Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 9, 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k lépe fungujícímu jednotnému trhu služeb vycházející z výsledků postupu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách“ (KOM(2011)0020) a s ohledem na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise o procesu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách (SEK(2011)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (KOM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (KOM(2010)0608),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. března 2011 o lépe fungujícím jednotném trhu služeb – postup vzájemného hodnocení podle směrnice o službách,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2011 o provádění směrnice o službách 2006/123/ES(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0324/2011),

A.  vzhledem k tomu, že služby stále představují pouze zhruba pětinu celkového obchodu uvnitř EU, přestože se podílejí více než dvěma třetinami na HDP a zaměstnanosti EU;

B.  vzhledem k tomu, že činnosti, na které se směrnice o službách vztahuje, tvoří 40 % HDP a pracovních míst v EU, zároveň však rovněž představují jednu z oblastí s nejvýraznějším nevyužitým potenciálem pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v EU, neboť na vnitřním trhu stále existuje mnoho překážek obchodu se službami;

C.  vzhledem k tomu, že služby jsou hnací silou hospodářství členských států, neboť vytvářejí pracovní místa a vedou k růstu a inovacím, a že dobře fungující a integrovaný vnitřní trh se službami je vzhledem ke stávající hospodářské a finanční krizi nyní potřebnější než kdykoli předtím a představuje též podmínku pro oživení;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice o službách představuje nástroj pro růst Evropské unie, a vzhledem k tomu, že její úplné a správné provádění je zahrnuto v rámci strategie Evropa 2020 a v Aktu o jednotném trhu;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli včasné a správné provádění směrnice o službách bylo pro správní orgány členských států náročným úkolem, je nezbytné a zároveň tvoří i silnou základnu pro rozvoj spolupráce mezi správními orgány členský států;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská komise v souvislosti s procesem prověřování obdržela téměř 34 000 požadavků;

Úvod

1.  vítá sdělení Komise o postupu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách a je si vědom obrovského množství práce, kterou Komise a především vnitrostátní orgány členských států, včetně orgánů místních a regionálních, vykonaly;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že fungování jednotného trhu služeb je základním předpokladem pro vytváření růstu, důstojných pracovních míst a inovací v Evropě a pro zachování konkurenceschopné úlohy Evropy na světové scéně;

3.  připomíná, že celkový potenciál společného trhu služeb nebyl dosud plně využit, neboť zejména v důsledku omezení trhu v členských státech poskytuje přeshraniční služby pouze malá část malých a středních podniků;

4.  domnívá se, že nejvyšší prioritou pro vytvoření jednotného trhu služeb je úplné a kompletní provádění směrnice o službách ve všech členských státech a zřízení plně funkčních jednotných kontaktních míst;

5.  vyzývá tudíž ke zvážení toho, zda by v zájmu poskytovatelů a uživatelů služeb z jiných členských států neměly být informace v jednotných kontaktních místech poskytovány v anglickém a místním jazyce a zda by poskytovatelé a uživatelé služeb nemohli využívat elektronického podpisu;

6.  zdůrazňuje, že při uplatňování vzájemného hodnocení bylo zohledněno posouzení vnitřního trhu služeb po provedení směrnice, především s ohledem na požadavky článků 9, 15 a 16;

Zkušenosti s postupem vzájemného hodnocení

7.  je si vědom neurčitosti článku 39 směrnice o službách, pokud jde o stanovení přesných cílů postupu vzájemného hodnocení; upozorňuje na to, že zúčastněné strany měly různé pohledy i očekávání, co se týče jeho cílů a výsledků;

8.  poukazuje na to, že vzájemné hodnocení proběhlo po konečném termínu pro provedení ustanovení směrnice o službách ve vnitrostátních právních předpisech; zdůrazňuje, že provádění směrnice o službách by nemělo být zaměňováno s prováděním vzájemného hodnocení;

9.  lituje zpoždění v provádění směrnice o službách v některých členských státech a domnívá se, že toto zpoždění mělo dopad na postup vzájemného hodnocení;

10.  domnívá se, že ačkoliv byl harmonogram postupu vzájemného hodnocení náročný, pomohl udržet tempo po provedení směrnice;

11.  domnívá se, že postup vzájemného hodnocení se ukázal jako cenná zkušenost, díky níž Evropská komise a členské státy lépe pochopily zbývající překážky a situaci v každém členském státě; poznamenává, že tento postup umožnil členským státům získat zpětnou vazbu týkající se jejich politických rozhodnutí, usnadnil prosazování osvědčených regulačních postupů a zvýšil transparentnost výsledků provádění;

12.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podnítily dialog o tom, jaké překážky jsou povoleny a jaké nikoliv;

13.  zastává názor, že postup vzájemného hodnocení byl klíčový pro vyjasnění některých nejednoznačných situací, jež stále přetrvávají v oblasti poskytování služeb na vnitrostátní i přeshraniční úrovni, jako je například vzájemné uznávání odborných kvalifikací a pojistných povinností ukládaných přeshraničním poskytovatelům služeb; zdůrazňuje skutečnost, že tento postup nakonec pomohl určit, zda jsou prováděcí opatření přijatá v každém členském státě uplatňována v souladu s duchem směrnice o službách;

14.  zdůrazňuje „skupinové diskuse“ jako klíčový prvek vzájemného hodnocení; vítá atmosféru spolupráce a vzájemné důvěry, která vládla během diskusí;

15.  domnívá se, že provádění vzájemného hodnocení přispělo k rozvoji „evropského ducha“ mezi vnitrostátními správními orgány a umožnilo správním orgánům členských států lépe se navzájem poznat; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby vědomosti a zkušenosti nabyté v rámci vzájemného hodnocení zůstaly zachovány a byly využity ke zlepšení jednotného trhu služeb;

16.  konstatuje, že zapojení zúčastněných stran do postupu vzájemného hodnocení bylo omezené; uznává, že důležitou podmínkou pro vytvoření vzájemné důvěry mezi členskými státy byl určitý stupeň zachování důvěrnosti informací; lituje však, že zúčastněným stranám nebyla poskytována pravidelná zpětná vazba o postupu;

17.  je si vědom správních nákladů spojených se vzájemným hodnocením, zvláště pak v těch členských státech, kde byly do postupu zapojeny správní orgány na regionální úrovni;

Výsledky a následná opatření za účelem lepšího fungování vnitřního trhu služeb

18.  je toho názoru, že postup vzájemného hodnocení popsaný ve směrnici o službách je významným nástrojem pro stanovení dalších iniciativ zaměřených na zlepšení fungování vnitřního trhu služeb; vítá skutečnost, že Komise navrhuje řadu opatření, která by měla rozvíjet potenciál získaný během fáze provádění směrnice a postupu vzájemného hodnocení;

19.  vyzývá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku a výsledcích dialogu s členskými státy o provádění směrnice o službách; žádá Komisi, aby přijala další donucovací opatření, jestliže se ukážou jako nezbytná;

20.  očekává ohlášené hospodářské posouzení provádění směrnice o službách a jejího dopadu na fungování trhu služeb; doufá, že toto posouzení umožní změřit skutečný dopad směrnice na hospodářskou činnost a zaměstnanost; žádá Komisi, aby při provádění tohoto posouzení zajistila co největší transparentnost, a vyzývá ji, aby Parlament seznámila se svými zjištěními, jakmile budou k dispozici;

21.  vítá iniciativu týkající se kontroly fungování vnitřního trhu a doufá, že tato kontrola výrazně zlepší praktické porozumění tomu, jak jsou jednotlivé právní předpisy Evropské unie v praxi uplatňovány a jak spolu vzájemně souvisejí; domnívá se, že při provádění kontroly fungování by mělo být zohledněno hledisko uživatelů jednotného trhu;

22.  vyzývá Komisi, aby úzce zapojila Evropský parlament do iniciativy týkající se provedení kontroly;

23.  požaduje, aby byly vyřešeny i zbývající regulační překážky, jako např. pravidla pro vyhrazování činností, pojistné povinnosti a požadavky na právní formu a vlastnictví kapitálu; vyzývá Komisi, aby své úsilí soustředila na neodůvodněné či nepřiměřené požadavky, které by se měly zrušit, aby se zajistilo bezproblémové fungování jednotného trhu;

24.  lituje skutečnosti, že v oblastech, kde jsou problémy známy po dlouhou dobu, nebyla přijata žádná dřívější opatření;

25.  lituje, že Komise nestanovila kritéria pro volbu konkrétních druhů požadavků pro cílená opatření; vyzývá Komisi, aby objasnila důvody, proč byly ostatní druhy požadavků uvedené v článku 15 směrnice o službách, jako je minimální počet zaměstnanců a pevně stanovené minimální nebo maximální sazby, vyhodnoceny jako méně důležité než ty, jež byly stanoveny v jejím sdělení;

26.  vyzývá Komisi, aby shromáždila a předložila údaje kvantifikující dopad několika zbývajících požadavků, které by v případě odstranění zlepšily fungování jednotného trhu služeb; vyzývá Komisi, aby upřednostnila činnosti zaměřené na odstranění těchto požadavků, které by pro fungování jednotného trhu služeb znamenaly nejvyšší přidanou hodnotu, a to v plném souladu s článkem 1 směrnice o službách; dále žádá Komisi, aby zaměřila svou činnost na odvětví a profese s velkým růstovým potenciálem v oblasti přeshraničního poskytování služeb;

27.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s jednotlivými členskými státy a prohloubila ji, aby tak dosáhla úplné a správné transpozice a provádění směrnice o službách ve všech členských státech;

28.  zastává názor, že stále existuje mnoho vnitrostátních překážek, které obzvláště zpomalují růst v oblasti profesionálních služeb poskytovaných navzájem mezi podniky; vyzývá členské státy, aby zajistily, že nové i zbývající požadavky budou nediskriminační, nezbytné a přiměřené; vyzývá Komisi, aby se spolu s členskými státy aktivněji zapojila do bedlivého sledování a aby zajistila náležité oznamování relevantních vnitrostátních legislativních opatření týkajících se provádění článku 15 směrnice o službách;

29.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby intenzivněji spolupracovaly s cílem zajistit řádné uplatňování ustanovení o svobodě poskytování služeb obsaženého v článku 16 směrnice o službách členskými státy; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení současného stavu v oblasti poskytování přeshraničních služeb v EU, včetně důvodů vysvětlujících omezené tempo růstu v tomto odvětví, a vypracovala podrobný přehled účinnosti provádění ustanovení článku 16 směrnice o službách členskými státy;

30.  zdůrazňuje potřebu zajistit soudržnost uplatňování různých právních předpisů, jež mají zásadní význam pro služby;

31.  naléhá na členské státy, aby zajistily dokončení a řádné uplatňování těch ustanovení směrnice o službách, která nebyla zahrnuta do postupu vzájemného hodnocení, jako jsou jednotná kontaktní místa, a vyzývá Komisi, aby zajistila přísné vymáhání relevantních ustanovení;

32.   vyzývá Komisi, aby věnovala důkladnou pozornost pravidelným kontrolám a hodnocením činnosti jednotných kontaktních míst v členských státech, která mají klíčový význam pro poskytovatele služeb, neboť jim moderním a srozumitelným způsobem zpřístupňují nezbytné informace;

33.  upozorňuje na významnou úlohu alternativních mechanismů a nástrojů řešení sporů, jako je např. SOLVIT, při zajišťování toho, aby poskytovatelé služeb, a zejména malé a střední podniky, mohli plně využívat svých práv vyplývajících z jednotného trhu; vítá oznámení Komise o tom, že posoudí účinnost těchto nástrojů a podá zprávu o potřebě dalších zvláštních iniciativ;

34.  sdílí názor Komise, že poskytovatelům i příjemcům služeb by měla být poskytnuta pomoc při prosazování jejich práv, a doporučuje navázat na stávající nástroje, jako je SOLVIT;

Postup vzájemného hodnocení jako nástroj

35.  opakovaně vyjadřuje svoji podporu využití vzájemného hodnocení v dalších oblastech politiky, ve kterých to bude vhodné; domnívá se, že vzájemné hodnocení se ukázalo jako inovativní a užitečné a mělo by být považováno za nástroj ke zlepšení fungování jednotného trhu;

36.  navrhuje proto, aby bylo pro účely vzájemného hodnocení oblastí politiky pokrytých horizontálními směrnicemi, na jejichž základě si členské státy uchovaly značný manévrovací prostor, zváženo a případně zavedeno zjednodušené vzájemné hodnocení s cílem dosáhnout jednotnější právní úpravy, která povede k lepším vztahům a vzájemnému porozumění mezi členskými státy a jež zabrání přidávání požadavků na vnitrostátní úrovni („gold-plating“);

37.  doporučuje, aby vzájemné hodnocení bylo využito jako „flexibilní nástroj“ pro každý případ zvlášť; navrhuje, aby byl tento nástroj cíleným způsobem doporučen pro vložení do vybraných směrnic s „horizontální“ povahou, které s sebou nesou četná prováděcí opatření a které členským státům nabízejí široké spektrum možností pro volný výklad; dále navrhuje cílené využití vzájemného hodnocení, v němž budou tomuto postupu podléhat pouze klíčová ustanovení směrnice;

38.  vyzývá však Komisi, aby jasně vymezila cíle a očekávané výsledky vzájemného hodnocení dříve, než navrhne vzájemné hodnocení pro další směrnice, s cílem zajistit, aby tento postup zbytečně nezatěžoval hodnotící orgány;

39.  věří, že „skupinové diskuse“ by měly zůstat klíčovým prvkem postupu vzájemného hodnocení; domnívá se, že vhodně zvolený, avšak omezený počet odborníků účastnících se skupinových diskusí vytváří podmínky pro účinnost a dosažení výsledků; domnívá se, že vzájemné hodnocení by mělo být rozvíjeno dále jako postup pro výměnu osvědčených postupů a zkušeností z rozvoje politiky mezi členskými státy a že úloha Komise by mohla být vyjasněna, pokud jde o poskytování pokynů a řízení tohoto postupu, zejména při těchto skupinových diskusích; je toho názoru, že složení skupiny by vždy mělo odrážet očekávání členských států a potenciální dopad na jednotný trh;

40.  žádá Komisi, aby zvýšila transparentnost tím, že bude Evropský parlament informovat o obsahu diskusí mezi členskými státy a dosaženém pokroku a že bude pravidelně předkládat zprávy v různých fázích postupu vzájemného hodnocení, a zajistí tak veškerým zúčastněným stranám aktuální informace; vyzývá Komisi, aby zveřejňovala hlavní závěry ze setkání skupin a z plenárních zasedání;

41.  poukazuje na to, že srovnávací tabulky a vzájemné hodnocení mají často rozdílný účel, a proto by měly být považovány za samostatné, nezaměnitelné politické nástroje, a že srovnávací tabulku jsou tudíž pro provedení evropských právních předpisů nepostradatelné;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (2) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. (3) Přijatý text, P7_TA(2011)0144. (4) Přijatý text, P7_TA(2011)0051.