Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 5. dubna 2011 - Štrasburk
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Polsko – Podkarpackie – strojírenství
 Migrační toky plynoucí z nestability: rozsha a úloha zahraniční politiky EU
 Úloha žen v zemědělství a ve venkovských oblastech
 Financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Česká republika – UNILEVER
 Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití ***I
 Státem podporované vývozní úvěry ***I
 Nový rámec politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Polsko – Podkarpackie – strojírenství
PDF 294kWORD 45k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/013 PL/Podkarpackie machinery, Polsko) (KOM(2011)0062 – C7-0056/2011 – 2011/2045(BUD))
P7_TA(2011)0120A7-0059/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0062 – C7-0056/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0059/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila vhodné legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost EFG dočasně rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji,

D.  vzhledem k tomu, že Polsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 594 osob (pomoc má být zaměřena na 200 z nich) ve třech podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 28 (Výroba strojů a zařízení) v regionu NUTS II Podkarpackie v Polsku,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost EP o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů;

2.  připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce; vyzývá však k vyhodnocení dlouhodobé integrace těchto pracovníků na trh práce, která je přímým důsledkem opatření financovaných z EFG;

3.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.  konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá Komisi o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách;

5.  vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná že EFG byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;

6.  schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

7.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/013 PL/Podkarpackie machinery)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí 2011/249/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


Migrační toky plynoucí z nestability: rozsha a úloha zahraniční politiky EU
PDF 294kWORD 132k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o migračních tocích plynoucích z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU (2010/2269(INI))
P7_TA(2011)0121A7-0075/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zřizuje nástroj stability(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(4),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci(5),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ)(7),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou dne 18. prosince 1990,

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na Protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků,

–  s ohledem na globální přístup k migraci, který přijala Evropská rada dne 13. prosince 2005 a který vymezuje vnější rozměr migrační politiky a její tři hlavní priority, tj. podporu legální migrace, boj proti nelegální migraci a posílení vazby mezi migrací a rozvojem,

–  s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijatý Radou v říjnu 2008, na První výroční zprávu Komise o přistěhovalectví a azylu z roku 2009 (KOM(2010)0214) a na závěry Rady ze dne 3. června 2010 o navazujícím dokumentu k Evropskému paktu o migraci a azylu,

–  s ohledem na společné prohlášení Afriky a EU o migraci a rozvoji podepsané v Sirte dne 23. listopadu 2006, jež zdůraznilo nutnost, aby se africké státy a členské státy EU zavázaly k partnerství mezi zeměmi původu, tranzitu a určení s cílem účinněji řídit migraci, vzhledem k její souvislosti s rozvojem,

–  s ohledem na závěry Evropské rady o nelegálním přistěhovalectví přijaté na zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června 2009,

–  s ohledem na Stockholmský program na období 2010–2014, Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a na akční plán Komise pro provádění Stockholmského programu (KOM(2010)0171),

–  s ohledem na zprávu vysoké představitelky a Komise ze dne 14. března 2008 o změně klimatu a mezinárodní bezpečnosti, na související doporučení ze dne 18. prosince 2008 a na závěry Rady ze dne 8. prosince 2009,

–  s ohledem na společné prohlášení s názvem „Budování migračních partnerství“ přijaté na ministerské konferenci konané v Praze ve dnech 27. a 28. dubna 2009,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu uzavřenou v prosinci 2000 a její protokoly,

–  s ohledem na dohodu o agendě spolupráce v oblasti migrace mezi EU a Libyí, kterou podepsali dne 4. října 2010 v Tripolisu komisařka Malströmová, komisař Füle a za libyjskou stranu pan Músá Kúsa, tajemník Všeobecného lidového výboru pro zahraniční vztahy a mezinárodní spolupráci, a pan Júnis al-Ubajdí, tajemník Všeobecného lidového výboru pro veřejnou bezpečnost,

–  s ohledem na svá doporučení Radě ze dne 20. ledna 2011 k probíhajícím jednáním o rámcové dohodě mezi EU a Libyí(8),

–  s ohledem na prohlášení z Tripolisu vydané v rámci třetího summitu EU a Afriky, který se konal v libyjském Tripolisu ve dnech 29.–30. listopadu 2010,

–  s ohledem na projev, který pronesla místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 4. května 2010 a v němž zdůraznila, že je třeba posílit komplexní přístup k řešení krizí a budování míru, a upozornila na zjevné vazby mezi bezpečností, rozvojem a lidskými právy,

–  s ohledem na směrnici Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (směrnice o modré kartě)(9),

–  s ohledem na společné prohlášení vydané na summitu pro Východního partnerství konaném v Praze dne 7. května 2009, jímž bylo Východní partnerství slavnostně zahájeno,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed(10), zejména na body 71, 72 a 73 tohoto usnesení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o eritrejských uprchlících zadržovaných jako rukojmí na Sinaji(11),

–  s ohledem na závěry předsednictví z konference s názvem „Směrem k multidisciplinárnímu přístupu k předcházení obchodu s lidmi, trestnímu stíhání pachatelů a ochraně obětí“ ze dne 27. ledna 2011,

–  s ohledem na článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), ve kterém se uvádí, že politiky Unie týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni, a je-li to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0075/2011),

A.  vzhledem k tomu, že politická, sociální a ekonomická nestabilita, nedostatečná bezpečnost, politická represe a autoritářské režimy představují hlavní hnací sílu migrace a zbavují postižené komunity realizovatelných perspektiv a příjmů na místní úrovni, a tudíž práva rozhodnout se, zda odejít či zůstat, a trvale tak ohrožují jejich životy a ponechávají jim jako jedinou možnost migraci; vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují stále častější příčinu migrace,

B.  vzhledem k tomu, že migraci plynoucí z nestability vyvolávají zejména válečné a ozbrojené konflikty nebo riziko, že takové konflikty vypuknou, porušování lidských práv – včetně pronásledování či omezování práv politické opozice, menšin, včetně menšin náboženských, etnických a menšin představujících lesbičky, gaye, bisexuály a transsexuály, a znevýhodněných skupin –, přírodní a člověkem způsobené katastrofy a také nedostatek realizovatelných ekonomických perspektiv, udržitelné struktury zajišťující demokracii a řádné veřejné správy, ale i nedostatečné dodržování a prosazování občanských, politických, kulturních, ekonomických a sociálních práv,

C.  vzhledem k tomu, že migrace coby dlouhodobý celosvětový fenomén přispívá k výměně myšlenek, ale vyplývají z ní rovněž náročné úkoly, pokud jde o integraci přistěhovalců do hostitelských společností, a vede tedy jak ke kulturnímu a hospodářskému obohacování Evropské unie, tak i k problémům se společenským začleněním a přizpůsobením; vzhledem k tomu, že EU potřebuje sice značné, avšak kontrolované přistěhovalectví, které by pomohlo při řešení problému stárnoucí populace i jiných sociálních a hospodářských otázek,

D.  vzhledem k tomu, že migrační toky proudily v minulosti rozličnými cestami v závislosti na tom, které oblasti byly pod největším tlakem, ovšem nikdy neustaly, a vzhledem k tomu, že migraci nelze sice zastavit, ale je pravděpodobné, že se v příštích desetiletích změní co do rozsahu a složitosti, a je nutné ji řešit tak, aby se zabránilo lidskému utrpení,

E.  vzhledem k tomu, že optimální řešení představuje pro osoby usilující o odchod ze země původu a pro přijímající země legální migrace,

F.  vzhledem k tomu, že migrační toky pramenící z nestability a mající podobu nelegální migrace dopadají tíživěji na členské státy, které se z geografického hlediska nacházejí na vnějších hranicích EU,

G.  vzhledem k tomu, že Úmluvu OSN o ochraně práv všech pracujících migrantů a členů jejich rodin dosud neratifikoval žádný členský stát EU; vzhledem k tomu, že tato úmluva představuje nejširší mezinárodní právní rámec pro ochranu práv migrujících pracovníků a členů jejich rodin a že směřuje státy ke krokům potřebným k tomu, aby byla respektována práva migrantů při vypracovávání a provádění politiky týkající se migrace pracovní síly,

H.  vzhledem k tomu, že ekonomická nestabilita má obzvláště silný dopad na mladší generaci, ženy a menšiny či znevýhodněné skupiny, jež jsou ponechány bez vyhlídky na získání zaměstnání, a mohou se tak snáze stát obětí násilí, radikalismu a náboru teroristických skupin,

I.  vzhledem k tomu, že změna klimatu souvisí s nedostatkem potravin a vody, odlesňováním a degradací půdy a je stále více označována za hlavní hrozbu mezinárodní bezpečnosti a stability,

J.  vzhledem k tomu, že lidé nucení opustit své domovy v důsledku rozsáhlých katastrof vyvolaných změnou klimatu potřebují pomoc a ochranu; vzhledem k tomu, že však stávající právo o uprchlících nepřiznává klimatickým uprchlíkům právo na mezinárodní ochranu,

K.  vzhledem k tomu, že v některých regionech, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a z ní vyplývající ztrátou biologické rozmanitosti, jako je např. Sahel, se migrace stala jediným způsobem přizpůsobení se měnícímu se klimatu,

L.  vzhledem k tomu, že někteří migranti mohou být také žadateli o azyl a mohou potenciálně získat oficiální postavení uprchlíka,

M.  vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace nejen závažným způsobem ohrožuje životy migrantů, ale je velmi často spojeno také s nejhorším porušováním lidských práv, včetně otrocké práce, sexuálního vykořisťování, zneužívání dětí a genderového násilí; vzhledem k tomu, že kroky, jež činí EU a které zabraňují tomuto zneužívání a slouží k ochraně migrantů, včetně nelegálních migrantů, by v situacích ohrožení měly být posíleny s cílem zvýšit jejich účinnost,

N.  vzhledem k tomu, že převaděčství má dopad na téměř každou zemi světa; vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace, z níž se bohužel stal výnosný obchod pro organizovaný zločin, může také být spojeno s pašováním zbraní a obchodováním s lidmi a drogami; vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace může být jedním ze zdrojů financování radikálních a teroristických skupin a zvyšuje u migrantů pravděpodobnost, že se stanou obětí organizovaných zločineckých skupin a sítí extremistů,

O.  vzhledem k tomu, že politiky EU by měly věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším migrantům, zejména nezletilým osobám bez doprovodu,

P.  vzhledem k tomu, že nelegální migrace má dopad na řízení migrace a integrační kapacitu, a to jak přijímajících, tak i tranzitních zemí; vzhledem k tomu, že v určitých případech by to mohlo v tranzitních zemích narušit udržitelnost a perspektivy rozvoje místních trhů práce a ještě více prohloubit nestabilitu,

Q.  vzhledem k tomu, že očekávaný demografický růst jak v zemích původu, tak v zemích tranzitu, zejména v Maghrebu, Mašreku a v celé severní Africe, by mohl mít negativní dopad na vyhlídky na hospodářský růst a vytváření pracovních míst, a zhoršit tak sociální a hospodářskou situaci v těchto zemích, nebudou-li učiněna nezbytná politická a hospodářská rozhodnutí; vzhledem k tomu, a že tato situace společně s nedostatečnými demokratickými principy povede k vnitřnímu napětí a nestabilitě, jak ukázaly nedávné demonstrace v Tunisku, Alžírsku, Egyptě a několika dalších zemích arabského světa, a následně ke zvýšení migračních toků a k dalšímu tlaku na integrační kapacity přijímajících zemí,

R.  vzhledem k tomu, že by se EU vzhledem k současným demografickým trendům měla naléhavě zamyslet nad tím, jak moc chce v nadcházejících letech otevřít své hranice migračním tokům ze zemí původu a tranzitu s cílem kompenzovat jejich vnitřní demografický růst a a s ním související sociální napětí, což jim pomůže udržet si vnitřní stabilitu, a kolik je třeba investovat do obnovených hospodářských programů pro tyto země, včetně programů zaměřených na investice a tvorbu pracovních míst,

S.  vzhledem k tomu, že by měla být přijata opatření s cílem zabránit novým vlnám rasismu a xenofobie v přijímajících a tranzitních zemích,

T.  vzhledem k tomu, že migrace do EU je pouze součástí mnohem širšího migračního jevu Jih-Sever a Jih-Jih; vzhledem k tomu, že geografická blízkost zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství (EPS) k EU a zároveň výrazný rozdíl standardů v migračních zákonech mezi některými zeměmi EPS a státy EU mohou pro tyto země vytvořit konkurenční výhodu, posílit jejich postavení tranzitních zemí a omezit jejich angažovanost a povinnosti potenciální přijímající země,

U.  vzhledem k tomu, že by EPS měla aktivněji podporovat schopnost států sousedících s EU řídit migraci,

V.  vzhledem k tomu, že nedávný rychlý vývoj v Egyptě a dalších zemích severní Afriky a Blízkého východu by mohl vést ke zvýšení legálních i nelegálních migračních toků do Evropy,

W.  vzhledem k tomu, že napětí mezi zeměmi původu a tranzitu a mezi přijímajícími a tranzitními zeměmi, jež se týká řízení migračních toků, by se mohlo v budoucnu stát zdrojem potenciálního konfliktu a sporů, nebude-li uplatňována harmonizovanější, koordinovanější a účinnější migrační politika; vzhledem k tomu, že však koordinovanější a komplexnější přístup k řízení migrace může posílit respekt k lidské důstojnosti všech migrantů, kteří mohou potenciálně přispět k uspokojení potřeby pracovní síly v tranzitních a cílových zemích a podpořit rozvoj v zemích původu; vzhledem k tomu, že koordinovanější a komplexnější přístup k řízení migrace by měl zajistit plné dodržování lidských práv migrantů, kteří se mohou nacházet v situaci ohrožení,

X.  vzhledem k tomu, že legální a transparentní převody finančních prostředků mohou hrát potenciálně pozitivní roli při podpoře hospodářského rozvoje a že by se měla věnovat zvláštní pozornost zajištění práva migrantů na podporu jejich rodin a na investování v jejich zemích,

Y.  vzhledem k tomu, že Evropská unie potřebuje vytvořit účinnou a moudrou migrační politiku podobnou té, která je uplatňována v Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu; vzhledem k tomu, že nestabilita v sousedních regionech EU vytvoření takové politiky ohrožuje,

Z.  vzhledem k tomu, že zahraniční politika EU může pozitivně doplňovat a posílit politiky EU v oblasti migrace a musí hledat řešení všech zdrojů nestability v zemích původu a vést aktivní dialog s tranzitními zeměmi o jednotných standardech vycházejících z lidských práv, pokud jde o jejich vnitrostátní právní předpisy o přistěhovalectví, čímž se vytvoří rovné podmínky, aby přijímající i tranzitní země dodržovaly stejná pravidla a nabídly migrantům stejnou úroveň ochrany; vzhledem k tomu, že odlišná úroveň rozvoje tranzitních zemí vyžaduje poskytnutí finanční pomoci EU s cílem pomoci jim dosáhnout standardů srovnatelných se standardy zemí EU,

AA.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka zdůraznila důležitost komplexního přístupu k otázkám bezpečnosti a stability, jehož prostřednictvím strategie rozvoje a vytváření udržitelných hospodářských vyhlídek mohou doplňovat a dále posilovat operace zaměřené na udržování a budování míru, což vytváří podmínky pro dlouhodobější stabilitu a bezpečnost,

AB.  vzhledem k tomu, že nová struktura zahraniční politiky, jež vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou, a vytvoření ESVČ skýtají příležitost k rozvoji velmi cenné synergie mezi zahraniční a obrannou politikou na jedné straně a EPS a politikou rozvojové spolupráce na straně druhé, jako vzájemně se doplňující a propojené dimenze a strategie; vzhledem k tomu, že nová struktura rovněž umožňuje, aby svou roli v rámci vnějších vztahů EU hrála kulturní diplomacie; vzhledem k tomu, že tyto synergie by již měly být vzaty v úvahu ve fázi programování,

AC.  vzhledem k tomu, že je potřeba rozlišovat mezi migranty, žadateli o azyl a uprchlíky,

1.  vítá nedávné návrhy Komise ohledně legální migrace osob, které nežádají o azyl, a naléhavě ji vyzývá, aby připravila další nástroje k zavedení společné přistěhovalecké politiky a usměrňování ekonomické migrace za účelem podpory ekonomického a sociálního pokroku v přijímajících a tranzitních zemích a zemích původu a aby zlepšením integrace migrantů posílila sociální soudržnost; zdůrazňuje, že v zájmu předcházení nelegální migraci je nutné náležitě informovat o možnostech legálního přistěhovalectví do EU, lépe využívat systémy EU pro legální přistěhovalectví, objasňovat, jaké jsou v EU současné vyhlídky a příležitosti, vyvracet falešné sliby obchodníků s lidmi, a snižovat tak zisky plynoucí z organizovaného zločinu a obchodování s lidmi a založené na potřebě lidí opustit domov; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na ochranu zranitelných skupin a osob (zejména žen a dětí), které se často stávají obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, a naléhavě ji vyzývá, aby ve třetích zemích zřizovala střediska informující o možnostech migrace do EU; vyzývá však k přístupu založeném na rovnováze mezi podporou legální migrace do EU a zajišťováním dostatečné schopnosti EU migranty přijímat a úspěšně integrovat;

2.  připomíná, že náležitě řízená legální migrace může třetím zemím přinést i užitek ve formě prostředků, které přistěhovalci zasílají do svých zemí původu; mimoto zdůrazňuje, že je důležité podporovat iniciativy určené k prosazování účasti migrantů na projektech rozvoje a odborné přípravy, které probíhají v zemích jejich původu;

3.  žádá, aby členské státy spolupracovaly se zeměmi mimo EU s cílem zajistit okamžitou dostupnost informací týkajících se legální migrace, jakož i aktivní podporu této migraci;

4.  je přesvědčen, že nucená migrace je mimo jiné důsledkem selhávajícího hospodářství, chudoby, porušování lidských práv, zhoršování stavu životního prostředí, rostoucích rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi, občanských válek, bojů o kontrolu nad nerostnými zdroji a politického pronásledování;

5.  podporuje analýzu a politickou linii místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky zdůrazňující nutnost komplexního a jednotného přístupu založeného na strategiích cíleného rozvoje a ochrany lidských práv jako dalšího důležitého nástroje zahraniční politiky EU pro řešení otázek stability a bezpečnosti a zvýšení efektivity operací zaměřených na udržení a budování míru; v této souvislosti žádá o posílení úlohy agentury FRONTEX v zájmu lepší kontroly migračních toků; domnívá se, že v souvislosti s novou strukturou zahraniční politiky, která vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou a s vytvořením ESVČ je třeba upevnit další interinstitucionální dialog a uvažovat o základech a cílech tohoto komplexního přístupu – zejména pokud jde o cílené programování a partnerství se zeměmi, které jsou příjemci pomoci –, jež mohou nastolit udržitelný proces demokratizace, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv a hospodářský růst, a tím posílit bezpečnost a stabilitu;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula stálý monitorovací systém, který by sledoval veškerou činnost agentury FRONTEX spojenou s řízením migračních toků; domnívá se, že v celém aktualizovaném znění nařízení o agentuře FRONTEX by se měl odrážet rozměr operací této agentury týkající se lidských práv, především práva opustit vlast, zákazu navracení a práva žádat o azyl; vítá úspěšnou činnost agentury FRONTEX a její spolupráci s členskými státy zaměřenou na uplatňování společného evropského azylového systému a vítá rovněž zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu; domnívá se, že má-li být obzvláště dotčeným členským státům poskytnuta potřebná podpora, musí mít činnost a operace agentury FRONTEX a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu stabilní a trvalý charakter; zdůrazňuje, že pokud má být dosaženo účinnější koordinace politik a rozdělení zátěže, je nezbytné, aby mezi všemi členskými státy EU panovala větší solidarita, zejména s nejzranitelnějšími státy;

7.  konstatuje, že na pozadí rostoucího multilateralismu s několika mezinárodními hráči a hlavními dárci – jako jsou EU, USA, Japonsko, Čína a případně, v delším časovém horizontu, další země skupiny BRIC, jako např. Brazílie a Indie – jsou společným cílem a hlavním předpokladem globálního hospodářského růstu stabilita a bezpečnost; dále konstatuje, že naléhavé úkoly v oblasti stability a bezpečnosti jsou takové, že v době rozpočtových omezení vyžadují nejen relevantní zdroje, ale i úspory z rozsahu a koordinované úsilí; domnívá se, že by se mělo uvažovat o zahájení aktivního dialogu mezi EU, USA, Japonskem a Čínou a mezinárodními finančními institucemi, pokud jde o koordinované geografické a tematické strategie týkající se bezpečnosti, stability a politiky podpory, jež by usilovaly o větší kolektivní využívání pákového efektu a vyváženější, cílenější a efektivnější alokaci zdrojů při spravedlivém sdílení zátěže; domnívá se – rovněž s ohledem na nedávnou revizi zahraniční pomoci poskytované Bílým domem, která zdůraznila význam koordinace podpory s ostatními hlavními dárci –, že prvním důležitým krokem k takovým úvahám by mohl být summit mezi EU a USA o posílení spolupráce v oblasti humanitární a rozvojové pomoci s cílem stanovit z transatlantické perspektivy společné oblasti zájmu a základy koordinace politik;

8.  naléhá na Komisi, aby zajistila, že veškeré dohody o zpětném přebírání osob podepsané EU a jejími členskými státy plně respektují lidská práva a zásadu nenavracení a neohrožují žádné osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu;

9.  konstatuje, že je-li uprchlíkům poskytnuto útočiště v sousedních zemích, jsou s ním spojené značné výhody, a vyzývá EU, aby to považovala za svou prioritu;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že na světě je v současné době přibližně 38 nestabilních států (seznam nefunkčních států za rok 2010, Fund for Peace) a v nich 1 miliarda obyvatel zasažených problémy spojenými s nestabilitou (Světová banka); konstatuje, že nestabilní státy jsou nejvíce ohroženy vnitřními a vnějšími politickými i hospodářskými otřesy a že nestabilita těchto států podněcuje k migraci;

11.  domnívá se, že podpora politicky a hospodářsky nestabilních států, které jsou jedním z potenciálních zdrojů nelegální migrace a způsobují napětí, pokud jde o bezpečnost a stabilitu, by měla vždy zahrnovat – kromě rozpočtové pomoci a podpory a strategií na zajištění a upevnění stability – přímé investice a strategie přístupu na trh EU, strategie rozvoje venkova a zajišťování potravin, podporu rozvojových cílů tisíciletí, politiky zaměřené na tvorbu pracovních míst, rozvoj infrastruktury, podporu malých a středních podniků, poskytování mikroúvěrů a strategie, jejichž cílem je podpora demokratizace a řádné správy věcí veřejných, sociální začleňování, posilování postavení žen, menšin a znevýhodněných skupin a etnická a náboženská tolerance, čímž se pro potenciální migranty zmaximalizují místní perspektivy a alternativy; pevně věří, že takové strategie musí být založeny na aktivním partnerství, které se opírá o zásadu předání kontroly a pravomocí zemím přijímajícím pomoc, ale i na cílech, přesných časových plánech a jasných podmínkách pro jejich dosažení, které byly společně definovány dárcovskými zeměmi, a na kritériích a přísně dodržovaných standardech odpovědnosti; zdůrazňuje, že základním kritériem v tomto rámci financovaných programů by měla být přidaná hodnota, a to jak na regionální, tak i na místní úrovni, a mělo by se tudíž zajistit, aby tyto programy podstatně přispívaly k rozvoji místní ekonomiky;

12.  zdůrazňuje, že jakýkoli výzkum a analýza budoucích migračních trendů a forem migrace, jako je migrace krátkodobá, cirkulační či sezónní, by měly zohlednit možné impulzy k migraci v zemích původu, jako je politická nebo hospodářská krize či dopad změny klimatu;

13.  vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby na vnitrostátní i mezinárodní úrovni podnikly kroky, kterými by země původu migrantů vybídly k přijímání a uplatňování opatření a politik, jež umožní sociální, ekonomický a demokratický rozvoj, a jejich občané / státní příslušníci tak nebudou nuceni odejít;

14.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby za účelem rozvoje a demokratizace zemí původu a s cílem řešit problémy spojené s migrací již u zrodu vynaložila více úsilí a prosazovala právní stát;

15.  vybízí k tomu, aby byla po vzoru pilotního projektu v Bamaku v Mali (CIGEM) zřizována střediska pro informace a řízení v oblasti migrace mimo EU, která by třetím zemím patřícím k zemím původu či tranzitu migrantů pomáhala vypracovat migrační politiku reagující na obtížnou situaci potenciálních migrantů a migrantů po návratu do země původu, nabízela poradenství k otázkám legálního přistěhovalectví, pracovních příležitostí a životních podmínek v cílové zemi a usnadňovala zájemcům o migraci profesní přípravu na pracovišti; žádá Komisi, aby příslušnému výboru EU předkládala pravidelné zprávy o nových iniciativách týkajících se zřizování těchto středisek;

16.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed Parlament zdůraznil, že by EU neměla váhat s uplatněním sankcí, pokud státy nedodržují své závazky v oblasti správy věcí veřejných a lidských práv přijaté v rámci obchodních dohod, vyzval orgány EU, aby přísně dbaly na dodržování zásady podmíněnosti stanovené v dohodě z Cotonou, a zdůraznil, že Evropský rozvojový fond i finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci musí při poskytování pomoci dodržovat stejná kritéria podmíněnosti; zdůrazňuje, že podobná kritéria podmíněnosti by se měla kromě rozvojové a humanitární pomoci vztahovat i na další pomoc poskytovanou EU, včetně makrofinanční pomoci poskytované prostřednictvím úvěrů MMF a úvěrových operací EIB programů EBRD, a že taková pomoc by měla vycházet z partnerství, společných cílů, hodnot a loajality a měla by být schopna naplnit očekávání dárců i příjemců pomoci; zdůrazňuje dále, že by aktivní podpora ze strany EU pro přijímající země měla být účinná a zaměřená na výsledek a že by měly být respektovány základní hodnoty EU; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Komisi, aby při utváření podoby finanční pomoci EU a v dvoustranných vztazích s jednotlivými zeměmi, které jsou příjemci této pomoci, dbaly na dodržování základních hodnot EU a loajality vůči ní; je přesvědčen, že by na úrovni EU měl být zahájen proces zvažování týkající se základů a oblasti působnosti kritérií podmíněnosti pro finanční pomoc EU;

17.  vítá ustanovení o lidských právech ve všech dvoustranných dohodách EU a podporuje začlenění zásady podmíněnosti do obchodních dohod s rozvojovými zeměmi prostřednictvím obecného systému preferencí; uznává, že tato zásada podmíněnosti není vždy uplatňována, neboť Komise se zdráhá uvalit sankce vůči rozvojovým zemím, které nedodržují přijaté závazky v oblasti lidských práv, řádné správy věcí veřejných a demokratizace; naléhá na Komisi, aby uvažovala o sankcích, kdykoli to bude potřeba, avšak žádá ji, aby ještě před jejich přijetím důkladně posoudila dopady takových sankcí na obyvatelstvo přijímajících zemí;

18.  domnívá se, že politiky podobné těm, které jsou uplatňovány u zemí původu, by měly být uplatňovány i u tranzitních zemí, například pokud jde o strategie snižování chudoby, přímé investice a přístup na trh a kladení důrazu na programy zaměstnanosti, které mohou zajistit efektivní sociální začleňování v dlouhodobém časovém horizontu, stabilizaci vnitřního trhu práce a zvýšit dlouhodobý potenciál tranzitních zemí;

19.  domnívá se, že EU a její členské státy musí při řízení nelegálních migračních toků plně respektovat práva žadatelů o azyl a zdržet se přijímání jakýchkoli opatření, která by odrazovala potenciální uprchlíky od žádostí o ochranu;

20.  vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus pro sdílení odpovědnosti za přijímání žadatelů o azyl a posuzování jejich žádostí, ale také za boj proti nelegální migraci, dva fenomény, které neúměrně zatěžují některé členské státy z důvodu jejich zeměpisné polohy či demografické situace;

21.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla monitorovací systém, který by sledoval, zda jsou při vstupních (a předvstupních) kontrolách v rámci Schengenského hraničního kodexu dodržována práva uprchlíků a žadatelů o azyl, a který by umožňoval bezodkladně zjistit případné slabiny;

22.  zdůrazňuje význam volebních pozorovatelských misí EU jako důležitého kroku v každém procesu demokratizace a nastolení řádné veřejné správy, a je přesvědčen, že tyto mise by měly být součástí širšího rámce podpory dlouhodobého demokratizačního procesu; naléhá na vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby posílila monitorovací postupy a mise za účelem kontroly, zda jsou doporučení pozorovatelských misí prováděna, a v tomto ohledu zdůrazňuje, že je zásadní zajistit přiměřenou kontrolu provádění těchto doporučení; zdůrazňuje význam mediace a předcházení konfliktům a význam strategií zaměřených na řešení těchto konfliktů a budování institucí a kapacit pro regionální organizace, jakými jsou např. Africká unie (AU), která hraje důležitou úlohu při operacích, jejichž cílem je udržování a budování míru; je přesvědčen, že podpora pro AU by měla zahrnovat vytvoření kapacit k ostraze hranic a poskytovat pomoc všem migrantům v situacích ohrožení; domnívá se, že efektivní posilování regionálních organizací, jako jsou AU, Unie pro Středomoří či Východní partnerství, jako šiřitelů regionálního míru a stability podpoří regionální integraci a vznik přeshraničních ekonomických zón;

23.  konstatuje, že bylo dosaženo pokroku při provádění globálního přístupu k migraci, jehož cílem je podpora komplexního partnerství se zeměmi původu a tranzitu a podpora synergií mezi migrací a rozvojem; zdůrazňuje potřebu dále zlepšovat používání hlavních nástrojů globálního přístupu k migraci (partnerství mobility, migrační mise, migrační profily, platformy pro spolupráci); zdůrazňuje trvající potřebu učinit z cílů migrační politiky ústřední otázku politického dialogu se zeměmi původu a tranzitu, jakož i potřebu posílit politickou soudržnost v tomto ohledu, zejména s rozvojovou politikou; zastává názor, že by měla být provedena racionalizace různých dialogů, přičemž by zároveň měly být posíleny synergie mezi migrací a rozvojem; domnívá se, že by mělo být vynaloženo více úsilí na podporu rozvojových projektů v zemích původu a tranzitu, které zvyšují životní úroveň těchto zemí a regulační a institucionální kapacity a zlepšují jejich infrastrukturu, s cílem účinně řídit migrační toky a zároveň zajistit respektování mezinárodních standardů ochrany a uplatňování zásady nenavracení;

24.  zdůrazňuje významnou úlohu Světového fóra o migraci a rozvoji, jež představuje strukturovaný rámec pro podporu posíleného dialogu a spolupráce mezi vládními i nevládními aktéry, včetně občanské společnosti;

25.  vyjadřuje politování nad skutečností, že za současných okolností bylo jediným možným řešením pozastavení dohody o spolupráci mezi EU a Libyí, a zastává názor, že toto pozastavení by mělo být odvoláno, jakmile bude ustanovena nová přechodná vláda, jež bude ochotna podpořit demokratické provádění této dohody při dodržování lidských práv, přičemž cílem bude poskytovat finanční pomoc africkým zemím v zájmu vytvoření schůdných alternativních řešení k migraci, ale i účinnějšího libyjského systému pro řízení pracovní migrace, a to maximalizací dovedností migrantů, kteří se již v zemi nacházejí, zvýšením schopnosti Libye přilákat a sociálně a ekonomicky začlenit migranty do společnosti, zejména pokud jde o migranty ze zemí na jejích jižních hranicích, a vybudováním základů účinného systému řízení migrace v Libyi; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU musí využít svého vlivu a přesvědčit Libyi k tomu, aby umožnila návrat UNHCR do této země; domnívá se, že by dohody o programu spolupráce v oblasti migrace měly být uzavřeny i s dalšími zeměmi v geografické blízkosti EU s tím, že by pak bylo možné poskytovat v souladu s mezinárodními dohodami podporu nestabilním státům v jejich okolí;

26.  poznamenává, že Frontex nemůže být při řešení současné humanitární krize v severní Africe hlavním nástrojem pro zvládání následných migračních toků z tohoto regionu, a žádá EU, aby navrhla okamžité a koordinované řešení, které bude součástí ucelené, dlouhodobé strategie pro politické změny a nestabilní státy, jež bude řešit základní příčiny migračních toků; naléhá na Radu, aby předložila akční plán sdílení zátěže vycházející ze zásady solidarity uvedené v článku 80 SFEU, jenž by pomohl znovuusídlit uprchlíky z tohoto regionu a poskytovat pomoc vysídleným osobám v souladu s ustanoveními uvedenými ve směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími; naléhavě Radu vyzývá, aby pokročila s přijetím společného azylového systému EU a dokončila postupy spolurozhodování týkající se vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování a Evropského uprchlického fondu pro období 2008–2013, jak to Evropský parlament doporučil v květnu 2010; připomíná, že členské státy mají povinnost dodržovat zásadu nenavracení;

27.  zdůrazňuje, že Evropský parlament má klíčový význam při upevňování svobody a demokracie v sousedních zemích; v tomto ohledu je přesvědčen, že by Evropský parlament měl pečlivě monitorovat demokratický proces v jižním Středomoří, a navrhuje proto vést pravidelně strukturovaný dialog ad hoc s vysokou představitelkou / místopředsedkyní Komise, v jehož rámci bude hodnocen vývoj v tomto regionu a následně budou vytýčeny krátkodobé a dlouhodobé cíle a stanovena relevantní potřebná podpůrná opatření;

28.  trvá na tom, že by v rámci revidované evropské politiky sousedství (EPS) měla být skutečná pozornost věnována dialogu o lidských právech a demokracii; je přesvědčen, že prodemokratická hnutí a demonstrace a jejich brutální potlačování orgány v zemích, jako je Tunisko a Egypt, ukazují, že dialog o demokracii a lidských právech v rámci EPS není účinný;

29.  vítá dokončení jednání o readmisní dohodě EU a Turecka a vyzývá k úspěšnému dokončení všech fází nezbytných k tomu, aby všechny strany mohly tuto dohodu začít co nejdříve a v plném rozsahu provádět;

30.  vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou spolupráci se zeměmi tranzitu a původu nelegálních migrantů v rámci dohod, které EU uzavřela nebo které se chystá uzavřít, ale i v rámci dvoustranných dohod podepsaných členskými státy a třetími zeměmi s cílem zastavit nelegální migraci a podpořit dodržování práva ve prospěch migrantů a obyvatel členských států i zemí původu;

31.  domnívá se, že pro účinné plánování, přijímání, uplatňování a hodnocení migrační politiky má zásadní význam harmonizace statistik souvisejících s migrací, dosažená ve spolupráci s členskými státy; podtrhuje význam Evropské migrační sítě, která by mohla být v této oblasti významným přínosem;

32.  zdůrazňuje, že jsou naléhavě zapotřebí konzistentní, ucelené a srovnatelné statistické údaje o migrujícím obyvatelstvu, jelikož neustálé změny migrujícího obyvatelstva a povaha současných migračních toků staví tvůrce politik před skutečně náročný úkol, k jehož řešení potřebují spolehlivé údaje a informace, o něž mohou svá rozhodnutí opírat;

33.  vyzývá Komisi, aby zvážila – v rámci probíhajícího přezkumu EPS – možnost poskytnutí specifického financování k vypracování obnovených, spolehlivých ekonomických programů v zemích spadajících pod EPS, a to včetně programů zaměstnanosti; domnívá se, že se zeměmi spadajícími pod EPS by měl být projednán plán sladění jejich vnitrostátních právních předpisů v oblasti migrace se standardy EU, včetně standardů týkajících se lidských práv, jako je právo na azyl, systém ochrany pro nelegální migranty a rovná práva pro všechny migranty; vybízí k uzavření dalších dohod o partnerství týkajících se mobility se zeměmi EPS, a to vedle těch, které již byly uzavřeny s Moldavskem a Gruzií;

34.  požaduje vytvoření komplexní migrační politiky, jež by byla propojena se všemi rozvojovými strategiemi a nástroji a založena na vysoké míře politické a operativní solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, partnerství, sdílené odpovědnosti a společného úsilí prostřednictvím společných zásad a konkrétních kroků, jakož i na hodnotách zakotvených v Lisabonské smlouvě;

35.  vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní přístup k legální migraci a aby při tom zohlednila potřebu pracovní síly pro evropský trh práce a kapacitu každého členského státu pro přijímání a integraci migrantů; je přesvědčen, že společná politika EU v oblasti legální migrace může být stimulem jak pro evropské hospodářství, tak pro hospodářství zemí původu;

36.  je toho názoru, že dohody s třetími zeměmi, které se týkají několika členských států EU, by měly být vyjednány na evropské úrovni v plném souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie;

37.  vyzývá orgány a instituce EU a její členské státy, aby účinněji koordinovaly dárcovskou pomoc, aby mohl být zaručen komplexnější a udržitelnější přístup k řízení migračních toků;

38.  naléhavě žádá, aby byla rozvojová pomoc oddělena od řízení migračních toků a aby tato pomoc nebyla podmiňována návratem migrantů; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU by měla usilovat o odstraňování příčin migrace, jako jsou chudoba, změna klimatu a hlad;

39.  zdůrazňuje přínos, který by mohly mít Unie pro Středomoří a iniciativa východního partnerství při řešení otázky migrace a jejích důsledků; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise a členské státy, aby vynaložily větší úsilí pro dosažení plně fungující Unie pro Středomoří; je přesvědčen, že otázka migračních toků by měla být prioritou činnosti v rámci Unie pro Středomoří a iniciativy východního partnerství;

40.  žádá Evropskou unii, aby zvážila kroky vedoucí k přizpůsobení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, Evropského rozvojového fondu a nástroje pro humanitární pomoc tak, aby tyto nástroje mohly posílit pozitivní vliv migrace na podporu lidského rozvoje a demokracie v nestabilních státech;

41.  požaduje, aby bylo v rámci migrační politiky EU vynaloženo více úsilí na podporu koherence politik v zájmu rozvoje a aby nedocházelo k využívání oficiální rozvojové pomoci na politiky, jejichž cílem je odrazování od migrace a kontrola migrace způsobem, který porušuje lidská práva migrantů; domnívá se však, že by tato pomoc měla být využívána k podpoře účinného rozvoje, který omezí migraci způsobenou chudobou, politickou nestabilitou a politickým útlakem;

42.  vítá prohlášení z Tripolisu vydané na konci třetího summitu Afrika-EU, které opětovně potvrzuje nezbytnost společného úsilí zaměřeného na skutečný stav a výzvy spojené s migrací a na spojitost migrace a rozvoje;

43.  požaduje účinnější partnerství s institucemi podporujícími regionální a ekonomickou integraci, což může rovněž přispět k nalezení trvalých, dlouhodobých řešení problémů spojených s migračními toky jih-jih;

44.  zdůrazňuje, že by Komise měla důkladněji prozkoumat migraci jih-jih, k níž dochází z důvodu klimatických podmínek, a zjistit, kolika lidí se týká a jaké jsou nejohroženější regiony, migrační toky a kapacity hostitelských zemí; žádá také o podporu výzkumné kapacity rozvojových zemí;

45.  zdůrazňuje, že v zájmu snížení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí je třeba začlenit migraci do národních rozvojových strategií partnerských zemí;

46.  vítá vytvoření Pozorovacího střediska AKT pro migraci jako užitečný nástroj pro poskytování údajů tvůrcům politik v zemích AKT a nástrojů ke zlepšení jejich národních migračních strategií a rovněž vítá návrh na vytvoření střediska pro sledování migrace, které by soustavně podrobně sledovalo všechny záležitosti spojené s migračními toky v Latinské Americe a podléhalo dohledu a koordinaci Nadace Evropa – Latinská Amerika a Karibik;

47.  doporučuje, aby byly finanční zdroje na posílení provázanosti migrace a rozvoje přidělovány efektivněji; uznává, že je nutné zlepšit systémy doplňkové a včasné mobilizace jednotlivých nástrojů EU pro financování vnější činnosti;

48.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení udržitelných řešení pro vysídlené osoby a uprchlíky je třeba posílit strategie zaměřené na návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD); uznává důležitost koordinované humanitární reakce, která by měla předcházet funkční rozvojové politice v zemích v postkonfliktní situaci;

49.  vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby investovala do odborných poznatků a stanovila jasný mandát pro zaměstnance na úrovni ředitelství i delegací s cílem dosáhnout lepší koordinace mezi tematickým programem v oblasti migrace a azylu a geografickými programy finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci;

50.  žádá, aby byla vyjasněna úloha ESVČ a úloha generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid a aby byly koordinovány jejich kroky; naléhavě žádá, aby vedoucí úlohu ve fázi plánování migrační politiky mělo generální ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid;

51.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění koherentnějšího a účinnějšího plánování v souvislosti se strategickými dokumenty týkajícími se jednotlivých zemí a regionů je důležité se poučit ze zkušeností nabytých v rámci tematického programu v oblasti migrace a azylu, pokud jde o politický dialog na státní úrovni;

52.  naléhá, aby bylo posíleno úsilí zaměřené na snížení negativních účinků „odlivu mozků“ a hromadného odchodu odborníků, které zasahují zejména klíčové obory jako zdravotnictví a školství; zdůrazňuje, že je důležité podporovat „získávání mozků“, programy asistovaného návratu a cirkulační migrace, regulaci náborových praktik a budování kapacit například prostřednictvím rozvoje odborné přípravy; žádá Komisi, aby prověřila, zda jsou programy pro cirkulační migraci užitečným nástrojem a jaké typy cirkulace (jednorázová/opakovaná, krátkodobá/dlouhodobá, spontánní/řízená) by pro rozvojové i rozvinuté země mohly přinést nejlepší výsledky;

53.  vyzývá Komisi, aby při přípravě nových nástrojů pro vnější činnost na období po roce 2013 zajistila, aby navrhovaná struktura umožňovala synergie a vzájemné posilování mezi pilířem pro rozvoj a pilířem pro bezpečnost a stabilitu a umožnila rychlé poskytování prostředků na mimořádné situace a obnovu, rychlou reakci při poskytování pomoci migrantům v situacích ohrožení, zejména ve zvlášť zranitelných situacích, jak je tomu například už žen a nezletilých osob bez doprovodu, specifické programy, jejichž cílem je zajistit aktivní podporu menšinám, které se mohou ocitnout v situaci ohrožení, a na podporu opatření ke zmírnění důsledků změny klimatu a uchování hospodářského a sociálního prostředí postižených komunit;

54.  žádá, aby byla při vytváření politik zohledňována specifická situace zranitelných skupin, jako jsou ženy, děti a lidé se zdravotním postižením, a aby byla proto vybudována příslušná infrastruktura, např. nemocnice, školy a vzdělávací zařízení, a zajištěna sociální, psychologická a administrativní podpora;

55.  upozorňuje na významnou úlohu, kterou v úspěšné integraci migrantů v EU, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, sehrávala rehabilitační střediska pro oběti mučení; s obavami připomíná rozhodnutí o postupném ukončování financování těchto středisek v EU v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby financování těchto středisek nebylo snižováno a nebylo ponecháno pouze v rukou členských států;

56.  žádá Komisi, aby zveřejnila externí hodnocení regionálních programů ochrany a zahájila diskusi o tom, zda v těchto programech pokračovat;

57.  s ohledem na mise SZBP/SBOP je přesvědčen, že – jak rovněž zdůraznila vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise – je důležité doplnit strategie v oblasti bezpečnosti a stability ad-hoc podporou strategií v oblasti rozvojové pomoci a lidských práv s cílem zajistit, aby byly příčiny nejistoty a nestability v dlouhodobém horizontu odstraněny; v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že takový komplexní přístup vyžaduje nejen lepší koordinaci prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost, ale také dodatečné ad-hoc rozpočtové prostředky pro tyto podpůrné strategie;

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsednictví Rady Evropské unie, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, EIB, vládám a parlamentům členských států EU, vládám a parlamentům států, které jsou kandidáty na přistoupení, vládám a parlamentům členských států EURONEST a EUROMED, ministerstvu zahraničí USA, EBRD, Světové bance, MMF, Africké unii, Panafrickému parlamentu, Mezinárodní organizaci pro migraci a UNHCR.

(1) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.
(3) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1.
(4) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
(5) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.
(6) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(7) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0020.
(9) Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 17.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2010)0327.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0496.


Úloha žen v zemědělství a ve venkovských oblastech
PDF 310kWORD 77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech (2010/2054(INI))
P7_TA(2011)0122A7-0016/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 2 a 3, a na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 8, 153 a 157,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013)(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o postavení žen ve venkovských oblastech EU(3),

–  s ohledem na závěry semináře na téma „Ženy v trvale udržitelném rozvoji venkovského světa“, který se na pozvání španělského předsednictví EU konal ve dnech 27. až 29. dubna 2010 ve městě Cáceres(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(5),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0016/2011),

Multifunkčně pojaté venkovské oblasti

A.  vzhledem k tomu, že hospodářsky udržitelný rozvoj venkovských oblastí a dlouhodobá a udržitelná funkčnost hospodářských celků je v Evropě prioritou, a vzhledem k tomu, že by se měl udržitelným způsobem využívat a budovat konkrétní potenciál méně osídlených agrárních oblastí tak, aby se zajistilo jejich stálé osídlení,

B.  vzhledem k tomu, že – podle rámcových podmínek – mohou hospodářsky a kulturně samostatné regiony s fungujícím regionálním cyklem stabilněji reagovat na globální změny,

C.  vzhledem k tomu, že výkonné a multifunkčně zaměřené zemědělství je nezanedbatelným základem pro udržitelné rozvojové strategie a pro rozsáhlé podnikatelské jednání v mnoha regionech, a vzhledem k tomu, že tento potenciál v rámci procesu výraznější diverzifikace hospodářské činnosti není dosud všude vyčerpávajícím způsobem využíván,

D.  vzhledem k tomu, že venkovské oblasti jsou obzvláště postiženy stárnutím obyvatelstva, nízkou hustotou osídlení a vysídlováním některých oblastí,

E.  vzhledem k tomu, že vlivem demografické změny, stěhování do jiných oblastí a celkového snížení podílu žen v obyvatelstvu některých venkovských oblastí nemůže být se stávající infrastrukturou ve venkovských oblastech již dostatečně zajištěno poskytování zboží a služeb denní potřeby v místě bydliště, základní lékařská a ošetřovatelská péče, předškolní, školní, profesní a akademické vzdělávání a školení a dostatečná nabídka kultury a využití volného času, příp. poskytování zboží a služeb selhává z ekonomických důvodů,

F.  vzhledem k tomu, že ze 26,7 milionů osob pracujících v zemědělství v Evropské unii je 42 % žen a nejméně jedna pětina zemědělských hospodářství (přibližně 29 %) je řízena ženami,

G.  vzhledem k tomu, že významný přínos žen k rozvoji místní komunity se odpovídajícím způsobem neodráží v jejich účasti na příslušných rozhodovacích procesech,

H.  vzhledem k tomu, že princip rovnosti žen a mužů je základním požadavkem strategie Evropa 2020 a měl by být podporován, aby se zvýšilo aktivní zapojení žen do ekonomických a sociálních činností a zaručilo dodržování lidských práv,

Ženy v životě a hospodářství na venkově

I.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s hospodářskou a společenskou změnou se postavení žen na venkově v minulých desetiletích změnilo a diferencovalo a ženy v neposlední řadě samy tuto změnu také iniciovaly a uskutečnily, přičemž se sociální a hospodářská situace žen mezi jednotlivými členskými státy i v samotných těchto státech výrazně liší,

J.  vzhledem k tomu, že ženy v moderní společnosti v souvislosti se svým osobním rodinným a profesním zázemím zastávají multifunkční úlohu a právě v této různorodé roli dokáží také podstatně přispívat k pokroku a inovacím na všech hospodářských úrovních a ke zvýšení kvality života, zejména ve venkovských oblastech,

K.  vzhledem k tomu, že zejména ve venkovských oblastech zajišťují péči o rodinu a o starší občany často ženy,

L.  vzhledem k tomu, že na základě dlouholetých snah v oblasti politiky týkající se žen a intenzivní veřejné podpory vzdělání, poradenství a iniciativ zakládajících výdělečnou činnost atd. v rámci druhého pilíře SZP je třeba vyzdvihnout pozoruhodné úspěchy při zlepšování životní situace mužů a žen na venkově,

M.  vzhledem k tomu, že nehledě na výrazný individuální charakter životních situací zůstane hlavní výzvou pro ženy a muže způsob, jak spojit vlastní výdělečnou činnost a zapojení do společenského a kulturního života s odpovědností za rodinu,

N.  vzhledem k tomu, že tato „multifunkční výzva“ může být v podmínkách moderní společnosti řešena pouze s využitím podpůrných služeb, dodavatelských zařízení a struktur, které musí být finančně dostupné a dosažitelné,

O.  vzhledem k tomu, že multifunkční úloha ženy ve venkovských oblastech může významně přispět k tomu, aby se v naší společnosti vžil moderní obraz ženy,

P.  vzhledem k tomu, že poměr zaměstnanosti mužů i žen je ve venkovských oblastech nízký a mnoho žen se nikdy aktivně nezapojí na pracovním trhu, takže nejsou nikdy registrovány jako nezaměstnané a nejsou uvedeny ve statistikách nezaměstnaných,

Q.  vzhledem k tomu, že sociální zabezpečení žen pracujících v zemědělství, včetně manželek zemědělců s dodatečnými příjmy (kombinace příjmů, samostatně nebo částečně samostatně výdělečně činné osoby), jakož i zabezpečení dočasných a migrujících pracovníků je nezanedbatelnou součástí moderního a udržitelného rozvoje venkovských oblastí,

R.  vzhledem k tomu, že majitel zemědělského podniku je jako jediný uveden v bankovních dokumentech a v dokumentech pro účely dotací a nároků a je také jediným, kdo podnik zastupuje v rámci sdružení a skupin,

S.  vzhledem k tomu, že agroturistika, která poskytuje zboží a služby na venkově prostřednictvím rodinných a družstevních turistických podniků, je podnikatelské odvětví, které přináší malá rizika, vytváří pracovní místa, umožňuje skloubení rodinných závazků s prací a motivuje venkovské obyvatelstvo k tomu, aby zůstávalo na venkově,

Venkovské oblasti jako prostor pro život a hospodaření

1.  poukazuje na to, že podpora rovnosti žen a mužů je základním cílem EU a jejích členských států; zdůrazňuje, že je nezbytné zapracovat tento princip do SZP na podporu udržitelného hospodářského růstu a rozvoje venkova;

2.  poukazuje na to, že je třeba usilovat o zajištění životních podmínek ve venkovských oblastech analogicky k městským oblastem přizpůsobených situaci na venkově, aby ženy a jejich rodiny měly důvod na venkově zůstat a mohly tam být úspěšné;

3.  požaduje podporu venkovských oblastí jako mnohostranného prostoru spojujícího život a hospodaření a zároveň zejména využití klíčové role žen a jejich znalostí a schopností;

4.  vyzývá proto Komisi, aby při jednání o příštím víceletém finančním rámci dále nesnižovala objem celkového rozpočtu určený na výdaje v zemědělství;

5.  zdůrazňuje, že rozmanité zemědělské podniky zaměřené na služby (např. dovolená na statku, přímý prodej, sociální služby, jako je péče o seniory a děti, učení na statku v rámci celodenního vzdělávání atd.) jsou důležitými centry dodavatelské infrastruktury ve venkovských oblastech a musí být udržitelným způsobem podporovány prostřednictvím společné zemědělské politiky; vyzývá proto k podpoře takovýchto služeb prostřednictvím SZP, což otevře nové perspektivy a možnosti placených pracovních míst pro ženy a výrazně usnadní skloubení rodinného života a práce;

6.  žádá, aby byly podporovány individuální dynamické strategie rozvoje, což podnítí specifickou kreativitu venkovských subjektů a zároveň se využijí specifické tradiční zdroje každé venkovské komunity;

7.  zdůrazňuje význam životaschopného, dynamického venkovského prostředí s různorodým obyvatelstvem; v této souvislosti zdůrazňuje význam vhodných příležitostí pro rozvoj a výzev pro mladé ženy;

8.  žádá, aby byly rámcové podmínky v zemědělských oblastech uzpůsobeny tak, aby ženy všech generací zůstávaly ve svém vlastním prostředí a mohly přispívat k jeho oživení a rozvoji;

9.  zdůrazňuje význam ujednání o předčasném odchodu zemědělců a pracovníků v zemědělství do důchodu s ohledem na životní podmínky žen ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, které tato ujednání ještě neuplatňují, aby tak učinily;

10.  žádá v této souvislosti o další úsilí o zajištění plošného vybavení venkovských oblastí nejmodernější IT-infrastrukturou, především odpovídajícím širokopásmovým připojením, a o přijetí kroků, které usnadní přístup k informačním a komunikačním technologiím a podpoří rovné příležitosti v tomto přístupu a odpovídající školení o správném používání; poukazuje na to, že špatná úroveň širokopásmového připojení brzdí růst malých podniků v mnoha venkovských oblastech v celé EU; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby dodržely svůj závazek zlepšit širokopásmové připojení ve venkovských oblastech s cílem podpořit konkurenceschopnost;

11.  vyzývá k podpoře a propagaci elektronických forem podnikání, jako je e-business, mezi ženami ve venkovských oblastech, neboť tyto formy podnikání umožňují podnikat bez ohledu na vzdálenost od velkých městských center;

12.  poukazuje na to, že podobně jako v městských oblastech je nezbytné zlepšit kvalitu a dostupnost infrastruktury, zařízení a služeb využívaných každodenně ve venkovských oblastech, aby mohli muži a ženy sladit svůj rodinný a profesní život a aby se ve venkovských oblastech zachovaly komunity; to zahrnuje zařízení pro péči o děti v rámci infrastruktury zemědělských podniků (např. jesle nebo jiná předškolní zařízení v zemědělských podnicích), zdravotní péči, vzdělávací zařízení (a to i pro celoživotní vzdělávání), instituce a péči o seniory a jiné závislé osoby, náhradu v případě nemoci a těhotenství, místní obchody prodávající zboží každodenní spotřeby a zařízení pro volný čas a kulturu; požaduje, aby byly zemědělské politiky nastaveny tak, aby ženy ve venkovských oblastech měly možnost uplatnit svůj potenciál pro dosažení multifunkčního a udržitelného zemědělství;

13.  naléhavě žádá členské státy, aby využívaly strukturální fondy a Fond soudržnosti ke zlepšení nedostatečné dopravní infrastruktury ve venkovských oblastech a k zavedení pozitivních politik na zlepšení dostupnosti dopravních služeb pro všechny, zejména osoby s postižením, neboť doprava zůstává nadále faktorem, který prohlubuje sociální vyloučení a nerovnosti ve společnosti, zejména pokud jde o dopad na ženy;

14.  žádá, aby se subvenční politika pro venkovské oblasti více zaměřila na inovační a udržitelné životní a pracovní podmínky na venkově;

15.  vyzývá orgány Evropské unie, členské státy a regionální a místní orgány, aby podpořily projekty, které poskytují pomoc a poradenství při vytváření inovačních podniků zemědělské prvovýroby na venkově, které budou schopny nabízet nové pracovní příležitosti, zejména pro ženy, a které se zaměří na aktivity jako: zvýšení hodnoty zemědělských produktů a vyhledávání odbytu pro tyto produkty, využití nových technologií a podpora hospodářské diverzifikace dané oblasti a poskytování služeb, které umožní sladění pracovního a rodinného života;

16.  poukazuje na to, že v souvislosti s inovačními typy nabídky by měly být využity kladné zkušenosti získané v rámci ženských projektů ve druhém pilíři SZP (především Axis 3 a program Leader +) a nalezeny příklady osvědčených postupů;

17.  žádá, aby strategie rozvoje venkova kladly důraz na úlohu žen při plnění cílů v rámci strategie Evropa 2020, zejména pokud jde o iniciativy, které se zaměřují na inovaci, výzkum a vývoj;

18.  vítá v této souvislosti projekty ESF/EQUAL, jejichž cílem je zabývat se postavením žen v zemědělství a venkovských oblastech a toto postavení zlepšit;

19.  žádá, aby nové nařízení o EZFRV stanovilo zvláštní opatření na podporu žen v programovém období 2014–2020, což by mělo pozitivní dopad na zaměstnanost žen ve venkovských oblastech;

Ženy v hospodářství na venkově

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k shromažďování údajů o hospodářské a sociální situaci žen a o jejich podnikatelské činnosti ve venkovských regionech, jež by měly výpovědní hodnotu, a aby co nejlépe vyhodnotily již existující údaje (např. prostřednictvím Eurostatu) s cílem přizpůsobit jim politická opatření,

21.  je přesvědčen, že musí být zachováno a rozvíjeno konkrétní vzdělávání a poradenství pro ženy týkající se podmínek ve venkovských oblastech, zejména pokud jde o finanční řízení zemědělských podniků;

22.  domnívá, že je třeba usilovat o celoevropskou síť žen (nebo síť ženských svazů) ve venkovských oblastech, a poukazuje na úspěchy, jichž bylo dosaženo díky opatřením druhého pilíře SZP;

23.  uznává důležitou úlohu existujících sítí věnovaných ženám na různých úrovních, zejména pokud jde o místní propagaci venkovských oblastí a způsob, jakým jsou vnímány v očích veřejnosti; upozorňuje, že je třeba zajistit lepší uznání těchto sítí ve společnosti a jejich větší politickou a finanční podporu na místní, národní a evropské úrovni s cílem přispět k zajištění větší rovnocennosti, zejména pokud jde o vzdělávání žen ve venkovských oblastech a iniciování místních rozvojových projektů, včetně kampaní zaměřených na vyšetření, jejichž cílem je včasné stanovení diagnózy rakovinových onemocnění žen (rakoviny čípku, rakoviny prsu atd.); vyzývá členské státy, aby podporovaly posílenou účast žen v politickém procesu, včetně odpovídajícího zastoupení žen v grémiích institucí, podniků a svazů;

24.  požaduje pro ženy odpovídající uplatnění sociálních systémů ve venkovských oblastech, které by zohlednily konkrétní výdělečnou situaci žen a důchodové nároky;

25.  vítá v této souvislosti směrnici 2010/41/EU a vyzývá členské státy, aby tuto směrnici co nejdříve začaly účinně provádět s cílem zajistit, aby:

   manželky a životní partnerky zemědělců získaly sociální ochranu;
   zemědělkyně samostatně výdělečně činné a manželky zemědělců měly zajištěny odpovídající příspěvky v mateřství;

26.  upozorňuje na to, že zejména v zemědělských oblastech jsou žádoucí udržitelné strategie pro zachování profesních dovedností žen, které se rozhodnou přerušit pracovní činnost v zájmu péče o rodinu nebo proto, aby se věnovaly péči o jinou osobu; požaduje, aby se umožnilo sladění pracovního a rodinného života, aby se ženy mohly podílet na různých formách práce a aby tato jejich možnost zůstala zachována a mohla se dále rozvíjet;

27.  poukazuje na skutečnost, že diverzifikace zemědělství je stále důležitějším aspektem venkovského hospodářství; poukazuje na to, že úloha žen při zakládání, rozvoji a řízení projektů zemědělské diverzifikace je důležitá;

28.  žádá o podporu podnikatelského ducha a iniciativ žen, zejména prosazováním vlastnictví žen, sítí podnikatelek a zavedení takových podmínek ve finančním odvětví, aby měly venkovské podnikatelky (včetně samostatně a částečně samostatně výdělečných žen s nižším příjmem a mladých žen) možnost přístupu k investicím a půjčkám, aby se jim tak zajistilo lepší postavení na trhu a umožnilo se jim budovat stabilní hospodářskou podnikatelskou činnost; také požaduje, aby byla přijata opatření na zlepšení podnikatelského přístupu a podnikatelských dovedností žen s cílem podpořit jejich zastoupení v řídících orgánech podniků a asociací;

29.  žádá příslušné vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby podporovaly zapojení žen do místních skupin, které se věnují různým činnostem, a do rozvoje místních partnerství v rámci programu Leader, a aby také zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů v rámci správních rad;

Ženy v zemědělství

30.  požaduje, aby byly u rozvojových strategií jednotlivých podniků a regionů výrazněji zohledňovány agrární a nezemědělské profesní dovednosti žen; zdůrazňuje význam kvalifikace a školení zemědělkyň a dalších žen ve venkovských oblastech jakožto výrobců a podnikatelů a vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s regionálními a místními orgány, venkovskými organizacemi a sdruženími žen a zemědělců a společně s nimi vytvářely pobídky, které budou podporovat účast žen v pracovním procesu, odstraní diskriminaci žen v zaměstnání a zlepší vzdělávání žen, a to také zpřístupněním postgraduálního vzdělávání a specializovaných kurzů ve vzdělávacích zařízeních, a dále aby navrhly odpovídající opatření v oblasti rozvoje venkova v rámci osy 3 programu rozvoje venkova a podporovaly stávající iniciativy; poukazuje na to, že tato opatření přispějí v boji proti sociálnímu vyloučení ve venkovských oblastech a že riziko chudoby je výraznější u žen než u mužů;

31.  žádá o podporu politických snah podpořit úlohu žen v zemědělství tím, že jim bude fakticky a právně usnadněno vykonávání podnikatelské zemědělské činnosti, také s ohledem na vlastnictví podniku, aby se na základě své podnikatelské spoluodpovědnosti blíže podílely na právech a povinnostech podniků, k nimž mimo jiné patří zastupování zájmů na zemědělských grémiích a účinný podíl na všech podnikových příjmech;

32.  žádá, aby ženským a zemědělským organizacím, které hrají důležitou úlohu při podpoře a zavádění nových rozvojových programů a diverzifikaci, byla poskytnuta podpora takovým způsobem, aby ženy mohly aplikovat nové nápady s cílem diverzifikovat výrobu a poskytování služeb ve venkovských oblastech;

33.  je toho názoru, že je nezbytné, aby v rámci nadcházející reformy SZP byly zohledněny a upřednostněny potřeby žen ve venkovských oblastech a úloha žen pracujících v zemědělství, a to s ohledem na přístup k určitým službám a podpoře v souladu s teritoriálními potřebami jednotlivých členských států;

34.  je přesvědčen, že by ženy měly být ve střednědobém horizontu přiměřeně zastoupeny ve všech politických, hospodářských a sociálních grémiích, aby se do rozhodovacích procesů začlenily způsoby, jakými problematiku vnímají ženy i muži, zdůrazňuje důležitost zavedení specifických opatření ve prospěch žen s cílem zajistit, aby ženy byly rovnoměrně zastoupeny v těchto orgánech;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám zajistily lepší přístup k půdě a půjčkám s cílem podpořit usídlení žen ve venkovských oblastech a jejich zapojení do zemědělského sektoru;

36.  žádá o shrnutí dosavadních strategií sociálního zabezpečení žen v zemědělství (rolnice, pracovnice v zemědělství, sezónní pracovnice atd.), včetně provádění směrnice 2010/41/EU, v závislosti na konkrétní vlastnicko-právní a daňově-právní situaci v jednotlivých zemích, a o poskytnutí těchto zkušeností k rozvoji odpovídajícího sociálního zabezpečení žen v zemědělství v členských státech;

37.  zdůrazňuje se, že evropské politiky týkající se životních podmínek žen ve venkovských oblastech musí také zohlednit životní a pracovní podmínky imigrantek zaměstnaných v zemědělství jako sezónní pracovnice, zejména pokud jde o vhodné ubytování, sociální ochranu, zdravotní pojištění a zdravotní péči; zdůrazňuje, že je nezbytné ocenit práci žen v co nejvyšší možné míře;

38.  vyzývá Komisi, aby do své souhrnné zprávy, které má být zveřejněna v roce 2011 podle čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), začlenila hloubkovou analýzu dopadu přijatých opatření s ohledem na situaci žen ve venkovských oblastech;

o
o   o

39.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 55, 25.2.2006, s. 20.
(2) Úř. věst. L 277 E, 21.10.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. C 66 E, 20.3.2009, s. 23.
(4) Dokument Rady 09184/2010.
(5) Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.


Financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech
PDF 239kWORD 86k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech (2010/2104(INI))
P7_TA(2011)0123A7-0054/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Protokol č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě a na Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, které jsou připojeny ke smlouvě o přistoupení, a na článek 30 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie.

–  s ohledem na nařízení Rady o provádění Protokolu č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě(1), o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku(2) a o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku („program Kozloduj“)(3),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných zařízení z provozu (KOM(2007)0794) a na doprovodný dokument „Údaje o finančních prostředcích na vyřazování jaderných zařízení z provozu“ (SEK(2007)1654),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0054/2011),

A.  vzhledem k tomu, že tři kandidátské země EU – Litva, Slovensko a Bulharsko – provozovaly staré jaderné elektrárny, o nichž bylo rozhodnuto, že budou zavřeny, a během jednání o přistoupení byla stanovena data předčasného uzavření bloků těchto tří jaderných elektráren,

B.  vzhledem k tomu, že EU uznala, že předčasné uzavření a následné vyřazení bloků těchto tří jaderných elektráren z provozu představuje významnou finanční a hospodářskou zátěž, kterou příslušné členské státy nemohou nést pouze samy, ustanovily smlouvy o přistoupení i následná nařízení Rady o provádění těchto smluv finanční pomoc pro příslušné členské státy; vzhledem k tomu, že však nebylo jasně rozhodnuto, zda by pomoc měla pokrývat veškeré náklady na vyřazení elektráren z provozu nebo kompenzovat všechny hospodářské důsledky; připomíná, že Bulharsko a Slovensko zůstávají i v současné době čistými vývozci elektřiny,

C.  vzhledem k tomu, že pomoc je určena na opatření v následujících oblastech:

   vyřazení z provozu (přípravné práce pro uzavření elektráren, podpora regulačních orgánů, příprava dokumentace nezbytné k vyřazení elektráren z provozu a vydání licencí, bezpečná údržba a dohled po jejich uzavření, zpracování odpadu, uskladnění odpadu a vyhořelého paliva a dekontaminace, demontáž),
   energetika (modernizace a ekologičtější provoz stávajících zařízení, nahrazení výrobní kapacity odstavených bloků, zlepšení zabezpečení dodávek energie a zvýšení energetické účinnosti a další opatření přispívající k nezbytné restrukturalizaci a modernizaci energetické infrastruktury),
   sociální dopady (podpora zaměstnanců elektrárny při udržování vysoké úrovně bezpečnosti po uzavření elektrárny a před její demontáží a přeškolení zaměstnanců na nové úkoly při vyřazování elektrárny z provozu),

D.  vzhledem k tomu, že pomoc byla zahájena před přistoupením a předtím, než byly příslušné bloky uzavřeny, a v mezinárodních fondech na podporu vyřazování jaderných elektráren z provozu se nashromáždily finanční prostředky, zatímco administrativní přípravy nadále pokračovaly,

E.  vzhledem k tomu, že vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jejich odpadem představuje technicky složitou operaci, která si žádá značné finanční zdroje a nese s sebou environmentální, technickou, sociální a finanční odpovědnost,

1.  konstatuje, že Litva, Slovensko i Bulharsko splnily své závazky vyplývající ze smlouvy o přistoupení a příslušné bloky ve třech jaderných elektrárnách včas uzavřely: blok 1 jaderné elektrárny Ignalina byl odstaven dne 31. prosince 2004 a blok 2 dne 31. prosince 2009; blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 byl odstaven dne 31. prosince 2006 a blok 2 dne 31. prosince 2008; bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj byly odstaveny dne 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 dne 31. prosince 2006;

2.  připomíná také, že se všechny tři členské státy pokusily znovu projednat své politické závazky ohledně odstavení reaktorů, což vedlo ke zpožděním v tomto procesu;

3.  připomíná existenci právního základu pro poskytování finanční pomoci; připomíná, že částky jsou stanovovány každoročně prostřednictvím rozhodnutí Komise na základě individuálních výročních kombinovaných programových dokumentů, což umožňuje zajistit kontrolu nad vývojem a financováním schválených projektů;

4.  konstatuje, že z důvodu omezených zkušeností EU a údajů v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu bylo o finanční pomoci rozhodnuto, aniž by existovala možnost jasně stanovit finanční strop; konstatuje, že podmínky pro stanovení stropů nebyly konkrétně určeny ani poté, co byly připraveny plány a strategie pro vyřazení elektráren z provozu, což vedlo k tomu, že o další finanční pomoci muselo být rozhodováno v jednotlivých fázích a případ od případu;

5.  domnívá se, že cílem pomoci Společenství je podpořit tyto tři členské státy v tom, aby unesly finanční a hospodářskou zátěž způsobenou pevně stanovenými daty předčasného uzavření elektráren a pokrýt náklady na mnoho nezbytných činností spojených s jejich vyřazením z provozu, investovat do energetických projektů s cílem omezit energetickou závislost a napomoci ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s vyřazením těchto elektráren z provozu; konstatuje však, že ve všech třech případech přesáhly náklady na vyřazení elektráren z provozu výši plánované pomoci EU a pravděpodobně také přesáhnou původní odhady; konstatuje také, že velká část finančních prostředků byla použita na energetické projekty, a ne na hlavní cíl finanční pomoci, kterým je vyřazení jaderných elektráren z provozu;

6.  domnívá se, že koncept solidarity Evropské unie účinně přispívá ke zmírnění hospodářských dopadů předčasného uzavření elektráren na odvětví energetiky; konstatuje však, že v době přípravy této zprávy bylo samotné vyřazování elektráren z provozu stále ještě v počáteční fázi;

7.  konstatuje, že v zájmu bezpečnosti a zdraví všech lidí v Evropě by měla být vyřazení dotčených jaderných elektráren z provozu přisouzena nejvyšší důležitost;

8.  obává se, že nedostatek finančních zdrojů na opatření pro vyřazování jaderných elektráren z provozu jejich vyřazování z provozu zpozdí a ohrozí životní prostředí a lidské zdraví;

9.  zdůrazňuje, že pro vyřazení těchto předčasně odstavených bloků třech uvedených jaderných elektráren z provozu je maximálně důležitá otázka bezpečnosti; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby to měly na paměti při příjímání všech budoucích rozhodnutí o vyřazování jaderných zařízení z provozu obecně a zejména v případě těchto tří programů na vyřazení z provozu; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající koordinaci s členskými státy a stanovila přesné harmonogramy pro dokončení projektů;

10.  s obavami konstatuje, že podrobné plány na vyřazení elektráren z provozu, které jsou součástí tří příslušných programů na vyřazení z provozu, ještě nebyly dokončeny, neexistují proto dostatečné informace o harmonogramech, nákladech na jednotlivé projekty ani o zdrojích financování; naléhavě tedy vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby plány dokončily, a Komisi, aby o tom podala zprávu a aby pro projekty na vyřazování elektráren z provozu poskytla podrobné dlouhodobé finanční plánování; vyzývá Komisi, aby jasně popsala zaměření finančních prostředků EU nezbytných k dosažení těchto plánů;

11.  vyzývá Komisi, aby se zabývala způsoby, jak změnit metody EU v oblasti financování operací na vyřazování jaderných zařízení z provozu s ohledem na strategie používané v členských státech a jejich správních strukturách a jak zjednodušit pravidla pro správu souvisejících finančních prostředků tak, aby neměla negativní dopad na zajištění a bezpečnost těchto operací;

12.  konstatuje, že chybí jasné rozdělení odpovědnosti mezi účastníky procesu financování a účastníky procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu; domnívá se, že by Komise měla mít hlavní odpovědnost za provádění pomoci EU a že by mělo být zavedeno společné řízení s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj;

13.  domnívá se, že pro účely přidělování zakázek by bylo vhodné uplatňovat kritérium vzájemnosti v rámci Společenství zvýhodňující evropské podniky, a zejména uplatňovat zásady uvedené v článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími mimo jiné v odvětví energetiky;

14.  připomíná, že celková finanční pomoc Evropské unie třem příslušným členským státům do konce roku 2013 činí 2 847,78 milionu EUR; zdůrazňuje, že přestože mezi jadernými elektrárnami existují rozdíly, zejména pokud jde o skladování paliva, programy v zásadě používají tutéž technologii; připomíná však, že existují však výrazné rozdíly v přidělených částkách: Ignalina (2 bloky) – 1 367 milionů EUR; Bohunice (2 bloky) – 613 milionů EUR; a Kozloduj (4 bloky) 867,78 milionů EUR;

15.  připomíná – podle údajů dostupných na konci roku 2009 – odlišnou situaci členských států, pokud jde o vyplacené částky: celkem 1 367 milionů EUR, vyčleněno 875,5 milionů EUR (64,04 %), vyplaceno 760,4 milionů EUR (55,62 %), Bohunice: celkem 613 milionů EUR, vyčleněno 363,72 milionů EUR (59,33 %), vyplaceno 157,87 milionů EUR (25,75 %), Kozloduj: celkem 867,78 milionů EUR, vyčleněno 567,78 milionu EUR (65,42 %), vyplaceno 363,149 milionů EUR (41,84 %), převážně z důvodu odlišného harmonogramu pro uzavření jaderných elektráren;

16.  domnívá se, že je nezbytné, aby byly fondy spravovány a jejich zdroje využívány s absolutní transparentností; uznává význam řádného a transparentního řízení finančních zdrojů s náležitým externím dohledem pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na energetickém trhu; doporučuje v této oblasti transparentnost a zapojení veřejnosti;

17.  bere na vědomí následující dokončené audity a hodnocení: „Hodnocení v polovině období týkající se pomoci pro vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku“ (2007); interní audity všech tří programů provedené EK v roce 2007; audity agentury pro centrální řízení projektů, které provedl Evropský účetní dvůr (EÚD) v roce 2008 a 2009 a týkaly se jaderné elektrárny Ignalina; audit EÚD při přípravě prohlášení o věrohodnosti účtů na rok 2008; studie proveditelnosti EÚD uskutečněná v roce 2009; dále bere na vědomí tyto probíhající činnosti: sdělení Komise očekávané na začátku roku 2011, externí finanční audit EK fondu BIDSF, úplný audit výkonnosti prováděný EÚD a týkající se všech tří programů;

18.  domnívá se, že s ohledem na významný objem souvisejících finančních prostředků, nezkušenost při využívání fondů, neznámé faktory, které se objevily během procesu, množství následných změn, přizpůsobování a přidělování dodatečných částek, se počet a zaměření provedených auditů zdá být nedostatečný; lituje skutečnosti, že hodnocení Komise v polovině období týkající se pomoci při vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku ze září 2007, nezahrnovalo také Bulharsko (které v té době již pomoc dostávalo);

19.  lituje skutečnosti, že Komise neposkytuje Evropskému parlamentu výroční zprávy o využívání finančních zdrojů, které byly vyčleněny na vyřazení jaderných elektráren z provozu; vyzývá proto Komisi, aby sledovala a každoročně podávala Parlamentu zprávu o zlepšeních při využívání finančních prostředků i o tom, zda je pravděpodobné, že nashromážděné finanční prostředky na vyřazení těchto konkrétních bloků tří jaderných elektráren z provozu budou využity během tří následujících let;

20.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu a ujistila se, že existuje možnost přidělovat prostředky na budoucí projekty na vyřazení jaderných zařízení z provozu do roku 2013, zejména proto, že licence na vyřazení jaderných zařízení z provozu budou v případě Bohunic vydány v červenci 2011 a v případě Kozloduje na konci roku 2011 a na konci roku 2012;

21.  vyzývá Komisi, aby předtím, než budou přiděleny jakékoli další finanční prostředky EU, poskytla srovnávací informace o provádění původních a revidovaných harmonogramů pro různé fáze procesů vyřazování jaderných elektráren z provozu i o opatřeních v energetické a sociální oblasti;

22.  vyzývá Komisi, aby podala zprávu o konkrétních zlepšeních, které přineslo ustavení řídícího výboru členských států, k němuž došlo v roce 2007 s cílem podpořit Komisi při provádění programů pomoci, a aby popsala procedurální změny, jež se od té doby uskutečnily;

23.  konstatuje, že audit EÚD stále probíhá; navrhuje, že by tento audit měl napomoci při stanovování cílů využívání finančních prostředků a zjišťování účinnosti tohoto využívání, hledání proveditelných návrhů do budoucna i při hodnocení výše dalších finančních prostředků nutných pro vyřazení jaderných zařízení z provozu; vzhledem k tomu, že se jedná o úplný audit výkonnosti, měl by osvětlit:

   zda byly finanční prostředky využity k zamýšleným účelům,
   zda byly řádně koncipovány a dodrženy postupy pro zadávání zakázek,
   zda přidělené finanční prostředky přispívají ke zvýšení bezpečnosti při vyřazování jaderných elektráren z provozu,
   zda postupy pro zadávání zakázek zajistily, že zúčastněné společnosti budou poskytovat bezpečnost na úrovni norem EU,
   zda existují činnosti, jimiž se zabývá úřad OLAF,
   zda došlo k řádné koordinaci mezi třemi existujícími programy, aby bylo možné účinně využít odborných znalostí získaných během dříve připravovaných a financovaných projektů; v jakém směru se programy na vyřazování jaderných zařízení z provozu překrývají (existuje například několik podobných projektů týkajících se skladování, kvalifikace zaměstnanců apod., které mohly být přeneseny z jedné elektrárny do druhé, což by vedlo k úsporám);

24.  navrhuje, aby, pokud jde o budoucí činnosti, které mají být v období 2007–2013 financovány z přidělených prostředků EU, byly vyjasněny některé další otázky:

   zda jsou stávající plány a strategie již úplné, nebo zda stále existuje možnost přidat nové činnosti a následně i další finanční prostředky,
   zda již byly dokončeny celkové kapacity pro dočasné uskladnění, stejně jako postup pro výběr konečného místa v daném státě pro umístění konečného radioaktivního odpadu, či nikoli,
   zda je ještě třeba, aby byly přiděleny další finanční prostředky na energetické projekty, nebo zda je nezbytné se zaměřit na projekty vyřazování jaderných zařízení z provozu,
   zda v případě, že tomu tak dosud nebylo, by zkušenosti a projekty využité v případě jedné jaderné elektrárny měly být využity také v případě ostatních elektráren;

25.  s obavami konstatuje, že neexistuje tým koordinátorů a odborníků EU, který by se zabýval všemi třemi projekty a díky němuž by se s programem pro vyřazování jaderných zařízení z provozu nakládalo jako s jedním balíčkem založeným na zkušenostech EU, což by umožnilo součinnost mezi všemi třemi případy;

26.  zdůrazňuje, že je nutná větší koordinace těchto tří programů, aby se zajistilo lepší plánování činností a vzájemné sdílení získaných zkušeností; domnívá se, že tato zkušenost může být užitečná pro celou Evropskou unii, jelikož reaktory se na konci své životnosti vyřazují všude; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby vytvořily a shromáždily osvědčené postupy v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a zajistily co nejlepší využití získaných zkušeností a údajů v jiných členských státech, které mají jaderné elektrárny;

27.  vyzývá Komisi, aby zřídila koordinační tým, jehož úkolem by bylo:

   dohlížet na vypracování závěrečného plánu s jasným harmonogramem,
   dohlížet na využití finančních prostředků, které byly dosud přiděleny,
   zjistit, zda má EU v tomto procesu i nadále hrát nějakou úlohu, a pokud ano, přesně stanovit míru tohoto zapojení,
   rozhodovat o úkolech, včetně stanovení úlohy Evropské banky pro obnovu a rozvoj, a dohled nad dokončením procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu;

28.  konstatuje, že při financování operací spojených s vyřazováním jaderných zařízení z provozu by měla být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“ a že provozovatelé jaderných zařízení by měli již během produktivního života jaderného zařízení zajistit vyčlenění finančních zdrojů, které budou dostačovat k pokrytí budoucích nákladů na vyřazení jaderného zařízení z provozu;

29.  konstatuje, že předčasné uzavření reaktorů zabránilo plánovanému nashromáždění potřebných částek v příslušných vnitrostátních fondech, které měly pokrýt veškeré náklady spojené s vyřazením daných jaderných elektráren z provozu;

30.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na různé strategie používané jednotlivými členskými státy prozkoumala možné způsoby harmonizace přístupů k financování vyřazování jaderných zařízení z provozu v rámci EU, aby bylo zajištěno včasné shromáždění nezbytných finančních zdrojů, aniž by však byla narušena bezpečnost procesu vyřazování z provozu;

Jaderná elektrárna Ignalina

31.  vítá skutečnost, že většina projektů v oblasti energetické účinnosti a zajišťování dodávek elektřiny, které jsou součástí programu Ignalina, se v současné době realizuje, nebo jsou již dokončeny;

32.  s obavami konstatuje, že v případě klíčových projektů řízení infrastruktury pro nakládání s odpady (sklad vyhořelého paliva a projekt na uskladnění odpadu) došlo k významným zpožděním, která způsobila dodatečné náklady oproti původním odhadům; konstatuje, že časová rezerva v systému je téměř vyčerpána a že zpoždění mohou mít dopad na kritická místa celého plánu na vyřazení elektrárny z provozu, což by mělo za následek odpovídající nárůst nákladů; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o výsledcích přehodnocení harmonogramu projektu;

33.  konstatuje, že významná část finančních prostředků byla přidělena na energetické projekty, že je stále zapotřebí velkého množství finančních prostředků pro vyřazení elektrárny zařízení z provozu a vnitrostátní prostředky na pokrytí těchto nákladů nestačí – ve státním fondu pro vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu se dosud nashromáždilo pouze něco přes 100 milionů EUR (přitom jen technické náklady na vyřazení elektrárny z provozu se pohybují od 987 milionů EUR do 1300 milionů EUR) a významná část těchto financí byla použita na jiné projekty než na vyřazování elektrárny z provozu; vyzývá, aby byla v tomto ohledu přijata příslušná opatření, zejména ze strany daného členského státu;

Jaderná elektrárna Bohunice

34.  vítá pokrok, k němuž došlo v programu zaměřeném na jadernou elektrárnu Bohunice;

35.  konstatuje, že přestože je pomoc Společenství určena na vyřazení jaderné elektrárny, a zejména reaktorů elektrárny V1, z provozu a na zabezpečení dodávek, nevyčlenil vnitrostátní jaderný fond žádné specifické zdroje financování na probíhající projekt vyřazování elektrárny A 1 z provozu;

36.  konstatuje, že při provádění některých projektů na vyřazení elektrárny z provozu, jako je rekonstrukce systému fyzické ochrany areálu, historický projekt na zpracování odpadu a výstavba dočasného skladu radioaktivního odpadu v Bohunicích, došlo k významným zpožděním; naléhavě vyzývá Komisi a slovenskou stranu, aby přijaly opatření, jimiž budou předcházet zpožděním a zamezí ohrožení plánovaného pokroku prací na vyřazení elektrárny z provozu;

Jaderná elektrárna Kozloduj

37.  vítá celkově dobré technické a finanční výsledky programu Kozloduj i přezkum strategie pro vyřazování bloků 1 až 4 z provozu – tato strategie byla změněna z původní strategie odložené demontáže na strategii okamžité postupné demontáže;

38.  s obavami bere na vědomí poměrně vysoký podíl energetických projektů na přidělených veřejných finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění zbývajících energetických projektů a podala zprávu o jejich výsledcích; vyzývá, aby ve zbývajícím období programu Kozloduj došlo k nárůstu podílu projektů souvisejících s vyřazováním elektrárny z provozu a zpracováním odpadu;

39.  zdůrazňuje, že je třeba, aby existovala komplexní administrativní koordinace mezi státním podnikem pro radioaktivní odpad, který je v současnosti odpovědný za bloky 1 a 2, a jadernou elektrárnou Kozloduj, která odpovídá za bloky 3 a 4; vyzývá bulharskou stranu, aby analyzovala sdílené řízení a v této souvislosti včas provedla nezbytná opatření s cílem zlepšit stávající situaci anebo aby pro bloky 1 až 4 zavedla společné řízení;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a také vládám Bulharska, Litvy a Slovenska.

(1) Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 10.
(2) Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. L 189, 13. 7.2010, s. 9.
(4) Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 31.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Česká republika – UNILEVER
PDF 292kWORD 46k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/010 CZ/Unilever, Česká republika) (KOM(2011)0061 – C7-0055/2011 – 2011/2044(BUD))
P7_TA(2011)0124A7-0060/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0061 – C7-0055/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení o EGF),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0060/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, jež mají poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich opětovném začleňování na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost EGF dočasně rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EGF měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji,

D.  vzhledem k tomu, že Česká republika požádala o pomoc v souvislosti s 634 případy ztráty zaměstnání (pomoc má být zaměřena na všechny z nich) v podniku Unilever ČR, spol. s.r.o. činném v maloobchodním odvětví v regionu NUTS II Střední Čechy,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EGF,

1.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EGF; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost EP o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o prostředky z EGF spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EGF; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů EGF dojde k dalšímu zkvalitnění postupů;

2.  připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EGF, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může EGF hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce; vyzývá však k vyhodnocení dlouhodobé integrace těchto pracovníků na trhu práce, která je přímým důsledkem opatření financovaných z EGF;

3.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EGF má být zajištěno, aby EGF podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EGF nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření na restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.  vyjadřuje politování nad skutečností, že nařízení o EGF ve své stávající podobě nevyžaduje prošetření finančního zdraví, možných daňových úniků či situace ohledně státní podpory u nadnárodních společností, jejichž restrukturalizace opravňuje uvolnění prostředků z EGF; domnívá se, že by tento problém měl být řešen v rámci nadcházejícího přezkumu nařízení o EGF, aniž by však byl ohrožen přístup propuštěných pracovníků k tomuto fondu;

5.  konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EGF, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu vyzývá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařadila komparativní hodnocení těchto údajů;

6.  vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EGF 04 05 01; připomíná že EGF byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;

7.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

8.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/010 CZ/Unilever, Česká republika)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí 2011/233/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití ***I
PDF 569kWORD 262k
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté dne 5. dubna 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití (KOM(2008)0854 – C7-0062/2010 – 2008/0249(COD))
P7_TA(2011)0125A7-0028/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn takto(1):

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení – pozměňující akt
Nadpis
Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití
Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (přepracované znění)
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 1
(1)  Podle nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, by zboží dvojího užití (včetně softwaru a technologií) mělo při vývozu ze Společenství podléhat účinné kontrole.
(1)  Podle nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000 pozměněného nařízením Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití1, by zboží dvojího užití (včetně softwaru a technologií) mělo při vývozu z Unie, při jeho tranzitu přes Unii, nebo pokud je dodáváno do třetí země na základě zprostředkovatelských služeb poskytovaných zprostředkovatelem se sídlem v Unii, podléhat účinné kontrole._________
1 Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 2
(2)  Je žádoucí dosáhnout jednotného a konzistentního uplatňování kontrol v celém Společenství s cílem zabránit nekalé hospodářské soutěži mezi vývozci ve Společenství a zajistit účinnost bezpečnostních kontrol ve Společenství.
(2)  Je žádoucí dosáhnout jednotného a konzistentního uplatňování kontrol v celé Unii s cílem zabránit nekalé hospodářské soutěži mezi vývozci v Unii, dosáhnout harmonizace oblasti působnosti všeobecných vývozních povolení a podmínek jejich používání a zajistit účinnost bezpečnostních kontrol v Unii.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 3
(3)  Komise ve svém sdělení ze dne 18. prosince 2006 nastínila myšlenku vytvoření nových všeobecných vývozních povolení Společenství s cílem zjednodušit současnou právní úpravu, podpořit konkurenceschopnost průmyslu a vytvořit rovné podmínky pro všechny vývozce ve Společenství při vývozu některého zboží do některých míst určení.
(3)  Komise ve svém sdělení ze dne 18. prosince 2006 nastínila myšlenku vytvoření nových všeobecných vývozních povolení Unie s cílem zjednodušit současnou právní úpravu, podpořit konkurenceschopnost průmyslu a vytvořit rovné podmínky pro všechny vývozce v Unii při vývozu některého zboží do některých zemí určení.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Dne 5. května 2009 Rada přijala nařízení (ES) č. 428/2009. V souladu s tím bylo nařízení (ES) č. 1334/2000 zrušeno s účinkem od 27. srpna 2009. Příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1334/2000 se nadále použijí pouze pro žádosti o vývozní povolení podané před 27. srpnem 2009.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 4
(4)  Aby mohla být vytvořena nová všeobecná vývozní povolení Společenství pro vývoz některého necitlivého zboží dvojího užití do některých necitlivých zemí, je třeba změnit příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1334/2000 a doplnit nové přílohy.
(4)  Aby mohla být vytvořena nová všeobecná vývozní povolení Unie pro vývoz některého specifického zboží dvojího užití do některých konkrétních zemí, je třeba změnit příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 428/2009 a doplnit nové přílohy.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 5
(5)  Příslušné orgány členského státu, v němž je usazen vývozce, by měly mít možnost nepovolit použití všeobecných vývozních povolení Společenství podle tohoto nařízení vývozci sankcionovanému za přestupek spojený s vývozem, který lze potrestat odnětím práva používat tato povolení.
(5)  Příslušné orgány členského státu, v němž je usazen vývozce, by měly mít možnost nepovolit použití všeobecných vývozních povolení Unie podle tohoto nařízení vývozci sankcionovanému za přestupek spojený s vývozem, který lze potrestat odnětím práva používat tato povolení.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 6
(6)  Nařízení (ES) č. 1334/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
(6)  Nařízení (ES) č. 428/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (ES) č. 428/2009
Čl. 13 – odst. 6
2a)  V článku 13 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
'6.  Veškerá oznámení požadovaná podle tohoto článku se provádějí bezpečnými elektronickými prostředky, včetně bezpečného systému, který je zřízen v souladu s čl. 19 odst. 4.„
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 2 b (nový)
Nařízení (ES) č. 428/2009
Čl. 19 – odst. 4
2b)  V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
'4.  Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro dvojí užití zřízenou na základě článku 23 stávajícího nařízení zavede bezpečný a zašifrovaný systém výměny informací mezi členskými státy a, je-li to vhodné, Komisí. Evropský parlament je informován o rozpočtu tohoto systému, jeho rozvoji, dočasné i konečné struktuře a fungování a o nákladech na tuto síť.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 2 c (nový)
Nařízení (ES) č. 428/2009
Článek 23 - odst. 2a (nový)
2c)  V článku 23 se doplňuje nový odstavec za odstavec 2, který zní:
'2a.  Předseda Koordinační skupiny pro dvojí užití předkládá Evropskému parlamentu výroční zprávu o činnosti, hodnocených otázkách a konzultacích skupiny a dále seznam vývozců, zprostředkovatelů a zúčastněných subjektů, s nimiž konzultovala.'
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 2 d (nový)
Nařízení (ES) č. 428/2009
Článek 25
2d)  Článek 25 se nahrazuje tímto:
'Článek 25
Přezkum a podávání zpráv
1.   Každý členský stát uvědomí Komisi o právních a správních předpisech přijatých k provedení tohoto nařízení, včetně opatření uvedených v článku 24. Komise předá tyto informace ostatním členským státům.
2.   Každé tři roky Komise přezkoumává provádění tohoto nařízení a předkládá Evropskému parlamentu a Radě zevrubnou zprávu o jeho provádění a o hodnocení jeho dopadu, která může zahrnovat návrhy na jeho změnu. Členské státy poskytnou Komisi veškeré příslušné informace pro přípravu zprávy.
3.  Zvláštní oddíly zprávy pojednávají o 
a)  Koordinační skupině pro dvojí užití, přičemž se zabývají její činností, hodnocenými otázkami a konzultacemi a uvádějí také seznam vývozců, zprostředkovatelů a zúčastněných subjektů, s nimiž skupina konzultovala;
b) uplatňování čl. 19 odst. 4 a obsahují zprávu o fázi, jíž bylo dosaženo při zřizování bezpečného a zašifrovaného systému výměny informací mezi členskými státy a Komisí;
c) uplatňování čl. 15 odst. 1, podle něhož musí být příloha I aktualizována v souladu s příslušnými povinnostmi, závazky a všemi jejich změnami, které členské státy přijaly jako členové mezinárodních dohod o nešíření zbraní a kontrole jejich vývozu nebo na základě ratifikace příslušných mezinárodních smluv, včetně Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií, Skupiny jaderných dodavatelů, Wassenaarského ujednání a Úmluvy o zákazu chemických zbraní;
d) uplatňování čl. 15 odst. 2, podle něhož musí být příloha IV, která je součástí přílohy I, aktualizována v souladu s článkem 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, jmenovitě s veřejnou politikou a zájmy členských států v oblasti veřejné bezpečnosti.
V dalším zvláštním oddíle zprávy jsou uvedeny obsáhlé údaje o sankcích, včetně trestních sankcí za případy závažného porušení ustanovení tohoto nařízení, jako je záměrný vývoz určený pro použití v programu vývoje nebo výroby chemických, biologických a jaderných zbraní nebo raketových systémů schopných takové zbraně nést, a to bez povolení vyžadovaného podle tohoto nařízení, nebo padělání či neuvedení určitých informací s cílem získat povolení, které by jinak bylo zamítnuto.
4.  Evropský parlament nebo Rada mohou svolat účelovou schůzi Komise a příslušného výboru Evropského parlamentu nebo Rady, kde by Komise prezentovala a vysvětlila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení.„
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 2 e (nový)
Nařízení (ES) č. 428/2009
Článek 25 a (nový)
2e)  Vkládá se nový článek, který zní:
'Článek 25a
Mezinárodní spolupráce
Aniž by byla dotčena ustanovení týkající se dohod o vzájemné správní pomoci nebo protokolů o celních věcech uzavřených mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, může Komise se třetími zeměmi vyjednat dohody, které stanoví vzájemné uznávání vývozních kontrol u zboží dvojího užití, na něž se vztahuje toto nařízení, a zrušit zejména požadavky na povolení v případě zpětného vývozu v rámci území Unie. Vyjednávání takových dohod se provádí v souladu s postupy stanovenými v čl. 207 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a případně odpovídajících ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Ve vhodných případech, kdy se jedná o projekty financované Unií, může Komise v souladu s příslušnými legislativními rámci Unie nebo dohodami se třetími zeměmi předložit návrhy, aby bylo možné vytvořit ad hoc výbor, jehož členy by byly všechny příslušné orgány členských států a který by mohl rozhodovat o udělování nezbytných vývozních povolení, aby bylo zajištěno řádné fungování daných projektů, jejichž součástí je zboží nebo technologie dvojího užití.„
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIb - Část 3 – odst. 5
5.  Pro účely tohoto povolení se „zásilkou nízké hodnoty“ rozumí zboží, které tvoří jednu vývozní objednávku a odesílá je vývozce jmenovitě uvedenému příjemci v jedné nebo více zásilkách souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 5 000 EUR. Pro tento účel se „hodnotou“ rozumí cena fakturovaná příjemci; není-li určen příjemce nebo nelze-li stanovit cenu, použije se statistická hodnota.
5.  Pro účely tohoto povolení se „zásilkou nízké hodnoty“ rozumí zboží, které tvoří jednu vývozní smlouvu a odesílá je vývozce jmenovitě uvedenému příjemci v jedné nebo více zásilkách souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3 000 EUR. Pokud se ukáže, že transakce nebo akt je součástí jediné ekonomické operace, bere se při posuzování hodnoty tohoto povolení v úvahu hodnota celé operace. Pro tento účel se „hodnotou“ rozumí cena fakturovaná příjemci; není-li určen příjemce nebo nelze-li stanovit cenu, použije se statistická hodnota. Pro výpočet statistické hodnoty se použijí články 28 až 36 nařízení (EHS) č. 2913/92. Nelze-li hodnotu stanovit, povolení se neudělí.
Dodatečné náklady jako balné a náklady na dopravu se mohou z výpočtu hodnoty vyloučit, pouze pokud:
a) jsou uvedeny na faktuře zvlášť; a dále
b) neobsahují žádné dodatečné faktory, které ovlivňují hodnotu zboží.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIB - Část 3 – odst. 5 a (nový)
5a.  Částka v eurech stanovená v čl. 5 se počínaje dnem 31. října 2012 každoročně přezkoumává, aby se vzaly v úvahu změny v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen všech členských států, který zveřejňuje Evropská komise (Eurostat). Tato částka se automaticky upravuje zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu uvedeného indexu během období mezi 31. prosincem 2010 a dnem přezkumu.
Komise informuje Evropský parlament a Radu každoročně o přezkumu a upravené částce uvedené v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 1 – body
1-1)  Toto je všeobecné vývozní povolení v souladu s čl. 6 odst. 1 a vztahuje se na toto zboží:
1-1)  Toto všeobecné vývozní povolení je v souladu s čl. 9 odst. 1 a vztahuje se na toto zboží:
Veškeré zboží dvojího užití uvedené v jakékoli položce v příloze I, kromě zboží vymezeného v odstavci 1-2 níže:
Veškeré zboží dvojího užití uvedené v jakékoli položce v příloze I, kromě zboží vymezeného v odstavci 1-2 níže:
a. pokud zboží bylo dovezeno na území Evropského společenství za účelem údržby nebo opravy a je vyváženo do země odeslání bez jakýchkoli změn svých původních vlastností; nebo
a. pokud zboží bylo dovezeno zpět na celní území Unie za účelem údržby, opravy nebo výměny a je vyváženo nebo zpětně vyváženo do země odeslání bez jakýchkoli změn svých původních vlastností, a to do pěti let ode dne, kdy bylo uděleno původní vývozní povolení; nebo
b. je-li zboží vyváženo do země odeslání výměnou za stejné množství zboží stejné kvality, které bylo dovezeno zpět na území Evropského společenství za účelem opravy nebo záruční výměny.
b. je-li zboží vyváženo do země odeslání výměnou za stejné množství zboží stejné kvality, které bylo dovezeno zpět na celní území Unie za účelem údržby, opravy nebo výměny, a to do pěti let ode dne, kdy bylo uděleno původní vývozní povolení.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 2 – Země určení
Alžírsko, Americké Panenské ostrovy, Andora, Antigua a Barbuda, Argentina, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bhútán, Bolívie, Botswana, Brazílie, Britské Panenské ostrovy, Brunej, Čína, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Faerské ostrovy, Falklandské ostrovy, Fidži, Filipíny, Francouzská Guyana, francouzská zámořská území, Gabon, Gambie, Ghana, Gibraltar, Grenada, Grónsko, Guadeloupe, Guam, Guatemala, Guinea-Bissau, Guyana, Honduras, Chile, Indie, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Jordánsko, Kamerun, Kapverdy, Katar, Komory, Kostarika, Kuvajt, Lesotho, Lichtenštejnsko, Macao, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Martinik, Mauricius, Mexiko, Monako, Montserrat, Namibie, Niger, Nigérie, Nikaragua, Nizozemské Antily, Nová Kaledonie, Omán, ostrovy Turks a Caicos, Panama, Papua-Nová Guinea, Peru, Portoriko, Rovníková Guinea, Rusko, Salvador, Samoa, San Marino, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Singapur, Spojené arabské emiráty, Srí Lanka, Surinam, Svatá Helena, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Thajsko, Tchaj-wan, Togo, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Uruguay, Vanuatu, Venezuela, Zvláštní administrativní oblast Hongkong.
Albánie, Argentina, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Čína (včetně Hongkongu a Macaa), francouzská zámořská území, Chile, Chorvatsko, Indie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kazachstán, Maroko, Mexiko, Rusko, Singapur, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 3 – odst. 1
1.  Toto všeobecné povolení lze použít pouze tehdy, pokud původní vývoz proběhl na základě všeobecného vývozního povolení Společenství nebo pokud příslušné orgány členského státu, v němž byl usazen původní vývozce, udělily povolení na původní vývoz zboží, které bylo následně zpětně dovezeno na celní území Společenství za účelem opravy nebo záruční výměny definované níže.
1.  Toto povolení lze použít pouze tehdy, pokud původní vývoz proběhl na základě všeobecného vývozního povolení Unie nebo pokud příslušné orgány členského státu, v němž byl usazen původní vývozce, udělily povolení na původní vývoz zboží, které bylo následně zpětně dovezeno na celní území Unie za účelem údržby, opravy nebo výměny. Toto všeobecné povolení platí pouze pro vývoz pro původního konečného uživatele.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 3 – odst. 2 – bod 4
(4) pro obchod v podstatě totožný s obchodem, pro nějž bylo původní povolení odvoláno.
(4) pokud bylo původní povolení zrušeno, pozastaveno, pozměněno nebo odvoláno.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 3 – odst. 2 – bod 4 a (nový)
(4a) pokud se konečné použití příslušného zboží liší od použití uvedeného v původním vývozním povolení.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 3 – odst. 3 – bod 2
(2) poskytnout pracovníkům celní správy na vyžádání doklady o datu dovozu zboží do Evropského společenství, případných opravách zboží provedených v Evropském společenství a o skutečnosti, že se zboží vrací subjektu a do země, odkud bylo dovezeno do Evropského společenství.
(2) poskytnout pracovníkům celní správy na vyžádání doklady o datu dovozu zboží do Unie, případných opravách zboží provedených v Unii a o skutečnosti, že se zboží vrací konečnému uživateli a do země, odkud bylo dovezeno do Unie.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIc - Část 3 – bod 4
4.  Jakýkoli vývozce, který použije toto povolení, musí oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen, (stanoveným v čl. 6 odst. 6) první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu.
4.  Jakýkoli vývozce, který použije toto povolení, musí oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen (stanoveným v čl. 6 odst. 6), první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu nebo v souladu s požadavkem orgánu členského státu, v němž je vývozce usazen, před prvním použitím tohoto všeobecného vývozního povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování zvoleném pro toto všeobecné vývozní povolení. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Požadavky na oznamování spojené s použitím uvedeného povolení a doplňující informace, které může požadovat členský stát o zboží, které je z něj vyváženo podle tohoto povolení, stanoví členské státy.
Členský stát může požadovat po vývozci, který je usazen na jeho území, aby se před prvním použitím uvedeného povolení zaregistroval. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozcům neprodleně potvrdí, nejpozději však do 10 pracovních dnů od přijetí žádosti o registraci.
Požadavky stanovené ve druhém a třetím pododstavci vycházejí případně z požadavků stanovených pro použití vnitrostátních všeobecných vývozních povolení udělovaných těmi členskými státy, které taková povolení vydávají.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 2 – Země určení
Argentina, Bahrajn, Bolívie, Brazílie, Brunej, Čína, Egypt, Ekvádor, Filipíny, Chile, Island, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Malajsie, Maroko, Mauricius, Mexiko, Omán, Rusko, Saudská Arábie, Singapur, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Zvláštní administrativní oblast Hongkong,
Albánie, Argentina, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Čína (včetně Hongkongu a Macaa), francouzská zámořská území, Chile, Chorvatsko, Island, Indie, Izrael, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kazachstán, Maroko, Mexiko, Rusko, Singapur, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
(4a) jestliže vývozce nemůže zaručit jeho návrat v původním stavu, aniž by došlo k odstranění, zkopírování nebo rozšíření kterékoli jeho součásti nebo softwaru, nebo v případě, kdy je prezentace spojena s přenosem technologie;
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 b (nový)
(4b) jestliže se příslušné zboží má vyvézt za účelem soukromé prezentace nebo předvedení (např. ve vlastních předváděcích prostorách);
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 c (nový)
(4c) jestliže se má příslušné zboží stát součástí určitého výrobního procesu;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 d (nový)
(4d) jestliže se má příslušné zboží použít k danému účelu, kromě minimální míry nutné k jeho účinnému předvedení, a jestliže třetím osobám nejsou poskytnuty konkrétní výsledky testů;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 e (nový)
(4e) jestliže se má vývoz uskutečnit v důsledku obchodní transakce, zejména pokud jde o prodej, pronájem či leasing příslušného zboží;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 f (nový)
(4f) jestliže se má příslušné zboží uchovávat na výstavě či veletrhu pouze za účelem prodeje, pronájmu či leasingu, aniž by se prezentovalo nebo předvádělo;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 – bod 4 g (nový)
(4g) jestliže vývozce učiní opatření, které by mu bránilo ponechat si příslušné zboží pod svou kontrolou v průběhu celé doby dočasného vývozu.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Toto všeobecné povolení umožňuje vývoz zboží uvedeného v části 1 za předpokladu, že se jedná o dočasný vývoz na výstavy nebo veletrhy a že zboží bude do 120 dnů po vyvezení dovezeno zpět na celní území Evropské unie, a to kompletní a beze změn.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 3
3.  Jakýkoli vývozce, který použije toto povolení, musí oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen, (stanoveným v čl. 6 odst. 6) první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu.
3.  Jakýkoli vývozce, který použije toto povolení, musí oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen (stanoveným v čl. 6 odst. 6), první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu nebo v souladu s požadavkem orgánu členského státu, v němž je vývozce usazen, před prvním použitím tohoto všeobecného vývozního povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování zvoleném pro toto všeobecné vývozní povolení. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Požadavky na oznamování spojené s použitím uvedeného povolení a doplňující informace, které může požadovat členský stát o zboží, které je z něj vyváženo podle tohoto povolení, stanoví členské státy.
Členský stát může požadovat po vývozci, který je usazen na jeho území, aby se před prvním použitím uvedeného povolení zaregistroval. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozcům neprodleně potvrdí, nejpozději však do 10 pracovních dnů od přijetí žádosti o registraci.
Požadavky stanovené ve druhém a třetím pododstavci vycházejí případně z požadavků stanovených pro použití vnitrostátních všeobecných vývozních povolení udělovaných těmi členskými státy, které taková povolení vydávají.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IId - Část 3 – odst. 4
4.  Pro účely tohoto povolení se „výstavou“ rozumí jakákoli obchodní nebo průmyslová výstava, veletrh nebo obdobná veřejná přehlídka či expozice, během které zůstávají produkty pod celním dohledem a která není pořádána pro soukromé účely v prodejnách nebo obchodních prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.
4.  Pro účely tohoto povolení se „výstavou nebo veletrhem“ rozumí komerční akce, které trvají určitou dobu a na nichž několik vystavovatelů předvádí obchodním návštěvníkům nebo široké veřejnosti své produkty.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIe
PŘÍLOHA IIe
vypouští se
Všeobecné vývozní povolení Společenství č. EU005
Počítače a související zařízení
Vydávající orgán: Evropské společenství
Část 1
Toto vývozní povolení je v souladu s čl. 6 odst. 1 a vztahuje se na toto zboží v příloze I:
1.  Digitální počítače uvedené v položce 4A003a nebo 4A003b, pokud jejich „nastavený špičkový výkon“ („APP“) nepřesahuje 0,8 vážených teraflopů (WT).
2.  Elektronické sestavy uvedené v položce 4A003c speciálně konstruované nebo upravené pro zvýšení výkonu agregací procesorů tak, aby „nastavený špičkový výkon“ („APP“) agregátu nepřesáhl 0,8 vážených teraflopů (WT).
3.  Náhradní součásti, včetně mikroprocesorů pro výše uvedená zařízení, které jsou výslovně uvedeny v položkách 4A003a, 4A003b nebo 4A003c a nezvyšují výkon zařízení nad „nastavený špičkový výkon“ („APP“) větší než 0,8 vážených teraflopů (WT).
4.  Zboží popsané v položkách 3A001.a.5, 4A003.e, 4A003.g.
Část 2 – Země určení
Toto vývozní povolení je platné v celém Společenství pro vývoz do těchto míst určení:
Alžírsko, Americké Panenské ostrovy, Andora, Antigua a Barbuda, Argentina, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belize, Benin, Bhútán, Bolívie, Botswana, Brazílie, Britské Panenské ostrovy, Brunej, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Faerské ostrovy, Falklandské ostrovy, Fidži, Filipíny, Francouzská Guyana, francouzská zámořská území, Gabon, Gambie, Ghana, Gibraltar, Grenada, Grónsko, Guadeloupe, Guam, Guatemala, Guinea-Bissau, Guyana, Honduras, Chile, Chorvatsko, Indie, Island, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Jordánsko, Kamerun, Kapverdy, Katar, Komory, Kostarika, Kuvajt, Lesotho, Lichtenštejnsko, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Martinik, Mauricius, Mexiko, Moldavsko, Monako, Mongolsko, Montserrat, Namibie, Niger, Nikaragua, Nizozemské Antily, Nová Kaledonie, Omán, ostrovy Turks a Caicos, Panama, Papua-Nová Guinea, Peru, Portoriko, Rovníková Guinea, Rusko, Salvador, Samoa, San Marino, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Singapur, Spojené arabské emiráty, Surinam, Svatá Helena, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Togo, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vanuatu, Zvláštní administrativní oblast Hongkong.
Část 3 – Podmínky a požadavky na použití tohoto povolení
1.  Toto povolení nepovoluje vývoz zboží:
(1) jestliže byl vývozce informován příslušnými orgány členského státu, ve kterém je usazen, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno:
a) k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést;
b) pro vojenské konečné použití, podléhá-li kupující země nebo země určení zbrojnímu embargu uloženému společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou Evropské unie nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo zbrojnímu embargu uloženému závaznou rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů;
c) k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného ve vnitrostátním seznamu vojenského materiálu, které bylo vyvezeno z území tohoto členského státu bez povolení nebo v rozporu s povolením, které ukládají právní předpisy tohoto členského státu;
(2) jestliže si je vývozce vědom toho, že dotyčné zboží je zcela nebo zčásti určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2;
(3) je-li příslušné zboží vyváženo do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu v místě určení, na které se toto povolení vztahuje.
2.  Jakýkoli vývozce, který použije toto povolení, musí:
(1) oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen, (stanoveným v čl. 6 odst. 6) první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu;
(2) informovat před vývozem zahraničního kupujícího, že zboží, které zamýšlí vyvézt na základě tohoto povolení, nemůže být dále vyvezeno do konečného místa určení v zemi, která není členským státem Evropského společenství nebo francouzského zámořského společenství a není uvedena v části 2 tohoto povolení.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha II f – Část 1 – odstavce 3 a 4
3.  Toto zboží uvedené v kategorii 5 části 2 A až D (Bezpečnost informací), včetně speciálně pro ně konstruovaných nebo vyvinutých komponent a příslušenství:
vypouští se
a) zboží uvedené v následujících položkách, pokud jejich šifrovací funkce nebyly konstruovány nebo upraveny pro vládní koncové uživatele v Evropském společenství:
– 5A002a1;
– software v položce 5D002c1 mající vlastnosti zařízení v položce 5A002a1 nebo provádějící či simulující funkce takového zařízení;
b) zařízení uvedené v položce 5B002 pro zboží uvedené v písmeni a);
c) software jako součást zařízení, jehož vlastnosti nebo funkce jsou uvedeny v písmeni b).
4.  Technologie pro použití zboží uvedeného v odst. 3 písm. a) až c).
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIf - Část 2 – Země určení
Argentina, Chorvatsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Rusko, Turecko, Ukrajina
Argentina, Čína (včetně Hongkongu a Macaa), Chorvatsko, Indie, Island, Izrael, Rusko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Turecko, Ukrajina
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIf - Část 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. c b (nové)
cb) k použití spojeném s porušováním lidských práv, demokratických zásad nebo svobody projevu, jak je definuje Listina základních práv Evropské unie, na niž odkazuje článek 6 Smlouvy o Evropské unii, použitím odposlechových technologií a zařízení pro digitální přenos dat ke sledování mobilních telefonů a textových zpráv a cílené sledování používání internetu (např. prostřednictvím monitorovacích center a modulů Lawful Interception Gateways);
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIf - Část 3 – odst. 1 – bod 2
(2) jestliže si je vývozce vědom toho, že dotyčné zboží je zcela nebo zčásti určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2.
(2) jestliže si je vývozce vědom toho, že dotyčné zboží je zcela nebo zčásti určeno k jednomu z použití uvedených v prvním pododstavci.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIf - Část 3 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
(2a) jestliže si je vývozce vědom toho, že zboží bude znovu dovezeno do jakékoli země určení, kromě zemí uvedených v části 2 tohoto povolení, zemí uvedených v části 2 povolení EU001 všeobecného vývozního povolení Společenství, nebo do členských států.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIf - Část 3 – bod 3 – bod 1
(1) oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen, (stanoveným v čl. 6 odst. 6) první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu;
(1) oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen (stanoveným v čl. 6 odst. 6), první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu nebo v souladu s požadavkem orgánu členského státu, v němž je vývozce usazen, před prvním použitím tohoto všeobecného vývozního povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování zvoleném pro toto všeobecné vývozní povolení. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Požadavky na oznamování spojené s použitím uvedeného povolení a doplňující informace, které může požadovat členský stát o zboží, které je z něj vyváženo podle tohoto povolení, stanoví členské státy.
Členský stát může požadovat po vývozci, který je usazen na jeho území, aby se před prvním použitím uvedeného povolení zaregistroval. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozcům neprodleně potvrdí, nejpozději však do 10 pracovních dnů od přijetí žádosti o registraci.
Požadavky stanovené ve druhém a třetím pododstavci vycházejí případně z požadavků stanovených pro použití vnitrostátních všeobecných vývozních povolení udělovaných těmi členskými státy, které taková povolení vydávají.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha II g – Část 2 – Země určení
Argentina, Bangladéš, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Cookovy ostrovy, Dominika, Ekvádor, Fidži, Gruzie, Guatemala, Guyana, Chile, Indie, Jihoafrická republika, Kamerun, Korejská republika, Kostarika, Lesotho, Maledivy, Mauricius, Mexiko, Namibie, Nikaragua, Omán, Panama, Paraguay, Peru, Rusko, Salvador, Seychely, Srí Lanka, Svatá Lucie, Svazijsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay.
Argentina
Chorvatsko
Island
Jižní Korea
Turecko
Ukrajina.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha II g – Část 3 – odst. 1 – bod 2
(2) jestliže si je vývozce vědom toho, že dotyčné zboží je zcela nebo zčásti určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2.
(2) jestliže je dotyčné zboží zcela nebo zčásti určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha IIg - Část 3 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
(2a) jestliže si je vývozce vědom toho, že zboží bude znovu dovezeno do jakékoli země určení, kromě zemí uvedených v části 2 tohoto povolení, zemí uvedených v části 2 povolení EU001 všeobecného vývozního povolení Společenství, nebo do členských států.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha
Nařízení (ES) č. 428/2009
Příloha II g - Část 3 – bod 4 – bod 1
(1) oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen, (stanoveným v čl. 6 odst. 6) první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu;
(1) oznámit příslušným orgánům členského státu, v němž je usazen (stanoveným v čl. 6 odst. 6), první použití tohoto povolení nejpozději 30 dnů od data prvního vývozu nebo v souladu s požadavkem orgánu členského státu, v němž je vývozce usazen, před prvním použitím tohoto všeobecného vývozního povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování zvoleném pro toto všeobecné vývozní povolení. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Požadavky na oznamování spojené s použitím uvedeného povolení a doplňující informace, které může požadovat členský stát o zboží, které je z něj vyváženo podle tohoto povolení, stanoví členské státy.
Členský stát může požadovat po vývozci, který je usazen na jeho území, aby se před prvním použitím uvedeného povolení zaregistroval. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozcům neprodleně potvrdí, nejpozději však do 10 pracovních dnů od přijetí žádosti o registraci.
Požadavky stanovené ve druhém a třetím pododstavci vycházející případně z požadavků stanovených pro použití vnitrostátních všeobecných vývozních povolení udělovaných těmi členskými státy, které taková povolení vydávají.

(1) Věc byla poté vrácena výboru podle čl.57 odst. 2, druhého pododstavce (A7-0028/2011).


Státem podporované vývozní úvěry ***I
PDF 410kWORD 109k
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté dne 5. dubna 2011 knávrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů (KOM(2006)0456 – C7-0050/2010 – 2006/0167(COD))
P7_TA(2011)0126A7-0364/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn takto(1):

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Toto ujednání přispělo ke zmírnění dopadu stávající hospodářské a finanční krize tím, že vedlo ke vzniku pracovních míst podporou obchodu a investic společností, které by jinak v soukromém sektoru nezískaly úvěr.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)  Exportní úvěrové agentury by měly zohlednit a respektovat cíle a politiky Unie. Tyto agentury by při podpoře společností Unie měly dodržovat a propagovat zásady a normy Unie v oblastech, jako je upevňování demokracie, dodržování lidských práv a soudržnost politik ve prospěch rozvoje.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 c (nový)
(2c)  Exportní úvěrové agentury členských států by nicméně měly obdržené žádosti pečlivě posoudit a zohlednit skutečnost, že státní podpora poskytnutá v podobě vývozního úvěru by mohla ve střednědobém a v dlouhodobém výhledu v jejich členském státě přispět k veřejnému dluhu, zejména vzhledem ke zvýšenému riziku nesplacení vzniklému v důsledku finanční krize.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 d (nový)
(2d)  Exportní úvěrové agentury by měly obdržené žádosti pečlivě posoudit s cílem maximalizovat výhody poskytování státní podpory při zohlednění skutečnosti, že správně zaměřené vývozní úvěry umožní společnostem Unie, zejména malým a středním podnikům, vstoupit na nové trhy a zároveň podpoří otevřený a spravedlivý obchod, jakož i vzájemně výhodný růst v období následujícím po krizi.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 e (nový)
(2e)  OECD vyžaduje od svých členů zveřejňováni informací o vývozních úvěrech, aby jim zabránila v ochranářském postoji či narušování trhu. V rámci Unie je třeba zajistit transparentnost, aby byly pro členské státy zaručeny rovnocenné podmínky.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 f (nový)
(2f)  Exportní úvěrové agentury se staly největším zdrojem oficiálního financování v rozvojových zemích. Dluh rozvojových zemí vůči těmto agenturám tak představuje největší podíl jejich oficiálního zadlužení. Významná část financování projektů v oblasti vývozních úvěrů v rozvojových zemích se soustřeďuje do sektorů, jako je doprava, ropa, plyn a důlní průmysl, a do rozsáhlých projektů infrastruktury, jako jsou velké přehrady.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 g (nový)
(2g)  Účastníci ujednání jsou zapojeni do nepřetržitého procesu, jehož cílem je minimalizovat narušení trhu a vytvořit rovné podmínky, za kterých bude pojistné účtované státem podporovanými exportními úvěrovými agenturami členských států OECD založeno na riziku a bude dlouhodobě pokrývat jejich provozní náklady a ztráty. Pro dosažení tohoto cíle je potřebná transparentnost a podávání zpráv státem podporovanými exportními úvěrovými agenturami.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 h (nový)
(2h)  V zájmu podpory nepřetržitého procesu v rámci OECD, jehož cílem je dosáhnout vyšší míry transparentnosti a přísnějších norem pro podávání zpráv pro státem podporované exportní úvěrové agentury členských států OECD a dalších států, by měla Unie uplatňovat dodatečná opatření týkající se transparentnosti a podávání zpráv pro státem podporované exportní úvěrové agentury se sídlem v Unii, jak je stanoveno v příloze 1a tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 i (nový)
(2i)  Rozvoj a upevňování demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod, jak je uvedeno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v Listině základních práv Evropské unie, jakož i environmentálních a obecných zásad sociální odpovědnosti podniků, doplněné o další příklady mezinárodních osvědčených postupů, by měly být vodítkem pro všechny projekty financované státem podporovanými exportními úvěrovými agenturami se sídlem v Unii a zahrnovat posouzení sociálního a environmentálního dopadu, včetně lidských práv a norem zařazených do základních environmentálních a sociálních právních předpisů Unie týkajících se odvětví a projektů financovaných exportními úvěrovými agenturami. „Společné postupy“ organizace OECD již ve svém současném znění obsahují explicitní možnost použít normy Evropského společenství v oblasti korupce, udržitelných úvěrových postupů a životního prostředí jako kritérium při provádění přezkumů projektů. Využívání tohoto ustanovení je třeba dále podporovat a přitom zohlednit, že sponzoři projektů, vývozci, finanční instituce a exportní úvěrové agentury mají v souvislosti s projekty, na které je poskytována státní podpora, odlišné úlohy, odpovědnost a pákový efekt.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 j (nový)
(2j)  Cíle Evropské unie a jejích členských států v oblasti klimatu, pokud jde o jejich mezinárodní závazky a závazky v rámci Unie, by měly být vodítkem pro všechny projekty financované státem podporovanými exportními úvěrovými agenturami se sídlem v Unii. Patří k nim: závěrečné prohlášení vedoucích představitelů ze summitu skupiny G20 konaného ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu o postupném odstraňování dotací na fosilní paliva; cíle Unie omezit do roku 2020 vlastní emise skleníkových plynů o 30 % v porovnání s rokem 1990, zvýšit energetickou účinnost o 20 % a pokrýt 20 % své spotřeby energie z obnovitelných zdrojů; a cíl Unie snížit do roku 2050 vlastní emise skleníkových plynů o 80 až 95 %. Odstranění dotací na fosilní paliva by mělo být doprovázeno opatřeními, která zajistí, že nebude negativně ovlivněna životní úroveň dělníků a chudých osob.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 k (nový)
(2k)  Zásady, které definují sociální odpovědnost podniků a jsou zcela uznávány na mezinárodní úrovni, tedy jak organizací OECD a Mezinárodní organizací práce (ILO), tak i Organizací spojených národů, se týkají odpovědného jednání, jež se od podniků očekává, a předpokládají především dodržování všech platných právních předpisů, zejména pokud jde o oblast pracovní, o vztahy se sociálními partnery, o lidská práva, životní prostředí, zájmy spotřebitelů a transparentní přístup k nim, boj proti korupci a daňovou oblast. Navíc je třeba zohlednit zvláštní situaci a možnosti malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 l (nový)
(2l)  S ohledem na silnější konkurenci na světových trzích a za účelem předcházení konkurenčnímu znevýhodnění společností Unie by Komise a členské státy měly podpořit snahu OECD o oslovení stran, které se ujednání neúčastní, a měly by využít dvoustranných a vícestranných jednání k tomu, aby stanovily celosvětové normy pro státem podporované vývozní úvěry. Celosvětové normy v této oblasti jsou předpokladem rovných podmínek pro všechny účastníky světového obchodu.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 m (nový)
(2m)  Přestože se země OECD řídí ujednáním, nečlenské země OECD, a zejména transformující se země, nejsou stranami ujednání, což by mohlo vést k nespravedlivé výhodě pro vývozce z těchto zemí. Tyto země by proto měly být vybídnuty k přistoupení k OECD a k ujednání.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 n (nový)
(2n)  S ohledem na politiku zlepšování právní úpravy EU, jejímž účelem je zjednodušit a zlepšit stávající předpisy, by se měla Komise a členské státy v budoucích revizích ujednání soustředit na snížení administrativní zátěže podniků a vnitrostátních správních orgánů, včetně exportních úvěrových agentur.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 o (nový)
(2o)  Zlepšení ujednání by mělo zajistit plný soulad s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) s cílem přispět k dosažení obecného cíle rozvoje a upevňování demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod. V Unii by se tedy při provádění ujednání OECD do právních předpisů Unie měla uplatňovat dodatečná opatření, aby byla zaručena slučitelnost mezi ujednáním OECD a právními předpisy Unie.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 p (nový)
(2p)  Metody hodnocení sociálního a environmentálního dopadu, které zajistí splnění požadavků týkajících se vývozních úvěrů, by měly být plně v souladu se zásadami strategie EU pro udržitelný rozvoj, Dohodou z Cotonou a s Evropským konsensem o rozvoji a měly by odrážet závazek a povinnosti Unie podle rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (UNCBD) a rovněž dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN a sociální, pracovní a environmentální normy zakotvené v mezinárodních dohodách.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Rozhodnutí 2001/76/ES by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím, přičemž konsolidovaný a revidovaný text ujednání by k němu měl být připojen jako příloha, a rozhodnutí 2001/77/ES by mělo být zrušeno,
(4)  Rozhodnutí 2001/76/ES by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením, přičemž konsolidovaný a revidovaný text ujednání by k němu měl být připojen jako příloha 1, a rozhodnutí 2001/77/ES by mělo být zrušeno,
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 1 – pododstavec 1
Ve Společenství se použijí pravidla uvedená v Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry.
V Unii se použijí pravidla uvedená v Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Článek 1 a (nový)
Článek 1a
Jakmile bude účastníky OECD odsouhlasena nová verze tohoto ujednání a nejpozději dva měsíce po jejím vstupu v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě co nejdříve návrh nového nařízení, kterým se zruší a nahradí toto nařízení.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Článek 1 b (nový)
Článek 1b
Dodatečná opatření, která mají být v Unii uplatněna a která se týkají transparentnosti a podávání zpráv, jsou uvedena v příloze 1a tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Článek 1 c (nový)
Článek 1c
Rada každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Komisi zprávu o provádění Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry jednotlivými členskými státy.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Článek 1 d (nový)
Článek 1d
Rozvaha exportní úvěrové agentury každého členského státu poskytuje celkový přehled o jejích aktivech a pasivech. Využívání podrozvahových nástrojů exportními úvěrovými agenturami musí být zcela transparentní.
Společnosti, které nejsou malými a středními podniky, využívající vývozní úvěry zveřejňují každoročně finanční účty podle jednotlivých zemí.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Příloha 1a (nová)
Příloha 1a
1)  Aniž jsou dotčeny výsady orgánů členských států vykonávajících dohled nad vnitrostátními programy vývozních úvěrů, předkládá každý členský stát Evropskému parlamentu a Komisi výroční zprávu o činnosti.
Tato výroční zpráva o činnosti obsahuje následující informace:
- audit všech vnitrostátních nástrojů a programů, na něž se ujednání vztahuje, a vyhodnocení toho, zda jsou s ujednáním v souladu, zejména s požadavkem v něm obsaženým, aby pojistné bylo založeno na míře rizika a pokrývalo dlouhodobé provozní náklady;
- přehled hlavního operačního vývoje během sledovaného období (uvádějící nové závazky, obchodní rizika, pojistné sazby, vyplacená pojistná plnění, navrácené částky a mechanismy pro výpočet environmentálních rizik) a jeho souladu s ujednáním;
- prezentaci politik členského státu, které mají zajistit, aby činnost v oblasti vývozních úvěrů, životního prostředí, sociálních záležitostí, lidských práv, udržitelných úvěrových postupů a protikorupčních opatření byla vedena rozvojovými cíli a politikami Unie.
2)  Komise Evropskému parlamentu předloží analýzu výroční zprávy o činnosti, v níž zhodnotí soulad členských států s rozvojovými politikami Unie a vyjádří se k obecnému vývoji v této politické oblasti.
3)  Komise Evropskému parlamentu předloží výroční zprávu o snahách vyvíjených na různých fórech mezinárodní spolupráce, včetně OECD a G20, a během dvoustranných schůzek se třetími zeměmi, včetně vrcholných schůzek a jednání o dohodách o partnerství a spolupráci a o dohodách o volném obchodu, s cílem dosáhnout toho, aby třetí země, zejména ty, jejichž hospodářství prochází transformací, zavedly obecné zásady transparentnosti svých exportních úvěrových agentur, jež budou alespoň na takové úrovni jako společné postupy OECD.

(1) Věc byla poté vrácena zpět k projednání výborem podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0364/2010).


Nový rámec politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách
PDF 245kWORD 85k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách (2010/2209(INI))
P7_TA(2011)0127A7-0065/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na ustanovení právních nástrojů Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol a Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a na úmluvu z roku 1951 týkající se postavení uprchlíků a zásady jejich nenavracení,

–  s ohledem na další nástroje OSN týkající se násilí na ženách, jako je např. Vídeňská deklarace a akční plán ze dne 25. června 1993 přijaté na Světové konferenci o lidských právech (A/CONF. 157/23) a deklarace o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993 (A/RES/48/104),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 12. prosince 1997 nazvanou „Prevence zločinů a opatření trestního práva k odstranění násilí páchaného na ženách“ (A/RES/52/86), ze dne 18. prosince 2002 nazvanou „Odstranění zločinů páchaných na ženách ve jménu cti“ (A/RES/57/179) a ze dne 22. prosince 2003 nazvanou „Odstranění domácího násilí na ženách“ (A/RES/58/147),

–  s ohledem na zprávy zvláštních zpravodajů Vysokého komisaře OSN pro lidská práva o násilí páchaném na ženách a všeobecné doporučení č. 19 přijaté Výborem pro odstranění diskriminace žen (11. zasedání, 1992),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu(1) a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10)(2) a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15)(3),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 19. prosince 2006 nazvanou „Zesílení úsilí k odstranění veškerých forem násilí na ženách“(A/RES/61/143) a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na práci výboru ad hoc Rady Evropy pro předcházení a potírání násilí na ženách a domácího násilí (CAHVIO), který byl vytvořen v prosinci 2008 za účelem přípravy budoucí úmluvy Rady Evropy o tomto tématu,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 8. března 2010 o násilí,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 14. prosince 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(5),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 21. dubna 2009 o kampani „Řekni NE násilí na ženách“(6),

–  s ohledem na usnesení ze dne 24. března 2009 o boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se provádí v EU(7),

–  s ohledem na strategii Komise pro rovnost mezi ženami a muži na léta 2010–2015, která byla předložena dne 21. září 2010,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0065/2011),

A.  vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví nelze odstranit jediným zásahem, lze jej však významně omezit a zmírnit jeho důsledky kombinací různých činností v oblasti infrastruktury, právní úpravy, soudnictví, represivních složek, vzdělávání, zdravotnictví nebo jiných speciálních služeb,

B.  vzhledem k tomu, že i když neexistuje žádná mezinárodně uznávaná definice „násilí na ženách“, OSN je definuje jako jakýkoli násilný čin motivovaný rozdíly pohlaví, jehož výsledkem je nebo může být fyzická, sexuální nebo psychologická újma či utrpení žen, včetně vyhrožování takovými činy, nátlaku nebo svévolného omezování svobody, ať už ve veřejném nebo soukromém životě(8),

C.  vzhledem k tomu, že násilí je traumatickým zážitkem pro každého muže, ženu či dítě, avšak násilí na základě pohlaví páchají v převážné míře muži na ženách a dívkách a toto násilí nejenže odráží, ale i posiluje nerovnosti mezi muži a ženami a ohrožuje zdraví, důstojnost, bezpečnost a samostatnost obětí,

D.  vzhledem k tomu, že studie o násilí na základě pohlaví odhadují že jedna pětina až jedna čtvrtina žen v Evropě zažila v dospělosti nejméně jednou fyzické násilí a více než jedna desetina zažila sexuální násilí za použití síly; vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje rovněž, že 26 % dětí a mládeže uvádí, že byly v dětství oběťmi fyzického násilí,

E.  vzhledem k tomu, že reklamy a pornografie často zobrazují různé typy násilí na základě pohlaví, a tak banalizují násilí páchané na ženách a brzdí strategie rovnosti pohlaví,

F.  vzhledem k tomu, že násilí na ženách, jehož se dopouštějí muži, utváří postavení žen ve společnosti: zdraví, přístup ke vzdělání a zaměstnání, zapojení do společenských a kulturních činností, ekonomickou nezávislost, účast na veřejném a politickém životě a na rozhodování a vztahy s muži,

G.  vzhledem k tomu, že v mnoha případech ženy nedokáží vznášet stížnosti proti aktům násilí na základě pohlaví, jehož jsou oběťmi, a to z důvodů, jež jsou složité a rozmanité a zahrnují psychologické, hospodářské, sociální a kulturní faktory, přičemž jim může rovněž chybět důvěra v policii, právní systém a sociální a zdravotní služby,

H.  vzhledem k tomu, že násilí páchané převážně muži na ženách představuje v celé Evropě a ve světě zásadní a široce rozšířený problém, přičemž  je jevem, který má dopad na oběti a pachatele bez ohledu na věk a vzdělání, příjmy nebo společenské postavení a který souvisí s nerovnoměrným rozdělením moci mezi muži a ženami v naší společnosti,

I.  vzhledem k tomu, že ekonomický tlak nezřídka vede k častějšímu, agresivnějšímu a nebezpečnějšímu týrání; vzhledem k tomu, že z výzkumů vyplývá, že muži, kteří v důsledku hospodářské krize přijdou o zaměstnání a majetek, častěji páchají násilí na ženách,

J.  vzhledem k tomu, násilí páchané na ženách zahrnuje širokou škálu porušování lidských práv; včetně: sexuálního zneužívání, znásilnění, domácího násilí, sexuálního napadení a obtěžování, prostituce, obchodu se ženami a dívkami, porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, násilí páchaného na ženách na pracovišti, násilí na ženách v konfliktech, násilí na ženách ve vězení nebo ústavech péče, a několika škodlivých tradičních praktik. vzhledem k tomu, že každé z těchto zneužití může zanechat hluboké psychické jizvy, poškození zdraví žen a dívek obecně, včetně jejich reprodukčního a sexuálního zdraví, a v některých případech může mít za následek smrt,

K.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech není násilí páchané muži na ženách v podobě znásilnění považováno trestný čin stíhaný ex officio(9),

L.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii nejsou pravidelně shromažďovány vzájemně srovnatelné údaje o různých typech násilí páchaného na ženách, a proto je obtížné určit skutečný rozsah tohoto jevu a nalézt vhodná řešení; vzhledem k tomu, že je velice obtížné shromáždit spolehlivé údaje, protože ženy a muži ze strachu či studu neradi sdělují své zkušenosti příslušným zúčastněným stranám,

M.  vzhledem k tomu, že podle stávajících studií týkajících se členských států Rady Evropy se roční náklady na násilí na ženách odhadují na přibližně 33 miliard EUR(10),

N.  vzhledem k tomu, že ženy v Evropské unii nejsou, v důsledku různých politik a právních předpisů platných v různých členských státech, stejně chráněny proti násilí ze strany mužů,

O.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má nyní po přijetí Lisabonské smlouvy širší pravomoci v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech, včetně trestního práva procesního a trestního práva hmotného, a rovněž v oblasti policejní spolupráce,

P.  s ohledem na alarmující počet žen, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví,

Q.  vzhledem k tomu, že obtěžování matek a těhotných žen je jinou formou násilí nebo zneužívání, které postihuje ženy, k čemuž dochází zejména v rodině nebo v partnerském vztahu a v sociální nebo pracovní oblasti, a vede to k tomu, že tyto ženy přicházejí o své zaměstnání buď propuštěním, nebo dobrovolně, a k situacím diskriminace a deprese,

R.  vzhledem k tomu, že Komise ve své strategii pro rovnost pohlaví na léta 2010–2015 zdůraznila, že násilí založené na pohlaví je jedním z klíčových problémů , které je třeba řešit s cílem dosáhnout skutečné rovnosti pohlaví,

S.  vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že v roce 2011 předloží návrh strategie pro boj s násilím na ženách, ale v pracovním programu Komise na rok 2011 nebyl učiněn na tuto strategii žádný výslovný odkaz,

1.  vítá závazek Komise vyjádřený v jejím akčním plánu na provedení Stockholmského programu předložit v letech 2011–2012 sdělení i strategii boje proti násilí na ženách, domácímu násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů, na nějž by měl navazovat akční plán Unie(11);

2.  navrhuje, aby se boj proti násilí na základě pohlaví zakládal na novém komplexním politickém přístupu, jehož součástí bude:

   trestněprávní nástroj v podobě směrnice proti násilí na základě pohlaví,
   opatření zabývající se šest rámcovými tématy v oblasti násilí na ženách (politika, prevence, ochrana, stíhání, poskytování a partnerství),
   žádosti členským státům, aby zajistily potrestání pachatelů s souladu se závažností trestného činu,
   pokyn členským státům, aby zajistily odbornou přípravu úředníků, kteří pravděpodobně přijdou do kontaktu s případy násilí na ženách, včetně pracovníků vymáhání práva, sociální, dětské a zdravotní péče a nouzových středisek, s cílem odhalit, stanovit a řádně řešit takové případy, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám a právům obětí;
   požadavek, aby členské státy projevovaly náležitou péči a zachycovaly a vyšetřovaly všechny formy trestných činů násilí na základě pohlaví, aby bylo možné zahájit trestní stíhání,
   plány na vytvoření zvláštních vyšetřovacích postupů pro policii a odborný zdravotnický personál k dokazování násilí na základě pohlaví,
   vytvoření partnerství s institucemi vyššího vzdělávání s cílem poskytovat školení o násilí založeném na pohlaví profesionálům v příslušných oblastech, zejména soudcům, příslušníkům kriminální policie, zdravotním profesionálům a pracovníkům vzdělávacího sektoru a pracovníkům pomáhajících obětem,
   politické návrhy, jak pomáhat obětem, aby začaly nový život, zaměřené na specifické potřeby různých skupin obětí, jako jsou ženy z řad minorit, kromě toho, že je nutné zajistit jejich bezpečnost a obnovit jejich fyzické a psychické zdraví, a opatření na podporu výměny informací a osvědčených postupů o přístupu k osobám, které násilný čin spáchaný na ženě či ženách přežily,
   zařazení konkrétních identifikačních a diagnostických mechanismů do nemocničních služeb první pomoci a sítě základní péče s cílem upevnit účinnější přístup a monitorovací systém pro dotčené oběti,
   žádosti členským státům, aby poskytly ochranu obětem násilí založeného na pohlaví ve spolupráci s příslušnými nevládními organizacemi,
   pokud jde o oběti násilí na základě pohlaví, stanovení minimálního počtu struktur pomáhajících obětem v přepočtu na 10 000 obyvatel, a to v podobě odborně specializovaných středisek pomoci obětem,
   zřízení Evropské listiny stanovící minimální úroveň asistenčních služeb, jež mají být poskytnuty obětem násilí na ženách včetně: práva na právní pomoc, vytvoření azylových domů odpovídajících potřebám obětí na ochranu a dočasné ubytování, psychologické služby první pomoci, jež by bezplatně poskytovali odborníci na decentralizovaném a dostupném základě; ustanovení o finanční pomoci zaměřená na podporu nezávislosti obětí a na usnadnění jejich návratu do no normálního a pracovního života,
   minimální standardy, aby bylo zajištěno, že se obětem dostane odborné péče ve formě profesionálního právního poradenství bez ohledu na jejich postavení v trestním řízení,
   mechanismy na usnadnění přístupu k právní pomoci umožňující obětem domoci se v Unii svých práv,
   plány na vytvoření metodických pokynů a další shromažďování údajů, neboť je třeba dále získávat srovnatelné statistické údaje o násilí na základě pohlaví, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, s cílem zjistit rozsah tohoto problému a vytvořit základ pro změnu v činnostech zaměřených na řešení tohoto problému,
   zavedení, v příštích pěti letech, Evropského roku boje proti násilí na ženách s cílem zvýšit povědomí evropských občanů o tomto problému,
   žádosti Komisi a členským státům, aby přijaly vhodná preventivní opatření, včetně kampaní na zvyšování povědomí, v případě potřeby ve spolupráci s nevládními organizacemi,
   provádění opatření v dohodách o mzdě a větší koordinaci mezi zaměstnavateli, odbory a podniky i mezi jejich příslušnými řídícími orgány, s cílem poskytnout obětem odpovídající informace o jejich zaměstnaneckých právech,
   větší počet soudů zabývajících se specificky násilím na základě pohlaví; více prostředků a výukových materiálů o násilí na základě pohlaví pro soudce, veřejné žalobce a právníky; zlepšení specializovaných oddělení v orgánech vymáhání práva zvýšením počtu jejich pracovníků a zlepšením jejich odborné přípravy a vybavení;

3.  důrazně vyzývá členské státy, aby uznaly znásilnění žen a sexuální násilí na ženách, včetně případů páchaných v manželském svazku a neformálních intimních svazcích nebo mužskými příbuznými, za trestné činy, došlo-li k nim proti vůli oběti, a tento typ činů automaticky trestně stíhaly a aby odkazy na kulturní, tradiční či náboženské praktiky odmítly považovat za polehčující okolnost při odpovědnosti pachatele v případech násilí na ženách, což platí i pro tzv. „zločiny ze cti“ a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

4.  uznává, že násilí na ženách je jednou z nezávažnějších forem porušování lidských práv na základě pohlaví a že domácí násilí – proti ostatním obětem, jako jsou děti, muži a staří lidé –je rovněž skrytým jevem, který postihuje příliš mnoho rodin, než abychom jej mohli ignorovat;

5.  zdůrazňuje, že vystavení fyzickému, sexuálnímu a psychickému násilí a zneužívání mezi rodiči nebo dalšími rodinnými příslušníky, má vážné dopady na děti;

6.  vyzývá členské státy, jichž se týká situace, kdy děti podávají svědectví o různých formách násilí, aby vyvinuly psychosociální poradenství přiměřené věku dítěte a speciálně přizpůsobené jeho potřebám, které by pomohlo dětem vyrovnat se s traumatickými zážitky a bralo řádný ohled na jejich nejvlastnější zájmy;

7.  zdůrazňuje, že migrující ženy včetně nezdokumentovaných případů a ženy hledající azyl představují dvě podkategorie žen, jež jsou zvláště citlivé k násilí založenému na pohlaví;

8.  zdůrazňuje, že je důležité, aby všichni, kdo pracují s ženami, jež se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, obdrželi vhodnou odbornou přípravu, což platí zejména pro osoby zastupující právní systém a vymáhání práva, s konkrétním odkazem na policii, soudy, sociální a zdravotní pracovníky;

9.  vyzývá Evropskou komisi, aby z údajů, které poskytnou členské státy, a s využitím všech dostupných odborných znalostí vytvářela a dávala k dispozici každoroční statistiky o násilí na základě pohlaví, v nichž mimo jiné uvede, kolik žen je každý rok zavražděno svým současným nebo bývalým partnerem;

10.  zdůrazňuje, že výzkum v oblasti násilí na dětech, mládeži a ženách a na obecnější rovině genderově motivovaného a sexuálního násilí, by měl být zařazen jako multidisciplinární výzkumná oblast do budoucího osmého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj;

11.  vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření pozorovacího střediska pro násilí na ženách založeného na podávání zpráv o soudních případech týkajících se násilí na ženách;

12.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí v boji proti násilí na základě pohlaví prostřednictvím programů Společenství, zejména programu Daphne, který již úspěšně přispěl k boji proti násilí na ženách;

13.  konstatuje, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) uskuteční průzkum reprezentativního vzorku žen ve všech členských státech o jejich zkušenosti s násilím, a žádá, aby se průzkum zaměřil na zkoumání reakcí různých orgánů a podpůrných služeb, s nimiž se ženy setkaly, když podaly oznámení;

14.  naléhavě žádá členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních statistik upozornily na rozsah problému násilí na základě pohlaví a aby zajistily, že budou shromažďovány údaje o násilí na základě pohlaví, mimo jiné o pohlaví obětí, pohlaví pachatelů, jejich vztahu, věku, místa činu a způsobeného zranění;

15.  vyzývá Komisi, aby předložila studii o finančních dopadech násilí na ženách založenou na výzkumných metodikách umožňujících finanční vyčíslení dopadů těchto forem násilí na zdravotní služby, sociální systémy a trh práce;

16.  vyzývá Agenturu EU pro základní práva a Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby prováděly výzkum zaměřený na rozšíření násilí ve vztazích dospívajících a jeho dopadu na jejich dobré životní podmínky;

17.  upozorňuje na to, že stalking, jehož 87 % obětí jsou ženy, způsobuje psychické trauma a silný emoční stres a že by proto měl být stalking považován za formu násilí na ženách a mělo by se k němu přistupovat prostřednictvím právního rámce ve všech členských státech;

18.  konstatuje, že tradiční škodlivé praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) a tak zvaná „zabití ze cti“ jsou silně kontextuálními formami násilí na ženách, a proto naléhavě žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost tradičním škodlivým praktikám ve své strategii pro boj s násilím na ženách;

19.  uznává závažný problém prostituce v Evropské unii, včetně dětské prostituce, a požaduje, aby byly provedeny další studie na zkoumání vazby mezi právním řádem daného členského státu a formou a rozsahem prostituce, která se zde vyskytuje; upozorňuje na znepokojivý nárůst obchodování s lidmi do a v rámci EU jakožto obchodu, který se zejména týká žen a dětí, a naléhavě žádá členské státy, aby podnikly rozhodné kroky v boji s těmito nezákonnými praktikami;

20.  žádá, aby členské státy uznaly závažnost problému náhradního těhotenství, které představuje využívání ženského těla a jejích reprodukčních orgánů;

21.  zdůrazňuje, že žena i dítě jsou vystaveny stejným podobám vykořisťování a na oba lze nahlížet jako na zboží na mezinárodním reprodukčním trhu, a že tato nová reprodukční opatření, jako je náhradní těhotenství, zvyšují obchodování se ženami a dětmi a nelegální přeshraniční adopce;

22.  poznamenává, že bylo zjištěno, že domácí násilí je hlavní příčinou samovolného potratu nebo porodu mrtvého dítěte a úmrtí matky při porodu, a žádá Komisi, aby se více soustředila na násilí na těhotných ženách, protože to znamená, že pachatel při něm poškozuje více něž jednu osobu;

23.  poukazuje na to, že občanská společnost, zejména nevládní organizace, sdružení žen a další veřejné i soukromé dobrovolnické organizace mají pro poskytování pomoci určené obětem násilí značnou hodnotu, zejména tím, že pomáhají ženským obětem, které chtějí prolomit mlčení, jež spáchané násilí zahaluje, a členské státy by je měly podporovat;

24.  znovu opakuje, že je třeba pracovat zároveň s oběťmi i s agresory, s cílem zvýšit i povědomí agresorů a přispět ke změně stereotypů a sociálně podmíněných přesvědčení, která podporují podmínky pro tento typ násilí a jeho akceptování;

25.  vyzývá členské státy, aby zřizovaly ochranná zařízení pro ženy s cílem pomoci ženám a dětem, aby mohly svobodně rozhodovat o svém životě bez násilí a chudoby, přičemž tato zařízení by měla nabízet specializované služby, lékařskou péči, právní pomoc, psychologické a terapeutické poradenství, právní podporu během soudního řízení, podporu dětem postiženým násilím atd.;

26.  zdůrazňuje, že členské státy by měly věnovat odpovídající prostředky na předcházení násilí páchanému na ženách a boj proti němu, a to i s využitím strukturálních fondů;

27.  zdůrazňuje význam členských států a regionálních a místních orgánů podnikajících kroky na usnadnění návratu žen, které se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, na trh práce prostřednictvím nástrojů jako je ESF nebo program Progress;

28.  žádá EU a její členské státy, aby vytvořily právní rámec, který poskytne migrujícím ženám právo mít vlastní cestovní pas a povolení k pobytu a který umožní pohlížet na osobu, která tyto dokumenty odebere, jako na trestně odpovědnou;

29.  znovu opakuje své stanovisko vyjádřené ve svém usnesení ze dne 25. února 2010, že Evropská unie by se na základě nového právního rámce, který byl stanoven Lisabonskou smlouvou, měla stát smluvní stranou Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a jejího opčního protokolu;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se v mezinárodním měřítku zabývaly násilím na ženách a porušováním lidských práv v souvislosti s postavením žen, zejména v kontextu platných bilaterálních dohod o přidružení a dohod o mezinárodním obchodu a těch, o nichž se momentálně jedná;

31.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 258.
(2) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 247.
(3) Úř. věst. C 348 E, 21.12.2010, s. 11.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0470.
(5) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.
(6) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 131.
(7) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 52.
(8) Článek 1 deklarace OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993 (A/RES/48/104); bod 113 Pekingské akční platformy OSN z roku 1995.
(9) Studie Komise z roku 2010 s názvem: „Studie proveditelnosti pro zhodnocení možností a potřeb standardizace vnitrostátních právních předpisů o násilí na ženách, násilí na dětech a sexuálně orientovaného násilí“, s. 53.
(10) Boj s násilím na ženách. Výzkumná studie o opatřeních a krocích přijímaných členskými státy Rady Evropy, 2006.
(11) COM(2010)0171 „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – akční plán provádění Stockholmského programu“, s. 13.

Právní upozornění - Ochrana soukromí