Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2011 „O on-line hazardních hrách na vnitřním trhu“ (KOM(2011)0128),

–  s ohledem na článek 51, 52 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie(1),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2010 a zprávy o pokroku francouzského, švédského, španělského a maďarského předsednictví Rady o rámci v oblasti hazardních her a sázek v členských státech Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o etické nezávadnosti hazardních her poskytovaných on-line(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 „Boj proti korupci v EU“ (KOM(2011)0308),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (KOM(2011)0012),

–  s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(12),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0342/2011),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví on-line hazardních her neustále roste, do určité míry mimo kontrolu členských států, jejichž občanům jsou tyto služby poskytovány, a vzhledem k tomu, že toto odvětví se od jiných trhů liší tím, že jsou s ním spojena rizika v oblasti ochrany spotřebitelů, a má vztah rovněž k boji s organizovaným zločinem;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku uplatnění zásady subsidiarity neexistuje žádný evropský právní předpis, který by on-line hazardní hry upravoval;

C.  vzhledem k tomu, že služby hazardních her podléhají řadě právních aktů EU – například směrnici o audiovizuálních mediálních službách, směrnici o nekalých obchodních praktikách, směrnici o prodeji na dálku, směrnici o praní špinavých peněz, směrnici o ochraně údajů, směrnici o ochraně soukromí a elektronické komunikaci a směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy regulují online hazardní hry různě, což nejen ztěžuje regulovaným poskytovatelům nabízet své služby přes hranice členských států, ale také znamená, že regulátoři mohou jen obtížně chránit spotřebitele a potírat protiprávní on-line hazardní hry a trestnou činnost, která je s nimi na úrovni EU potenciálně spojena;

E.  vzhledem k tomu, že jednotný celoevropský přístup k boji proti organizovanému zločinu a podvodům má značnou přidanou hodnotu, zejména pokud jde o etickou nezávadnost sportu a ochranu hráčů a spotřebitelů;

F.  vzhledem k tomu, že v článku 56 Smlouvy o fungování EU je zaručena svoboda poskytovat služby; vzhledem však k tomu, že on-line hazardní hry byly kvůli své zvláštní povaze vyňaty z působnosti směrnic o elektronickém obchodu, o službách a o právech spotřebitelů;

G.  vzhledem k tomu, že ačkoli Soudní dvůr již vyjasnil několik důležitých právních otázek týkajících se on-line hazardních her v EU, v řadě dalších otázek existuje i nadále právní nejistota, kterou lze odstranit pouze na politické úrovni; vzhledem k tomu, že vinou této právní nejistoty výrazně vzrostl počet nabízených nelegálních hazardních her a zvýšila se i rizika, která s nimi souvisí;

H.  vzhledem k tomu, že on-line hazardní hry, nejsou-li řádně regulovány, skrývají větší riziko vzniku závislosti než tradiční hazardní hry, které jsou uskutečňovány za skutečné přítomnosti hráče na pevně určeném místě, což je mimo jiné způsobeno snazším přístupem a absencí sociální kontroly;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba spotřebitele informovat o potenciální škodlivosti on-line hazardních her a chránit je před riziky v této oblasti, zejména pokud jde o závislost, podvody, zneužívání důvěry a hráčství nezletilých,

J.  vzhledem k tomu, že hazardní hry představují značný zdroj příjmů, jež mohou členské státy použít pro obecně prospěšné a dobročinné účely, k nimž patří i sport;

K.  vzhledem k tomu, že musí být bezpodmínečně zachována etická nezávadnost sportu, a proto je třeba zintenzivnit boj proti korupci a ovlivňování výsledků;

L.  vzhledem k tomu, že k naplnění těchto cílů je nutné zavést mechanismy pro kontrolu sportovních soutěží a finančních toků, spolu se společnými mechanismy dohledu na úrovni EU;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce všech zúčastněných (institucí, sportovních federací a sázkových kanceláří) je klíčová také z hlediska sdílení osvědčených postupů;

1.  vítá, že se Komise ujala iniciativy a zahájila veřejné konzultace na základě zelené knihy o on-line hazardních hrách, díky nimž se bude možné pragmaticky a realisticky zabývat budoucností tohoto odvětví v Evropě;

2.  vítá, že Komise jasně uvedla, že cílem politického procesu zahájeného zelenou knihou není v žádném případě deregulace či liberalizace on-line hazardních her;

3.   poukazuje na vzrůstající hospodářský význam odvětví on-line hazardních her, jehož roční příjmy v roce 2008 přesáhly částku 6 miliard EUR, což představuje 45 % světového trhu; souhlasí se Soudním dvorem Evropské unie, že jde o hospodářskou činnost se specifickými vlastnostmi; připomíná, že tento růst je rovněž spojen se zvýšenými sociálními náklady v důsledku patologického hráčství a protizákonné činnosti;

4.  je toho názoru, že účinná regulace odvětví hazardních her na internetu má především tyto cíle:

5.  je přesvědčen, že taková regulace má potenciál zajistit, aby byly sportovní soutěže pro spotřebitele a veřejnost atraktivní, aby byly sportovní výsledky i nadále důvěryhodné a aby si soutěže udržely svou prestiž;

6.  zdůrazňuje, že podle Evropského soudního dvora(13) představuje internet pouze médium, kterým mohou být hazardní hry poskytovány a který nabízí sofistikované technologie, jež lze použít k ochraně spotřebitelů a zachovávání veřejného pořádku; není tím ovšem dotčena pravomoc členských států rozhodovat o vlastním regulačním přístupu k internetovým hazardním hrám a o omezení nebo zákazu nabízení některých služeb;

Zásada subsidiarity a evropská přidaná hodnota

7.  zdůrazňuje, že regulace hazardních her musí spočívat na zásadě subsidiarity a musí se jí řídit, neboť členské státy mají odlišné tradice a kultury; tuto zásadu je třeba chápat jako „aktivní subsidiaritu“, která předpokládá spolupráci mezi správními orgány členských států; domnívá se nicméně, že zásada subsidiarity předpokládá, že budou dodržována pravidla vnitřního trhu, která se na on-line hazardní hry vztahují dle příslušného rozhodnutí Soudního dvora;

8.  je toho názoru, že atraktivní a řádně regulovaná nabídka hazardních her jak na internetu, tak i tradičním fyzickým způsobem, je nezbytná k tomu, aby spotřebitelé nevyužívali služeb provozovatelů, kteří nesplňují vnitrostátní požadavky vztahující se na udělování licencí;

9.  odmítá proto evropský právní předpis, který by jednotně upravoval celé odvětví on-line hazardních her, je však i přesto toho názoru, že v některých oblastech by měl koordinovaný evropský přístup vedle vnitrostátní regulace určitě význam vzhledem k přeshraniční povaze on-line hazardních her;

10.  uznává, že členské státy mají pravomoc rozhodovat o způsobu, jakým jsou hazardní hry organizovány, přičemž je zapotřebí dodržet základní zásady nediskriminace a proporcionality zakotvené ve Smlouvě o EU; v souladu s judikaturou Soudního dvora proto respektuje rozhodnutí několika členských států zakázat on-line hazardní hry nebo některé jejich typy nebo zachovat státní monopol v tomto sektoru, dokud státy nepřijmou harmonizovaný přístup;

11.  poukazuje na to, že Evropský soudní dvůr přijal řadu rozhodnutí, v nichž uvádí, že udělení výhradních práv jedinému subjektu podléhajícímu přísné státní kontrole může sloužit jako prostředek ke zlepšení ochrany spotřebitele před podvody a k účinnějšímu potírání trestné činnosti v odvětví on-line hazardních her;

12.  poukazuje na to, že on-line hazardní hry jsou hospodářskou činností zvláštního typu, pro niž nemohou neomezeně platit pravidla vnitřního trhu, tj. svoboda usazování a svoboda poskytovat služby; uznává však, že ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie zdůrazňuje, že vnitrostátní kontroly by měly být právně upraveny a prováděny jednotně, přiměřeně a nediskriminačně;

13.  zdůrazňuje, že poskytovatelé on-line hazardních her by jednak měli ve všech případech dodržovat vnitrostátní právo zemí, v nichž tyto hry provozují, a jednak by si členské státy měly ponechat právo přijímat opatření k řešení otázky on-line hazardních her, aby mohly provádět vnitrostátní právní předpisy a bránit nelegálním poskytovatelům v přístupu na trh;

14.  je toho názoru, že zásada vzájemného uznávání licencí není pro trh s hazardními hrami použitelná, přesto však tvrdí, že v duchu vnitřního trhu by měly členské státy, které otevřou sektor on-line hazardních her volné soutěži, ať už pro veškeré hry nebo jen pro některé jejich typy, zajistit transparentnost a umožnit hospodářskou soutěž prostou vší diskriminace; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zavedly licenční režim, který by každému evropskému poskytovateli hazardních her umožňoval, aby si v případě, že splňuje podmínky stanovené jednotlivými členskými státy, zažádal o licenci; v členských státech, které zavedly licenční systém, by mohly být stanoveny postupy podávání žádostí, které by snižovaly administrativní zátěž tím, že by bránily zbytečné duplikaci požadavků a kontrol ostatních členských států, přičemž musí být zaručeno, že přednostní úlohu bude mít regulátor v členském státě, v němž byla žádost podána; domnívá se proto, že se musí posílit vzájemná důvěra mezi vnitrostátními regulačními orgány prostřednictvím správní spolupráce; respektuje dále, že některé členské státy se v zájmu ochrany spotřebitelů a prevence trestné činnosti rozhodly stanovit počet operátorů a typy a množství nabízených her, ovšem pod podmínkou, že jsou tato omezení přiměřená a jsou projevem snahy jednotně a systematicky omezit činnost v této oblasti;

15.  žádá Komisi, aby v souladu se zásadou „aktivní subsidiarity“ zkoumala veškeré nástroje či opatření na úrovni EU, jejichž cílem je chránit ohrožené spotřebitele, předcházet vzniku závislosti a zakročit proti těm, kdo hazardní hry nabízejí nelegálně, včetně formální spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, společných standardů pro poskytovatele těchto služeb nebo rámcové směrnice; je toho názoru, že prvním krokem by mohl být evropský kodex pro on-line hazardní hry vypracovaný na základě dohody mezi regulátory a poskytovateli;

16.  je toho názoru, že evropský kodex pro on-line hazardní hry by měl upravovat práva a povinnosti jak poskytovatelů služeb, tak také spotřebitelů; domnívá se, že kodex by měl pomoci zajistit odpovědné hraní hazardních her, vysokou úroveň ochrany hráčů, zejména v případě nezletilých osob a jiných zranitelných skupin, podpůrné mechanismy na úrovni EU i úrovni jednotlivých států, které bojují proti počítačové trestné činnosti, podvodům a klamavé reklamě, a konečně vytvořit rámcové zásady a pravidla, jež by zajistily stejnou úroveň ochrany spotřebitelů v celé EU;

17.  zdůrazňuje, že členské státy by měly více učinit pro to, aby provozovatelům nelegálních hazardních her nemohli nabízet své služby na internetu, například pomocí černé listiny nelegálních poskytovatelů; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení návrhů právně závazných nástrojů, které by bankám, poskytovatelům kreditních karet a ostatním účastníkům platebních systémů v EU uložila, aby na základě vnitrostátních černých listin blokovali transakce mezi svými klienty a poskytovateli hazardních her, kteří nemají licenci pro danou jurisdikci, aniž by přitom docházelo k narušení legálních transakcí;

18.  respektuje právo členských států čerpat ze široké palety represivních opatření proti nabídce nezákonných on-line hazardních her; aby se zvýšila účinnost boje proti nabídce nezákonných on-line hazardních her, podporuje zavedení regulační zásady, podle níž může společnost provozující hazardní hry působit (nebo zažádat o potřebnou vnitrostátní licenci) v určitém členském státě, jen pokud nevykonává činnost v rozporu s právními předpisy v jiném z členských států EU;

19.  vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv k tomu, aby nadále kontrolovala dodržování právních předpisů EU;

20.   konstatuje, že od roku 2008 mohlo být dosaženo většího pokroku v projednávaných případech porušování Smluv a že na žádný členský stát nikdy nebyla podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru; naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala ve svém šetření možných rozporů mezi právními úpravami členských států v oblasti hazardních her (off-line a on-line) a Smlouvou o fungování EU a aby se v případě potřeby začala zabývat řízeními pro porušení povinnosti, která jsou vedena od roku 2008, čímž by měl být zajištěn potřebný soulad; připomíná Komisi, že jako „strážkyně Smluv“ má povinnost rychle jednat, pokud obdrží stížnost na porušení svobod zakotvených ve Smlouvách;

Spolupráce regulačních subjektů

21.  požaduje proto výrazné prohloubení spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, kterou by koordinovala Evropská komise a díky níž budou mít tyto orgány dostatečné kompetence, aby mohly vytvářet společné normy a společně postupovat proti provozovatelům on-line hazardních her, kteří nemají požadované vnitrostátní licence; prohlašuje, že vnitrostátní izolovaná řešení nejsou úspěšná, zejména pokud jde o sestavování černých listin a praní špinavých peněz, sázkové podvody a jinou organizovanou trestnou činnost; V této souvislosti se domnívá, že vytvoření regulačního orgánu s vhodnými pravomocemi v každém členském státě je nezbytným krokem směrem k efektivnější spolupráci v regulační oblasti; poukazuje na to, že základem účinnější spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány by mohl být informační systém vnitřního trhu; bere na vědomí iniciativy vnitrostátních regulačních orgány týkající se užší spolupráce, například fórum GREF (Gaming regulators European Forum) a Evropská platforma regulačních orgánů; vyzývá k posílení spolupráce a zlepšení koordinace mezi členskými státy EU, Europolem a Eurojustem v boji proti nezákonným hazardním hrám, podvodům, praní špinavých peněz a jiné finanční kriminalitě v oblasti on-line hazardních her;

22.  domnívá se, že se jednotlivé formy on-line hazardních her, jako jsou interaktivní hazardní hry s vyšší četností akce v řádu vteřin, sázky nebo loterie s týdenní frekvencí losování, vzájemně liší a vyžadují různá řešení, jelikož některé formy hazardních her poskytují větší možnosti zneužití než jiné; konstatuje zejména, že možnost praní špinavých peněz závisí na síle identifikace, formě hry a dostupných způsobech platby, což si v případě některých forem těchto her vyžaduje důkladnější sledování hry v reálném čase a provádění přísnější kontroly;

23.  zdůrazňuje nutnost chránit účty, které si zákazníci otevřou, aby mohli hrát on-line hazardní hry, pokud by se provozovatel služeb ocitl v platební neschopnosti; navrhuje proto, aby se veškeré budoucí právní předpisy snažily chránit vklady v případě, že jsou daným internetovým stránkám s on-line hazardními hrami uděleny pokuty nebo je proti nim zahájeno soudní řízení;

24.  žádá Komisi, aby podporovala spotřebitele, kteří se stali obětí nelegálních aktivit, a poskytovala jim právní podporu;

25.  doporučuje zavedení jednotných celoevropských norem pro elektronickou identifikaci; domnívá se, že by registrace měla probíhat tak, že se stanoví totožnost hráče a zároveň bude zajištěno, že hráč bude mít k dispozici nanejvýš jeden účet pro hazardní hry na jednu herní společnost; zdůrazňuje, že klíčovými nástroji k prevenci jakéhokoli zneužívání on-line hazardních her, jako je praní špinavých peněz, jsou přísné systémy registrace a kontroly;

26.  je toho názoru, že má-li být zajištěna řádná ochrana spotřebitelů, zejména zranitelných osob a mladých hráčů, před negativními aspekty on-line hazardních her, musí EU přijmout společné normy ochrany spotřebitele; v této souvislosti zdůrazňuje, že před začátkem jakékoli herní aktivity musí být zavedeny postupy kontroly a ochrany, které by mohly mimo jiné zahrnovat ověřování věku, omezení elektronických plateb a převodů prostředků mezi herními účty a povinnost provozovatelů umisťovat na stránkách, kde jsou nabízeny on-line hazardní hry, informace o zákonném věku, rizikovém chování, patologickém hráčství a vnitrostátních kontaktních místech;

27.  požaduje, aby se při řešení problému hazardních her používaly účinné metody a aby se mimo jiné uplatňovaly zákazy hraní a stanovovaly povinné výdajové limity za určité období, které by nicméně mohl stanovit zákazník sám; zdůrazňuje dále, že pokud existuje možnost zvýšit výdajový limit, měla by se uplatňovat určitá časová prodleva, než se tak stane;

28.   zdůrazňuje, že závislost na hazardních hrách představuje patologické chování, které se v některých zemích může týkat až 2 % populace; žádá proto, aby se ve všech členských státech EU zmapoval rozsah tohoto problému, což by posloužilo za základ integrované strategie zaměřené na ochranu spotřebitelů proti této formě závislosti; domnívá se, že hráč musí ihned po otevření účtu obdržet vyčerpávající a přesné informace o hazardních hrách, o odpovědném hraní a o možnostech léčby závislosti na hazardních hrách;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly na vědomí již provedené výzkumy v této oblasti, soustředily se na výzkum výskytu, vzniku a léčby závislosti na hazardních hrách a shromažďovaly statistické údaje o všech typech hazardních her (on-line i off-line) a o závislosti na hazardních hrách v EU s cílem vytvářet souhrnné údaje o celém trhu s hazardními hrami v EU; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí statistické údaje z nezávislých zdrojů, zvláště o závislosti na hazardních hrách;

30.  vyzývá Komisi, aby dala podnět k vybudování sítě vnitrostátních organizací, které se starají o osoby závislé na hazardních hrách, aby tak byla umožněna výměna zkušeností a osvědčených postupů;

31.  konstatuje, že v nedávno zveřejněné studii(14) byl trh s hazardními hrami označen za odvětví, kde je nejčastěji pociťována absence systému alternativního řešení sporů; proto navrhuje, aby vnitrostátní regulační orgány zavedly systém alternativního řešení sporů pro on-line hazardní hry;

Hazardní hry a sport: etická nezávadnost

32.  konstatuje, že riziko podvodů ve sportovních soutěžích – ačkoli bylo přítomno od samého počátku – se po vzniku on-line sportovních sázek vyostřilo a představuje riziko pro etickou nezávadnost sportu; je proto názoru, že by měla být vytvořena společná definice sportovních podvodů a podvodného jednání a sázkové podvody by měly být stíhány v celé Evropě jako trestné činy;

33.  požaduje, aby byly k dispozici nástroje prohlubování přeshraniční policejní a soudní spolupráce za účasti orgánů všech členských států odpovědných za prevenci, odhalování a vyšetřování ovlivňování výsledků soutěží v souvislosti se sportovními sázkami; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zvážily vytvoření speciálních orgánů, jejichž hlavním úkolem by bylo vyšetřovat případy ovlivňování výsledků; požaduje, aby bylo zváženo vytvoření rámce pro spolupráci s pořadateli sportovních soutěží s cílem usnadnit výměnu informací mezi sportovními disciplinárními orgány a orgány činnými v trestním řízení, například pomocí k tomu určených vnitrostátních sítí a kontaktních míst pro řešení případů ovlivňování výsledků; pokud to bude vhodné, mělo by se tak dít ve spolupráci s provozovateli hazardních her;

34.  domnívá se proto, že by na evropské úrovni měla být vypracována jednotná definice sportovních podvodů, která by měla být součástí trestního práva všech členských států;

35.  vyjadřuje obavy z propojení zločineckých organizací a rozvoje ovlivňování výsledků v souvislosti s on-line sázkami, přičemž zisky z této činnosti slouží k financování další trestné činnosti;

36.  konstatuje, že několik evropských zemí již přijalo přísná legislativní opatření proti praní špinavých peněz prostřednictvím sportovních sázek, proti sportovním podvodům (které příslušné zákony označují za samostatný trestný čin) a proti střetu zájmů mezi provozovateli sportovních sázek a sportovními kluby, týmy a aktivními sportovci;

37.  konstatuje, že on-line provozovatelé, kteří mají licenci v EU, již působí při odhalování možných případů korupce ve sportu;

38.  zdůrazňuje, že pro zachování etické nezávadnosti sportu má velký význam vzdělávání; vyzývá proto členské státy a sportovní svazy, aby řádně informovaly a vzdělávaly sportovce i spotřebitele, a to již od raného věku a na všech úrovních (amatérské i profesionální);

39.  je si vědom toho, že příjmy z hazardních her významně přispívají k financování amatérského i profesionálního sportu na všech úrovních v členských státech, včetně opatření, která mají zaručit, aby sportovní soutěže probíhaly poctivě a sázky nebyly manipulovány; žádá Komisi, aby zkoumala alternativní možnosti financování a současně respektovala postupy v členských státech, kde mohou být příjmy ze sportovních sázek běžně používány k ochraně sportovních soutěží před sázkovými podvody, přičemž by měla dbát na to, aby žádný mechanismus financování nevedl k tomu, aby z něj měl prospěch jen malý počet profesionálních sportů, které jsou často přenášeny v televizi, zatímco pro ostatní sporty, především sporty provozované na místní úrovni, by se příjmy ze sportovních sázek snížily;

40.  zdůrazňuje, že sportovní sázení je jednou z forem komerčního využití sportovních soutěží; doporučuje, aby byly sportovní soutěže chráněny před jakýmkoli neoprávněným komerčním využitím, čehož lze dosáhnout zejména tím, že budou uznána vlastnická práva pořadatelů sportovních soutěží, a to nejen v zájmu zajištění rozumného zisku, který prospěje profesionálnímu i amatérskému sportu na všech úrovních, ale také jako prostředek posilování boje proti sportovním podvodům, zejména proti ovlivňování výsledků;

41.  zdůrazňuje, že vztah mezi pořadateli sportovních soutěží a provozovateli on-line hazardních her by byl vyváženější, pokud by mezi sebou uzavírali právně závazné dohody;

42.   zdůrazňuje význam transparentnosti v odvětví on-line hazardních her; v této souvislosti se domnívá, že by měla existovat povinnost předkládat výroční zprávy, což by mělo mimo jiné umožnit zjistit, jaké činnosti veřejného zájmu a sportovní akce jsou financovány, příp. sponzorovány z příjmů z hazardních her; žádá Komisi, aby posoudila možnost povinného předkládání výročních zpráv;

43.  poukazuje na to, že je třeba nabídnout spolehlivou alternativu k nelegálním hazardním hrám; zdůrazňuje, že je třeba hledat pragmatická řešení otázky reklamy a sponzorování sportovních událostí ze strany poskytovatelů internetových hazardních her; zastává názor, že je třeba přijmout společné normy pro reklamy, které budou dostatečně chránit zranitelné spotřebitele, avšak současně umožní sponzorovat mezinárodní akce;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se všemi subjekty v oblasti sportu ve snaze nalézt vhodné mechanismy ochrany etické nezávislosti sportu a financování sportů na místní úrovni;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Především na rozsudky ve věcech: Schindler 1994 (C-275/92), Gebhard 1995 (C-55/94), Läärä 1999 (C-124/97), Zenatti 1999 (C-67/98), Anomar 2003 (C-6/01), Gambelli 2003 (C-243/01), Lindman 2003 (C-42/02), Fixtures Marketing Ltd. v. OPAP 2004 (C-444/02), Fixtures Marketing Ltd. v. Svenska Spel AB 2004 (C-338/02), Fixtures Marketing Ltd. v. Oy Veikkaus Ab 2005 (C-46/02), Stauffer 2006 (C-386/04), Unibet 2007 (C-432/05), Placanica a další 2007 (C-338/04, C-359/04 a C-360/04), Komise v. Italien 2007 (C-206/04), Liga Portuguesa de Futebol Profissional 2009 (C-42/07), Ladbrokes 2010 (C-258/08), Sporting Exchange 2010 (C-203/08), Sjöberg a Gerdin 2010 (C-447/08 a C-448/08), Markus Stoß a další 2010 (C-316/07, C-358/07, C-359/07, C-360/07, C-409/07 a C-410/07), Carmen Media 2010 (C-46/08), Engelmann 2010 (C-64/08). (2) Úř. věst. C 87E, 1.4.2010, s.30. (3) Úř. věst. C 271E, 12.11.2009, s.51. (4) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (5) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (6) Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19. (7) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15. (8) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (9) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. (10) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1. (11) Úř. věst. L 376, 27.12.06, s. 36. (12) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (13) Carmen Media 2010 (C-46/08). (14) „Cross-Border Alternative Dispute Resolution in the European Union“, 2011, http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/studies/download.do?language=en&file=41671.