Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině,

–  s ohledem na zprávu o pokroku Ukrajiny za rok 2010 a na přezkum evropské politiky sousedství (EPS) ze dne 25. května 2011,

–  s ohledem na sdělení ukrajinského prezidenta týkající se odsouzení bývalé předsedkyně vlády Ukrajiny, Julije Tymošenkové ze dne 11. října 2011,

–  s ohledem na sdělení, která dne 5. srpna a 11. října 2011 vydala jménem Evropské unie vysoká představitelka Catherine Ashtonová a jež se týkala rozsudku v případu Julije Tymošenkové,

–  s ohledem na společné prohlášení ze summitu Východním partnerství, který se konal ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ukrajinou, která vstoupila v platnost v roce dne 1. března1998, a na probíhající jednání o dohodě o přidružení, včetně rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu, která má nahradit Dohodu o partnerství a spolupráci,

–  s ohledem na národní orientační program pro Ukrajinu na období 2011–2013,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU podporuje stabilní a demokratickou Ukrajinu, která by respektovala zásady sociálně-tržní ekonomiky, právního státu a lidských práv, chránila menšiny a zaručovala dodržování základních práv; vzhledem k tomu, že předpokladem dalšího rozvoje vztahů mezi EU a Ukrajinou, je vnitřní politická stabilita Ukrajiny včetně důrazu na vnitřní reformu a respektování právního státu, jehož součástí by bylo i vedení spravedlivých, nestranných a nezávislých právních řízení;

B.  vzhledem k tomu, že hlavními cíli zahraniční politiky Evropského parlamentu je prohloubení a podpora vztahů s Ukrajinou a upevnění evropské politiky sousedství, která usiluje o podporu politických, hospodářských a kulturních vztahů mezi dotyčnými zeměmi a EU a jejími členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí okresního soudu v Pečersku na Ukrajině ze dne 11. října 2011 odsoudit bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou k sedmi letům vězení, třem rokům zákazu politické činnosti, pokutě ve výše 200 milionů USD a konfiskaci veškerého jejího majetku je všeobecně vnímáno buď jako akt pomsty, nebo jako pokus odsoudit a uvěznit členy opozice s cílem zabránit jim, aby kandidovali a účastnili se volební kampaně v parlamentních volbách v příštím roce a v prezidentských volbách v roce 2015;

D.  vzhledem k tomu, že dne 12. října 2011 zahájila ukrajinská bezpečnostní služba nové trestní řízení proti Juliji Tymošenkové a bývalému premiérovi Pavlu Lazarenkovi, kteří jsou obviněni ze spiknutí za účelem rozsáhlého zneužití ukrajinských veřejných prostředků, neboť jsou zároveň předsedy správní rady a skutečným vlastníkem Spojených energetických systémů Ukrajině;

E.  vzhledem k tomu, že v současné době je za své činy trestně stíhán rostoucí počet úředníků, včetně bývalých vládních ministrů, ale většinou (zástupců) vedoucích státních úřadů a inspektorátů, vedoucích menších oddělení agentur bezpečnostních složek, soudců okresních soudů a představitelů místních orgánů;

F.  vzhledem k tomu, že se vláda Ukrajiny zavázala k řadě právních reforem, které by měly uvést ukrajinské soukromé i veřejné právo do souladu s evropskými a mezinárodními právními normami;

G.  vzhledem k tomu, že EU i nadále zdůrazňuje nezbytnost respektovat právní stát, a to i na základě zajištění spravedlivých, nestranných a nezávislých soudních přelíčení, což by zabránilo nebezpečí vytváření dojmu, že jsou soudní opatření používána selektivně; vzhledem k tomu, že EU považuje tyto zásady za zvláště důležité v zemi, která usiluje o vytvoření hlubších smluvních vztahů a o budování politického přidružení s Unií;

1.  domnívá se, že prohlubování vztahů mezi EU a Ukrajinou a to, že se Ukrajině nabízí evropská perspektiva, mají velký význam a jsou v zájmu obou stran; bere na vědomí přání Ukrajiny v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii, a to za předpokladu, že budou splněna veškerá kritéria včetně respektování zásad demokracie, lidských práv, základních svobod a právního státu;

2.  vyjadřuje politování nad odsouzením bývalé premiérky Julije Tymošenkové, které vnímá jako porušování lidských práv a zneužívání právní moci pro účely politického utlačování vedoucí představitelky ukrajinské opozice; zdůrazňuje, že právní předpis selektivně uplatňovaný proti Tymošenkové, který obsahuje ustanovení pro trestní stíhání za politická rozhodnutí, pochází z dob Sovětského svazu; vzhledem k tomu, že články 364 a 365 tohoto právního předpisu, který je v současné době přezkoumáván Vrchní radou Ukrajiny, nejsou v souladu s evropskými normami ani normami OSN;

3.  naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily spravedlivé, transparentní a nestranné právní přelíčení, pokud se Julija Tymošenková rozhodne odvolat pro svému odsouzení, jakož i v případech dalších soudních přelíčení proti členům bývalé vlády; trvá na tom, že by Julija Tymošenková měla mít možnost uplatnit své právo plně se zapojit do politického procesu již nyní i v nadcházejících volbách na Ukrajině;

4.  obává se, že soudní přelíčení s Tymošenkovou není v souladu s vyhlášeným závazkem ukrajinské vlády budovat demokracii a řídit se evropskými hodnotami;

5.  vyjadřuje skutečné znepokojení nad pokračujícím zadržováním bývalého ministra vnitra Jurije Lucenka, v jehož případě stále ještě nebyl vynesen rozsudek, a nad dalšími podobnými případy;

6.  domnívá se, že veškerá soudní řízení proti bývalým i současným vysokým vládním činitelům by měla být vedena v souladu s evropskými normami, jimiž jsou spravedlnost, nestrannost, transparentnost a nezávislost;

7.  je toho názoru, že neschopnost přezkoumat odsouzení Julije Tymošenkové ohrozí uzavření dohody o přidružení a její ratifikaci a zároveň bude tuto zemi oddalovat od naplnění její evropské perspektivy; vyjadřuje znepokojení nad některými známkami úpadku demokratických svobod a možného zneužívání státních orgánů jako nástroje pro stranické účely a k vykonávání politické pomsty;

8.  zdůrazňuje, že posílení právního státu a vnitřních reforem, včetně skutečného boje proti korupci, jsou nezbytnými předpoklady nejen pro uzavření a ratifikaci dohody o přidružení a prohloubení vztahů mezi EU a Ukrajinou, ale také pro upevnění demokracie na Ukrajině;

9.  vítá dohodu, jíž bylo dosaženo v otázce vytvoření rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu; považuje tuto dohodu za pevný základ možného završení jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou;

10.  je znepokojen zprávami o zhoršování situace v oblasti svobody sdělovacích prostředků a plurality na Ukrajině; vyzývá orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k ochraně těchto základních aspektů demokratické společnosti a aby se zdržely jakékoli snahy o přímé či nepřímé ovládání náplně zpravodajství ukrajinských médií;

11.  rozhodně podporuje doporučení vyjádřená ve společném stanovisku Benátské komise a OBSE/ODIHR o návrhu zákona o parlamentních volbách; považuje za nezbytné, aby tato doporučení byla přijata a urychleně prováděna inkluzivním a komplexním způsobem se zapojením jak opozice, tak i občanské společnosti;

12.  naléhavě vyzývá veškeré politické síly na Ukrajině, aby vedly spravedlivou a transparentní diskuzi o politickém rozhodovacím procesu; trvá na tom, aby vyšetřování případných nedostatků v tomto procesu prováděl parlamentní vyšetřovací výbor;

13.  domnívá se, že nedávno odložené setkání s prezidentem Janukovyčem mohlo být vynikající příležitostí k vyřešení vážného znepokojení týkajícího se ukrajinské vlády a ke znovunavázání konstruktivního dialogu, který by mohl vést k parafování dohody o přidružení za předpokladu, že bude dosaženo významného pokroku při překonávání stávajících technických i zásadních politických překážek; vyzývá Radu a Komisi, aby pro setkání s prezidentem Janukovyčem stanovily nový termín, a to před konáním plánovaného summitu mezi EU a Ukrajinou v prosinci 2011;

14.  vyzývá Komisi, aby podpořila soudní reformu na Ukrajině tím, že lépe využije program EU určený na budování kapacit, a zvážila možnost vytvoření poradní skupiny EU na vysoké úrovni, která by pomohla Ukrajině v jejím úsilí zharmonizovat svou legislativu s EU, a to včetně oblasti soudnictví;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ukrajiny a parlamentním shromážděním Rady Evropy a OBSE.