Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2848(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0538/2011

Předložené texty :

B7-0538/2011

Rozpravy :

PV 26/10/2011 - 13
CRE 26/10/2011 - 13

Hlasování :

PV 27/10/2011 - 8.8
CRE 27/10/2011 - 8.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0473

Přijaté texty
PDF 376kWORD 71k
Čtvrtek, 27. října 2011 - Štrasburk
Ohrožení veřejného zdraví z důvodu antimikrobiální rezistence
P7_TA(2011)0473B7-0538/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. října 2011 o hrozbě antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o rezistenci vůči antibiotikům, které se zaměřovalo na zdraví zvířat,

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze srpna 2011 o nebezpečí, které pro veřejné zdraví představují bakteriální kmeny produkující β-laktamázy rozšířeného spektra nebo β-laktamázy AmpC v potravinách a u zvířat určených k produkci potravin,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. listopadu 2009 o antimikrobiální rezistenci (SANCO/6876/2009r6),

–  s ohledem na společnou odbornou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA) ze září 2009 nazvanou „Bakteriální výzva: čas konat – výzva k řešení nepoměru mezi multirezistentními bakteriemi v EU a vývojem nových antibakteriálních látek“,

–  s ohledem na doporučení Rady 2002/77/EC ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v lékařství(1) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2001 k tomuto doporučení(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2001 o strategii Společenství proti antimikrobiální rezistenci (KOM(2001)0333),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální látky jsou schopny zničit bakterie, viry a jiné mikroorganizmy nebo zabránit jejich růstu (antibiotika jsou antimikrobiální prostředky, které reagují pouze proti bakteriím) a jako takové hrají při zlepšování zdraví veřejnosti významnou roli, neboť pomáhají snižovat počet úmrtí v souvislosti s onemocněními a infekcemi, které byly dříve neléčitelné či smrtelné;

B.  vzhledem k tomu, že užívání antimikrobiálních látek způsobilo, že některé mikroorganizmy, které na ně původně reagovaly, si vůči nim vybudovaly tzv. antimikrobiální rezistenci;

C.  vzhledem k tomu, že tento přirozený proces je urychlován nadměrným a nekontrolovaným užíváním antimikrobiálních látek, což ohrožuje úspěch, jehož medicína na tomto poli dosáhla;

D.  vzhledem k tomu, že cílové bakterie si dříve nebo později vypěstují vůči všem novým antibiotikům odolnost; vzhledem k tomu, že má-li být zachována schopnost účinně bojovat proti infekčním chorobám, je třeba vyvíjet nové antimikrobiální léky a zlepšit zachování stávajících antibiotických zdrojů, tj. přednostně zajistit, aby se užívání antibiotik účinně kontrolovalo a omezilo se pouze na nutnou léčbu;

E.  vzhledem k tomu, že zhruba po čtyři desetiletí (od čtyřicátých do sedmdesátých let 20. století) zajišťoval farmaceutický průmysl trvalý přísun nových antibiotik, včetně některých, která disponovala novým mechanizmem účinku, jehož pomocí bylo možné problémy způsobené rezistencí vůči předchozím antimikrobiálním látkám obejít; vzhledem k tomu, že od té doby bylo vyvinuto a registrováno pouze několik málo nových antimikrobiálních látek;

F.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence představuje významný a z velké části nevyřešený problém, který se stal hrozbou pro veřejné zdravotnictví v Evropě i na celém světě a který vede k delší a komplikovanější léčbě pacientů, ke snižování kvality jejich života, k většímu riziku úmrtí (každoročně v EU umírá na nákazu rezistentními mikroorganizmy 25 000 pacientů), ke zvyšování nákladů na zdravotní péči a k poklesu produktivity o nejméně 1,5 miliardy EUR ročně;

G.  vzhledem k tomu, že vysoký podíl infekcí, jimiž se lidé nakazí v nemocnicích, je způsoben vysoce odolnými bakteriemi, jako je Staphylococcus aureus rezistentní na methicillin a Clostridium difficile, které vážně ohrožují bezpečnost pacientů;

H.  vzhledem k tomu, že kvůli závažnosti problému antimikrobiální rezistence se Světová zdravotnická organizace rozhodla, že se na něj zaměří v rámci letošního Světového dne zdraví připomínaného 7. dubna 2011, a vzhledem k tomu, že od roku 2008 je v Evropské unii 18. listopad Evropským dnem zvyšování povědomí o antibiotikách;

I.  vzhledem k tomu, že nevhodné a iracionální využívání antimikrobiálních léčiv vytváří příhodné podmínky pro výskyt, šíření a přežívání rezistentních mikroorganizmů;

J.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence je u lidí často způsobena nepřiměřenými dávkami antibiotik, nevhodnou léčbou a neustálým působením antimikrobiálních prostředků na patogeny v nemocnicích;

K.  vzhledem k tomu, že potřebu antibiotik a antimikrobiálních látek by bylo možné snížit na základě vhodné hygieny ve formě účinného mytí a osušení rukou;

L.  vzhledem k tomu, že ačkoli užívání antibiotik jako stimulátorů růstu bylo zakázáno a že existuje vůle omezit spotřebu antibiotik ve veterinární oblasti pro nevhodné „profylaktické“ účely, má antimikrobiální rezistence vliv jak na člověka, tak i na zvířata, a může být přenášena oběma směry, takže se jedná o skutečně průřezovou problematiku, která vyžaduje koordinovaný přístup na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že je proto nutné vyvinout další úsilí za účelem zdokonalení postupů používaných v zemědělství, aby bylo možné minimalizovat riziko spojené s používáním antibiotik pro veterinární účely a s vytvářením rezistence u člověka;

M.  vzhledem k tomu, že dodržování zásad správného chovu minimalizuje potřebu antibiotik;

N.  vzhledem k tomu, že proti rezistenci vůči antimikrobiálním látkám v humánních léčivech nelze zakročit nezávisle na opatřeních zaměřených proti rezistenci vůči antimikrobiálním látkám využívaným ve veterinárních léčivech, krmivech a při pěstování rostlin;

O.  vzhledem k tomu, že EPRUMA(3) je současná evropská iniciativa, která sdružuje mnoho zainteresovaných stran a prosazuje zodpovědné využívání veterinárních léčiv; poznamenává, že koncept „jedno zdraví“ zahrnuje jak humánní, tak i veterinární léčiva a že platforma EPRUMA považuje antimikrobiální látky za součást problematiky „jednoho zdraví“;

P.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence je jevem, který má očividně přeshraniční dosah, a že nelze vyloučit výskyt mimořádných důsledků, které by podle všeho nebylo na základě současného stavu prostředků a poznatků možné řešit a které mohou mít nepředvídatelný negativní dopad na lékařskou, sociální a hospodářskou oblast;

1.  upozorňuje na to, že antimikrobiální rezistence představuje pro veřejné zdraví v Evropě i na celém světě rostoucí hrozbu, a to navzdory opatřením, která byla přijata na evropské i mezinárodní úrovni;

2.  vyzývá k dalšímu zesílení boje proti rezistenci na antimikrobiální látky v humánních léčivech, v jehož rámci by se měla pozornost upírat přednostně na:

   uvážlivé používání antimikrobiálních látek určených jak pro humánní, tak pro veterinární léčbu, které by zajistilo, aby se tyto látky používaly, pouze pokud jsou skutečně nutné k samotné léčbě onemocnění, a to ve správných dávkách, se správnými rozestupy mezi dávkami a po nutnou dobu;
   monitorování a kontrolu antimikrobiální rezistence;
   nutnost výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních a alternativních látek;
   souvislost s opatřeními zaměřenými proti rezistenci na antimikrobiální látky využívané ve veterinárních léčivech, krmivech a při pěstování rostlin;

3.  vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla legislativní rámec pro opatření, která by se zabývala antimikrobiální rezistencí tím, že by propagovala iniciativy „zodpovědného užívání“ antibiotik a podporovala jejich šíření a informovanost o nich;

Uvážlivé používání antimikrobiálních látek

4.  znovu opakuje, že je naléhavě třeba přijmout opatření, která by zabránila dalšímu zvyšování množství rezistentních mikroorganizmů, případně by tento trend dokonce zvrátila, a to na základě omezení zbytečného a nevhodného užívání antimikrobiálních látek;

5.  zdůrazňuje, že konečným cílem je, aby antimikrobiální látky nadále zůstaly účinným nástrojem v boji proti chorobám, a to jak u zvířat, tak i u lidí, a aby bylo jejich použití omezeno na nezbytně nutnou úroveň;

6.  připomíná, že zpráva Komise o provádění doporučení Rady z roku 2001(4) a průzkum Eurobarometru z roku 2010 poukázaly na řadu nedostatků a chyb při propagaci uvážlivého užívání antimikrobiálních látek;

7.  upozorňuje na to, že míra přístupu k informacím o antimikrobiální rezistenci a jejich dopad na chování občanů jsou v různých částech Unie různé, zejména pokud jde o dohled nad dodržováním právních předpisů o užívání antibiotik pouze na předpis, jelikož podíl antibiotik prodávaných bez předpisu v roce 2008 vykazoval v jednotlivých členských státech značné rozdíly;

8.  poznamenává, že v tomto případě jsme pouze tak silní, jak je silný nejslabší z nás, a proto by se měla věnovat zvláštní pozornost zemím s vysokou úrovní antimikrobiální rezistence;

9.  vyzývá Komisi, aby v návaznosti na doporučení Rady ze dne 15. listopadu 2001 předložila návrhy na výrazné omezení používání antibiotik a na stanovení a formulaci obecných zásad a osvědčených postupů ohledně uvážlivého používání antimikrobiálních látek a aby zajistila, aby byly tyto zásady a metody v Evropské unii řádně uplatňovány;

10.  všímá si toho, že o antibiotikách a jejich účincích panuje mnoho mylných představ a že podle průzkumu, který nechala provést Komise, se 53 % Evropanů stále domnívá, že antibiotika zabíjejí viry, a 47 % z nich věří, že jsou účinná proti nachlazení a chřipce (zvláštní zpráva Eurobarometru č. 338 z dubna 2010 o antimikrobiální rezistenci);

11.  uznává, že k antimikrobiální rezistenci ve velké míře přispívá to, že nejsou dodržovány pokyny na lékařských předpisech, například není dokončena celá léčba nebo není dodrženo doporučené dávkování;

12.  vyzývá Komisi, aby se problémem nevhodného užívání a prodeje antimikrobiálních látek na předpis či bez předpisu zabývala, a to ve všech fázích a s ohledem na chování všech osob, kterých se tento problém týká (lékař, lékárník, pacient), a aby vypracovala komplexní dlouhodobou strategii, která by zvýšila jejich informovanost;

13.  zdůrazňuje, že v rámci uvážlivého používání antimikrobiálních látek je potřeba, aby příslušní aktéři věnovali pozornost lepšímu využívání antibiotik, která jsou v současnosti dostupná, a to tak, že budou důkladně kontrolovat dávkování, dobu léčby a kombinované užívání léčivých látek;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby propagovaly řádné mytí a osušení rukou zejména v nemocnicích, aby bylo možné zabránit šíření infekcí a omezit nutnost používat antibiotika;

15.  vítá proto skutečnost, že 18. listopad byl vyhlášen Evropským dnem pro zvyšování povědomí o antibiotikách, jehož smyslem je prostřednictvím řady akcí v členských státech šířit osvětu o hrozbě, kterou pro jejich zdraví antimikrobiální rezistence představuje, a vyzývat je k tomu, aby k užívání antibiotik přistupovali zodpovědněji;

Monitorování a kontrola antimikrobiální rezistence

16.  zdůrazňuje význam dobře fungujícího systému monitorování a kontroly, který shromažďuje spolehlivé a srovnatelné údaje o citlivosti patogenů vůči antimikrobiálním látkám a o infekcích, které tyto patogeny způsobují, a poskytuje základ pro analýzy vývojových tendencí, vydávání včasných varování a sledování šíření rezistence na úrovni států, regionů a obcí a pro sběr údajů o předepisování a používání antimikrobiálních látek, tak aby bylo možné sledovat jejich celkovou spotřebu;

17.  oceňuje proto, že Evropský systém sledování antimikrobiální rezistence a Evropský systém sledování spotřeby antibiotik ve veterinární oblasti začal shromažďovat kvalitní a srovnatelné údaje o antimikrobiální rezistenci v celé EU, v čemž nyní pokračuje Evropské středisko pro prevenci a léčbu nemocí, přičemž ovšem poukazuje na řadu nedostatků, které i nadále přetrvávají v souvislosti s přístupem k údajům a s jejich kvalitou v některých zemích; oceňuje rovněž činnost, která se v oblasti sběru kvalitních a srovnatelných údajů o spotřebě antimikrobiálních látek v celé EU vykonává v rámci evropského projektu sledování spotřeby antimikrobiálních látek a v níž nyní pokračuje Evropské středisko pro prevenci a léčbu nemocí;

18.  podtrhuje význam diagnostiky v boji proti antimikrobiální rezistenci a žádá větší objem investic do této oblasti a účinnější a lepší využívání stávajících diagnostických nástrojů;

19.  vyzývá Komisi, Evropské středisko pro prevenci a léčbu nemocí a další příslušné agentury EU, aby neprodleně zahájily spolupráci na vývoji harmonizovaných a integrovaných systémů sledování antimikrobiální rezistence a používání antimikrobiálních látek v Evropě, které by zahrnovaly možnost včasného varování před novými mechanizmy rezistence a novými kmeny;

Nutnost výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních a alternativních látek

20.  bere na vědomí, že vzhledem k rostoucímu nepoměru mezi četností výskytu infekcí způsobených rezistentními mikroorganizmy a omezením výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních látek roste nebezpečí, že se zdravotnictví dostane zpět do situace, která panovala před objevem antibiotik;

21.  domnívá se, že omezení výzkumu a vývoje je důsledkem selhání trhu, a vyzývá Komisi, aby prostřednictvím regulačních i jiných opatření navrhla, jak vytvořit a zatraktivnit pobídky, na jejichž základě by farmaceutický průmysl zvýšil investice do výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních látek a jejich možných alternativ;

22.  připomíná, že je třeba prostřednictvím rámcových výzkumných programů EU provádět rozsáhlejší výzkum nových antimikrobiálních látek a jejich možných alternativ, a vybízí ke spolupráci v oblasti výzkumu na úrovni EU, která může přinést nové příležitosti v podobě vyšší účinnosti;

23.  konstatuje, že nedostatek rychlé diagnostiky přispívá k nadměrnému používání antibiotik i k růstu nákladů na jejich vývoj;

24.  uznává, že v souladu se závěry Rady o inovativních pobídkách pro účinná antibiotika ze dne 1. prosince 2009 je třeba podporovat doplňková opatření, jako je používání účinných vakcín k prevenci infekcí;

Komplexní přístup

25.  vyzývá Komisi, aby začlenila opatření týkající se antimikrobiální rezistence a veřejného zdraví do komplexního přístupu k problematice antimikrobiální rezistence s vědomím jejich souvislosti s opatřeními pro boj proti rezistenci na antimikrobiální látky využívané ve veterinárních léčivech, krmivech a při pěstování rostlin, zejména pokud jde o riziko křížové kontaminace;

26.  vyzývá Komisi, aby řešila nedostatek údajů o využívání antibiotik ve veterinárních léčivech v celé EU, a to prostřednictvím sběru kvalitních, srovnatelných a specifických údajů pro každý živočišný a rostlinný druh v každém členském státě;

27.  oceňuje vynaložené úsilí o sjednocení a lepší posuzování nových antibiotik z hlediska právních předpisů;

28.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala Evropský systém sledování antimikrobiální rezistence a Evropský systém sledování spotřeby antibiotik ve veterinární oblasti při sběru údajů o používání antibiotik, který má sloužit jako základ budoucích opatření k zajištění jejich zodpovědného používání;

29.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy, na jejichž základě by bylo postupně ukončeno profylaktické používání antibiotik při chovu dobytka;

30.  zdůrazňuje, že místo profylaktického používání antibiotik by se odvětví chovu hospodářských zvířat a intenzivního chovu ryb měla zaměřit na prevenci chorob prostřednictvím dodržování hygienických norem a správného ustájení a chovu zvířat a dodržováním přísných opatření v oblasti biologické bezpečnosti;

31.  vyzývá zejména ke stanovení osvědčených postupů pro chov zvířat, které minimalizují riziko rozvoje antimikrobiální rezistence; zdůrazňuje, že tyto postupy by se měly vztahovat zejména na mladá zvířata, která jsou sloučena do jednoho chovu, přičemž pocházejí od různých chovatelů, což zvyšuje riziko výskytu přenosných chorob;

32.  poznamenává, že pokud nejsou farmaceutická rezidua správně likvidována, končí v našich vodních zdrojích, a zvyšují tak neúmyslné působení řady látek spojených s antibiotickou rezistencí; vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum dopadu dlouhodobého působení farmaceutických reziduí v půdě a ve vodě;

33.  vyzývá k tomu, aby se podle možnosti oddělily účinné látky a mechanizmy působení používané v humánní medicíně od účinných látek a mechanizmů působení používaných ve veterinární medicíně, aby se zabránilo nebezpečí, že se rezistence vůči antibiotikům přenese z dobytka na člověkapoukazuje však na to, že to nesmí vyústit ve vytvoření omezení týkajících se stávajících účinných léčebných možností;

34.  domnívá se, že používání antibiotik „poslední instance“, která se nasazují proti problémovým patogenům u člověka, by se v zemědělství mělo povolit pouze za licencovaných podmínek, které by byly spojeny se sledováním rezistence, pokud možno na individuálním základě;

Mezinárodní spolupráce

35.  vyzývá Komisi, aby dále prohloubila spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE) a s dalšími zainteresovanými stranami a organizacemi na mezinárodní úrovni s cílem najít proti antimikrobiální rezistenci účinnější opatření na celosvětové úrovni; vítá v této souvislosti vytvoření transatlantické pracovní skupiny sdružující EU a USA pro řešení naléhavých problémů týkajících se antimikrobiální rezistence;

36.  vyzývá Komisi, aby k provádění příslušných strategií zajistila dostatečné finanční a lidské zdroje;

o
o   o

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 34, 5.2.2002, s. 13.
(2) Úř. věst. C 112 E, 9.5.2002, s. 106.
(3) Evropská platforma pro zodpovědné využívání veterinárních léčiv.
(4) Pracovní dokument útvarů Komise doprovázející druhou zprávu Komise Radě vypracovanou na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v lékařství (2002/77/ES).

Právní upozornění - Ochrana soukromí