Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2048(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0326/2011

Předložené texty :

A7-0326/2011

Rozpravy :

PV 24/10/2011 - 14
CRE 24/10/2011 - 14

Hlasování :

PV 25/10/2011 - 8.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0454

Přijaté texty
PDF 368kWORD 106k
Úterý, 25. října 2011 - Štrasburk
Modernizace zadávání veřejných zakázek
P7_TA(2011)0454A7-0326/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2011 o modernizaci zadávání veřejných zakázek (2011/2048(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnice 2004/18/ES a 2004/17/ES o postupech při zadávání veřejných zakázek(1) a směrnici 2007/66/ES o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/48/ES o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(3), která vstoupila v platnost dne 22. ledna 2011, podle nějž jsou směrnice v oblasti zadávání veřejných zakázek akty Společenství týkající se záležitostí upravených Úmluvou,

–  s ohledem na Dohodu o vládních zakázkách uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace dne 15. dubna 1994,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, především její článek 26 (začlenění osob se zdravotním postižením),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích(4),

–  s ohledem na Zelenou knihu Komise o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek (KOM(2011)0015),

–  s ohledem na Zelenou knihu Komise o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU (KOM(2010)0571),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro podniky a růstu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 nazvané „Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“(7),

–   s ohledem na sdělení Komise „Inteligentní regulace v Evropské unii“(KOM(2010)0543),

–  s ohledem na sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),

–   s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho ze dne 9. května 2010 nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise SEK(2010)1214,

–   s ohledem na zprávu „Vyhodnocení přístupu malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek v EU“(8),

–   s ohledem na sdělení Komise „Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí“ (KOM(2008)0400),

–  s ohledem na sdělení Komise „Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008)0394),

–   s ohledem na sdělení Komise „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020. Unie inovací“ (KOM(2010)0546),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů z 11.−12. května 2011 k zelené knize nazvané „Modernizace politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – směrem k efektivnějšímu evropskému trhu“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2011 k zelené knize na téma „modernizace politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – směrem k efektivnějšímu evropskému trhu“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2011 k zelené knize o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7 −0326/2011),

A.  vzhledem k tomu, že řádně fungující evropský trh veřejných zakázek je hlavním motorem růstu a základním kamenem jednotného trhu, má zásadní význam pro povzbuzení hospodářské soutěže a inovací a pro řešení četných nových veřejných politických výzev v oblasti ochrany životního prostředí a v sociální oblasti a současně pro dosažení optimální hodnoty pro občany, podniky a daňové poplatníky;

B.  vzhledem k tomu, že evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek výrazně přispěla k posílení transparentnosti a rovného zacházení, k boji proti korupci a k větší profesionalizaci výběrových a zadávacích řízení;

C.  vzhledem k tomu, že v současném hospodářském prostředí je více než kdy jindy důležité zajistit náležitou hospodárnost veřejných výdajů a maximální omezení nákladů, které ponesou podniky, přičemž k naplnění těchto dvou cílů by přispělo lepší fungování trhu veřejných zakázek;

1.  vítá zelenou knihu Komise a široký konzultační proces jako výchozí bod pro přezkum směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy a judikaturou Evropského soudního dvora (ESD) a podle revidovaných pravidel pro státní podporu;

2.  zdůrazňuje, že revize směrnic EU pro oblast veřejných zakázek v roce 2004 sice v zásadě přinesla další užitečný rozvoj jednotného trhu v této oblasti, ovšem několik let po provedení směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES do vnitrostátního práva je třeba posoudit, zda nebude nutné provést úpravy a upřesnění směrnic k odstranění nedostatků, které odhalila praxe; upozorňuje, že mnohé zainteresované strany vnímají pravidla pro zadávání veřejných zakázek jako velmi složitá, což vede k drahým a náročným administrativním postupům, jejichž dodržení vyžaduje administrativní vnitrostátní postupy; vyjadřuje politování nad častým výskytem případů nedostatečné transpozice pravidel do vnitrostátního práva a nad nedostatkem opatření v oblasti školení; vyzývá Komisi, aby navrhla podstatné zjednodušení a konsolidaci pravidel a případně je dále objasnila; dále zdůrazňuje, že rozšířené využívání informačních a komunikačních technologií musí nyní hrát významnou úlohu při snižování administrativy a nákladů a že by měly být práce na jednotlivých evropských iniciativách v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek příslušně sladěny s reformou pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

3.  žádá, aby bylo ve směrnicích výslovně uvedeno, že nebrání žádné zemi v dodržení požadavků Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 94; vyzývá Komisi, aby vybídla všechny členské státy ke splnění požadavků této Úmluvy; zdůrazňuje, že v zájmu efektivního fungování udržitelného zadávání veřejných zakázek jsou nezbytná jasná a jednoznačná pravidla EU, která přesně stanoví členským státům rámec pro právní předpisy a provádění;

První úkol: zlepšit právní jasnost

4.  žádá o objasnění oblasti působnosti směrnic; připomíná, že hlavním účelem veřejných zakázek je nákup zboží, práce a služeb ze strany veřejných orgánů za účelem uspokojení potřeb občanů a zajištění efektivního využívání veřejných finančních prostředků; zdůrazňuje, že kvalifikovat postup jako zadání veřejné zakázky je možné tehdy, pokud přinese veřejnému zadavateli přímý prospěch;

5.  vyzývá k objasnění definic ve směrnicích – například definice „veřejnoprávního subjektu“ – s ohledem na judikaturu ESD, aniž by se ovšem zmenšila oblast působnosti pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek;

6.  připomíná své usnesení z května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek, které zohlednilo judikaturu ESD a přiklonilo se k názoru, že se na vzájemnou spolupráci veřejných orgánů nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pokud platí, že: účelem daného partnerství je plnění úkolu ve veřejném zájmu uloženého všem dotčeným veřejným orgánům, tento úkol plní výhradně dotčené veřejné orgány, tj. bez zapojení soukromého kapitálu a tato činnost byla v zásadě vykonána jménem dotčených veřejných orgánů; zdůrazňuje skutečnost, že přenos úkolů mezi organizacemi veřejného sektoru je záležitostí vnitřní organizace správy členských států a nepodléhá pravidlům pro zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že tato objasnění by měla být kodifikována ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek;

7.  upozorňuje na vyloučení koncesí na služby z oblasti působnosti evropských pravidel pro zadávání veřejných zakázek; opakuje, že je třeba věnovat náležitou pozornost složitosti postupů a rozdílům v právní kultuře a praxi jednotlivých členských států ve vztahu ke koncesím na služby; přiklání se k názoru, že proces vymezení pojmu koncese na služby a vytvoření právního rámce, jímž by se tyto koncese řídily, prošel vývojem, který je důsledkem směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 a doplňující judikatury Soudního dvora Evropské unie; trvá na tom, že jakýkoli návrh právního aktu týkajícího se koncesí na služby by byl opodstatněný, pouze pokud by měl za cíl napravit narušení fungování vnitřního trhu; upozorňuje, že taková narušení dosud nebyla zjištěna, a právní akt o koncesích na služby je tudíž zbytečný, protože nesměřuje ke znatelnému zlepšení fungování vnitřního trhu;

8.  zdůrazňuje, že by měla být zachována stávající klasifikace kategorií služeb A a B, jelikož „mírnější“ pravidla pro služby B mají své opodstatnění v povaze služeb poskytovaných především na místní nebo regionální úrovni; vyzývá Komisi, aby vytvořila nástroje, díky nimž budou moci místní a regionální orgány snáze rozhodnout, do které kategorie konkrétní zakázka spadá;

9.  v této souvislosti konstatuje, že uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek v případě poskytování osobních sociálních služeb často není tou nejlepší cestou, jak uživateli dané služby zajistit ty nejlepší výsledky; požaduje, aby byly podle evropského práva uznány prověřené postupy členských států založené na zásadě, že všichni poskytovatelé, kteří dokáží vyhovět předem zákonem stanoveným podmínkám, by měli být oprávněni služby poskytovat bez ohledu na svou právní formu za předpokladu, že budou dodrženy obecné zásady rovného zacházení, transparentnosti a nediskriminace;

10.  zdůrazňuje, že by nemělo dojít k zavedení nových pravidel pro trhy veřejných zakázek pod prahovými hodnotami EU, jelikož by to mohlo ohrozit právní jistotu vytvořenou na vnitrostátní úrovni;

11.  vyzývá Komisi, aby sladila směrnici o přezkumném řízení s novým rámcem pro zadávání veřejných zakázek, který bude výsledkem probíhající revize, a provedla tento úkon souběžně s hlavním legislativním návrhem a zajistila tak soudržnost;

12.  zdůrazňuje, že Komise má povinnost sledovat řádné provedení směrnic EU do právních řádů členských států;

Druhý úkol: rozvinout celý potenciál zadávání veřejných zakázek – získat nejlepší poměr hodnoty k ceně

13.  je toho názoru, že za účelem plného rozvinutí potenciálu zadávání veřejných zakázek by již nemělo být určujícím faktorem kritérium nejnižší ceny, jež by mělo být všeobecně nahrazeno kritériem hospodářsky nejvýhodnější nabídky, pokud jde o hospodářský, sociální a ekologický přínos, přičemž by se měly zohlednit celkové náklady životního cyklu příslušného zboží, služeb či prací; zdůrazňuje, že to nijak nevylučuje nejnižší cenu jako rozhodující kritérium v případě vysoce standardizovaného zboží a služeb; naléhavě vyzývá Komisi, aby v těsné spolupráci se členskými státy vypracovala metodiku pro výpočet nákladů životního cyklu na široké a dobrovolné bázi; zdůrazňuje, že podpora kritéria „maximálního hospodářského prospěchu“ by podpořila inovace a úsilí o dosažení nejlepší kvality a ceny, tzn. naplnění požadavků strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že toto má význam zejména pro zadávání veřejných zakázek v případě zboží, které má dopad na zdraví spotřebitelů, např. v potravinářském odvětví, kde hrají kvalita a výrobní metody důležitou úlohu; zdůrazňuje, že pravidla zadávání veřejných zakázek by měla být dostatečně pružná, aby se zajistilo, že pasivní konzumenti, například v nemocnicích, pečovatelských zařízeních pro starší osoby, ve školách a předškolních zařízeních budou mít rovný přístup ke zdravému a kvalitnímu jídlu za odpovídající cenu, a nikoli pouze k nejlevnější dostupné variantě;

14.  uznává, že při správném využití mohou být veřejné zakázky skutečnou hybnou silou při podpoře kvalitních pracovních míst, platů a podmínek, rovných příležitostí, rozvoje schopností, odborné přípravy, podpoře politik v oblasti životního prostředí a při zajišťování pobídek pro výzkum a inovace; vyzývá Komisi, aby vybídla vlády a veřejné zadavatele, aby posílili využívání udržitelného zadávání veřejných zakázek, čímž podpoří vysoce kvalitní zaměstnanost a zabezpečí poskytování kvalitních služeb a zboží; vyzývá Komisi, aby analyzovala, jak zadávání veřejných zakázek přispělo k dosažení širších cílů EU, a aby navrhla, jak by bylo možné tyto cíle v budoucnu zlepšit;

15.  připomíná, že zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je málo využívaným nástrojem, který může podnítit inovace při zadávání veřejných zakázek a výrazně přispět k určení a vytvoření vedoucích trhů ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám; dále se domnívá, že navrhovaný model sdílení rizik a přínosů v předobchodní fázi vyžaduje právní vyjasnění a zjednodušení, aby zadavatelé zakázek mohli tento nástroj pravidelně a účinně využívat; v souladu s tím vyzývá Komisi, aby jako součást celkové revize navrhla změnu příslušných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní pomoci a podpořila tak zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi;

16.  poukazuje na význam standardů pro zadávání veřejných zakázek, které mohou zadavatelům veřejných zakázek pomoci naplnit cíle jejich politik efektivním a transparentním způsobem; žádá, aby byla v této souvislosti vytvořena pravidelně aktualizovaná databáze norem, zejména ve vztahu k environmentálním a sociálním kritériím, která by byla k dispozici veřejným orgánům, aby tak bylo zajištěno, že zadavatelé budou mít při přípravě výběrových řízení k dispozici vhodné pokyny a jasný soubor pravidel, aby si mohli snadno ověřit, zda dodržují příslušné normy;

17.  vyzývá k tomu, aby byly v oblasti veřejných zakázek více uplatňovány nediskriminační a otevřené normy v zájmu cílů usilujících o zjednodušení a inovace, a to především pokud jde o přístupnost, IKT a životní prostředí;

18.  zdůrazňuje skutečnost, že je správné považovat za vlastnost produktu informaci o tom, zda produkt či služba vznikaly udržitelným způsobem, což může být využito jako kritérium pro srovnání s produkty nebo službami, jež udržitelným způsobem nevznikaly, aby tak mohli veřejní zadavatelé transparentně kontrolovat environmentální a sociální dopad zadaných zakázek, a aby současně nedošlo k oslabení nezbytné vazby na předmět smlouvy; upozorňuje na to, že je třeba v relevantních a přiměřených případech u všech typů smluv vyjasnit rámec pro zahrnutí požadavků na výrobní proces do technických specifikací; poukazuje na kauzu Wienstrom, která se stala klasickým příkladem toho, jak a proč mohou být výrobní vlastnosti zařazeny do technických specifikací;

19.  zdůrazňuje potřebu posílit rozměr udržitelnosti na poli veřejných zakázek tím, že se umožní, aby byla otázka udržitelnosti začleňována do každé fáze postupu zadávání veřejné zakázky (tj. prokázání způsobilosti, technické specifikace, ustanovení o plnění zakázky);

20.  poukazuje na to, že by veřejní zadavatelé měli v reakci na zvýšené povědomí o vlivu zboží, činností a služeb na životní prostředí a změnu klimatu zahrnout náklady na životní prostředí do posouzení „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ a do svých výpočtu nákladů souvisejících s životním cyklem;

21.   konstatuje, že je třeba dále zpřesnit znění směrnic, pokud jde o zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;

22.  domnívá se, že by měla být posílena stávající ustanovení o subdodávkách, neboť využívání několika úrovní subdodávek může způsobovat problémy s plněním kolektivních smluv, pracovních podmínek a zdravotních a sociálních norem; navrhuje proto, aby byly veřejné orgány podrobně informovány o využití subdodavatelů ještě před přidělením zakázky; žádá Komisi, aby s přihlédnutím k příštímu přezkumu směrnic posoudila, zda jsou nezbytná další pravidla pro přidělování subdodávek, například ve vztahu ke stanovení linie odpovědnosti, zejména s cílem zabránit tomu, aby se na subdodavatele z řad malých a středních podniků vztahovaly horší podmínky než na hlavního dodavatele, kterému byla veřejná zakázka přidělena;

23.  uvědomuje si, jakou úlohu může EU hrát při snazším rozvoji úspěšných partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem tím, že v členských státech podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž a výměnu osvědčených postupů v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti; poukazuje však na to, že v jednotlivých členských státech existují významné rozdíly mezi zákonnými a procesními požadavky, které se v této oblasti uplatňují; vyzývá proto Komisi, aby jasně definovala pojem partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména pokud jde o způsob, jakým budou jednotlivé strany sdílet společná rizika a finanční závazky;

24.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila vhodnou úroveň prahových hodnot pro zakázky na dodávky a služby a v případě potřeby tyto prahové hodnoty zvýšila a usnadnila tak mimo jiné subjektům neziskového sektoru, podnikům sociální ekonomiky a malým a středním podnikům přístup k veřejným zakázkám; požaduje, aby byly velmi pečlivě zváženy právně závazné požadavky Dohody o vládních zakázkách uzavřené v rámci WTO; zdůrazňuje, že vzhledem k obtížím, které již v jednáních o přístupu k veřejným zakázkám existují, by mělo být zohledněno také to, že zvyšování prahových hodnot v Evropě by mohlo velice snadno vést k dalším komplikacím pro obchodní politiku EU;

25.  zdůrazňuje, že jakékoliv rozšíření pravidel pro zadávání veřejných zakázek v EU na předmět nákupu by představovalo významnou změnu stávajícího systému, jež by měla být pečlivě uvážena; pochybuje, že by tato změna přispěla k zjednodušení a zefektivnění, a obává se, že by spíše zkomplikovala pravidla a přinesla velké množství výjimek, které by v praxi bylo obtížné administrativně zpracovat, neboť směrnice o zadávání veřejných zakázek stanovují procesní pokyny („jak nakupovat“), které by neměly být doplňované ustanoveními o tom, „co nakupovat“;

Třetí úkol: zjednodušit pravidla a umožnit pružnější postupy

26.  zdůrazňuje, že směrnice bývají často vnímány jako příliš podrobné a stále techničtější a složitější, přičemž se současně velmi zvýšilo právní riziko nedodržení těchto pravidel jak ze strany veřejných zadavatelů, tak dodavatelů; upozorňuje, že obava z příliš složitých pravidel vede k neochotě podstupovat rizika, což potlačuje inovace a udržitelný rozvoj, a zadavatelé proto velmi často volí místo nejlepší hodnoty nejnižší cenu; žádá, aby bylo věnováno více prostoru jednání a komunikaci ve spojení s opatřeními, jimiž by se zajistila transparentnost a předešlo se zneužívání a diskriminaci, a důrazně vyzývá, aby byl jako první možný krok výslovně povolen průzkum trhu;

27.  konstatuje, že politika v oblasti zadávání veřejných zakázek by měla v prvé řadě zavedením jasných, transparentních a pružných postupů zajistit účinné využívání finančních prostředků ze strany členských států, dosáhnout optimálních výsledků s ohledem na veřejné zakázky a umožnit, aby evropské podniky po celé Unii mohly soutěžit na stejné výchozí úrovni;

28.  vyjadřuje svou podporu tomu, aby byla při přezkumu evropských právních předpisů o zadávání veřejných zakázek vytvořena jasná, jednoduchá a pružná pravidla, čímž by se postupy zadávání veřejných zakázek zjednodušily, byly méně těžkopádné, levnější, otevřenější malým a středním podnikům a více by napomáhaly investicím; považuje proto za nutné více se opírat o obecné zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace; domnívá se, že zjednodušení pravidel o zadávání veřejných zakázek by mělo umožnit, aby se omezilo riziko chyb a aby se věnovala větší pozornost potřebám malých veřejných zadavatelů;

29.  doporučuje posoudit, zda by vyjednávací řízení s předběžným zveřejněním na úrovni EU mohlo být povoleno nad rámec toho, co je uvedeno ve stávající směrnici, aby mohli zadavatelé a hospodářské subjekty lépe komunikovat a nabídka a poptávka mohly být účinně koordinovány; domnívá se, že pokud se uvažuje o jakémkoliv rozšíření rozsahu vyjednávacího řízení, je třeba zavést další ochranná opatření proti zneužití, např. povinnost zadavatelů stanovit předem pro všechny účastníky alespoň některé minimální podmínky týkající se vykonávání postupu, v souladu s tím, co je považováno v oblasti soukromých zakázek za osvědčený postup, a zavést rovněž požadavky na písemnou dokumentaci;

30.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala současné přístupy ke kvalifikaci dodavatelů (konkrétně u rámcových dohod, dynamických nákupních systémů a využívání kvalifikačních systémů ze strany zadavatelů veřejných služeb), aby tak přijetí jakýchkoli nových přístupů ke kvalifikaci vedlo ke snížení nákladů a zkrácení časových lhůt, aby přístupy byly přitažlivé jak pro zadavatele, tak hospodářské subjekty a aby vedly k nejlepším možným výsledkům;

31.  opětovně připomíná, že trvá na systematickém přijímání alternativních nabídek (nebo variant), neboť jsou klíčové pro podporu a rozšiřování inovativních řešení; zdůrazňuje, že specifikace odkazující na výkon nebo funkční požadavky a výslovné přijetí variant dává uchazečům možnost navrhnout inovativní řešení, zejména ve vysoce inovativních odvětvích, jako je oblast IKT; žádá také, aby byly prověřeny všechny legislativní i v nelegislativní prostředky, jak zajistit, aby se zadávání veřejných zakázek ve větší míře podílelo na podpoře inovací v Evropě;

32.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila regulační rámec pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o fázi provádění smlouvy (např. provádění „podstatných změn“ platné smlouvy, změn týkajících se dodavatele a vypovězení smluv);

33.  považuje za politováníhodné, že uchazeči mají pouze omezené možnosti napravit opomenutí ve svých nabídkách; žádá proto Komisi, aby přesněji určila, jaká opomenutí mohou uchazeči napravit, jaké dodatečné úpravy jsou povoleny a jakým způsobem lze zajistit transparentnost a rovné zacházení;

34.  poukazuje na to, že veřejní zadavatelé by měli být schopni využívat předchozích zkušeností s konkrétním uchazečem na základě oficiální hodnotící zprávy; doporučuje stanovit časový limit pro vyloučení, což by mělo zajistit transparentnost a objektivitu; poukazuje na to, že je nutné právní vyjasnění směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, v němž se uvede, že uchazeč, který byl shledán vinným z pochybení v předchozím výběrovém či zadávacím řízení, může poté, co konkrétně prokáže, že prošel efektivním „samoočistným procesem“, znovunabýt spolehlivost; toto vyjasnění by posílilo protikorupční mechanismy, neboť podporuje stimuly k rychlejšímu překonávání korupčních praktik, a mohl by odstranit závažnou právní nejistotu;

35.  kritizuje, že zelená kniha neuvádí slabé stránky, nedostatek odbornosti a znalostí o zadávání zakázek a nevhodnost strategií zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je důležité podporovat profesionalitu a objektivitu jak na straně veřejných zadavatelů, tak hospodářských subjektů, zejména podporováním rozvoje cílených programů odborné přípravy; doporučuje, aby byla v kontextu stávajících národních rámců zřízena síť špičkových odborných středisek a aby se podporovala výměna informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; vybízí rovněž zastřešující organizace na vnitrostátní i evropské úrovni, aby přijaly sdílenou odpovědnost za zpřístupnění příslušných informací a za usnadnění výměny informací mezi svými členy po celé Evropě; zdůrazňuje důležitost jasných a snadno srozumitelných manuálů pro veřejné zadavatele i pro uchazeče; vyjadřuje politování nad skutečností, že dokumenty „Nakupujte zeleně! Příručka pro veřejné zakázky v oblasti životního prostředí“ (vydaná v roce 2005) a „Kupujte sociálně: Pokyny ke zohlednění sociálních aspektů ve veřejných zakázkách“ (vydané v roce 2010) nejsou v tomto směru dostatečně užitečné;

36.  poznamenává, že pouze 1,4 % zakázek je uděleno podnikům z jiného členského státu; zdůrazňuje, že větší profesionalita a lepší odborná příprava těch, kdo zakázky udělují, a uchazečů by podpořily celoevropskou hospodářskou soutěž a pomohly k plnému využívání výhod vnitřního trhu v oblasti veřejných zakázek;

Čtvrtý úkol: zlepšit přístup pro malé a střední podniky

37.  zdůrazňuje, že volný malých a středních podniků, které jsou hybnou silou evropského hospodářství, k veřejným zakázkám je zásadně důležitý pro zachování zaměstnanosti a pro udržitelný rozvoj, inovace a růst; upozorňuje na to, že zjednodušení postupů a administrativních požadavků, vytvoření strategií vstřícných k malým a středním podnikům a uplatňování kodexu osvědčených postupů usnadní přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám a umožní jim účast za rovnocenějších a spravedlivějších podmínek; domnívá se, že zajištění zjednodušeného, rovného a spravedlivého přístupu k veřejným zakázkám pro všechny hospodářské subjekty by vedlo k lepšímu využití peněz daňových poplatníků; poukazuje na to, že malé a střední podniky obecně nemají výraznou specializovanou administrativní kapacitu, a že je proto důležité minimalizovat administrativní zátěž, které jsou vystaveny;

38.  zdůrazňuje, že výběrová kritéria týkající se finančního postavení, jako je např. obrat společnosti, by měla být přiměřená povaze dané zakázky; varuje Komisi a členské státy, aby při přijímání flexibilních a uživatelsky vstřícných nástrojů nevytvářely nové překážky pro malé a střední podniky a aby především vzaly v potaz jejich zájmy; vyzývá Komisi, aby v zájmu snazšího přístupu k zadávacím řízením v oblasti veřejných zakázek a zvýšení jejich transparentnosti – zejména ve prospěch menších veřejných orgánů a zadavatelů – zmodernizovala internetovou databázi TED (Tenders Electronic Daily) tím, že zlepší její prezentaci a usnadní uživatelům orientaci, přičemž se zaměří hlavně na vyhledávací kritéria a na kvalitu a přesnost překladů shrnutí všech soutěžních nabídek; doporučuje, aby databáze TED poskytovala uživatelům informační servis o zveřejnění nových zajímavých zakázek;

39.  žádá Komisi, aby zvýšila informovanost o významu dělení zakázek na dílčí smlouvy a zvážila zavedení zásady „použij nebo vysvětli“, podle níž musí být pravidla v otázkách, jako je dělení zakázek, dodržována nebo jejich nedodržení vysvětleno;

40.  poukazuje na to, že veřejní zadavatelé by měli více využívat dělení veřejných zakázek na dílčí smlouvy a tak malým a středním podnikům poskytnout kvalitativně a kvantitativně lepší možnosti pro účast na veřejném výběrovém řízení, čímž se zvýší i úroveň soutěže; vyzývá malé a střední podniky, aby využívaly společného zadávání a slučování zakázek, což by jim umožnilo realizovat úspory z rozsahu v oblastech, jako je například logistika a přeprava; vybízí veřejné orgány, aby flexibilně zvažovaly tyto moderní a dobrovolné formy ujednání; vyzývá Komisi, aby prověřila veškeré možnosti, jak povzbudit dočasné nebo trvalé seskupování malých a středních podniků s cílem umožnit jim účast v nabídkových řízeních, která nejsou rozdělena do částí, aniž by museli fungovat jako subdodavatelé; v této souvislosti žádá Komisi, aby posoudila zejména současnou praxi udělování subdodávek malým a středním podnikům, často za horších podmínek, než má hlavní dodavatel, pokud jde o části zakázek, které nebyly rozděleny na dílčí částí a které jsou příliš velké, než aby se malé a střední podniky mohly zadávacího řízení samy zúčastnit;

41.  navrhuje, aby byla v případech, kdy je to proveditelné, povolena vlastní prohlášení, a aby byly originály dokumentů požadovány pouze od kandidátů v užším výběru nebo od úspěšného uchazeče, přičemž by se mělo zabránit jakýmkoli zpožděním nebo narušení trhu způsobeným nepravdivými prohlášeními; žádá Komisi, aby podpořila možnost „elektronického pasu pro veřejné zakázky“, který by uznávaly všechny členské státy a který by dokládal, že hospodářský subjekt splňuje podmínky uložené právními předpisy EU o veřejných zakázkách; zdůrazňuje, že evropský systém předběžné kvalifikace by mohl být užitečným nástrojem, pokud bude jednoduchý, levný a snadno přístupný pro malé a střední podniky;

Pátý úkol: zajistit správnost postupů a zabránit nespravedlivým výhodám

42.  vyzývá Komisi, aby v zájmu boje proti korupci při zadávání veřejných zakázek prosazovala účinnější postupy pro podávání zpráv, včetně výměny informací mezi členskými státy o vyloučení neseriózních uchazečů; vybízí Komisi, aby na základě doporučení obsažených v usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1729(2010) (9) stanovila jasná pravidla pro ochranu informátorů, aby zvýšila transparentnost smluv hrazených z peněžních prostředků EU a podporovala osvětu na institucionální úrovni i v řadách široké veřejnosti;

43.  konstatuje, že některé členské státy již používají efektivní postupy zadávání veřejných zakázek, které zajišťují transparentnost a náležité využívání peněz daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby analyzovala osvědčené postupy členských států v této oblasti a stanovila nejúčinnější zásady zadávání veřejných zakázek v EU;

44.  zdůrazňuje, že jedním z cílů těchto směrnic je boj proti korupci a zvýhodňování; zdůrazňuje, že členské státy se v této oblasti potýkají s odlišnými problémy a že propracovanější evropský přístup s sebou nese riziko, že úsilí o zefektivnění a zjednodušení pravidel spíše povede k vytvoření nové administrativní zátěže; poukazuje na to, že v boji proti korupci mají klíčový význam zásady transparentnosti a hospodářské soutěže; vybízí ke společnému přístupu v oblasti „samočisticích opatření“, aby se tak předešlo narušení trhu a aby se zajistila právní jistota pro hospodářské subjekty i veřejné zadavatele;

45.  zastává názor, že vzhledem k tomu, že se veřejné zakázky týkají veřejných finančních prostředků, měly by být transparentní a otevřené veřejné kontrole; žádá Komisi o stanovení jasných pravidel s cílem zajistit, aby místní a ostatní veřejné orgány měly právní jistotu a mohly informovat občany o svých smluvních závazcích;

46.  vyzývá Komisi, aby posoudila problémy spojené s neobvykle nízkými nabídkami a aby navrhla vhodná řešení; doporučuje, aby veřejní zadavatelé v případě, že obdrží neobvykle nízké nabídky, zavčas poskytli dostatečné informace jiným uchazečům, aby mohli posoudit, zda existuje důvod pro zahájení přezkumného řízení; požaduje větší soudržnost mezi společnou politikou EU v oblasti zahraničního obchodu   a praxí v členských státech přijímajících neobvykle nízké nabídky;

Šestý úkol: rozšířit elektronické zadávání veřejných zakázek

47.   vítá zelenou knihu Komise o větším využívání elektronického zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že akční plán pro elektronické zadávání zakázek nesplnil svůj cíl a že má-li pokračovat a být urychlen přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, je třeba důslednějšího politického vedení na všech správních úrovních, včetně na úrovni EU; přeje si zajistit, aby alespoň 50 % veřejných zakázek orgánů EU a členských států bylo zadáváno elektronicky v souladu se závazky, které vlády členských států přijaly na ministerské konferenci konané v roce 2005 v Manchestru na téma elektronická správa;

48.  zdůrazňuje skutečnost, že Komise má jedinečnou úlohu při prosazování větší standardizace a v otázkách infrastruktury – například elektronické podpisy a časová razítka vyžadují pro účely bezpečnosti společně schválený formát; vyzývá Komisi k vytvoření příslušných společných norem; zdůrazňuje, že vysoké technické požadavky na ověření identity uchazečů mohou fungovat jako překážky pro hospodářské subjekty; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vytvořit standardizovaný systém pro elektronický podpis; vyzývá členské státy, aby zavedly službu pro ověřování osvědčení, která pod jejich dohledem vydali akreditovaní ověřovatelé;

49.  zdůrazňuje, že má-li být zajištěna interoperabilita různých systémů a má-li se předejít závislosti na prodejcích, je nutno dodržovat otevřené normy a zásadu technologické neutrality; žádá Komisi, aby zajistila skutečnou interoperabilitu mezi různými platformami pro elektronické zadávání veřejných zakázek, které již existují v členských státech, a aby k tomuto účelu využila výsledky získané v rámci iniciativ EU, jako je PEPPOL a e-CERTIS;

50.  upozorňuje na to, že veškeré legislativní návrhy na rozšíření a zjednodušení elektronického zadávání veřejných zakázek by měly být zahrnuty do přezkumu hlavních směrnic o zadávání veřejných zakázek a měly by být v souladu s oblastí působnosti a obecnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek, jako jsou povinnosti spojené s prahovými hodnotami;

51.  zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek může stimulovat zjednodušení celého zadávacího procesu a zavést účinnější postupy, které podnikům i orgánům veřejné správy umožní výrazné úspory nákladů a času a které povedou ke zvýšení transparentnosti a přístupnosti; konstatuje, že zejména elektronické udělování zakázek otvírá nové cesty pro modernizaci správy v oblasti veřejných zakázek; opakuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek by mělo být méně nákladné, účelnější a transparentnější než klasická veřejná zadávací řízení; domnívá se však, že ještě existuje prostor ke zlepšení a že by se mělo odvést více práce, pokud jde o přístup ke spolehlivým, srovnatelným a objektivním informacím a statistickým údajům; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přeshraniční využívání elektronického zadávání veřejných zakázek;

52.  zdůrazňuje, že právní předpisy nejsou jediným stimulem změn; žádá proto Komisi, aby prověřila nové způsoby přeshraniční výměny zkušeností, sdílení osvědčených postupů a předávání znalostí mezi místními a regionálními subjekty; upozorňuje na výraznou potřebu dalšího budování kapacit a zlepšování informovanosti pracovníků používajících elektronické zadávání veřejných zakázek a rovněž na skutečnost, že je nutné pomoci malým a středním podnikům s budováním znalostí a kapacit prostřednictvím pobídek na úrovni členských států nebo EU s cílem zajistit „rovné podmínky“ pro malé a střední podniky na jedné straně a velké podniky na straně druhé; vítá nový nástroj „Propojení Evropy“, který podnítí přeshraniční zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou a tak umožní rozvoj jednotného digitálního trhu;

53.   vítá, že Komise v akčním plánu „eGovernment“ na období 2011–2015 oznámila, že platforma epractice.eu bude přetvořena v účinný nástroj pro výměnu zkušeností a informací mezi členskými státy a subjekty využívajícími služby eGovernment, a důrazně vyzývá, aby byla oblast jeho působnosti rozšířena na místní a regionální uživatele;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 134, 30.4.2004.
(2) Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s.31.
(3) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0233.
(5) Přijaté texty P7_TA(2011)0146.
(6) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 38.
(7) Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s.10.
(8) http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/files/smes_access_to_public_procurement_final_report_2010_en.pdf
(9) Usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1729(2010) o ochraně informátorů, znění přijaté dne 29. dubna 2010.

Právní upozornění - Ochrana soukromí