Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zlepšení tvorby právních předpisů(1),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 15. prosince 2010 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. února 2010 o revidované rámcové dohodě mezi Evropským parlamentem a Komisí na příští legislativní období(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září na 2010 o zlepšení tvorby právních předpisů – 15. roční zprávu Evropské komise v souladu s článkem 9 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 26. výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva Evropské unie(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o 27. zprávě Komise o kontrole uplatňování práva EU(7),

–  s ohledem na „Hlavní směry politiky příští Komise“, které předseda Komise předložil dne 3. září 2009,

–  s ohledem na sdělení Komise o inteligentní regulaci v Evropské unii (KOM(2010)0543),

–  s ohledem na zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě (17. zpráva o zlepšení tvorby právních předpisů za rok 2009) (KOM(2010)0547),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii“ (KOM(2009)0015),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ – zpráva o pokroku za rok 2008 a perspektivy na rok 2009 (KOM(2009)0016),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Třetí zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2009)0017),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii – Plány snižování zátěže v jednotlivých odvětvích a činnosti v roce 2009“ (KOM(2009)0544),

–  s ohledem na zprávu skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni ze dne 17. září 2009 o administrativní zátěži,

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 30. května 2011 o inteligentní regulaci,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0251/2011),

A.  vzhledem k tomu, že agenda inteligentní regulace byla představena v rámci strategie EU 2020, jejímž cílem je do roku 2020 dosáhnout „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“, a to zejména snížením administrativní zátěže pro podniky prostřednictvím lepší kvality stávajících právních předpisů EU a jejich zjednodušením,

B.  vzhledem k tomu, že správné uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality je nesmírně důležité, má-li Evropská unie řádně fungovat, činnost jejích orgánů splňovat očekávání občanů, podniků působících na vnitřním trhu i vnitrostátních a místních orgánů veřejné správy a má-li se zajistit, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům,

C.  vzhledem k tomu, že problematiku inteligentní regulace je třeba posuzovat nejen v souvislosti s legislativním programem Komise, ale rovněž v širším kontextu v souvislosti s pokračujícím uplatňováním nových aspektů Lisabonské smlouvy, které mají vliv na legislativní postupy,

D.  vzhledem k tomu, že se Lisabonská smlouva snaží obnovit rovnováhu sil mezi evropskými orgány a přiznává Parlamentu při tvorbě právních předpisů v rámci řádného legislativního postupu rovné postavení s Radou,

E.  vzhledem k tomu že po přijetí Lisabonské smlouvy jsou nyní vnitrostátní parlamenty formálně zapojeny do sledování uplatňování zásady subsidiarity, s více než 300 dosud přijatými podněty,

F.  vzhledem k zásadnímu významu, který při přípravě návrhů právních předpisů, včetně posuzování jejich dopadů, mají konzultace se všemi zúčastněnými stranami, zejména s malými a středními podniky (dále jen „MSP“) a dalšími příslušnými zainteresovanými subjekty,

G.  vzhledem k tomu, že od roku 2005 je realizován program snižování administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů Evropské unie a že jeho cílem je snížit tuto zátěž o 25 % do roku 2012, což by odpovídalo nárůstu HDP o 1,4 %,

H.  vzhledem k tomu, že podle výroční zprávy Výboru pro posouzení dopadu (IAB) za rok 2010 Komise souhrnně kvantifikovala pouze 27 % posouzení dopadů provedených v uvedeném roce,

I.  vzhledem k tomu, že ačkoli Komise navrhla opatření ke snížení administrativní zátěže, jež přesahují cílovou hodnotu, Parlament a Rada musí ještě předtím přijmout jiná opatření, která se podílejí přibližně čtvrtinou na tomto 25% cíli,

J.  vzhledem k tomu, že jedním z klíčových prvků tohoto programu je základní měření administrativních nákladů založené na standardním nákladovém modelu,

K.  vzhledem k tomu, že použití postupů přepracování a kodifikace ke zjednodušení a kodifikaci platných právních předpisů zajišťuje větší jasnost a konzistentnost provedených změn,

L.  vzhledem k zásadnímu významu správného a včasného provádění směrnic Evropské unie členskými státy a k přetrvávajícímu problému zavádění dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating),

M.  vzhledem k tomu, že rozdíly vyplývající z odlišného provádění představují velké výzvy pro účinné a účelné fungování jednotného trhu, s výslednou třístupňovou skupinou členských států, již tvoří státy s nesprávným prováděním, neúplným prováděním nebo nepřesným prováděním, což znevýhodňuje evropské podniky a spotřebitele a brání dalšímu růstu,

N.  vzhledem k tomu, že v rámci Small Business Act byl zaveden test MSP, ale doposud byl použit pouze v menšině možných případů,

O.  vzhledem k tomu, že při výměně názorů na schůzi Výboru pro právní záležitosti, která se konala dne 27. ledna 2011, vyjádřil místopředseda Komise Maroš Šefčovič pevné odhodlání agendu inteligentní regulace prosazovat,

P.  vzhledem k tomu, že nový systém aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovený v článcích 290 a 291 SFEU a zavedený Lisabonskou smlouvou nyní podléhá jednotnému přístupu a případně regulaci,

Obecné připomínky

1.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné vytvářet jednoduché a jasné právní předpisy, které jsou přístupné a srozumitelné s cílem zachovat zásadu transparentnosti evropských právních předpisů a zajistit jejich účinnější provádění a také zajistit, aby občané EU mohli snadněji uplatňovat svá práva,

2.  zdůrazňuje, že evropské orgány musí při vypracovávání návrhů respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a dodržovat kritéria stanovená v protokolu č. 2 připojeném k SFEU;

3.  schvaluje strategický přístup Komise, která ve svém sdělení o inteligentní regulaci v Evropské unii činí inteligentní regulaci těžištěm celého procesu tvorby politik – od návrhu právního aktu až po jeho provádění, uplatňování, hodnocení a revizi;

4.  poukazuje na to, že všichni evropští institucionální aktéři mají svou úlohu při prosazování lepší tvorby právních předpisů a plnění tohoto úkolu v souladu se zásadami a pokyny obsaženými v agendě inteligentní regulace a interinstitucionální dohodě o zlepšení tvorby právních předpisů; domnívá se, že by všechny zúčastněné strany měly prokázat nové odhodlání tyto zásady dodržovat;

5.  zdůrazňuje, že v souladu s Montiho zprávou, která vyzývá ke snížení počtu právních předpisů a k jejich zkvalitnění, je potřeba při předkládání návrhů více využívat formu nařízení;

6.  naléhavě žádá nadcházející předsednictví a Komisi, aby uvedly do pohybu proces opětovného projednání interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů; v této souvislosti upozorňuje na relevantní body svého usnesení ze dne 9. února 2010 o rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí, zejména na společný závazek obou orgánů dohodnout se na klíčových změnách v rámci přípravy na budoucí jednání s Radou ministrů o úpravě interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů v souladu s novými ustanoveními Lisabonské smlouvy;

7.  zdůrazňuje, že by se mělo zvláště usilovat o to, aby Parlament a Rada byly v procesu tvorby právních předpisů rovnocennými partnery, a uplatnila se tak zásada rovného postavení Parlamentu a Rady zakotvená v Lisabonské smlouvě;

8.  vítá iniciativu evropských občanů jako novou formu účasti veřejnosti na utváření politiky Evropské unie; očekává, že začne platit v dubnu 2012, a vybízí Komisi k zajištění informovanosti občanů o příslušných pravidlech a předpisech, aby mohli využívat tento nástroj účinně od samého počátku;

9.  vyzývá Komisi, aby se zavázala, že stanoví lhůty, do kterých vyhoví žádostem Parlamentu předloženým na základě článku 225 SFEU, a aby v tomto ohledu splnila zejména závazky obsažené v rámcové dohodě, a sice že do tří měsíců po přijetí legislativní zprávy z vlastního podnětu na plenárním zasedání vypracuje zprávu o konkrétním postupu ve věci každé žádosti a nejpozději do jednoho roku předloží legislativní návrh;

Vnitrostátní parlamenty

10.  s uspokojením konstatuje těsnější zapojení vnitrostátních parlamentů do evropského legislativního procesu, zejména do kontroly slučitelnosti legislativních návrhů se zásadou subsidiarity;

11.  v souvislosti s využíváním nástrojů pro předkládání námitek a žalob týkajících se zásady subsidiarity poukazuje na nedostatek věcných kritérií pro zjištění, zda došlo k porušení zásady subsidiarity nebo proporcionality, a zdůrazňuje požadavek, aby byly uvedené zásady na úrovni EU konkrétně vymezeny;

12.  zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty budou moci lépe dodržovat svůj smluvní závazek ověřovat slučitelnost právních předpisů se zásadou subsidiarity a proporcionality, když bude Komise v plném rozsahu plnit svou povinnost podávat podrobná a srozumitelná odůvodnění svých rozhodnutí stanovenou v článku 5 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

13.  zdůrazňuje v této souvislosti nutnost toho, aby vnitrostátní parlamenty při předkládání stanoviska co nejvíce rozlišovaly mezi aspekty subsidiarity a proporcionality;

Snižování administrativní zátěže a zajišťování řádného provádění

14.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že program snižování administrativní zátěže nemusí dosáhnout svého cíle, tj. snížit administrativní zátěž o 25 % do roku 2012, a zdůrazňuje, že Parlament a Rada by měly jednat rychle, aby projednaly a schválily navržená opatření; konstatuje v této souvislosti, jak je důležité širší využívání zrychlených řízení k přijetí těchto návrhů; zavazuje se, že bezodkladně projedná legislativní návrhy související s těmito opatřeními, a vyzývá Radu, aby vynaložila veškeré úsilí a zajistila přijetí snížení administrativní zátěže, které tento program určil;

15.  konstatuje pozitivní přínos skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, pokud jde o program snižování této zátěže realizovaný Komisí; zdůrazňuje však, že by složení skupiny mělo být vyváženější a že by měla být rozšířena o další odborníky zastupující občanskou společnost a o odborníky z ostatních členských států;

16.  vybízí skupinu nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, aby v celé Evropě zahájila dialog s MSP s cílem určit nejčastěji uváděné překážky, které jim brání obchodovat s jinými členskými státy v rámci jednotného trhu, a aby navrhla opatření na odstranění či omezení těchto překážek rychlejšího růstu;

17.  zdůrazňuje, že je potřeba, aby program pokračoval i po roce 2012 a pokryl tak funkční období současné Komise, a to s ambicióznějším a jasně stanoveným cílem a s rozšířenou náplní, aby mohl přesáhnout rámec prosté administrativní zátěže a řešit také regulační zátěž a náklady vyplývající z právních předpisů EU jako celek, včetně regulačních „nepříjemností“,

18.  vyzývá členské státy k důslednému snižování administrativní zátěže a doufá v pokračující konstruktivní spolupráci s vnitrostátními parlamenty v této oblasti;

19.  zdůrazňuje, že má-li být současný a budoucí program snižování zátěže úspěšný, je nutná aktivní spolupráce Komise s členskými státy, aby se zamezilo odlišnému právnímu výkladu a zavádění dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva, tzv. gold-plating (doplňování přísnějších požadavků do vnitrostátních prováděcích předpisů, které nejsou odvozeny z práva EU);

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily více informací do požadavků na podávání zpráv po provedení zvláštních právních předpisů k vyřešení problému zavádění dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva; domnívá se, že nesrovnalosti lze výrazně snížit, pokud budou členské státy povinny poskytnout odůvodněná stanoviska, v nichž vysvětlí svá rozhodnutí jít nad rámec norem stanovených v prováděných směrnicích;

21.  důrazně vyzývá Komisi, aby pokračovala v uplatňování opatření umožňujících snížení administrativní zátěže v jednotlivých odvětvích;

22.  domnívá se, že proces snižování administrativní zátěže a zjednodušování právních předpisů by neměl vést ke snižování standardů stanovených v současných právních předpisech;

Formulování politik

23.  vyzývá Komisi, aby lépe využívala bílé knihy, v nichž jsou předkládány k projednání návrhy právních předpisů; domnívá se, že by to snížilo častý výskyt případů, kdy musí návrhy v průběhu legislativního procesu projít podstatnou, ne-li celkovou revizí; dále se domnívá, že by to napomohlo hodnocení proporcionality navrhovaných právních předpisů, které je často obtížné, pokud jsou ve formě zelené knihy nejprve předkládány pouze předběžné návrhy;

24.  domnívá se, že pro dosažení lepšího uplatňování evropských právních předpisů je potřeba zlepšit komunikaci o legislativním procesu a legislativních návrzích, protože ze zpráv orgánů není podnikům a občanům často jasné, jaké právní předpisy byly nakonec přijaty;

25.  vítá odhodlání Komise přezkoumat svůj postup konzultace a podporuje přijaté rozhodnutí prodloužit minimální období konzultací na dobu 12 týdnů; zdůrazňuje však, že je potřeba více zapojit všechny zúčastněné strany, a domnívá se, že by Komise mohla prozkoumat metody zavedení všeobecných postupů pro zvyšování informovanosti; domnívá se, že by takový postup mohl zahrnovat určení vnitrostátních a evropských zúčastněných stran majících zájem o příslušné oblasti politiky a návrhy a úsilí o jejich přímé zapojení do procesu konzultace;

26.  zdůrazňuje, že otevřený, transparentní a pravidelný dialog je základním předpokladem pro to, aby se občanská společnost ve větší míře zapojila do procesu tvorby právních předpisů a správy věcí veřejných;

27.  podotýká, že by systematická metoda jako tato umožnila všem zúčastněným stranám a příslušným zainteresovaným subjektům dospět k širší analýze možných sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů navrhovaných právních předpisů ve prospěch formulování politiky při dodržování zásad integrovaného přístupu;

28.  domnívá se, že současné asymetrické metody a formy konzultace nepodporují získání odpovědí od všech zúčastněných stran; konstatuje nespokojenost, kterou často respondenti vyjadřují ohledně formy a obsahu on-line dotazníků; podotýká, že společný přístup zahrnující standardní formu odpovědí na konzultace by usnadnil respondentům práci a podpořil by získání podrobnějšího a logičtějšího spektra odpovědí, které by pokrývaly širokou paletu případných politických otázek a možností, o nichž se konzultuje;

29.  zejména vyzývá Komisi, aby jako základní předpoklad pro extenzivní zapojení všech evropských činitelů účinně zaváděla mnohojazyčnost v průběhu veřejných konzultací a při zveřejňování jejich výsledků,

30.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucí složitostí dokumentů pro konzultace a domnívá se, že je třeba vynaložit úsilí, včetně většího využívání bílých knih, k jejich zjednodušení tak, aby napomohly a podpořily získání odpovědí od příslušných zúčastněných stran a zároveň zvýšily jejich dostupnost pro občany; navrhuje, že by Komise měla přezkoumat, zda by mohl být zaveden „test srozumitelnosti“ s cílem zajistit, aby dokumenty ke konzultaci byly srozumitelné a bylo možné na ně snadno reagovat;

31.  vyjadřuje politování nad tím, že v současnosti je reakce a zpětná vazba Komise ke konzultacím často vnímána respondenty jako nedostatečná; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila svoji komunikaci po skončení období konzultací a aby poskytovala zpětnou vazbu k hlavním tématům vzneseným respondenty;

32.  zdůrazňuje význam zaručení nezávislosti a důvěryhodnosti analýz provedených v posouzeních dopadu Komise s cílem zabezpečit plnění celkových cílů agendy inteligentní regulace a znovu opakuje postoj Parlamentu v této otázce tak, jak jej uvádí ve svém usnesení ze dne 8. června 2011;

33.  v souvislosti s posilováním evropské konkurenceschopnosti podotýká, že by hodnocení dopadů měla zjistit konkrétní dopady – jak pozitivní, tak negativní –, která mají přijímaná opatření na konkurenceschopnost a hospodářský růst v Evropské unii; domnívá se, že by tyto dopady, pokud je to možné, měly být plně kvantifikovány;

34.  důrazně podporuje návrh, že by v případech, kdy nové právní předpisy vedou v podnicích k dalším nákladům, měly být, pokud možno, určeny rovnocenné kompenzace nákladů s cílem snížit regulační zátěž jinde; považuje to za klíčový aspekt budoucích programů, které sníží zátěž a zlepší regulační rámec pro podniky jako celek;

35.  poukazuje na to, že odhadovaná míra administrativního a regulačního zatížení by měla být udávána spíše v čistých než v hrubých číslech;

36.  naléhavě žádá Komisi, aby při formulování nových právních předpisů kladla co největší důraz na jejich možný dopad na malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby se snažila vyjmout MSP z regulace v případech, kdy by předpisy měly na ně nepřiměřený dopad a kdy neexistuje žádný závažný důvod k jejich zahrnutí do oblasti působnosti těchto právních předpisů; je pevně přesvědčen, že taková zmírňující ustanovení by měla pozitivní vliv na provádění a použitelnost regulace, zejména pro malé podniky a mikropodniky; vyzývá všechny orgány EU, aby dodržovaly čl. 153 odst. 2b SFEU, který po nich požaduje, aby nepřijímaly předpisy ukládající správní, finanční a právní omezení bránící zakládání a rozvoji MSP;

37.  v této souvislosti zastává názor, že test MSP přijatý v rámci Small Business Act sehrává klíčovou úlohu, a očekává, že jej Komise v plné míře využije; zdůrazňuje, že je potřeba, aby Komise zajistila důsledné uplatňování testu MSP ve všech ředitelstvích Komise, a vybízí členské státy, aby zahrnuly podobné úvahy do svých vnitrostátních rozhodovacích procesů; vyzývá všechny parlamentní výbory, aby uplatňovaly zásady testu MSP také na legislativní zprávy, poté co o nich hlasoval příslušný výbor a jsou předloženy k schválení na plenárním zasedání;

38.  bere na vědomí záměr Komise předložit ještě v roce 2011 legislativní návrh na používání mechanismů alternativního řešení sporů s cílem zajistit rychlý a efektivní přístup k nástrojům mimosoudního řešení sporů;

Zjednodušení a hodnocení ex-post

39.  žádá Radu, aby v souladu se svým prohlášením v bodě 34 interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů od členských států vyžadovala sestavení a zveřejnění tabulek, které by dokládaly vzájemný vztah mezi směrnicemi a vnitrostátními prováděcími předpisy; zdůrazňuje, že takové srovnávací tabulky jsou zásadní pro zajištění transparentnosti toho, jak jsou směrnice EU prováděny ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že využívání srovnávacích tabulek může sehrát užitečnou úlohu při zjišťování nesrovnalostí a případů zavádění dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating);

40.  vyzývá Komisi, aby stavěla na úspěšných programech členských států v oblasti zlepšování tvorby právních předpisů a zjednodušování administrativy, včetně rozsáhlého využívání elektronických postupů;

41.  zdůrazňuje, že ke změně platných právních předpisů by měla být vždy použita metoda přepracování právních předpisů; současně uznává a respektuje práva náležející Komisi v rámci legislativního postupu;

42.  volá po zdokonalení databáze EUR-Lex, které by ji učinilo přehlednější a uživatelsky vstřícnější;

43.  vyzývá Radu a Komisi, aby konstruktivně spolupracovaly s Parlamentem s cílem zajistit, aby nový systém aktů v přenesené pravomoci  a prováděcích aktů v praxi hladce fungoval;

44.  vítá širší využití hodnocení ex-post, pokud jde o provádění právních předpisů; zdůrazňuje však, že takové hodnocení by se mělo používat pro všechny důležité právní předpisy a nejen v případě klíčových odvětví; v této souvislosti konstatuje, že by se měly posuzovat i prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci; vyzývá Komisi, aby rozšířila své hodnocení ex-post pokud možno na všechny oblasti politiky, a navrhuje, že by větší začlenění doložek o ukončení platnosti – především ve formě povinně stanovených termínů přezkumu s možností, pokud to bude vhodné a žádoucí, stanovit automatické vypršení platnosti ustanovení obsažených v právních předpisech – mohlo být užitečným prostředkem k zaručení toho, že ještě platné předpisy jsou nezbytné a přiměřené;

45.  žádá Komisi, aby zejména přezkoumala veškeré předpisy upravující financování s cílem snížit administrativní zátěž pro žadatele o dotace EU a zefektivnit tak celý postup podávání žádostí;

Zajištění vedoucího postavení a trvalá obezřetnost

46.  vítá podporu, kterou agendě inteligentní regulace osobně vyjádřil předseda Komise; považuje tuto otázku za natolik důležitou, že v zájmu zachování její vysoké priority v politické agendě vyžaduje od Komise skutečné politické vedení, a navrhuje v této souvislosti, aby byl uvedený program předložen jako klíčová součást portfolia na jednom z kolegií komisařů; konstatuje, že by Parlament sám měl prozkoumat metody zaměřené na zvýšení významu přikládaného zlepšení tvorby právních předpisů v rámci svých výborů, a domnívá se, že využívání mezivýborových schůzí pro řešení této otázky si vyžaduje další posouzení;

47.  oceňuje skutečnost, že Komise nadále přezkoumává uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality orgány Evropské unie a vnitrostátními parlamenty na základě jednotlivých „klíčových případů“, čímž zlepšuje srozumitelnost zprávy o „zlepšení tvorby právních předpisů“;

48.  zavazuje se, že bude nadále obezřetně sledovat, jak Komise provádí agendu inteligentní regulace, a se zájmem očekává zprávu o pokroku, která má být předložena ve druhé polovině roku 2012;

o
o   o

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0480. (3) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0311. (5) Přijaté texty, P7_TA(2010)0437. (6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0259. (7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0377.