním partnerem rady GCC; konstatuje, že bez ohledu na již velmi intenzivní obchodní vztahy stále existuje prostor pro jejich prohloubení, a rovněž i prostor pro větší diverzifikaci výměn mezi oběma stranami, a to vzhledem k velikosti trhu Unie a úsilí ze strany států rady GCC o diverzifikaci jejich vývozu; konstatuje, že dohoda o volném obchodu by rovněž přinesla nové příležitost pro technickou spolupráci a pomoc; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a radou GCC by přineslo velké posílení těsných vazeb a další diverzifikaci;
31. poukazuje na skutečnost, že vzhledem k tomu, že státy GCC směřují k hospodářské diverzifikaci, jež by měla snížit jejich závislost na ropě, zvýšení obchodu a investic v oblasti služeb by podpořilo rozvoj jejich hospodářství;
32. vítá skutečnost, že v průběhu posledních dvaceti let se intenzita obchodních vztahů mezi EU a GCC zvyšovala a že obchod mezi oběma stranami výrazně narostl, a to navzdory tomu, že nebyla uzavřena dohoda o volném obchodu; domnívá se proto, že tato skutečnost svědčí o tom, že by dohoda o volném obchodu tento přirozený růst jen dále posílila a že by pro něj vytvořila otevřenější, předvídatelnější a bezpečnější prostředí;
33. konstatuje, že podstatná část práce na dohodě o volném obchodu již byla odvedena, a domnívá se, že význam dohody o volném obchodu je ve stávající podobě velkým příslibem pro obě strany; vyzývá proto obě strany, aby tuto dohodu o volném obchodu vnímaly jako zásadní a významný počin ve prospěch svých regionů a jejich obyvatel; domnívá se, že Unie a rada GCC sdílejí společné zájmy a potřeby a že zkušenosti Unie v oblasti regionální integrace mohou být pro země Perského zálivu zdrojem inspirace; domnívá se, že EU může v tomto ohledu poskytnout cennou technickou pomoc;
34. zdůrazňuje, že pokud nedojde k nápravě, může nedostatečná transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek a kladení překážek pro zahraniční investory, kteří by chtěli vstoupit do odvětví služeb, ohrozit uzavření dohody;
35. je pevně přesvědčen, že dohoda o volném obchodu EU-GCC by byla velmi výhodná pro obě strany; domnívá se, že dohoda o volném obchodu s Unií by přispěla k větší hospodářské integraci GCC a že po vytvoření celní unie GCC by mohla být rovněž impulsem pro významné projekty jako je společný trh GCC a realizace měnové unie GCC s jednotnou měnou; domnívá se, že rada GCC by mohla využít zkušeností Unie s budováním jednotného trhu a s přijetím jednotné měny;
36. rozhodně podporuje sdělení, které předala vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonová během společné schůze rady ministrů zemí EU a GCC z června 2010 a později také ze dne 22. září 2010 v průběhu zasedání EU-GCC během schůze ministrů v rámci generálního shromáždění OSN, v němž dala najevo, že Unie je připravena vyvinout úsilí s cílem tato jednání dokončit; vítá rovněž reakci ze strany GCC, která rovněž potvrdila své přání jednání uzavřít;
37. bere na vědomí citlivé postoje některých států GCC v otázce vývozních cel, vyjadřuje však politováním nad nedávným rozhodnutím vyjednavačů GCC vrátit se v této záležitosti k jejich postoji z roku 2008 a nezařadit otázku sankcí v této oblasti do dohody o volném obchodu; je pevně přesvědčen, že žádná stávající dohoda o volném obchodu se otázce vývozních cel nemůže vyhýbat a že pravidla WTO stanoví, že dohody o volném obchodu musí zaručovat podstatnou liberalizaci v oblasti dovozu i vývozu;
38. doporučuje, aby Unie věnovala více zdrojů radě GCC v rámci finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICIHI), který by měl být více zviditelněn a měl by být zaměřen na programy školení místních úředníků, a to i v oblasti obchodu;
39. připomíná, že na základě Lisabonské smlouvy je mezinárodní obchodní politika jedním z nástrojů zahraniční politiky Unie a že pro Unii jako takovou patří dodržování zásad demokracie a základních lidských práv, spolu se sociálním a environmentálními aspekty, mezi zásadní prvky všech jejích mezinárodní dohod; žádá proto, aby jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu zahrnovala účinnou a vymahatelnou doložku o lidských právech;
40. poznamenává, že v šesti státech tvořících radu GCC je 15 milionů migrujících pracovníků a že tito pracovníci tvoří 40 % celkové populace; připomíná tíživou situaci migrujících pracovníků v zemích v Perském zálivu, na něž upozornila Mezinárodní organizace práce (MOP), a podporuje její výzvu k zavedení minimální mzdy v tomto regionu, aby se tak zabránilo dalšímu zhoršování postavení domácích a migrujících pracovníků; dále podporuje rovněž právo všech pracovníků zakládat odbory a vstupovat do nich, aby mohli hájit své zájmy;
41. trvá na tom, aby byly dodržovány demokratické zásady a základní práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv; naléhavě žádá členské státy rady GCC, aby bojovaly proti diskriminaci žen a proti zneužívání dětí, zejména na trhu práce, a aby konkrétně prováděly úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a o právech dítěte;
42. domnívá se, že zásadní úlohu by při jednáních ohledně dohody o volném obchodu mělo sehrát to, zda členské státy rady GCC ratifikovaly a plně provedly rámec tvořený Úmluvou OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, Úmluvou OSN proti korupci a Mezinárodní úmluvou o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;
43. je přesvědčen, že by uzavření dohody o volném obchodu značně posílilo stávající vztahy mezi členskými státy Unie a státy GCC, bylo by zejména přínosem pro nedávný společný akční program, a to posílením kapacit a institucí, včetně sekretariátu rady GCC; vyjadřuje politování nad skutečností, že diplomatické zastoupení Unie ve státech GCC je i nadále na minimální úrovni, a trvá na tom, že díky nově zřízené ESVČ by Unie měla svou diplomatickou přítomnost v tomto regionu posílit, a to zejména prostřednictvím zřízení delegací Unie v každém ze šesti států GCC, přičemž by tyto delegace měly úzce spolupracovat s diplomatickými službami členských států Unie zastoupenými ve státech GCC, tak aby byly co nejlépe využity jejich celkové znalosti o tomto regionu; domnívají se, že významnější diplomatické zastoupení by výrazně zvýšilo šanci na rychlé uzavření dohody o volném obchodu a její následné provádění;
44. navrhuje, aby se zavedlo konání pravidelného summitu vedoucích představitelů států a vlád Unie a rady GCC; zdůrazňuje, že tyto summity by mohly významně prohloubit politické, finanční, hospodářské, obchodní a kulturní vazby mezi Unií a GCC; rozhodně vybízí vedoucí politické činitele Unie a GCC, aby se pravidelně setkávali s cílem najít a podporovat společné zájmy, a zvýšit tak pravděpodobnost, že dohoda o volném obchodu bude v nejbližší možné době uzavřena a podepsána; domnívá se, že by vedoucí političtí činitelé Unie a GCC měli postupovat v tomto smyslu, a to bez ohledu na to, zda bude uzavřena a podepsána dohoda o volném obchodu;
45. vítá skutečnost, že se z Unie a rady GCC stali v průběhu let významní investiční partneři, a že GCC se mezi investory v Unii za rok 2008 spolu s Irákem a Jemenem umístila na předních místech; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu, nebo přinejmenším oficiální znovuzahájení jednání, bezesporu vytvoří prostor pro další dohody, které podpoří a usnadní vzájemné přímé zahraniční investice, a to s cílem odstranit překážky v oblasti zahraničního vlastnictví a ochrany investic; připomíná, že v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost spadají nyní přímé zahraniční investice do kompetencí Unie, a tudíž znamenají další příležitost pro rychlé uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC; zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu musí přinést nové investiční příležitosti pro obě strany a současně posílit možnosti rady GCC, splnit kritéria pro podíl na evropské investiční dohodě v rámci budoucí evropské investiční politiky;
46. zdůrazňuje, že snížení cel rady GCC v důsledku uzavření dohody o volném obchodu přiláká vnější investice nadnárodních společností; je přesvědčen, že se díky dohodě o volném obchodu zvýší investice do služeb, které napomohou rozvoji států GCC a členských států Unie;
47. navrhuje, aby se u všech typů obchodu mezi Unií a GCC používalo euro; vítá skutečnost, že rada GCC od svého vzniku vyjadřuje vůli vytvořit celní a měnovou unii; poznamenává, že zatímco celní unie byla zavedena v roce 2009, o jednotné měně probíhají v současné době jednání;
48. konstatuje, že všech šest států GCC nyní požívá preferenční přístup na trhu EU v rámci systému všeobecných preferencí (SVP) Unie; zdůrazňuje, že všechny země GCC by podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 měly nejen ratifikovat, ale také účinně provádět všech 27 úmluv MOP a OSN uvedených v příloze III tohoto nařízení; zastává názor, že s ohledem na míru hospodářského pokroku v regionu by dohoda o volném obchodu představovala vhodnější nástroj pro rozložení obchodních výhod v celém regionu;
49. opětovně potvrzuje, že hlavní cíl Unie v jejích vztazích s radou GCC by měl spočívat v uzavření dohody o volném obchodu, která bude představovat významnou dohodu o volném obchodu uzavřenou mezi regiony; nicméně než k uzavření dojde a s ohledem na to, co již někteří hlavní obchodní partneři z GCC učinili, vybízí vysokou představitelku / místopředsedkyni a komisaře pro obchod, aby posoudili přístupy nahrazení u budoucích obchodních vztahů se státy GCC, a to ve formě dvoustranných dohod mezi Unií a těmi státy Perského zálivu, které jsou již připraveny prohloubit své závazky s Unií, přičemž je třeba zohlednit heterogenní charakter ekonomik států Perského zálivu, rozdílné reakce těchto států na finanční krizi a jejich vztahy s ostatními obchodními partnery;
Energetika
50. vítá důležitou spolupráci v energetické oblasti mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, která se v současnosti rozšiřuje na obnovitelné zdroje energie; domnívá se, že synergie v této oblasti činnosti mezi všemi třemi geografickými oblastmi je nutno podpořit vzhledem ke společným zájmům, technologickým znalostem, financování a hojnosti zdrojů (slunce, vítr); vítá zřízení expertní sítě EU–GCC v oblasti čistých energií, jež jsou v současné době pro státy GCC záležitostí prvořadého významu;
51. domnívá se, že s ohledem na strategické hospodářské, politické a kulturní vztahy mezi státy Perského zálivu a zeměmi na jižním pobřeží Středomoří, ale také s ohledem na rostoucí vliv zemí Perského zálivu na středomořské státy by se mohlo uvažovat o posíleném strukturovaném partnerství mezi GCC a Unií pro Středomoří, přičemž Evropská unie by měla aktivně podporovat tento projekt, který by byl prospěšný pro všechny zúčastněné strany;
52. vyzdvihuje práci odborné skupiny EU-GCC pro energetiku, zejména v oblasti zemního plynu, energetické účinnosti a jaderné bezpečnosti;
53. s ohledem na problém, který představuje změna klimatu a rostoucí spotřeba energie v obou regionech, žádá Komisi, aby se zabývala energetickou účinností, neboť představuje jednu z hlavních oblastí rozvoje, a aby prohloubila spolupráci v oblasti energetické účinnosti;
54. bere na vědomí, že většinu energetických potřeb Evropské unie pokrývají v současnosti fosilní paliva; konstatuje však, že budoucí poptávka po ropě v Unii bude ovlivňována několika faktory, jako jsou evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, náklady na zásobování, kolísání cen a průmyslový vývoj (např. v souvislosti s energetickou účinností a elektrickou mobilitou), které jsou společně zdrojem dlouhodobé nejistoty ohledně budoucí poptávky a investic v počátečních i závěrečných fázích projektů, pokud jde o kapacitu výroby;
55. požaduje větší transparentnost údajů týkajících se scénáře pro budoucí vývoj poptávky a nabídky v oblasti ropy a plynu, s cílem zajistit zájmy, které mají obě strany na předvídatelných trzích s ropou; vítá proto společnou iniciativu pro údaje o ropě;
56. vítá, že společná rada ministrů je odhodlána snažit se o navázání intenzivnější spolupráce v oblasti životního prostředí a změny klimatu;
57. uznává, že úsilí GCC o zvýšení potenciálu zásob zemního plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) je v souladu s přáním Evropské unie diverzifikovat energetické zdroje a přepravní trasy; zdůrazňuje proto, že je důležité zvýšit vývoz zkapalněného zemního plynu do Unie tím, že součástí jižního koridoru budou terminály LNG, a zřídit plynovody, které by EU spojovaly se zeměmi GCC, ať již přímo, nebo prostřednictvím napojení na stávající a plánované plynovody, jako je AGP, Nabucco a ITGI;
58. nabádá členské státy GCC, aby se svými evropskými partnery koordinovaly další vývoj, pokud jde o zkapalňování plynu, aby mohl být zkapalněný plyn lépe začleněn do skladby evropských zdrojů energie; zdůrazňuje, že státy GCC by mohly zkapalněný plyn využívat též jako alternativu k uvolňování spáleného plynu do atmosféry;
59. zdůrazňuje, že Evropská unie má příležitosti k investicím do kapacit pro výrobu energie v zemích GCC, a to s využitím nejnovějších technologií pro výrobu, přepravu i vzájemné propojení; podporuje v této souvislosti budoucí spolupráci se zvláštním zaměřením na začlenění elektrických sítí a technologií inteligentních sítí;
Průmysl a suroviny
60. zdůrazňuje význam spolehlivého partnerství mezi Evropskou unií a GCC při využívání surovin a přístupu k nim; vítá vytvoření otevřených trhů se zbožím a odstranění necelních překážek; vítá veškeré úsilí, které již bylo vynaloženo v rámci jednání o volném obchodu s cílem zajistit bezpečné a udržitelné dodávky surovin;
61. žádá, aby byly zahájeny společné akce proti spekulacím a kolísání cen surovin prostřednictvím větší transparentnosti při obchodování s mimoburzovními deriváty a prostřednictvím důkladnějšího dohledu nad ním; vítá v této souvislosti skutečnost, že organizace OPEC nedávno vyzvala k přísnějším kontrolám mimoburzovního obchodování a že Francie se v rámci skupiny G-20 snaží bojovat proti spekulacím s komoditami;
Výzkum, vývoj a inovace
62. zdůrazňuje, že je důležité prohloubit dvoustrannou spolupráci s GCC týkající se výzkumných a technologických programů se zvláštním zaměřením na nová průmyslová odvětví založená na znalostech a působící v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání CO2, deriváty ropy a plynu, energetická účinnost a biomasa; vyzývá k navázání spolupráce, v jejímž rámci bude probíhat přenos technologií spolu s bezpečnými a trvalými dodávkami surovin;
63. žádá, aby Evropská rada pro výzkum (ERC) a Evropský technologický institut (EIT) intenzivněji spolupracovaly s GCC, neboť tato spolupráce podpoří rovněž dialog mezi vědci a spolupráci regionů v této oblasti a posune je kupředu;
Vzdělávání
64. připomíná, že členské státy GCC považují vzdělání za národní prioritu, protože zde existují velké potřeby v oblasti lidských zdrojů (nedostatečný počet vyučujících), obsahu vzdělávání (nepřizpůsobivost vývoji trhu práce), kvality programů (metodika a zastaralé didaktické pomůcky) a využívání nových technologií; vyzývá k aktivní podpoře úsilí, jež příslušné orgány vyvíjejí, aby reagovaly na tyto nedostatky, a k návrhu ambiciózní spolupráce v oblasti vysokého, středního a základního školství s cílem zajistit lepší přístup ke vzdělání pro muže i ženy;
65. zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla také více podporovat výměnné programy pro studenty, akademické pracovníky a zástupce jednotlivých oborů; vyjadřuje politování nad tím, že program Erasmus Mundus je v tomto regionu téměř neznámý zejména proto, že chybí informace; vítá iniciativy francouzských, britských a německých univerzit směřující k navázání partnerství mezi univerzitami a zahájení výměnných programů; připomíná nicméně, že Evropa v tomto směru stále zaostává za Spojenými státy a Asií; žádá Komisi, aby zavedla informační a propagační dny o evropském vzdělávání a výzkumu v tomto regionu; naléhavě vyzývá, aby se výměnné programy zaměřily na studenty, vyučující a výzkumné pracovníky i správní zaměstnance a aby bylo zachováno vyvážené zastoupení žen a mužů; domnívá se, že musí být zavedeny výměnné programy pro nejmladší věkovou skupinu se zaměřením na studenty středních škol a gymnázií;
66. vítá projekt Al-Jisr týkající se veřejné diplomacie a opatření na zvyšování povědomí, který je díky podpoře Komise velice přínosný; vybízí v tomto ohledu tým vysoké představitelky / místopředsedkyně, aby zvážil rozšíření aktivit veřejné diplomacie v regionu, ve kterém není Unie dosud plně pochopena a v němž jsou k dispozici pouze omezené mechanismy k nápravě tohoto nedostatku; zdůrazňuje, že je nutné zdokonalit komunikační strategii, mimo jiné vysvětlovat politiku a postoje Unie v arabském jazyce, aby bylo v této oblasti osloveno širší publikum;
67. zdůrazňuje, že nedostatek programů pro spolupráci mezi EU a GCC v oblasti sdělovacích prostředků se projevuje nedostatkem informací; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro zapojení států GCC do užší spolupráce v této oblasti s cílem více Unii v tomto regionu zviditelnit a podporovat vzájemné porozumění;
68. domnívá se, že odstranění nedostatků v oblasti výzkumu a studií věnovaných v Evropě státům Perského zálivu je naprosto prvořadé; podporuje zavádění moderních studijních programů věnovaných této části arabského světa na univerzitách; rovněž by měly být na univerzitách v uvedeném regionu zaváděny studijní programy týkající se Evropské unie;
o o o
69. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady Evropské unie, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, sekretariátu GCC i vládám a parlamentům členských států GCC.
Jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky: Peter Praet (BE)
196k
33k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o doporučení Rady ke jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky (00003/2011 – C7-0058/2011 – 2011/0802(NLE))
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. února 2011 (00003/2011),
– s ohledem na čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0058/2011),
– s ohledem na článek 109 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0064/2011),
A. vzhledem k tomu, že Evropská rada konzultovala dopisem ze dne 18. února 2011 Evropský parlament ve věci jmenování Petera Praeta členem Výkonné rady Evropské centrální banky na osmileté funkční období s účinností od 1. června 2011,
B. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu přistoupil k ověřování pověřovacích listin jmenovaného, zejména s ohledem na požadavky stanovené v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a s ohledem na to, že ECB musí být zcela nezávislá v souladu s článkem 130 Smlouvy a vzhledem k tomu, že při tomto posuzování obdržel výbor životopis uchazeče i jeho odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán,
C. vzhledem k tomu, že výbor poté dne 16. března 2011 uspořádal s uchazečem hodinu a půl dlouhé slyšení, na němž uchazeč pronesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru,
1. vydává kladné stanovisko Evropské radě k doporučení Rady na jmenování Petera Praeta členem Výkonné rady Evropské centrální banky;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě a Radě.
Jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA)
186k
32k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)
– s ohledem na dopis, který Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zaslal dne 10. března 2011,
– s ohledem na čl. 51 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)(1),
– s ohledem na s ohledem na skutečnost, že na schůzi Hospodářského a měnového výboru konané dne 17. března 2011 proběhlo slyšení kandidáta vybraného radou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví),
– s ohledem na článek 120 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Adam Farkas splňuje kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010,
1. schvaluje jmenování Adama Farkase výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví).
Jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
188k
33k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)
– s ohledem na dopis Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) ze dne 10. března 2011,
– s ohledem na čl. 51 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)(1),
– s ohledem na skutečnost, že na schůzi Hospodářského a měnového výboru konané dne 17. března 2011 proběhlo slyšení kandidáta vybraného dozorčí radou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění),
– s ohledem na článek 120 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Carlos Montalvo splňuje kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010,
1. schvaluje jmenování Carlose Montalva výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).
Jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)
187k
32k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)
– s ohledem na dopis Evropského orgánu dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) ze dne 28. února 2011,
– s ohledem na čl. 51 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)(1),
– s ohledem na skutečnost, že na schůzi Hospodářského a měnového výboru konané dne 17. března 2011 proběhlo slyšení kandidáta vybraného radou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy),
– s ohledem na článek 120 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Verena Rossová splňuje kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010,
1. schvaluje jmenování Vereny Rossové výkonnou ředitelkou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy),
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy).
– s ohledem na články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu (IID) ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o sdělení Komise o pracovním programu Komise na rok 2011(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (zpráva v polovině období)(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o správě ekonomických záležitostí(5),
– s ohledem na aktualizované znění finančního plánu Komise na období 2007–2013 předložené podle bodu 46 výše uvedené IID ze dne 17. května 2006,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 15. února 2011 o rozpočtových pokynech pro rok 2012,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0058/2011),
Rozpočet na rok 2012 ve znamení posílené evropské správy ekonomických záležitostí, mechanismu evropského semestru a cílů strategie Evropa 2020 k podpoře růstu a zaměstnanosti
1. zastává názor, že strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější, a to díky inteligentnímu, dlouhodobému a inkluzivnímu růstu založenému na pěti klíčových cílech EU, tj. na podpoře zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj a jejich financování z veřejných prostředků, splnění našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zvýšení úrovně vzdělávání a na podpoře sociálního začleňování, zejména snižováním chudoby; připomíná, že s těmito pěti cíli se plně ztotožnily i samy členské státy;
2. upozorňuje, že je třeba zajistit určitou konzistentnost mezi snahou dosáhnout těchto cílů a finančními prostředky poskytnutými k tomuto účelu na evropské i vnitrostátní úrovni; trvá na tom, že rozpočtová politika EU musí být s tímto principem v souladu; zastává názor, že evropský semestr – jako nový mechanismus posílené evropské správy ekonomických záležitostí – by měl skýtat příležitost k zamyšlení, jak nejlépe postupovat, aby se výše uvedených pět klíčových cílů podařilo splnit;
3. je pevně přesvědčen o tom, že evropský semestr by měl usilovat o lepší koordinaci a soulad hospodářských a rozpočtových politik na úrovni jednotlivých členských států a EU; je toho názoru, že by se měl zaměřit na zlepšení součinnosti mezi evropskými a vnitrostátními veřejnými investicemi, aby se lépe dařilo plnit celkové politické cíle EU; konstatuje, že existují zásadní rozdíly ve struktuře rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů; domnívá se však, že by měla být co nejdříve stanovena úhrnná výše veřejných výdajů EU a členských států na společné politické cíle;
4. chápe znepokojení Rady nad ekonomickými a rozpočtovými omezeními na úrovni členských států, především však připomíná, že podle ustanovení Smlouvy nesmí v rozpočtu EU vzniknout schodek veřejných financí; připomíná, že v roce 2009 činil úhrnný schodek veřejných financí v EU jako celku 801 miliard EUR a že rozpočet EU představuje pouhá 2 % celkových veřejných výdajů v EU;
5. domnívá se však, že vzhledem k obtížné hospodářské situaci v celé Unii je dnes důležitější než kdy předtím zajistit řádné plnění rozpočtu EU, účelné vynakládání peněz a optimální využívání stávajících finančních prostředků Společenství; navrhuje, aby bylo provedeno důkladné přehodnocení rozpočtových položek, které se v minulosti využívaly nedostatečně či u nichž vznikl problém s plněním;
6. je toho názoru, že rozpočet EU je přínosem pro vnitrostátní veřejné výdaje, protože podněcuje, podporuje a doplňuje investice do politik, které jsou těžištěm strategie Evropa 2020; je navíc přesvědčen, že rozpočet EU musí zásadním způsobem pomoci EU vymanit se ze současné hospodářské a finanční krize, neboť dokáže působit jako katalyzátor zvyšování investic, růstu a vytváření pracovních míst v Evropě; je toho názoru, že rozpočet EU by mohl přinejmenším zmírnit důsledky současné restriktivní rozpočtové politiky členských států a zároveň podpořit úsilí jejich vlád; dále zdůrazňuje, že snížení rozpočtu EU může s ohledem na jeho přerozdělovací povahu oslabit evropskou solidaritu a mít negativní dopad na tempo hospodářského rozvoje v mnoha členských státech; zastává názor, že přístup „čistý plátce/čistý příjemce“ nebere dostatečně v úvahu účinek vzájemného ovlivňování mezi zeměmi EU (tzv. „spill-over“), a podrývá tak společné cíle politiky EU;
7. připomíná, že naplňování sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 bude vyžadovat obrovské investice orientované do budoucna, jejichž výši odhadla Komise ve svém sdělení o přezkumu rozpočtu EU (KOM(2010)0700) nejméně na 1 800 miliard EUR do roku 2020; zdůrazňuje, že jeden z hlavních cílů strategie Evropa 2020 – tj. podporovat vytváření pracovních míst a kvalitní zaměstnanosti pro všechny Evropany – bude dosažen pouze tehdy, budou-li potřebné investice do vzdělávání, znalostní společnosti, výzkumu a vývoje, inovací, MSP a ekologických a nových technologií uskutečněny nyní bez dalších odkladů; vyzývá k obnovení politického kompromisu, jenž by spojil snižování veřejných schodků a dluhů s podporou takovýchto investic; s cílem zvýšit dopad rozpočtu EU a podpořit EU v reakci na hospodářskou krizi je ochoten přezkoumat, jak lze rozšířit stávající nástroje posilující součinnost mezi rozpočtem EU a kroky EIB, tak aby došlo k podpoře dlouhodobých investic; dále vítá, že Komise zahájila veřejné konzultace o iniciativě na vydávání projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020;
8. je proto rozhodně proti pokusům o omezení nebo snížení rozpočtových prostředků souvisejících s plněním klíčových cílů a sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020; konstatuje, že takový pokus by byl kontraproduktivní a nejspíše by vedl k neúspěchu strategie Evropa 2020, podobně jako tomu bylo v případě Lisabonské strategie; zastává názor, že strategie Evropa 2020 může být důvěryhodná pouze tehdy, bude-li odpovídajícím způsobem financována, a připomíná, že EP tuto vážnou politickou obavu vyslovil již při mnoha příležitostech; znovu důrazně žádá Komisi, aby vyjasnila rozpočtový rozměr stěžejních iniciativ a informovala Parlament o tom, jaké rozpočtové prostředky jsou nezbytné k provádění strategie Evropa 2020;
9. zdůrazňuje, že rozpočtová opatření nejsou jediným faktorem při plnění cílů strategie Evropa 2020 a že úsilí v rozpočtové oblasti je třeba doplnit konkrétními návrhy na její zjednodušení, aby se vytvořilo prostředí nezbytné k dosažení našich cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a inovací i ekologických a energetických technologií; stejně tak je přesvědčen, že dosažení cílů strategie Evropa 2020, včetně vytvoření nových „zelených“ pracovních míst, není jen otázkou navýšených rozpočtových prostředků, ale i kvalitativního přeorientování stávajících politik EU, včetně SZP, tak aby byla náležitě zohledněna kritéria udržitelnosti;
10. mimoto zastává názor, že prostředky v rozpočtu na rok 2012, včetně prostředků v oblastech, které bezprostředně nesouvisejí s naplňováním strategie Evropa 2020, je třeba zachovat v odpovídající výši, která by zajistila kontinuitu v plnění politik a cílů EU ještě dlouho po skončení současné hospodářské krize;
11. maje na paměti silný dopad světových událostí na hospodářství, životní prostředí, průmysl, konkurenceschopnost a zaměstnanost v EU žádá větší soulad mezi vnějšími a vnitřními politikami EU; zdůrazňuje proto, že je třeba EU poskytnout potřebné finanční prostředky, aby mohla odpovídajícím způsobem reagovat na rostoucí celosvětové výzvy a účinně chránit své společné zájmy a základní hodnoty, jako jsou lidská práva, demokracie, právní stát, základní svobody a ochrana životního prostředí; připomíná, že díky mírně zvýšeným výdajům na úrovni EU mohou členské státy často dosáhnout úměrně vyšších úspor;
12. domnívá se, že EU se musí významně podílet na poskytování pomoci a finanční podpory arabským zemím, které se nacházejí na historicky významném mezníku jejich demokratického vývoje a hospodářské a sociální transformace; v této souvislosti vítá sdělení Komise nazvané Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím (KOM(2011)0200));
13. vyjadřuje politování nad tím, že první evropský semestr postrádá parlamentní rozměr, a to i přes úlohu Evropského parlamentu a 27 vnitrostátních parlamentů v příslušných rozpočtových procesech; je naopak pevně přesvědčen o tom, že větší zapojení parlamentů by výrazně zvýšilo demokratičnost a transparentnost takového postupu; podporuje iniciativu Rozpočtového výboru uspořádat jako první krok schůzku s vnitrostátními parlamenty, na které se povede diskuse o obecném nástinu rozpočtů členských států a rozpočtu EU na rok 2012;
14. vítá veřejně vyjádřený závazek maďarského a polského předsednictví, že v roce 2011 navážou s EP otevřený a konstruktivní dialog o rozpočtových otázkách; znovu potvrzuje, že je ochoten úzce spolupracovat s Radou a Komisí v plném souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy; očekává, že stávající pokyny budou v průběhu rozpočtového procesu pro rok 2012 plně zohledněny;
Rozpočtová zodpovědnost jako princip rozpočtu na rok 2012
15. konstatuje, že pro rok 2012 stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2007–2013 celkovou výši prostředků na závazky (PZ) 147,55 miliardy EUR a celkový strop pro prostředky na platby (PP) ve výši 141,36 miliardy EUR; připomíná, že tyto částky jsou v každém případě značně nižší (přibližně o 25 miliard EUR u PZ a přibližně o 22 miliard EUR u PP) než strop uvedený v současném znění rozhodnutí o vlastních zdrojích;
16. zdůrazňuje, že finanční plán předložený Komisí dne 31. ledna 2011 představuje orientační referenční příděl prostředků na závazky pro všechny stávající programy a opatření EU; bere na vědomí, že celková výše prostředků na závazky může být stanovena na 147,88 miliardy EUR;
17. zdůrazňuje, že tyto částky představují roční rozpis víceletých celkových částek, na kterých se shodly Parlament i Rada při přijímání těchto programů a opatření; zdůrazňuje, že plánované roční částky představují prostředky, které umožní naplnění cílů a priorit EU, zejména v souvislosti se strategií Evropa 2020; připouští nicméně, že v některých okruzích VFR může vzniknout určitý manévrovací prostor vzhledem k tomu, že v této fázi ročního procesu navrhla Komise velmi předběžné orientační částky (zejména v okruhu 2);
18. poukazuje na to, že rozpočet na rok 2012 je šestým ze sedmi rozpočtů sestavovaných v rámci současného VFR; je přesvědčen, že obě složky rozpočtového orgánu proto nyní mají jasnější představu o nedostatcích a pozitivech spojených se stávajícími víceletými programy; konstatuje, že u většiny programů přijatých postupem spolurozhodování již byl proveden střednědobý přezkum, a žádá Komisi, aby informovala o veškerých rozpočtových důsledcích, které vyplývají z tohoto přezkumu; v této souvislosti zdůrazňuje, že EP je odhodlán – pokud se to ukáže jako nutné, aby byly podpořeny a posíleny politické priority EU a řešeny nové politické potřeby, a v úzké spolupráci se specializovanými výbory – plně využít mj. bod 37 IID (umožňující 5% rozpětí legislativní pružnosti);
19. poukazuje na to, že ponechání dostatečného rozpětí ve všech okruzích VFR není jedinou možnosti jak se vyrovnat s nepředvídanými okolnostmi; upozorňuje na neustále se opakující problém nedostatečného finančního zajištění některých okruhů VFR, zejména okruhů 1a, 3b a 4, v porovnání s potřebami a politickými prioritami EU, které podpořily členské státy; domnívá se, že přístup, který se projevuje v rozpočtových pokynech Rady na rok 2012, nebere v úvahu dlouhodobou perspektivu, a že pokud by došlo k nepředvídaným událostem nebo pokud by se objevily nové politické priority, mohly by ohrozit stávající opatření a programy; zdůrazňuje, že nedávné události v některých severoafrických zemích již ukazují tímto směrem, a vyzývá Komisi, aby zhodnotila, jak by bylo možné využít stávajících finančních nástrojů EU k podpoře úsilí o vybudování demokracie;
20. je naopak přesvědčen, že různé mechanismy pružnosti, které předpokládá IID (jako je přesouvání výdajů mezi okruhy nebo využití nástroje pružnosti) je třeba plně využívat; připomíná, že od roku 2007 musely být v reakci na různé aktuální problémy a potřeby využity každý rok; očekává, že Rada bude při jejich využívání plně spolupracovat a že se zapojí do příslušných diskuzí již v rané fázi s cílem vyhnout se neúměrně dlouhým jednáním ohledně využití těchto nástrojů;
21. v této souvislosti zdůrazňuje, že mají-li být prostředky na závazky udrženy pod přísnou kontrolou, budou nutná nejen rozsáhlá přerozdělení a změny priorit, ale také bude třeba společně určit možné negativní priority a úspory ze strany orgánů EU; naléhavě požaduje, aby jeho specializované výbory zahájily proces určování jasných politických priorit ve všech politických oblastech EU; zdůrazňuje nicméně, že pro tento účel by byla zapotřebí větší rozpočtová pružnost a že k tomu, aby byla Unie schopna nejen řešit nové úkoly, ale také zjednodušit rozhodovací procesy v rámci orgánů, tak aby rozpočtové prostředky odpovídaly vývoji okolností a priorit, bude možná nutné přepracovat VFR (např. kompenzovat prostředky mezi okruhy současného VFR); zdůrazňuje, že tento proces musí být zcela transparentní;
22. zdůrazňuje, že posílení řady politik a nových pravomocí vytvořených na úrovni EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by mělo logicky znamenat zvýšené finanční možnosti EU, což ovšem nebyl případ roku 2011, jenž byl prvním rokem po vstupu této smlouvy v platnost; připomíná Radě a Komisi politické prohlášení připojené k rozpočtu na rok 2011, v němž se Komise zavazuje posílit při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2012 prioritní oblasti Lisabonské smlouvy a důkladně posoudit potřeby; očekává, že Komise tento závazek naplní například tím, že navrhne přeměnit úspěšné pilotní projekty a přípravné akce související s Lisabonskou smlouvou na víceleté programy;
23. soudí, že přístup Komise ve věci stanovování dotací decentralizovaným agenturám EU z rozpočtu EU je seriózní a skýtá správné pobídky; zdůrazňuje, že prostředky přidělené do rozpočtů agentur EU zdaleka neslouží pouze k pokrytí jejich správních výdajů, nýbrž přispívají i k plnění cílů strategie Evropa 2020 a cílů EU obecně, jak o nich rozhoduje legislativní orgán; znovu potvrzuje, že je nutné pečlivě zkoumat požadavky na vytvoření nových pracovních míst ve vztahu k nově svěřeným úkolům; zdůrazňuje však, že je důležité poskytovat náležité financování agenturám, kterým byly přiděleny další úkoly, aby nedošlo ke snížení jejich výkonnosti; požaduje specifický přístup, pokud jde o nábor specializovaných vědeckých pracovníků s profesionální zkušeností, zvláště jestliže jsou tato místa financována výhradně z příjmů z poplatků, a jsou tudíž z hlediska rozpočtu EU neutrální; podporuje práci interinstitucionální pracovní skupiny pro budoucnost agentur, která byla vytvořena počátkem roku 2009, a napjatě očekává její závěry, zejména pokud jde o uvedené otázky;
Výše prostředků na platby, neproplacené závazky (RAL) a financování rozpočtu EU
24. poznamenává, že výše prostředků na platby pro rok 2012 vyplyne přímo z právních a politických závazků z předchozích let; je přesvědčen, že jejich zvýšení oproti rozpočtu na rok 2011 lze předvídat a je v souladu s celkovým vývojem plateb během programového období 2007–2013 (viz tabulky v příloze);
25. zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit otázku rostoucí míry neuhrazených závazků (RAL) na konci roku 2010 (ve výši 194 miliard EUR, viz tabulka v příloze); lituje, že se Rada přiklonila k rozhodování o míře plateb a priori, aniž by vzala v úvahu pečlivé vyhodnocení skutečných potřeb; upozorňuje, že výše RAL je obzvláště vysoká v okruhu 1b; nedomnívá se, že možnost, k níž se přiklání Rada, tj. snížit závazky v rozpočtu EU, aby se snížila míra RAL, je dlouhodobě udržitelným řešením, protože by to poškodilo naplňování již dříve dohodnutých cílů a priorit EU; v této souvislosti upozorňuje na to, že Rada přislíbila podpořit společné prohlášení Rady a Parlamentu, které se týká se možnosti vyřešit problém se zajištěním prostředků na platby, jež vzniknou v průběhu roku 2011, na základě opravného rozpočtu;
26. zdůrazňuje, že určitá míra RAL je při uskutečňování víceletých programů nevyhnutelná a že existence neuhrazených závazků zcela přirozeně vyžaduje provedení odpovídajících plateb; požaduje proto, aby byl zachován vyvážený vztah mezi závazky a platbami, a v průběhu rozpočtového procesu učiní, co bude v jeho moci, aby snížil rozdíl mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;
27. sdílí názor Rady, že by mělo být prosazováno realistické sestavování rozpočtu; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby její návrh rozpočtu vycházel z této zásady; konstatuje však, že plnění rozpočtu v minulosti, které se v posledních letech zlepšilo, není v některých případech příliš přesným ukazatelem potřeb pro rok 2012, protože v roce 2012 by mohlo dojít k rychlejšímu plnění programů, a platby by se proto měly odpovídajícím způsobem zvýšit; podporuje výzvu Rady, aby členské státy předložily přesnější prognózy plnění rozpočtu, zejména proto, aby nedocházelo k nedostatečnému čerpání prostředků, a zastává názor, že nejvíce úsilí by v tomto směru měly vyvinout samy členské státy, protože výše návrhu rozpočtu Komise se odvíjí především od jejich vlastních prognóz (zejména v okruhu 2) a jejich schopnosti čerpání; připomíná, že členské státy společně s Komisí spravují více než 80 % finančních prostředků EU; připomíná členským státům jejich právní odpovědnost za stanovení finančních předpisů pro příjemce finančních prostředků EU a za zajištění jejich dodržování;
28. připomíná, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost odpovídají za ochranu finančních zájmů i členské státy; zdůrazňuje, že Evropský účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy řízení a kontroly v některých členských státech nejsou zcela účinné; připomíná dále, že dosud nebyly získány zpět nevhodně vynaložené prostředky ze strukturálních fondů ve výši několika miliard eur; konstatuje, že GŘ REGIO nemůže ve své současné výroční zprávě prohlásit výdaje členských států za správné a zákonné, protože některé členské státy nesplnily svou povinnost a nepředložily své zprávy ve stanovené lhůtě; upozorňuje na to, že v důsledku neustále nedostatečného financování rozpočtu EU ze strany členských států může být Parlament nucen rozhodnout o negativních prioritách v rámci projektů EU a následně snížit jejich rozpočet;
29. je si vědom toho, že konečná výše plateb provedených každý rok někdy zahrnuje značný tzv. „přebytek“ oproti výši prostředků na platby původně schválené rozpočtovým orgánem, což znamená, že tak dojde k odpovídajícímu snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU a ke zlepšení jejich fiskální situace; nepokládá obavy Rady, pokud jde výši a načasování této „vratky“, za relevantní při řešení citlivého politického problému financování rozpočtu EU, který s tím souvisí; spíše se domnívá, že nevyčerpané prostředky na platby z roku „n“ by měly být převedeny do dalšího rozpočtového roku („n+1“) a ne odečteny od příspěvků jednotlivých členských států při jejich výpočtu; důrazně proto vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy na vytvoření nových, skutečně vlastních zdrojů, aby tak EU plně získala reálné a autonomní finanční zdroje; trvá dále na tom, že veškeré nové vlastní zdroje by se měly zakládat na důkladném posouzení jejich dopadu a měly by být zaměřeny na nalezení možností, jak zvýšit konkurenceschopnost EU a její hospodářský růst; žádá Radu, aby se konstruktivně zapojila do diskuse o spravedlivých nových vlastních zdrojích pro EU;
Správní výdaje v oddílu III rozpočtu EU
30. bere na vědomí dopis ze dne 3. února 2011, v němž komisař pro finanční plánování a rozpočet znovu potvrzuje závazek Komise v podobě nulového zvyšování stavu zaměstnanců a její úsilí omezit nominální zvýšení u správních prostředků v okruhu 5 (oproti roku 2011); je si však vědom toho, že vzhledem k neustálému rozšiřování pravomocí EU nemusí být tento trend dlouhodobě udržitelný a může mít nepříznivý dopad na rychlé a efektivní provádění opatření EU;
31. vyzývá Komisi, aby zvážila dlouhodobé důsledky své politiky zadávání prací externím dodavatelům a svého přístupu v podobě zaměstnávání stále většího počtu smluvních zaměstnanců z hlediska kvality a nezávislosti evropské veřejné služby; zdůrazňuje, že i když to přináší úspory na platech a důchodech, vzniká tak situace, kdy stále více pracovníků zaměstnávaných Komisí není zahrnuto v jejím plánu pracovních míst; připomíná, že výše důchodů a platů je určena právně závaznými dohodami, které musí Komise v plném rozsahu dodržovat;
32. upozorňuje na to, že u víceletých programů jsou do jejich celkového finančního krytí zahrnuty některé specifické správní výdaje (mj. správní výdaje výkonných agentur) společně s tzv. „operačními výdaji“; poukazuje na to, že praxe Rady, kdy provádí horizontálně škrty v těchto rozpočtových položkách s cílem snížit správní výdaje, by nutně v konečném důsledku vedla ke změně celého finančního krytí schváleného postupem spolurozhodování a hrozilo by, že se to projeví na rychlosti a kvalitě uskutečňování programů;
o o o
33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a Účetnímu dvoru.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě (KOM(2007)0638 – C6-0470/2007 – 2007/0229(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0638),
– s ohledem na čl. 63 odst. 3 písm. a) a článek 67 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0470/2007),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008(1),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. července 2008(2),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 18. června 2008(3),
– s ohledem na články 55 a 56 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0265/2010),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. března 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce v členském státě a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě [pozměňovací návrh 122, pokud není uvedeno jinak]
(1) Za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva opatření, která mají být přijata v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí.
(2) Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 uznala nutnost harmonizace vnitrostátních právních předpisů upravujících podmínky přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. V této souvislosti prohlásila, že Evropská unie by měla zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států, a že důraznější politika integrace by měla směřovat k tomu, aby jim byla přiznána práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů Evropské unie. V souladu s tím Evropská rada požádala Radu, aby urychleně přijala právní nástroje na základě návrhů Komise. Nezbytnost dosáhnout cílů vytyčených v Tampere byla znovu potvrzena Stockholmským programem ze dne 10. a 11. prosince 2009(7).
(3) ▌Ustanovení o sjednoceném postupu vyřizování žádostí ústící v kombinovaný doklad, který v rámci jednoho správního aktu zahrnuje jak povolení k pobytu, tak pracovní povolení, by přispělo ke zjednodušení a harmonizaci ▌pravidel, která se v současnosti používají v členských státech. Toto procesní zjednodušení již bylo zavedeno v několika členských státech a zavedlo účinnější postup, a to jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a umožnilo snadněji kontrolovat zákonnost jejich pobytu a zaměstnání.
(4) Aby umožnily první vstup na své území, měly by mít členské státy možnost bez zbytečných průtahů vydat jediné povolení, nebo pokud takové povolení vydávají výlučně na svém území, vízum.
(5) Je třeba stanovit procesní pravidla pro posuzování žádostí o jediné povolení. Tyto postupy by měly být s ohledem na běžné pracovní zatížení správních orgánů členských států účinné a snadno zvládnutelné, průhledné a spravedlivé, aby dotyčným osobám nabízely odpovídající právní jistotu.
(6) Podmínky a kritéria, na základě kterých může být žádost o jediné povolení zamítnuta, by měly být objektivní a měly by být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, a to včetně podmínky dodržovat zásadu upřednostňování pracovníků z členských států Společenství, jak je zejména vyslovena v příslušných ustanoveních aktů o přistoupení ze dnů 16. dubna 2003 a 25. dubna 2005. Každé rozhodnutí o zamítnutí by mělo být řádně odůvodněno.
(7) Toto jediné povolení by mělo vycházet ze vzoru povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí(8), které umožňuje členským státům uvádět další informace, zejména zda je dotyčné osobě povolen výkon práce. Členské státy by měly uvést – rovněž pro lepší kontrolu migrace – nejenom v jediném povolení, ale také ve všech vydaných povolení k pobytu informace, které se týkají povolení k výkonu práce, bez ohledu na druh povolení nebo titul pobytu, na základě kterého byl státní příslušník třetí země přijat na území členského státu a byl mu poskytnut přístup na trh práce dotčeného členského státu.
(8)Povinností členských států určit, zda žádost má podat státní příslušník třetí země nebo jeho zaměstnavatel, by neměla být dotčena ujednání vyžadující, aby do daného postupu byly zapojeni oba. Členské státy by měly rozhodnout, zda žádost o jediné povolení má být podána v hostitelském členském státě, nebo ve třetí zemi. V případech, kdy příslušník třetí země nemá povoleno podat žádost ze třetí země, by členské státy měly zajistit, aby tuto žádost mohl podat zaměstnavatel v hostitelském členském státě.
(9)Ustanovení této směrnice týkající se povolení k pobytu vydaného za jiným účelem, než je výkon práce, by se měla týkat pouze formátu těchto povolení a neměly by jimi být dotčeny vnitrostátní předpisy nebo jiné předpisy Unie upravující postupy pro přijímání a postupy pro vydávání těchto povolení.
(10)Ustanovení této směrnice o sjednoceném postupu vyřizování žádostí a o jediném povolení by se neměla týkat jednotných a dlouhodobých víz.
(11)Lhůta pro přijetí rozhodnutí o žádosti by neměla zahrnovat dobu nezbytnou pro uznání odborné kvalifikace ani dobu nezbytnou pro vydání víza. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní postupy uznávání diplomů.
(12)Určením příslušného orgánu podle této směrnice by neměla být dotčena úloha a odpovědnosti dalších orgánů a případně sociální partnerů s ohledem na posouzení žádosti a rozhodnutí o ní.
(13)Ustanoveními této směrnice není dotčena pravomoc členských států regulovat rozhodnout o přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání, včetně počtu těchto státních příslušníků.
(14) Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného cestovního dokladu a jediného povolení vydaného členským státem, který zcela používá schengenské acquis, by měly být oprávněni vstoupit a volně se pohybovat na území členských států, jež zcela používají schengenské acquis po dobu až tří měsíců v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)(9) a článkem 21 schengenského acquis – prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úmluva o provedení schengenské dohody)(10).
(15) Chybí-li horizontální právní úprava Unie, práva státních příslušníků třetích zemí se liší podle toho, ve kterém členském státě vykonávají práci a jaká je jejich státní příslušnost. ▌ S cílem dále rozvinout soudržnou přistěhovaleckou politiku, zmenšit rozdíl v právech, která mají občané EU a státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pracují, a doplnit stávající acquis v oblasti přistěhovalectví by měl být stanoven soubor práv, zejména formou označení oblastí politik, ve kterých je poskytnuto rovné zacházení jako s vlastními občany pro pracovníky z třetích zemí, kteří byli legálně přijati do členského státu, ale nejsou zatím dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Cílem takových ustanovení je zavést minimální rovné podmínky v rámci EU, dále uznat, že státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pracují v členských státech, přispívají evropskému hospodářství prostřednictvím své práce a daňovými odvody, a mají sloužit i jako záruka, která omezí nekalou soutěž mezi vlastními občany a státními příslušníky třetích zemí, jež vyplývá z možného vykořisťování příslušníků třetích zemí. Definice „pracovníka z třetí země“ stanovená v čl. 2 písm. b) této směrnice se, aniž je dotčen výklad pojmu pracovní poměr v jiných právních předpisech EU, vztahuje na jakéhokoli státního příslušníka třetí země, který byl přijat na území členského státu, oprávněně na něm pobývá a je oprávněn v tomto členském státě pracovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo v souladu se zvyklostmi daného členského státu. [pozměňovací návrh 123]
(16) Všichni státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pobývají a pracují v členských státech, by měli požívat přinejmenším stejný společný soubor práv formou rovného zacházení jako s vlastními občany příslušného členského státu, bez ohledu na původní důvod přijetí. Právo na rovné zacházení v oblastech vymezených touto směrnicí by nemělo být poskytnuto pouze těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří byli přijati na území členského státu za účelem výkonu práce, ale rovněž těm, kteří byli přijati z jiných důvodů a mohl jim být poskytnut přístup na trh práce tohoto členského státu v souladu s jinými právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy, včetně rodinných příslušníků pracovníků z třetích zemí, kteří byli přijati členskými státem v souladu se směrnicí Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny(11), pracovníků z třetích zemí, kteří byli přijati členským státem v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby(12); a vědeckých pracovníků, kteří byli přijati v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu(13).
(17) Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetí země, kteří nabyli právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty(14), jelikož mají privilegované právní postavení a zvláštní druh povolení k pobytu „dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES“.
(18) Tato směrnice se nevztahuje na vyslané státní příslušníky třetích zemí▌. To by nemělo bránit státním příslušníkům třetího státu, kteří legálně pobývají a jsou zákonně zaměstnáni v členském státě a vysláni do jiného členského státu, aby nadále požívali rovného zacházení ve vztahu ke státním příslušníkům členského státu původu po dobu svého vyslání, pokud jde o podmínky a okolnosti zaměstnání, které nejsou ovlivněny uplatňováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(15)▌. [pozměňovací návrhy 122 a 124]
(19) Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati některým členským státem na své území pro sezónní práce▌, vzhledem k jejich dočasnému statusu.
(20) Právo na rovné zacházení ve vymezených oblastech politik by mělo být úzce spojeno s legálním bydlištěm státního příslušníka třetí země a přístupem na trh práce v členském státě, což je zakotveno v jediném povolení, jež zahrnuje oprávnění pobývat a vykonávat práci v povolení k pobytu vydaném pro jiné účely, jenž bude obsahovat informace o tom, zda je osoba oprávněna vykonávat práci.
(21)Pracovní podmínky stanovené touto směrnicí zahrnují přinejmenším mzdu a výpověď, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti, pracovní dobu a dovolenou s přihlédnutím k platným obecným kolektivním smlouvám. [pozměňovací návrhy 122 a 125]
(22) Odborné kvalifikace státního příslušníka třetí země získané v jiném členském státě, by měla být uznána stejným způsobem, jakým by se zohlednila kvalifikace občanů EU získaná v třetí zemi v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(16). Právem na rovné zacházení přiznaným pracovníkům z třetích zemí s ohledem na uznávání diplomů, osvědčení a jiné odborné kvalifikace v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy není dotčena pravomoc členských států přijmout tyto pracovníky z třetích zemí na jejich trh práce. [pozměňovací návrhy 122 a 126]
(23) Pracovníci z třetích zemí by měli mít právo na rovné zacházení, pokud jde o sociální zabezpečení. Odvětví sociálního zabezpečení jsou vymezena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(17). Ustanovení o rovném zacházení v této směrnici, pokud jde o dávky sociálního zabezpečení, se vztahují rovněž na pracovníky přicházející do členského státu přímo ze třetí země. Směrnice by však neměla pracovníkům z třetích zemí přinášet více práv, než která přiznávají stávající právní předpisy Unie v oblasti sociálního zabezpečení státním příslušníkům třetí země, kteří se pohybují v přeshraničním prostředí mezi členskými státy. Tato směrnice by kromě toho neměla zaručovat práva v situacích, které se nacházejí mimo působnost právních předpisů Unie, jako např. rodinní příslušníci pobývající v třetí zemi. Tato směrnice poskytuje práva pouze těm rodinným příslušníkům, kteří se připojí k pracovníkovi z třetí země pobývajícímu v některém členském státě na základě slučování rodin nebo k těm, kteří již v daném členském státě legálně pobývají.[pozměňovací návrhy 122 a 127]
(24)Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat jejich systémy sociálního zabezpečení. Při nedostatečné harmonizaci na úrovni Unie mají právní předpisy každého členského státu stanovit podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, a také výši těchto dávek a období, po které jsou poskytovány. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly jednat v souladu s právními předpisy Unie.. [pozměňovací návrhy 122 a 128]
(25)Členské státy by měly poskytnout rovné zacházení alespoň těm příslušníkům třetích zemí, kteří jsou zaměstnaní, nebo kteří jsou po minimální době zaměstnání registrováni jako nezaměstnaní. Jakýmkoli omezením rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení v rámci této směrnice by neměla být dotčena práva podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti(18).[pozměňovací návrh 130]
(26)Rovné zacházení s pracovníky z třetích zemí nezahrnuje opatření v oblasti odborné přípravy, která jsou financována ze systémů sociální pomoci.[pozměňovací návrhy 122 a 129]
(27) Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení sjednoceného postupu vyřizování žádostí o jediné povolení pro státní příslušníky třetích zemí k pobytu a výkonu práce na území členského státu a zajištění práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří legálně pobývají v členském státě, nelze dostatečným způsobem dosáhnout na úrovni členských států, a tudíž z důvodu rozsahu a účinků této akce, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení výše uvedeného cíle.
(28) Tato směrnice je v souladu se základními právy a dodržuje zásady uznané Chartou základních práv Evropské unie, v souladu s článkem 6 Smlouvy o Evropské unii .
(29)Tato směrnice by měla být uplatňována tak, aby nebyla dotčena příznivější ustanovení právních předpisů Unie a mezinárodních nástrojů.
(30) Členské státy by měly uvést v účinnost ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, postižení, věku nebo sexuální orientace, zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(19) a směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(20).
(31) [V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 tohoto protokolu, se tyto členské státy nepodílejí na přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.]
(32) V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Kapitola I
Obecná ustanovení
Článek 1
Účel
Účelem této směrnice je stanovit:
a)
sjednocený postup pro vydávání jediného povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výkonu práce na území členského státu s cílem zjednodušit postupy pro jejich přijímání a usnadnit kontrolu jejich právního postavení; a
b)
společný soubor práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, bez ohledu na původní důvod přijetí na území tohoto členského státu, založený na zásadě rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky daného členského státu.
Touto směrnicí nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o přijímání státních příslušníků třetích zemí na jejich trh práce.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a)
„státním příslušníkem třetí země“ jakákoliv osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
b)
„pracovníkem z třetí země“ každý státní příslušník třetí země, který byl přijat na území některého členského státu, oprávněně pobývá na jeho území a je oprávněn v tomto členském státu pracovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo v souladu se zvyklostmi daného členského státu; [pozměňovací návrh 131]
c)
„jediným povolením“ povolení k pobytu vydané orgány členského státu, které umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země oprávněně pobývat ▌na jeho území za účelem výkonu práce;
d)
„sjednoceným postupem vyřizování žádostí“ jakýkoliv postup, který vede na základě jediné žádosti o povolení pobývat a vykonávat práci na území členského státu podané státním příslušníkem třetí země nebo jeho zaměstnavatelem k rozhodnutí o této žádosti o jediné povolení.
Článek 3
Rozsah působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na:
a)
státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o pobyt za účelem výkonu práce na území členského státu;
b)
státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati členským státem za jiným účelem, než je výkon práce podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Unie, a kteří jsou oprávněni k výkonu práce a kterým bylo vydáno povolení k pobytu v souladu s nařízením (ES) č. 1030/2002, a
c)
státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati členským státem za účelem výkonu práce podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Unie.
2. Tato směrnice se nepoužije pro státní příslušníky třetích zemí:
a)
kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie a kteří uplatnili nebo uplatňují právo volného pohybu v rámci Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(21);
b)
kteří spolu se svými rodinnými příslušníky, bez ohledu na svou státní příslušnost, požívají práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Unie podle dohod mezi Unií a jejími členskými státy nebo dohod mezi Unií a třetími zeměmi;
c)
kteří jsou vysláni;
d)
kteří požádali o přijetí nebo byli přijati na území členského státu jako osoby přeložené v rámci společnosti;
e)
kteří požádali o přijetí nebo byli přijati některým členským státem na jeho území jako sezónní pracovníci nebo jako au pair;
f)
kteří jsou oprávněni pobývat v členském státě na základě dočasné ochrany nebo kteří z tohoto důvodu zažádali o povolení k pobytu v tomto státě a očekávají rozhodnutí o svém právním postavení;
g)
kterým byla přiznána mezinárodní ochrana podle směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany(22) , nebo kteří o mezinárodní ochranu podle uvedené směrnice požádali a o jejichž žádosti nebylo dosud s konečnou platností rozhodnuto;
h)
kterým byla přiznána ochrana v souladu s vnitrostátními právními předpisy, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu nebo kteří o ochranu v souladu s vnitrostátními předpisy, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu požádali a o jejichž žádosti nebylo dosud s konečnou platností rozhodnuto;
▌
i)
kteří v souladu se směrnicí 2003/109/ES nabyli právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.
j)
jejichž vyhoštění bylo z faktických nebo právních důvodů odloženo;
k)
kteří zažádali o přijetí nebo byli přijati na území členského státu jako osoby samostatně výdělečně činné;
l)
kteří zažádali o přijetí nebo byli přijati jako námořníci za účelem zaměstnání či práce v jakékoli funkci na palubě lodi registrované v členském státě nebo plující pod vlajkou členského státu.
3.Členské státy mohou rozhodnout, že kapitola II této směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou buď oprávněni pracovat na území členského státu po dobu nepřesahující šest měsíců nebo byli přijati za účelem studia.
4.Kapitola II této směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni k výkonu práce na základě víza.
Kapitola II
Sjednocený postup vyřizování žádostí a jediné povolení
Článek 4
Sjednocený postup vyřizování žádostí
1. Žádost o jediné povolení se podává v rámci sjednoceného řízení. Členské státy určí, zda má žádost o jediné povolení podat státní příslušník třetí země, nebo jeho zaměstnavatel. Členské státy se rovněž mohou rozhodnout přijímat žádosti od obou. Má-li žádost podat státní příslušník třetí země, umožní mu členské státy podat žádost ze třetí země nebo – pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy – na území členského státu, na němž již oprávněně pobývá.
2. Členské státy posoudí žádost a přijmou rozhodnutí udělit, změnit nebo obnovit jediné povolení, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo předpisy Unie. Rozhodnutí, kterým se uděluje, mění nebo obnovuje jediné povolení, představuje jediný správní akt zahrnující povolení k pobytu i pracovní povolení.
3.Sjednoceným postupem vyřizování žádostí není dotčen postup pro udělování víz, který může být vyžadován pro první vstup.
4.V případě splnění stanovených podmínek vydají členské státy jediné povolení státním příslušníkům třetích zemí, kteří zažádají o přijetí, a již přijatým státním příslušníkům třetích zemí, kteří zažádají o obnovení či změnu svých povolení k pobytu poté, co vstoupí v platnost příslušné vnitrostátní prováděcí předpisy.
Článek 5
Příslušný orgán
1. Členské státy určí orgány příslušné přijímat žádosti a vydávat jediná povolení.
2. Tyto příslušné orgány vyřizují žádost a rozhodnou o žádosti co nejdříve, v každém případě však nejpozději do šesti měsíců ode dne jejího podání.
Za mimořádných okolností souvisejících s obtížností posouzení žádosti může být lhůta uvedená v prvním pododstavci prodloužena.
Důsledek toho, že rozhodnutí nebylo učiněno ve lhůtě stanovené v tomto článku, určí ve svých vnitrostátních právních předpisech příslušný členský stát.
3. Příslušné orgány písemně oznámí rozhodnutí žadateli v souladu oznamovacími postupy stanovenými příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
4. V případě, že informace nebo dokumenty připojené k žádosti nejsou kompletní v souladu s kritérii stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech, příslušný orgán písemně vyrozumí žadatele o tom, že jsou požadovány dodatečné informace nebo dokumenty, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich předložení. Běh lhůty uvedené v odstavci 2 se staví do doby, než orgány obdrží dodatečné požadované informace. Pokud nejsou dodatečné informace nebo dokumenty v této lhůtě poskytnuty, může být žádost zamítnuta.
Článek 6
Jediné povolení
1. Členské státy při vydávání jediného povolení použijí jednotný vzor stanovený nařízením (ES) č. 1030/2002 a uvedou informace týkající se pracovního povolení v souladu s písmenem a) bodem 7.5-9 jeho přílohy.
2. Při vydávání jediného povolení členské státy nevydávají žádná dodatečná povolení za účelem prokázání přístupu na trh práce▌.
Článek 7
Povolení k pobytu vydaná za jiným účelem
Při vydávání povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002 členské státy:
a)
vyznačí údaje týkající se povolení k výkonu práce bez ohledu na druh povolení; a
b)
nevydávají žádná dodatečná povolení za účelem prokázání povolení přístupu na trh práce ▌.
Článek 8
Opravné prostředky
1. Písemné oznámení obsahuje odůvodnění rozhodnutí, kterým se žádost o jediné povolení odmítá nebo kterým se jediné povolení nemění, neobnovuje nebo ruší na základě požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie.
2. Proti jakémukoliv rozhodnutí, kterým se žádost odmítá, jediné povolení ▌nemění nebo neobnovuje nebo ruší, je možné se odvolat v dotčeném členském státě v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Písemné oznámení uvede, ke kterému soudnímu nebo správnímu orgánu se může dotčená osoba odvolat a lhůty pro podání tohoto odvolání.
3.Žádost může být posouzena jako nepřípustná na základě počtu státních příslušníků třetích zemí přicházejících za účelem zaměstnání a v takovém případě nemusí být dále vyřizována.
Článek 9
Přístup k informacím
Členské státy poskytnou na žádost státnímu příslušníkovi třetí země a budoucímu zaměstnavateli odpovídající informace o dokumentech nezbytných k vyplnění žádosti.
Článek 10
Poplatky
Členské státy mohou od žadatelů požadovat zaplacení poplatků. Tyto poplatky mohou být případně vybírány za vyřízení žádosti v souladu s touto směrnicí. Výše uvedených poplatků musí být přiměřená a▌ může vycházet ze zásady skutečně poskytnutých služeb v rámci vyřizování žádostí a vydávání povolení.
Článek 11
Práva na základě jediného povolení
Bylo-li podle vnitrostátních právních předpisů vydáno jediné povolení, je držitel během doby jeho platnosti oprávněn přinejmenším k:
a)
vstupu ▌a pobytu na území členského státu, který jediné povolení vydal, pokud splňuje všechny požadavky pro přijetí v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
▌
b)
volnému přístupu na celé území členského státu, který jediné povolení vydal, v rámci omezení stanovených ▌vnitrostátními právními předpisy;
c)
vykonávání konkrétního zaměstnání, k němuž má oprávnění podle jediného povolení v souladu s vnitrostátním právem;
d)
tomu být poučen o svých právech spojených s povolením, která přiznává tato směrnice nebo vnitrostátní právní předpisy.
Kapitola III
Právo na rovné zacházení
Článek 12
Práva
1. Pracovníci z třetích zemí uvedení v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) požívají stejného zacházení jako občané členského státu, v němž pobývají, přinejmenším pokud jde o:
a)
pracovní podmínky, včetně mzdy a výpovědi, podmínek bezpečnosti práce a zdraví na pracovišti;
b)
svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo svazech zaměstnavatelů nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně dávek poskytovaných uvedenými organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;
c)
vzdělávání a odbornou přípravu;
d)
uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v souladu s odpovídajícími vnitrostátními postupy;
e)
odvětví sociálního zabezpečení, jak jsou vymezena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004; [pozměňovací návrhy 122 a 132]
▌
f)
daňové výhody, pokud je pracovník považován pro daňové účely za rezidenta příslušného členského státu; [pozměňovací návrhy 122 a 133]
g)
přístup k veřejným prostředkům a službám včetně získávání ubytování a pomoci a poradenských služeb poskytovaných pracovními úřady v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tímto odstavcem není dotčena smluvní svoboda v souladu s unijním a vnitrostátním právem.[pozměňovací návrh 134]
2. Členské státy mohou omezit rovné zacházení jako s občany tak, že:
a)
v souvislosti s odst. 1 písm. c):
–
omezí jeho uplatňování na ty pracovníky z třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni nebo byli zaměstnáni;[pozměňovací návrh 135]
–
vyloučí pracovníky ze třetích zemí, kteří byli přijati na jejich území na základě směrnice Rady 2004/114/ES;
–
vyloučí studijní granty a půjčky a stipendia či jiné granty a půjčky;
–
v souladu s vnitrostátními právními předpisy stanoví konkrétní požadavky, včetně jazykových znalostí a zaplacení školného, pro přístup k vysokoškolskému a pomaturitnímu vzdělání, které není přímo spojeno s konkrétním zaměstnáním;
▌[pozměňovací návrhy 122 a 136]
b)
omezí práva poskytnutá v odst. 1 písm. e) pracovníkům z třetích zemí, neomezí však tato práva pro pracovníky z třetích zemí, kteří jsou již zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni po dobu nejméně šesti měsíců a kteří jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní.
Členské státy mimoto mohou rozhodnout, že odst. 1 písm. e) týkající se rodinných dávek se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členského státu po dobu nejvýše šesti měsíců, státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati za účelem studia, nebo na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni k výkonu práce na základě víza.
▌ [pozměňovací návrhy 122 a 137]
c)
podle odst. 1 písm. f) s ohledem na daňové zvýhodnění omezuje svoji působnost na případy, kdy se bydliště nebo obvyklé místo pobytu rodinných příslušníků pracovníků z třetích zemí, pro které uplatňuje nárok na dávky, nachází na území dotyčného členského státu. [pozměňovací návrhy 122 a 140]
d)
▌v odst. 1 písm. g):
–
omezí jeho uplatňování na ty pracovníky z třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni;
–
omezí přístup k bydlení;
3.Právo na rovné zacházení stanovené v odstavci 1 se uplatní, aniž je dotčeno právo členského státu odebrat nebo odmítnout obnovit povolení k pobytu vydané na základě této směrnice, povolení pobytu za jiným účelem než zaměstnáním či jakékoli jiné povolení umožňující pracovat v daném členském státě;
4.Pracovníci z třetích zemí stěhující se do třetí země nebo pozůstalí po takovém pracovníkovi pobývající v třetích zemích, kteří odvozují svá práva od tohoto pracovníka, obdrží v souvislosti se stářím, invaliditou nebo úmrtím zákonný důchod vyplývající z předcházejícího zaměstnání pracovníka, na nějž vznikl nárok v souladu s právními předpisy stanovenými v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 883/2004, za stejných podmínek a podle stejné výměry jako státní příslušníci dotčených členských států, kteří se odstěhují do téže třetí země.[pozměňovací návrh 141].
Článek 13
Příznivější ustanovení
1. Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčena příznivější ustanovení:
a)
právních předpisů Unie včetně dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi Unií nebo Unií a jeho členskými státy a třetí zemí nebo více třetími zeměmi.
b)
dvoustranných nebo vícestranných dohod mezi jedním nebo několika členskými státy a jednou nebo několika třetími zeměmi.
2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat ustanovení, která jsou příznivější pro osoby, na které se směrnice vztahuje.
Kapitola IV
Závěrečná ustanovení
Článek 14
Informování široké veřejnosti
Každý členský stát zpřístupní široké veřejnosti pravidelně aktualizovaný soubor informací o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na jeho území za účelem výkonu práce.
Článek 15
Podávání zpráv
1. Komise pravidelně a poprvé nejpozději do ...(23) předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy a navrhne případné ▌změny, které považuje za nezbytné.
2. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany(24) členské státy každoročně a poprvé nejpozději 1. července ...(25)* oznámí Komisi ▌statistiku týkající se počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo uděleno ▌jediné povolení během předchozího kalendářního roku.
Článek 16
Provedení do vnitrostátních právních předpisů
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(26). Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 17
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 18
Určení
Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté dne 24. března 2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)0614 – C6-0349/2008 – 2008/0196(COD))
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2
(2) Uvedené směrnice byly s ohledem na získané zkušenosti přezkoumány za účelem zjednodušení a aktualizace platných pravidel a odstranění nesrovnalostí a nežádoucích mezer v pravidlech. Přezkum ukázal, že je vhodné uvedené čtyři směrnice nahradit touto jedinou směrnicí. Tato směrnice by proto měla stanovit standardní pravidla pro společné aspekty a upustit od koncepce minimální harmonizace obsažené v původních směrnicích, na základě níž mohly členské státy ponechat v platnosti nebo přijmout přísnější vnitrostátní pravidla.
(2) Uvedené směrnice byly s ohledem na získané zkušenosti přezkoumány za účelem zjednodušení a aktualizace platných pravidel a odstranění nesrovnalostí a nežádoucích mezer v pravidlech. Přezkum ukázal, že je vhodné uvedené čtyři směrnice nahradit touto jedinou směrnicí. Tato směrnice by proto měla stanovit standardní pravidla pro společné aspekty a umožnit členským státům ponechat v platnosti nebo přijmout vnitrostátní pravidla, pokud jde o některé další aspekty, což by zaručilo vyšší míru ochrany spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5
(5) Spotřebitelé nevyužívají v plné míře přeshraniční potenciál prodeje na dálku, který by měl být jedním z hlavních hmatatelných výsledků vnitřního trhu. Ve srovnání s významným růstem domácího prodeje na dálku v posledních několika letech je růst přeshraničního prodeje na dálku omezený. Obzvlášť výrazný je tento nepoměr u prodeje přes internet, který má velký potenciál dalšího růstu. Přeshraniční potenciál smluv sjednaných mimo obchodní prostory (přímý prodej) je omezen řadou faktorů, jako jsou mimo jiné odlišná vnitrostátní pravidla na ochranu spotřebitele, která musí podniky dodržovat. Ve srovnání s růstem domácího přímého prodeje v posledních několika letech, zejména v odvětví služeb (např. veřejných služeb), zůstal počet spotřebitelů využívajících této možnosti k přeshraničním nákupům nízký. Vzhledem ke vzrůstajícím obchodním příležitostem v mnohých členských státech by měly malé a střední podniky (včetně jednotlivých podnikatelů) nebo zástupci společností zabývajících se přímým prodejem ve větší míře vyhledávat obchodní příležitosti v jiných členských státech, zejména v příhraničních oblastech. Úplná harmonizace v oblasti informací pro spotřebitele a práva odstoupit od smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory proto přispěje k lepšímu fungování spotřebitelského vnitřního trhu.
(5) Přeshraniční potenciál prodeje na dálku, který by měl být jedním z hlavních hmatatelných výsledků vnitřního trhu, není v plné míře využíván. Ve srovnání s významným růstem domácího prodeje na dálku v posledních několika letech je růst přeshraničního prodeje na dálku omezen. Obzvlášť výrazný je tento nepoměr u prodeje přes internet, který má velký potenciál dalšího růstu. Přeshraniční potenciál smluv sjednaných mimo obchodní prostory (přímý prodej) je omezen řadou faktorů, jako jsou mimo jiné odlišná vnitrostátní pravidla na ochranu spotřebitele, která musí podniky dodržovat. Ve srovnání s růstem domácího přímého prodeje v posledních několika letech, zejména v odvětví služeb (např. veřejných služeb), zůstal počet spotřebitelů využívajících této možnosti k přeshraničním nákupům nízký. Vzhledem ke vzrůstajícím obchodním příležitostem v mnohých členských státech by měly malé a střední podniky (včetně jednotlivých obchodníků) nebo zástupci společností zabývajících se přímým prodejem ve větší míře vyhledávat obchodní příležitosti v jiných členských státech, zejména v příhraničních oblastech. Úplná harmonizace v oblasti některých aspektů informací pro spotřebitele a práva odstoupit od smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory proto přispěje k vyšší míře ochrany spotřebitelů a k lepšímu fungování spotřebitelského vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6
(6)Právo týkající se spotřebitelských smluv je v různých členských státech značně odlišné, což může vést k výraznému narušování hospodářské soutěže a překážkám řádnému fungování vnitřního trhu. Stávající právní předpisy Společenství v oblastech spotřebitelských smluv uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory, spotřebního zboží a záruk na toto zboží a rovněž nepřiměřených smluvních podmínek stanoví minimální standardy pro harmonizaci právních předpisů, které členským státům umožňují ponechat v platnosti nebo zavést přísnější opatření za účelem zajištění vyšší úrovně ochrany spotřebitele na jejich území. Kromě toho jsou mnohé otázky ve směrnicích regulovány rozdílně, nebo byly ponechány otevřené. Tyto otázky členské státy řešily různým způsobem. Proto se vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí směrnice o smluvním právu týkajícím se spotřebitelů, zásadním způsobem liší.
vypouští se
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
(7) Tyto rozdíly tvoří významné překážky vnitřnímu trhu, které poškozují podniky i spotřebitele. Způsobují zvýšení nákladů na zajištění souladu pro podniky, které se chtějí věnovat přeshraničnímu prodeji zboží nebo přeshraničnímu poskytování služeb. Tato roztříštěnost rovněž oslabuje důvěru spotřebitele ve vnitřní trh. Negativní dopad na důvěru spotřebitele je ještě zesílen nestejnoměrnou úrovní ochrany spotřebitele v různých členských státech. Tento problém se jeví jako velmi naléhavý zejména při pohledu na nový vývoj na trzích.
(7) Určité rozdíly v právních předpisech členských států v oblasti spotřebitelských smluv, zejména smluv uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory, tvoří významné překážky vnitřnímu trhu, které poškozují obchodníky i spotřebitele. Způsobují zvýšení nákladů na zajištění souladu pro obchodníky, kteří se chtějí věnovat přeshraničnímu prodeji zboží nebo přeshraničnímu poskytování služeb. Nerovnoměrná roztříštěnost rovněž oslabuje důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh.
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
(8) Úplnou harmonizací některých klíčových regulačních aspektů se významným způsobem zvýší právní jistota jak pro spotřebitele, tak pro podniky. Spotřebitelé i podniky se budou moci spolehnout na jednotný regulační rámec vycházející z jasně vymezených právních pojmů, které upravují určitá hlediska smluv uzavíraných mezi podniky a spotřebiteli v celém Společenství. Tím budou odstraněny překážky vzniklé v důsledku roztříštěnosti pravidel a bude dotvořen vnitřní trh v této oblasti. Tyto překážky lze odstranit pouze tím, že budou stanovena jednotná pravidla na úrovni Společenství. Kromě toho budou spotřebitelé moci požívat společné vysoké úrovně ochrany v celém Společenství.
(8) Pokud není v souladu s článkem 169 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoveno jinak, neměla by ustanovení této směrnice členským státům bránit v tom, aby schválily nebo ponechaly v platnosti přísnější opatření vlastních právních předpisů, která vedou k lepší ochraně spotřebitelů. Úplná harmonizace některých klíčových regulačních aspektů je však oprávněná, má-li být zajištěn jednotný regulační rámec ochrany spotřebitelů a má-li se významným způsobem zvýšit právní jistota jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky v rámci přeshraničního obchodu. Spotřebitelé i obchodníci se budou v tomto případě moci spolehnout na jednotný regulační rámec vycházející z jasně vymezených právních pojmů, které upravují určitá hlediska smluv uzavíraných mezi podniky a spotřebiteli v celé Unii. Spotřebitel by se tak mohl těšit stejně vysoké míře ochrany na území celé Unie. Stanovením jednotných pravidel na úrovni Unie by měly být odstraněny překážky vzniklé v důsledku nadměrné roztříštěnosti pravidel a dotvořen vnitřní trh v této oblasti.
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)Tato směrnice by se neměla vztahovat na oblast zdravotnictví, tj. zdravotnické služby, které zdravotničtí pracovníci poskytují pacientům za účelem vyšetření jejich zdravotního stavu a zachování zdraví či uzdravení.
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)Vzhledem k velmi specifické povaze provozování hazardních her, včetně loterie a sázení, by měly být tyto činnosti z působnosti dané směrnice vyňaty. Členským státům by proto mělo být umožněno přijímat jiná opatření, včetně přísnějších opatření na ochranu spotřebitelů, pokud jde o tyto činnosti.
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
(11) Stávající právní předpisy Společenství o finančních službách pro spotřebitele obsahují mnoho pravidel na ochranu spotřebitele. Z tohoto důvodu se ustanovení této směrnice vztahují na smlouvy v oblasti finančních služeb jen do té míry, která je nezbytná pro odstranění regulačních nedostatků.
(11) Stávající právní předpisy Unie týkající se mj. finančních služeb nebo souborných služeb pro cesty obsahují mnoho pravidel na ochranu spotřebitele. Z tohoto důvodu by se články 5 až 19 a článek 23a této směrnice neměly vztahovat na smlouvy v oblasti finančních služeb a články 9 až 19 by se neměly vztahovat na smlouvy týkající se souborných služeb pro cesty, uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory, aniž by byla dotčena další ustanovení stávajících právních předpisů Unie. Pokud jde o finanční služby, členské státy by měly být nabádány k tomu, aby se při vytváření právních předpisů v oblastech, které nejsou regulovány na úrovni Unie, nechávaly inspirovat stávajícími právními předpisy Unie v této oblasti, aby byly zajištěny stejné podmínky pro všechny spotřebitele a všechny smlouvy týkající se finančních služeb. Komise by se měla snažit doplňovat právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb, aby bylo možné odstranit stávající nedostatky a ochránit spotřebitele v případě všech typů smluv.
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)Články 9 až 19 této směrnice by nemělo být dotčeno uplatňování ustanovení členských států v oblasti nabývání nemovitostí a záruk týkajících se nemovitostí nebo vzniku či převodu věcných práv k nemovitostem. To se týká dohod spojených s těmito právními akty, jako je prodej dosud nepostavených nemovitostí a splátkový prodej.
Pozměňovací návrh10 Návrh směrnice Bod odůvodnění -11 b (nový)
(11b)Vzhledem k tomu, že v případě, že smlouvu v souladu s ustanoveními členských států uzavírá veřejný funkcionář, nevzniká obtížná psychologická situace, a proto měly by být tyto smlouvy z působnosti článků 9 až 19 této směrnice vyloučeny.
Pozměňovací návrh11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)Leasingové smlouvy na motorová vozidla v případě, že je motorové vozidlo po ukončení smlouvy vráceno, by se pro účely této směrnice měly považovat za smlouvy o pronájmu motorových vozidel.
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 d (nový)
(11d)Mnoho členských států se rozhodlo uplatňovat vlastní předpisy na ochranu spotřebitelů i na jiné subjekty, jako jsou nevládní organizace, začínající podniky a malé a střední podniky, a možná o to mají zájem i jiné členské státy. Je třeba připomenout, že členské státy mohou rozšířit působnost vlastních předpisů, které přijaly za účelem uplatňování této směrnice, tak aby se vztahovaly i na fyzické či právnické osoby, které nejsou ve smyslu této směrnice považovány za spotřebitele.
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 e (nový)
(11e)Digitální obsah poskytnutý spotřebiteli v digitální podobě, kdy spotřebitel získá možnost používat jej natrvalo nebo způsobem podobným fyzickému vlastnictví zboží, by měl být za účelem uplatňování ustanovení této směrnice, která se vztahují na prodejní smlouvy, považován za zboží. Právo na odstoupení od smlouvy by však mělo platit pouze do chvíle, kdy se spotřebitel rozhodne stáhnout si digitální obsah.
Pozměňovací návrh14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
(12) Nová definice smlouvy uzavřené na dálku by měla zahrnovat všechny případy, kdy jsou kupní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb uzavírány výhradně s využitím jednoho nebo několika komunikaèních prostředků na dálku (např. objednávka poštou, přes internet, telefon nebo fax). Tím by měly být zajištěny rovné podmínky pro všechny obchodníky zabývající se prodejem na dálku. Rovněž by tato nová definice měla nastolit větší právní jistotu než stávající definice, která předpokládá existenci organizovaného systému prodeje na dálku, který obchodník provádí až do uzavření smlouvy.
(12) Nová definice smlouvy uzavřené na dálku by měla zahrnovat všechny případy, kdy jsou smlouvy týkající se dodání zboží nebo poskytnutí služby uzavírány mezi obchodníkem a spotřebitelem na základě organizovaného systému prodeje nebo poskytování služeb, aniž by byly strany zároveň fyzicky přítomny, výhradně s využitím jednoho nebo několika prostředků komunikace na dálku (např. objednávka poštou, přes internet, telefon nebo fax). Na internetové stránky, které nabízejí pouze informace o obchodníkovi, jeho zboží nebo službách, by se definice tohoto organizovaného systému prodeje nebo poskytování služeb vztahovat neměla, i když tyto stránky nabízejí jednu nebo více možností komunikace na dálku. Tím by měly být zajištěny rovné podmínky pro všechny obchodníky zabývající se prodejem na dálku.
Pozměňovací návrh15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
(13) Konkrétní okolnosti, za nichž byla učiněna nabídka nebo sjednána smlouva, by neměly mít pro definici smlouvy uzavřené na dálku význam. Spotřebitelé by neměli přicházet o ochranu z toho důvodu, že obchodník je jen příležitostným prodejcem na dálku nebo že využívá organizovaného systému provozovaného třetí stranou, například online platformy. Podobně transakce sjednaná mezi obchodníkem a spotřebitelem osobně mimo obchodní prostory by měla být považována za smlouvu uzavřenou na dálku, jestliže smlouva byla poté uzavřena výhradně s využitím komunikačních prostředků na dálku, jako je internet nebo telefon. Pro obchodníky by jednodušší definice smlouvy uzavřené na dálku měla představovat větší právní jistotu a chránit je před nekalou hospodářskou soutěží.
(13) Konkrétní okolnosti, za nichž byla učiněna nabídka nebo sjednána smlouva, by neměly mít pro definici smlouvy uzavřené na dálku význam. Spotřebitelé by neměli přicházet o ochranu z toho důvodu, že obchodník využívá organizovaného systému prodeje či poskytování služeb na dálku provozovaného třetí stranou, například online platformy. Podobně transakce sjednaná mezi obchodníkem a spotřebitelem osobně mimo obchodní prostory by měla být považována za smlouvu uzavřenou na dálku, jestliže smlouva byla poté uzavřena výhradně s využitím komunikačních prostředků na dálku, jako je internet nebo telefon. Pro obchodníky by jednodušší definice smlouvy uzavřené na dálku měla představovat větší právní jistotu a chránit je před nekalou hospodářskou soutěží.
Pozměňovací návrh16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
(14) Jako smlouva uzavřená mimo obchodní prostory by měla být definována smlouva uzavřená za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele mimo obchodní prostory, například u spotřebitele doma nebo na jeho pracovišti. Mimo obchodní prostory se spotřebitelé nacházejí pod psychickým tlakem, přičemž nehraje roli, zda si návštěvu obchodníka vyžádali či nikoli. Kromě toho by smlouva sjednaná například u spotřebitele doma, avšak uzavřená v prodejně, měla být rovněž považována za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, aby se předešlo obcházení pravidel v případech, kdy jsou spotřebitelé kontaktováni mimo obchodní prostory.
(14) Jako smlouva uzavřená mimo obchodní prostory by měla být definována smlouva uzavřená za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele mimo obchodní prostory, například u spotřebitele doma nebo na jeho pracovišti. Mimo obchodní prostory se spotřebitelé dočasně nacházejí ve zvláštní situaci, která se liší od situace v prodejně, např. z psychologického hlediska, nebo pokud jde o možnost porovnání zboží a cen, přičemž nehraje roli, zda si návštěvu obchodníka vyžádali či nikoli. Kromě toho by smlouva sjednaná například u spotřebitele doma, avšak uzavřená v prodejně, měla být rovněž považována za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, aby se předešlo obcházení pravidel v případech, kdy jsou spotřebitelé kontaktováni mimo obchodní prostory, avšak pouze v případě, že hlavní prvky smlouvy byly dojednány v průběhu zájezdu, volnočasové akce nebo při předváděcí akci. Na smlouvy, u nichž platba provedená spotřebitelem nepřesahuje 40 EUR, by se požadavky na informace stanovené touto směrnicí vztahovat neměly, aby tak nebyli např. pouliční prodejci, kteří své zboží dodávají okamžitě, nadměrně zatěžováni povinností poskytovat informace. V tomto případě není nutné ani právo na odstoupení od smlouvy, jelikož důsledky těchto smluv jsou ihned jasné. Členské státy by však měly mít možnost stanovit nižší hodnotu a mělo by jím to být také doporučováno.
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
(15) Obchodní prostory by měly být prostory v jakékoli podobě (například prodejny nebo nákladní automobily), které obchodníkovi slouží jako trvalé místo jeho obchodování. Stánky na trhu a veletržní stánky by měly být považovány za obchodní prostory i přesto, že je obchodníci mohou využívat jen příležitostně. Ostatní prostory, jež jsou pronajímány pouze na krátkou dobu a v nichž obchodník není usazen (jako jsou hotely, restaurace, konferenční centra a kina pronajatá obchodníky, kteří v nich nejsou usazeni), by neměly být považovány za obchodní prostory. Rovněž veškeré veřejné prostory včetně veřejné dopravy nebo veřejných zařízení i soukromá obydlí nebo pracoviště by neměly být považovány za obchodní prostory.
(15) Obchodní prostory by měly být prostory v jakékoli podobě (například prodejny, vozidla taxislužby nebo nákladní automobily), které obchodníkovi slouží jako trvalé místo jeho činnosti. Stánky na trhu by měly být považovány za obchodní prostory i přesto, že je obchodníci mohou využívat ▌příležitostně nebo pravidelně. Ostatní prostory, jež jsou pronajímány pouze na krátkou dobu a v nichž obchodník není usazen (jako jsou hotely, restaurace, konferenční centra a kina pronajatá obchodníky, kteří v nich nejsou usazeni), by neměly být považovány za obchodní prostory. Za obchodní prostory by neměly být považovány ani žádné veřejné prostory včetně veřejné dopravy nebo veřejných zařízení ani soukromá obydlí nebo pracoviště.
Pozměňovací návrh18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
(16) Definice trvalého nosiče by měla zahrnovat zejména dokumenty na papíře, zařízení USB, CD-ROMy, DVD, paměťové karty a pevný disk počítače, na němž je uložena elektronická pošta nebo soubor ve formátu PDF.
(16) Mezi trvalé nosiče by měl patřit zejména papír, zařízení USB, CD-ROMy, DVD, paměťové karty nebo pevné disky počítače. Aby se elektronická pošta nebo internetová stránka dala považovat za „trvalý nosič“, musí zaprvé umožnit spotřebiteli uchovávat informace tak dlouho, jak je to pro něj důležité z hlediska ochrany jeho zájmů plynoucích z jeho vztahu s obchodníkem. Zadruhé, elektronická pošta nebo internetová stránka musí umožňovat takové uchovávání informací, aby je obchodník nemohl jednostranně změnit.
Pozměňovací návrh19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17
(17) Spotřebitelé by měli mít nárok na to, aby byli před uzavřením smlouvy informováni. Obchodníci by však neměli mít povinnost poskytovat informace, pokud jsou již patrné ze souvislostí. Například u transakce probíhající v obchodních prostorách mohou být již patrné ze souvislostí hlavní charakteristiky produktu, totožnost obchodníka a podmínky dodání. U transakcí na dálku a transakcí mimo obchodní prostory by obchodník měl vždy poskytnout informace o podmínkách platby, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, jelikož tyto informace nemusí být patrné ze souvislostí.
(17) Spotřebitel by měl získat zevrubné informace předtím, než pro něj bude smlouva uzavřená v prodejně, na dálku, mimo prodejnu, nebo odpovídající nabídka na uzavření smlouvy závazná. Při poskytování těchto informací by měl obchodník přihlédnout ke specifickým potřebám spotřebitelů, kteří jsou vzhledem ke své duševní, tělesné nebo duševní chorobě, věku či důvěřivosti obzvlášť ohroženi způsobem, který může obchodník v rozumné míře předpovídat. Přihlížení k těmto specifickým potřebám by však nemělo vést k různé míře ochrany spotřebitele.
Pozměňovací návrh228 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)Aniž je dotčena výjimka pro obchodníky poskytovat informace uvedené v článku 9 o trvalém nosiči při uzavírání smluv se smíšeným účelem mimo obchodní prostory, u nichž obchodník i spotřebitel plní své smluvní závazky okamžitě a platba, kterou má spotřebitel provést, nepřesahuje 200 EUR, by měl být spotřebitel obchodníkem plně informován o základních bodech smlouvy, zejména pokud jde o cenu, ještě před tím, než je spotřebitel touto smlouvou vázán.
Pozměňovací návrh20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20
(20)Spotřebitel by měl vědět, zda uzavírá smlouvu s obchodníkem nebo s prostředníkem zastupujícím jiného spotřebitele, jelikož v druhém případě nemá nárok na ochranu na základě této směrnice. Prostředník by tedy měl spotřebitele o této skutečnosti a o jejích důsledcích informovat. Definice prostředníka by neměla zahrnovat platformy obchodující online, které neuzavírají smlouvu jménem nebo z pověření jakékoli třetí strany.
vypouští se
Pozměňovací návrh21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
(22) Jelikož v případě prodeje na dálku nemá spotřebitel možnost zboží před uzavřením smlouvy vidět, měl by mít právo odstoupit od smlouvy, které mu umožňuje ujistit se o povaze a funkčnosti zboží.
(22) Jelikož v případě prodeje na dálku nemá spotřebitel možnost zboží před uzavřením smlouvy vidět, měl by mít právo odstoupit od smlouvy, tak aby se před uplynutím doby, po kterou je možné od smlouvy odstoupit, měl možnost ujistit o povaze, kvalitě a funkčnosti zboží. Toto právo odstoupit od smlouvy by mělo platit i pro smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory.
Pozměňovací návrh22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24
(24)Za účelem zajištění právní jistoty je vhodné, aby se nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny, použilo i pro výpočet lhůt obsažených v této směrnici. Proto by všechny lhůty obsažené v této směrnici měly být chápány jako lhůty vyjádřené v kalendářních dnech.
vypouští se
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26
(26) Jestliže si spotřebitel objedná více než jedno zboží od téhož obchodníka, měl by mít nárok na uplatnění práva odstoupit od smlouvy u každého jednotlivého zboží. Pokud je zboží dodáno odděleně, lhůta pro odstoupení od smlouvy by měla začít běžet v okamžiku, kdy spotřebitel získá každé jednotlivé zboží do fyzického držení. Pokud je zboží dodáváno po různých šaržích nebo částech, lhůta pro odstoupení od smlouvy by měla začít běžet v okamžiku, kdy spotřebitel nebo třetí strana určená spotřebitelem získá do fyzického držení poslední šarži nebo část.
(26) V případě opakujících se dodávek stejného zboží by měla lhůta pro odstoupení od smlouvy začít běžet v den, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí strana (jiná než dopravce) získá do fyzického držení první zásilku zboží. Pokud je zboží dodáváno po různých šaržích nebo částech, lhůta pro odstoupení od smlouvy by měla začít běžet ode dne, kdy spotřebitel získá do fyzického držení poslední šarži nebo část. Pokud spotřebitel objedná v rámci jedné objednávky několik druhů zboží, které však jsou dodány samostatně, měla by lhůta pro odstoupení od smlouvy začít běžet v okamžiku, kdy spotřebitel získá poslední zboží.
Pozměňovací návrh24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27
(27) Pokud obchodník neinformoval spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy před uzavřením smlouvy na dálku nebo mimo obchodní prostory, lhůta pro odstoupení od smlouvy by měla být prodloužena. Za účelem zajištění právní jistoty i z časového hlediska by však mělo být zavedeno omezení v podobě tříměsíční lhůty v případech, kdy obchodník v plné míře splnil své smluvní závazky. Za splnění závazků v plné míře by měla být považována situace, kdy obchodník dodal zboží nebo úplně provedl služby objednané spotřebitelem.
(27) Pokud obchodník neinformoval spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy před uzavřením smlouvy na dálku nebo mimo obchodní prostory, lhůta pro odstoupení od smlouvy by měla být prodloužena. Za účelem zajištění dlouhodobé právní jistoty by však mělo být zavedeno omezení v podobě jednoleté lhůty. Členské státy by však měly mít možnost ponechat v platnosti stávající vnitrostátní právní předpisy za účelem prodloužení daného časového omezení.
Pozměňovací návrh229 Návrh směrnice
(28) Z důvodu rozdílů ve způsobu, jakým je uplatňováno právo odstoupit od smlouvy v jednotlivých členských státech, vznikly náklady podnikům prodávajícím přes hranice. Zavedení harmonizovaného standardního formuláře pro odstoupení od smlouvy pro spotřebitele by mělo zjednodušit proces odstoupení od smlouvy a zaručit právní jistotu. Z těchto důvodů by členské státy neměly pro standardní formulář platný pro celé Společenství stanovovat žádné další prezentační požadavky týkající se například velikosti písma.
(28) Z důvodu rozdílů ve způsobu, jakým je uplatňováno právo odstoupit od smlouvy v jednotlivých členských státech, vznikly náklady podnikům prodávajícím přes hranice. Zavedení harmonizovaného standardního formuláře pro odstoupení od smlouvy, který může spotřebitel použít, by mělo zjednodušit proces odstoupení od smlouvy a zaručit právní jistotu. Z těchto důvodů by členské státy neměly pro standardní formulář platný pro celou Unii stanovovat žádné další požadavky, pokud jde o jeho vzhled, týkající se například velikosti písma. Spotřebitel by však měl mít i nadále možnost odstoupit od smlouvy na základě prohlášení formulovaného vlastními slovy, za předpokladu, že je jeho prohlášení jednoznačné. Vrácení zboží, dopis, nebo telefonní hovor by tomuto požadavku mohly také vyhovovat, spotřebitel však bude muset prokázat, že odstoupil od smlouvy ve lhůtě stanovené touto směrnicí. Je proto v zájmu spotřebitele, aby obchodníka o svém odstoupení od smlouvy informoval prostřednictvím trvalého nosiče.
Pozměňovací návrh26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 30
(30) V případě odstoupení od smlouvy by měl obchodník vrátit veškeré platby, které obdržel od spotřebitele, včetně plateb pokrývajících náklady obchodníka na dodání zboží spotřebiteli.
(30) V případě odstoupení od smlouvy by měl obchodník vrátit veškeré platby, které od spotřebitele obdržel, včetně plateb pokrývajících náklady obchodníka na dodání zboží spotřebiteli, avšak s výjimkou platby za expresní dodání na výslovné přání spotřebitele. Mělo by být možné vrátit peníze jakýmkoli způsobem platby za předpokladu, že se jedná o zákonné platidlo v členském státě, v němž spotřebitel platbu přijme. Vrácení peněz proto nemůže probíhat formou poukázek nebo dobropisu.
Pozměňovací návrh230 Návrh směrnice Bod odůvodnění 32
(32) Aby obchodník nemusel vracet platby spotřebiteli, který zboží nevrátil, měl by mít spotřebitel povinnost odeslat zboží zpět nejpozději do 14 dní poté, co obchodníka informoval o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy.
(32) Aby obchodník nemusel vracet platby spotřebiteli, který zboží nevrátil, měl by mít spotřebitel povinnost odeslat zboží zpět nejpozději do 14 dní poté, co obchodníka informoval o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy. Obchodník by měl obdobně být oprávněn podnítit vrácení platby tím, že spotřebitel musí nejprve prokázat, že zboží odeslal zpět.
Pozměňovací návrh231 Návrh směrnice Bod odůvodnění 33
(33) Z práva odstoupit od smlouvy by měly existovat určité výjimky, například v situacích, kdy právo odstoupit od smlouvy není vzhledem k povaze výrobku účelné. To se týká například vína, které bylo dodáno až po dlouhé době od uzavření smlouvy spekulativní povahy a jehož cena závisí na kolísání cen na trhu („vin en primeur“).
(33) Z práva odstoupit od smlouvy by měly existovat určité výjimky, například v situacích, kdy právo odstoupit od smlouvy není vzhledem k povaze výrobku účelné a uplatnění tohoto práva obchodníka nepřiměřeně poškodí. To se týká zejména potravin a jiného zboží, na které jsou kladeny vysoké hygienické nároky nebo které rychle podléhá zkáze, například vína, které bylo dodáno až po dlouhé době od uzavření smlouvy spekulativní povahy a jehož cena závisí na kolísání cen na trhu („vin en primeur “). Z práva na odstoupení od smlouvy by měly být vyňaty i některé jiné druhy zboží a služeb, jejichž cena závisí na kolísání cen na trhu, například komodity, jako je topný olej.
Pozměňovací návrh28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 34
(34) Kromě toho v případě smluv o poskytování služeb uzavřených na dálku, jejichž plnění začíná během lhůty pro odstoupení od smlouvy (např. datové soubory stažené uživatelem během této doby), by nebylo správné povolit uživateli odstoupit od smlouvy poté, co této služby již plně nebo částečně využil. Proto by spotřebitel měl ztratit své právo odstoupit od smlouvy v okamžiku, kdy s jeho předchozím výslovným souhlasem začíná plnění smlouvy.
(34) Kromě toho v případě smluv o poskytování služeb uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory, jejichž plnění začíná během lhůty pro odstoupení od smlouvy (např. datové soubory stažené uživatelem během této doby), by nebylo správné povolit uživateli odstoupit od smlouvy poté, co této služby již plně nebo částečně využil. Proto by spotřebitel měl ztratit své právo odstoupit od smlouvy v okamžiku, kdy s jeho předchozím výslovným souhlasem začíná plnění smlouvy, a to za předpokladu, že takový souhlas představuje informovaný souhlas, tedy že spotřebitel byl informován o důsledcích své volby s ohledem na ztrátu svého práva odstoupit od smlouvy.
Pozměňovací návrh29 Návrh směrnice Bod odůvodnění 37
(37) Z důvodu zjednodušení a právní jistoty by se právo odstoupit od smlouvy mělo vztahovat na všechny typy smluv uzavřených mimo obchodní prostory, kromě případu, kdy nastanou přesně definované okolnosti, které lze snadno prokázat. Proto by se právo odstoupit od smlouvy nemělo vztahovat na naléhavé opravy u spotřebitele doma, kdy by toto právo odstoupit od smlouvy nebylo slučitelné s nouzovou situací, a ani na donáškové služby poskytované supermarkety, které spotřebitelům umožňují vybrat si potraviny, nápoje a jiné zboží určené pro běžnou spotřebu v domácnosti na internetových stránkách supermarketu a nechat si je doručit až domů. V tomto případě se jedná o zboží, které není drahé a které spotřebitelé kupují pravidelně pro svou každodenní spotřebu nebo každodenní použití v domácnosti, a proto by se na ně nemělo vztahovat právo odstoupit od smlouvy. Hlavní problémy, se kterými se spotřebitelé setkávají, a hlavním zdrojem konfliktů s obchodníky jsou otázky týkající se dodání zboží, mimo jiné případy, kdy se zboží během přepravy ztratí nebo poškodí, a případy pozdního nebo neúplného dodání. Proto je vhodné objasnit a harmonizovat vnitrostátní pravidla týkající se dodání a přenosu rizika.
(37) Z důvodu zjednodušení a právní jistoty by se právo odstoupit od smlouvy mělo vztahovat na všechny typy smluv uzavřených na dálku a mimo obchodní prostory, kromě případu, kdy nastanou přesně definované okolnosti, které lze snadno prokázat.
Pozměňovací návrh30 Návrh směrnice Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)Hlavní problémy spotřebitelů a jejich konflikty s obchodníky většinou souvisejí s dodáním zboží, jako v případech, kdy se zboží během přepravy ztratí nebo poškodí, či v případech opožděných nebo neúplných dodávek. Proto je vhodné harmonizovat vnitrostátní předpisy týkající se dodání zboží a přenosu rizika.
Pozměňovací návrh31 Návrh směrnice Bod odůvodnění 37 b (nový)
(37b)Jestliže obchodník nesplnil svou povinnost dodat zboží, měl by ho spotřebitel na trvalém nosiči vyzvat k provedení dodávky ve lhůtě nejméně sedmi dnů a sdělit mu svůj úmysl odstoupit od smlouvy, pokud dodávka nebude provedena. Pokud obchodník neučinil do ukončení platnosti dané lhůty patřičná opatření, měla by se smlouva považovat ze strany spotřebitele za vypovězenou. Aniž jsou dotčena práva spotřebitele na odškodnění, měl by mít v případě již provedené platby nárok na vrácení peněz během sedmi dnů od odstoupení od smlouvy. Za účelem zajištění větší míry ochrany spotřebitelů by měly mít členské státy možnost přijímat či ponechat v platnosti určitá ustanovení vlastních právních předpisů.
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Bod odůvodnění 38
(38) Pokud jde o prodej zboží spotřebitelům, dodání zboží probíhá různým způsobem. Pouze pravidlo, z nějž lze učinit libovolnou výjimku, umožní flexibilitu nutnou pro zohlednění různých možností. Spotřebitel by měl být chráněn před rizikem ztráty nebo poškození zboží, k nimž došlo během přepravy, kterou zařídil nebo provedl obchodník. Nové pravidlo o přenosu rizika by se nemělo použít v případě, kdy se spotřebitel nepřiměřeně zpozdí s převzetím zboží (například když si nevyzvedne zboží na poště ve lhůtě, kterou pošta stanovila). Za těchto okolností by měl po termínu dodání dohodnutém s obchodníkem nést riziko ztráty nebo poškození zboží spotřebitel.
(38) Pokud jde o prodej zboží spotřebitelům, dodání zboží probíhá různým způsobem: buď okamžitě, nebo k pozdějšímu datu. Jestliže se strany nedohodly na konkrétní dodací lhůtě, měl by obchodník dodat zboží co nejdříve, v každém případě nejpozději třicet dní od uzavření smlouvy. Spotřebitel by měl být chráněn před rizikem ztráty nebo poškození zboží, k nimž došlo během přepravy, kterou zařídil nebo provedl obchodník. Nové pravidlo o přenosu rizika by se nemělo použít v případě, kdy se spotřebitel nepřiměřeně zpozdí s převzetím zboží (například když si nevyzvedne zboží na poště ve lhůtě, kterou pošta stanovila). Za těchto okolností by měl po termínu dodání dohodnutém s obchodníkem nést riziko ztráty nebo poškození zboží spotřebitel.
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Bod odůvodnění 38 a (nový)
(38a)U mnohých obchodů spotřebitelé nemají dostatečnou možnost výběru, pokud jde o způsob platby, nebo je jim účtován poplatek, pokud některý z nabízených způsobů odmítnou. Tuto situaci je potřeba zohlednit v ustanovení, které by zajistilo, že obchodník spotřebiteli nabídne různé způsoby platby, jež budou v případě smluv uzavíraných na dálku zahrnovat elektronické i jiné způsoby platby. Takovým příkladem jiného systému placení by byla možnost vytisknout objednávku z internetových stránek obchodníka, která by byla následně zaplacena v hotovosti v bance nebo na jakémkoli jiném kontaktním místě obchodníka.
Pozměňovací návrh34 Návrh směrnice Bod odůvodnění 39
(39) Obchodník by měl být odpovědný spotřebiteli, jestliže je zboží v rozporu se smlouvou. Mělo by se předpokládat, že zboží je v souladu se smlouvou tehdy, pokud splňuje určité podmínky, zejména pokud jde o jeho kvalitu. Kvalita a provedení, které může spotřebitel rozumně očekávat, závisejí mimo jiné i na tom, zda je zboží nové nebo použité, a rovněž na předpokládané životnosti zboží.
(39) Obchodník by měl být odpovědný spotřebiteli, jestliže je zboží v rozporu se smlouvou. Mělo by se předpokládat, že zboží je v souladu se smlouvou tehdy, pokud splňuje určité podmínky, zejména pokud jde o jeho kvalitu a množství. Kvalita a provedení, které může spotřebitel rozumně očekávat, závisejí mimo jiné i na tom, zda je zboží nové nebo použité, a rovněž na předpokládané životnosti zboží. V případech dodání jiného než objednaného zboží nebo dodání menšího množství zboží, než bylo objednáno, by se mělo předpokládat, že zboží není v souladu se smlouvou.
Pozměňovací návrh35 Návrh směrnice Bod odůvodnění 40
(40) Jestliže je zboží v rozporu se smlouvou, měl by mít spotřebitel v první řadě možnost požádat obchodníka o opravu nebo výměnu zboží za jiné dle uvážení obchodníka, pokud obchodník neprokáže, že uvedená náprava je nepřípustná, nemožná nebo by pro něj představovala nepřiměřenou zátěž. Zátěž obchodníka by měla být určena objektivně s přihlédnutím k nákladům vzniklým obchodníkovi při nápravě rozporu se smlouvou, k hodnotě zboží a závažnosti rozporu se smlouvou. Nedostatek náhradních dílů by neměl představovat oprávněný důvod pro to, že obchodník v rozumné lhůtě či bez nepřiměřené zátěže neprovedl nápravu rozporu se smlouvou.
(40) Nejprve by měl spotřebitel mít možnost požadovat u obchodníka opravu zboží nebo jeho nahrazení, ledaže by se taková náprava nedala provést nebo by byla nepřiměřená. Mělo by se objektivně posoudit, zda je takové zjednání nápravy nepřiměřené, či nikoli. Nepřiměřené by mělo být takové zjednání nápravy, které v porovnání s jinými formami přináší nepřiměřené náklady. Při zjišťování, zda se jedná o nepřiměřené náklady, bude rozhodující, zda by náklady na zjednání takové nápravy byly jednoznačně vyšší než náklady na zjednání jiné formy nápravy.
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Bod odůvodnění 41
(41) Spotřebitel by neměl nést žádné náklady související s nápravou rozporu se smlouvou, zejména výdaje na poštovné, práci a materiál. Kromě toho by spotřebitel neměl platit obchodníkovi náhradu za používání vadného zboží.
(41) Spotřebitel by neměl nést žádné náklady související s nápravou rozporu se smlouvou, zejména výdaje na poštovné, práci a materiál. Kromě toho by spotřebitel neměl platit obchodníkovi náhradu za používání vadného zboží. V souladu s ustanoveními příslušných právních předpisů členských států by měl mít spotřebitel možnost požadovat náhradu za škodu vzniklou v důsledku rozporu se smlouvou, kdy obchodník nezjednal nápravu. Umožňují-li to právní předpisy členských států, mělo by být možné, aby způsoby náhrady obsahovaly i možnost nepeněžité náhrady.
Pozměňovací návrh37 Návrh směrnice Bod odůvodnění 42
(42) Pokud obchodník odmítl rozpor se smlouvou napravit nebo se o to více než jednou bez úspěchu pokusil, měl by mít spotřebitel nárok na to, aby si sám zvolil jakoukoli dostupnou nápravu. Odmítnutí obchodníka může být explicitní nebo implicitní, přičemž implicitním odmítnutím se rozumí situace, kdy obchodník nereaguje na žádost spotřebitele o nápravu rozporu se smlouvou nebo ji ignoruje.
(42) Spotřebitel by měl mít nárok na to, aby si sám zvolil jakoukoli dostupnou nápravu, pokud nemá nárok na opravu nebo výměnu zboží. Členské státy by měly mít možnost přijmout nebo ponechat v platnosti vlastní právní předpisy o svobodné volbě možností nápravy při rozporu zboží se smlouvou, aby byla zajištěna vyšší úroveň ochrany spotřebitele.
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Bod odůvodnění 42 a (nový)
(42a)Je potřeba stanovit, že odpovědnost obchodníka může být v určitých případech dána i v případě rozporu se smlouvou, který existuje již v okamžiku přechodu rizika na spotřebitele, ačkoli se tento rozpor projeví až následně.
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Bod odůvodnění 42 b (nový)
(42b)Je-li obchodník jakožto konečný prodejce odpovědný vůči spotřebiteli v důsledku jednání nebo opomenutí výrobce, mělo by být zajištěno, aby obchodník jakožto konečný prodejce mohl uplatnit postih proti ručiteli nebo ručitelům ve smluvním řetězci. Za tímto účelem by měly vnitrostátní předpisy členských států stanovit osobu ručitele a také postup a podmínky uplatňování postihu.
Pozměňovací návrh40 Návrh směrnice Bod odůvodnění 42 c (nový)
(42c)Spotřebiteli by měla být dána pro případ rozporu se smlouvou dvouletá záruční lhůta. Není-li prokázán opak, mělo by se v jeho prospěch mít za to, že rozpor se smlouvou, který se objevil v průběhu šesti měsíců po přenosu rizika na spotřebitele, existoval již v okamžiku tohoto přenosu. Členské státy by měly mít možnost přijmout nebo ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy týkající se záručních lhůt a doby trvání obrácení důkazního břemene nebo zvláštní pravidla pro značné rozpory se smlouvou, které se projeví po uplynutí záruční lhůty, aby byla zajištěna vyšší úroveň ochrany spotřebitele.
Pozměňovací návrh41 Návrh směrnice Bod odůvodnění 43
(43)Směrnice 1999/44/ES umožnila členským státům stanovit lhůtu alespoň dvou měsíců, během níž měl spotřebitel obchodníkovi oznámit jakýkoli rozpor se smlouvou. Odlišné prováděcí předpisy tvoří překážky obchodu. Proto je nezbytné odstranit tuto regulatorní možnost a vytvořit větší právní jistotu tím, že spotřebitelé budou mít povinnost informovat obchodníka o rozporu se smlouvou do dvou měsíců od jeho zjištění.
vypouští se
Pozměňovací návrh42 Návrh směrnice Bod odůvodnění 44
(44) Někteří obchodníci nebo výrobci nabízejí spotřebitelům obchodní záruky. Za účelem zajištění toho, aby spotřebitel nebyl klamán, by obchodní záruky měly obsahovat určité informace, mimo jiné dobu jejich platnosti, místní působnost a prohlášení, že obchodní zárukou nejsou dotčena práva spotřebitele.
(44) Někteří obchodníci nebo výrobci nabízejí spotřebitelům obchodní záruky. Za účelem zajištění toho, aby spotřebitel nebyl klamán, by obchodní záruky měly obsahovat určité informace, mimo jiné dobu jejich platnosti, místní působnost a prohlášení, že obchodní zárukou nejsou dotčena zákonná práva spotřebitele stanovená v rámci platné vnitrostátní právní úpravy, ani práva stanovená v této směrnici.
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Bod odůvodnění 45 a (nový)
(45a)Harmonizované regulační aspekty se týkají pouze smluv uzavřených mezi obchodníky a spotřebiteli. Ustanoveními o nepřiměřených smluvních podmínkách by proto neměly být dotčeny vnitrostátní právní předpisy v oblasti pracovních smluv, smluv týkajících se dědického práva, smluv týkajících se rodinného práva a smluv týkajících se zřizování a organizace společností nebo dohod o partnerství a také smluv v oblasti cenných papírů.
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Bod odůvodnění 46
(46) Ustanovení o nepřiměřených smluvních podmínkách by se nemělo vztahovat na smluvní podmínky, které přímo nebo nepřímo odrážejí závaznáprávní ustanovení členských států, která jsou v souladu s právem Společenství. Podobně podmínky, které odrážejí zásady nebo ustanovení mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo Společenství, zejména v oblasti dopravy, by neměly být podrobeny zkoušce nepřiměřenosti.
(46) Ustanovení o nepřiměřených smluvních podmínkách by se nemělo vztahovat na smluvní podmínky, které přímo nebo nepřímo odrážejí statutární,regulačnínebo veřejně politická ustanovení členských států, která jsou v souladu s právem Unie. Smluvní podmínky by měly obdobně odrážet zásady a ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Podmínky, které odrážejí zásady nebo ustanovení mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo Unie, zejména v oblasti dopravy, by neměly být podrobeny zkoušce nepřiměřenosti.
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Bod odůvodnění 47
(47) Spotřebitelské smlouvy by měly být vyhotoveny v jasném a srozumitelném jazyce a měly by být čitelné. Obchodníci by měli mít možnost volby, pokud jde o druh nebo velikost písma, které použijí pro vyhotovení smluvních podmínek. Spotřebiteli by mělo být umožněno si podmínky přečíst před uzavřením smlouvy, a to tím způsobem, že mu jsou na požádání poskytnuty (v případě smluv uzavíraných v obchodních prostorách) nebo mu jsou dány k dispozici jiným způsobem (např. na internetových stránkách obchodníka, v případě smluv uzavíraných na dálku) nebo jsou standardní podmínky připojeny k objednávkovému formuláři (v případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory). Obchodník by měl požadovat výslovný souhlas spotřebitele pro každou dodatečnou platbu kromě úhrady za hlavní smluvní závazek obchodníka. Mělo by být zakázáno podsouvat spotřebiteli souhlas prostřednictvím systémů s možností volby, jako jsou předem zaškrtnutá políčka u internetových transakcí.
(47) Všechny smluvní podmínky by měly být formulovány jasným a srozumitelným způsobem. Mají-li smluvní podmínky písemnou formu, měly by být vždy formulovány jasným a srozumitelným jazykem. Obchodníci by měli mít možnost volby, pokud jde o druh nebo velikost písma, které použijí pro vyhotovení smluvních podmínek. Spotřebiteli by mělo být umožněno si podmínky přečíst před uzavřením smlouvy, a to tím způsobem, že mu jsou na požádání poskytnuty (v případě smluv uzavíraných v obchodních prostorách) nebo mu jsou dány k dispozici jiným způsobem (např. na internetových stránkách obchodníka, v případě smluv uzavíraných na dálku) nebo jsou standardní podmínky připojeny k objednávkovému formuláři (v případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory). Obchodník by měl požadovat výslovný souhlas spotřebitele s každou dodatečnou platbou kromě úhrady za hlavní smluvní závazek obchodníka. Mělo by být zakázáno podsouvat spotřebiteli souhlas prostřednictvím systémů s možností volby, jako jsou předem zaškrtnutá políčka u internetových transakcí.
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Bod odůvodnění 47 a (nový)
(47a)Obchodníci by měli mít možnost volby, pokud jde o způsob, který použijí pro sdělení smluvních podmínek, například druh nebo velikost písma použité pro vyhotovení smluvních podmínek. Členské státy by neměly stanovovat žádné požadavky, pokud jde o vzhled těchto podmínek, s výjimkou požadavků zohledňujících zdravotně postižené osoby nebo pokud zboží a služby mohou představovat zvláštní zdravotní a bezpečnostní riziko pro spotřebitele nebo třetí osoby. Členské státy mohou rovněž usilovat o uložení dodatečných požadavků tam, kde s ohledem na vlastní složitost smluv na dodávku zboží nebo poskytnutí služeb existuje riziko poškození zákazníka včetně problémů spojených s hospodářskou soutěží v daném odvětví. To se může vztahovat například na smlouvy týkající se poskytování finančních služeb, dodávek plynu, elektřiny a vody, telekomunikačních služeb a nabývání nemovitostí. Nevztahuje se to však na formální požadavky členských států týkající se uzavření smlouvy nebo dalších formálních požadavků, jako je například jazyk podmínek, požadavky na jejich obsah nebo formulace některých smluvních podmínek pro specifická odvětví. Tato směrnice by neměla harmonizovat jazykové požadavky na spotřebitelské smlouvy. Členské státy by proto měly mít možnost ponechat v platnosti jazykové požadavky vztahující se na smluvní podmínky nebo je do svých právních předpisů zavést.
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Bod odůvodnění 49
(49) Pro účely této směrnice by neměla být posuzována ani přiměřenost podmínek, které se týkají hlavního předmětu smlouvy, ani poměr kvality a ceny dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, pouze v případě, pokud tyto podmínky neodpovídají požadavkům na transparentnost. K hlavnímu předmětu smlouvy a k poměru kvality a ceny by však mělo být přihlédnuto při posuzování přiměřenosti jiných podmínek. Například v pojistných smlouvách by předmětem takového posouzení neměly být podmínky, které jasně definují nebo vymezují pojištěné riziko a závazek pojišťovatele, protože se tato omezení berou v úvahu při výpočtu pojistné prémie, kterou platí spotřebitel.
(49) Pro účely této směrnice by neměla být posuzována ani přiměřenost podmínek, které se týkají hlavního předmětu smlouvy, ani poměr kvality a ceny dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, pouze v případě, že tyto podmínky neodpovídají požadavkům na transparentnost. K hlavnímu předmětu smlouvy a k poměru kvality a ceny by však mělo být přihlédnuto při posuzování přiměřenosti jiných podmínek. Například v pojistných smlouvách by předmětem takového posouzení neměly být podmínky, které jasně definují nebo vymezují pojištěné riziko a závazek pojišťovatele, protože se tato omezení berou v úvahu při výpočtu pojistné prémie, kterou platí spotřebitel. Tato výjimka se nevztahuje na předpokládanou úhradu doplňkových či podmíněných poplatků pro obchodníka, které byly stanoveny ve smlouvě, včetně poplatků a plateb za porušení některé z podmínek smlouvy, jež by měly plně podléhat zkoušce přiměřenosti.
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Bod odůvodnění 50
(50) Za účelem zajištění právní jistoty a lepšího fungování vnitřního trhu by směrnice měla obsahovat dva seznamy nepřiměřených podmínek. Příloha II obsahuje seznam podmínek, jež by za všech okolností měly být považovány za nepřiměřené. Příloha III obsahuje seznam podmínek, jež by měly být považovány za nepřiměřené, pokud obchodník neprokáže opak. Tytéž seznamy by měly platit ve všech členských státech.
(50) Za účelem zajištění právní jistoty a lepšího fungování vnitřního trhu by směrnice měla obsahovat dva demonstrativní seznamy nepřiměřených podmínek. Příloha II obsahuje seznam podmínek, jež by za všech okolností měly být považovány za nepřiměřené. Příloha III obsahuje seznam podmínek, jež by měly být považovány za nepřiměřené, pokud obchodník neprokáže opak.
Pozměňovací návrh49 Návrh směrnice Bod odůvodnění 51
(51)Opatření nutná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.
vypouští se
Pozměňovací návrh50 Návrh směrnice Bod odůvodnění 52
(52)Zejména by Komisi měla být svěřena pravomoc změnit přílohy II a III o smluvních podmínkách, které mají být považovány za nepřiměřené. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
vypouští se
Pozměňovací návrh51 Návrh směrnice Bod odůvodnění 53
(53)Komise by měla své pravomoci ke změně příloh II a III využít pro zajištění jednotného provádění pravidel o nepřiměřených podmínkách tak, že uvedené přílohy doplní o smluvní podmínky, jež by za všech okolností měly být považovány za nepřiměřené, nebo jež by měly být považovány za nepřiměřené, pokud obchodník neprokáže opak.
vypouští se
Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Bod odůvodnění 55 a (nový)
(55a)Členské státy by měly zajistit, aby jejich vnitrostátní orgány v potřebné míře spolupracovaly se sítí evropských spotřebitelských center (ESC) s cílem reagovat na přeshraniční případy, zejména na žádosti projednávané v evropských spotřebitelských centrech.
Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Bod odůvodnění 60
(60) Evropská komise bude hledat nejvhodnější způsob, jak zajistit, aby všichni spotřebitelé byli informováni o svých právech v místě prodeje.
(60) Komise bude po konzultaci s členskými státy a zainteresovanými stranami hledat nejvhodnější způsob, jak zajistit, aby všichni spotřebitelé a obchodníci byli informováni o svých právech v místě prodeje. Komise by měla využít zejména prostředky, které nabízejí nástroje informační a komunikační technologie a veřejné sdělovací prostředky.
Pozměňovací návrh54 Návrh směrnice Bod odůvodnění 61 a (nový)
(61a)Měl by být stanoven postup vzájemného hodnocení, v jehož rámci musejí členské státy v průběhu lhůty pro provedení této směrnice ve vlastních právních předpisech nejprve provést přezkum svých právních předpisů s cílem určit, která přísnější ustanovení, jež jsou v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, budou v jejich vnitrostátním právu ponechána v platnosti nebo přijata s cílem zajistit vyšší úroveň ochrany spotřebitelů. Členské státy by měly do konce lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátních předpisech vypracovat zprávu o výsledcích tohoto přezkumu. Komise by měla každou zprávu předat všem ostatním členským státům a příslušným zainteresovaným stranám. Členské státy a Evropský parlament by poté měly šest měsíců na to, aby předložily své připomínky k těmto zprávám. Komise by měla nejpozději jeden rok po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice v právních předpisech členských států a poté každé tři roky vypracovat zprávu, která by případně obsahovala legislativní návrhy. Při vytváření společné metodiky by Komise měla být členským státům v případě potřeby nápomocna.
Pozměňovací návrh55 Návrh směrnice Bod odůvodnění 61 b (nový)
(61b)Pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů ve všech členských státech by měly být osoby a organizace, které mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitelů, nabádány k tomu, aby informovaly členské státy a Komisi o svých hodnoceních a aby vydávaly nezávazná doporučení, která by mohla být zohledněna v rámci přezkumu této směrnice.
Pozměňovací návrh56 Návrh směrnice Bod odůvodnění 63
(63)Je vhodné provést přezkum této směrnice, pokud budou zjištěny nějaké překážky pro vnitřní trh. Přezkum by mohl vést k návrhu Komise na změnu této směrnice, který by mohl zahrnovat změny jiných právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitele, které odrážejí závazek vyplývající ze strategie spotřebitelské politiky Komise, jímž je přezkum stávajícího acquis s cílem dosáhnout vysoké společné úrovně ochrany spotřebitele.
vypouští se
Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Článek 1
Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele sblížením určitých aspektů právních a správních předpisů členských států týkajících se smluv mezi spotřebiteli a obchodníky.
Účelem této směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele a přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením určitých aspektů právních a správních předpisů členských států týkajících se smluv mezi spotřebiteli a obchodníky.
Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 1
(1) „spotřebitelem“ se rozumí fyzická osoba, která ve smlouvách, na které se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který nelze považovat za její živnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;
(1) „spotřebitelem“ se rozumí fyzická osoba, která ve smlouvách, na které se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který nelze v první řadě považovat za její živnost, podnikání, řemeslo nebo povolání.
Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo rozšířit uplatňování této směrnice na právnické či fyzické osoby, které nejsou „spotřebiteli“ ve smyslu této směrnice;
Pozměňovací návrh60 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 2
(2) „obchodníkem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která ve smlouvách, na které se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který lze považovat za její obchodní nebo výrobní činnost, řemeslo nebo povolání, a kdokoli, kdo jedná jménem obchodníka nebo v jeho zastoupení;
(2) „obchodníkem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nehledě na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví jedná za účelem, který lze považovat za její obchodní nebo výrobní činnost, řemeslo nebo povolání, a kdokoli, kdo s ohledem na smlouvy, na něž se vztahuje tato směrnice, jedná jménem obchodníka;
Pozměňovací návrh61 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 2 a (nový)
(2a) „zbožím“ se rozumějí veškeré hmotné movité předměty a veškeré nehmotné předměty, které lze použít způsobem rovným fyzickému vlastnictví, s výjimkou zboží prodávaného na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření. Za zboží v tomto smyslu se považuje také voda, plyn a elektřina, jsou-li prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství;
Pozměňovací návrh62 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 2 b (nový)
(2b) „zbožím vyrobeným podle požadavků spotřebitele“ se rozumí veškeré zboží, které není prefabrikováno a o jehož konečné podobě rozhoduje individuální výběr nebo požadavky spotřebitele;
Pozměňovací návrh63 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 3
(3) „kupní smlouvou“ se rozumí jakákoli smlouva o prodeji zboží obchodníkem spotřebiteli, včetně smlouvy se smíšeným účelem, jejímž předmětem je jak zboží, tak služby;
vypouští se
Pozměňovací návrh64 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 4
(4) „zbožím“ se rozumí veškeré hmotné movité předměty, s výjimkou:
vypouští se
a) zboží, které se prodává na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření;
b) vody a plynu, nejsou-li prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství;
c) elektřiny;
Pozměňovací návrh65 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 5
(5) „smlouvou o poskytování služeb“ se rozumí jakákoli smlouva jiná než kupní smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí služby obchodníkem spotřebiteli;
(5) „službou“ se rozumí jakákoli práce či služba, kterou obchodník vykonává či poskytuje spotřebiteli za úhradu;
Pozměňovací návrh 66 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 5 a (nový)
(5a) 'kupní smlouvou' se rozumí jakákoli smlouva, jejímž prostřednictvím obchodník v souladu s platným vnitrostátním právem zajistí spotřebiteli vlastnictví určitého zboží nebo se zavazuje k tomu, že spotřebiteli zajistí vlastnictví určitého zboží, a jejímž prostřednictvím se spotřebitel zavazuje k zaplacení dohodnuté ceny. Pro účely této směrnice se za kupní smlouvy považují také smlouvy o dodání zboží, které je ještě nutno zhotovit nebo vyrobit;
Pozměňovací návrh67 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 5 b (nový)
(5b) „smíšenou smlouvou“ se rozumí jakákoli smlouva obsahující zároveň prvky kupní smlouvy i smlouvy o poskytování služeb;
Pozměňovací návrh68 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 6
(6) „smlouvou uzavřenou na dálku“ se rozumí jakákoli kupní smlouva nebo smlouva o poskytování služeb, kdy obchodník k uzavření smlouvy použije výhradně jeden nebo několik komunikačních prostředků na dálku;
(6) „smlouvou uzavřenou na dálku“ se rozumí jakákoli smlouva mezi obchodníkem a spotřebitelem o dodání zboží nebo poskytnutí služby, která byla uzavřena v rámci organizovaného systému prodeje či poskytování služeb na dálku a při jejímž uzavření nejsou obchodník a spotřebitel současně fyzicky přítomni, nýbrž používají výhradně jeden nebo několik prostředků komunikace na dálku;
Pozměňovací návrh69 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 7
(7) „prostředky komunikace na dálku“ se rozumí jakékoli prostředky, které mohou být použity k uzavření smlouvy mezi obchodníkem a spotřebitelem bez jejich současné fyzické přítomnosti;
vypouští se
Pozměňovací návrh70 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 8
(8) „smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory“ se rozumí:
(8) „smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory“ se rozumí jakákoli smlouva uzavřená mezi obchodníkem a spotřebitelem o dodání zboží nebo poskytnutí služby:
a) jakákoli kupní smlouva nebo smlouva o poskytování služeb uzavřená mimo obchodní prostory za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele nebo jakákoli kupní smlouva nebo smlouva o poskytování služeb, pro kterou byla předložena nabídka spotřebitelem za stejných okolností, nebo
a) která je uzavřena mimo obchodní prostory za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele nebo
aa) pro kterou spotřebitel předložil nabídku za současné fyzické přítomnosti obchodníka i spotřebitele mimo obchodní prostory nebo
b) jakákoli kupní smlouva nebo smlouva o poskytování služeb, která byla uzavřena v obchodních prostorách, avšak byla sjednána mimo obchodní prostory za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele;
b) jejíž hlavní prvky byly dojednány v průběhu zájezdu, volnočasové akce nebo při předváděcí akci, kterou zorganizoval obchodník mimo obchodní prostory za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele, přičemž cílem takového zájezdu, volnočasové akce nebo předváděcí akce je uzavřít následně smlouvu v obchodních prostorách;
Pozměňovací návrh 71 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 9 – písm. b
b) stánky na trhu a veletržní stánky, kde obchodník provozuje svou činnost pravidelně nebo dočasně;
b) stánky na trhu, kde obchodník provozuje svou činnost pravidelně nebo dočasně;
Pozměňovací návrh72 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 12
(12) „produktem“ se rozumí zboží nebo služby včetně nemovitostí, práv a závazků;
vypouští se
Pozměňovací návrh73 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 14
(14) „náležitou profesionální péčí“ se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od obchodníka ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a/nebo obecné zásadě dobré víry v oblasti obchodníkovy činnosti;
vypouští se
Pozměňovací návrh74 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 15
(15) „dražbou“ se rozumí způsob prodeje, kdy obchodník nabízí zboží nebo služby prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení, jež může zahrnovat použití prostředků komunikace na dálku, a osoba, která podá nejvyšší nabídku, je zavázána k nákupu zboží nebo služeb. Transakce uzavřená na základě nabídky s pevně stanovenou cenou není dražbou, a to ani v případě, že spotřebitel má možnost uzavřít ji prostřednictvím nabídkového řízení;
vypouští se
Pozměňovací návrh75 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 16
(16) „veřejnou dražbou“ se rozumí způsob prodeje, kdy obchodník nabízí zboží spotřebitelům, kteří se dražby osobně účastní nebo je jim dána možnost se jí osobně účastnit, prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení prováděného dražitelem, a osoba, která podá nejvyšší nabídku, je zavázána k nákupu zboží;
(16) „veřejnou dražbou“ se rozumí způsob prodeje, kdy obchodník nabízí zboží nebo službu spotřebitelům během akce, jíž se může fyzicky účastnit veřejnost, prostřednictvím transparentního konkurenčního nabídkového řízení prováděného třetí osobou (dražitelem), která za úplatu jedná jako zástupce obchodníka; v dražbě se zvyšující se cenou získá zboží nebo službu spotřebitel, který učinil nejvyšší nabídku, nebo osoba vystupující jeho jménem. V dražbě s klesající cenou získává zboží nebo službu spotřebitel, který okamžitě a jako první prohlásí, že dané zboží nebo službu kupuje za uvedenou cenu, nebo osoba vystupující jeho jménem;
Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 17
(17) „výrobcem“ se rozumí výrobce zboží, dovozce zboží na území Společenství nebo jakákoli jiná osoba, která se prohlásí za výrobce tím, že na zboží umístí své jméno, ochrannou známku nebo jiné rozlišovací označení;
(17) „výrobcem“ se rozumí výrobce zboží, dovozce zboží na území Unie nebo jakákoli jiná osoba, která se prohlásí za výrobce tím, že na zboží umístí své jméno, ochrannou známku nebo jiné rozlišovací označení;
Pozměňovací návrh77 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 18
(18) „obchodní zárukou“ se rozumí jakýkoli závazek obchodníka nebo výrobce (dále jen „poskytovatel záruky“) vůči spotřebiteli spočívající v tom, že mu vrátí zaplacenou cenu nebo že zboží vymění, opraví nebo zařídí jeho servis, pokud zboží neodpovídá údajům uvedeným v záručním listě nebo v příslušné reklamě dostupné v době uzavření smlouvy nebo před jejím uzavřením;
(18) „obchodní zárukou“ se rozumí jakýkoli závazek obchodníka nebo výrobce (dále jen „poskytovatel záruky“) vůči spotřebiteli přesahující jeho záruční povinnosti vyplývající ze zákona a spočívající v tom, že mu vrátí zaplacenou cenu nebo že zboží vymění, opraví nebo zařídí jeho servis, pokud zboží neodpovídá údajům nebo jakékoli jiné okolnosti uvedené v záručním listě, která se netýká splnění zákonných podmínek, nebo v příslušné reklamě dostupné v době uzavření smlouvy nebo před jejím uzavřením;
Pozměňovací návrh78 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 19
(19) „zprostředkovatelem“ se rozumí obchodník, který uzavírá smlouvu jménem spotřebitele nebo v jeho zastoupení;
vypouští se
Pozměňovací návrh79 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 20
(20) „doplňkovou smlouvou“ se rozumí smlouva, na základě níž získává spotřebitel zboží nebo služby, které jsou předmětem smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, a toto zboží nebo služby jsou poskytnuty obchodníkem nebo třetí stranou na základě ujednání mezi uvedenou třetí stranou a obchodníkem.
(20) „související smlouvou“ se rozumí jakákoli smlouva mezi obchodníkem a spotřebitelem o dodání zboží nebo poskytnutí služby:
a) která z objektivního hlediska tvoří obchodní celek se smlouvou uzavřenou na dálku nebo mimo obchodní prostory a
b) kdy je zboží dodáno nebo služby poskytovány obchodníkem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi touto třetí osobou a obchodníkem.
Má se za to, že se jedná o obchodní celek, pokud zboží a služby poskytované v rámci související smlouvy souvisejí s plněním smlouvy uzavřené na dálku, příp. smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory nebo s používáním dodaného zboží či služby poskytnuté v rámci takovéto smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory.
Pozměňovací návrhy 80 a 232 Návrh směrnice Článek 3
1. Tato směrnice se použije za podmínek a v rozsahu uvedeném v jejích ustanoveních na kupní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem.
1. Tato směrnice se použije za podmínek a v rozsahu uvedeném v jejích ustanoveních na smlouvy o dodání zboží nebo smlouvy o poskytování služeb a smlouvy se smíšeným účelem uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem.
2. Tato směrnice se použije na finanční služby pouze tehdy, pokud jde o určité smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, jak stanoví články 8 až 20, nepřiměřené smluvní podmínky, jak stanoví články 30 až 39, a obecná ustanovení, jak stanoví články 40 až 46, ve spojení s článkem 4 o úplné harmonizaci.
2. Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy Unie pro jednotlivá odvětví, jimiž se řídí smlouvy uzavřené mezi obchodníkem a spotřebitelem.
2a.Tato směrnice se nevztahuje na smlouvy týkající se:
a) sociálních služeb;
b) zdravotní péče, tj. zdravotnické služby, které zdravotničtí pracovníky poskytují pacientům za účelem vyšetření jejich zdravotního stavu, a udržení jejich zdravotního stavu nebo jejich uzdravení;
c) hazardních her, které zahrnují sázení peněžitých částek, včetně loterií, hazardních her v kasinech a sázkových her.
2b.Články 5 až 19 a článek 23a této směrnice se nevztahují na následující smlouvy:
a) smlouvy související s finančními službami;
b) smlouvy spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku1
3. Na smlouvy, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES a směrnice Rady 90/314/EHS, se použijí pouze články 30 až 39 o právech spotřebitelů týkajících se nepřiměřených smluvních podmínek ve spojení s článkem 4 o úplné harmonizaci.
3. S výhradou odstavců 4 až 4c tohoto článku se články 9 až 19 vztahují na smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory.
4. Články 5, 7, 9 a 11 nejsou dotčena ustanovení o požadavcích na informace obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES.
4. Články 9 až 19 se nepoužijí na smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory:
a) týkající se zakládání, nabývání či převádění práv k nemovitostem nebo ručení nemovitostí, nebo týkající se stavby či rozsáhlé rekonstrukce budovy nebo pronájmu budovy či bytu;
b) spadající do působnosti směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy2nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně3;
c) jež jsou podle předpisů členských států uzavírány za spoluúčasti státního úředníka, který musí být ze zákona nezávislý a nestranný a musí prostřednictvím vyčerpávajícího právního prohlášení zajistit, že spotřebitel smlouvu uzavírá výhradně po zralé úvaze a s vědomím jejího právního dosahu.
4a.Články 9 až 19 se nevztahují na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, u nichž obchodník i spotřebitel plní své smluvní závazky okamžitě a platba, kterou má spotřebitel provést, nepřesahuje 40 EUR, jestliže jsou takovéto smlouvy vzhledem ke své povaze obvykle uzavírány mimo obchodní prostory. Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit nižší hodnotu této platby.
4b.Články 9 až 19 se nepoužijí na smlouvy uzavřené na dálku:
a) uzavřené při použití prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor;
b) uzavřené s provozovateli telekomunikací za použití veřejných placených telefonů, je-li jejich používání předmětem smlouvy, nebo pokud se týkají jednotlivých telefonních, internetových či faxových spojení navázaných spotřebitelem.
4c.Čl. 11 odst. 1b a články 12 až 19 se nepoužijí na smlouvy uzavřené na dálku o poskytování ubytovacích a přepravních služeb, pronájmu vozidel, stravovacích služeb nebo služeb pro volný čas v případě smluv, v nichž je stanoveno konkrétní datum nebo lhůta plnění.
4d.S výhradou odstavců 4e, 4f a 4g tohoto článku se články 22 až 29 vztahují na kupní smlouvy. Pokud se jedná o smlouvu se smíšeným účelem, použijí se články 22 až 29 pouze na zboží, aniž je dotčen čl. 24 odst. 5.
4e.Články 22a a 23a se vztahují také na smlouvy o poskytování služeb a na smlouvy se smíšeným účelem.
4f.Články 22 až 29 se nevztahují na:
a) elektrickou energii;
b) vodu a plyn, nejsou-li prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství.
4g.Články 22 až 29 se nevztahují na použité zboží, které se prodává ve veřejné dražbě.
____________________ 1 Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16 2Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59. 3Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10.
Pozměňovací návrh81 Návrh směrnice Čl. 4 – nadpis
Úplná harmonizace
Stupeň harmonizace
Pozměňovací návrh82 Návrh směrnice Článek 4
Členské státy nesmí v rámci svého vnitrostátního práva ponechat v platnosti ani zavádět ustanovení odchylná od ustanovení této směrnice, včetně více či méně přísných ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně ochrany spotřebitele.
1.Kromě případů, kdy odstavce 1a a 1b stanovují jinak, mohou členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech ponechat v platnosti nebo zavést přísnější ustanovení kompatibilní se Smlouvou o fungování Evropské unie, s cílem zajistit vyšší úroveň ochrany spotřebitele, a to v souladu s rozsahem a podmínkami stanovenými v článku 5, čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6, článcích 22 až 29, čl. 31 odst. 4 a článcích 34 a 35.
2.Členské státy mohou v souladu s čl. 12 odst. 4 a čl. 13 odst. 2 ve svých vnitrostátních právních předpisech zachovat přísnější ustanovení kompatibilní se Smlouvou o fungování Evropské unie, aby zajistily vyšší úroveň ochrany spotřebitele.
3.Členské státy nesmí v rámci svého vnitrostátního práva ponechat v platnosti ani zavádět ustanovení odchylná od článků 2, čl. 9 odst. 1 až 4, čl. 9 odst. 8 , článků 10 a 11, čl. 12 odst. 1 až 3, čl. 13 odst. 1, článků 14 až 19, článků 30 až 33 a článku 36, včetně přísnějších ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně ochrany spotřebitele.
Pozměňovací návrh83 Návrh směrnice Článek 4 a (nový)
Článek 4 a
Lhůty, data a termíny
Pro výpočet lhůt, dat a termínů uvedených v této směrnici se použije nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny.
____________________ 1Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.
Pozměňovací návrh84 Návrh směrnice Kapitola II – název
Informace pro spotřebitele
Informace pro spotřebitele v rámci smluv uzavíraných v obchodních prostorách
Pozměňovací návrh85 Návrh směrnice Čl. 5 – nadpis
Obecné požadavky na informace
Požadavky na informace v rámci smluv uzavíraných v obchodních prostorách
1.Před uzavřením jakékoli kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb poskytne obchodník spotřebiteli tyto informace, pokud již nejsou patrné ze souvislostí:
1. Při uzavření smlouvy uzavírané v obchodních prostorách poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem tyto informace, pokud již nejsou patrné ze souvislostí:
Pozměňovací návrh87 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a) hlavní znaky produktu v rozsahu odpovídajícím danému médiu a produktu;
a) hlavní znaky zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému zboží nebo službě;
Pozměňovací návrh88 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
b) zeměpisnou adresu a totožnost obchodníka, například jeho obchodní název, a případně adresu a totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná;
b) totožnost obchodníka, například jeho obchodní název;
Pozměňovací návrh89 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) adresu místa podnikání obchodníka, jeho telefonní číslo, číslo faxu a e-mailovou adresu, pokud existují, aby mohl spotřebitel obchodníka rychle kontaktovat a efektivně s ním komunikovat;
Pozměňovací návrh90 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
c) cenu včetně daní, nebo pokud z povahy produktu vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové dodatečné poplatky;
c) celkovou cenu včetně daní, nebo pokud z povahy zboží či služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné a jakékoliv další náklady, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové dodatečné poplatky; v případě smlouvy na dobu neurčitou vyjadřuje cena celkové měsíční náklady;
Pozměňovací návrh91 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. d
d) podmínky platby, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, pokud se tyto podmínky odchylují od požadavků náležité profesionální péče;
d) ve vhodných případech podmínky platby, dodání, plnění, lhůtu, do níž se obchodník zavazuje dodat zboží nebo poskytnout službu, a obchodníkovy podmínky vyřizování reklamací a stížností;
Pozměňovací návrh92 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. f
f) existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk;
f) kromě připomenutí zákonné záruky za zboží existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk;
fa) případně existenci kodexů chování a způsob, jakým je lze získat;
Pozměňovací návrh93 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. g
g) případně dobu platnosti smlouvy nebo, pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou, podmínky ukončení smlouvy;
g) případně dobu platnosti smlouvy nebo, pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo automaticky obnovována, podmínky ukončení smlouvy;
Pozměňovací návrh94 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. i
i) existenci záloh nebo jiných finančních záruk, které musí spotřebitel na žádost obchodníka zaplatit nebo poskytnout, a podmínky, které se na ně vztahují.
i) případně existenci záloh nebo jiných finančních záruk, které musí spotřebitel na žádost obchodníka zaplatit nebo poskytnout, a podmínky, které se na ně vztahují;
Pozměňovací návrh95 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. i a, i b a i c (nová)
ia) uplatnění případných technických ochranných opatření u digitálního obsahu;
ib) případně jakékoliv informace o interoperabilitě digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou obchodníkovi známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že známy být mohly, včetně chybějící interoperability;
ic) případně možnost přístupu k mechanismu mimosoudního urovnávání stížností a prostředků nápravy, jemuž obchodník podléhá, a způsob přístupu k němu.
Pozměňovací návrh96 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2
2. V případě veřejné dražby mohou být informace uvedené v odst. 1 písm. b) nahrazeny zeměpisnou adresou a totožností dražitele.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na smlouvy o doručení zboží nebo poskytnutí služby, které zahrnují transakce probíhající ze dne na den a v jejichž rámci musí obchodník doručit zboží nebo poskytnout službu okamžitě po uzavření smlouvy.
Pozměňovací návrh97 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3
3. Informace uvedené v odstavci 1 tvoří nedílnou součást kupní smlouvy či smlouvy o poskytování služeb.
3. Členské státy mohou přijmout či ponechat v platnosti dodatečné požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy.
Pozměňovací návrh98 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2
2. Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2 a články 13 a 42, důsledky jakéhokoli porušení článku 5 jsou stanoveny podle platného vnitrostátního práva. Členské státy ve svém vnitrostátním právu stanoví účinné smluvní opravné prostředky pro jakýkoli případ porušení článku 5.
2. Aniž jsou dotčeny články 13 a 42, důsledky jakéhokoli porušení článku 5 jsou stanoveny podle platného vnitrostátního práva. Členské státy ve svém vnitrostátním právu stanoví účinné a přiměřené opravné prostředky pro jakýkoli případ porušení článku 5.
Pozměňovací návrh99 Návrh směrnice Článek 7
Článek 7 Zvláštní požadavky na informace pro zprostředkovatele
vypouští se
1.Před uzavřením smlouvy sdělí zprostředkovatel spotřebiteli, že jedná jménem nebo v zastoupení jiného spotřebitele a že uzavíraná smlouva není považována za smlouvu mezi spotřebitelem a obchodníkem, ale za smlouvu mezi dvěma spotřebiteli, a proto nespadá do oblasti působnosti této směrnice.
2.Pokud zprostředkovatel nesplnil povinnost stanovenou v odstavci 1, považuje se jím uzavřená smlouva za smlouvu, kterou uzavřel svým jménem.
3.Tento článek se nepoužije na veřejné dražby.
Pozměňovací návrh100 Návrh směrnice Článek 8
Článek 8
vypouští se
Oblast působnosti
Tato kapitola se použije na smlouvy uzavřené na dálku a na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory.
Pozměňovací návrh101 Návrh směrnice Článek 9
Článek 9
Článek 9
Požadavky na informace v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory
Požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory
Pokud jde o smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, poskytne obchodník tyto informace, které tvoří nedílnou součást smlouvy:
1.Obchodník poskytne spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem, a to s dostatečným předstihem před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku, smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory nebo příslušným návrhem smlouvy, tyto informace:
a) informace uvedené v článcích 5 a 7 a odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. d) ve všech případech i podmínky platby, dodání a plnění;
a) hlavní znaky zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému nosiči dat a danému zboží nebo službě;
b) pokud se použije právo odstoupit od smlouvy, podmínky a postupy pro uplatnění uvedeného práva v souladu s přílohou I;
b) totožnost obchodníka, například jeho obchodní název;
ba) adresu místa podnikání obchodníka, jeho telefonní číslo, číslo faxu a e-mailovou adresu, pokud existují, aby mohl spotřebitel obchodníka rychle kontaktovat a efektivně s ním komunikovat;
c) adresu místa podnikání obchodníka, pokud se liší od jeho vlastní adresy, (a případně adresu obchodníka, v jehož zastoupení jedná), na kterou může spotřebitel zaslat případné stížnosti;
c) celkovou cenu včetně daní, nebo pokud z povahy zboží či služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné a jakékoliv další náklady, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že takové dodatečné poplatky mohou být účtovány k ceně; v případě smlouvy na dobu neurčitou vyjadřuje cena celkové měsíční náklady;
d) případně existenci kodexů chování a způsob, jakým je lze získat;
d) podmínky platby, dodání, plnění, lhůtu, do níž se obchodník zavazuje dodat zboží nebo vykonat službu a obchodníkovy podmínky vyřizování reklamací a stížností;
e) možnost případného využití smírného řešení sporu;
e) existuje-li právo odstoupit od smlouvy, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění tohoto práva, včetně případných nákladů spotřebitele vzniklých z důvodu vrácení zboží; obchodník může k tomuto účelu použít vzorové poučení podle přílohy I v části A a vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy podle přílohy I v části B nebo jiné jednoznačně formulované prohlášení; informuje-li obchodník spotřebitele za použití vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle přílohy I části A, považují se požadavky na informace uvedené v tomto článku v souvislosti s právem na odstoupení za splněné;
ea) pokud nelze využít práva na odstoupení od smlouvy podle čl. 19 odst. 1, informaci, že spotřebitel nemůže tohoto práva využít;
f) skutečnost, že smlouva bude uzavřena s obchodníkem, a proto spotřebitel požívá ochrany, kterou mu zajišťuje tato směrnice.
f) kromě připomenutí zákonné záruky za zboží existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk;
fa) případně existenci kodexů chování a způsob, jakým lze získat jejich kopie;
fb) případně dobu platnosti smlouvy nebo, pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo automaticky obnovována, podmínky ukončení smlouvy;
fc) případně minimální dobu trvání závazků spotřebitele vyplývajících ze smlouvy;
fd) existenci záloh nebo jiných finančních záruk, které musí spotřebitel na žádost obchodníka zaplatit nebo poskytnout, a podmínky, které se na ně vztahují;
fe) uplatnění případných technických ochranných opatření u digitálního obsahu;
ff) případně jakékoli informace o interoperabilitě digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou obchodníkovi známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že známy být mohly, včetně chybějící interoperability;
fg) případně možnost přístupu k mechanismu mimosoudního urovnávání stížností a prostředků nápravy, který se na obchodníka vztahuje, a způsob přístupu k němu.
2.V případě veřejné dražby mohou být informace uvedené v odst. 1 písm. a), ba) a c) nahrazeny ekvivalentními podrobnostmi pro dražitele.
3.Informace uvedené v odstavci 1 tvoří nedílnou součást smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory.
4.Členské státy nestanoví žádné další obsahové požadavky na vzorové poučení pro odstoupení od smlouvy uvedené v příloze I části A.
5.V případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, které se týkají poskytování dopravních služeb nebo zdravotních a bezpečnostních požadavků, mohou členské státy přijmout nebo ponechat v platnosti ustanovení vnitrostátních právních předpisů vymezující dodatečné požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy, pokud jsou v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a pokud jsou takovéto požadavky přiměřené s ohledem na vhodné informování spotřebitele.
6.Členské státy mohou ukládat nebo ponechat v platnosti další požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy v případě všech smluv o poskytování služeb uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory, pokud podle čl. 22 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu1 stanoví pro poskytovatele těchto služeb usazené na jejich území dodatečné požadavky na informace.
7.Odstavcem 5 není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu2.
8.Důkazní břemeno ohledně plnění informačních povinností uvedených v této kapitole nese obchodník.
____________________ 1 Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. 2Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
Pozměňovací návrh102 Návrh směrnice Čl. 10 – nadpis
Formální požadavky na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory
Formální požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy v případě smluv uzavřenýchmimo obchodní prostory
Pozměňovací návrh233 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1
1. V případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory jsou informace stanovené v článku 9 uvedeny v objednávkovém formuláři jasným a srozumitelným jazykem a jsou čitelné. Objednávkový formulář obsahuje standardní formulář pro odstoupení od smlouvy, který je uveden v části B přílohy I.
1. V případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory jsou informace stanovené v článku 9 uvedeny v objednávkovém formuláři pro spotřebitele v papírové podobě nebo na jiném trvanlivém nosiči jasným a srozumitelným jazykem a jsou čitelné.
Pozměňovací návrh104 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 2
2. Smlouva uzavřená mimo obchodní prostory je platná pouze tehdy, pokud spotřebitel podepsal objednávkový formulář, a v případech, kdy objednávkový formulář není na papíře, obdržel kopii objednávkového formuláře na jiném trvalém nosiči.
2. Smlouva uzavřená mimo obchodní prostory vstupuje v platnost pouze tehdy, pokud spotřebitel podepsal objednávkový formulář.
Pozměňovací návrh234 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
2a.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 v případě smluv se smíšeným účelem uzavřených mimo obchodní prostory, u nichž obchodník i spotřebitel plní své smluvní závazky okamžitě a platba, kterou má spotřebitel provést, nepřesahuje 200 EUR:
a) obchodník není povinen poskytovat informace uvedené v článku 3 na papíře nebo na jiném trvalém nosiči; a
b) pro vstup smlouvy v platnost není vyžadován spotřebitelův podpis na objednávkovém formuláři;
za předpokladu, že jsou takovéto smlouvy vzhledem k jejich povaze obvykle uzavírány mimo obchodní prostory.
Pozměňovací návrh105 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 3
3. Členské státy neukládají žádné jiné formální požadavky.
3. V souvislosti s plněním požadavků na poskytování informací uvedených v čl. 9 odst. 1 členské státy neukládají žádné jiné formální požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy.
Pozměňovací návrh106 Návrh směrnice Čl. 11 – nadpis
Formální požadavky na smlouvy uzavřené na dálku
Formální požadavky nainformace poskytované před uzavřením smlouvy v případě smluv uzavřenýchna dálku
Pozměňovací návrhy 107, 235 a 236 Návrh směrnice Čl. 11. – odst. 1
1. V případě smluv uzavřených na dálku jsou před uzavřením smlouvy spotřebiteli poskytnuty nebo zpřístupněny informace stanovené v čl. 9 písm. a) jasným a srozumitelným jazykem, jsou čitelné a jsou mu poskytnuty nebo zpřístupněny způsobem odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku.
1. V případě smluv uzavřených na dálku jsou spotřebiteli poskytnuty nebo zpřístupněny informace stanovené v článku 9 na trvalém médiu, jasným a srozumitelným jazykem, jsou čitelné a jsou mu poskytnuty nebo zpřístupněny způsobem odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku.
1a.Pokud smlouva uzavíraná na dálku přes internet za účelem doručení zboží nebo poskytnutí služeb, jejíž podmínky nebyly individuálně sjednány, zavazuje spotřebitele provést platbu, spotřebitel je smlouvou vázán pouze tehdy, pokud:
a) obchodník upozorní spotřebitele jasně a zvýrazněným textem na celkovou cenu, včetně všech souvisejících cenových složek; a
b) spotřebitel potvrdí, že si přečetl náležité informace uvedené v bodě a) a porozuměl jim. S ohledem na smlouvy uzavřené přes internet se tento požadavek považuje za splněný, pokud jsou internetové stránky navržené tak, že závaznou objednávku je možné uskutečnit teprve poté, co se spotřebitel na internetové stránky obchodníka zaregistroval, aby využil obchodníkovu nabídku.
1b.Odchylně od písmene b) odstavce 1a, podle kterého je smlouva uzavíraná na dálku uzavírána po telefonu, je spotřebitel vázán touto smlouvou, pouze pokud obchodník spotřebiteli zaslal na trvalém nosiči potvrzení své nabídky, včetně informace vyžadované v písmenu a) odstavce 1a.
Pozměňovací návrh 108 Návrh směrnice Čl. 11. – odst. 2
2. Jestliže obchodník spotřebiteli zatelefonuje za účelem uzavření smlouvy na dálku, sdělí mu svou totožnost a obchodní účel hovoru na začátku hovoru se spotřebitelem.
2. Jestliže obchodník nebo prostředník zastupující obchodníka spotřebiteli zatelefonuje za účelem uzavření smlouvy na dálku, sdělí mu svou totožnost a obchodní účel hovoru na začátku hovoru se spotřebitelem.
2a.Na internetových stránkách elektronického obchodu musí být na domovské stránce jasně a čitelně uvedeno, zda pro některé členské státy platí jakákoli omezení týkající se dodání zboží, včetně omezení souvisejících s možností platby.
Pozměňovací návrh 109 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3
3. Pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím nosiče, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas pro uvedení informací, obchodník na tomto konkrétním nosiči před uzavřením takové smlouvy uvede přinejmenším informace o hlavních znacích produktu a o celkové ceně podle čl. 5 odst. 1 písm. a) a c). Ostatní informace podle článků 5 a 7 poskytne obchodník spotřebiteli vhodným způsobem v souladu s odstavcem 1.
3. Pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím nosiče, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas pro uvedení informací, obchodník na tomto konkrétním nosiči před uzavřením takové smlouvy uvede přinejmenším informace o hlavních znacích zboží nebo služby, o celkové ceně, době platnosti smlouvy, které se poskytují před uzavřením smlouvy, a v případě smlouvy na dobu neurčitou podmínky ukončení smlouvy, podle s čl. 9 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g). Ostatní informace podle článku 9 poskytne obchodník vhodným způsobem v souladu s odstavcem 1.
Pozměňovací návrh 110 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 4
4.Spotřebitel obdrží potvrzení veškerých informací uvedených v čl. 9 písm. a) až f) na trvalém nosiči v přiměřené lhůtě po uzavření jakékoli smlouvy uzavírané na dálku a nejpozději v okamžiku dodání zboží nebo v okamžiku, kdy začalo plnění služby, jestliže nebyly tyto informace spotřebiteli poskytnuty na trvalém nosiči již před uzavřením jakékoli smlouvy uzavírané na dálku.
vypouští se
Pozměňovací návrh 237 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 5
5. Členské státy neukládají žádné jiné formální požadavky než ty, které jsou stanoveny v odstavcích 1 až 4.
5. V souvislosti s plněním požadavků na poskytování informací uvedených v čl. 9 odst. 1 členské státy neukládají žádné jiné formální požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy.
Aniž je dotčen první pododstavec v případě smluv uvedených v odstavci 1b tohoto článku, členské státy mohou přijmout nebo zachovat ustanovení vnitrostátních předpisů v tom smyslu, že spotřebitel je vázán smlouvou pouze tehdy, pokud obchodníkovi potvrdil uzavření smlouvy na trvalém nosiči. Členské státy informují o těchto ustanoveních Komisi, která tyto informace zveřejní tak, aby byly snadno dostupné.
Pozměňovací návrh 112 Návrh směrnice Čl. 12. – odst. 1 a (nový)
1a.V případě smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory počíná lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 běžet ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, nebo ode dne, kdy spotřebitel obdržel na trvalém nosiči kopii podepsaného smluvního dokumentu, jedná-li se o jiný den, než kdy byla smlouva uzavřena.
Pozměňovací návrh113 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2
2. V případě smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory počíná běžet lhůta pro odstoupení od smlouvy ode dne, kdy spotřebitel podepsal objednávkový formulář, nebo v případech, kdy objednávkový formulář není v tištěné podobě, v den, kdy obdržel kopii objednávkového formuláře na jiném trvalém nosiči.
2.Bez ohledu na odstavec 1 počíná v případě smlouvy za účelem dodání zboží uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory běžet lhůta pro odstoupení od smlouvy ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí strana (jiná než dopravce) získá do fyzického držení veškeré objednané zboží nebo:
V případě smlouvy uzavřené na dálku za účelem prodeje zboží počíná běžet lhůta pro odstoupení od smlouvy ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí strana (jiná než dopravce) získá do fyzického držení veškeré objednané zboží.
V případě smlouvy uzavřené na dálku za účelem poskytnutí služeb počíná běžet lhůta pro odstoupení od smlouvy ode dne uzavření smlouvy.
a) v případě, že spotřebitel objedná v rámci jedné objednávky různé druhy zboží, které jsou dodány samostatně, ode dne doručení posledního druhu zboží;
b) v případě zboží sestávajícího z více částí nebo dílů ode dne doručení poslední části nebo dílu;
c) v případě opakovaného dodání zboží stejného druhu po stanovenou dobu ode dne, kdy bylo zboží doručeno poprvé.
Pozměňovací návrh 115 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 4
4. Členské státy nebrání stranám v plnění jejich závazků vyplývajících ze smlouvy během lhůty pro odstoupení od smlouvy.
4. Členské státy nebrání stranám v plnění jejich smluvních závazků během lhůty pro odstoupení od smlouvy. V případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory však mohou členské státy ponechat v platnosti stávající vnitrostátní právní předpisy, které obchodníkovi zabraňují inkasovat platbu během určitého období po uzavření smlouvy.
Pozměňovací návrh116 Návrh směrnice Článek 13
Pokud obchodník porušil ustanovení čl. 9 písm. b), čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 4 tím, že neposkytl spotřebiteli informace o právu odstoupit od smlouvy, uplyne lhůta pro odstoupení od smlouvy tři měsíce poté, co obchodník zcela splnil své závazky vyplývající ze smlouvy.
1. Pokud obchodník porušil ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. e) tím, že neposkytl spotřebiteli informace o právu odstoupit od smlouvy, uplyne lhůta pro odstoupení od smlouvy jeden rok po skočení původní lhůty pro odstoupení od smlouvy, jak je stanoveno v souladu s čl. 12 odst. 1a a odst. 2.
2.Členské státy však mohou ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy, které stanovují pro uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy delší lhůtu.
Pozměňovací návrhy 238 a 239 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 1
Spotřebitel informuje obchodníka o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy na trvalém nosiči buď prostřednictvím prohlášení formulovaného vlastními slovy a zaslaného obchodníkovi nebo prostřednictvím standardního formuláře pro odstoupení od smlouvy, který je uveden v části B přílohy I.
1. Spotřebitel informuje obchodníka o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy. Spotřebitel může k tomuto účelu buď:
a) použít vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, který je uveden v části B přílohy I, nebo jiné jednoznačné prohlášení; nebo
b) vrátit zboží obchodníkovi a přiložit jednoznačné prohlášení vysvětlující rozhodnutí od smlouvy odstoupit.
Členské státy nestanoví žádné formální požadavky na tento standardní formulář pro odstoupení od smlouvy.
2. Členské státy nestanoví žádné další formální požadavky na vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy než požadavky stanovené podle části B přílohy I.
Pozměňovací návrh240 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 2
2. V případě smluv uzavřených na dálku přes internet může dát obchodník spotřebiteli kromě možností uvedených v odstavci 1 i možnost vyplnit a odeslat standardní formulář pro odstoupení od smlouvy elektronickou cestou na internetových stránkách obchodníka. V tomto případě obchodník neprodleně zašle spotřebiteli e-mailem potvrzení o přijetí takového odstoupení od smlouvy.
2. V případě smluv uzavřených na dálku přes internet může dát obchodník spotřebiteli kromě možností uvedených v odstavci 1 i možnost elektronicky vyplnit a odeslat buď vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy uvedený v části I přílohy B, nebo jakékoliv jiné jednoznačné prohlášení nacházející se na internetových stránkách obchodníka. V těchto případech obchodník neprodleně zašle spotřebiteli e-mailem na trvalém nosiči potvrzení o přijetí tohoto oznámení o odstoupení od smlouvy.
Pozměňovací návrh119 Návrh směrnice Čl. 15 – písm. a a b
a) plnění smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory nebo
a) plnění smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory nebo
b) uzavření smlouvy mimo obchodní prostory v případech, kdy spotřebitel učinil nabídku.
b) uzavření smlouvy na dálku nebo mimo obchodní prostory v případech, kdy spotřebitel učinil nabídku.
Pozměňovací návrh120 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1
1. Obchodník vrátí veškeré platby, které obdržel od spotřebitele, do třiceti dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o odstoupení od smlouvy.
1. Obchodník vrátí veškeré platby, které obdržel od spotřebitele, případně včetně nákladů na dodání, bez zbytečného prodlení, v každém případě nejpozději do čtrnácti dnů ode dne, kdy byl informován o rozhodnutí spotřebitele odstoupit od smlouvy v souladu s článkem 14. Obchodník může takovéto vrácení plateb provést jakýmkoliv platebním prostředkem, který je zákonným platidlem v zemi, v níž spotřebitel platbu přijme, a to za předpokladu, že spotřebitel nebude v důsledku vrácení platby zatížen žádnými poplatky.
Pozměňovací návrh241 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2
2. V případě kupních smluv může obchodník s vrácením plateb počkat do té doby, než zboží obdrží nebo vyzvedne zpět, nebo do té doby, než spotřebitel prokáže, že zboží odeslal zpět, podle toho, co nastane dříve.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, není obchodník povinen uhradit dodatečné náklady související s dodáním, pokud spotřebitel výslovně zvolil jiný než standardní způsob dodání. V případě kupních smluv může obchodník podnítit vrácení platby tím, že spotřebitel prokáže, že zboží odeslal zpět.
Pozměňovací návrh122 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 1
1. V případě kupních smluv, kdy se fyzické držení zboží přesunulo na spotřebitele nebo (na jeho žádost) na třetí stranu před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, spotřebitel zašle zboží zpět nebo je předá obchodníkovi či osobě oprávněné obchodníkem k jeho převzetí do čtrnácti dnů ode dne, kdy obchodníkovi sdělil své odstoupení od smlouvy, pokud mu obchodník nenabídl, že si zboží sám vyzvedne.
1. V případě smluv o dodání zboží uzavřených na dálku a mimo obchodní prostory spotřebitel zašle zboží zpět nebo je předá obchodníkovi či osobě oprávněné obchodníkem k jeho převzetí neprodleně, nejpozději však do čtrnácti dnů ode dne, kdy obchodníkovi v souladu s článkem 14 sdělil své rozhodnutí od smlouvy odstoupit, pokud mu obchodník nenabídl, že si zboží sám vyzvedne.
Spotřebitel platí pouze přímé náklady na vrácení zboží, pokud obchodník nesouhlasil s převzetím těchto nákladů.
Spotřebitel platí pouze přímé náklady na vrácení zboží. Tyto náklady nemusí platit, pokud obchodník ve smlouvě souhlasil s převzetím těchto nákladů nebo pokud hodnota zboží, které má odeslat zpět obchodníkovi, překračuje částku 40 EUR.
Pozměňovací návrh123 Návrh směrnice Čl. 17. – odst. 2
2. Spotřebitel odpovídá pouze za případné snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se ujistil o povaze a funkčnosti zboží. Není odpovědný za snížení hodnoty, pokud obchodník neposkytl informace o právu odstoupit od smlouvy podle čl. 9 písm. b). V případě smluv o poskytování služeb, na které se vztahuje právo odstoupit od smlouvy, nenese spotřebitel žádné náklady na služby provedené zcela nebo částečně během lhůty pro odstoupení od smlouvy.
2. Spotřebitel odpovídá pouze za případné snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby zjistil povahu, vlastnosti a funkčnost zboží. Spotřebitel není v žádném případě odpovědný za případné snížení hodnoty zboží, pokud obchodník neposkytl informace o právu odstoupit od smlouvy podle čl. 9 odst. 1 písm. e).
2a.Není-li v tomto článku stanoveno jinak, nenese spotřebitel v důsledku využití svého práva odstoupit od smlouvy žádnou odpovědnost.
Pozměňovací návrh 125 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 1
1. Aniž je dotčen článek 15 směrnice 2008/48/ES, jestliže spotřebitel uplatní své právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v souladu s články 12 až 17, jsou veškeré doplňkové smlouvy automaticky ukončeny bez jakýchkoli nákladů pro spotřebitele.
1. Aniž je dotčen článek 15 směrnice 2008/48/ES, jestliže spotřebitel uplatní své právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v souladu s články 12 až 17, jsou veškeré související smlouvy automaticky ukončeny bez jakýchkoli jiných nákladů pro spotřebitelenež jsou náklady stanovené v této směrnici.
1. V případě smluv uzavřených na dálku se právo odstoupit od smlouvy nepoužije, pokud jde o:
1. V případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory se právo odstoupit od smlouvy nepoužije, pokud jde o:
Pozměňovací návrh127 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. a
a) služby, jejichž plnění začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím čtrnáctidenní lhůty uvedené v článku 12;
a) služby, jejichž plnění začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele, který je zaznamenán na trvalém nosiči, před uplynutím čtrnáctidenní lhůty uvedené v článku 12; v takových případech se musí tento souhlas rovněž týkat toho, že se spotřebitel vzdává svého práva odstoupit od smlouvy;
Pozměňovací návrh 128 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. b
b) dodání zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na kolísání cen na finančním trhu, které obchodník nemůže ovlivnit;
b) dodání zboží nebo poskytnutí služeb, jejichž cena závisí na kolísání cen na trhu, které obchodník nemůže ovlivnit a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy;
Pozměňovací návrh 129 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. c
c) dodání zboží upraveného podle požadavků spotřebitele nebo zboží přizpůsobeného osobním potřebám nebo zboží, které snadno podléhá zkáze nebo má krátkou dobu spotřeby;
c) dodání zboží nebo poskytnutí služeb upravených podle požadavků spotřebitele nebo zboží přizpůsobeném osobním potřebám, jejichž výroba vyžaduje od podnikatele zvláštní opatření, která by mu jinak nebyla k užitku, nebo zboží, které snadno podléhá zkáze nebo má krátkou dobu spotřeby;
Pozměňovací návrh130 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. d
d) dodávku vína, jehož cena byla sjednána v době uzavření kupní smlouvy a jež může být dodáno až po uplynutí lhůty stanovené v čl. 22 odst. 1 a jeho skutečná cena závisí na kolísání cen na trhu, které obchodník nemůže ovlivnit;
d) dodávku
– potravin,
– nápojů,
– léčiv nebo
- jiného zboží, na nějž jsou kladeny vysoké hygienické nároky, pokud spotřebitel otevřel jejich obal nebo porušil pečeť a byl předtím informován, že tím zaniká právo odstoupit od smlouvy;
da) smlouvy, v souvislosti s nimiž spotřebitel požádal obchodníka o jejich okamžité plnění za účelem vyřešení bezprostřední nouzové situace; pokud při této příležitosti obchodník poskytne nebo prodá jiné další zboží nebo další služby než ty, které jsou nezbytně nutné k řešení bezprostřední nouzové situace spotřebitele, má spotřebitel právo od smlouvy na uvedené další zboží nebo služby odstoupit;
db) smlouvy, u nichž spotřebitel výslovně požádal obchodníka o to, aby jej navštívil v místě bydliště za účelem provedení opravy nebo údržby; pokud při příležitosti takovéto návštěvy obchodník poskytne jiné služby než ty, které si zákazník výslovně vyžádal, nebo dodá jiné zboží než náhradní díly nutné k provedení údržby nebo oprav, má spotřebitel právo od smlouvy na uvedené další služby nebo zboží odstoupit;
Pozměňovací návrh 132 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. f
f) dodání novin, periodik a časopisů;
f) dodání novin, periodik a časopisů, s výjimkou smluv o předplatném na dodávání takovýchto publikací;
Pozměňovací návrh 133 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. g
g) poskytování sázkových a loterijních služeb;
vypouští se
Pozměňovací návrh134 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 – písm. h
h) smlouvy uzavřené při dražbě.
h) smlouvy uzavřené při veřejné dražbě;
ha) dodání digitálního obsahu, jestliže spotřebitel zahájil stahování digitálního obsahu.
Pozměňovací návrh135 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 2
2.V případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory se právo odstoupit od smlouvy nepoužije, pokud jde o:
vypouští se
a) smlouvy o dodání potravin, nápojů nebo jiného zboží, které je určeno pro běžnou spotřebu v domácnosti, spotřebitel si je předem vybral s využitím prostředku komunikace na dálku a bylo fyzicky doručeno ke spotřebiteli domů, do místa jeho bydliště nebo na jeho pracoviště obchodníkem, jenž obvykle toto zboží prodává ve svých obchodních prostorách;
b) smlouvy, u nichž spotřebitel požádal obchodníka o jejich bezprostřední plnění za účelem vyřešení bezprostřední nouzové situace; pokud při této příležitosti obchodník poskytne nebo prodá další zboží nebo další služby jiné než ty, které jsou nezbytně nutné k řešení bezprostřední nouzové situace spotřebitele, právo odstoupit od smlouvy se na uvedené další služby nebo zboží použije;
c) smlouvy, u nichž spotřebitel výslovně požádal obchodníka prostřednictvím prostředků komunikace na dálku o to, aby jej navštívil doma za účelem opravy nebo provedení údržby jeho majetku; pokud při této příležitosti obchodník poskytne další služby jiné než ty, které si zákazník výslovně vyžádal, nebo zboží jiné než náhradní díly nutné k údržbě majetku nebo k provedení oprav, právo odstoupit od smlouvy se na uvedené další služby nebo zboží použije.
Pozměňovací návrh136 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 3
3.Strany semůžou dohodnout neuplatnit odstavce 1 a 2.
2.Obchodník a spotřebitel se mohou dohodnout neuplatnit odstavec 1.
Pozměňovací návrh 137 Návrh směrnice Článek 20
Článek 20 Výjimky pro smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory
vypouští se
1.Články 8 až 19 se nepoužijí na smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory:
a) které se týkají prodeje nemovitosti nebo jiných práv k nemovitostem s výjimkou nájmu a prací souvisejících s nemovitostí;
b) uzavřené při použití prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor;
c) uzavřené s provozovateli telekomunikací za použití veřejných placených telefonů;
d) týkající se dodání potravin a nápojů obchodníkem, který podniká časté a pravidelné prodejní objížďky v blízkosti svých obchodních prostor.
2.Články 8 až 19 se nepoužijí na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory týkající se:
a) pojištění;
b) finančních služeb, jejichž cena závisí na kolísání cen na finančním trhu, které obchodník nemůže ovlivnit a ke kterým může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) směrnice 2002/65/ES, a
c) úvěru, který spadá do oblasti působnosti směrnice 2008/48/ES.
3.Články 8 až 19 se nepoužijí na smlouvy uzavřené na dálku o poskytování ubytovacích a přepravních služeb, pronájmu vozidel, stravovacích nebo zábavních služeb v případě smluv, v nichž je stanoveno konkrétní datum nebo lhůta plnění.
Pozměňovací návrh138 Návrh směrnice Článek 21
Článek 21 Oblast působnosti
vypouští se
1. Tato kapitola se použije na kupní smlouvy. Aniž je dotčen čl. 24 odst. 5, pokud se jedná o smlouvu se smíšeným účelem, jejímž předmětem je jak zboží, tak služby, použije se tato kapitola pouze na zboží.
2.Tato kapitola se použije rovněž na smlouvy o dodání zboží, které je nutno sestavit nebo vyrobit.
3.Tato kapitola se nepoužije na náhradní díly, které obchodník vyměnil v rámci nápravy rozporu se smlouvou opravou zboží podle článku 26.
4. Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít tuto kapitolu na prodej použitého zboží při veřejných dražbách.
Pozměňovací návrh 139 Návrh směrnice Čl. 22 – odst. 1
1. Pokud se strany nedohodly jinak, obchodník dodá zboží tak, že převede zboží do fyzického držení spotřebitele nebo třetí strany (jiné než dopravce) určené spotřebitelem nejpozději do třiceti dnů ode dne uzavření smlouvy.
1. V případě, že se strany nedohodly na termínu dodání, obchodník dodá zboží tak, že převede zboží do fyzického držení spotřebitele nebo třetí strany (jiné než dopravce), kterou určí spotřebitel, a to neprodleně, avšak nejpozději do třiceti dnů ode dne uzavření smlouvy
Pozměňovací návrh140 Návrh směrnice Čl. 22 – odst. 2
2. Nesplní-li obchodník své povinnosti ohledně dodání, spotřebitel má nárok na vrácení všech částek, které zaplatil, do sedmi dnů od data dodání stanoveného v odstavci 1.
2.Nesplní-li obchodník své povinnosti ohledně dodání zboží v termínu dohodnutém se spotřebitelem, nebo v souladu s odstavcem 1, spotřebitel je oprávněn smlouvu ukončit, jestliže není zboží dodáno v nové lhůtě, kterou určí spotřebitel a která nepřesahuje sedm dní. Za tímto účelem spotřebitel obchodníka předem písemně uvědomí o nové dodací lhůtě a oznámí mu svůj záměr odstoupit od smlouvy v případě, že k dodání nedojde před uplynutím této nové dodací lhůty. Pokud výše uvedená lhůta uplyne bez výsledku, má se za to, že spotřebitel od kupní smlouvy odstoupil.
Aniž je dotčen první pododstavec, je spotřebitel oprávněn ukončit smlouvu s okamžitou platností, pokud obchodník explicitně či implicitně odmítl zboží dodat, nebo v případě, kdy je splnění dohodnuté dodací lhůty považováno za zásadní prvek smlouvy, a to při zohlednění okolností, které uzavření smlouvy provázely.
2a.Ihned po ukončení smlouvy obchodník okamžitě, nejpozději však do sedmi dnů po ukončení smlouvy, vrátí všechny částky, které spotřebitel na základě smlouvy uhradil.
2b.Tímto článkem není dotčeno právo spotřebitele požadovat náhradu škody.
Pozměňovací návrh 141 Návrh směrnice Článek 22 a (nový)
Článek 22a
Právo na dodání zboží či poskytnutí služby v jiném členském státě
V případě smlouvy uzavřené na dálku má spotřebitel právo požadovat od obchodníka dodání zboží či poskytnutí služby v jiném členského státě. Obchodník spotřebiteli vyhoví, pokud je to technicky proveditelné a spotřebitel souhlasí s tím, že ponese veškeré náklady s tím spojené. Uvedené náklady obchodník vždy předem vyčíslí.
Pozměňovací návrh 142 Návrh směrnice Článek 22 b (nový)
Článek 22b
Způsob platby
1.Obchodník a spotřebitel se mezi sebou mohou dohodnout na uhrazení zálohy nebo na uhrazení zboží při doručení.
2.V souladu s čl. 52 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu1 mohou členské státy obchodníkům s ohledem na nutnost podpořit konkurenceschopnost a napomoci využití efektivních platebních nástrojů zakázat nebo omezit jejich právo požadovat od spotřebitelů poplatky.
3.Členské státy zakážou obchodníkům účtovat spotřebitelům v souvislosti s použitím konkrétního způsoby platby poplatky, které by převyšovaly náklady na použití daného způsobu, které nese obchodník.
Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.
Pozměňovací návrh 143 Návrh směrnice Čl. 23 – odst. 1
1. Riziko ztráty nebo poškození zboží přechází na spotřebitele v okamžiku, kdy on sám nebo třetí strana (jiná než dopravce) určená spotřebitelem získá zboží do fyzického držení.
1. Riziko ztráty nebo poškození zboží přechází na spotřebitele v okamžiku, kdy on sám nebo třetí strana (jiná než dopravce) určená spotřebitelem získá zboží do fyzického držení. Riziko přechází na spotřebitele při předání zboží dopravci, jestliže dopravce pověřil dopravou spotřebitel a tohoto dopravce mu nenabídl obchodník, aniž jsou dotřena práva spotřebitele vůči dopravci.
Pozměňovací návrh 144 Návrh směrnice Čl. 23 – odst. 2
2. Riziko uvedené v odstavci 1 přechází na spotřebitele v termínu dodání dohodnutém stranami, jestliže spotřebitel nebo třetí strana (jiná než dopravce) určená spotřebitelem nepodnikla odpovídající kroky pro získání zboží do fyzického držení.
2. Riziko uvedené v odstavci 1 přechází na spotřebitele v termínu dodání dohodnutém stranami, jestliže spotřebitel nebo třetí strana (jiná než dopravce) určená spotřebitelem evidentně nepodnikla odpovídající kroky pro získání zboží do fyzického držení.
Pozměňovací návrh 145 Návrh směrnice Článek 23 a (nový)
Článek 23a
Platnost smluv
1.Aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice o nepřiměřených smluvních podmínkách, smlouvy uzavřené mezi spotřebiteli a obchodníky nesmějí stanovit výchozí dobu trvání závazku delší než dvanáct měsíců.
2.Po uplynutí výchozí doby trvání závazku o délce 12 měsíců jsou spotřebitelé oprávněni kdykoli od smlouvy odstoupit. Na odstoupení od smlouvy se vztahuje povinnost dodržet výpovědní lhůtu, která nesmí přesáhnout 2 měsíce. Spotřebitelé jsou oprávněni o svém úmyslu odstoupit od smlouvy informovat před koncem výchozí doby 12 měsíců trvání závazku s cílem ukončit smlouvu s účinností od konce této doby.
Pozměňovací návrh146 Návrh směrnice Čl. 24 – odst. 1
1. Obchodník dodá zboží v souladu skupní smlouvou.
1. Obchodník dodá zboží v souladu se smlouvou, zejména pokud jde o kvalitu a kvantitu, na nichž se strany společně dohodly.
Pozměňovací návrh147 Návrh směrnice Čl. 24 – odst. 2 – písm. a
a) souhlasí s popisem uvedeným obchodníkem a má vlastnosti zboží, které obchodník spotřebiteli předvedl ve formě vzorku nebo modelu;
a) souhlasí s popisem uvedeným obchodníkem a má vlastnosti zboží, které obchodník spotřebiteli předvedl ve formě vzorku nebo modelu, a;
Pozměňovací návrh 148 Návrh směrnice Čl. 24 – odst. 2 – písm. b
b) hodí se ke konkrétnímu účelu, pro který je spotřebitel požadoval, o němž obchodníka informoval v době uzavření smlouvy a s nímž obchodník souhlasil;
b) pokud neexistuje dohoda o jeho vlastnostech, hodí se k účelu, pro který je smluvní strany v době uzavření smlouvy určily, a
Pozměňovací návrh 149 Návrh směrnice Čl. 24 – odst. 2 – písm. c a d
c) hodí se k účelům, ke kterým se zboží tohoto druhu obvykle používá, nebo
c) hodí se k účelům, ke kterým by se zboží tohoto druhu obvykle použilo, a vykazuje jakost a vlastnosti, které jsou obvyklé u zboží tohoto druhu, a to mimo jiné se zohledněním účelu, vzhledu, trvanlivosti a povrchové úpravy, a které může spotřebitel rozumně očekávat podle charakteru zboží a rovněž zejména na základě veřejného vyjádření obchodníka, výrobce nebo jeho zástupce o konkrétních vlastnostech zboží uvedeného v reklamě nebo na etiketách.
d) vykazuje jakost a vlastnosti, které jsou obvyklé u zboží tohoto druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat podle charakteru zboží a rovněž zejména na základě veřejného vyjádření v reklamě nebo na etiketách obchodníka, výrobce nebo jeho zástupce o konkrétních vlastnostech zboží.
Pozměňovací návrh 151 Návrh směrnice Čl. 24 – odst. 4 – písm. b
b) dotyčné vyjádření bylo v době uzavření smlouvy opraveno;
b) dotyčné vyjádření bylo v době uzavření smlouvy ve stanovené lhůtě opraveno, a to buď způsobem, rovnocenným tomu, jak bylo učiněno, nebo alespoň ve zvýrazněné podobě ve smluvním dokumentu;
Pozměňovací návrh152 Návrh směrnice Čl. 24 – odst. 5
5. Jakýkoli rozpor se smlouvou mající původ v nesprávné montáži zboží se považuje za rozpor zboží se smlouvou v případě, že montáž byla součástí kupní smlouvy a byla prováděna obchodníkem nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že bylo zboží určené k montáži namontováno spotřebitelem a k nesprávné montáži došlo vdůsledku chyby v návodu k montáži.
5. Obchodník odpovídá za jakýkoli rozpor se smlouvou, který vznikl v důsledku balení nebo který má původ v nesprávné montáži zboží v případě, že montáž byla součástí kupní smlouvy a byla prováděna obchodníkem nebo na jeho odpovědnost To platí i v případě, že bylo zboží určené k montáži namontováno spotřebitelem a k nesprávné montáži došlo vdůsledku chyby v návodu k montáži.
Pozměňovací návrh153 Návrh směrnice Čl. 26 – odst. 1
1. Jak je stanoveno v odstavcích 2 až 5, pokud je zboží v rozporu se smlouvou, spotřebitel má nárok na:
1. Pokud je zboží v rozporu se smlouvou má spotřebitel nárok buď na:
a) nápravu rozporu se smlouvou opravou zboží nebo jeho nahrazením;
a) nápravu rozporu se smlouvou opravou zboží nebo jeho nahrazením podle odstavců 2, 3 a 5, nebo na
b) snížení ceny;
b) přiměřené snížení ceny nebo odstoupení od smlouvy v souladu s odstavci 4, 5 a odst. 5 písm. a).
c) odstoupení od smlouvy.
Pozměňovací návrh154 Návrh směrnice Čl. 26 – odst. 2
2. Obchodník napraví rozpor se smlouvou opravou zboží nebo jeho nahrazením podle svého uvážení.
2. Spotřebitel může od obchodníka požadovat opravu zboží nebo jeho nahrazení, pokud to není nemožné nebo nepřiměřené.
Pozměňovací návrh155 Návrh směrnice Čl. 26 – odst. 3
3. Pokud obchodník prokáže, že náprava rozporu se smlouvou opravou zboží nebo nahrazením je nepřípustná, nemožná nebo by pro něj představovala nepřiměřenou zátěž, spotřebitel si může zvolit mezi snížením ceny a odstoupením od smlouvy. Zátěž je pro obchodníka nepřiměřená tehdy, když mu způsobí náklady, které jsou ve srovnání se snížením ceny nebo odstoupením od smlouvy nadměrné, s přihlédnutím k tomu, jakou hodnotu by mělo zboží v souladu se smlouvou, a k závažnosti rozporu se smlouvou.
3. Obě možnosti nápravy uvedené v odstavci 2 se považují za nepřiměřené, pokud by obchodníkovi způsobily náklady, které by ve srovnání s náhradní možností nápravy (opravou nebo nahrazením) byly nepřiměřené
Spotřebitel smí odstoupit od smlouvy pouze tehdy, pokud rozpor se smlouvou není nevýznamný.
a) s přihlédnutím k tomu, jakou hodnotu by mělo zboží v případě, že by nebylo v rozporu se smlouvou,
b) s přihlédnutím k závažnosti rozporu se smlouvou a
c) po zvážení otázky, zda by bylo možné použít náhradní možnost nápravy (opravu nebo nahrazení), aniž by spotřebiteli vznikly značné obtíže.
Oprava nebo nahrazení zboží musí proběhnout v přiměřené lhůtě a nesmí spotřebiteli způsobit značné obtíže.
Pozměňovací návrh156 Návrh směrnice Čl. 26 – odst. 4
4. Spotřebitel smí usilovat o jakoukoli nápravu uvedenou v odstavci 1, když dojde k jedné z těchto situací:
4. Aniž je dotčen odst. 5 písm. b), smí spotřebitel požadovat přiměřené snížení ceny nebo odstoupení od smlouvy, když dojde k jedné z těchto situací:
a) obchodník implicitně nebo explicitně odmítl napravit rozpor se smlouvou;
a) spotřebitel nemá nárok na opravu zboží ani na jeho nahrazení;
aa) obchodník výslovně nebo způsobem svého jednání odmítl napravit rozpor se smlouvou;
b) obchodník nenapravil rozpor se smlouvou v přiměřené lhůtě;
b) obchodník nenapravil rozpor se smlouvou v přiměřené lhůtě;
c) obchodník se pokusil napravit rozpor se smlouvou a způsobil přitom spotřebiteli značné obtíže;
c) obchodník napravil rozpor se smlouvou a způsobil přitom spotřebiteli značné obtíže.
d) tatáž vada se objevila během krátké doby více než jednou.
Pozměňovací návrh158 Návrh směrnice Čl. 26. – odst. 5 a (nový)
5a.Při nevýznamném rozporu se smlouvou nemá spotřebitel nárok na odstoupení od smlouvy.
Pozměňovací návrh159 Návrh směrnice Čl. 26 b – odst. 5 b (nový)
5b.Členské státy mohou za účelem zajištění větší ochrany spotřebitelů v rámci svého vnitrostátního práva ponechat v platnosti nebo přijmout ustanovení, která spotřebitelům v případě rozporu se smlouvou přiznají právo na to, aby během krátké lhůty smlouvu ukončili a získali zpět celou částku nebo si zvolili kterýkoliv z nápravných prostředků uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 160 Návrh směrnice Čl. 27 – odst. 2
2. Aniž jsou dotčena ustanovení této kapitoly, spotřebitel může požadovat náhradu za veškeré škody, které nebyly napraveny podle článku 26.
2. V souladu s ustanoveními platných vnitrostátních právních předpisů a aniž jsou dotčena ustanovení této kapitoly, spotřebitel může požadovat náhradu za veškeré škody, které nebyly napraveny podle článku 26.
Pozměňovací návrh161 Návrh směrnice Článek 27 a (nový)
Článek 27 a Právo na postih
Má-li obchodník jakožto konečný prodejce vůči spotřebiteli závazky z důvodu rozporu se smlouvou, který vznikl v důsledku jednání nebo opomenutí výrobce, předcházejícího prodejce ve stejném smluvním řetězci nebo jiného prostředníka, může obchodník jakožto konečný prodejce uplatnit postih proti ručiteli nebo ručitelům ve smluvním řetězci. Vnitrostátní právo stanoví ručitele, proti němuž nebo proti nimž může obchodník jakožto konečný prodejce uplatnit postih, a také příslušné kroky a postup tak, aby byla zajištěna účinnost tohoto práva.
Osoba, která je ve smyslu prvního odstavce ručitelem, nese důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že rozpor se smlouvou nelze přičítat jí, nebo že náprava, kterou konečný prodejce poskytl spotřebiteli, nebyla ve skutečnosti nutná.
Pozměňovací návrh162 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 2
2.Jestliže obchodník sjednal nápravu rozporu se smlouvou nahrazením zboží, je podle článku 25 odpovědný, pokud se rozpor se smlouvou projeví ve lhůtě dvou let od okamžiku, kdy spotřebitel nebo třetí strana (jiná než dopravce) určená spotřebitelem získala nahrazené zboží do fyzického držení.
vypouští se
Pozměňovací návrh163 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 4
4.Aby mohl spotřebitel využít svých práv podle článku 25, informuje obchodníka o rozporu se smlouvou do dvou měsíců ode dne, kdy rozpor se smlouvou zjistil.
vypouští se
Pozměňovací návrh164 Návrh směrnice Čl. 28. – odst. 5 a (nový)
5a.Členské státy mohou za účelem zajištění větší ochrany spotřebitelů v rámci svého vnitrostátního práva přijmout nebo ponechat v platnosti ustanovení, která stanoví delší záruční lhůtu, delší dobu obrácení důkazního břemene ve prospěch spotřebitele nebo zvláštní pravidla pro značné rozpory se smlouvou, které se projeví po uplynutí záruční lhůty.
Pozměňovací návrh 165 Návrh směrnice Článek 28 a (nový)
Článek 28 a Komunikace a dosažitelnost
Obchodník zajistí, aby byl po dobu platnosti smlouvy o poskytování služeb nebo od uzavření kupní smlouvy do uplynutí lhůty uvedené v čl. 28 odst. 1 za přijatelných podmínek dosažitelný a mohl podávat vysvětlení a sdělení a odpovídat na dotazy spotřebitelů týkající se práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o poskytování služeb nebo z kupní smlouvy. Dbá zejména o to, aby mu byla bez prodlení předávána sdělení spotřebitele týkající se smlouvy a aby spotřebitel byl obratem informován o jejich doručení. Spotřebiteli nesmí být za telefonické informace, vysvětlení, sdělení a otázky týkající se smlouvy o poskytování služeb či kupní smlouvy účtovány žádné poplatky; není tím dotčen nárok poskytovatele telekomunikačních služeb na poplatek za tyto telefonáty.
Pozměňovací návrh 166 Návrh směrnice Čl. 29 – odst. 2 – návětí
2. Záruční list je vyhotoven v jasném a srozumitelném jazyce a je čitelný. Obsahuje:
2. Záruční list je vyhotoven v jasném a srozumitelném jazyce, je čitelný a napsán písmem stejné velikosti. Je vyhotoven ve stejném jazyce jako smlouva. Záruční list obsahuje:
Pozměňovací návrh167 Návrh směrnice Čl. 29 – odst. 2 – písm. a, b a c
a) práva spotřebitele stanovená v článku 26 a jasné prohlášení, že uvedená práva nejsou obchodní zárukou dotčena;
a) práva spotřebitele stanovená v článcích 26 a 28 a ustanovení platných vnitrostátních právních předpisů a rovněž jasné prohlášení, že uvedená práva nejsou obchodní zárukou dotčena;
b) uvedení toho, co je obsahem obchodní záruky a podmínky pro její uplatnění, zejména trvání, místní působnost záruky a jméno a adresu poskytovatele záruky;
b) uvedení toho, co je obsahem obchodní záruky a podmínky pro její uplatnění, zejména trvání, místní působnost záruky a jméno a adresu poskytovatele záruky;
c) aniž jsou dotčeny články 32 a 35 a příloha III bod 1 písm. j), případně údaj o tom, že obchodní záruka není přenositelná na dalšího kupujícího.
c) informaci o tom, že obchodní záruka může být přenositelná na dalšího kupujícího.
Pozměňovací návrh 168 Návrh směrnice Čl. 29 – odst. 3
3. Na žádost spotřebitele mu obchodník dá k dispozici záruční list na trvalém nosiči.
3. Obchodník dá k dispozici záruční list na trvalém nosiči a na žádost spotřebitele rovněž na papíře.
Pozměňovací návrh 169 Návrh směrnice Čl. 30 – odst. 1
1. Tato kapitola se použije na smluvní podmínky předem formulované obchodníkem nebo třetí stranou, s nimiž spotřebitel souhlasil, aniž měl možnost ovlivnit jejich obsah, zejména vpřípadech, kdy jsou tyto smluvní podmínky součástí předem sepsané běžné smlouvy.
1. Tato kapitola se použije na smluvní podmínky předem formulované obchodníkem nebo třetí stranou, které nebyly sjednány individuálně. Smluvní podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, jestliže byla sepsána předem, a spotřebitel proto nemohl ovlivnit její obsah, zejména vpřípadech, kdy je tato smluvní podmínka součástí předem sepsané běžné smlouvy.
Pozměňovací návrh 170 Návrh směrnice Čl. 30 – odst. 2
2. Skutečnost, že spotřebitel měl možnost ovlivnit obsah určitých aspektů smluvních podmínek nebo jednu konkrétní podmínku, nevylučuje použití této kapitoly na ostatní smluvní podmínky, které tvoří součást smlouvy.
2. Skutečnost, že obsah určitých aspektů smluvních podmínek nebo jedné konkrétní podmínky byl individuálně sjednán, nevylučuje použití této kapitoly na ostatní smluvní podmínky, které tvoří součást smlouvy.
Pozměňovací návrh 171 Návrh směrnice Čl. 30 – odst. 3
3. Tato kapitola se nepoužije na smluvní podmínky, které odrážejí závaznáprávní ustanovení, která jsou v souladu s právem Společenství, nebo ustanovení či zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo Společenství.
3. Tato kapitola se nepoužije na smluvní podmínky, které odrážejí statutární, regulačnínebo veřejně politická ustanovení, která jsou v souladu s právem Unie, nebo ustanovení či zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo Unie.
Pozměňovací návrh 172 Návrh směrnice Článek 30 a (nový)
Článek 30 a
Stupeň harmonizace
Pokud není stanoveno jinak, nesmí členské státy v rámci svého vnitrostátního práva ponechat v platnosti ani zavádět ustanovení odchylná od ustanovení této kapitoly, včetně více či méně přísných ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně ochrany spotřebitele.
Pozměňovací návrh 173 Návrh směrnice Čl. 31 – odst. 1
1. Smluvní podmínky jsou formulovány jasným a srozumitelným jazykem a jsou čitelné.
1. Všechny smluvní podmínky jsou formulovány jasným a srozumitelným způsobem. Jsou-li smluvní podmínky v písemné formě, musí být vždy vyhotoveny v jasném a srozumitelném jazyce a být čitelné.
Pozměňovací návrh 174 Návrh směrnice Čl. 31 – odst. 4
4. Členské státy nestanoví žádné prezentační požadavky týkající se způsobu, jakým jsou smluvní podmínky formulovány nebo zpřístupněny spotřebiteli.
4. Členské státy nestanoví žádné požadavky, pokud jde o provedení smluvních podmínek, s výjimkou prezentačních požadavků týkajících se osob se zdravotním postižením nebo pokud zboží a služby mohou pro spotřebitele nebo třetí osoby představovat zvláštní zdravotní a bezpečnostní riziko nebo v případě zvláštního zboží či služeb, u nichž je prokázáno poškozování spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 175 Návrh směrnice Čl. 32 – odst. 2
2. Aniž jsou dotčeny články 34 a 38, posuzuje se nepřiměřenost smluvní podmínky s ohledem na charakter produktů, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na všechny okolnosti v době uzavření smlouvy, které uzavření smlouvy provázely, a na všechny další podmínky této smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých tato smlouva vychází. Při posuzování přiměřenosti smluvní podmínky přihlíží příslušný vnitrostátní orgán rovněž ke způsobu, jakým byla smlouva vyhotovena a dána obchodníkem spotřebiteli k dispozici podle článku 31.
2. Aniž jsou dotčeny články 34 a 38, posuzuje se nepřiměřenost smluvní podmínky s ohledem na charakter produktů, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na všechny okolnosti v době uzavření smlouvy, které uzavření smlouvy provázely, a na všechny další podmínky této smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých tato smlouva vychází.
Pozměňovací návrh 176 Návrh směrnice Čl. 32. – odst. 2 a (nový)
2a.Při posuzování přiměřenosti smluvní podmínky přihlíží příslušný vnitrostátní orgán rovněž ke způsobu, jakým byla smlouva vyhotovena a jakým s ní obchodník spotřebitele seznámil podle čl. 31 odst. 1 a 2. Podmínka stanovená obchodníkem v rozporu s požadavkem na transparentnost, jejž ukládá čl. 31 odst. 1 a 2, může být pouze z tohoto jediného důvodu považována za nepřiměřenou.
Pozměňovací návrh 177 Návrh směrnice Čl. 32 – odst. 3
3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na posouzení hlavního předmětu smlouvy ani na přiměřenost předpokládané úhrady za hlavní smluvní závazek obchodníka, jestliže obchodník dodržel všechna ustanovení článku 31.
3. Odstavce 1, 2 a 2a) tohoto článku se nepoužijí na posouzení hlavního předmětu smlouvy ani na přiměřenost předpokládané úhrady za hlavní smluvní závazek obchodníka, jestliže obchodník dodržel všechna ustanovení čl. 31 odst. 1, 2 a 3.
Pozměňovací návrh 178 Návrh směrnice Článek 33
Jestliže obchodník tvrdí, že určitá podmínka byla individuálně sjednána, je povinen o tom předložit důkaz.
Jestliže obchodník tvrdí, že určitá podmínka byla individuálně sjednána nebo že určitá podmínka je v souladu s požadavky na transparentnost uvedenými v čl. 31 odst. 1 a 2, je povinen o tom předložit důkaz.
Pozměňovací návrh 179 Návrh směrnice Článek 34
Členské státy zajistí, aby smluvní podmínky uvedené na seznamu v příloze II byly považovány za nepřiměřené za všech okolností. Uvedený seznam smluvních podmínek platí ve všech členských státech a smí být změněn pouze v souladu s čl. 39 odst. 2 a článkem 40.
1. Členské státy zajistí, aby smluvní podmínky uvedené na seznamu v příloze II byly považovány za nepřiměřené za všech okolností.
2.Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit další smluvní podmínky považované za nepřiměřené za všech okolností. Členské státy oznámí smluvní podmínky uvedené v odstavci 1 Komisi. Komise tyto informace zveřejní tak, aby byly snadno dostupné.
Pozměňovací návrh 180 Návrh směrnice Článek 35
Členské státy zajistí, aby smluvní podmínky uvedené na seznamu v příloze III bodě 1 byly považovány za nepřiměřené, pokud obchodník neprokáže, že tyto smluvní podmínky jsou přiměřené v souladu s článkem 32. Uvedený seznam smluvních podmínek platí ve všech členských státech a smí být změněn pouze v souladu s čl. 39 odst. 2 a článkem 40.
1.Členské státy zajistí, aby smluvní podmínky uvedené na seznamu v příloze III bodě 1 byly považovány za nepřiměřené, pokud obchodník neprokáže, že tyto smluvní podmínky jsou přiměřené v souladu s článkem 32.
2.Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit další smluvní podmínky, jež budou považovány za nepřiměřené. Členské státy oznámí smluvní podmínky uvedené v odstavci 1 Komisi. Komise tyto informace zveřejní tak, aby byly snadno dostupné.
Pozměňovací návrh 181 Návrh směrnice Článek 37
Nepřiměřené smluvní podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Smlouva je pro strany nadále závazná, pokud může nadále platit i bez těchto nepřiměřených podmínek.
Smluvní podmínky, které jsou podle této směrnice nepřiměřené, nejsou pro spotřebitele podle vnitrostátních právních předpisů závazné. Smlouva je pro strany nadále závazná, pokud může nadále platit i bez těchto nepřiměřených podmínek.
Pozměňovací návrh 182 Návrh směrnice Čl. 38 – odst. 1
1. Členské státy zajistí, aby v zájmu spotřebitelů a konkurentů existovaly přiměřené a účinné prostředky zabraňující dalšímu používání nepřiměřených podmínek ve smlouvách, které uzavírají obchodníci se spotřebiteli.
1. Členské státy zajistí, aby v zájmu spotřebitelů a konkurentů existovaly přiměřené a účinné prostředky zabraňující používání nepřiměřených podmínek ve smlouvách, které uzavírají obchodníci se spotřebiteli.
Pozměňovací návrh 184 Návrh směrnice Článek 39
Článek 39
vypouští se
Přezkum podmínek v přílohách II a III
1.Členské státy oznámí Komisi podmínky, které byly shledány příslušnými vnitrostátními orgány za nepřiměřené a které považují za významné pro účely změny této směrnice, jak je stanoveno v odstavci 2.
2.S ohledem na oznámení obdržená podle odstavce 1 změní Komise přílohy II a III. Uvedená opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice, se přijmou regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 40 odst. 2.
Pozměňovací návrh185 Návrh směrnice Článek 40
Článek 40 Výbor
vypouští se
1.Komisi je nápomocen Výbor pro nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „výbor“).
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES1 s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 186 Návrh směrnice Čl. 41 – odst. 1
1. Členské státy zajistí, aby existovaly přiměřené a účinné prostředky pro zajištění dodržování této směrnice.
1. Členské státy a Komise zajistí, aby existovaly přiměřené a účinné prostředky pro zajištění dodržování spotřebitelských práv stanovených touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 187 Návrh směrnice Článek 44
Členské státy přijmou vhodná opatření k informování spotřebitelů o vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí tato směrnice, a případně vyzvou obchodníky a držitele kodexu, aby informovali spotřebitele o svých kodexech chování.
Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření k informování spotřebitelů a obchodníků o vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí tato směrnice, přičemž toto informování bude probíhat zejména prostřednictvím nástrojů informačních a komunikačních technologií a veřejných sdělovacích prostředků, a případně vyzvou obchodníky a držitele kodexu, aby informovali spotřebitele o svých kodexech chování.
Pozměňovací návrh 188 Návrh směrnice Článek 45
Spotřebitel nemusí poskytnout žádnou úhradu v případech nevyžádaného dodání produktu, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 5 a v příloze I bodě 29 směrnice 2005/29/ES. Neexistenci odpovědi ze strany spotřebitele po takovém nevyžádaném dodání nelze považovat za souhlas.
Spotřebitel nemusí poskytnout žádnou úhradu v případech nevyžádaného dodání zboží nebo poskytnutí služby, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 5 a v příloze I bodě 29 směrnice 2005/29/ES. V těchto případech nelze neexistenci odpovědi ze strany spotřebitele po takovém nevyžádaném dodání považovat za souhlas.
Pozměňovací návrh189 Návrh směrnice Čl. 46 – odst. 2
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
vypouští se
Pozměňovací návrh190 Návrh směrnice Článek 46 a (nový)
Článek 46 a Podávání zpráv a vzájemné hodnocení členskými státy
1.Členské státy předloží do [termínu, kdy má být dokončeno provedení právních předpisů] a následně pak každé tři roky zprávu, která obsahuje následující údaje:
a) znění veškerých dodatečných požadavků na informace poskytované před uzavřením smlouvy, které členské státy v souladu s čl. 9 odst. 5 a 6 schválily nebo ponechaly v platnosti;
b) znění odchylných ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které členské státy v souladu s čl. 12 odst. 4 a čl. 13 odst. 2 přijaly nebo ponechaly v platnosti;
c) znění odchylných ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které členské státy v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. a) přijaly nebo ponechaly v platnosti;
d) znění odchylných ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které členské státy v souladu s čl. 26 odst. 5 písm. b) a čl. 28 odst. 5 písm. a) přijaly nebo ponechaly v platnosti;
e) znění dodatečných smluvních podmínek, které členské státy považují na základě čl. 34 odst. 1 písm. a) za podmínky, které jsou za všech okolností nepřiměřené;
f) znění dodatečných smluvních podmínek, které členské státy považují na základě čl. 35 odst. 1 písm. a) za nepřiměřené;
g) znění důležitých rozhodnutí – včetně příslušných odůvodnění –, která v oblasti působnosti této směrnice přijaly soudy, rozhodčí orgány nebo příslušné orgány státní správy členských států.
2.Zpráva uvedená v odstavci 1 bude předložena Komisi. Pokud jde o údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až e) členské státy vysvětlí, proč jsou odchylná ustanovení vnitrostátních předpisů s ohledem na splnění účelu této směrnice vhodná a přiměřená.
3.Komise zajistí, aby údaje uvedené v odst. 1 písm. d) a e) byly spotřebitelům a obchodníkům snadno přístupné, mimo jiné na webových stránkách, které za tímto účelem založí a bude spravovat Komise.
4.Komise předá zprávy uvedené v odstavci 1 ostatním členským státům a Evropskému parlamentu, které ke každé zprávě do šesti měsíců od jejího obdržení předloží své připomínky. Ve stejné lhůtě Komise tyto zprávy projedná se zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh191 Návrh směrnice Článek 46 b (nový)
Článek 46 b Předkládání zpráv orgány pro ochranu práv spotřebitele
Osoby nebo organizace, které mají podle vnitrostátních právních předpisů ve smyslu čl. 38 odst. 2 oprávněný zájem na ochraně spotřebitele, informují Komisi o závěrech, které vyvodily z hodnocení uplatňování a dopadu této směrnice na práva spotřebitelů a na fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh192 Návrh směrnice Článek 46 c (nový)
Článek 46 c Předkládání zpráv Komisí a přezkum
S ohledem na informace získané v souladu s čl. 46 a odst. 4 a článkem 46 b předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do [jeden rok po uplynutí lhůty pro provedení] a poté každé tři roky zprávu o provádění této směrnice. Ke zprávě případně přiloží legislativní návrhy pro přizpůsobení směrnice vývoji v oblasti práv spotřebitelů.
Pozměňovací návrh193 Návrh směrnice Článek 47 (nový) Směrnice 2002/65/ES
Článek -47 Změna směrnice 2002/65/ES
V článku 2 směrnice 2002/65/ES se písmeno a) nahrazuje tímto:
' a) „smlouvou uzavřenou na dálku“ se rozumí jakákoli smlouva mezi obchodníkem a spotřebitelem o dodání zboží nebo poskytnutí služby, která byla uzavřena v rámci organizovaného systému pro prodej, případně poskytování služeb na dálku, při jejímž uzavření nejsou obchodník a spotřebitel současně fyzicky přítomni, nýbrž používají výhradně jeden nebo několik prostředků komunikace na dálku;.„
Pozměňovací návrh 194 Návrh směrnice Čl. 47 – odst. 1
Směrnice 85/577/EHS, 93/13/EHS a 97/7/ES a směrnice 1999/44/ES ve znění směrnic uvedených v příloze IV se zrušují.
Směrnice 85/577/EHS, 93/13/EHS a 97/7/ES a směrnice 1999/44/ES ve znění směrnic uvedených v příloze IV se zrušují dnem [den provedení].
Pozměňovací návrh195 Návrh směrnice Článek 48
Článek 48 Přezkum
vypouští se
Komise provede přezkum této směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do [vložte totéž datum jako v čl. 46 odst. 1 druhém pododstavci + pět let].
V případě potřeby předloží návrhy na přizpůsobení směrnice vývoji v dané oblasti. Komise si může vyžádat informace od členských států.
Pozměňovací návrh 196 Návrh směrnice Článek 48 a (nový)
Článek 48 a
Komise zváží přijetí návrhu nařízení o smlouvách uzavřených na dálku a smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory, a to s výjimkou dopravních a zdravotnických služeb.
Pozměňovací návrh197 Návrh směrnice Příloha I – část A
A.Informace, které musí být uvedeny ve formuláři pro odstoupení od smlouvy
A. Vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy
1.Jméno, zeměpisná adresa a e-mailová adresa obchodníka, jemuž musí být formulář pro odstoupení od smlouvy zaslán.
Právo na odstoupení od smlouvy
2.Upozornění na to, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy a že toto právo může uplatnit tak, že formulář pro odstoupení od smlouvy uvedený níže zašle na trvalém nosiči obchodníkovi uvedenému v odstavci 1:
Od této smlouvy můžete odstoupit bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů uvedením svého rozhodnutí na trvalém nosiči [nebo – pokud vám zboží bylo doručeno před uplynutím této lhůty – vrácením zboží].
a) u smluv uzavřených mimo obchodní prostory do čtrnácti dnů ode dne, kdy podepsal objednávkový formulář;
Lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná [den obdržení objednaného zboží] (1). Do lhůty pro odstoupení od smlouvy se nezapočítává den [přijetí zboží] (2). Připadá-li poslední den lhůty pro odstoupení od smlouvy na svátek, sobotu nebo neděli, skončí tato lhůta následující pracovní den.
Lhůta pro odstoupení od smlouvy je dodržena, je-li prohlášení o odstoupení od smlouvy nebo zboží odesláno před jejím uplynutím. Odeslání prohlášení o odstoupení od smlouvy i odeslání zboží před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy musí být prokazatelné (např. prostřednictvím podacího lístku).
b) u kupních smluv uzavřených na dálku do čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí strana (jiná než dopravce) získal zboží do fyzického držení;
Prohlášení o odstoupení od smlouvy by mělo být zasláno na trvalém nosiči (např. formou dopisu odeslaného poštou)(3) na adresu: (4). Spotřebitel může použít níže uvedený formulář, není to však povinné.
c) u smluv o poskytování služeb uzavřených na dálku:
Účinky odstoupení od smlouvy
- do čtrnácti dnů od uzavření smlouvy, pokud spotřebitel nedal svůj předchozí výslovný souhlas k tomu, aby plnění smlouvy začalo před uplynutím této čtrnáctidenní lhůty;
Má-li odstoupení od smlouvy nabýt účinnosti, musíte dodané zboží během čtrnácti dnů zaslat na [naše náklady] (5) zpět. Lhůta pro vrácení platby se začíná počítat od chvíle, kdy obdržíme vaše prohlášení o odstoupení od smlouvy nebo zboží. Den, kdy toto prohlášení o odstoupení od smlouvy obdržíme, se do lhůty pro vrácení platby nezapočítává. Připadá-li poslední den této lhůty na svátek, sobotu nebo neděli, skončí tato lhůta následující pracovní den.
- do dne, kdy začíná plnění smlouvy, pokud spotřebitel dal svůj předchozí výslovný souhlas k tomu, aby plnění smlouvy začalo před uplynutím této čtrnáctidenní lhůty.
Nemůžete-li zboží zaslat zpět v původním stavu, nesete odpovědnost za snížení jeho hodnoty. Toto ustanovení platí pouze v případě, že snížení hodnoty zboží je důsledkem zacházení, které nebylo nutné pro zjištění toho, o jaké zboží se jedná a jak funguje. Snížení hodnoty zboží můžete zabránit tak, že s ním nebudete nakládat jako se svým vlastním majetkem a že se vyvarujete jakéhokoli zacházení, při němž je snížení hodnoty daného zboží pravděpodobné.
3.U všech kupních smluv upozornění informující spotřebitele o lhůtách pro zaslání zboží zpět obchodníkovi, o jeho formách a o podmínkách vrácení plateb v souladu s článkem 16 a čl. 17 odst. 2.
Je-li odstoupení od smlouvy platné, jsme povinni vám do 14 dnů vrátit veškeré platby, které jsme od vás obdrželi. Lhůta pro vrácení plateb začíná běžet od chvíle, kdy obdržíme vaše prohlášení o odstoupení od smlouvy. Den, kdy toto prohlášení o odstoupení od smlouvy obdržíme, se do lhůty pro vrácení platby nezapočítává. Připadá-li poslední den této lhůty na svátek, sobotu nebo neděli, skončí tato lhůta následující pracovní den.
4.U smluv uzavřených na dálku přes internet upozornění na to, že spotřebitel může vyplnit a odeslat standardní formulář pro odstoupení od smlouvy elektronickou cestou na internetových stránkách obchodníka a že od obchodníka neprodleně obdrží e-mailem potvrzení o přijetí takového odstoupení od smlouvy.
Vrácení vašich plateb můžeme podmínit tím, že od vás obdržíme vrácené zboží.
5.Upozornění na to, že spotřebitel může použít formulář pro odstoupení od smlouvy uvedený v části B.
Návrh jiného možného znění:
(1)Nastane-li některý z níže uvedených případů, bude v závorkách uveden následující text:
v případě smluv o poskytování služeb uzavíraných na dálku nebo mimo obchodní prostory: „dnem uzavření smlouvy nebo dnem, kdy jste obdržel(a) kopii podepsané smlouvy na trvalém nosiči, pokud k tomu nedošlo v den uzavření smlouvy“.
(2)Nastane-li některý z níže uvedených případů, bude v závorkách uveden následující text: v případě smluv o poskytování služeb uzavíraných na dálku nebo mimo obchodní prostory: „uzavření smlouvy nebo den, kdy jste obdržel(a) kopii podepsané smlouvy na trvalém nosiči, pokud k tomu nedošlo v den uzavření smlouvy“.
(3)V případě smluv uzavřených na dálku se doplní následující text: a) pokud obchodník spotřebiteli umožní odstoupit od smlouvy prostřednictvím elektronické pošty: „elektronickou poštou“; b) pokud obchodník spotřebiteli umožní vyplnit vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy elektronicky na internetových stránkách: „nebo na naší internetové stránce“.
(4)Uveďte tyto údaje: totožnost a obchodní adresu obchodníka. V případě smluv uzavíraných na dálku je nutno uvést navíc i tyto údaje: e-mailovou nebo internetovou adresu obchodníka, na níž může spotřebitel oznámit odstoupení od smlouvy.
(5)Nepřevyšuje-li cena vraceného zboží částku 40 EUR, uvede se v závorkách: „na vaše náklady“.
Pozměňovací návrh198 Návrh směrnice Příloha I – část B
(vyplňte tento formulář a pošlete jej zpět pouze v případě, že chcete odstoupit od smlouvy)
Adresát:
Adresát: (totožnost, obchodní adresa a případně e-mailová adresa obchodníka) (*)
Oznamuji/oznamujeme*, že tímto odstupuji/odstupujeme* od smlouvy o nákupu tohoto zboží* / o poskytnutí těchto služeb*
Oznamuji/oznamujeme**, že tímto odstupuji/odstupujeme** od smlouvy o nákupu tohoto zboží** / o poskytnutí těchto služeb**
Datum objednání* / datum obdržení*
Datum objednání ():
Jméno spotřebitele/spotřebitelů
Jméno spotřebitele/spotřebitelů ():
Adresa spotřebitele/spotřebitelů
Adresa spotřebitele/spotřebitelů ():
Podpis spotřebitele/spotřebitelů (pouze pokud je tento formulář zasílán písemnou formou)
Podpis/podpisy spotřebitele/spotřebitelů (pouze pokud je tento formulář předán na papíře) ():
Datum
Datum():
*Nehodící se škrtněte.
(*) Vyplní obchodník před předáním formuláře spotřebiteli.
(**)Nehodící se škrtněte.
() Vyplní spotřebitel/spotřebitelé.
Pozměňovací návrh 199 Návrh směrnice Příloha II – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) vyloučení nebo omezení odpovědnosti obchodníka za škodu na majetku spotřebitele způsobenou úmyslným nebo hrubě nedbalým jednáním nebo opomenutím obchodníka;
Pozměňovací návrh201 Návrh směrnice Příloha II – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) svěření výlučné pravomoci k projednávání veškerých sporů souvisejících se smlouvou soudu v místě, kde má obchodník sídlo, pokud není zvolený soud také místně příslušný podle místa bydliště spotřebitele;
Pozměňovací návrh 202 Návrh směrnice Příloha III –odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) stanovení povinnosti pro spotřebitele, která je vázána na podmínku, jejíž splnění závisí výhradně na úmyslu obchodníka;
Pozměňovací návrh 203 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) požadavek, aby si spotřebitel koupil doplňkové zboží nebo služby, které nebyly zmíněny v souvislosti s cenou vztahující se na hlavní předmět smlouvy;
Pozměňovací návrh 204 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb) účtování případných poplatků, jako jsou sankce za nedodržení smluvních podmínek, jestliže jsou jednoznačně nepřiměřené nákladům, které obchodníkovi vzniknou v souvislosti s porušením těchto podmínek;
Pozměňovací návrh 205 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. d a (nové)
da) vyloučení či omezení práva spotřebitele pověřit a oprávnit třetí osobu, aby uzavřela smlouvu mezi daným spotřebitelem a obchodníkem nebo učinila kroky, které mají vést k uzavření smlouvy mezi daným spotřebitelem a obchodníkem nebo je usnadnit.
Pozměňovací návrh 206 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. e
e) umožnění obchodníkovi ukončit smlouvu na dobu neurčitou bez patřičné výpovědní lhůty, s výjimkou případů, kdy spotřebitel závažným způsobem smlouvu porušil;
e) umožnění obchodníkovi ukončit smluvu s platností na dobu neurčitou bez patřičné výpovědní lhůty, s výjimkou případů, kdy pro to existují závažné důvody; tímto ustanovením nejsou v odůvodněných případech dotčeny podmínky smluv o finančních službách, a to za předpokladu, že poskytovatel má povinnost neprodleně o této skutečnosti informovat druhou smluvní stranu;
Pozměňovací návrh 207 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. g
g) umožnění obchodníkovi zvýšit cenu dohodnutou se spotřebitelem v době uzavření smlouvy, aniž by měl spotřebitel právo smlouvu ukončit;
g) stanovení toho, že cena zboží nebo jiných položek bude určena při doručení nebo dodání, nebo umožnění obchodníkovi zvýšit cenu dohodnutou se spotřebitelem v době uzavření smlouvy, aniž by měl spotřebitel právo smlouvu ukončit, pokud je zvýšená cena příliš vysoká v poměru k ceně dohodnuté při uzavírání smlouvy; tímto ustanovením nejsou dotčeny doložky o indexaci cen, pokud je zákon připouští, za předpokladu, že způsob, kterým se ceny mění, je výslovně popsán;
Pozměňovací návrh 208 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. k
k) umožnění obchodníkovi jednostranně měnit podmínky smlouvy, mimo jiné i vlastnosti produktu nebo služby;
k) umožnění obchodníkovi jednostranně měnit podmínky smlouvy, mimo jiné i vlastnosti produktu nebo služby, bez udání dostatečného důvodu, který je uveden ve smlouvě; tímto ustanovením nejsou dotčeny podmínky, na jejichž základě si poskytovatel finančních služeb vyhrazuje právo měnit úrokovou sazbu placenou spotřebitelem či vyplácenou v jeho prospěch nebo měnit bez předchozího upozornění výši poplatků za finanční služby, pokud k tomu existuje oprávněný důvod, a to za předpokladu, že poskytovatel má povinnost spotřebiteli tuto skutečnost při nejbližší příležitosti sdělit a že spotřebitel má možnost s okamžitou platností smluvní vztah ukončit; tímto ustanovením nejsou dotčeny ani podmínky, na jejichž základě si obchodník vyhrazuje právo jednostranně měnit podmínky smlouvy s platností na dobu neurčitou, a to za předpokladu, že má obchodník povinnost o tom spotřebitele patřičně informovat a pokud má spotřebitel možnost smluvní vztah ukončit;
Pozměňovací návrh 209 Návrh směrnice Příloha III – odst. 1 – písm. 1 a (nové)
la) umožnění obchodníkovi, aby v případě nedostupnosti objednaného zboží dodal náhradní zboží, aniž by spotřebitele výslovně informoval o této možnosti a o skutečnosti, že obchodník má povinnost nést náklady spojené s vracením zboží, které spotřebitel obdržel v rámci smlouvy, jestliže spotřebitel uplatní právo odstoupit od smlouvy.
Pozměňovací návrh 210 Návrh směrnice Příloha III – odst. 2
2.Bod 1 písm. e) se nepoužije na podmínky, na základě nichž si poskytovatel finančních služeb vyhrazuje právo jednostranně ukončit smlouvu na dobu neurčitou bez výpovědní lhůty, pokud má povinnost o tom neprodleně informovat druhou smluvní stranu nebo strany.
vypouští se
Pozměňovací návrh 211 Návrh směrnice Příloha III – odst. 3 – písm. c a (nové)
ca) smlouvy o souborných službách, které upravuje směrnice 90/314/EHS
Pozměňovací návrh 212 Návrh směrnice Příloha III – odst. 4 – návětí
4. Bod 1 písm. k) se nepoužije na:
4. Bod 1 písm. e), g) a k) se nepoužije na:
Pozměňovací návrh 213 Návrh směrnice Příloha III – odst. 4 – písm. a
a) podmínky, na základě nichž si poskytovatel finančních služeb vyhrazuje právo bez předchozího oznámení změnit úrokovou sazbu, kterou má platit spotřebitel nebo která má být spotřebiteli placena, nebo částku jiných poplatků za finanční služby, v případě, kdy je k tomu pádný důvod, za předpokladu, že se po poskytovateli vyžaduje, aby při nejbližší příležitosti informoval druhou smluvní stranu nebo strany, a že tato strana nebo strany mají možnost vypovědět smlouvu okamžitě;
vypouští se
Pozměňovací návrh 214 Návrh směrnice Příloha III – odst. 4 – písm. b
b) obchody s převoditelnými cennými papíry, finančními nástroji a s jinými produkty nebo službami, u nichž je cena závislá na kotaci či indexu burzy cenných papírů nebo tržní sazbě, na které nemá obchodník žádný vliv;
vypouští se
Pozměňovací návrh 215 Návrh směrnice Příloha III – odst. 4 – písm. d
d) podmínky, na základě nichž si obchodník vyhrazuje právo jednostranně měnit podmínky smlouvy na dobu neurčitou, pokud má povinnost o tom spotřebitele patřičně informovat a pokud má spotřebitel možnost smlouvu ukončit.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací, pokud jde o období její činnosti (KOM(2010)0520 – C7-0297/2010 – 2010/0274(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0520),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0297/2010),
– s ohledem na čl. 294, odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010(1),
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0039/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a národním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. března 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací, pokud jde o období její činnosti
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 580/2011.)
A. vzhledem k ničivému zemětřesení a vlně tsunami, které postihly Japonsko a oblast Tichomoří dne 11. března 2011 a měly za následek tisíce mrtvých a nezvěstných a značné materiální škody,
B. vzhledem k tomu, že následkem této katastrofy byla mimořádně vážná jaderná havárie v jaderné elektrárně Fukushima, která představuje nové ohrožení,
C. vzhledem k prohlášení japonského předsedy vlády Naota Kana, podle nějž země čelí nejhorší krizi za 65 let, od období druhé světové války,
1. vyjadřuje japonskému lidu a jeho vládě svou naprostou solidaritu a vyjadřuje upřímnou soustrast obětem této trojnásobné katastrofy, po níž ještě nebyly zcela vyčísleny lidské ztráty a materiální škody; oceňuje mobilizaci, odvahu a odhodlání japonského lidu a řídicích orgánů tváří v tvář této katastrofě;
2. žádá Unii a především její členské státy, aby Japonsku a postiženým oblastem poskytly veškerou nezbytnou pomoc a podporu na humanitární, technické a finanční úrovni, a s potěšením konstatuje, že Unie okamžitě uvedla v činnost svůj mechanismus civilní ochrany s cílem koordinovat svou naléhavou pomoc;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a japonským orgánům.
Výkon práv Parlamentu vůči Soudnímu dvoru (výklad článku 128 jednacího řádu)
193k
25k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 týkající se výkonu práv Parlamentu vůči Soudnímu dvoru (výklad článku 128 jednacího řádu Evropského parlamentu)
Evropský parlament,
– s ohledem na dopis předsedy Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 22. března 2011,
– s ohledem na článek 211 jednacího řádu,
1. rozhodl, že výklad článku 128 jednacího řádu Parlamentu zní takto:"
Čl. 90 odst. 6 stanoví zvláštní postup pro rozhodování Parlamentu týkající se výkonu práva požádat Soudní dvůr na základě čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami. Toto ustanovení představuje ‚lex specialis‘, které má přednost před obecným pravidlem stanoveným v článku 128.
Jedná-li se o výkon práv Parlamentu vůči Soudnímu dvoru Evropské unie a nespadá-li dotyčný akt do působnosti článku 128, použije se obdobně postup stanovený v tomto článku.
"
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě, Komisi a Soudnímu dvoru Evropské unie.