Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (KOM(2010)0612),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu: Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o aktuálním stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o evropské mezinárodní investiční politice(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou(6),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Příspěvek k udržitelnému rozvoji: role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem“ ze dne 5. května 2009 (KOM(2009)0215),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(14),

–  s ohledem na usnesení ze dne 5. února 2009 o posílení úlohy malých a středních podniků EU v mezinárodním obchodě(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod(16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o obchodu se surovinami a komoditami(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o reformě Světové obchodní organizace(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(25),

–  s ohledem na závěry předsednictví po zasedání Evropské rady konaném ve dnech 17.–18. června 2010,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0255/2011),

Relativní podíl EU a Spojených států na světovém HDP(26) klesá, zatímco rozvíjející se země svou hospodářskou výkonnost rychle zvyšují

A.  vzhledem k tomu, že zatímco v době zahájení Lisabonské strategie v roce 2000 činil podíl EU na světovém HDP 25 % (měřeno paritou kupní síly (PPP)), nyní se odhaduje, že v roce 2020 bude činit pouze 18 % světového HDP, což představuje pokles relativní hospodářské výkonnosti EU o 28 %,

B.  vzhledem k tomu, že zatímco v roce 2000 činil podíl dvou největších rozvinutých ekonomik, EU a USA, na světovém HDP 48 % (v PPP), nyní se odhaduje, že v roce 2020 bude činit pouze 35 % světového HDP, což představuje pokles jejich společné relativní hospodářské výkonnosti o 27 %,

C.  vzhledem k tomu, že zatímco v roce 2000 činil podíl dvou největších rozvíjejících se ekonomik, Číny a Indie, na světovém HDP 10 % (v PPP), nyní se odhaduje, že v roce 2020 bude činit 25 % světového HDP, což představuje nárůst jejich relativní hospodářské výkonnosti o 150 %,

Tento relativní pokles HDP Evropské unie je odrazem její obchodní výkonnosti(27)

D.  vzhledem k tomu, že v roce 1999 činil podíl EU na světovém vývozu zboží 19 %, a vzhledem k tomu, že v roce 2009 činil tento podíl na světovém vývozu již pouze 17,1 %, což představuje pokles relativní exportní výkonnosti EU o 10 %,

E.  vzhledem k tomu, že v roce 1999 činil podíl EU na světovém dovozu zboží 19,5 %, a vzhledem k tomu, že v roce 2009 činil tento podíl na světovém dovozu již pouze 17,6 %, což představuje pokles relativní importní výkonnosti EU o 10 %,

F.  vzhledem k tomu, že podíl vývozu služeb na globální exportní výkonnosti EU v letech 1999–2009 vzrostl z 26,7 % na 30,2 %(28),

G.  vzhledem k tomu, že 50 zemí (30, pokud počítáme EU jako jeden subjekt) se podílí na 80 % světového obchodu,

Demografické změny(29) mají rovněž dopad na hospodářskou výkonnost

H.  vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet obyvatel Unie vzroste o téměř 5 % do roku 2035 a poté bude trvale klesat, a vzhledem k tomu, že se očekává, že počet obyvatel EU v produktivním věku se začne od roku 2010 snižovat,

Ekonomika EU silně závisí na účasti na vnějším růstu

I.  vzhledem k tomu, že růst, prosperita, zaměstnanost a zachování evropského sociálního modelu jsou vzájemně propojené faktory, které se navzájem podporují,

J.  vzhledem k tomu, že Komise odhaduje, že do roku 2015 bude 90 % světového růstu vznikat mimo EU,

K.  vzhledem k tomu, že otevření obchodu vede k vyšší produktivitě, přispívá ke zvýšení vnější konkurenceschopnosti a mohlo by okamžitě přispět ke zvýšení přímého hospodářského růstu o více než 1,5 % a nabídnout významné výhody pro spotřebitele,

L.  vzhledem k tomu, že Komise odhaduje, že 18 % pracovní síly EU, neboli 36 milionů pracovních míst, závisí na obchodní výkonnosti EU, a vzhledem k tomu, že porovnání vývoje otevírání obchodu a zaměstnanosti za posledních 10 let poukazuje na skutečnost, že otevírání obchodu jde ruku v ruce s růstem zaměstnanosti a tvorbou pracovních míst,

M.  vzhledem k tomu, že s ohledem na demografické prognózy EU a jejich negativní dopad na růstový potenciál je nanejvýš důležité využít růstového potenciálu spočívajícího v rostoucí produktivitě a růstového potenciálu spočívajícího ve vnějším obchodě a mít z nich prospěch,

Budoucí evropská strategie obchodní politiky by měla zohlednit zvláštnosti průmyslových odvětví a území EU a její závislost na vnějším růstu

N.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti“ navrhuje vhodná krátkodobá opatření, ale neodráží úlohu, kterou bude EU plnit ve změněném světě,

O.  vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi jako součást investiční politiky EU,

Parlament očekával, že obdrží skutečnou strategii pro budoucnost obchodu, která by zohlednila střednědobý a dlouhodobý vývoj a nevycházela z nesprávných předpokladů setrvalého stavu v oblasti světového obchodu

1.  obecně vítá trojí cíl strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a sdělení Komise „Obchod, růst a celosvětové záležitosti“ a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila perspektivní a inovativní obchodní a investiční strategii do budoucna, jež by zohlednila nové výzvy, kterým EU bude čelit;

2.  lituje, že dosud nebylo dosaženo mnoha vytyčených cílů strategie Globální Evropa, a konstatuje, že očekával kritičtější analýzu této strategie za účelem lepšího pochopení některých neúspěchů;

3.  trvá na tom, že EU potřebuje soudržnou dlouhodobou obchodní strategii, aby mohla reagovat na budoucí výzvy a zejména zohlednit nejdůležitější nově se rozvíjející země; zdůrazňuje, že taková strategie by měla vycházet z důkladné analýzy současných trendů světového obchodu a vnitřního i vnějšího vývoje EU a rovněž z rozmanitosti evropských podniků, jejich know-how a jejich technologického pokroku; lituje, že sdělení neuvádí důkladnou prognózu toho, jak by „svět obchodu“ mohl vypadat z perspektivy plánování politiky v horizontu 15 až 20 let; domnívá se, že tento přezkum by měl potvrdit ambice Komise, pokud jde o její dvoustranné obchodní vztahy v tomto období, včetně jasně vymezené geografické strategie, například prostřednictvím vytvoření nových dohod nebo cílů pro odstranění celních a necelních překážek s hlavními obchodními partnery;

4.  žádá Komisi, aby předložila takovou prognózu jako základ a představila do léta 2013 revidovanou střednědobou a dlouhodobou obchodní strategii, neboť sdělení o obchodu, růstu a celosvětových záležitostech ji neobsahuje;

Parlament si je vědom toho, že obchodní politika není samoúčelná

5.  připomíná všem zúčastněným stranám, že moderní obchodní politika musí zohlednit jiné oblasti politik, jako jsou:

6.  zdůrazňuje, že zásady vyjádřené v usneseních ze dne 25. listopadu 2010, která Evropský parlament přijal velkou většinou, o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(30), o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(31) a o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(32), by měly být horizontálně zohledněny a všechny smlouvy o volném obchodu by měly závazně obsahovat sociální a enviromentální normy a normy v oblasti lidských práv;

7.  domnívá se, že dosáhnout cílů v oblasti klimatu lze pouze spoluprací s hlavními obchodními partnery EU, kteří jsou zároveň i největšími producenty CO2;

8.  zdůrazňuje, že ačkoliv by obchodní politika neměla být příliš omezována záležitostmi, které se přímo netýkají mezinárodního obchodu, není možné ji řešit zcela izolovaně, a zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt rovnováhu mezi obchodními cíli Unie a ostatními aspekty její vnější politiky, jako je strategie pro životní prostředí, humanitární úkoly a dřívější závazky EU týkající se zajištění soudržnosti politik v zájmu rozvoje; vyzývá Komisi, aby připsala obchodním zájmům EU vůči jejím obchodním partnerům prioritu, a to zejména při vyjednávání o obchodních dohodách, a aby se při řešení obchodních otázek zasadila o lepší intrainstitucionální a interinstitucionální koordinaci;

9.  naléhavě požaduje, aby budoucí dvoustranné a mnohostranné obchodní dohody byly nedílnou součástí dlouhodobé průmyslové strategie EU, zejména pro udržitelnou obnovu a posílení průmyslové struktury a pracovních míst, která tato strategie v Evropské unii vytváří;

10.  zdůrazňuje, že obchodní politika je důležitým prvkem nové průmyslové politiky Unie a že obchod by měl být založen na spravedlivé celosvětové konkurenci a na úplné reciprocitě v zájmu udržení zdravé výrobní základny v Evropě;

Parlament rozhodně prosazuje mnohostranný přístup v rámci WTO

11.  opakuje, že mnohostranný obchodní systém, který ztělesňuje Světová obchodní organizace (WTO), je i nadále tím nejlepším rámcem pro dosažení svobodného a spravedlivého obchodu na globální úrovni; domnívá se však, že systém WTO, a zejména její Orgán pro řešení sporů, by měl být reformován s cílem zvýšit jeho efektivitu, a že by EU měla připravit návrhy na posílení WTO a rozšíření její normotvorné funkce na nové oblasti obchodní politiky, mimo jiné zajištěním toho, že normy WTO budou interpretovány a rozvíjeny způsobem, který podpoří závazky přijaté v mnohostranných dohodách o životním prostředí;

12.  lituje, že se ještě po deseti letech jednací kolo z Dohá nepodařilo uzavřít a že takovéto nutné a rozumné uzavření se v současnosti zdá být velmi nepravděpodobné; opakuje svou pevnou podporu úspěšnému uzavření jednacího kola z Dohá, maje na paměti, že dobrý závěr by měl odrážet posuny ve světových obchodních tocích a v distribuci přínosů plynoucích ze světového obchodu od doby, kdy bylo toto kolo zahájeno, a má rovněž na paměti potřebu vyváženého textu NAMA, který zaručí přístup na rozvíjející se trhy, jako jsou Indie, Čína a země ASEAN, a zároveň zabrání rozvíjejícím se ekonomikám, aby využívaly možností NAMA k ochraně konkrétních klíčových odvětví prostřednictvím udržování vysoké úrovně cel;

Parlament vnímá dohody o volném obchodu (FTA) jako důležité nástroje pro přístup na trh

13.  opakuje, že všechny nové dohody o volném obchodu uzavřené Evropskou unií by měly být slučitelné s WTO a měly by být komplexní, ambiciózní, i pokud jde o udržitelný rozvoj, vyvážené a měly by vést k recipročnímu přístupu na trhy a jít nad rámec jak stávajících mnohostranných závazků, tak závazků očekávaných v důsledku úspěšného zakončení jednání o rozvojovém programu z Dohá; vítá pokrok dosažený během některých jednání; současně lituje, že většina jednání dosud nebyla uzavřena; žádá Komisi, aby zanalyzovala, co lze podniknout nebo změnit, aby byla dosud otevřená jednání o dohodě o volném obchodu završena úspěšněji a rychleji, avšak nikdy za cenu obětování evropských zájmů, neboť obsah by měl mít vždy přednost před načasováním; vyzývá Komisi, aby zanalyzovala případné dopady, zejména ve smyslu pracovních míst, aby mohla upravit své mandáty tak, aby byla schopna uzavírat dohody o volném obchodu, jež budou dlouhodobě prospěšné pro růst EU; vyzývá Komisi, aby analyzovala možnost zahrnout do dvoustranných dohod o volném obchodu mechanismy WTO pro řešení sporů; žádá Komisi, aby omezila tzv. špagetový efekt (komplikace vznikající uplatňováním domácích pravidel o původu při uzavírání mezinárodních obchodních dohod), např. vyjednáním mnohostranných pravidel o původu; vyzývá k začlenění kapitoly o udržitelnosti, která je propojena s ochrannými doložkami, aby byly v rámci dohod o volném obchodu pokryty oblasti, jako je obchod, životní prostředí, výroba a zpracovatelství;

14.  připomíná Komisi, aby v rámci definování obchodních priorit, pokud jde o harmonogramy a strategické geografické oblasti, provedla důkladné, nestranné a nezaujaté ex-ante vyhodnocení evropských zájmů, než rozhodne o budoucích partnerech pro FTA a mandátech pro jednání; zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu by měly být dojednávány pouze se státy ekonomického zájmu a měly by respektovat klíčové zásady, jako je reciprocita, snižování cel způsobem „nulový tarif za nulový tarif“, odstranění všech necelních překážek, zákaz režimů navracení cla a jednotné uplatnění vysoké hranice pravidel původu; připomíná Komisi a Radě, aby vzaly vážně názory Parlamentu při rozhodování o těchto mandátech; vyzývá Komisi, aby před uzavřením vyjednávání a v pravidelných intervalech v průběhu trvání dané dohody prováděla prostřednictvím podrobných konzultací se všemi dotčenými stranami rozsáhlá posouzení dopadu, zejména pokud jde o dopad na různá odvětví a sektory Evropské unie; upozorňuje Komisi a Radu, že pokud chtějí, aby Parlament zodpovědně využíval svých schvalovacích pravomocí, musejí jej zapojit do všech fází vyjednávání počínaje schválením vyjednávacího mandátu a dále do každého z jednotlivých kol vyjednávání;

Parlament požaduje více lepších výsledků vyplývajících z dialogů na vysoké úrovni s hlavními obchodními partnery, jako jsou USA, Čína, Japonsko a Rusko

15.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout pokroku v našich obchodních vztazích s hlavními obchodními partnery, jako jsou USA, Čína, Japonsko a Rusko, v odstraňování celních a necelních překážek, zejména co se týče technických norem, práv duševního vlastnictví, přístupu na trh, veřejných zakázek a dodávek surovin; lituje však, že v těchto oblastech dosud nebylo dosaženo dostatečného pokroku; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby vedla proaktivnější jednání s cílem úspěšně dosáhnout pokroku v našich obchodních vztazích s těmito zeměmi, a povzbuzuje naše obchodní partnery, aby se zachovali stejně;

16.  zdůrazňuje, že musí pokračovat posilování transatlantických hospodářských vztahů, přičemž však nesmí být ohroženy politiky EU v oblastech, jako jsou například environmentální normy, kulturní rozmanitost, sociální práva a veřejné služby; zdůrazňuje zejména, že je důležité dosáhnout většího pokroku ve světově největším obchodním vztahu, a to především co se týče norem a technických překážek obchodu; vítá obnovení Smlouvy o ES a poznamenává, že má-li být úspěšný, musí být tento dialog na všech úrovních dále prohlouben, a že by se setkání na vysoké úrovni mezi Komisí, Evropským parlamentem a jejich protějšky z USA měla pořádat v pravidelnějších intervalech; navrhuje, aby jak Evropská unie, tak i Spojené státy pracovaly na rozvoji vznikající komplexní „transatlantické iniciativy za růst a pracovní příležitosti“ obsahující plány, podle nichž by zbývající necelní překážky bránící obchodu a investicím měly být odstraněny do roku 2020 („transatlantický trh“), a aby učinily kroky směřující k zavedení nulových celních sazeb pro určité skupiny produktů, jak začátkem tohoto měsíce navrhla Obchodní komora USA; domnívá se, že tato iniciativa by měla být zařazena na pořady jednání nadcházejících zasedání Transatlantické hospodářské rady a příštího summitu EU a USA;

17.  žádá, aby Komise provedla zhodnocení celkového dopadu z hlediska výhod a nevýhod v jednotlivých průmyslových odvětvích a v sektoru zaměstnanosti v Evropě, což umožní dosáhnout pokroku v hospodářském a obchodním dialogu na vysoké úrovni s Čínou (HED); konstatuje, že obchodní strategie EU vůči Číně musí klást důraz na zohledňování evropských zájmů, zejména pokud jde o práva duševního vlastnictví, přístup na trh, veřejné zakázky a suroviny, a na dodržování zásady reciprocity; zdůrazňuje, že chce-li se Čína vyhnout použití nástrojů na obranu obchodu, musí splnit své závazky vůči WTO; trvá na tom, že by Unie měla systematičtěji uplatňovat vhodné právní nástroje, kdykoli Čína své závazky nedodržuje;

18.  vítá vyřešení zbývajících bilaterálních otázek pro přistoupení Ruska k WTO a považuje rychlé přistoupení k WTO za důležitou prioritu; rovněž vítá bilaterální jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ruskem a naléhavě vyzývá Rusko, aby zlepšilo obchodní prostředí pro subjekty EU působící v Rusku;

19.  konstatuje, že Parlament má zájem na zlepšení obchodních vztahů mezi EU a Japonskem tím, že se v prvé řadě odstraní necelní překážky obchodu a investic; není spokojen se zanedbatelným pokrokem dosaženým v této oblasti v posledních letech; žádá Komisi, aby v přiměřeném termínu předložila Parlamentu komplexní hodnocení dopadu s možnými výhodami a nevýhodami dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem, dříve než přijme jakékoli závazky;

20.  uznává úspěchy dosažené v rámci strategie přístupu na trh a zamezení protekcionistickým opatřením v době finanční krize; vítá proto strategii přístupu na trh a úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a všemi aktéry; vyzývá nicméně Komisi a členské státy, aby více podporovaly a propagovaly využívání existujících dostupných iniciativ a nástrojů, jako jsou „databáze tržních příležitostí“ a „export helpdesk“, aby občané a malé a střední podniky mohli plně využívat výhod obchodních vztahů EU;

21.  zdůrazňuje, že hlavní důvod hospodářského úspěchu EU spočívá v činnosti různých hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků i nadnárodních společností; nabádá proto Komisi, aby ve všech obchodních jednáních a nových vnitřních nařízeních zohlednila specifické potřeby a zájmy různých hospodářských subjektů;

Na druhé straně však Unie jako relativně otevřená ekonomika potřebuje účinné nástroje na obranu obchodu

22.  opakuje, že s pokračujícím úsilím o další liberalizaci obchodu je nutné zachovat si schopnost ochránit evropské výrobce před nekalými obchodními praktikami; považuje proto nástroje na obranu obchodu za nepostradatelnou součást strategie EU, přestože by nikdy neměly být využívány se zlým úmyslem jako protekcionistické opatření; vítá veškeré úsilí o zjednodušení a urychlení postupů využití těchto nástrojů, mimo jiné prostřednictvím lepší transparentnosti a předvídatelnosti, a o zvýšení jejich dostupnosti pro průmysl Unie, zejména pro malé a střední podniky (např. helpdesk pro podání stížností v oblasti přístupu na trh);

Konkurenceschopnost a hospodářský úspěch EU nemohou existovat bez služeb a dobré ochrany přímých zahraničních investic

23.  zdůrazňuje výrazně zvýšený potenciál zboží a služeb v mezinárodním obchodě, ale opakuje, že přístup na trh a odstranění překážek obchodu na úrovni WTO a v jednáních o dohodách o volném obchodu nedokázaly držet krok s tímto vývojem; je si vědom toho, že mnoho překážek obchodu se zbožím a službami může být zapříčiněno zejména vnitrostátními předpisy; připomíná, že jakákoli další liberalizace v této oblasti nesmí podkopávat schopnost rozvíjet existující a budoucí služby veřejného zájmu, které jsou klíčovou součástí udržitelného rozvoje ve všech zemích;

24.  požaduje, aby Komise přinutila naše obchodní partnery poskytnout našim poskytovatelům služeb lepší přístup na trh v průmyslových zemích a hlavních rozvíjejících se ekonomikách, maje na paměti, že vnitřní trh EU je již značně otevřen zahraničním poskytovatelům služeb; poznamenává však, že některé veřejné služby musí zůstat vyloučeny na základě národních nebo regionálních kulturních odlišností;

25.  ve světle budoucí evropské investiční politiky považuje ochranu investorů za hlavní prioritu a domnívá se, že současně je třeba zajistit a chránit veřejnou regulační kapacitu; žádá proto Komisi, aby zajistila právní jistotu ochrany pro investory z EU; vyzývá Radu, aby dala Komisi své mandáty v oblasti budoucích investičních dohod při zohlednění názorů a postojů Parlamentu vyjádřených v usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice(33);

26.  připomíná, že se zeměmi Afriky, Latinské Ameriky a Asie má EU tradiční vazby, a že je tedy žádoucí zavést vůči těmto zemím takovou investiční politiku, která zajistí udržitelný rozvoj;

27.  uznává, že dočasný pohyb fyzických osob (režim IV) má v rámci dvoustranných jednání EU významnou roli; věří, že je důležité, aby režim IV nepodrýval principy kolektivního vyjednávání a právní předpisy upravující minimální mzdu;

Parlament žádá pozitivní reciprocitu na mezinárodních trzích veřejných zakázek

28.  lituje, že velké míře otevřenosti trhů veřejných zakázek v EU na všech úrovních státní správy v mnoha případech neodpovídá obdobný přístup pro dodavatele z EU v zahraničí; podotýká, že některé veřejné služby musí zůstat vyloučeny na základě národních nebo regionálních kulturních odlišností;

29.  žádá, aby Komise pracovala na pozitivním recipročním přístupu v tomto důležitém odvětví hospodářství, maje na paměti, že jasnou prioritou recipročního přístupu není uzavření našich trhů, nýbrž otevření zahraničních trhů veřejných zakázek;

Parlament žádá ambiciózní pokus o vypořádání se s regulačními překážkami – v rámci Evropy i mimo ni

30.  zdůrazňuje rostoucí důležitost regulačních otázek pro mezinárodní obchod, a vyzývá proto k větší konsistenci mezi pravidly a praktikami EU a našich hlavních obchodních partnerů, maje rozhodně na paměti, že by to nemělo snížit úroveň norem EU, nýbrž vést k lepšímu přijímání stávajících mnohostranných norem;

31.  zdůrazňuje, že harmonizaci mezinárodních norem a certifikačních postupů s třetími zeměmi nelze provést za cenu nižších technických, zdravotních a bezpečnostních norem a norem v oblasti ochrany spotřebitele; vyzývá Komisi, aby chránila normy EU a aby je účinně prosazovala ve vztahu k dovozcům a hospodářským subjektům, které prodávají své výrobky na evropském trhu;

32.  vítá návrh Aktu o jednotném trhu, pokud jde o sbližování právních předpisů s hlavními obchodními partnery EU, a to zejména v oblastech ochrany spotřebitele a životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat, zdravotních a pracovních standardů; zdůrazňuje, že je důležité přijmout v těchto klíčových oblastech mezinárodní standardy na vysoké úrovni; potvrzuje, že politiky standardizace, vzájemného uznávání, licencí, služeb a přístupu k veřejným zakázkám by měly být ústřední součástí jednání o dohodách o volném obchodu;

33.  žádá Komisi, aby zahrnula aspekt mezinárodní konkurenceschopnosti do všech hodnocení dopadů souvisejících s novými legislativními návrhy;

34.  připomíná Komisi, aby věnovala mimořádnou pozornost problému „necelních překážek“ a regulačních překážek, které se v mnohých státech vyskytují, mimo jiné i v členských státech WTO, v souvislosti s evropským exportem, a to i s ohledem na budoucí dohody obchodního partnerství; zdůrazňuje nutnost, aby při jednáních byly zohledněny intervenční nástroje sloužící k obnovení vzájemnosti a rovnováhy mezi stranami, jsou-li přijata jednostranná opatření („necelní překážky“), a to i pouze na správní úrovni (certifikace, inspekce), která by mohla přinést konkurenční nevýhodu pro evropské podniky a nerovnováhu provozních podmínek; vyzývá EU, aby na mezinárodní úrovni podporovala spolupráci v oblasti regulace v zájmu posílení rovnocennosti a soudržnosti mezinárodních norem a v zájmu omezení sporů a souvisejících obchodních nákladů;

Parlament se angažuje v boji proti chudobě v EU i mimo ni

35.  připomíná, že Parlament významně podporuje myšlenku svobodného a spravedlivého obchodu – nejen členské státy, ale také EU jako celek má sociální odpovědnost; jak Fond soudržnosti EU, tak Fond pro přizpůsobení se globalizaci musí být využívány a dále rozvíjeny v zájmu lidu a na podporu neustálé tvorby nových konkurenceschopných pracovních míst v Unii;

36.  připomíná, že mikropodniky a malé a střední podniky představují 99 % všech podniků v EU a mají obrovský potenciál pro vytváření nových pracovních míst a inovací; proto se domnívá, že vnitřní a vnější politiky by měly lépe řešit jejich specifické potřeby, aby podpořily jejich konkurenceschopnost, a že musí být kladen zvláštní důraz na zlepšení Fondu soudržnosti EU, co se týče přístupnosti a transparentnosti, aby se zvýšila konkurenceschopnost malých a středních podniků;

37.  konstatuje, že v oblasti vnější politiky Parlament podporuje Komisi v jejím cíli posilovat mimo jiné trvale udržitelný rozvoj, volný a spravedlivý obchod, mezinárodní pracovní normy a důstojnou práci, například vyjednáváním dohod o hospodářské spolupráci, které spojují zájmy Evropy a skupiny zemí AKT; připomíná, že obchodní politika musí podporovat rozvoj, umožňovat lepší regionální spolupráci, podněcovat investice a zlepšovat hospodářskou správu a připomenout všem zúčastněným stranám, že jiné oblasti světa prokázaly, jak může obchod přispět k blahobytu; žádá Komisi o integrovaný přístup v oblasti obchodní, zahraniční, rozvojové, sociální, zemědělské a environmentální politiky; opakovaně Komisi vyzývá, aby zajistila koordinované politiky v zájmu podpory spravedlivého obchodování (Fair Trade);

38.  připomíná, že EU má v rámci své nové obchodní strategie zvláštní zájem na podpoře vnitřního rozvoje nejvzdálenějších regionů, a to vzhledem k jejich biologické rozmanitosti a zeměpisné poloze, která umožňuje EU získat přístup k moři a tropickým pralesům a prostor pro zkoušky a vesmírný výzkum;

39.  s ohledem na dohody o hospodářské spolupráci vyzývá Komisi, aby respektovala dřívější usnesení Parlamentu o nutnosti projevit flexibilitu při jednáních s našimi partnery a aby dodržela závazek, že k rozvojovým zemím bude přistupovat zvláštním a rozdílným způsobem;

40.  poznamenává, že Parlament plánuje přijmout budoucí všeobecný systém preferencí, jehož součástí by mělo být lepší zaměření na to, jak nejpotřebnější země, které splňují naše požadavky „Obchodu a“, mohou získat výhody vyplývající ze všeobecného systému preferencí;

41.  žádá Komisi, aby zvážila možnost přijetí opatření týkajících se mimořádné obchodní pomoci zemím postiženým přírodními katastrofami a konflikty s cílem obnovit jejich ekonomiky; žádá Komisi, aby předložila konkrétní příklady opatření, která by mohla rychle pomoci v mimořádné situaci z krátkodobého hlediska, i opatření, která by mohla mít dopad na střednědobý a dlouhodobý rozvoj, předtím, než by Parlament žádala o souhlas s takovými opatřeními;

42.  zdůrazňuje, že politika v oblasti zahraničního obchodu musí zaručit schopnost EU zachovat silné zemědělství ve snaze zajistit potravinovou bezpečnost a nezávislost pro 500 milionů spotřebitelů v EU;

Parlament požaduje udržitelnou a nenarušenou dodávku surovin

43.  vyzývá Komisi, aby v oblasti surovin prováděla strategii, která bude konzistentní, udržitelná, komplexní a bude přesahovat jednotlivé politiky, s cílem předcházet nekalým obchodním praktikám, jako jsou například omezení vývozu, vývozní daně a tzv. mechanismy stanovování dvojích cen na mnohostranné i dvoustranné úrovni, a tyto praktiky odstraňovat, přičemž uznává, že za jistých okolností mohou být omezení vývozu považována za důležitou součást podpory rozvojových cílů, ochrany životního prostředí či udržitelného využívání přírodních zdrojů v chudších rozvojových zemích, jako jsou nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy; vyzývá Komisi, aby diverzifikovala své dodavatele surovin a aby v této oblasti uzavřela dlouhodobé dvoustranné dohody; domnívá se, že tato politika by měla zohledňovat rozvojovou politiku EU a rozvojové cíle dohod o hospodářském partnerství;

44.  zdůrazňuje důležitost zapojení občanské společnosti do dohod o volném obchodu; podporuje iniciativu Komise v rámci dohody o volném obchodu uzavřené mezi Koreou a EU týkající se založení tuzemské poradní skupiny s cílem umožnit zapojení občanské společnosti; žádá Komisi, aby tuto iniciativu rozvíjela v rámci budoucích dohod o volném obchodu;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve všech budoucích dvoustranných dohodách o volném obchodu trvala na požadavku zrušení vývozních omezení, vývozních daní a tzv. mechanismů stanovování dvojích cen; žádá Komisi, aby se zapojila do rámce WTO v zájmu vyjednání jasných mnohostranných pravidel;

46.  naléhá na Komisi, aby si nejen stěžovala na nepřijatelné chování některých obchodních partnerů, ale aby v reakci na tuto skutečnost také přísně a náležitě jednala; připomíná Komisi, že vedle obchodní politiky existují další politiky například v oblasti zemědělství, životního prostředí, rozvoje, výzkumu a zahraničních věcí, které musí podporovat společnou politiku pro dodávky surovin; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat a rozvíjet výzkum zejména v oblasti biochemie a recyklace chemických látek, což umožní snížit závislost EU na dodávkách surovin a vzácných zemin z jiných států;

Je třeba lepší celní spolupráce v EU i mimo ni

47.  podporuje iniciativu Komise na posílení mezinárodní celní spolupráce v rámci Světové celní organizace a na bilaterální úrovni za účelem zefektivnění celních postupů, snížení nákladů pro obchodníky a lepšího řešení výzev v oblasti bezpečnosti, ochrany a práv duševního vlastnictví;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se vážně zabývaly myšlenkou zřídit jednotnou celní službu EU pro efektivnější uplatňování celních pravidel a postupů na celém celním území EU;

Parlament žádá adekvátní ochranu práv duševního vlastnictví, která zohledňuje zájmy těch nejchudších

49.  zdůrazňuje, že padělatelství a pirátství vede ke ztrátám pracovních míst a podkopává inovace a  že adekvátní ochrana práv duševního vlastnictví a jejich efektivní vymáhání představují jádro celosvětového hospodářství; považuje adekvátní ochranu práv duševního vlastnictví, zejména obchodních značek a zeměpisných označení, ze strany našich hlavních obchodních partnerů za nutnou podmínku zachování a zlepšení konkurenceschopnosti EU; vítá odhodlání Komise vymáhat stávající závazky;

50.  připomíná Komisi, že evropská politika v oblasti práv duševního vlastnictví vůči nejméně rozvinutým a chudým rozvojovým zemím i hlavním výrobcům generických léků, zejména Indii a Brazílii, by měla zůstat v rámci povinností Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a musí plně respektovat Deklaraci z Dohá z roku 2001 o Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a veřejném zdraví, zejména pokud jde o generické léky a veřejné zdraví;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0068. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0224. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0225. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0257. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0141. (6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0063. (7) Přijaté texty, P7_TA(2010)0445. (8) Přijaté texty, P7_TA(2010)0434. (9) Přijaté texty, P7_TA(2010)0446. (10) Přijaté texty, P7_TA(2010)0387. (11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0324. (12) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57. (13) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 166. (14) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132. (15) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 101. (16) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 47. (17) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 67. (18) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 5. (19) Úř. věst. C 259E, 29.10.2009, s. 77. (20) Úř. věst. C 184E, 6.8.2009, s. 16. (21) Úř. věst. C 323E, 18.12.2008, s. 520. (22) Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 128. (23) Úř. věst. C 308E, 16.12.2006, s. 182. (24) Úř. věst. C 306E, 15.12.2006, s. 400. (25) Úř. věst. C 298E, 8.12.2006, s. 235. (26) „Konvergence, dohonění a předběhnutí“, PwC, 2010. (27) Údaje Eurostatu. (28) Eurostat, OSN Servicetrade. (29) Evropská komise, Zpráva o stárnutí 2009; pracovní zasedání Eurostat/UNECE. (30) Přijaté texty, P7_TA(2010)0434. (31) Přijaté texty, P7_TA(2010)0446. (32) Přijaté texty, P7_TA(2010)0445. (33) Přijaté texty, P7_TA(2011)0141.