(Řádný legislativní postup: první čtení)

[pozm. návrh 1]

(1) Věc byla vrácena výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0055/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V září 2008, kdy vrcholila finanční krize, přijaly příslušné orgány v několika členských státech a ve Spojených státech amerických mimořádná opatření omezující nebo zakazující krátký prodej některých nebo všech cenných papírů. Přistoupily k tomu kvůli obavám, že v době značné finanční nestability by krátký prodej mohl zhoršit sestupnou spirálu u cen akcií, zejména akcií finančních institucí, a to způsobem, který by mohl v konečném důsledku ohrozit životaschopnost těchto institucí a vést ke vzniku systémových rizik. Opatření přijatá členskými státy měla různou podobu, protože Unie nemá pro řešení otázek souvisejících s krátkým prodejem zvláštní právní rámec.

(2)  S cílem zajistit fungování vnitřního trhu a zlepšit podmínky jeho fungování, zejména pokud jde o finanční trhy, a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů je proto vhodné stanovit společný rámec v oblasti požadavků a pravomocí týkajících se krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání a zajistit větší koordinaci mezi členskými státy a jejich jednotnější postup, pokud je ve výjimečné situaci nutné přijmout opatření. Jelikož je pravděpodobné, že členské státy budou i nadále přijímat rozdílná opatření, je nezbytné harmonizovat rámec pro krátký prodej a některé aspekty swapů úvěrového selhání, aby se zabránilo vzniku překážek pro vnitřní trh.

(3)  Je vhodné a nezbytné, aby příslušná ustanovení měla právní formu nařízení, protože některá z nich ukládají soukromým subjektům přímé povinnosti, aby oznamovaly a sdělovaly čisté krátké pozice v některých nástrojích, a přímé povinnosti ohledně nekrytého krátkého prodeje. Nařízení je rovněž nezbytné ke svěření pravomocí Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (ESMA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010(3), aby mohl koordinovat opatření přijímaná příslušnými orgány nebo sám přijímat opatření.

(4)  Kvůli ukončení současné roztříštěné situace, v níž některé členské státy přijaly rozdílná opatření, a s cílem omezit možnost příslušných orgánů přijímat rozdílná opatření je důležité, aby byla potenciální rizika vyplývající z krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání řešena harmonizovaným způsobem. Zaváděné požadavky by měly reagovat na zjištěná rizika, přičemž by měly být zohledněny odlišnosti jednotlivých členských států a možné hospodářské dopady těchto požadavků, aniž by byly nepatřičně omezovány výhody, které krátký prodej přináší pro kvalitu a efektivnost trhů tím, že zvyšuje tržní likviditu (neboť krátký prodejce prodává cenné papíry a později totožné cenné papíry nakupuje, aby krátký prodej pokryl), a tím, že investorům umožňuje jednat, když se domnívají, že je určitý cenný papír nadhodnocený, což znamená, že krátký prodej vede k efektivnější tvorbě cen cenných papírů.

(4a)  Komoditní trhy, a zejména trhy se zemědělskými produkty, do působnosti tohoto nařízení nespadají. Vzhledem k tomu, že některá rizika uvedená v tomto nařízení se mohou vyskytnout i na těchto trzích, měla by Komise vedle svého sdělení o řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin podat Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2012 zprávu o rizicích, která na těchto trzích existují, při zohlednění jejich specifik, a dále předložit veškeré vhodné návrhy. Komoditami důležitými pro odvětví energetiky by se měl zabývat návrh nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií předložený Komisí (KOM(2010)0726).

(5)  Oblast působnosti nařízení by měla být co nejširší, aby byl stanoven preventivní rámec, který se bude používat za výjimečných okolností. Tento rámec by měl zahrnovat všechny finanční nástroje, ale současně umožňovat přiměřenou reakci na různá rizika, která mohou být spojena s krátkým prodejem různých nástrojů. Proto by příslušné orgány a orgán ESMA měly být pouze ve výjimečných situacích oprávněny přijímat opatření týkající se všech druhů finančních nástrojů, která jdou nad rámec trvalých opatření týkajících se pouze určitých druhů nástrojů, u nichž existují jednoznačně zjištěná rizika, na která je třeba těmito opatřeními reagovat.

(6)  Zvýšená transparentnost významných čistých krátkých pozic v určitých finančních nástrojích bude pravděpodobně prospěšná jak pro regulační orgán, tak pro účastníky trhu. U akcií, jež jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, je třeba zavést dvoustupňový model, který na vhodné úrovni zajistí větší transparentnost významných čistých krátkých pozic v akciích. Při překročení určité prahové hodnoty by měly být pozice důvěrně oznamovány dotčeným regulačním orgánům, aby tyto orgány mohly monitorovat a v případě potřeby šetřit krátký prodej, který by mohl vytvářet systémová rizika nebo představovat zneužívání trhu; při dosažení vyšší prahové hodnoty by měly být pozice navíc anonymně zveřejňovány na trhu, aby ostatní účastníci trhu získali užitečné informace o jednotlivých významných krátkých pozicích v akciích.

(7)  Díky sdělování významných čistých krátkých pozic týkajících se státních dluhopisů regulačním orgánům by tyto orgány získávaly důležité informace, které by jim pomáhaly sledovat, zda tyto pozice ve skutečnosti nevytvářejí systémová rizika nebo nejsou používány pro zneužívání trhu. Proto je třeba stanovit povinnost oznamovat regulačním orgánům významné čisté krátké pozice týkající se státních dluhopisů v Unii. Tento požadavek by měl zahrnovat pouze důvěrné sdělování informací regulačním orgánům, protože jejich zveřejňování na trhu s těmito nástroji by mohlo mít škodlivý účinek na trhy se státními dluhopisy, které jsou již postiženy zhoršenou likviditou. ▌

(8)  Požadavky na oznamování týkající se státních dluhopisů by se měly vztahovat na dluhopisy vydané Unií a členskými státy, včetně každého ministerstva, resortu, centrální banky, agentury nebo podřízené vládní organizace, které vydávají dluhopisy jménem členského státu, avšak mimo regionální orgány a polostátní organizace, které vydávají dluhopisy.

(9)  Aby bylo zajištěno, že požadavek na transparentnost bude komplexní a účelný, je důležité, aby se týkal nejen krátkých pozic vzniklých obchodováním s akciemi nebo státními dluhopisy v obchodních systémech, ale také krátkých pozic vzniklých obchodováním mimo obchodní systémy a ekonomických čistých krátkých pozic vytvořených použitím derivátů, jako jsou opce, futures, nástroje související s indexy, rozdílové smlouvy a sázky na spready týkající se akcií nebo státních dluhopisů.

(10)  Má-li být režim transparentnosti pro regulační orgány a pro trh užitečný, měl by v každém případě poskytovat úplné a přesné informace o pozicích určité fyzické nebo právnické osoby. Zejména by informace poskytované regulačnímu orgánu nebo trhu měly zohledňovat jak krátké, tak dlouhé pozice, aby byly podávány cenné informace o čisté krátké pozici dané fyzické nebo právnické osoby v akciích, státních dluhopisech a swapech úvěrového selhání.

(11)  Při výpočtu krátké nebo dlouhé pozice by se měly brát v potaz všechny formy hospodářského zájmu, který daná fyzická nebo právnická osoba má ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu společnosti nebo vydaným státním dluhopisům členského státu či vydaným dluhopisům Unie. Zejména by se měl vzít v úvahu zájem, který byl získán přímo nebo nepřímo použitím derivátů, jako jsou opce, futures, rozdílové smlouvy a sázky na spready týkající se akcií nebo státních dluhopisů, a indexů, košů a fondů obchodovaných na burze. V případě pozic týkajících se státních dluhopisů je třeba brát v úvahu také swapy úvěrového selhání týkající se emitentů státních dluhopisů.

(12)  Vedle režimu transparentnosti vyžadujícího hlášení čistých krátkých pozic v akciích by měl být zaveden požadavek, aby byly označovány pokyny k prodeji prováděné █ jako krátké prodeje, jak jsou zaznamenány na konci dne, a byly tak získávány doplňující informace o objemu uskutečněných krátkých prodejů akcií █. Informace o transakcích představujících krátký prodej by měly být sestavovány firmou a sdělovány příslušnému orgánu alespoň jednou denně █ s cílem pomoci příslušným orgánům █ monitorovat úroveň krátkých prodejů.

(13)  Koupě swapů úvěrového selhání, aniž by měl kupující dlouhou pozici v podkladových státních dluhopisech nebo jinou pozici v aktivech či v portfoliu aktiv, jejíž hodnota bude pravděpodobně negativně ovlivněna poklesem bonity příslušného státu, může být z hospodářského hlediska rovnocenná vstupu do krátké pozice vzhledem k podkladovému dluhovému nástroji. Výpočet čisté krátké pozice vzhledem ke státním dluhopisům by proto měl zahrnovat swapy úvěrového selhání týkající se závazku emitenta státních dluhopisů. Pozice ve swapech úvěrového selhání by se měla brát v potaz pro účely stanovení toho, zda má fyzická nebo právnická osoba významnou čistou krátkou pozici týkající se státních dluhopisů, kterou je nutné oznámit příslušnému orgánu█.

(14)  Aby bylo možné pozice monitorovat průběžně, měly by povinnosti týkající se transparentnosti zahrnovat také oznamování nebo zveřejňování v případech, kdy změna čisté krátké pozice vede k jejímu zvýšení nad určité prahové hodnoty nebo snížení pod tyto hodnoty.

(15)  Mají-li být povinnosti v oblasti transparentnosti účelné, je důležité, aby se uplatňovaly bez ohledu na to, kde se daná fyzická nebo právnická osoba nachází, tedy i v případě, že se tato fyzická nebo právnická osoba nachází mimo Unii, ale má významnou čistou krátkou pozici týkající se společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, nebo čistou krátkou pozici ve státních dluhopisech vydaných členským státem nebo v dluhopisech vydaných Unií.

(16)  █ Nekrytý krátký prodej akcií a státních dluhopisů může zvýšit potenciální riziko selhání vypořádání,█ volatility a zneužívání trhu. Za účelem snížení těchto rizik je vhodné zavést přiměřená omezení nekrytého krátkého prodeje při zohlednění toho, že je-li půjčka sjednána do konce daného dne obchodování, žádné systémové riziko nevzniká. Není-li na konci daného dne obchodování krátká pozice kryta, měla by být uložena dostatečně vysoká pokuta, která prodávajícímu znemožní dosáhnout zisku.

(16a)  Ačkoliv je vypořádací kázeň důležitou součástí správně fungujících finančních trhů, technické podrobnosti režimů vypořádací kázně by neměly být zahrnuty do působnosti tohoto nařízení a měly by být definovány v příslušném legislativním návrhu Komise týkajícím se období po uskutečnění obchodu, přičemž je třeba zohlednit práci, kterou v této věci již odvedly Komise a pracovní skupina pro harmonizaci vypořádacích cyklů. Komise by proto měla do konce roku 2011 učinit konkrétní návrhy, souběžně s návrhem na vytvoření harmonizovaného právního rámce pro centrální depozitáře cenných papírů.

(16b)  Swapy úvěrového selhání, jejichž podkladovým aktivem jsou státní dluhopisy, by se měly zakládat na zásadě pojistného zájmu, přičemž by se mělo vzít v úvahu, že mohou existovat i jiné formy majetkové účasti ve státě než vlastnictví dluhopisů.

(17)  Opatřeními, která se týkají státních dluhopisů a swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy, včetně zvýšené transparentnosti a omezení nekrytého krátkého prodeje, by měly být uloženy požadavky, jež jsou přiměřené a současně zamezí škodlivému dopadu na likviditu trhů se státními dluhopisy a trhů zpětného odkupu (repo trhů) státních dluhopisů.

(18)  Akcie jsou v rostoucí míře přijímány k obchodování v různých obchodních systémech jak v Unii, tak mimo ni. Akcie mnoha velkých společností se sídlem mimo Unii jsou rovněž přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii. Z důvodu efektivnosti je vhodné, aby z působnosti některých požadavků na oznamování a zveřejňování byly cenné papíry vyňaty, pokud se hlavní obchodní systém, ve kterém se s daným nástrojem obchoduje, nachází mimo Unii.

(19)  Činnosti tvorby trhu hrají zásadní úlohu z hlediska zajišťování likvidity na trzích v Unii a tvůrci trhu potřebují vstupovat do krátkých pozic, aby mohli tuto úlohu plnit. Uložení požadavků na tyto činnosti by mohlo vážně omezit jejich schopnost zajišťovat likviditu a mohlo by mít významný nepříznivý dopad na efektivnost trhů Unie. U tvůrců trhu se navíc neočekává, že budou vstupovat do významných krátkých pozic s výjimkou velmi krátkých období. Proto je vhodné, aby fyzické nebo právnické osoby podílející se na těchto činnostech byly vyňaty z působnosti požadavků, které by mohly zhoršit jejich schopnost plnit uvedenou úlohu, a tudíž nepříznivě ovlivnit trhy Unie. Aby bylo možné určit rovnocenné subjekty z třetích zemí, je nezbytný postup pro posuzování rovnocennosti trhů třetích zemí. Tato výjimka by se měla vztahovat na různé druhy činností tvorby trhu, ale nikoli na vlastní obchodování společnosti. Je rovněž vhodné udělit výjimku pro určité operace na primárním trhu, například pro ty, jež se týkají státních dluhopisů a stabilizačních programů, protože se jedná o důležité činnosti, které přispívají k efektivnímu fungování trhů. Používání výjimek by mělo být oznamováno příslušným orgánům a tyto orgány by měly mít pravomoc zakázat používání výjimky fyzické nebo právnické osobě, jež nesplňuje příslušná kritéria dané výjimky. Příslušné orgány by také měly mít možnost vyžádat si informace od fyzické nebo právnické osoby za účelem monitorování používání výjimky touto osobou.

(20)  V případě nepříznivého vývoje, který představuje vážné ohrožení finanční stability či důvěry na trhu v členském státě nebo v Unii, by příslušné orgány měly mít intervenční pravomoci, které jim umožní vyžadovat ještě větší transparentnost nebo uložit dočasná omezení krátkého prodeje, transakcí se swapy úvěrového selhání nebo jiných transakcí s cílem předejít chaotickému poklesu ceny finančního nástroje. Takováto opatření mohou být nezbytná v důsledku mnoha různých nepříznivých událostí, nejen událostí finanční či hospodářské povahy, ale například také přírodních katastrof nebo teroristických útoků. Kromě toho mohou nepříznivé události nebo vývoj vyžadující přijetí opatření v některých případech nastat jen v jednom členském státě, aniž by měly jakékoli přeshraniční důsledky. Pravomoci tak musí být dostatečně pružné, aby bylo možné řešit řadu různých výjimečných situací.

(21)  Přestože příslušné orgány budou obvykle nejlépe připraveny monitorovat podmínky na trhu a zahájit reakci na nepříznivou událost nebo vývoj tím, že rozhodnou, zda nastalo vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu a zda je nutné přijmout opatření pro řešení této situace, příslušné pravomoci a podmínky a postupy pro jejich použití by měly být v nejvyšší možné míře harmonizovány.

(22)  V případě významného poklesu ceny finančního nástroje v obchodním systému by měl mít příslušný orgán také možnost dočasně omezit krátký prodej tohoto finančního nástroje v tomto systému v rámci své jurisdikce či požádat orgán ESMA o jeho omezení v rámci jiných jurisdikcí, a mohl tak ve vhodných případech rychle zasáhnout█ s cílem předejít chaotickému poklesu ceny dotčeného finančního nástroje.

(23)  Pokud se nepříznivá událost nebo vývoj týkají více než jednoho členského státu nebo mají jiné přeshraniční důsledky, mají zásadní význam intenzivní konzultace a těsná spolupráce mezi příslušnými orgány. Orgán ESMA by měl v takovéto situaci plnit klíčovou koordinační úlohu a█ zajistit jednotný postup příslušných orgánů. Složení orgánu ESMA, které zahrnuje zástupce příslušných orgánů, přispěje k tomu, aby byl schopen tuto úlohu plnit.

(24)  Vedle koordinace opatření příslušných orgánů by měl orgán ESMA zajišťovat, aby příslušné orgány opatření přijímaly pouze v situacích, kdy to je nezbytné a přiměřené. Orgán ESMA by měl mít pravomoc vydávat stanoviska pro příslušné orgány ohledně použití intervenčních pravomocí.

(25)  Přestože příslušné orgány budou často nejlépe připraveny monitorovat nepříznivou událost nebo nepříznivý vývoj a rychle na ně reagovat, orgán ESMA by měl mít také pravomoc sám přijímat opatření, jestliže krátký prodej a další související činnosti ohrožují správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, situace má přeshraniční důsledky a příslušné orgány pro řešení dané hrozby nepřijaly dostatečná opatření. Orgán ESMA by měl konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010(4) (ESRB), kdykoli je to možné, a další relevantní orgány v případech, kdy by opatření mohlo mít účinky jdoucí nad rámec finančních trhů, například u komoditních derivátů používaných pro zajištění pozic, jež se týkají fyzických zásob.

(26)  Pravomoci podle tohoto nařízení, které orgánu ESMA ve výjimečných situacích umožňují omezit krátký prodej a další související činnosti, jsou koncipovány v souladu s pravomocemi obsaženými v čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010. Pravomocemi svěřenými orgánu ESMA pro výjimečné situace by neměly být dotčeny pravomoci orgánu ESMA v mimořádné situaci podle článku 18 nařízení (EU) č. 1095/2010. Zejména by měl mít orgán ESMA podle uvedeného článku možnost přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí opatření, nebo individuální rozhodnutí určená účastníkům finančního trhu.

(27)  Intervenční pravomoci, které příslušným orgánům a orgánu ESMA umožňují omezit krátký prodej, swapy úvěrového selhání a další transakce, by měly mít pouze dočasnou povahu a měly by být používány jen na dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro zvládnutí konkrétní hrozby.

(28)  Vzhledem ke zvláštním rizikům, která mohou vyplývat z používání swapů úvěrového selhání, je nutné, aby příslušné orgány tyto transakce pečlivě monitorovaly. Zejména by příslušné orgány měly mít ve výjimečných případech pravomoc vyžadovat od fyzických nebo právnických osob provádějících takovéto transakce informace o účelu, za kterým se daná transakce provádí.

(29)  Orgánu ESMA by měla být udělena obecná pravomoc vést šetření týkající se otázky nebo jednání souvisejících s krátkým prodejem nebo používáním swapů úvěrového selhání, a to s cílem posoudit, zda tato otázka nebo jednání nepředstavují potenciální hrozbu pro finanční stabilitu nebo důvěru na trhu. Provede-li takovéto šetření, měl by orgán ESMA zveřejnit zprávu obsahující jeho zjištění, a pokud se domnívá, že by mělo být zavedeno opatření na úrovni Unie, mělo by být jeho rozhodnutí pro příslušné orgány závazné.

(30)  Jelikož se některá opatření mohou vztahovat na fyzické nebo právnické osoby a činnosti mimo Unii, je v určitých situacích nezbytné, aby příslušné orgány spolupracovaly s orgány ve třetích zemích. Příslušné orgány by proto měly uzavřít dohody s orgány ve třetích zemích. Orgán ESMA by měl koordinovat přípravu těchto dohod o spolupráci a výměnu informací obdržených z třetích zemí mezi příslušnými orgány.

(31)  Toto nařízení dodržuje základní práva a zásady uznané zejména ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zvláště právo na ochranu osobních údajů uznané v článku 16 Smlouvy o fungování EU a v článku 8 Listiny. Konkrétně transparentnost významných čistých krátkých pozic, včetně jejich zveřejňování při překročení určité prahové hodnoty v případech, které stanoví toto nařízení, je nezbytná z důvodu zajištění stability finančních trhů a ochrany investorů. Díky této transparentnosti budou moci regulační orgány monitorovat používání krátkého prodeje ve spojení se strategiemi zneužívání trhu a jeho důsledky pro dobré fungování trhu. Kromě toho může transparentnost napomáhat k omezení informačních asymetrií, neboť zajistí, že všichni účastníci trhu budou přiměřeně informováni o tom, do jaké míry krátký prodej ovlivňuje ceny. Veškerá výměna nebo přenos informací příslušnými orgány by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(5). Veškerá výměna nebo přenos informací orgánem ESMA by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volném pohybu těchto údajů(6), které by mělo být v plném rozsahu použitelné pro zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(32)  Na základě pokynů přijatých orgánem ESMA a s ohledem na sdělení Komise o posílení režimů sankcí v odvětví finančních služeb by členské státy█ měly stanovit pravidla pro sankce použitelné při porušení tohoto nařízení a zajistit, aby se tyto sankce uplatňovaly. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Později by měl být v Unii zaveden harmonizovaný režim sankcí.

█

(34)  Za účelem [...] by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se podrobností výpočtu krátkých pozic, otázky, kdy má fyzická nebo právnická osoba nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání, prahových hodnot pro oznámení či zveřejnění a dalšího upřesnění kritérií a faktorů pro rozhodování o tom, zda nepříznivá událost nebo nepříznivý vývoj vede k vážnému ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v členském státě nebo v Unii. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Orgán ESMA by měl hrát ústřední úlohu při navrhování aktů v přenesené pravomoci tím, že bude poskytovat Komisi poradenství.

(35)  Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu posuzující vhodnost stanovených prahových hodnot pro hlášení a zveřejňování, fungování omezení a požadavků souvisejících s transparentností čistých krátkých pozic a otázky, zda by nebyla namístě další omezení či podmínky týkající se krátkého prodeje nebo swapů úvěrového selhání.

(36)  Ačkoli jsou příslušné vnitrostátní orgány lépe uzpůsobeny k monitorování a mají lepší znalosti o vývoji na trzích, celkový dopad problémů souvisejících s krátkým prodejem a swapy úvěrového selhání je možné plně chápat pouze v měřítku Unie. Z toho důvodu může být cílů tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie; Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(37)  Jelikož některé členské státy již zavedly omezení krátkého prodeje a jelikož je stanoveno přijetí aktů v přenesené pravomoci a závazných technických norem, bez nichž by nebylo užitečné zaváděný rámec používat, je nutné, aby byla poskytnuta dostatečná časová lhůta,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

e)  „domovským členským státem“ ve vztahu k regulovanému trhu, investičnímu podniku provozujícímu mnohostranný systém obchodování nebo jinému investičnímu podniku domovský členský stát tohoto regulovaného trhu nebo investičního podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 směrnice 2004/39/ES;

2.  Komise je v souladu s článkem 36 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci upřesňující definice uvedené v odstavci 1, zejména stanovující, kdy se pro účely definice krátkého prodeje v odst. 1 písm. p) má za to, že fyzická nebo právnická osoba vlastní finanční nástroj.

Článek 3

Krátké a dlouhé pozice

1.  Pro účely tohoto nařízení se za krátkou pozici týkající se vydaného akciového kapitálu společnosti nebo vydaných státních dluhopisů členského státu nebo vydaných dluhopisů Unie považuje pozice, která je výsledkem:

2.  Pro účely tohoto nařízení se za dlouhou pozicí týkající se vydaného akciového kapitálu společnosti nebo vydaných státních dluhopisů členského státu či vydaných dluhopisů Unie považuje pozice, která je výsledkem:

3.  Pro účely odstavce 1 určí výpočet krátké pozice, pokud jde o jakoukoli krátkou pozici drženou příslušnou osobou nepřímo, mimo jiné prostřednictvím nebo pomocí indexu, koše cenných papírů nebo podílu ve fondu obchodovaném na burze nebo v podobném subjektu, uvážlivě daná fyzická nebo právnická osoba při zohlednění veřejně dostupných informací o složení příslušného indexu, koše cenných papírů nebo podílů držených v příslušném fondu obchodovaném na burze nebo v podobném subjektu. Aby se předešlo pochybnostem, při výpočtu takové krátké pozice se od nikoho nepožaduje, aby od kohokoli získal informace o tomto složení v reálném čase.

Pro účely odstavce 2 se do výpočtu dlouhé pozice pro všechny účely zahrnou jako dlouhé pozice všechny podíly držené danou osobou v jakémkoli dluhopisu nebo dluhovém cenném papíru převoditelném na akcie vydané příslušnou společností.

Pro účely odstavců 1 a 2 se do výpočtu krátké pozice a dlouhé pozice týkajících se státních dluhopisů zahrnou veškeré swapy úvěrového selhání, které se vztahují k závazku nebo úvěrové události týkajících se členského státu nebo Unie.

4.  Pro účely tohoto nařízení se pozice zbývající po odečtení veškerých dlouhých pozic, které fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu společnosti, od veškerých krátkých pozic, které tato fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k tomuto kapitálu, považuje za čistou krátkou pozici ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu této společnosti.

5.  Pro účely tohoto nařízení se pozice zbývající po odečtení veškerých dlouhých pozic, které fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k vydaným státním dluhopisům členského státu nebo k vydaným dluhopisům Unie, od veškerých krátkých pozic, které tato fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k těmto dluhopisům, považuje za čistou krátkou pozici ve vztahu k vydaným státním dluhopisům členského státu nebo k vydaným dluhopisům Unie.

6.  Výpočet podle odstavců 1 až 5 týkající se státních dluhopisů se provede pro každý jednotlivý členský stát nebo pro Unii i v případě, že státní dluhopisy jménem členského státu nebo Unie vydávají různé subjekty v tomto členském státě nebo v Unii.

V případě činností správy fondů, jež využívají ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi různé investiční strategie prostřednictvím oddělených fondů spravovaných týmž správcem, je výpočet čistých krátkých a čistých dlouhých pozic pro účely odstavců 3, 4 a 5 prováděn na úrovni každého fondu. Pokud je ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi využívána stejná investiční strategie prostřednictvím více než jednoho fondu, čisté krátké a čisté dlouhé pozice v každém z těchto fondů se sloučí. Pokud jsou v rámci jednoho subjektu spravována ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi dvě nebo více portfolií s použitím stejné investiční strategie na základě vlastního uvážení, měly by se tyto pozice pro účely výpočtu čistých krátkých a čistých dlouhých pozic sloučit. V případě správy klientského portfolia na stanoveném základě je výpočet čistých krátkých a čistých dlouhých pozic zákonnou odpovědností klienta.

7.  Komise je v souladu s článkem 36 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které stanoví:

Článek 4

Nekrytá pozice ve swapech úvěrového selhání

1.  Pro účely tohoto nařízení se má za to, že fyzická nebo právnická osoba má nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání týkajících se závazku členského státu nebo Unie, v míře, v jaké tyto swapy úvěrového selhání neslouží k zajištění buď proti riziku selhání emitenta, má-li daná fyzická nebo právnická osoba dlouhou pozici ve státních dluhopisech tohoto emitenta, nebo proti riziku poklesu hodnoty jakýchkoliv aktiv nebo portfolia aktiv fyzické nebo právnické osoby, která tato aktiva či toto portfolio aktiv drží, existuje-li vysoká korelace mezi poklesem ceny těchto aktiv nebo tohoto portfolia aktiv a poklesem ceny závazků členského státu nebo Unie v případě poklesu bonity členského státu nebo Unie. Strana, která je na základě swapu úvěrového selhání povinna provést platbu nebo vyplatit náhradu v případě selhání nebo úvěrové události týkající se referenčního subjektu, nemá z důvodu této povinnosti nekrytou pozici pro účely tohoto odstavce.

2.  Komise je v souladu s článkem 36 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které stanoví pro účely odstavce 1:

KAPITOLA II

TRANSPARENTNOST ČISTÝCH KRÁTKÝCH POZIC

Článek 5

Oznamování významných čistých krátkých pozic v akciích příslušným orgánům

1.  Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, podá relevantnímu příslušnému orgánu oznámení vždy, když tato pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v odstavci 2 nebo pod tuto hodnotu poklesne.

2.  Příslušnou prahovou hodnotou pro oznamovací povinnost je procentní podíl rovný 0,2 % hodnoty vydaného akciového kapitálu dotčené společnosti a dále každých 0,1 %.

3.  Je-li to nezbytné, může Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 2 s ohledem na vývoj na finančních trzích a zaslat je Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Ve lhůtě tří měsíců od doručení tohoto stanoviska orgánu ESMA může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 prahové hodnoty zmíněné v odstavci 2 změnit s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

3a.  Oznámení podle tohoto článku jsou podávána v souladu s článkem 9 a výpočet čistých krátkých pozic se provádí v souladu s článkem 3.

Článek 6

Hlášení krátkých prodejů příslušným orgánům

Všechny investiční podniky a všichni účastníci regulovaného trhu nebo mnohostranného systému obchodování začlení do svých hlášení o transakcích uvedených v čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES políčko pro transakce s akciemi, v němž se označí, zda daná transakce je, nebo není krátkým prodejem. Prostředníci, kteří provádějí krátké prodeje, označují tyto prodeje jako krátké v hlášení o transakcích pro tyto prodeje na konci dne obchodování určeném relevantnímu příslušnému orgánu. Uvedené informace nejsou veřejně přístupné.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, které stanoví, jakým způsobem jsou tyto informace sdělovány příslušným orgánům.

Článek 7

Zveřejňování významných čistých krátkých pozic v akciích

1.  Relevantní příslušný orgán zveřejní podrobné informace o této pozici vždy, když tato pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro zveřejnění uvedené v odstavci 2 nebo pod tuto hodnotu poklesne. Při zveřejnění těchto informací se neuvádí držitel čisté krátké pozice.

2.  Příslušnou prahovou hodnotou pro zveřejnění je procentní podíl rovný 0,5 % hodnoty vydaného akciového kapitálu dotčené společnosti a dále každých 0,1 %.

3.  Je-li to nezbytné, může orgán ESMA vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 2 s ohledem na vývoj na finančních trzích a zaslat je Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Ve lhůtě tří měsíců od doručení tohoto stanoviska orgánu ESMA může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 prahové hodnoty zmíněné v odstavci 2 změnit s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

3a.  Oznámení podle tohoto článku jsou podávána v souladu s článkem 9 a výpočet čistých krátkých pozic se provádí v souladu s článkem 3.

Článek 8

Oznamování významných čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech a swapech úvěrového selhání příslušným orgánům

1.  Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici týkající se vydaného státního dluhopisu členského státu nebo vydaného dluhopisu Unie, podá oznámení relevantnímu příslušnému orgánu vždy, když její pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost pro dotčený členský stát nebo Unii nebo pod tuto hodnotu poklesne.

█

2.  Příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost se skládají z počáteční hodnoty a následně přírůstkových hodnot pro každý členský stát a pro Unii, které jsou stanoveny v opatřeních přijatých Komisí podle odstavce 3. Prahové hodnoty pro oznamovací povinnost pro každý členský stát zveřejní orgán ESMA na svých internetových stránkách.

3.  Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 36 akty v přenesené pravomoci, které stanoví počáteční a přírůstkové hodnoty uvedené v odstavci 2, a to za následujících podmínek:

3a.  Oznámení podle tohoto článku jsou podávána v souladu s článkem 9 a výpočet čistých krátkých pozic se provádí v souladu s článkem 3.

Článek 9

Způsob oznamování a zveřejňování

1.  Každé oznámení podle článků 5 ▌nebo 8 obsahuje údaje o totožnosti fyzické nebo právnické osoby, která má příslušnou pozici, o velikosti příslušné pozice a emitentovi, kterého se držená pozice týká, jakož i datum, kdy byla příslušná pozice vytvořena nebo změněna nebo kdy její držení skončilo.

Každé zveřejnění podle článku 7 obsahuje anonymní údaje o velikosti příslušné pozice, emitentovi, kterého se držená pozice týká, a datum, kdy byla příslušná pozice vytvořena nebo změněna nebo kdy její držení skončilo.

Pro účely článků 5, 7 a 8 uchovávají fyzické a právnické osoby, které drží významné čisté krátké pozice, po dobu pěti let záznamy o hrubých pozicích, které významnou čistou krátkou pozici tvoří.

2.  Rozhodná doba pro výpočet čisté krátké pozice nastává na konci dne obchodování, ve který má daná fyzická nebo právnická osoba příslušnou pozici, kromě automatických nočních obchodů, kdy by měla platit hodnota T+1. Oznámení nebo zveřejnění se provede nejpozději v 15:30 následujícího dne obchodování.

3.  Oznamování informací relevantnímu příslušnému orgánu se provádí v souladu se systémem stanoveným v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1287/2006.

4.  Zveřejňování informací stanovené v článku 7 se provádí způsobem zajišťujícím rychlý a nediskriminační přístup k informacím. Příslušné informace se dají k dispozici úředně určenému mechanismu domovského členského státu emitenta akcií, uvedenému v čl. 21 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu(9).

5.  V zájmu zajištění důsledné harmonizace tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví podrobnosti o poskytovaných informacích pro účely odstavce 1. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto regulačních technických norem do [31. prosince 2011].

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

█

6.  S cílem zajistit jednotné podmínky pro uplatňování odstavce 4 vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem, které stanoví prostředky, kterými mohou být informace zveřejňovány. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto prováděcích technických norem do [31. prosince 2011].

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 10

Uplatňování mimo Unii

Požadavky na oznamování a zveřejňování podle článků 5, 7 a 8 se použijí pro fyzické nebo právnické osoby bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo jsou usazeny v Unii, nebo mimo Unii.

Článek 11

Informace poskytované orgánu ESMA

1.  Příslušný orgán poskytuje orgánu ESMA čtvrtletně souhrnné informace o čistých krátkých pozicích týkajících se akcií nebo státních dluhopisů█, pro které je tento orgán relevantním příslušným orgánem a příjemcem oznámení podle článků 5 až 8.

2.  Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení si může orgán ESMA od relevantního příslušného orgánu členského státu kdykoli vyžádat dodatečné informace o čistých krátkých pozicích týkajících se akcií nebo státních dluhopisů█.

Příslušný orgán orgánu ESMA požadované informace poskytne nejpozději do sedmi kalendářních dnů. V případě nepříznivých událostí nebo nepříznivého vývoje, jež vážně ohrožují finanční stabilitu či důvěru na trhu v daném či jiném členském státě, poskytne příslušný orgán orgánu ESMA požadované informace do 24 hodin.

2a.  V zájmu zajištění důsledné harmonizace tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví podrobnosti ohledně informací poskytovaných v souladu s odstavci 1 a 2. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto regulačních technických norem do [31. prosince 2011].

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2b.  S cílem zajistit jednotné podmínky pro uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem, které stanoví formát informací poskytovaných v souladu s odstavci 1 a 2. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto prováděcích technických norem do [31. prosince 2011].

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA III

ZACHÁZENÍ S KRÁTKÝM PRODEJEM A SWAPY ÚVĚROVÉHO SELHÁNÍ

Článek 12

Omezení nekrytého krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání

1.  Fyzická nebo právnická osoba může provést krátký prodej akcií přijatých k obchodování v obchodním systému nebo krátký prodej státních dluhových nástrojů, pouze pokud bude na konci dne obchodování splňovat jednu z těchto podmínek:

1a.  Fyzická nebo právnická osoba může provádět transakce se swapy úvěrového selhání, které se týkají závazku členského státu nebo Unie, pouze v případech, kdy tyto transakce nevedou k vytvoření nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání, jak je uvedeno v článku 4.

2.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, v nichž se stanoví druhy dohod nebo ujednání dostatečně zajišťujících, aby byly akcie nebo státní dluhopisy k dispozici pro vypořádání. Orgán ESMA vezme v úvahu zejména potřebu zachovat efektivitu trhů, zvláště trhů se státními dluhopisy a trhů zpětného odkupu (repo trhů) státních dluhopisů. ESMA předloží předlohy uvedených regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2011.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

█

Článek 14

Výjimka pro případ, kdy se hlavní obchodní systém nachází mimo Unii

1.  Články 5, 7, 12 a 13 se nepoužijí pro akcie společnosti, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, jestliže se hlavní obchodní systém pro obchodování s těmito akciemi nachází v zemi, která není součástí Unie.

2.  Relevantní orgán příslušný pro akcie společnosti, s nimiž se obchoduje v obchodním systému v Unii a v obchodním systému mimo Unii, alespoň jednou za dva roky určí, zda se hlavní obchodní systém těchto akcií nachází mimo Unii.

Relevantní příslušný orgán oznámí orgánu ESMA veškeré akcie, u nichž určil, že mají hlavní obchodní systém mimo Unii.

Orgán ESMA každé dva roky zveřejní seznam akcií, které mají hlavní obchodní systém mimo Unii. Tento seznam je účinný pro období dvou let.

3.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem stanovující metodu výpočtu obratu pro určení hlavního obchodního systému akcií. ESMA předloží předlohy uvedených regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2011.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro používání odstavců 1 a 2, orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které určí:

Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto prováděcích technických norem do [31. prosince 2011].

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 15

Výjimka pro tvorbu trhu a operace na primárním trhu

1.  Články 5, 6, 7, 8 a 12 se nepoužijí pro činnosti v rámci tvorby trhu. █

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s  článkem 36 akty v přenesené pravomoci stanovující, že právní a dohledový rámec třetí země zajišťuje, že trh, který získal povolení v této třetí zemi, splňuje právně závazné požadavky, které jsou pro účely použití výjimky stanovené v odstavci 1 rovnocenné požadavkům vyplývajícím z hlavy III směrnice 2004/39/ES, ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(10) a ze směrnice 2004/109/ES a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.

3.  Články 8 a 12 se nepoužijí pro činnosti fyzické nebo právnické osoby, pokud tato osoba na základě dohody s emitentem státních dluhopisů plní úlohu oprávněného primárního dealera a obchoduje na vlastní účet s finančním nástrojem v souvislosti s operacemi na primárním nebo sekundárním trhu, které se týkají těchto státních dluhopisů.

4.  Články 5, 6, 7 a 12 se nepoužijí pro fyzickou nebo právnickou osobu, pokud provádí krátký prodej cenného papíru nebo má čistou krátkou pozici v souvislosti s prováděním stabilizace podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze den 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů(11).

5.  Výjimky uvedené v odstavcích 1 a 3 se použijí pouze v případě, že dotčená fyzická nebo právnická osoba nejprve písemně oznámila příslušnému orgánu svého domovského členského státu, že má v úmyslu výjimku používat. Toto oznámení se podá nejpozději třicet kalendářních dní před tím, než fyzická nebo právnická osoba zamýšlí výjimku používat.

6.  Příslušný orgán domovského členského státu může použití výjimky zakázat, pokud usoudí, že daná fyzická nebo právnická osoba nesplňuje podmínky výjimky. Případný zákaz se uloží během lhůty patnácti kalendářních dnů uvedené v předchozím pododstavci anebo později, v případě, že se příslušný orgán dozví, že u dané osoby došlo ke změnám okolností, kvůli nimž přestala uvedené podmínky splňovat.

7.  Subjekt ze třetí země, který nezískal povolení v Unii, zašle oznámení uvedené v odstavci 5 orgánu příslušnému pro hlavní obchodní systém v Unii, ve kterém tento subjekt obchoduje.

8.  Fyzická nebo právnická osoba, která podala oznámení podle odstavce 5 příslušnému orgánu svého domovského členského státu, co nejdříve písemně oznámí veškeré změny, které mají vliv na její způsobilost k využívání výjimky.

9.  Příslušný orgán domovského členského státu si může od fyzické nebo právnické osoby, která využívá výjimky stanovené v odstavcích 1, 3 nebo 4, vyžádat informace v písemné podobě o krátkých pozicích, které drží, nebo o činnostech, které na základě výjimky provádí. Fyzická nebo právnická osoba tyto informace poskytne nejpozději do čtyř kalendářních dnů od podání žádosti.

10.  Do dvou týdnů od podání oznámení podle odstavce 5 nebo 8 relevantní příslušný orgán oznámí orgánu ESMA všechny tvůrce trhu a oprávněné primární dealery, kteří využívají výjimku, a všechny tvůrce trhu a oprávněné primární dealery, kteří výjimku přestali využívat.

11.  Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a průběžně aktualizuje seznam tvůrců trhu a oprávněných primárních dealerů, kteří využívají výjimku.

KAPITOLA V

INTERVENČNÍ PRAVOMOCI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ A ORGÁNU ESMA

Oddíl 1

Pravomoci příslušných orgánů

Článek 16

Informování ve výjimečných situacích

1.  Příslušný orgán členského státu může od fyzických nebo právnických osob, které mají čisté krátké pozice ve vztahu k určitému finančnímu nástroji nebo třídě finančních nástrojů, požadovat, aby mu oznámily nebo aby zveřejnily podrobné informace o takové pozici, kdykoli tato pozice dosáhne prahové hodnoty pro oznamovací povinnost stanovené příslušným orgánem nebo pod tuto hodnotu poklesne, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

2.  Odstavec 1 se nepoužije pro finanční nástroje, kterých se již týkají požadavky na transparentnost podle článků 5 až 8.

Článek 16a

Oznamovací povinnost osob, které zapůjčily finanční nástroje, ve výjimečných situacích

1.  Příslušný orgán členského státu může přijmout opatření uvedené v odstavci 2, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

2.  Příslušný orgán členského státu může od fyzických nebo právnických osob podílejících se na půjčování určitého finančního nástroje nebo třídy finančních nástrojů požadovat, aby mu oznámily jakýkoli významný nárůst poplatků požadovaných v souvislosti s takovýmto půjčením.

Článek 17

Omezení krátkého prodeje a podobných transakcí ve výjimečných situacích

1.  Příslušný orgán členského státu, v němž se nachází hlavní obchodní systém finančního nástroje, může přijmout opatření uvedené v odstavci 2 nebo 3, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

2.  Příslušný orgán členského státu může uložit zákaz nebo podmínky ve vztahu k fyzickým nebo právnickým osobám, které provádějí:

3.  Příslušný orgán členského státu může fyzickým nebo právnickým osobám zabránit v provádění transakcí týkajících se finančních nástrojů nebo omezit hodnotu transakcí s finančním nástrojem, které mohou být prováděny.

4.  Opatření podle odstavce 2 nebo 3 se může použít pro transakce týkající se všech finančních nástrojů, určité třídy finančních nástrojů nebo konkrétního finančního nástroje. Opatření se může použít za okolností stanovených relevantním příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

Článek 18

Omezení transakcí se swapy úvěrového selhání ve výjimečných situacích

1.  Příslušný orgán členského státu může uložit fyzickým nebo právnickým osobám omezení ohledně provádění transakcí se swapy úvěrového selhání, které se týkají závazku vydaného jeho vlastním členským státem, nebo omezit hodnotu nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání týkajících se závazku vydaného jeho vlastním členským státem, do kterých mohou fyzické nebo právnické osoby vstupovat, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

2.  Opatření přijaté podle odstavce 1 se může použít pro určitou třídu transakcí se swapy úvěrového selhání nebo pro konkrétní transakce se swapy úvěrového selhání. Opatření se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

2a.  Příslušný orgán, který učinil opatření podle odstavce 1, může požádat orgán ESMA, aby uvážil uplatnění svých pravomocí podle čl. 24 odst. 1 písm. c) v případě, že nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které vyžadují přijetí tohoto opatření na úrovni Unie.

Článek 19

Pravomoc omezit dočasně krátký prodej finančních nástrojů v případě významného poklesu ceny

1.  Jestliže cena finančního nástroje v obchodním systému během jednoho dne obchodování poklesne oproti závěrečné ceně v tomto systému z předchozího dne obchodování o hodnotu uvedenou v odstavci 4, příslušný orgán domovského členského státu tohoto obchodního systému posoudí, zda není vhodné uložit fyzickým nebo právnickým osobám zákaz nebo omezení ohledně provádění krátkých prodejů tohoto finančního nástroje v daném obchodním systému nebo jinak omezit transakce s tímto finančním nástrojem v tomto obchodním systému, aby se předešlo chaotickému poklesu ceny tohoto finančního nástroje.

Jestliže příslušný orgán usoudí podle prvního pododstavce, že je uvedený postup vhodný, pak v případě akcií nebo dluhopisů uloží osobám zákaz nebo omezení ohledně provádění krátkého prodeje v daném obchodním systému nebo v případě jiného druhu finančních nástrojů omezí transakce s daným finančním nástrojem v tomto obchodním systému.

2.  Opatření se použije na období končící nejpozději koncem dne obchodování následujícího po dni obchodování, v němž k poklesu ceny došlo. Příslušný orgán domovského členského státu může prodloužit trvání opatření v případě, že důvody pro jeho přijetí toto prodloužení ospravedlňují.

3.  Opatření se použije za okolností stanovených příslušným orgánem nebo se ho týkají výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

3a.  Poté, co obdrží od příslušného orgánu oznámení, že bylo fyzickým nebo právnickým osobám zakázáno nebo že bylo omezeno jejich oprávnění provádět krátké prodeje tohoto finančního nástroje v daném obchodním systému nebo že došlo k jinému omezení transakcí s tímto finančním nástrojem v tomto obchodním systému, ESMA před zahájením následujícího dne obchodování posoudí, zda není vhodné rozšířit toto opatření na všechny obchodní systémy obchodující s příslušným finančním nástrojem, kterého se opatření týká, v souladu s článkem 24.

4.  Pokles hodnoty činí v případě akcií 10 % nebo více a v případě jiných tříd finančních nástrojů hodnotu, kterou stanoví Komise.

Je-li to nezbytné, může orgán ESMA vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot zmíněných v odstavci 4 s ohledem na vývoj na finančních trzích a zaslat je Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Ve lhůtě tří měsíců od doručení tohoto stanoviska orgánu ESMA přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, určující možnosti týkající se doby platnosti opatření a poklesu hodnoty u finančních nástrojů █ , a to s přihlédnutím ke zvláštním vlastnostem každé třídy finančních nástrojů a k rozdílům ve volatilitě.

5.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem stanovující metodu výpočtu 10% poklesu u akcií a poklesu hodnoty upřesněného Komisí v souladu s odstavcem 4. ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 31. prosince 2011.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 20

Trvání omezení

Opatření uložené podle článků 16, 16a, 17 a18 je platné na počáteční dobu nanejvýš tří měsíců ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v článku 21.

Opatření může být obnovováno na další období, z nichž žádné nepřekročí dobu tří měsíců, v případě, že důvody, které vedly k jeho přijetí, trvají i nadále. Není-li opatření po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.

Článek 21

Oznámení o omezení

1.  Příslušný orgán na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v článcích 16 až 19.

2.  Toto oznámení obsahuje alespoň údaje o:

3.  Opatření podle článků 16 až 19 nabude účinku v okamžiku zveřejnění oznámení nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba zveřejnění oznámení, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření nabylo účinku.

Článek 22

Oznamování orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům

1.  Před uložením nebo obnovením opatření podle článků 16, 16a, 17 nebo 18 a před uložením omezení podle článku 19 oznámí příslušný orgán navrhované opatření orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům.

2.  Oznámení obsahuje údaje o navrhovaných opatřeních, třídě finančních nástrojů a transakcí, pro které se opatření použijí, důkazech, z nichž vychází odůvodnění opatření, a zamýšlené době, kdy mají opatření nabýt účinku.

3.  Oznámení o návrhu uložit nebo obnovit opatření podle článků 16, 16a, 17 a 18 se podá nejpozději 24 hodin před zamýšlenou dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může příslušný orgán podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet. Oznámení podle článku 19 se podá před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření.

4.  Příslušný orgán členského státu, který obdrží oznámení podle tohoto článku, může přijmout opatření podle článků 16 až 19 ve svém členském státě, pokud je přesvědčen, že je takové opatření nezbytné pro pomoc dotčenému jinému příslušnému orgánu. Jestliže tento příslušný orgán navrhne přijetí opatření, podá rovněž oznámení v souladu s odstavci 1,2 a  3.

Oddíl 2

Pravomoci orgánu ESMA

Článek 23

Koordinace ze strany orgánu ESMA

1.  Ve vztahu k opatřením přijatým příslušnými orgány podle oddílu 1 vykonává orgán ESMA podpůrnou a koordinující úlohu. Orgán ESMA zejména zajistí, aby příslušné orgány zaujaly konsistentní přístup, pokud jde o opatření podle oddílu 1, zejména pokud jde o případ, kdy je nezbytné použít intervenční pravomoci podle oddílu 1, a pokud jde o charakter uložených opatření a zahájení a trvání veškerých opatření.

2.  Poté, co obdrží oznámení podle článku 22 o opatření, které má být uloženo nebo obnoveno podle článku 16, 16a, 17 nebo 18, vydá orgán ESMA do 24 hodin rozhodnutí, v němž uvede, zda se domnívá, že je dané opatření nebo navrhované opatření nezbytné pro řešení výjimečné situace. V rozhodnutí se uvede, zda má orgán ESMA za to, že nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v jednom nebo několika členských státech, zda je opatření nebo navrhované opatření vhodné a přiměřené pro řešení dané hrozby a zda je opodstatněná navrhovaná doba trvání opatření. Jestliže se orgán ESMA domnívá, že je pro řešení hrozby nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, rovněž to ve svém rozhodnutí uvede a vyzve tyto příslušné orgány, aby do 24 hodin taková opatření přijaly. Rozhodnutí se zveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA.

3.  Pokud se orgán ESMA domnívá, že by mělo být zavedeno opatření na úrovni Unie, jeho rozhodnutí je pro příslušné orgány závazné a je provedeno do 24 hodin.

3a.  Orgán ESMA opatření podle tohoto článku pravidelně přezkoumává, a to nejméně jednou za tři měsíce. Není-li opatření po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.

Článek 24

Intervenční pravomoci orgánu ESMA

1.  V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijme orgán ESMA jedno či více následujících opatření, jsou-li splněny obě podmínky uvedené v odstavci 2:

Opatření se může použít za okolností stanovených relevantním příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

2.  Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:

3.  Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 vezme orgán ESMA v úvahu, v jakém rozsahu opatření:

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 16, 16a, 17 nebo 18, může orgán ESMA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával rozhodnutí stanovené v článku 23.

4.  Předtím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, konzultuje orgán ESMA ve vhodných případech ESRB a další příslušné orgány.

5.  Před tím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, oznámí orgán ESMA příslušným orgánům opatření, které navrhuje. Oznámení obsahuje údaje o navrhovaných opatřeních, třídě finančních nástrojů a transakcí, pro které se opatření použijí, důkazech, z nichž vychází odůvodnění opatření, a době, kdy mají opatření nabýt účinku.

6.  Oznámení se podá nejpozději 24 hodin před dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může orgán ESMA podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet.

7.  Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v odstavci 1. Toto oznámení obsahuje alespoň následující:

8.  Opatření nabude účinku v okamžiku zveřejnění oznámení nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba jeho zveřejnění, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření nabylo účinku.

9.  Orgán ESMA svá opatření uvedená v odstavci 1 přezkoumává ve vhodných intervalech a alespoň jednou za tři měsíce. Není-li opatření obnoveno po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty, jeho platnost automaticky skončí. K obnovení opatření se použijí odstavce 2 až 8.

10.  Opatření přijaté orgánem ESMA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán podle oddílu 1.

Článek 25

Upřesnění nepříznivých událostí a nepříznivého vývoje

Komise by měla mít pravomoc přijímat v souladu s článkem 36 akty v přenesené pravomoci stanovující kritéria a faktory, které příslušné orgány a orgán ESMA zohlední při určování, zda nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj uvedené v článcích 16, 16a, 17, 18 a 23 a objevily se hrozby uvedené v čl. 24 odst. 2 písm. a).

KAPITOLA VI

ÚLOHA PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

Článek 26

Příslušné orgány

Každý členský stát určí příslušný orgán pro účely tohoto nařízení. Těmito příslušnými orgány jsou orgány veřejné správy. Členské státy o těchto určených orgánech uvědomí Komisi, orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 27

Pravomoci příslušných orgánů

1.  Aby mohly příslušné orgány plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, mají veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci nezbytné pro plnění jejich úkolů. Své pravomoci vykonávají těmito způsoby:

2.  Aby mohly plnit své povinnosti, mají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními právními předpisy tyto pravomoci:

3.  Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 písm. a) a b), mají příslušné orgány členských států v jednotlivých případech pravomoc požadovat od fyzické nebo právnické osoby provádějící transakci se swapy úvěrového selhání poskytnutí následujících informací:

Článek 28

Šetření orgánu ESMA

Orgán ESMA může na žádost jednoho nebo několika příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu vést šetření týkající se určité otázky nebo určitého jednání souvisejících s krátkým prodejem nebo s používáním swapů úvěrového selhání, a to s cílem posoudit, zda tato otázka nebo jednání nepředstavují potenciální hrozbu pro finanční stabilitu nebo důvěru na trhu v Unii.

Orgán ESMA zveřejní zprávu obsahující jeho zjištění a případná doporučení týkající se této otázky nebo jednání do tří měsíců od ukončení tohoto šetření.

Článek 29

Služební tajemství

1.  Povinnost zachovávat služební tajemství platí pro všechny fyzické nebo právnické osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo pro jakýkoli orgán či fyzickou nebo právnickou osobu, na něž příslušný orgán přenesl úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž příslušný orgán uzavřel smlouvu. Důvěrné informace, které jsou předmětem služebního tajemství, nesmějí být sděleny žádným jiným fyzickým nebo právnickým osobám ani orgánům s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro účely soudního řízení.

2.  Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují po dobu nejvýše 10 let za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sdělovány nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.

Článek 30

Povinnost spolupracovat

Příslušné orgány členských států spolupracují, pokud je to nezbytné nebo výhodné pro účely tohoto nařízení. Zejména si příslušné orgány bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace, které mají význam pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 30a

Spolupráce s orgánem ESMA

1.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti podle nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 31

Spolupráce v případě žádostí týkajících se kontrol na místě nebo šetření

1.  Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat příslušný orgán jiného členského státu o pomoc při kontrolách na místě nebo šetřeních.

O žádosti uvedené v prvním pododstavci příslušný orgán uvědomí orgán ESMA. V případě šetření nebo kontroly s přeshraničním prvkem toto šetření nebo kontrolu koordinuje orgán ESMA.

2.  Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu na místě nebo šetření, může učinit následující:

2a.  Orgán ESMA může rovněž provádět veškeré nezbytné kontroly na místě, a to po předchozím upozornění i bez předchozího upozornění.

Orgán ESMA může požadovat, aby konkrétní úkony šetření a kontroly na místě prováděly příslušné orgány členských států.

Článek 32

Spolupráce s třetími zeměmi

1.  Příslušné orgány uzavřou s příslušnými orgány třetích zemí dohody o spolupráci, týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí, vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení v třetích zemích a přijímání obdobných opatření příslušného orgánu, která doplní opatření přijatá podle článků 16 až 25.

Příslušný orgán, který navrhne uzavření takovéto dohody, o tom uvědomí orgán ESMA a ostatní příslušné orgány.

1a.  V souladu s článkem 30a předávají příslušné orgány informace získané od orgánů dohledu třetích zemí orgánu ESMA.

2.  Orgán ESMA koordinuje vypracování dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány dohledu třetích zemí. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijme orgán ESMA pokyny týkající se přípravy vzorové dohody, kterou příslušné orgány používají.

Orgán ESMA rovněž koordinuje mezi příslušnými orgány výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které mohou mít význam pro přijetí opatření podle článků 16 až 25.

3.  Příslušné orgány uzavřou dohody o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že sdělené informace podléhají zárukám dodržování služebního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 29. Výměna informací musí sloužit k plnění úkolů dotyčných příslušných orgánů.

Článek 33

Předávání a uchovávání osobních údajů

Pro předávání osobních údajů mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a třetí zemí použijí členské státy směrnici 95/46/ES. Pokud jde o předávání osobních údajů orgánem ESMA členským státům nebo třetí zemi, dodržuje orgán ESMA nařízení (ES) č. 45/2001.

Údaje se uchovávají po dobu nanejvýš 5 let.

Článek 34

Sdělování informací třetím zemím

Příslušný orgán členského státu může příslušnému orgánu třetí země předat údaje a analýzu údajů, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 25 nebo 26 směrnice 95/46/ES, a to pouze případ od případu. Příslušný orgán členského státu musí být přesvědčen, že je předání nezbytné pro účely tohoto nařízení. Údaje budou třetí zemi předány pouze tehdy, pokud tato zaručí, že bez výslovného písemného povolení příslušného orgánu dotčeného členského státu nepředá tyto údaje jiné třetí zemi.

Příslušný orgán členského státu sdělí informace, které jsou podle článku 29 důvěrné a které obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu, orgánu dohledu třetích zemí pouze v případě, že příslušný orgán dotčeného členského státu obdržel výslovný souhlas příslušného orgánu, který tyto informace poskytl, a v příslušných případech také za předpokladu, že se informace sdělují výlučně pro účely, ke kterým tento příslušný orgán udělil souhlas.

Článek 35

Sankce

Na základě pokynů vydaných orgánem ESMA a se zohledněním sdělení Komise o posílení režimů sankcí v odvětví finančních služeb stanoví členské státy v souladu se základními zásadami svých vnitrostátních právních předpisů pravidla pro správní opatření, sankce a peněžité tresty použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Stanovená opatření, sankce a tresty musí být účinné, přiměřené a odrazující. V případě, že prodávající poruší ustanovení článku 12, musí být tyto sankce dostatečně vysoké, aby prodávajícímu neumožnily dosáhnout zisku.

V souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 vydá orgán ESMA pokyny ohledně toho, jaká správní opatření a postihy mají členské státy zavést.

Členské státy oznámí █ Komisi a orgánu ESMA pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci do [1. července 2012] █ a neprodleně jim oznámí veškeré následné změny těchto pravidel.

Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam správních opatření a sankcí, jež zavedly jednotlivé členské státy, a pravidelně je aktualizuje.

Členské státy každoročně předkládají orgánu ESMA souhrnné informace o všech uložených správních opatřeních a sankcích. Zveřejní-li příslušný orgán skutečnost, že bylo uloženo správní opatření nebo sankce, uvědomí o tom současně orgán ESMA.

KAPITOLA VII

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 36

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 se Komisi svěřují na dobu neurčitou.

2a.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s orgánem ESMA, je-li to možné.

3.  Přenesení pravomoci podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 mohou kdykoliv Evropský parlament nebo Rada zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 vstupuje v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▌

Článek 39

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES(12). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011(13).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

█

Článek 39a

Lhůta pro přijetí aktů v přenesené pravomoci

Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 do…(14)

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Přezkum a zpráva

Článek 41

Přechodné ustanovení

Stávající opatření v oblasti působnosti tohoto nařízení, která vstoupila v platnost přede dnem 15. září 2010, mohou zůstat použitelná do [1. července 2013] za podmínky, že se oznámí Komisi.

Článek 41a

Zaměstnanci a zdroje orgánu ESMA

Orgán ESMA posoudí do 31. prosince 2011 personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Článek 42

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [1. července 2012].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

(1) Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 34. (2) Úř. věst. C 91, 23.3.2011, s. 1... (3) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84. (4) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1. (5) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (6) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (7) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. (8) Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1). (9) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38. (10) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16. (11) Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33. (12) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45. (13) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (14) * Šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost