Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (kodifikované znění) (KOM(2010)0506 – C7-0285/2010 – 2010/0259(COD))

P7_TA(2011)0208 A7-0095/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0506),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0285/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0095/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (kodifikace)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2011/91/EU.)

(1) Úř. věst. C 54, 19. 2. 2011, s. 34. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření (kodifikované znění) (KOM(2010)0507 – C7-0287/2010 – 2010/0260(COD))

P7_TA(2011)0209 A7-0089/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0507),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0287/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0089/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření (Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské Komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Jednotky měření jsou nezbytné při použití všech měřicích přístrojů, pro vyjádření  provedeného  měření nebo  pro vyjádření jakéhokoliv indikace  veličiny. Jednotky měření se používají ve většině oblastí lidské činnosti. Je nutné zajistit co největší možnou srozumitelnost při jejich použití. Je nutné vytvořit pravidla pro jejich používání v rámci  Unie  pro ekonomické účely, pro účely zdraví a bezpečnosti lidí nebo pro administrativní účely.

(3)  Jednotky měření jsou předmětem mezinárodních usnesení přijatých Všeobecnou konferencí pro váhy a míry (CGPM) zřízenou Metrickou úmluvou podepsanou v Paříži dne 20. května 1875, ke které  jsou přidruženy  všechny členské státy. „Mezinárodní soustava jednotek (SI)“ byla vytvořena na základě těchto usnesení.

(4)  V oblasti mezinárodní dopravy existují mezinárodní smlouvy nebo dohody, které zavazují  Unii  nebo členské státy. Tyto smlouvy nebo dohody je nutné respektovat.

(5)  Vzhledem k místní povaze  některých  výjimek  dosud používaných ve Spojeném království a v Irsku pokud jde o jednotky měření  a vzhledem k omezenému počtu dotčených produktů by zachování těchto výjimek nemělo vést ke vzniku žádné necelní překážky obchodu, a v důsledku toho není zapotřebí tyto výjimky ukončovat.

(6)  Některé třetí země nepřijímají na svůj trh výrobky označené výlučně  zákonnými  jednotkami stanovenými  touto  směrnicí. Společnosti vyvážející výrobky do těchto zemí budou znevýhodněny, pokud již nebudou  povoleny  doplňkové indikace. Proto by  používání doplňkových indikací  v  jiných než zákonných  jednotkách mělo být v dalším období povoleno.

(7)  Takové  doplňkové indikace by rovněž mohly umožnit postupné a bezproblémové zavedení nových metrických jednotek, které mohou být vypracovány na mezinárodní úrovni.

(8)  Systematické  uplatňování používání doplňkových indikací  však není pro všechny měřicí přístroje, včetně lékařských přístrojů, nezbytně žádoucí. Členské státy  by tudíž měly mít možnost  na svém území vyžadovat, aby měřicí přístroje nesly indikace veličiny v jediné zákonné jednotce měření.

(9)  Tato směrnice  se nedotýká pokračující  výroby výrobků, které byly uvedeny na trh před datem použitelnosti směrnice 80/181/EHS. Týká se nicméně uvedení na trh a užívání výrobků a  zařízení , které nesou indikace veličiny v jednotkách měření, které již nejsou zákonnými jednotkami  a které jsou nutné pro doplnění nebo nahrazení součástek nebo částí  výrobků, zařízení nebo měřících přístrojů, které již byly uvedeny na trh. Je proto nezbytné, aby členské státy povolily uvádění na trh a užívání takových výrobků a  zařízení  určených pro doplnění nebo nahrazení, i když nesou indikace veličin v jednotkách měření, které již nejsou zákonnými jednotkami měření, aby bylo možno výrobky, zařízení nebo přístroje, které jsou již na trhu, dále používat.

(10)  Tato  směrnice podporuje bezproblémové fungování vnitřního trhu prostřednictvím úrovně harmonizace jednotek měření, které stanoví. V této souvislosti je vhodné, aby Komise sledovala vývoj trhu týkající se uvedené směrnice a jejího provádění, zejména pokud jde o možné překážky fungování vnitřního trhu a  nová harmonizační opatření, která by se mohla ukázat jako nezbytná pro  překonání těchto překážek.

(11)  Je vhodné, aby Komise nadále intenzivně usilovala v rámci svých obchodních vztahů se třetími zeměmi, včetně Transatlantické hospodářské rady, o to, aby na trzích třetích zemí byly přijímány produkty označené pouze v jednotkách SI.

(12)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze II části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Článek 2

1.  Povinnosti vyplývající z článku 1 se týkají používaných měřicích přístrojů, prováděných měření a indikací veličiny vyjádřených v jednotkách měření.

 2.  Tato směrnice  se nedotýká  použití jiných jednotek, než jsou jednotky povinné podle této směrnice, v oblasti  letecké , námořní a železniční dopravy, pokud byly tyto jiné jednotky stanoveny v mezinárodních smlouvách nebo dohodách závazných pro  Unii  nebo členské státy.

Článek 3

1.  Pro účely této směrnice se „doplňkovou indikací“ rozumí jedna nebo více indikací veličiny vyjádřené v jednotkách měření, které nejsou obsaženy v kapitole I přílohy  I  a které doprovázejí indikaci veličiny v jednotce, která je v této kapitole zahrnuta.

2.  Použití doplňkových indikací se povoluje.

Členské státy však mohou požadovat, aby měřicí přístroje nesly indikace veličiny v jediné zákonné jednotce měření.

3.  Indikace vyjádřená v jednotce měření, která je uvedena v kapitole I  přílohy I , je rozhodující. Indikace vyjádřené v jednotkách měření, které nejsou uvedeny v kapitole I, musí být zejména vyjádřeny znaky, které nejsou větší než znaky odpovídající indikaci v jednotkách uvedených v kapitole I.

Článek 4

Použití zákonných jednotek měření však může být požadováno pro indikátory měřicích přístrojů.

Článek 5

Otázky týkající se provádění této směrnice a zejména otázka doplňkových  indikací  budou  podrobněji posouzeny  a v případě potřeby budou přijata vhodná opatření postupem podle článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly (7).

Článek 6

Komise sleduje s ohledem na bezproblémové fungování vnitřního trhu a mezinárodního obchodu vývoj trhu týkající se této směrnice a jejího provádění a do 31. prosince 2019 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tomto vývoji spolu s případnými návrhy.

Článek 7

 Členské státy uvědomí v dostatečném časovém předstihu Komisi o všech návrzích právních a správních předpisů, které hodlají přijmout v oblasti působnosti této směrnice, a to tak, aby se k nim Komise mohla vyjádřit. 

Článek 8

Směrnice 80/181/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze II části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze II části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 9

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

KAPITOLA I

ZÁKONNÉ JEDNOTKY MĚŘENÍ UVEDENÉ V ČL. 1 PÍSM. a)

1.  JEDNOTKY SI A JEJICH DEKADICKÉ NÁSOBKY A DÍLY

1.1.  Základní jednotky SI

Definice základních jednotek SI:

Jednotka délky

Jednotka délky metr je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy.

CGPM (1983), usnesení 1).

Jednotka hmotnosti

Kilogram je jednotka hmotnosti; je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu.

CGPM (1901), strana 70 zprávy z konference).

Jednotka času

Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.

CGPM (1967), usnesení 1).

Jednotka elektrického proudu

Ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzájemné vzdálenosti jeden metr vyvolá mezi nimi sílu 2 × 10-7 newtonů na jeden metr délky.

(Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM) (1946), usnesení 2, schváleno 9. CGPM (1948)).

Jednotka termodynamické teploty

Kelvin, jednotka termodynamické teploty, je 1/273,16 díl termodynamické teploty trojného bodu vody.

Tato definice odkazuje na vodu s izotopickým složením vymezeným těmito podíly látkového množství: 0,00015576 mol 2H na mol 1H, 0,0003799 mol 17O na mol 16O a 0,0020052 mol 18O na mol 16O.

CGPM (1967) usnesení 4 a 23. CGPM (2007), usnesení 10).

Jednotka látkového množství

Mol je látkové množství soustavy, která obsahuje právě tolik elementárních jedinců (entit), kolik je atomů v 0,012 kg nuklidu uhlíku 12C.

Při udávání látkového množství je třeba elementární entity specifikovat; mohou to být atomy, molekuly, ionty, elektrony, jiné částice nebo blíže určené seskupení těchto částic.

CGPM (1971), usnesení 3).

Jednotka svítivosti

Kandela je svítivost zdroje, který v daném směru vysílá monochromatické záření s kmitočtem 540×1012 hertzů a jehož zářivost je 1/683 wattu na steradián.

CGPM (1979), usnesení 3).

1.1.1.  1 Zvláštní název a značka odvozené jednotky teploty soustavy SI pro vyjádření Celsiovy teploty

 Celsiova teplota  t je definována jako rozdíl t = T ‐ T0 mezi dvěma termodynamickými teplotami T a T0, kde T0 = 273,15 K. Interval nebo rozdíl teploty může být vyjádřen buď v kelvinech, nebo ve stupních Celsia. Velikost jednotky „stupeň Celsia“ je rovna velikosti jednotky „kelvin“.

1.2.  Odvozené jednotky SI

1.2.1.  Obecné pravidlo pro odvozené jednotky SI

Jednotky odvozené systematicky ze základních jednotek SI jsou vyjádřeny jako algebraické výrazy ve tvaru součinů mocnin základních jednotek SI s číselným faktorem rovným 1.

1.2.2.  Odvozené jednotky SI se zvláštními názvy a značkami

Jednotky odvozené ze základních jednotek SI je možné vyjádřit pomocí jednotek uvedených v kapitole I.

Zejména odvozené jednotky SI lze vyjádřit pomocí speciálních názvů a značek uvedených v tabulce výše; například jednotku SI dynamické viskozity je možné vyjádřit jako m-1. kg. s-1 nebo N. s. m-2 nebo Pa. s.

1.3.  Předpony a jejich značky používané pro označení určitých dekadických násobků a dílů

Názvy a značky dekadických násobků a dílů jednotky hmotnosti se vytvoří připojením předpon ke slovu „gram“ a jejich značek ke značce „g“.

Kde jsou odvozené jednotky vyjádřeny ve formě zlomku, tam lze jejich dekadické násobky a díly označit připojením předpony k jednotce v čitateli nebo ve jmenovateli nebo k oběma těmto částem.

Složené předpony, tedy předpony vytvořené kombinací několika výše uvedených předpon, se nesmějí používat.

1.4.  Zvláštní povolené názvy a značky dekadických násobků a dílů jednotek SI

2.  JEDNOTKY, KTERÉ JSOU DEFINOVÁNY NA ZÁKLADĚ JEDNOTEK SI, ALE NEJSOU DEKADICKÝMI NÁSOBKY NEBO DÍLY TĚCHTO JEDNOTEK

3.  JEDNOTKY POUŽÍVANÉ SE SI A JEJICHŽ HODNOTY V SI SE ZÍSKÁVAJÍ EXPERIMENTÁLNĚ

4.  JEDNOTKY A NÁZVY JEDNOTEK POVOLENÉ POUZE VE SPECIALIZOVANÝCH OBLASTECH

5.  SLOŽENÉ JEDNOTKY

Kombinací jednotek uvedených v kapitole I se tvoří složené jednotky.

KAPITOLA II

ZÁKONNÉ JEDNOTKY MĚŘENÍ UVEDENÉ V ČL. 1 PÍSM. b) POVOLENÉ POUZE PRO ZVLÁŠTNÍ ÚČELY

Jednotky uvedené v této kapitole je možné kombinovat navzájem nebo s jednotkami uvedenými v kapitole I, čímž se vytvoří složené jednotky.

PŘÍLOHA II

Část A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn

(uvedené v článku 8)

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 8)

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

(1) Úř. věst. C 54, 19. 2 2011, s. 31. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 54, 19. 2. 2011, s. 31. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40. (6) Viz příloha II část A. (7) Úř. věst. L 106, 28.4.2009, s. 7.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel (kodifikované znění) (KOM(2010)0508 – C7-0288/2010 – 2010/0261(COD))

P7_TA(2011)0210 A7-0093/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0508),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0288/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0093/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o přípustné hladině akustického tlaku a výfukovém systému motorových vozidel (Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Směrnice 70/157/EHS je jednou ze zvláštních směrnic  systému ES  schvalování typu  stanoveného v  směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice)(7)  a stanovuje technické předpisy týkající se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel. Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schvalování typu stanovený ve směrnici 2007/46/ES tak, aby byl použitelný na každý typ vozidla. Proto se  ustanovení  podle  směrnice 2007/46/ES, která se týkají systémů, konstrukčních součástí a samostatných technických celků vozidel, použijí i pro  tuto  směrnici .

(3)  Je žádoucí vzít v úvahu   technické požadavky přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN  (EHK OSN)  v jejích odpovídajících  předpisech  tvořících přílohu Dohody Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto předpisů (revidovaná dohoda z roku 1958)(8).

(4)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze IV části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se „vozidlem“ rozumí každé motorové vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, s karoserií nebo bez karoserie, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, s výjimkou kolejových vozidel, 1 zemědělských a lesnických traktorů a všech pojízdných strojů.

Článek 2

1.  Pokud toto vozidlo nebo výfukový systém splňují požadavky této směrnice,  nesmějí členské státy z důvodů týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku nebo výfukového systému:

2.  Pokud nejsou splněny požadavky této směrnice  členské státy  pro typ vozidla nebo výfukového systému :

3.  Aniž je dotčen odstavec 2, mohou členské státy nadále udělovat ES schválení typu a dovolovat prodej a uvádění do provozu výfukových systémů jako náhradní díly podle znění směrnice 70/157/EHS  předcházející změnám, které byly zavedeny směrnicí Komise 1999/101/ES, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice 70/157/EHS ze dne 15. prosince 1999 (9), pokud tyto výfukové systémy:

Článek 3

Článek 4

1.  Členské státy nesmějí zakázat uvedení kterékoliv součásti  výfukového systému  považované za samostatný technický celek  ve smyslu článku 3 odst. 25  směrnice 2007/46/ES na trh z důvodů týkajících se jeho přípustné hladiny akustického tlaku, pokud je to podle článku 3  této směrnice  typ, pro nějž bylo uděleno schválení typu.

2.  Členské státy zakáží první uvedení do provozu vozidel, jejichž hladina akustického tlaku  nebo  výfukový systém nesplňují požadavky této směrnice .

Článek 5

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh I, II a III  technickému pokroku, s výjimkou požadavků stanovených v bodech 2.1 a 2.2 přílohy I , se přijímají postupem  uvedeným  v  čl. 40 odst. 2 směrnice 2007/46/ES .

Článek 6

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Směrnice 70/157/EHS ve znění aktů uvedených v příloze IV části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze IV části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 8

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

Seznam příloh

(Znění těchto příloh zde není reprodukováno z technických důvodů. Toto znění viz návrh Komise KOM (2010)0508).

(1) Úř. věst. C 54, 19.2.2011,s. 32. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 32. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16. (6) Viz příloha IV část A. (7) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1. (8) Zveřejněná jako příloha I rozhodnutí Rady 97/836/ES (Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78). (9) Úř. věst. L 334, 28.12.1999, s. 41.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2010)0610 – C7-0340/2010 – 2010/0302(COD))

P7_TA(2011)0211 A7-0098/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0610),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0340/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářsjého a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2011(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0098/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení ;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 87/402/EHS ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Směrnice 87/402/EHS je jednou ze zvláštních směrnic systému ES schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 74/150/EHS, jež byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS(7), a stanoví technické předpisy týkající se projektování a konstrukce zemědělských a lesnických traktorů z hlediska ochranných konstrukcí chránících při převrácení. Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schválení typu stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES pro každý typ traktoru. Proto se ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vztahují na tuto směrnici. 

(3)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v části B přílohy VIII,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Článek 2

1.  Členské státy udělí ES schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I a II.

2.  Členský stát, který udělí ES schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.

Článek 3

Pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který schválily podle článku 2, přidělí členské státy výrobci traktoru nebo ochranné konstrukce chránící při převrácení nebo jeho pověřenému zástupci značku ES schválení typu konstrukční části podle  příkladu  uvedeného v příloze IV.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily použití značek, které by mohly vést k záměně ochranných konstrukcí chránících při převrácení, jejichž typ byl schválen podle článku 2, s jinými zařízeními.

Článek 4

Členský stát nesmí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktorům, pro které jsou určeny, z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části.

Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části, pokud systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.

O těchto přijatých opatřeních dotyčný členský stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 5

Příslušný orgán každého členského státu zašle do jednoho měsíce příslušným orgánům ostatních členských států kopie certifikátů ES schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze V pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení, pro který schválení typu udělil nebo udělit odmítl.

Článek 6

1.  Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, která jsou opatřena stejnou značkou ES schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem.

O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí ES schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států.

Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.

2.  Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí ES schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.

Článek 7

Každé rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí ES schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru nebo o zákazu jejich uvedení na trh nebo jejich užívání, učiněné na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněno.

Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě spolu uvedením opravných prostředků dostupných podle platných právních předpisů členských států a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 8

1.  Pokud traktory splňují požadavky této směrnice,  členské státy nesmějí

2.  Členské státy mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru, který nesplňuje požadavky této směrnice.

Článek 9

1.  Členské státy nesmějí odmítnout  registraci  nebo zakázat prodej nebo užívání traktorů z důvodů týkajících se ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou ES schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze VI.

Členské státy však mohou v souladu se Smlouvou omezit používání traktorů podle  článku 1  v určitých oblastech, vyžaduje-li to bezpečnost vzhledem ke zvláštní povaze některých terénů nebo plodin. O každém takovém opatření členské státy před jejich použitím uvědomí Komisi s uvedením důvodů jejich přijetí.

2.  Touto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit při dodržení Smlouvy požadavky, které považují za nezbytné pro zajištění ochrany pracovníků při užívání dotyčných traktorů, pokud to neznamená úpravu ochranných konstrukcí provedenou způsobem, který není v této směrnici uveden.

Článek 10

1.  Při ES schvalování typu traktoru  je  každý traktor ve smyslu článku 1 opatřen ochrannou konstrukcí chránící při převrácení.

2.  Ochranná konstrukce podle odstavce 1, pokud není zadní ochrannou konstrukcí,  splňuje  požadavky stanovené v příloze přílohách I a II této směrnice nebo  v přílohách I až IV  směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/57/ES(8) nebo 2009/75/ES(9).

Článek 11

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh  I až VII  technickému pokroku se přijímají postupem  uvedeným  v čl.  20 odst. 3  směrnice  2003/37/ES.

Článek 12

Členské státy sdělí Komisi znění základních ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Směrnice 87/402/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy VIII se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v části B přílohy VIII.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 14

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

V […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(Znění těchto příloh zde není reprodukováno z technických důvodů. Toto znění viz návrh Komise KOM (2010)0610).

(1) Úř. věst. C 84, 17.3..2011, s. 54. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 84, 17. 3. 2011, s. 54. (4) Postoj Evropského Parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 220, 8.8.1987, s. 1. (6) Viz příloha VIII část A. (7) Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1. (8) Úř. věst. L 261, 3.10.2009, s. 1. (9) Úř. věst. L 261, 3.10.2009, s. 40.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2010)0717 – C7-0404/2010 – 2010/0348(COD))

P7_TA(2011)0212 A7-0090/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0717),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0404/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. ledna 2011(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0090/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů (Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 86/415/EHS ze dne 24. července 1986 o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Směrnice 86/415/EHS je jednou ze zvláštních směrnic systému ES schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 74/150/EHS, jež byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS(7), a stanovuje technické předpisy týkající se instalace, umístění, funkce a označení ovládačů. Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schvalování typu stanovený směrnicí 2003/37/ES na každý typ traktoru. Proto se ustanovení směrnice 2003/37/ES o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vztahují i na tuto směrnici. 

(3)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze VI části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.  „Zemědělským nebo lesnickým traktorem“ se rozumí každé motorové vozidlo vybavené koly nebo pásy, které má alespoň dvě nápravy, jehož hlavní funkcí je vyvíjet tažnou sílu a které je zvláště konstruováno k tažení, tlačení, nesení nebo pohonu určitých nářadí, strojů nebo přípojných vozidel určených pro užití v zemědělství nebo lesnictví. Může být vybaveno pro přepravu nákladu a osob.

2.  Tato směrnice se vztahuje pouze na traktory definované v odstavci 1, které jsou vybaveny pneumatikami a které mají maximální konstrukční rychlost od 6 km/h do  40 km/h .

Článek 2

Členské státy nesmějí odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru nebo odmítnout  registraci  nebo zakázat prodej, uvedení do provozu nebo užívání traktorů z důvodů týkajících se instalace, umístění, funkce a označení ovládačů, pokud tyto ovládače splňují požadavky stanovené v přílohách I až IV.

Článek 3

Ustanovení této směrnice se nedotýkají práva členských států stanovit při dodržení Smlouvy požadavky, které považují za nezbytné pro zajištění ochrany pracovníků při používání traktorů, pokud to neznamená úpravu traktoru provedenou způsobem, který není v této směrnici uveden.

Článek 4

Změny nezbytné pro přizpůsobení příloh I až V technickému pokroku se přijímají postupem  uvedeným v čl. 20 odst. 3 směrnice 2003/37/ES.

Článek 5

Členské státy  sdělí  Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Směrnice 86/415/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze VI části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze VI části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.

Článek 7

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Tato směrnice je určena členským státům.

V[e] […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

(Znění těchto příloh zde není reprodukováno z technických důvodů. Toto znění viz návrh Komise KOM (2010)0717).

(1) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 74. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 107, 6. 4. 2011, s. 74. (4) Postoj Evropského Parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 240, 26.8.1986, s. 1. (6) Viz příloha VI část A. (7) Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2010)0729 – C7-0421/2010 – 2010/0349(COD))

P7_TA(2011)0213 A7-0092/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0729),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0421/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. února 2011(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0092/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o brzdových zařízeních kolových zemědělských a lesnických traktorů
(Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 76/432/EHS ze dne 6. dubna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Směrnice 76/432/EHS je jednou ze zvláštních směrnic systému ES schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 74/150/EHS, jež byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS(7), a stanovuje  technické  předpisy týkající se  brzdových zařízení.  Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schvalování typu stanovený směrnicí 2003/37/ES na každý typ traktoru. Proto se ustanovení směrnice 2003/37/ES o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vztahují na tuto směrnici. 

(3)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze VI části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.  „Zemědělským nebo lesnickým traktorem“ se rozumí každé motorové vozidlo vybavené koly nebo pásy, které má alespoň dvě nápravy, jehož hlavní funkcí je vyvíjet tažnou sílu a které je zvláště konstruováno k tažení, tlačení, nesení nebo pohonu určitých nářadí, strojů nebo přípojných vozidel určených pro užití v zemědělství nebo lesnictví. Může být vybaveno pro přepravu nákladu a osob.

2.  Tato směrnice se vztahuje pouze na traktory definované v odstavci 1, které jsou vybaveny pneumatikami a které mají maximální konstrukční rychlost od 6 km/h do 40 km/h .

Článek 2

1.  Pokud jde o traktory, které splňují požadavky stanovené touto směrnicí,  členské státy  z důvodů týkajících se brzdových zařízení  nesmějí:

2.  Členské státy mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru z důvodů týkajících se brzdových zařízení, pokud nejsou splněny požadavky  stanovené v  této  směrnici.

Článek 3

Členské státy nesmějí zakázat užívání traktorů z důvodů týkajících se jejich brzdových zařízení, pokud jsou tyto traktory vybaveny zařízeními uvedenými v přílohách I až IV a pokud tato zařízení splňují požadavky stanovené v těchto přílohách.

Článek 4

Členský stát, který udělí  ES  schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé změně konstrukční části nebo vlastností uvedených v bodě 1.1 přílohy I. Příslušné orgány dotyčného státu posoudí, zda je nutné provést na změněném typu traktoru nové zkoušky a vystavit nový protokol. Změna se nepovolí, jestliže se při těchto zkouškách prokáže nesplnění požadavků této směrnice.

Článek 5

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh I až V technickému pokroku se přijímají postupem  uvedeným  v čl. 20 odst. 3 směrnice 2003/37/ES.

Článek 6

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. 

Článek 7

Směrnice 76/432/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze VI části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze VI části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.

Článek 8

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od […].

Článek 9

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(Znění příloh se zde neuvádí z technických důvodů. Uvedené znění najdete v návrhu Komise KOM(2010)0729).

(1) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 75. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 75. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 122, 8.5.1976, s. 1. (6) Viz příloha VI část A. (7) Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveřích a oknech kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2010)0746 – C7-0428/2010 – 2010/0358(COD))

P7_TA(2011)0214 A7-0096/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0746),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0428/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. února 2011(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0096/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o pracovním prostoru, přístupu k místu řidiče a dveřích a oknech kolových zemědělských a lesnických traktorů (Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 80/720/EHS ze dne 24. června 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů stanovila technické předpisy týkající se projektování a konstrukce zemědělských a lesnických traktorů z hlediska pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Směrnice 80/720/EHS je jednou ze zvláštních směrnic systému ES schválení typu stanoveného směrnicí Rady 74/150/EHS, jež byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS(7), a stanoví technické předpisy týkající se dizajnu a konstrukce zemědělských a lesnických traktorů z hlediska pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken. Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schválení typu stanovený směrnicí 2003/37/ES. Proto se ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vztahují na tuto směrnici.

(3)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze III části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.  Pro účely této směrnice se „traktorem“ rozumí traktor podle definice v čl. 2 písm. j) směrnice 2003/37/ES.

Pro účely této směrnice jsou kategoriemi traktorů ty kategorie, které jsou definovány v příloze II směrnice 2003/37/ES.

2.  Tato směrnice se vztahuje na traktory kategorie T1, T3 a T4, jak jsou definovány v příloze II směrnice 2003/37/ES.

Tato směrnice se nevztahuje na traktory kategorie T4.3, pokud je vztažný bod sedadla řidiče, jak je definován v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/144/ES(8), výše než 100 mm od střední podélné roviny traktoru.

Článek 2

1.  Pokud jde o traktory, které splňují požadavky uvedené v příloze I,  členské státy nesmějí odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu nebo odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání z důvodů týkajících se:

2.  Členské státy mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru, jehož pracovní prostor, přístup k místu řidiče, dveře a okna nesplňují požadavky této směrnice.

Článek 3

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků přílohy I této směrnice technickému pokroku se přijímají postupem  uvedeným  v  čl. 20 odst. 3  směrnice  2003/37/ES .

Článek 4

Členské státy zajistí, sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kteé přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Směrnice 80/720/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze III části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze III části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V ....

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(Znění těchto příloh zde není reprodukováno z technických důvodů. Toto znění viz návrh Komise KOM (2010)0746).

(1) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 76. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 76. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 194, 28.7.1980, s. 1. (6) Viz příloha III část A. (7) Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1. (8) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 33.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (KOM(2010)0510 – C7-0290/2010 – 2010/0264(COD))

P7_TA(2011)0215 A7-0101/2011

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0510),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0290/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářsjého a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0101/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek  114  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 86/298/EHS ze dne 26. května 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů(5) byla několikrát podstatně změněna(6). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)  Směrnice 86/298/EHS je jednou ze zvláštních směrnic systému ES schválení typu stanoveného směrnicí Rady 74/150/EHS, jež byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS(7), a stanoví technické předpisy týkající se dizajnu a konstrukce zemědělských a lesnických traktorů z hlediska odtahových úchytů a zpětného chodu. Tyto technické předpisy se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily postup ES schválení typu stanovený směrnicí 2003/37/ES pro každý typ traktoru. Proto se ustanovení směrnice 2003/37/ES týkající se systémů vozidel, konstrukčních částí a samostatných technických celků vztahují na tuto směrnici. 

(3)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnosti stanovených v části B přílohy VII,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Článek 2

1.  Členské státy udělí ES schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I a II.

2.  Členský stát, který udělí ES schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.

Článek 3

Pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který schválily podle článku 2, přidělí členské státy výrobci traktoru nebo ochranné konstrukce chránící při převrácení nebo jeho pověřenému zástupci značku ES schválení typu konstrukční části podle  příkladu  uvedeného v příloze III.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily použití značek, které by mohly vést k záměně ochranných konstrukcí chránících při převrácení, jejichž typ byl schválen podle článku 2, s jinými zařízeními.

Článek 4

Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktorům, pro které jsou určeny, z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části.

Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části, pokud systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.

O těchto přijatých opatřeních dotyčný členský stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 5

Příslušný orgán každého členského státu zašle do jednoho měsíce příslušným orgánům ostatních členských států kopie certifikátů ES schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze IV pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení, pro který schválení typu udělil nebo udělit odmítl.

Článek 6

1.  Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, která jsou opatřena stejnou značkou ES schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem.

O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí ES schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států.

Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.

2.  Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí ES schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.

Článek 7

Každé rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí ES schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru nebo o zákazu jejich uvedení na trh nebo jejich užívání, učiněné na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněno.

Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě spolu s uvedením opravných prostředků dostupných podle platných právních předpisů členských států a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 8

1.  Pokud traktory splňují požadavky této směrnice,  členské státy nesmějí:

2.  Členské státy mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru, který nesplňuje požadavky této směrnice.

Článek 9

Členské státy nesmějí odmítnout  registraci  nebo zakázat prodej nebo užívání traktorů z důvodů týkajících se ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou ES schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze V.

Článek 10

Touto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit při dodržení Smlouvy požadavky, které považují za nezbytné pro zajištění ochrany pracovníků při užívání dotyčných traktorů, pokud to neznamená úpravu ochranných konstrukcí provedenou způsobem, který není v této směrnici uveden.

Článek 11

1.  Při ES schvalování typu traktoru  je  každý traktor ve smyslu článku 1 opatřen ochrannou konstrukcí chránící při převrácení.

2.  Pokud nemá ochranná konstrukce dva sloupky namontované před řidičem, musí struktura podle odstavce 1 splňovat požadavky stanovené v přílohách I a II této směrnice nebo  v přílohách I až IV  směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/57/ES(8) nebo 2009/75/ES(9).

Článek 12

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh  y I až VI  technickému pokroku se přijmou postupem  stanoveným v čl. 20 odst. 3  směrnice  2003/37/ES .

Článek 13

 Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. 

Článek 14

Směrnice 86/298/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy VII se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnosti stanovených v části B přílohy VII.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 15

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.

Článek 16

Tato směrnice je určena členským státům.

V 

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

SEZNAM PŘÍLOH

(Znění těchto příloh zde není reprodukováno z technických důvodů. Toto znění viz návrh Komise KOM (2010)0510).

(1) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 33. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (3) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 33. (4) Postoj Evropského Parlamentu ze dne 11. května 2011. (5) Úř. věst. L 186, 8.7.1986, s. 26. (6) Viz příloha VII část A. (7) Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1. (8) Úř. věst. L 261, 3.10.2009, s. 1. (9) Úř. věst. L 261, 3.10.2009, s. 40.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o upraveném návrhu směrnice Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikované znění) (KOM(2010)0641 – C7-0403/2010 – 2007/0206(CNS))

P7_TA(2011)0216 A7-0100/2011

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0587) a pozměněný návrh (KOM(2010)0641),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 19. února 2008(1),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0403/2010),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0100/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 119. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu nařízení Rady o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (kodifikované znění) (KOM(2010)0691 – C7-0034/2011 – 2010/0338(NLE))

P7_TA(2011)0217 A7-0102/2011

(Konzultace – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0691),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0034/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 86 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0102/2011),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi..

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES (13807/4/2010 – C7-0017/2011 – 2009/0006(COD))

P7_TA(2011)0218 A7-0086/2011

OPRAVY COR02

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (13807/4/2010 – C7-0017/2011),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. prosince 2009(1)

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2009)0031),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. dubna 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení v souladu s čl. 294 odst. 8 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0086/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal tento postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 11. května 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1007/2011.)

PŘÍLOHA

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada si uvědomují, že je důležité poskytovat spotřebitelům přesné informace, zejména pokud je u výrobků označen jejich původ, aby byli spotřebitelé chráněni před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími informacemi. Využívání nových technologií jako elektronické označování, včetně radiofrekvenční identifikace, může být při poskytování těchto informací důležitým nástrojem a zároveň způsobem jak držet krok s technickým rozvojem. Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby při vypracovávání zprávy podle článku 24 tohoto nařízení zvážila vliv těchto technologií na případné požadavky týkající se označování textilních výrobků, a to i s ohledem na zlepšení možnosti zpětné vysledovatelnosti jejich původu.

(1) Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s.37. (2) Texty přijaté dne 18.5.2010, P7_TA(2010)0168.

Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté dne 11. května 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté (KOM(2010)0054 – C7-0042/2010 – 2010/0036(COD))(1)

P7_TA(2011)0219 A7-0243/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Za účelem přijetí ustanovení nezbytných k uplatňování tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, přičemž by měly být respektovány podrobná pravidla pro zavádění celních kvót pro produkty typu „baby beef“, změny a technické úpravy nezbytně vyplývající ze změn kódů kombinované nomenklatury a klasifikace TARIC a změny nezbytně vyplývající z uzavření dalších dohod mezi Unií a zeměmi a územími uvedenými v tomto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o vydávání osvědčení o pravosti potvrzující, že zboží pochází z dané země nebo území a splňuje definici uvedenou v tomto nařízení, k dočasnému pozastavení, zcela či částečně, opatření stanovených tímto nařízením by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí1. Při přijímání prováděcích aktů pro vydávání osvědčení o pravosti potvrzující, že zboží pochází z dané země nebo z daného území a že odpovídá definici uvedené v tomto nařízení s ohledem na účinky těchto opatření a při přijímání prováděcích aktů pro přijetí opatření směřujících k úplnému či částečnému pozastavení opatření stanovených v tomto nařízení na dobu tří měsíců by se měl použít poradní postup. 1 Úř.věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 2 a (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 2 (2a)  V čl. 2 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: 'Není-li splněna [...] podmínka, pokud jde o odstavce 1 a 2, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů pozastavit částečně či zcela výhody plynoucí zemím a územím z tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 8 odst. 3.„ Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1215/2009 Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 2 Ke každé žádosti o dovoz v rámci uvedené kvóty je třeba přiložit osvědčení o pravosti vydané příslušnými orgány vyvážejícího území a potvrzující, že produkty pocházejí z daného území a že odpovídají definici uvedené v příloze II tohoto nařízení. Uvedené osvědčení vystavuje Komise postupem podle č. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů). Ke každé žádosti o dovoz v rámci uvedené kvóty je třeba přiložit osvědčení o pravosti vydané příslušnými orgány vyvážejícího území a potvrzující, že produkty pocházejí z daného území a že odpovídají definici uvedené v příloze II tohoto nařízení. Uvedené osvědčení vystavuje Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 8 odst. 2. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 a (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Čl. 3 – odst. 4 (4a)  V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto: '4.  Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto nařízení, a zejména článek 10, může Komise vzhledem ke zvláštní citlivosti trhu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu přijmoutvhodná opatření prostřednictvím prováděcích aktů,  pokud dovozy zemědělských produktů a produktů rybolovu vážně poškozují trhy Unie a jejich regulatorní mechanismy.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 3.„ Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 5 Nařízení (ES) č. 1215/2009 Článek 4 (5)  Článek 4 se nahrazuje tímto: vypouští se 'Článek 4 Zavedení celní kvóty pro produkty typu „baby beef“ Prováděcí pravidla pro zavedení celní kvóty pro produkty typu „baby beef“ stanoví Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).„ Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 5 a (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Článek 7 (5a)  Článek 7 se nahrazuje tímto: 'Článek 7 Svěření pravomocí Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a, pokud jde o: a) změny a technické úpravy nezbytně vyplývající ze změn kódů kombinované nomenklatury a klasifikace TARIC; b) nezbytné změny vyplývající z uzavření ostatních dohod mezi Unií a zeměmi a územími uvedenými v článku 1; c) podrobná prováděcí pravidla pro zavedení celní kvóty pro produkty typu „baby beef“. Ve zvláště naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 7b.„ Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 5 b (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Článek 7 a (nový) (5b)  Vkládá se nový článek, který zní: 'Článek 7a Výkon přenesené pravomoci 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 7 je Komisi svěřena do 31. prosince 2015. Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.„ Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 5 c (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Článek 7 b (nový) (5c)  Vkládá se nový článek, který zní: 'Článek 7b Postup pro naléhavé případy 1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy. 2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v článku 7a. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.„ Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 5 d (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Článek 8 (5d)  Článek 8 se nahrazuje tímto: Článek 8 Postup projednávání ve výboru 1.  Komisi je nápomocen Prováděcí výbor pro západní Balkán. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 5 e (nový) Nařízení (ES) č. 1215/2009 Čl. 10 − odst. 1 (5e)  Čl. 10 odst. 1 se mění takto: a) písmeno a) se nahrazuje tímto: 'a) uvědomí Prováděcí výbor pro západní Balkán;„ b) doplňuje se nový pododstavec, který zní: 'Opatření uvedená v prvním pododstavci se přijmou prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 8 odst. 2.„

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0243/2010).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra (KOM(2010)0471 – C7-0270/2010 – 2010/0252(COD))

P7_TA(2011)0220 A7-0151/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0471),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0270/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. února 2011(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0151/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2011 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2011/EU o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra

(Text s významem pro EHS)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ustanovení čl. 8a odst. 3 směrnice 2002/21/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(4) stanoví, že Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy na vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, které stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu se směrnicemi platnými pro sítě a služby elektronických komunikací. Tato politická orientace a cíle by se měly týkat dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, což je nezbytnou podmínkou vytvoření a fungování vnitřního trhu. Program politiky rádiového spektra podporuje cíle a klíčová opatření zdůrazněné ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě a je zahrnut mezi 50 priorit Aktu o jednotném trhu. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny stávající právní předpisy Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody(5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)(6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice)(7), 2002/21/ES a smrtnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES(8), kterou se mění směrnice 2002/21/ES, 2002/19/ES a 2002/20/ES, jakož ani rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)(9). Nejsou jím dotčena ani opatření učiněná na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Unie, jež mají sledovat cíle v obecném zájmu, zejména opatření týkající se regulace obsahu a audiovizuální politiky a práva členských států organizovat a využívat své rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany. [Pozměňovací návrh 1]

(2)  Rádiové spektrum je hlavním veřejným zdrojem pro základní odvětví a služby včetně mobilní, bezdrátové širokopásmové a družicové komunikace, televizního a rozhlasového vysílání, dopravy, radiolokace a aplikací, jako jsou výstražná zařízení, dálková ovládání, přístroje pro nedoslýchavé, mikrofony a lékařské přístroje. Podporuje veřejné služby, jako je bezpečnost a bezpečnostní služby včetně civilní obrany, a vědeckou činnost, jako je meteorologie, pozorování Země, rádiová astronomie a výzkum vesmíru. Účinné využívání spektra rovněž přispívá k zajištění univerzálního přístupu k elektronickým komunikacím, zejména pro občany a firmy se sídlem v méně obydlených nebo vzdálených oblastech, jako jsou venkovské oblasti nebo ostrovy. Regulační opatření v oblasti rádiového spektra mají proto hospodářské, bezpečnostní, zdravotní i sociální důsledky, důsledky v oblasti veřejného zájmu, kultury, vědy, životního prostředí i techniky.[Pozměňovací návrh 2]

(3)   S ohledem na řízení, přidělování a využívání rádiového spektra je třeba přijmout nový hospodářský a sociální přístup, který se zaměří především na formulaci právních předpisů, jež zajistí větší účinnost rádiového spektra a lepší plánování kmitočtů a poskytnou záruky proti chování, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a proti sociálně necitlivým opatřením vztahujícím se na využívání rádiového spektra.[Pozměňovací návrh 3]

(4)  Strategické plánování a harmonizace využívání rádiového spektra na úrovni Evropské unie by mělo posílit jednotný trh služeb a zařízení bezdrátových elektronických komunikací, jakož i další politiky Unie vyžadující využívání spektra, a vytvořit tak nové příležitosti pro inovace a vytváření pracovních míst a zároveň přispět k hospodářskému oživení a sociální integraci v celé Unii a současně respektovat důležité společenské, kulturní a ekonomické hodnoty spektra. Harmonizace využívání spektra je rovněž důležitá pro zajištění kvality služeb poskytovaných prostřednictvím elektronických komunikací a pro dosažení úspor z rozsahu snížením jak nákladů na zavádění bezdrátových sítí, tak výdajů spotřebitelů na bezdrátová zařízení. Proto Unie potřebuje politický program, který bude zahrnovat celý vnitřní trh ve všech oblastech politik Unie souvisejících s využíváním rádiového spektra, jako jsou elektronické komunikace, výzkum a vývoj, doprava, kultura a energetika. Je třeba zamezit jakémukoliv zdržení nezbytné reformy ze strany držitelů práv.[Pozměňovací návrh 4]

(5)   Tento první program by měl podpořit hospodářskou soutěž, zavést rovné podmínky v celé Evropě a položit základy pro jednotný digitální trh; má-li být zajištěno plnohodnotné využívání potenciálu a výhod tohoto programu v oblasti rádiového spektra a jednotného trhu pro spotřebitele, program by měl být doplněn o nadcházející a nové návrhy, které umožní rozvoj on-line hospodářství, například ochrana údajů a evropský licenční systém pro on-line obsah.[Pozměňovací návrh 5]

(6)  První program by měl podporovat zejména strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění vzhledem k obrovskému potenciálu bezdrátových služeb pro rozvoj informační ekonomiky, rozvíjet a pomáhat odvětvím, jež závisejí na informačních a komunikačních technologiích, a překonání digitální propasti. Rychlé rozšiřování především audiovizuální mediální služby a on-line obsahu je hnací silou poptávky po rychlosti a pokrytí. Je to rovněž klíčové opatření v rámci Digitální agendy pro Evropu(10), jejímž cílem je zajistit rychlý širokopásmový internet pro budoucí síťovou znalostní ekonomiku s ambiciózním cílem univerzálního širokopásmového pokrytí. Poskytování nejvyšší možné rychlosti a kapacity širokopásmového připojení, zajištění minimální rychlosti 30 Mbps pro všechny do roku 2020 a přístupu k širokopásmovému připojení o rychlosti minimálně 100 Mbps pro alespoň polovinu evropských domácností je důležité pro podporu hospodářského růstu a celosvětové konkurenceschopnosti a nezbytné pro dosažení udržitelné hospodářské a sociální přínosy digitálního jednotného trhu. Rovněž by měl podporovat a rozvíjet další odvětvové politiky Evropské unie, jako je udržitelné životní prostředí a hospodářské a sociální začlenění pro všechny občany Evropské unie. Vzhledem k významu bezdrátových aplikací pro inovace je tento program také hlavní iniciativou na podporu politik Evropské unie v oblasti inovací.[Pozměňovací návrh 6]

(7)   První program musí položit základy rozvoje, který Evropské unii umožní získat vedoucí postavení v oblasti rychlosti širokopásmového připojení, mobility, pokrytí a kapacity. Takové vedoucí postavení je důležité pro vytvoření konkurenceschopného jednotného digitálního trhu, který by otevřel vnitřní trh pro všechny občany Evropské unie.[Pozměňovací návrh 7]

(8)  První program by měl určit stanovit zásady a cíle do roku 2015 pro členské státy a orgány Unie a stanovit konkrétní prováděcí iniciativy. I když je správa rádiového spektra stále převážně v kompetenci jednotlivých států, musí být vykonávána v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a musí umožňovat opatření zaměřená na plnění politik Unie.[Pozměňovací návrh 8]

(9)  Program by měl také zohledňovat rozhodnutí č. 676/2002/ES a technické poznatky Evropské konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby politiky Unie, které souvisejí s rádiovým spektrem a byly schváleny Evropským parlamentem a Radou, mohly být prováděny pomocí technických prováděcích opatření, přičemž tato opatření mohou být přijímána, kdykoli to bude pro provádění stávajících politik Evropské unie potřebné.

(10)  Zajišťování optimálního a produktivního využívání rádiového spektra jako veřejného statku si může vyžádat, aby Komise a členské státy vedle tradičních řešení, jako jsou aukce, představily inovační řešení ve způsobu udělování oprávnění, jako je kolektivní využívání rádiového spektra, obecná oprávnění nebo sdílení infrastruktury. Uplatňování těchto zásad v Unii by mohlo být usnadněno tím, že pro využívání rádiového spektra budou stanoveny osvědčené postupy a bude podporováno sdílení informací a rovněž budou stanoveny určité společné či konvergenční podmínky. Obecná oprávnění, která jsou nejvhodnější a představují nejméně náročný systém, jsou zvláště zajímavá v případech, kdy nehrozí, že rozvoji dalších služeb bude bránit vzájemné rušení frekvencí, a nejpřiměřenější v souladu s článkem 5 směrnice 2002/20/ES.[Pozměňovací návrh 9]

(11)  Obchodování s právy na rádiové spektrum by ve spojení s podmínkami jeho flexibilního využívání mělo významně napomoci hospodářskému růstu. Proto by se měla pásma, v nichž bylo flexibilní využití již právními předpisy Unie zavedeno, stát podle směrnice 2002/21/ES okamžitě obchodovatelná. Společné zásady pro formu a obsah takovýchto obchodovatelných práv a společná opatření zabraňující akumulaci rádiového spektra, jež by mohla vést ke vzniku dominantního postavení a nepatřičnému nevyužívání získaného spektra, by navíc usnadnily koordinované zavádění těchto opatření všemi členskými státy a nabývání uvedených práv kdekoli v Unii. Kromě toho se pro dosažení cílů „Digitální agendy pro Evropu“ jeví jako smysluplné využívat část příjmů z dražeb práv na rádiové spektrum („digitální dividenda“)na urychlení zavádění širokopásmových sítí.[Pozměňovací návrh 11]

(12)  Jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu, je bezdrátové širokopásmové připojení důležitým prostředkem pro podporu hospodářské soutěže, rovných podmínek v celé Evropě, možností volby na straně spotřebitele a lepší přístupnosti ve venkovských a jiných oblastech, kde by zavedení fyzického širokopásmového připojení bylo obtížné nebo ekonomicky neschůdné. Správa rádiového spektra může nicméně hospodářskou soutěž nepříznivě ovlivňovat tím, že změní úlohu a postavení tržních subjektů, například když stávající uživatelé získají nepatřičné konkurenční výhody. Omezená přístupnost rádiového spektru, zejména v případech, kdy by vhodné rádiové spektrum bylo hůře dostupné, se může stát překážkou v zavádění nových služeb nebo aplikací a může omezovat inovace a hospodářskou soutěž. Získávání nových užívacích práv, a to i formou obchodování s rádiovým spektrem či jiných transakcí mezi uživateli, a zavádění nových pružných kritérií pro používání rádiového spektra může mít dopad na stávající situaci hospodářské soutěže. Členské státy by proto měly před přidělením nových frekvencí důkladně analyzovat vlivy na hospodářskou soutěž, jakož i přijmout vhodná předběžná i následná regulační opatření (jako je novelizace stávajících práv, zákaz některých způsobů nabývání práv na rádiové spektrum, stanovení podmínek pro hromadění rádiového spektra a jeho efektivní využívání, jako jsou podmínky, na něž odkazuje čl. 9 odst. 7 směrnice 2002/21/ES, omezení rozsahu rádiového spektra pro jednotlivé provozovatele a případně zamezení nadměrné akumulaci rádiového spektra), aby se vyhnuly narušení hospodářské soutěže podle zásad čl. 5 odst. 6 směrnice 2002/20/ES a čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 87/372/EHS ze dne 25. června 1987 o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství(11)(směrnice GSM). Členské státy mohou rovněž podniknout kroky, aby zajistily rovnoměrnější přidělování spektra mezi hospodářské subjekty tím, že vyhradí spektrum novým subjektům v kmitočtovém pásmu či skupině pásem s podobnými vlastnostmi. [Pozměňovací návrh 12]

(13)  Optimální a efektivní využívání rádiového spektra vyžaduje jeho trvalé monitorování a aktuální průhledné informování o používání spektra v celé Unii. Přestože rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství(12) vyžaduje, aby členské státy zveřejňovaly informace o užívacích právech, je v Unii potřebný podrobný soupis stávajícího využívání rádiového spektra a jeho účinnosti podle společné metodiky účinné kontroly a hodnocení, aby se zlepšila efektivita využívání spektra a rádiového zařízení, zejména mezi 300 MHz a 6 GHz, ale i od 6 GHz do 70 GHz, neboť význam těchto frekvencí bude v důsledku rychlého technologického rozvoje růst. Tato analýza by mohla být dostatečně podrobná na to, aby pomohla určit neefektivní technologie a způsoby využívání spektra v soukromém i veřejném sektoru, dále nevyužitá přiřazení spektra a možnosti jeho sdílení, a vyhodnotit budoucí potřeby spotřebitelů a obchodu. Kromě toho, s ohledem na neustálý nárůst počtu aplikací využívajících bezdrátová data, by členské státy měly podporovat účinné využívání rádiového spektra uživatelskými aplikacemi.[Pozměňovací návrh 13]

(14)  Ačkoli vývoj tzv. „kognitivních technologií“ ještě nebyl dokončen, měly by být již v současnosti podrobněji zkoumány a zaváděny pomocí geograficky lokalizovaných informací o využívání rádiového spektra, které by se měly objevit v podrobném soupisu.[Pozměňovací návrh 89]

(15)  Jednotné normy podle směrnice 1999/5/ES jsou nezbytné pro dosažení efektivního využívání rádiového spektra a měly by zohledňovat zákonem stanovené podmínky jeho sdílení. Evropské normy pro nerádiová elektrická a elektronická zařízení a sítě by také měly zamezit rušení ve využívaném rádiovém spektru. Kumulativní dopad rostoucího objemu a hustoty bezdrátových zařízení a aplikací ve spojení s různorodostí způsobů využívání rádiového spektra komplikuje stávající přístupy ke správě rušení. Tyto přístupy je třeba prozkoumat a přehodnotit společně s vlastnostmi přijímačů a promyšlenějšími mechanismy odstraňování rušení, aby nedocházelo ke škodlivým zásahům do současného a budoucího využívání frekvenčního spektra a jeho škodlivému rušení. Členským státům by navíc mělo být umožněno v případě potřeby zavést v souladu s vnitrostátním právem kompenzační opatření týkající se přiměřených nákladů na řešení problematiky rušení a nákladů na migraci.[Pozměňovací návrh 14]

(16)  V souladu s cíli stěžejní iniciativy Komise Digitální agenda pro Evropu by mohly služby bezdrátového širokopásmového připojení významně přispět k hospodářskému oživení a růstu, pokud bude k dispozici dostatečné spektrum, pokud budou rychle přidělována užívací práva a pokud bude umožněno obchodování, aby bylo možné reagovat na vývoj na trhu. Digitální agenda přichází s požadavkem, aby všichni občané Evropské unie měli do roku 2020 přístup k širokopásmovému připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps. Pásma, která již byla harmonizována, by proto měla být do roku 2012 schválena pro pozemní komunikace, aby byl zajištěn snadný přístup k bezdrátovému širokopásmovému připojení pro všechny, zejména v kmitočtových pásmech uvedených v rozhodnutích komise 2008/477/ES(13), 2008/411/ES(14) a 2009/766/ES(15). Jako doplnění pozemních širokopásmových služeb by jako rychlé a proveditelné řešení mohl sloužit cenově dostupný satelitní přístup k širokopásmovému připojení, díky němuž by bylo možné zajistit pokrytí vzdálených oblastí Unie. [Pozměňovací návrh 15]

(17)   Podle několika paralelních studií mobilní přenos dat prudce roste a v současnosti se jeho objem každý rok zdvojnásobuje. Tímto tempem, které bude v následujících letech pravděpodobně pokračovat, se objem mobilního přenosu dat v období 2009–2014 zvýší přibližně na 40 násobek. Na zvládnutí tohoto prudkého růstu budou muset regulační orgány a subjekty na trhu zavést několik opatření, včetně vyšší účinnosti frekvenčního spektra ve všech oblastech, případné další harmonizace přidělování frekvenčního spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení a přesunu přenosů na jiné sítě prostřednictvím multimodálních zařízení.[Pozměňovací návrh 16]

(18)   Měla by být zavedena flexibilnější opatření upravující využívání spektra s cílem podporovat inovace a vysokorychlostní širokopásmová připojení, které podnikům umožní snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost a poskytnou možnost vytvářet nové interaktivní služby on-line, například v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a služeb všeobecného zájmu.[Pozměňovací návrh 17]

(19)   Evropský trh s téměř 500 miliony obyvateli s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by byl klíčovým faktorem pro rozvoj vnitřního trhu, vytvořil by celosvětově jedinečnou zásadní skupinu uživatelů, poskytl by všem regionům nové možnosti a každému uživateli vyšší hodnotu a Unii kapacitu stát se znalostní ekonomikou světového významu. Rychlé rozšíření širokopásmového připojení je zásadní pro rozvoj produktivity v Unii a pro vznik nových a malých podniků, které mohou být vedoucími subjekty v různých odvětvích, například zdravotnictví, zpracovatelském průmyslu a ve službách.[Pozměňovací návrh 18]

(20)   Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) uvádí, že se budoucí požadavky na šířku pásma spektra pro rozvoj standardu International Mobile Telecommunications-2000 (IMT-2000) a pokročilých systémů IMT (tj. mobilní komunikace 3G a 4G) budou v roce 2020 pohybovat v rozmezí 1 280 až 1 720 MHz pro průmysl komerčních mobilních komunikací ve všech regionech ITU, včetně Evropy. Pokud nebudou uvolněna další pásma spektra, která by byla harmonizována na celosvětové úrovni, budou omezení kapacity v mobilních sítích představovat překážky pro nové služby a hospodářský růst.[Pozměňovací návrh 19]

(21)  Kromě včasného a hospodářskou soutěž podporujícího otevření pásma 880-915 MHz a pásma 925-960 MHz (pásmo 900 MHz) v souladu se směrnicí o GSM Evropského parlamentu Rady 2009/114/ES(16), může být pásmo 790-862 MHz (pásmo 800 MHz) optimálně využito pro pokrytí velkých oblastí bezdrátovými širokopásmovými službami. Díky harmonizaci technických podmínek podle rozhodnutí Komise 2010/267/EU ze dne 6. května 2010 o harmonizovaných technických podmínkách využívání kmitočtového pásma 790–862 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací v Evropské unii(17) a doporučení Komise 2009/848/ES ze dne 28. října 2009 k usnadnění uvolnění digitální dividendy v Evropské unii(18), které vyzývá k vypnutí analogového vysílání do 1. ledna 2012, a s ohledem na rychlý vývoj vnitrostátních předpisů by mělo být do roku 2013 toto pásmo v Unii v zásadě dostupné pro elektronické komunikace. Rychlá implementace, pokud jde o pásmo, je nezbytná k tomu, aby se předešlo technickým poruchám, zejména v pohraničních regionech mezi členskými státy. V dlouhodobějším horizontu by bylo možné uvažovat o dalších pásmech spektra v pásmu ultra krátkých vln (UHF), a to v závislosti na aktuální poptávce trhu, cílech v sociální a kulturní oblasti, získaných zkušenostech a nedostatečné kapacitě jiných pásem spektra vhodných na pokrytí. Mělo by být uvolněno dodatečné spektrum pro bezdrátové širokopásmové služby v pásmu 1 452–1 492 MHz (pásmo 1,5 MHz) a pásmu 2 300–2 400 MHz (2,3 GHz), aby se pokryla rostoucí poptávka po mobilním přenosu dat a mělo by zabezpečit rovnocenné podmínky pro různá technologická řešení a podporovat vznik celoevropských operátorů v rámci Unie Další přidělování spektra pro mobilní služby, např. pásmo 694–790 MHz (700 MHz), by mělo být posouzeno v závislosti na budoucích požadavcích na kapacitu pro bezdrátové širokopásmové služby a pozemní televizní vysílání. [Pozměňovací návrh 20]

(22)  Větší možnosti pro mobilní širokopásmové připojení mají rozhodující význam pro zajištění nových distribučních platforem pro kulturní odvětví, a připravit tak půdu pro další úspěšný rozvoj tohoto odvětví. Jestliže budou další pásma rádiového spektra uvolněna pro bezdrátové služby, je rozhodující, aby služby pozemního televizního vysílání a další subjekty byly schopny nadále poskytovat stávající služby. Náklady na přesun, vzniklé v důsledku uvolnění dalších pásem spektra, mohou být pokryty poplatky za licence, tak aby provozovatelé vysílání měli stejné možnosti, jaké dnes existují v jiných pásmech spektra.[Pozměňovací návrh 21]

(23)   Bezdrátovým přístupovým systémům, jejichž součástí jsou rádiové místní sítě, jejich stávající přidělená pásma nevyžadující licenci 2,4 GHz a 5 GHz již nestačí. Aby se vytvořily podmínky pro další generaci bezdrátových technologií, je zapotřebí širších kanálů umožňujících rychlosti vyšší než 1 Gbps. Mimoto, proveditelnost rozšíření přidělených pásem nevyžadujících licenci pro bezdrátové přístupové systémy, jejichž součástí jsou rádiové místní sítě, jak stanoví rozhodnutí Komise 2005/513/ES(19), by měla být posouzena ve vztahu k seznamu stávajícího využívání a nových potřeb frekvenčního spektra a s ohledem na využívání frekvenčního spektra pro jiné účely.[Pozměňovací návrh 22 a 25]

(24)   I když vysílání zůstane významnou distribuční platformou pro obsah, vzhledem k tomu, že je stále nejhospodárnější platformou pro masovou distribuci, širokopásmové připojování, pevné i mobilní, a jiné nové služby poskytují nové příležitosti k tomu, aby kulturní odvětví diverzifikovalo svůj rozsah distribučních platforem, aby poskytovalo služby na přání a využívalo hospodářský potenciál výrazného zvýšení přenosu dat.[Pozměňovací návrh 23]

(25)  Podobně jako v případě normy „GSM“, která byla díky včasné a přesvědčivé celoevropské harmonizaci úspěšně přijata po celém světě, měla by Unie stanovit světový program pro nové přidělování rádiového spektra v budoucnosti, zejména pokud jde o jeho nejúčinnější část. Pro zajištění harmonizace na světové úrovni a koordinace se sousedními třetími zeměmi budou klíčovou roli hrát dohody, jež mají být uzavřeny na světové konferenci o radiokomunikacích (WRC) v roce 2016.[Pozměňovací návrh 24]

(26)  Protože společný přístup a úspory z rozsahu jsou klíčem k rozvoji širokopásmových komunikací v celé Unii a mohou zabránit narušování hospodářské soutěže a fragmentaci trhu mezi členskými státy, měly by být po dohodě členských států a Komise stanoveny určité autorizační a procedurální podmínky. Podmínky by měly primárně zabezpečit přístup nových subjektů na trhu k nižším pásmům prostřednictvím aukcí nebo jiných soutěžních postupů. Podmínky by rovněž mohly zahrnovat povinnost pokrytí, velikost bloků spektra, lhůty pro udělení práv, přístup k operátorům mobilních virtuálních sítí (MVNO) a délku užívacích práv. Vzhledem k významu obchodování se spektrem pro zvyšování efektivního využívání spektra, usnadnění vzniku nových celoevropských služeb a rozvoj vnitřního trhu bezdrátových zařízení a služeb by tyto podmínky měly platit pro kmitočtová pásma, která jsou přidělena pro bezdrátové komunikace a která jsou spojena s možností převádět nebo pronajímat užívací práva. [Pozměňovací návrh 26]

(27)  Jiná odvětví, jako je doprava (pro bezpečnostní, informační a řídící systémy), výzkum a vývoj, kultura, elektronické zdravotnictví, elektronické začleňování a ochrana veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom – v posledním případě s ohledem na stále častější využívání videopřenosů a datových přenosů pro rychlou a účinnou službu –, mohou potřebovat další pásma spektra. Optimalizace synergií a přímých vazeb mezi politikou v oblasti rádiového spektra a činnostmi ve výzkumu a vývoji a provádění studií rádiové kompatibility mezi jednotlivými uživateli spektra by mělo pomoci inovacím. Příslušné výzkumné organizace by měly pomoci s řešením technických otázek regulace spektra, zejména formou poskytování testovacích zařízení na ověřování modelů rušení, které jsou podstatné pro legislativu Unie. Podle výsledků výzkumu prováděného jako součást 7. rámcového programu pro vědu, výzkum a technologický rozvoj(20) je třeba prozkoumat potřeby spektra u projektů, které mohou mít velký hospodářský nebo investiční potenciál, zejména pro malé a střední podniky, např. kognitivní rádio nebo elektronické zdravotnictví. Rovněž by měla být zajištěna přiměřená ochrana proti škodlivému rušení, aby byl podpořen výzkum a vývoj a vědecká činnost. [Pozměňovací návrh 27]

(28)  Strategie Evropa 2020 stanoví environmentální cíle pro udržitelné a konkurenční hospodářství účinně využívající zdroje například formou zlepšení účinnosti využívání zdrojů o 20 %. Jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu, hlavní úlohu zde hraje odvětví informačních a komunikačních technologií. Mezi navrhovaná opatření patří urychlené zavádění inteligentních systémů řízení energie v celé Unii (inteligentní sítě a inteligentní měření) s využitím komunikačních možností na snížení spotřeby energie a rozvoj inteligentních dopravních systémů a inteligentního řízení dopravy na snížení emisí oxidu uhličitého z dopravy. Účinné využívání technologií v oblasti rádiového spektra by také mohlo pomoci snížit spotřebu energie rádiovými zařízeními a omezit environmentální dopady ve venkovských a odlehlých oblastech.

(29)  Pro blaho občanů a koherentní přístup k povolování využití rádiového spektra v Unii je nezbytná ochrana zdraví veřejnosti proti elektromagnetickým polím. Přestože se na ochranu veřejného zdraví před elektromagnetickým polem vztahuje doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (0-300 GHz)(21) a v souladu s ním je nezbytné dosáhnout lepšího porozumění reakcím živých organismů na elektromagnetická pole a zajistit trvalé monitorování ionizačních a neionizačních účinků používání rádiového spektra na zdraví, a to včetně reálných kumulativních účinků používání rádiového spektra o různých kmitočtech ve stále větším počtu různých zařízení. Při dosahování přiměřené úrovně veřejné bezpečnosti by měly členské státy zajistit, aby byla ochranná opatření z hlediska technologie a služeb neutrální.[Pozměňovací návrh 28]

(30)  Důležité cíle ve veřejném zájmu, jako je bezpečnost osob, vyžadují koordinovaná technická řešení, aby mohly spolupracovat záchranné a havarijní služby různých členských států. Pro rozvoj a volné šíření služeb a zařízení pro zajišťování bezpečnosti a pro inovační celoevropská nebo interoperabilní bezpečnostní a záchranná řešení je třeba zajistit dostatečné spektrum v koordinovaném celoevropském bloku radiového frekvenčního spektra. Studie již ukázaly, že v následujících 5 až 10 letech budou v celé Unii potřebná další harmonizovaná pásma spektra pod 1 GHz, aby mohly být poskytovány mobilní širokopásmové služby pro ochranu veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom. Jakékoli dodatečné harmonizované přidělení frekvenčního spektra pro účely ochrany veřejnosti a pomoci při zmírňování následků katastrof pod úrovní 1 GHz by mělo zahrnovat i přezkoumání potenciálu na uvolnění nebo společné využívání jiného frekvenčního spektra využívaného pro účely ochrany veřejnosti a pomoci při zmírňování následků katastrof.[Pozměňovací návrh 29]

(31)  Regulace rádiového spektra má silné přeshraniční a mezinárodní rozměry, což je dáno vlastnostmi šíření, mezinárodním charakterem trhů závislých na rádiových službách a nutností zamezit škodlivému rušení mezi jednotlivými státy. Z odkazů na mezinárodní smlouvy ve směrnicích 2002/21/ES a 2002/20/ES ve  znění směrnice 2009/140/ES navíc vyplývá, že členské státy nesmí přijímat mezinárodní závazky, které brání nebo omezují plnění jejich povinností v rámci Unie. Členské státy by měly v souladu s judikaturou vyvinout veškeré úsilí potřebné k zajištění vhodného zastoupení Unie v mezinárodních orgánech odpovědných za koordinaci spektra v otázkách spadajících do její působnosti. Pokud je v sázce politika nebo pravomoc Unie, měla by Unie převzít politickou iniciativu v přípravě jednání a zajistit, aby Unie na mnohostranných jednáních vystupovala jednotně, s cílem vytvořit globální synergie a úspory z rozsahu při využívání frekvenčního spektra, včetně jednání s Mezinárodní telekomunikační unií, jak to odpovídá stupni její odpovědnosti za záležitosti spojené s rádiovým spektrem spadající do působnosti právních předpisů Unie. [Pozměňovací návrh 30]

(32)  Pro další vývoj stávající praxe a na základě zásad definovaných v závěrech Rady ze dne 3. února 1992 týkajících se postupu na Světové správní konferenci rádiových komunikací v roce 1992, a v případech, kdy se WRC a další mnohostranná jednání týkají zásad a politických záležitostí s důležitým rozměrem pro Unii, měla by mít Unie vedle dlouhodobého cíle, kterým je členství v Mezinárodní telekomunikační unii společně s členskými státy, možnost stanovit nové postupy na ochranu svých zájmů při mnohostranných jednáních; aby toho dosáhla, může Komise po zvážení stanoviska Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG) v souladu s ustanovením směrnice 2002/21/ES také navrhovat Evropskému parlamentu a Radě společné politické cíle.

(33)  Má-li být zamezeno rostoucímu tlaku na kmitočtové pásmo vyhrazené pro družicovou navigaci a komunikaci, je při novém plánování využití spektra nutné zajistit jejich šířku pásma. Světová radiokomunikační konference 2012 zahrnuje konkrétní body, které jsou pro Unii podstatné, jako je digitální dividenda, vědecké a meteorologické služby, udržitelný rozvoj a změna klimatu, družicová komunikace a využití rádiového spektra pro program Galileo (ustavený nařízením Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo(22), a nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy(23)), jakož i Evropský program monitorování Země (GMES)(24) zaměřený na lepší využití údajů z pozorování Země. [Pozměňovací návrh 31]

(34)  Členské státy by měly pokračovat ve dvoustranných jednáních se sousedními třetími zeměmi, včetně kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, aby splnily své závazky vůči Unii v otázkách koordinace kmitočtů a aby se pokusily dosáhnout dohod, jež mohou být pozitivním precedentem pro další členské státy. Unie by měla členským státům poskytnout odbornou a politickou podporu v jejich dvoustranných a vícestranných jednáních se třetími zeměmi, zejména sousedními zeměmi, včetně kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí. Mělo by to rovněž napomoci předcházení případům škodlivého rušení a zlepšit účinnost rádiového spektra a konvergenci využití spektra i za hranicemi Unie. Zvláště naléhavá jsou opatření v pásmu 800 MHz a 3,4–3,8 GHz pro přechod na celulární širokopásmové technologie a pro harmonizaci spektra potřebného pro modernizaci řízení letecké dopravy. [Pozměňovací návrh 32]

(35)  Aby bylo možné uskutečnit cíle tohoto programu, je důležité rozvíjet vhodný institucionální rámec pro koordinaci správa spektra a jeho regulaci na úrovni Unie, přičemž je třeba brát v úvahu pravomoci a odborné znalosti vnitrostátních správ. Tento rámec může také napomoci tomu, aby koordinace spektra mezi členskými státy probíhala v kontextu vnitřního trhu. Nezbytná je rovněž spolupráce a koordinace mezi normalizačními orgány, výzkumnými ústavy a Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT).

(36)  Komise by měla každý rok předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o výsledcích dosažených na základě tohoto rozhodnutí, jakož i o plánovaných budoucích opatřeních. [Pozměňovací návrh 33]

(37)  Při vypracování návrhu vzala Komise v maximální míře v úvahu stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra.

(38)   Tímto rozhodnutím není dotčena ochrana poskytovaná subjektům na trhu podle směrnice 2009/140/ES, [Pozměňovací návrh 34]

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Cíla oblast působnosti

1.  Toto rozhodnutí stanoví víceletý program politiky rádiového spektra pro strategické plánování a harmonizaci využití rádiového spektra, aby bylo zajištěno fungování vnitřního trhu.

2.  Toto rozhodnutí se vztahuje na vnitřní trh ve všech oblastech politik Unie souvisejících s využíváním spektra, mimo jiné na elektronické komunikace, výzkum, vývoj a inovace, dopravu, energetiku a audiovizuální politiku.

3.  Toto rozhodnutí je v souladu se stávajícími právními předpisy Unie, zejména se směrnicemi 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES a 1999/5/ES a s rozhodnutím č. 676/2002/ES a rovněž s opatřeními přijatými na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Unie a zvláštními mezinárodními dohodami, s přihlédnutím k předpisům ITU o rádiovém spektru.

4.  Tímto rozhodnutím nejsou dotčena opatření přijatá na vnitrostátní úrovni v plném souladu s právními předpisy Unie , které sledujíc cíle obecného zájmu, zejména cíle týkající se regulace obsahu a audiovizuální politiky. [Pozměňovací návrh 35]

Článek 2

Obecné regulační zásady

1.  Členské státy budou transparentním způsobem spolupracovat mezi sebou i s Komisí, aby zajistily důsledné uplatňování těchto obecných regulačních zásad v celé Unii:

2.  Pro elektronické komunikace se použijí tyto zvláštní zásady v souladu s články 8a, 9 a 9b směrnice 2002/21/ES a rozhodnutím č. 676/2002/ES:

Článek 3

Politické cíle

Článek 4

Větší účinnost a flexibilita

1.  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) přijmou členské státy do 1. ledna 2013 opatření v oblasti povolování a přidělování kmitočtů, která si budou vzájemně podobná a budou vhodná pro rozvoj širokopásmových služeb; například – a ve vhodných případech na základě konzultací podle článku 12 – umožní příslušným operátorům přímý nebo nepřímý přístup k bezprostředně sousedícím blokům rádiového spektra o kmitočtu alespoň 10 MHz, čímž bude možné dosáhnout maximální možné kapacity a rychlostí širokopásmového připojení a rovněž to umožní efektivní hospodářskou soutěž. [Pozměňovací návrh 49]

2.  Členské státy budou ve spolupráci s Komisí podporovat kolektivní využívání rádiového spektra, jakož i sdílené využívání rádiového spektra a spektra a využívání rádiového spektra nevyžadující licenci. Budou rovněž podporovat vývoj stávajících a nových technologií, jako jsou geolokační databáze či kognitivní rádio, například v zájmu zaplnění bílých míst po řádném provedení posouzení dopadů. Posouzení dopadů bude provedeno do dvanácti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. [Pozměňovací návrh 90]

3.  Členské státy a Komise budou spolupracovat na přípravě a sjednocování norem pro rádiová zařízení a telekomunikační terminály, jakož i pro elektrická a elektronická zařízení a sítě, a to v případě potřeby na základě normalizačních pravomocí udělených Komisí příslušným normalizačním orgánům. Zvláštní pozornost se bude věnovat také normám pro zařízení, které budou používat postižené osoby, jež ovšem nebudou zbaveny práva používat podle svého přání zařízení, které těmto normám nebude odpovídat. Dobře fungující koordinace sjednocování a normalizace rádiového spektra má přitom velký význam proto, aby uživatelé měli možnost používat zařízení, která jsou na fungování rádiového spektra závislá, bez omezení a v rámci celého vnitřního trhu.[Pozměňovací návrh 51]

4.   Členské státy zintenzivní výzkum a vývoj nových technologií, jako jsou kognitivní technologie, protože jejich rozvoj by mohl v budoucnu znamenat přínos, pokud jde o účinné využívání spektra.[Pozměňovací návrh 52]

5.  Členské státy zajistí, aby podmínky a postupy výběru podporovaly hospodářskou soutěž, celoevropsky rovné podmínky, investice a účinné využívání rádiového spektra jako veřejného statku a koexistenci nových a stávajících služeb a zařízení. Kromě toho členské státy podpoří stálé účinné využívání rádiového spektra pro sítě i uživatelské aplikace.[Pozměňovací návrh 53]

6.  Aby nedocházelo k případné fragmentaci vnitřního trhu v důsledku odlišných podmínek a postupů výběru pro harmonizovaná kmitočtová pásma přidělená službám elektronických komunikací, s nimiž lze obchodovat ve všech členských státech podle článku 9b směrnice 2002/21/ES, stanoví Komise ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou subsidiarity osvědčené postupy a podpoří sdílení informací pro tato pásma a vypracuje pokyny k povolovacím podmínkám a postupům pro tato pásma, například ke sdílení infrastruktury a podmínkám pokrytí, v zájmu zajištění celoevropsky rovných podmínek, jichž bude dosaženo dodržováním zásad neutrality technologií a služeb. [Pozměňovací návrh 54]

7.  ▌Pro zajištění účinného využívání práv na rádiové spektrum a zamezení hromadění spektra učiní v případě nutnosti členské státy vhodná opatření včetně finančních pokut, pobídek s využitím poplatků a odejmutí práv. [Pozměňovací návrh 55]

8.   Opatření, která mají členské státy přijmout podle odstavce 1, se přijmou jako opatření doplňující zpřístupnění pásma 900 MHz, k němuž dojde v brzké době, a to podle směrnice GSM a v rámci podpory konkurenceschopnosti. Tato opatření nejsou diskriminační a nesmí narušovat hospodářskou soutěž ve prospěch společností, které již mají na trhu dominantní postavení.[Pozměňovací návrh 56]

Článek 5

Hospodářská soutěž

1.  Členské státy budou zachovávat a podporovat účinnou hospodářskou soutěž a zamezovat narušování hospodářské soutěže jak na vnitřním trhu, tak i na jednotlivých vnitrostátních trzích. [Pozměňovací návrh 57]

2.  Aby mohly členské státy v plné míře plnit povinnosti stanovené v článku 1, a zejména zajistit, že hospodářská soutěž nebude narušována přidělením, akumulováním, převáděním či změnami užívacích práv na rádiové kmitočty, členské státy před plánovaným přidělením spektra pečlivě posoudí, zda přidělení může narušit nebo omezit hospodářskou soutěž na dotčených mobilních trzích s ohledem na stávající práva na spektra, která mají příslušné tržní subjekty. Pokud plánované přidělení spektra může narušit nebo omezit hospodářskou soutěž, členské státy přijmou co nejvhodnější opatření na podporu účinné hospodářské soutěže a alespoň jedno z těchto opatření, aniž by bylo dotčeno použití pravidel hospodářské soutěže: [Pozměňovací návrh 58]

3.   Členské státy, které mají v úmyslu přijmout opatření podle odstavce 2, stanoví podmínky v souladu s postupy pro stanovování či změnu těchto podmínek pro užívací práva na rádiové kmitočty, jež stanoví směrnice 2002/20/ES.[Pozměňovací návrh 63]

4.  Členské státy zajistí, aby při postupech povolování a výběru nedocházelo k prodlevám, aby tyto postupy nebyly diskriminační a aby podporovaly účinnou hospodářskou soutěž tím, že zabrání jakýmkoli možným následkům narušujícím hospodářskou soutěž, a to ku prospěchu občanů Unie a spotřebitelů. [Pozměňovací návrh 64]

Článek 6

Rádiové spektrum pro bezdrátové širokopásmové komunikace

1.  Aniž budou dotčeny zásady neutrality služeb a technologií, učiní členské státy ve spolupráci s Komisí všechny potřebné kroky a zajistí, že v rámci Unie bude přidělováno dostatečné harmonizované spektrum z hlediska pokrytí a kapacity, což Unii umožní disponovat nejvyšší rychlostí širokopásmového připojení na světě, aby bezdrátové aplikace a vedoucí postavení Evropy v poskytování nových služeb mohly účinně přispívat k hospodářskému růstu a dosažení cíle, jímž je zajistit do roku 2020 všem občanům přístup k širokému pásmu o minimální rychlosti 30 Mbps. [Pozměňovací návrh 65]

2.  Členské státy dají k dispozici do 1. ledna 2012 všechna pásma uvedená v rozhodnutích 2008/477/ES (2,5–2,69 GHz), 2008/411/ES (3,4–3,8 GHz) a 2009/766/ES (900/1 800 MHz) s cílem podporovat širší dostupnost bezdrátových širokopásmových služeb ve prospěch občanů a spotřebitelů Unie, aniž by tím bylo dotčeno stávající a budoucí zavádění dalších služeb, které mají za podmínek stanovených v těchto rozhodnutích Komise stejný přístup k danému rádiovému spektru. [Pozměňovací návrh 66]

3.   Členské státy podpoří probíhající modernizaci sítí prováděnou poskytovateli elektronických komunikací na úroveň nejnovějších a nejúčinnějších technologií s cílem vytvořit své vlastní dividendy.[Pozměňovací návrh 67]

4.  Členské státy zpřístupní do 1. ledna 2013 pásmo 800 MHz pro služby elektronických komunikací v souladu s harmonizovanými technickými podmínkami stanovenými podle rozhodnutí č. 676/2002/ES. Ve výjimečných případech, které jsou řádně opodstatněny technickými a historickými skutečnostmi, může Komise povolit do konce roku 2015 zvláštní výjimky na základě řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu. Pokud přeshraniční problémy v oblasti koordinace kmitočtů s jednou nebo více třetími zeměmi i nadále brání dostupnosti pásma, může Komise povolit zvláštní roční výjimky až do doby, než budou tyto překážky odstraněny. V souladu s článkem 9 směrnice 2002/21/ES bude Komise ve spolupráci s členskými státy kontrolovat používání pásem spektra pod 1 GHz a posuzovat, zda je možné uvolnit další pásma a zpřístupnit je ▌. [Pozměňovací návrh 68]

5.   Komise je vyzývána, aby ve spolupráci s členskými státy podnikla kroky na příslušných úrovních, jimiž dosáhne větší harmonizace a účinnějšího využívání pásma 1,5 GHz a pásma 2,3 GHz pro bezdrátové širokopásmové služby.

Komise průběžně sleduje požadavky na kapacitu pro bezdrátové širokopásmové služby a ve spolupráci s členskými státy nejpozději do 1. ledna 2015 zváží potřebu přijmout opatření k harmonizaci dalších pásem rádiového spektra, např. pásma 700 MHz. Toto posouzení přihlédne k vývoji technologií v oblasti spektra, ke zkušenostem trhu s novými službami, k možným budoucím potřebám pozemního rozhlasového a televizního vysílání a k nedostatku spektra v jiných pásmech vhodných pro bezdrátové širokopásmové pokrytí.

Členské státy mohou zajistit, že případné přímé náklady na přesun či nové přidělení pásem spektra pro jejich využívání budou přiměřeně kompenzovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy.[Pozměňovací návrh 69]

6.  Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby bylo v řídce osídlených oblastech podporováno poskytování přístupu k širokopásmovým službám s využitím pásma 800 MHz, a to například stanovením povinností pokrytí dosažených v souladu se zásadami neutrality technologií a služeb;

Členské státy ve spolupráci s Komisí budou zkoumat jednotlivé možnosti a, pokud je to vhodné, přijmoutechnická a regulační opatření, aby zajistily, že uvolnění pásma 800 MHz neovlivní negativně uživatele služeb pro zajištění zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí (Programme-Making and Special Events – PMSE). [Pozměňovací návrh 70]

7.   Komise ve spolupráci s členskými státy posoudí, zda je proveditelné rozšířit pásma nevyžadující licenci přidělená pro bezdrátové přístupové systémy, jejichž součástí jsou rádiové místní sítě, jak stanoví rozhodnutí 2005/513/ES, na celé pásmo 5 GHz.

Komise je vyzývána, aby prosazovala přijatý harmonizovaný program na příslušných mezinárodních fórech, zejména na světových konferencích o radiokomunikacích pořádaných organizací ITU. [Pozměňovací návrh 71]

8.  Komise se vyzývá, aby přednostně přijala vhodná opatření podle čl. 9b odst. 3 směrnice 2002/21/ES, jež zajistí, aby členské státy umožnily v Unii obchodování s užívacími právy na rádiové spektrum v harmonizovaných pásmech 790–862 MHz, 880–915 MHz, 925–960 MHz, 1 710–1 785 MHz, 1 805–1 880 MHz, 1 900–1 980 MHz, 2 010–2 025 MHz, 2 110–2 170 MHz, 2,5–2,69 GHz a 3,4–3,8 GHz a v dalších pásmech rádiového spektra uvolněného pro mobilní služby, aniž by tím bylo dotčeno stávající a budoucí zavádění dalších služeb, které mají za podmínek stanovených v rozhodnutích Komise přijatých podle rozhodnutí č. 676/2002/ES k tomuto spektru stejný přístup. [Pozměňovací návrh 72]

9.  Členské státy a Komise mohou zvážit dostupnost dostatečného spektra pro poskytování širokopásmových družicových služeb umožňujících přístup k internetu s cílem zajistit, aby všichni občané měli přístup k vyspělým digitálním službám včetně širokopásmového připojení, a to zejména ve vzdálených a řídce osídlených oblastech. [Pozměňovací návrh 73]

10.  Členské státy ve spolupráci s Komisí posoudí možnost rozšíření dostupnosti a používání pikobuněk a femtobuněk. Plně zohlední potenciál těchto základnových stanic celulárních sítí a sdíleného využívání rádiového spektra a využívání rádiového spektra nevyžadujícího licenci, aby vytvořily základ pro bezdrátové sítě typu „mesh“, jež mohou být klíčové pro překlenutí digitální propasti. [Pozměňovací návrh 92]

Článek 7

Potřebné rádiové spektrum pro další politiky v oblasti bezdrátové komunikace

Za účelem podpory dalšího rozvoje inovativních audiovizuálních sdělovacích prostředků a dalších služeb pro občany Unie, a s ohledem na hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, členské státy ve spolupráci s Komisí zajistí dostatečnou dostupnost spektra pro družicové a pozemní zajištění těchto služeb. [Pozměňovací návrh 75]

Článek 8

Potřebné rádiové spektrum prodalší konkrétní politiky Evropské unie[Pozměňovací návrh 76]

1.  Členské státy a Komise zajistí dostupnost spektra a ochranu rádiových kmitočtů potřebných pro sledování atmosféry a povrchu Země, a umožní tak rozvoj a využívání vesmírných aplikací a zlepšení dopravních systémů zejména pro globální civilní navigační družicový systém Galileo, program Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti GMES a pro inteligentní systémy bezpečnosti a řízení dopravy.

2.  Ve spolupráci s členskými státy provede Komise studie a posouzení možnosti navrhovat autorizační programy, jež by přispěly k nízkouhlíkové politice úsporou energie při používání spektra a zpřístupněním spektra pro bezdrátové technologie, které mohou zvýšit úspory energie a účinnost dalších distribučních sítí, jako jsou např. dodávky vody, včetně inteligentních energetických sítí a inteligentních měřicích systémů. [Pozměňovací návrh 77]

3.  Komise zajistí, aby byla za harmonizovaných podmínek zpřístupněna dostatečná harmonizovaná pásma spektra pro ochranu veřejnosti a zmírňování následků živelných pohrom, a přijme opatření na podporu rozvoje služeb zajišťujících bezpečnost a na podporu volného oběhu souvisejících zařízení a rozvoje inovačních interoperabilních řešení pro ochranu veřejnosti a zmírňování následků živelných pohrom. Komise za účelem zajištění účinného využívání spektra posoudí, zda by pro ochranu veřejnosti a zmírňování následků živelných pohrom mohly být používány kmitočty vyhrazené pro vojenské účely. [Pozměňovací návrh 78]

4.  Členské státy a Komise provedou ve spolupráci s vědeckou a akademickou obcí revizi pásem spektra, jež tyto obce potřebují; určí výzkumné a vývojové iniciativy a inovační aplikace, které mohou mít velký sociálně-ekonomický dopad nebo potenciál pro investice, a připraví se na přidělení dostatečných pásem spektra pro tyto aplikace podle harmonizovaných technických podmínek a co nejméně náročnou administrativní zátěží. [Pozměňovací návrh 79]

5.   Členské státy se ve spolupráci s Komisí vynasnaží nalézt minimální soubor harmonizovaných základních pásem pro zajištění zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí v Unii, a to v souladu s cíli Unie zlepšit propojení vnitřního trhu a přístup ke kultuře. Vysílání v těchto harmonizovaných pásmech probíhá v kmitočtu 1 GHz nebo vyšším.[Pozměňovací návrh 80]

6.   Členské státy a Komise zajistí dostupnost rádiového spektra pro zařízení využívající technologii rádiové identifikace (RFID) a další bezdrátové komunikační technologie v rámci plánu Internet věcí (IOT) a zasadí se o standardizaci přidělování rádiového spektra pro komunikaci v rámci plánu IOT ve všech členských státech.[Pozměňovací návrh 81]

Článek 9

Inventarizace a monitorování stávajícího využívání rádiového spektra a nových potřeb

1.  Komise vytvoří seznam všech stávajících způsobů využívání rádiového spektra, a za tímto účelem jí členské státy poskytnou všechny potřebné faktické informace.

Informace poskytnuté členskými státy budou dostatečně podrobné, aby mohla být pomocí seznamu posouzena účinnost využívání spektra a aby mohly být určeny možné budoucí příležitosti pro harmonizaci spektra s cílem podpořit politiky Unie.

V první fázi bude seznam zahrnovat kmitočty v rozmezí od 300 MHz do 6 GHz, v další fázi pak kmitočty od 6 GHz až do 70 GHz.

Členské státy v případě potřeby předloží informace týkající se konkrétních licencí a zahrnující uživatele z obchodního i veřejného sektoru, aniž by byla dotčena zásada neposkytování citlivých obchodních a důvěrných informací.[Pozměňovací návrh 82]

2.  Seznam podle odstavce 1 umožní hodnotit na základě jasně vymezených a transparentních kritérií a metod technickou účinnost stávajících způsobů využívání spektra a určit, na základě průhledných, jasných a společně stanovených kritérií a metodiky hodnocení, neúčinné technologie a aplikace, nevyužívaná nebo neúčinně využívaná pásma spektra a možnosti sdílení spektra. Rovněž zajistí, aby v zájmu dosažení maximální účinnosti byla přijata potřebná opatření v případech, kdy využívání spektra není optimální. V úvahu budou brány budoucí potřeby, a to včetně dlouhodobých potřeb, využití spektra podle poptávky spotřebitelů, komunit, firem a operátorů a možnost tyto potřeby uspokojit. [Pozměňovací návrh 83]

3.  Seznam podle odstavce 1. bude obsahovat přehled různých druhů využití spektra soukromými a veřejnými uživateli a pomůže určit pásma, která by mohla být přidělena nebo převedena, aby se zvýšila účinnost jejich využití, podpořily inovace a posílila hospodářská soutěž na vnitřním trhu ve prospěch soukromých i veřejných uživatelů, přičemž bude brán v úvahu potenciální pozitivní i negativní vliv na stávající uživatele těchto pásem.

4.   Seznam bude rovněž obsahovat zprávu o opatřeních přijatých členskými státy za účelem provádění rozhodnutí na úrovni Unie, jež se týkají harmonizace a využívání konkrétních kmitočtových pásem.[Pozměňovací návrh 84]

Článek10

Mezinárodní jednání

1.  Unie se bude účastnit mezinárodních jednání týkajících se záležitostí rádiového spektra, aby hájila své zájmy a aby zajistila jednotný postoj Unie, přičemž bude jednat v souladu s právními předpisy Unie, které se týkají mimo jiné zásad vnitřních a vnějších pravomocí Unie. [Pozměňovací návrh 85]

2.  Členské státy zajistí, aby mezinárodní dohody, jichž jsou stranami v kontextu ITU, byly v souladu se stávajícími právními předpisy Unie, zejména příslušnými p a zásadami regulačního rámce Unie pro elektronické komunikace.

3.  Členské státy zajistí, aby mezinárodní předpisy umožňovaly plné využívání kmitočtových pásem pro účely stanovené právními předpisy Unie a aby byl k dispozici dostatečný rozsah vhodně chráněných pásem spektra pro provádění odvětvových politik Unie. [Pozměňovací návrh 86]

4.  Za účelem řešení problémů při koordinaci využívání spektra, jež by jinak bránily členským státům v plnění jejich povinností podle právních předpisů Unie upravujících politiku a řízení rádiového spektra, Unie poskytne členským státům politickou a odbornou podporu při jejich dvoustranných a vícestranných jednáních s třetími zeměmi, zejména se sousedními zeměmi, které nejsou členskými státy Unie, včetně kandidátských a přistupujících zemí. Unie bude rovněž podporovat úsilí třetích zemí v oblasti provádění správy spektra, které je slučitelné s postupem Unie, aby tak chránila cíle Unie v politice rádiového spektra. [Pozměňovací návrh 87]

5.  Při jednání s třetími zeměmi budou členské státy vázány svými povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů Unie. Při uzavírání smluv či jiném přijímání mezinárodních závazků v souvislosti s rádiovým spektrem připojí členské státy ke svému podpisu či jinému aktu přijetí společné prohlášení, v němž bude uvedeno, že budou plnit tyto mezinárodní smlouvy či závazky v souladu se svými povinnostmi podle příslušných úmluv.

Článek 11

Spolupráce mezi různými orgány

1.  Komise a členské státy budou spolupracovat, aby posílily stávající institucionální uspořádání, aby podpořily koordinaci správy spektra na úrovni Unie včetně záležitostí, jež přímo ovlivňují dva či více členských států, s cílem rozvíjet vnitřní trh a zajistit, aby byly dosaženy všechny cíle politiky Unie v oblasti rádiového spektra. V souladu s článkem 10 budou usilovat o podporu unijních zájmů v oblasti rádiového spektra mimo Unii.

2.  Komise a členské státy zajistí, aby normalizační orgány, CEPT a Společné výzkumné centrum Komise úzce spolupracovaly při všech technických problémech, kdykoli to bude potřebné na zajištění účinného využívání spektra. Za tímto účelem budou udržovat logické spojení mezi správou spektra a normalizací takovým způsobem, aby byl posílen vnitřní trh.

Článek 12

Veřejné konzultace

Kdykoli to bude vhodné, bude Komise pořádat veřejné konzultace a shromažďovat názory všech zúčastněných stran i názory široké veřejnosti na využívání rádiového spektra v Unii.

Článek 13

Předložení zprávy

Do 31. prosince 2015 provede Komise přezkum uplatňování tohoto programu politiky rádiového spektra. Komise každý rok předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedených činnostech a opatřeních přijatých podle tohoto rozhodnutí.

Článek 14

Informování

Členské státy uskuteční tato politická opatření a cíle do 1. července 2015, pokud není v předchozích článcích uvedeno jinak.

Poskytnou Komisi všechny informace potřebné pro účely přezkumu provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 15

Platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátý den po uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, p. 53. (2) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 53. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011. (4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. (5) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10. (6) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7. (7) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21. (8) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37. (9) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1. (10) KOM(2010)0245. (11) Úř. věst. L 196, 17.7.1987, s. 85. (12) Úř. věst., L 129, 17.5.2007, s. 67. (13) Rozhodnutí komise 2008/477/ES ze dne 13. června 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma 2 500 - 2 690 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství (Úř. věst. L 163, 24.6.2008, s. 37). (14) Rozhodnutí komise 2008/411/ES ze dne 21. května 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma 3 400 - 3 800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství (Úř. věst. L 144, 4.6.2008, s. 77). (15) Rozhodnutí Komise 2009/766/ES ze dne 16. října 2009 o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat celoevropské služby elektronických komunikací ve Společenství (Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 32). (16) Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 25. (17) Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 95. (18) Úř. věst. L 308, 24.11.2009, s 24. (19) Rozhodnutí Komise 2005/513/ES ze dne 11. července 2005 o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 22). (20) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1). (21) Úř. věst. L 199, 30. 7. 1999, s. 59. (22) Úř. věst. L 138, 28.5.2002, s. 1. (23) Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 1. (24) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o změně jednacího řádu Evropského parlamentu v souvislosti se zřízením společného rejstříku transparentnosti mezi Evropským parlamentem a Komisí (2010/2292(REG))

P7_TA(2011)0221 A7-0173/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 18. listopadu 2010,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 11. května 2011(1), jímž udělil souhlas s dohodou mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti,

–  s ohledem na články 211 a 212 a čl. 127 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0173/2011),

1.  se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.  se rozhodl, že znění výše uvedené dohody začlení do svého jednacího řádu jakožto přílohu X část B;

3.  upozorňuje, že tyto změny vstupují v platnost dnem vstupu uvedené dohody v platnost;

4.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – nadpis Finanční zájmy poslanců, pravidla chování a přístup do Parlamentu Finanční zájmy poslanců, pravidla chování, povinný rejstřík transparentnosti a přístup do Parlamentu Pozměňovací návrh 2 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – odst. 3 a (nový) 3a.  Na začátku každého volebního období určí kvestoři maximální počet asistentů, které může každý poslanec zaregistrovat (akreditovaní asistenti). Pozměňovací návrh 3 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – odst. 4 4.   Kvestoři jsou odpovědní za vydávání průkazů s nejvýše roční platností vystavených na jméno osobám, které chtějí často vstupovat do parlamentních prostor za účelem informování poslanců v rámci jejich mandátu v jejich vlastním zájmu nebo v zájmu třetích osob. 4.  Za vydávání dlouhodobých průkazů opravňujících ke vstupu do Parlamentu osobám, které nepůsobí v orgánech a institucích Unie, odpovídají kvestoři. Tyto průkazy mají nejvýše roční platnost, kterou lze prodloužit. Způsoby používání těchto průkazů stanoví předsednictvo. Od těchto osob se na druhé straně požaduje, aby: dodržovaly kodex chování zveřejněný jako příloha jednacího řádu; se zapsaly do rejstříku vedeného kvestory. Tento rejstřík je veřejnosti přístupný na žádost ve všech pracovních místech Parlamentu a ve formě stanovené kvestory též v jeho informačních kancelářích v členských státech. Prováděcí pravidla k tomuto odstavci stanoví příloha tohoto jednacího řádu. Tyto průkazy mohou být vydány: – osobám, které jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti1, nebo zastupují organizace, které jsou v něm zaregistrovány, nebo pro ně pracují, přičemž však z této registrace neplyne automaticky nárok na vystavení takového průkazu; – osobám, které chtějí často vstupovat do parlamentních prostor, ale nespadají do oblasti působnosti dohody o zřízení rejstříku transparentnosti2; – místním asistentům poslanců a osobám, které pomáhají členům Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů. 1 Rejstřík zřízený na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a fyzické osoby samostatně činnéy ,jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky Evropské unie (viz příloha X část B). 2Viz příloha X část B. Pozměňovací návrh 4 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – odst. 4 a (nový) 4a.  Osoby, které jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti, musí v rámci svých vztahů s Parlamentem dodržovat: – kodex chování, který je přílohou dohody1, – postupy a další povinnosti, jež stanoví dohoda a  – ustanovení tohoto článku a jeho prováděcí ustanovení. 1 Viz příloha 3 dohody obsažené v příloze X části B. Pozměňovací návrh 5 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – odst. 4 b (nový) 4b.  Kvestoři stanoví, v jakém rozsahu se kodex chování uplatní na osoby, které jsou držiteli dlouhodobého průkazu opravňujícího ke vstupu do Parlamentu, ale nespadají do oblasti působnosti dohody. Pozměňovací návrh 6 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – odst. 4 c (nový) 4c.  Průkaz opravňující ke vstupu do Parlamentu se odejme na základě odůvodněného rozhodnutí kvestorů v těchto případech: – vyškrtnutí z rejstříku transparentnosti, neexistují-li závažné důvody bránící odnětí průkazu; – závažné porušení povinností stanovených v odstavci 4a. Pozměňovací návrh 7 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 9 – odst. 4 d (nový) 4d.  Předsednictvo na návrh generálního tajemníka přijme nezbytná opatření s cílem používat rejstřík transparentnosti v souladu s ustanoveními dohody o zřízení tohoto rejstříku. Prováděcí ustanovení odstavců 4 až 4c jsou uvedena v příloze3. 3 Viz příloha X část A. Pozměňovací návrh 8 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha I – čl. 2 – pododstavce 2 a 3 Při výkonu svých povinností nesmějí poslanci přijímat žádné dary ani požitky. Při výkonu svých povinností nesmějí poslanci přijímat žádné dary ani požitky. Za prohlášení v rejstříku nese poslanec osobní odpovědnost a musí jej každý rok aktualizovat. Za prohlášení v rejstříku nese poslanec osobní odpovědnost a musí jej aktualizovat pokaždé, když je provedena změna. Toto prohlášení musí být obnovováno nejméně jednou za rok. Poslanci plně odpovídají za transparentnost svých finančních zájmů. Pozměňovací návrh 9 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha X – nadpis PŘÍLOHA X PŘÍLOHA X Ustanovení o uplatňování čl. 9 odst. 4 - Působení zájmových skupin v Evropském parlamentu Rejstřík transparentnosti A.  Ustanovení o uplatňování čl. 9 odst. 4 až 4c Pozměňovací návrh 10 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha X – článek 1 Článek 1 Jediný článek Průkazy Průkazy opravňující ke vstupu do Parlamentu 1.  Průkaz tvoří umělohmotná karta s fotografií držitele a s jeho celým jménem, a názvem společnosti, organizace nebo osoby, pro něž držitel průkazu pracuje. 1.  Dlouhodobý průkaz opravňující ke vstupu do Parlamentu tvoří umělohmotná karta s fotografií držitele a s jeho celým jménem, a názvem společnosti, organizace nebo osoby, pro něž držitel průkazu pracuje. Držitelé průkazu jsou povinni nosit průkaz neustále a viditelně ve všech prostorách Parlamentu. Porušení této povinnosti může být důvodem k odebrání průkazu. Držitelé průkazu opravňujícího ke vstupu do Parlamentu jsou povinni nosit průkaz neustále a viditelně ve všech prostorách Parlamentu. Porušení této povinnosti může být důvodem k odnětí tohoto průkazu. Průkazy se tvarem a barvou odlišují od průkazů vydávaných příležitostným návštěvníkům. Průkazy opravňující ke vstupu do Parlamentu se tvarem a barvou odlišují od průkazů vydávaných příležitostným návštěvníkům. 2.  Platnost průkazů lze prodloužit, pouze pokud jejich držitelé splňují povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 4. 2.  Platnost průkazů opravňujících ke vstupu do Parlamentu lze prodloužit, pouze pokud jejich držitelé splňují povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 4a. Veškeré stížnosti ze strany poslance týkající se činnosti zástupce nebo zájmové skupiny jsou postoupeny kvestorům, kteří se jimi zabývají a mohou rozhodnout o ponechání či odebrání průkazu. Veškeré stížnosti podložené konkrétními skutečnostmi a spadající do oblasti působnosti kodexu chování, který je přílohou dohody o zřízení rejstříku transparentnosti1 jsou postoupeny Společnému sekretariátu registru transparentnosti. Generální tajemník Parlamentu oznámí rozhodnutí o vyškrtnutí z rejstříku kvestorům, kteří rozhodují o odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do Parlamentu. Rozhodnutí, jímž kvestoři oznamují odnětí jednoho či více průkazů opravňujících ke vstupu do Parlamentu, vyzývá jejich držitele či subjekty, které zastupují nebo pro něž pracují, aby tyto průkazy vrátili Parlamentu do 15 dnů od oznámení rozhodnutí. 3.  Průkazy za žádných okolností neopravňují držitele k účasti na jiných schůzích Parlamentu nebo jeho orgánů než těch, které jsou prohlášeny za veřejné, a ani v tomto případě mu nedávají právo odchylovat se od předpisů o vstupu vztahující se na ostatní občany Evropské unie. 3.  Průkazy opravňující ke vstupu do Parlamentu za žádných okolností neopravňují držitele k účasti na jiných schůzích Parlamentu nebo jeho orgánů než těch, které jsou prohlášeny za veřejné, a ani v tomto případě mu nedávají právo odchylovat se od předpisů o vstupu vztahujících se na ostatní občany Evropské unie. 1 Viz příloha 3 dohody obsažená v části B této přílohy. Pozměňovací návrh 11 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha X – článek 2 Článek 2 vypouští se Asistenti 1.  Na začátku každého volebního období určí kvestoři maximální počet asistentů, které může každý poslanec zaregistrovat. Při nástupu do funkce musí asistenti učinit písemné prohlášení o své profesní činnosti a o veškerých dalších placených funkcích a činnostech. 2.  Přístup asistentů do Parlamentu se řídí stejnými podmínkami jako přístup zaměstnanců sekretariátu nebo politických skupin. 3.  Všechny ostatní osoby, včetně osob pracujících přímo pro poslance, mají přístup do Parlamentu pouze za podmínek stanovených v čl. 9 odst. 4. Pozměňovací návrh 12 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha X – článek 3 Článek 3 vypouští se Kodex chování 1.  Ve svých vztazích s Parlamentem musí osoby, jejichž jména jsou zapsána v rejstříku stanoveném v čl. 9 odst. 4: a) dodržovat ustanovení článku 9 a této přílohy; b) uvést zájem či zájmy, které zastupují při svých stycích s poslanci Parlamentu, jejich zaměstnanci a úředníky Parlamentu; c) zdržet se jakéhokoli jednání majícího za cíl získat informace nepoctivým způsobem; d) neodvolávat se v jednání se třetími osobami na jakékoli formální vztahy s Parlamentem; e) nešířit kopie dokumentů získaných od Parlamentu třetím osobám za účelem zisku; f) plně dodržovat ustanovení přílohy I čl. 2 odst. 2; g) ujistit se, že veškerá pomoc poskytovaná podle přílohy I čl. 2 je zapsána do příslušného rejstříku; h) v případě zaměstnávání bývalých úředníků Parlamentu dodržovat ustanovení služebního řádu úředníků; i) dodržovat jakékoli předpisy týkající se práv a odpovědností bývalých poslanců stanovené Parlamentem; j) získat předběžný souhlas dotyčného poslance nebo poslanců, pokud jde o smluvní vztah s asistentem poslance nebo jeho přijetí do pracovního poměru, s cílem zabránit možnému střetu zájmů, a následně se ujistit, že je tento souhlas zapsán do rejstříku stanoveného v čl. 9 odst. 4. 2.  Porušení tohoto kodexu chování může vést k odebrání průkazu dotyčným osobám, popřípadě i společnostem, které je zaměstnávají. Pozměňovací návrh 13 Jednací řád Evropského parlamentu Příloha X – Část B – nadpis (nový) B.  Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a fyzické osoby samostatně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky Evropské unie.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0222.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti (2010/2291(ACI))

P7_TA(2011)0222 A7-0174/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 18. listopadu 2010,

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „dohoda“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie(1),

–  s ohledem na čl. 127 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0174/2011),

A.  vzhledem k čl. 11 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že: „Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“,

B.  vzhledem k tomu, že společný rejstřík organizací a osob podílejících se na tvorbě a provádění politiky EU posiluje transparentnost zmíněného dialogu,

C.  vzhledem k tomu, že výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 8. května 2008 stanovilo zásady, na jejichž základě Parlament zahájil jednání s Komisí ohledně společného rejstříku,

D.  vzhledem k tomu, že nutné změny jednacího řádu Parlamentu se zavádějí v rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o změně jednacího řádu Parlamentu v důsledku zřízení společného rejstříku transparentnosti Evropským parlamentem a Komisí(2),

1.  považuje dohodu za první významný krok ke zvýšení transparentnosti a má v úmyslu v patřičné lhůtě navrhnout zpřísnění norem, aby byla zajištěna důsledná integrita veřejné správy Unie a posílení institucionálních pravidel;

2.  zdůrazňuje, že společný rejstřík umožní shromáždit všechny informace na jednom místě, a občané tak budou moci snadněji zjistit, které subjekty jsou s orgány v kontaktu; konstatuje, že společný rejstřík také usnadní činnost zástupcům zájmových skupin, protože se budou muset zaregistrovat pouze jednou;

3.  opětovně však zdůrazňuje, že Parlament si ponechává své neomezené právo rozhodnout o tom, kdo získá přístup do jeho prostor;

4.  zastává názor, že dohoda bude silnou pobídkou k registraci, protože díky ní už nebude možné, aby kdokoliv získal dlouhodobý průkaz opravňující ke vstupu do Parlamentu bez předchozí registrace;

5.  znovu však vyzývá k povinné registraci všech zástupců zájmových skupin v rejstříku transparentnosti a žádá, aby byly během nadcházejícího přezkumu učiněny potřebné kroky k přípravě přechodu k povinné registraci;

6.  vyjadřuje politování nad skutečností, že se Rada ještě nepřipojila k dohodě, přestože je tento krok nezbytný k zajištění transparentnosti ve všech fázích procesu vytváření právních předpisů na úrovni Unie; vítá však, že Rada naznačila, že se stane smluvní stranou dohody; vyzývá Radu, aby se ke společnému rejstříku co nejdříve připojila;

7.  vítá zejména následující aspekty obsažené v dohodě:

8.  domnívá se, že pravidla platná pro zástupce zájmových skupin nemohou být stejná pro zástupce veřejných orgánů a organizací, které v rámci své činnosti slouží veřejným zájmům a jsou vázány platnými ústavními normami a základními právy; zejména se domnívá, že k registraci by měly být vyzvány nezávislé organizace, ale nikoli vlastní veřejné orgány;

9.  požaduje, aby předsednictvo navrhlo systém, s jehož pomocí by byli ve vysvětlujícím prohlášení ke zprávě či v doporučení týkajícím se příslušného návrhu legislativního aktu uvedeni všichni zástupci zájmových skupin spadající do oblasti působnosti rejstříku, kteří se sešli s příslušným poslancem v nějaké specifické legislativní záležitosti;

10.  schvaluje uzavření dohody obsažené v příloze, pokud budou zohledněny aspekty uvedené v tomto rozhodnutí, a činí rozhodnutí připojit ji ke svému jednacímu řádu;

11.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A EVROPSKOU KOMISÍ O ZŘÍZENÍ REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI PRO ORGANIZACE A OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ, JEŽ SE PODÍLEJÍ NA TVORBĚ A PROVÁDĚNÍ POLITIKY EU

Evropský parlament a Evropská komise („strany dohody“):

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy, Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),

s ohledem na to, že tvůrci evropské politiky nejsou při své činnosti odtrženi od občanské společnosti, ale vedou otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností,

SE DOHODLY TAKTO:

I.  Zřízení rejstříku transparentnosti

1.  V souladu se svým závazkem usilovat o transparentnost vyslovují strany dohody souhlas se zřízením a provozováním společného „Rejstříku transparentnosti“ (dále jen „rejstřík“), jenž bude sloužit k registraci a sledování organizací a osob samostatně výdělečně činných, které se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU.

II.  Principy rejstříku

2.  Zřízení a provoz rejstříku budou vycházet ze stávajících registračních systémů, které Evropský parlament zřídil a uvedl do provozu v roce 1996 a Evropská komise v červnu 2008, doplněných o výsledky práce příslušné společné pracovní skupiny Evropského parlamentu a Evropské komise a také o úpravy vycházející ze zkušeností a příspěvků získaných od zainteresovaných stran, jež byly uvedeny ve sdělení Evropské komise nazvaném „Evropská iniciativa pro transparentnost: Rejstřík zástupců zájmových skupin, rok poté“ ze dne 28. října 2009(3). Tímto přístupem nejsou dotčeny ani předjímány cíle Evropského parlamentu, které vyjádřil ve svém usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (4).

3.  Zřízení a provoz rejstříku musí respektovat obecné zásady právních předpisů Unie, včetně zásad proporcionality a nediskriminace.

4.  Zřízení a provoz rejstříku musí respektovat práva poslanců Evropského parlamentu na výkon parlamentního mandátu bez jakéhokoli omezení a nesmí být překážkou vstupu voličů poslanců do prostor Evropského parlamentu.

5.  Zřízení a provoz rejstříku nezasáhne do pravomocí nebo výsad stran dohody, ani se nedotkne jejich vlastních organizačních pravomocí.

6.  Strany dohody usilují o to, aby se ke všem subjektům, které se zabývají podobnými činnostmi, přistupovalo obdobně, a aby pro registraci organizací a osob samostatně výdělečně činných, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU, byly nastoleny rovné podmínky.

III.  Skladba rejstříku

7.  Rejstřík obsahuje tyto údaje:

IV.  Oblast působnosti rejstříku

Zahrnuté činnosti

8.  Oblast působnosti rejstříku zahrnuje veškeré činnosti, kromě činností uvedených v části IV, vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU, bez ohledu na použitý komunikační kanál nebo nosič údajů, do nichž mohou být např. zahrnuty externí zajištění, sdělovací prostředky, smlouvy s profesionálními prostředníky, expertní skupiny typu „think tank“, „platformy“, diskusní fóra, kampaně a iniciativy zdola. Tyto činnosti mohou zahrnovat: mj. kontakty s poslanci, úředníky nebo dalšími zaměstnanci orgánů EU, přípravu, rozšiřování a rozesílání dopisů, informačních materiálů nebo písemné argumentace a dokumentů zaujímajících stanovisko, pořádání akcí, schůzí nebo propagačních činností a společenských akcí nebo konferencí, na které jsou jednotlivým poslancům Evropského parlamentu či členům Evropské komise, úředníkům nebo jiným zaměstnancům orgánů EU rozesílány pozvánky. Dobrovolné příspěvky a účast na formálních konzultacích o předpokládaných legislativních návrzích EU nebo jiných právních aktech a jiné otevřené konzultace jsou do tohoto výčtu rovněž zahrnuty.

9.  Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na jejich právní subjektivitu zaregistrují veškeré organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se zabývají činnostmi spadajícími do jeho oblasti působnosti(5).

Vyňaté činnosti

10.  Z oblasti působnosti rejstříku jsou vyňaty tyto činnosti:

Zvláštní ustanovení

11.  Registrace v rejstříku se nevztahuje na církve a náboženské komunity. Očekává se však, že jejich zastoupení nebo právní subjekty, kanceláře a sítě vytvořené k tomu, aby je zastupovaly při jednání s orgány EU, a také jejich sdružení, se zaregistrují.

12.  Politických stran se rejstřík netýká. Avšak jakékoli organizace zřízené nebo podporované politickými stranami, které se zapojují do činností spadajících do působnosti rejstříku, by se měly zapsat do rejstříku.

13.  Místních, regionálních a obecních orgánů se rejstřík netýká. Avšak kanceláře zastoupení těchto orgánů nebo právní subjekty, kanceláře a sítě zřízené k tomu, aby zastupovaly tyto orgány při jednáních s orgány EU, a jejich sdružení by se měly zapsat do rejstříku.

14.  Sítě, platformy nebo jiné druhy kolektivní činnosti bez právního statusu či právní subjektivity, které však jsou de facto zdrojem organizovaného vlivu a zapojují se do činností spadajících do působnosti rejstříku, by se měly zapsat do rejstříku. V takovém případě by měli členové těchto uskupení určit jednoho ze svých řad jako kontaktní osobu odpovědnou za vztahy se správou rejstříku.

15.  Ve finančním přiznání v rejstříku se uvádějí činnosti zaměřené na všechny orgány, agentury nebo instituce EU a jejich členy, úředníky i jiné zaměstnance. Patří k nim i činnosti zaměřené na orgány členských států, jež působí na úrovni EU v rozhodovacích procesech EU.

16.  Evropské sítě, federace, sdružení či platformy se vybízejí, aby předložily společné transparentní pokyny pro své členy, v nichž budou jasně uvedeny činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku. Očekává se, že tyto pokyny zveřejní.

V.  Pravidla platná pro subjekty zapsané v rejstříku

17.  Zapsáním do rejstříku dotčené organizace a fyzické osoby:

VI.  Opatření v případě porušení kodexu chování

18.  Nedodržení kodexu chování ze strany subjektů zapsaných v rejstříku nebo jejich zástupců může vést po provedení šetření, v němž se náležitě dbá na zásadu proporcionality a právo na obhajobu, k uplatnění opatření uvedených v příloze 4 , jako je pozastavení registrace nebo vyškrtnutí z rejstříku a případně odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do Evropského parlamentu vydaného pro dotčenou osobu, případně pro její organizace. Rozhodnutí o uplatnění těchto opatření může být zveřejněno na internetových stránkách rejstříku.

19.  V případě podezření z porušení kodexu chování může kdokoli podat stížnost, odůvodněnou konkrétními skutečnostmi v souladu s postupem uvedeným v příloze 4.

VII.  Provádění

20.  Za dohled nad systémem a za všechny klíčové provozní aspekty odpovídají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří se dohodnou na přijetí opatření nezbytných k provedení této dohody.

21.  K provedení systému zřídí služby Evropského parlamentu a Evropské komise společný operační útvar s názvem „Společný sekretariát rejstříku transparentnosti“. Ten bude na základě ujednání sjednaného mezi příslušnými útvary tvořit skupina úředníků z Evropského parlamentu a Evropské komise. Činnost společného sekretariátu rejstříku transparentnosti bude koordinovat vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise. K úkolům sekretariátu rejstříku patří provádění opatření ke zkvalitnění obsahu rejstříku.

22.  Vydávání a kontrolu dlouhodobých průkazů opravňujících ke vstupu do budov Evropského parlamentu bude i nadále provádět tento orgán. Tyto průkazy budou vydány pouze fyzickým osobám, které zastupují organizace spadající do působnosti rejstříku nebo pro ně pracují, pokud se tyto organizace nebo fyzické osoby zaregistrovaly. Z registrace však neplyne automatický nárok na uvedený průkaz.

23.  I když bude systém provozován společně, mohou strany dohody rejstřík volně a nezávisle využívat pro vlastní konkrétní účely, včetně připojování pobídek, jako je předávání informací subjektům zapsaným v rejstříku při zahajování veřejných konzultací nebo pořádání akcí.

24.  Strany dohody zorganizují pro své členy a zaměstnance vhodné školení a interní komunikační projekty za účelem zlepšení informovanosti o společném rejstříku a postupu podávání stížností.

25.  Strany dohody přijmou náležitá externí opatření ke zvýšení informovanosti o rejstříku a k podpoře jeho používání.

26.  Prostřednictvím uživatelsky vstřícného vyhledávače bude systém pravidelně zveřejňovat na internetových stránkách Europa sérii základní statistiky extrahované z databáze rejstříku. Veřejný obsah uvedené databáze bude na žádost k dispozici v elektronickém, strojově čitelném formátu.

27.  Po konzultaci se zúčastněnými stranami předkládají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise roční zprávu o fungování rejstříku odpovědným místopředsedům Evropského parlamentu a Evropské komise.

VIII.  Zapojení dalších orgánů a institucí

28.  Evropská rada a Rada ministrů se vyzývají, aby se k rejstříku připojily. Další orgány, instituce a agentury EU se vybízejí, aby tento systém používaly jako referenční nástroj při své vlastní interakci s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými zapojenými do tvorby a provádění politik EU.

IX.  Závěrečná ustanovení

29.  Přechod ze stávajících rejstříků stran dohody na nový společný rejstřík proběhne během dvanáctiměsíčního přechodného období počínaje dnem zahájení činnosti společného rejstříku. Organizace a jednotlivci registrovaní v současné době v kterémkoli systému se vyzývají, aby obnovili svou registraci ve společném systému.

30.  Nejpozději dva roky po svém spuštění bude společný rejstřík předmětem přezkumu.

Příloha 1

'Rejstřík transparentnosti„

Organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU

Příloha 2

Informace požadované od subjektů zapsaných v rejstříku

I.  OBECNÉ A ZÁKLADNÍ INFORMACE

–  a) totožnost osoby, která nese právní zodpovědnost za organizaci, a b) jméno jejího ředitele či správce, případně hlavní kontaktní bod s ohledem na činnosti spadající do působnosti rejstříku; jména osob, pro něž je požadováno vydání průkazů opravňující ke vstupu do budov EP(7),

II.  KONKRÉTNÍ INFORMACE

A.  ČINNOSTI

Hlavní legislativní návrhy spadající v předcházejícím roce pod činnosti subjektu zapsaného v rejstříku, které se nacházejí v oblasti působnosti rejstříku transparentnosti.

B.  FINANČNÍ INFORMACE

Veškeré poskytované finanční číselné údaje by měly pokrývat úplný rok činnosti a odkazovat na poslední předcházející finanční rok, ukončený k datu registrace či jejího obnovení.

Není vyloučené dvojí započtení. Finanční přiznání učiněné odbornými poradenskými firmami/právnickými kancelářemi/samostatně výdělečně činnými poradci týkajících se jejich klientů („list and grid“) nevyjímá tyto klienty z jejich povinnosti započíst uvedené smluvní činnosti do jejich vlastních přiznání, aby se zabránilo podhodnocení jejich přiznaných finančních nákladů.

–  Odborné poradenské společnosti / právnické kanceláře / samostatně výdělečně činní poradci (oddíl I přílohy 1): je třeba uvést detaily týkající se obratu, který lze připsat činnostem spadajícím do působnosti rejstříku a relativní význam jejich klientů na základě následující tabulky:

–  „In-house“ lobbisté, obchodní/profesní sdružení (oddíl II přílohy 1): je třeba uvést odhad nákladů na činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku.

–  Nevládní organizace, expertní skupiny typu „think tank“, výzkumné a akademické instituce – organizace zastupující církve a náboženské komunity – sdružení zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd. (oddíly III až VI přílohy 1): je třeba specifikovat celkový rozpočet, jakož i uvést rozpis hlavních zdrojů financování.

Navíc pro všechny subjekty zapsané v rejstříku: výše a zdroje financování obdržené od orgánů EU za poslední uzavřený finanční rok od data registrace nebo od jejího obnovení.

Příloha 3

Kodex chování

Příloha 4

Postup při prošetřování stížností a jejich vyřizování

Krok 1: Podání stížnosti

1.  Stížnosti lze podávat na internetových stránkách rejstříku vyplněním standardního formuláře. Tento formulář zahrnuje informace o subjektu zapsaném v rejstříku, na nějž je stížnost podávána, jméno a kontaktní údaje stěžovatele a podrobnosti o stížnosti, v zásadě včetně dokumentů a dalších podpůrných materiálů. Na anonymní stížnosti nebude brán zřetel.

2.  Ve stížnosti se podrobně uvede, která ustanovení kodexu chování byla podle stěžovatele porušena. Se stížnostmi týkajícími se údajů zanesených v rejstříku se zachází jako se tvrzeními o porušení ustanovení písmene d) kodexu chování(8).

3.  Stěžovatelé musí v zásadě podpořit svou stížnost dokumenty nebo jiné materiály.

Krok 2: Rozhodnutí o přípustnosti

4.  Společný sekretariát rejstříku transparentnosti

5.  Je-li stížnost posouzena jako nepřípustná, je o této skutečnosti stěžovatel informován dopisem, v němž se uvedou důvody tohoto rozhodnutí. Je-li stížnost pokládána za přípustnou, dojde k jejímu prošetření v souladu s postupem uvedeným níže.

Krok 3: Šetření

6.  Po zaevidování stížnosti společný sekretariát rejstříku transparentnosti informuje písemně subjekt zapsaný v rejstříku, na který je stížnost podávána, o stížnosti a jejím obsahu a vyzve subjekt, aby do 10 pracovních dnů podal vysvětlení, předložil důkazy či jiné prostředky na svou obhajobu.

7.  Veškeré informace shromážděné v průběhu šetření prověří společný sekretariát rejstříku transparentnosti.

8.  Společný sekretariát rejstříku transparentnosti může rozhodnout, že vyslechne subjekt zapsaný v rejstříku, na který je stížnost podávána, nebo stěžovatele.

Krok 4: Rozhodnutí o stížnosti

9.  Pokud je stížnost na základě šetření prohlášena za neodůvodněnou, informuje společný sekretariát rejstříku transparentnosti o tomto rozhodnutí obě strany stížnosti. Je-li stížnost potvrzena, může být registrace dotčeného subjektu zapsaného v rejstříku dočasně pozastavena za účelem vyřešení problému (viz níže odstavce 11 až 14) nebo vůči němu mohou být uplatněna různá opatření počínaje dlouhodobým pozastavením registrace až po vyškrtnutí z rejstříku a případně odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do Evropského parlamentu (viz kroky 6 a 7 níže).

Krok 5: Opatření v případě porušení kodexu chování

10.  V případě porušení kodexu chování mohou být uplatněna různá opatření, počínaje dočasným pozastavením registrace až po vyškrtnutí z rejstříku (viz tabulka níže).

11.  Zjistí-li se, že v rejstříku jsou uvedeny chybné či neúplné údaje, je subjekt zapsaný v rejstříku vyzván k opravě těchto údajů ve lhůtě osmi týdnů, během nichž je jeho registrace pozastavena. Na dobu pozastavení registrace nejsou odebírány případné průkazy opravňující ke vstupu do Evropského parlamentu.

12.  Opraví-li subjekt zapsaný v rejstříku údaje ve lhůtě osmi týdnů uvedené v odstavci 11, jeho registrace se obnoví. Pokud subjekt během uvedené osmitýdenní lhůty uvedené v odstavci 11 nápravu nezjedná, může vůči němu být uplatněno opatření.

13.  Požádá-li subjekt zapsaný v rejstříku o prodloužení lhůty za účelem opravy údajů v souladu s odstavcem 11 a odůvodní-li dostatečně svou žádost, může být doba, po kterou je jeho registrace pozastavena, prodloužena.

14.  V případě porušení kodexu chování z jiných důvodů se registrace subjektu zapsaného v rejstříku pozastavuje na dobu osmi týdnů, během níž Evropský parlament a Evropská komise přijmou konečné rozhodnutí o uplatnění případného opatření.

15.  Jakékoli rozhodnutí o vyškrtnutí z rejstříku subjektu zapsaného v rejstříku rovněž znamená, že tento subjekt nesmí být po dobu jednoho roku či dvou let do rejstříku opětovně zapsán.

Krok 6: Rozhodnutí o opatření, které má být uplatněno

16.  Návrh rozhodnutí o opatření, které má být uplatněno, připraví společně příslušné útvary Evropského parlamentu a Evropské Komise a předají jej generálním tajemníkům těchto orgánů ke konečnému rozhodnutí. O tomto kroku jsou informováni příslušní místopředsedové Evropského parlamentu a Evropské komise .

17.  Společný sekretariát rejstříku transparentnosti okamžitě informuje obě strany (stěžovatele a subjekt zapsaný v rejstříku, na který je stížnost podávána) o opatření, o němž bylo rozhodnuto, a toto opatření provede.

Krok 7: Případné odnětí průkazu/průkazů opravňujícího/opravňujících ke vstupu do Evropského parlamentu

18.  Rozhodnutí o vyškrtnutí z rejstříku, z něhož vyplývá odnětí průkazu/průkazů opravňujícího/opravňujících ke vstupu do Evropského parlamentu, sdělí generální tajemník Evropského parlamentu příslušnému kvestorovi, který je následně vyzván, aby schválil odnětí uvedeného průkazu/průkazů, jejichž držitelem je dotčená organizace nebo jednotlivec.

19.  Subjekt zapsaný v rejstříku je informován o vyškrtnutí z rejstříku a vyzván k vrácení všech či některých průkazů EP do 15 dnů.

Tabulka opatření, která je možná uplatnit v případě porušení kodexu chování

(1) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0221. (3) KOM(2009)0612. (4) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48. (5) Vlády členských států, vlády třetích zemí, mezinárodní mezivládní organizace a jejich diplomatická zastoupení se registrovat nepotřebují. (6) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. (7) Tato informace bude od subjektů zapsaných v rejstříku požadována na konci procesu registrace za účelem jejího předložení orgánům EP. Jména osob, jimž byly vystaveny průkazy opravňující ke vstupu, budou následně automaticky vložena do systému na základě aktualizací a informací EP následně po rozhodnutí EP tyto průkazy poskytnout. Z registrace nevzniká automaticky nárok na průkaz opravňující ke vstupu do EP. (8) Písmeno d) vyžaduje, že subjekty zapsané v rejstříku ve vztahu s orgány EU a jejich členy/ poslanci, úředníky a jinými zaměstnanci EU „zajistí, aby byly informace, které poskytují při registraci a následně v rámci svých činností spadajících do působnosti rejstříku, podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí úplné, aktuální a nezavádějící;“

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o správě a řízení finančních institucí (2010/2303(INI))

P7_TA(2011)0223 A7-0074/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování(1),

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0074/2011),

Přístup

1.  vítá zelenou knihu Komise a možnost zdokonalit struktury podnikového řízení v celé EU;

2.  zdůrazňuje, že řádné fungování vnitřního trhu závisí na stabilitě finančního systému a – v souvislosti s tím – na důvěře, kterou evropští občané a spotřebitelé chovají k finančním institucím a transakcím; konstatuje, že dosavadní systémy odměňování vedly ke vzniku nepřiměřených struktur;

3.  je si vědom skutečnosti, že po skončení finanční krize se jasně ukázalo, že kvalita ochrany spotřebitelů a záruk v odvětví finančních služeb vyžaduje hmatatelné a rozhodné zlepšení, především pak v oblasti sledování a dohledu;

4.  domnívá se, že finanční odvětví musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a projevovat co největší společenskou odpovědnost;

5.  konstatuje, že v průběhu nedávné finanční krize řada finančních institucí na celém světě selhala, za což daňoví poplatníci draze zaplatili; domnívá se, že Komise činí správně, když chce přezkoumat veškeré možné příčiny selhání finančních institucí s cílem zabránit vzniku další krize;

6.  poukazuje na nedostatek úcty k hodnotám a na nízkou morálku některých subjektů na finančních trzích a institucí; zdůrazňuje, že finanční trhy a instituce musí v rámci své sociální odpovědnosti zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran, včetně svých klientů, akcionářů a zaměstnanců;

7.  poukazuje na to, že americký zákon Sarbanese-Oxleyho nebyl při ochraně amerických institucí v průběhu finanční krize úspěšný a zároveň vedl ke zvýšení nákladů všech kótovaných společností, zejména malých a středních podniků, spojených s dodržováním jeho ustanovení, omezil konkurenceschopnost a bránil vytváření nových kótovaných společností; zdůrazňuje, že současná hospodářská situace a potřeba růstu si vyžadují vyhnout se efektu „Sarbanes-Oxley“ v EU;

8.  konstatuje, že se struktury podnikového řízení v celé Evropské unii značně liší, stejně jako se liší přístup členských států k jejich regulaci; uznává, že „univerzální“ přístup by nebyl účelný a vedl by k omezení konkurenceschopnosti finančních institucí; poznamenává, že orgány dohledu v členských státech těmto různým přístupům rozumí a v mnoha případech mají nejlepší předpoklady k tomu, aby rozhodovaly podle zásad EU; zdůrazňuje však, že pro zajištění dobré správy ve finančním odvětví v EU jsou nutné přísné minimální standardy;

9.  uznává, že oblast podnikového řízení se neustále vyvíjí; domnívá se, že je vhodný přiměřený přístup kombinující cílenou regulaci založenou na principech a flexibilní metodu dodržování předpisů či poskytnutí vysvětlení týkajícího se jejich nedodržování ve formě kodexů osvědčené praxe na rovnocenném základě; zdůrazňuje, že je však nutné ji doplnit o pravidelné externí přehodnocení a vhodný regulační dohled;

10.  domnívá se, že v jiných oblastech však může být vhodnější postup posíleného dodržování předpisů či poskytnutí vysvětlení týkajícího se jejich nedodržování s kontrolou s použitím specifických právních předpisů a s hloubkovějšími kontrolami dodržování nebo varianta tohoto postupu a že je nutné kvalitativní i kvantitativní hodnocení, aby se dodržování nezměnilo v pouhé odškrtávání bodů;

11.  požaduje, aby Komise u veškerých návrhů, o nichž uvažuje v souvislosti se zdokonalením podnikového řízení, provedla hodnocení dopadu s ohledem na jejich rentabilitu, které by se soustředilo na nutnost zachovat sílu, stabilitu a konkurenceschopnost finančních institucí tak, aby byly schopny přispívat k hospodářskému růstu se zohledněním dopadu, který by mělo nevyužití regulace na finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;

Rizika

12.  konstatuje, že některé finanční instituce a orgány dohledu nejsou schopny si uvědomit, že k finanční krizi přispěla i povaha, rozsah a složitost rizika, které podstoupily; domnívá se, že hlavním zásadním prvkem pro prevenci budoucí krize je účinné řízení rizik;

13.  vyzývá k tomu, aby ve všech finančních institucích byl vytvořen účinný systém podnikového řízení s odpovídajícím řízením rizik, dodržováním pravidel, interním auditem (a v případě pojišťovatelů s pojistně matematickými funkcemi), strategiemi a politikami, postupy a procedurami;

14.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byl finanční sektor schopen poskytovat likviditu, podporovat konkurenceschopnost a napomáhat hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst, musí podstupovat určité riziko, které je tomuto odvětví vlastní; dokonalé pochopení a posouzení rizika ze strany správní rady je naprosto nezbytné k tomu, aby bylo možné se v budoucnosti vyhnout další finanční krizi;

15.  žádá, aby byly povinně vytvořeny výbory pro řízení rizik nebo obdobné orgány, a to na úrovni správní rady pro všechny ekonomicky důležité finanční instituce a na úrovni správní rady mateřské společnosti pro všechny ekonomicky důležité finanční skupiny; orgány dohledu EU by měly po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány vytvořit kritéria pro „vhodné osoby“ a postupy pro místa vyšších úředníků a pro všechny osoby zabývajících se riziky, které by finanční instituce uplatňovala, a vnitrostátní orgány by zajišťovaly dodržování těchto kritérií;

16.  je toho názoru, že úkolem výboru pro řízení rizik nebo jiného ekvivalentního orgánu by mělo být zajišťování dohledu a poskytování poradenství správní radě, které by se týkalo rizik, jimž je daná finanční instituce v současné situaci vystavena, a že by měl dále poskytovat rady ohledně budoucí strategie v oblasti řízení rizik, včetně strategie hospodaření s kapitálem a likviditou, a to s přihlédnutím k hodnocení finanční stability, které vypracovaly orgány dohledu a národní banky;

17.  zdůrazňuje, že za řízení rizik v konečném důsledku zodpovídá správní rada, která musí rovněž nést odpovědnost za prokázání dodržování pravidel a za formulaci plánů na oživení;

18.  zdůrazňuje, podstupuje-li jakákoli instituce nepřiměřená rizika, je to neslučitelné s nejdůležitější povinností členů její správní rady postupovat v souladu s dlouhodobou a udržitelnou podnikovou strategií;

19.   domnívá se, že společnosti by měly stanovit interní postup, který by vyhodnotil orgán dohledu a jehož cílem by bylo řešit veškeré spory, k nimž by mohlo dojít mezi jejich oddělením řízení rizik a provozními odděleními; kromě toho by měla mít správní rada povinnost informovat orgány dohledu o všech vážných rizicích, jež jsou jim známa;

20.  přimlouvá se za vytvoření kanálů sloužících k informování výboru pro řízení rizik nebo externích orgánů dohledu o tom, že v podniku dochází k vnitřním konfliktům nebo že jsou uplatňovány nepřiměřené postupy, také s přihlédnutím k tomu, že postupy se někdy odchylují od podnikové politiky a vedení podniku není o skutečných postupech vždy informováno;

21.  poukazuje na to, že systém komunikace mezi subjektem pro řízení rizik a správní radou je třeba zlepšit zavedením postupu, jenž by umožňoval obrátit se v zájmu vyřešení konfliktů či problémů na vyšší místa;

22.   zdůrazňuje, že ředitel pro rizika (CRO) by měl mít přímý přístup ke správní radě společnosti; aby nebyla ohrožena jeho nezávislost a objektivita, rozhoduje o jeho jmenování a propuštění celá správní rada;

23.   navrhuje také, aby byly vytvořeny postupy pro zápis v případě, kdy je názor výboru pro řízení rizik zamítnut, a tento zápis by měl být poskytnut auditorům a orgánům dohledu;

24.   poukazuje na směrnici o transparentnosti, podle níž musejí instituce v rámci přehledu své činnosti zveřejnit hlavní rizika, a na čtvrtou směrnici v oblasti práva obchodních společností, která vyžaduje, aby instituce podávaly informace o systémech vnitřní kontroly rizik ve vztahu k účetnímu výkaznictví; konstatuje, že finanční instituce by měly být povinny zveřejňovat plány na obnovu a zprávy orgánu dohledu týkající se těchto plánů;

25.  je toho názoru, že finanční instituce by měly být povinny vypracovat každoročně zprávu, pokud možno co nejméně administrativně náročnou, která by se týkala adekvátnosti a funkčnosti systému vnitřní kontroly, a správní rada by měla být povinna tuto zprávu přijmout; dále je toho názoru, že odpovídající část každoroční kontrolní zprávy by měla být svěřena externím auditorům; je však třeba vyvarovat se v EU efektu „Sarbanes-Oxley“;

26.  domnívá se, že by se ve finančních institucích mělo více dbát na provádění opatření, která zvyšují informovanost o rizicích, neboť větší povědomí o rizicích na všech úrovních podniku – a to i mezi pracovníky – má rozhodující význam pro lepší řízení rizik;

27.  souhlasí s tím, že je nezbytné posílit na úrovni EU opatření, jež zabraňují střetu zájmů, a to za účelem zachování objektivity a nezávislosti úsudku členů správních rad v sektorech zabývajících se bankovnictvím, obchody s cennými papíry a pojišťovnictvím;

Správní rady

28.   žádá, aby orgány dohledu EU po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány vypracovaly kritéria kompetence pro test zaměřený na nalezení „vhodné osoby“, který by hodnotil, zda je určitá osoba vhodná, s ohledem na povahu, složitost a velikost finanční instituce; orgány dohledu musejí svou činnost spojenou s hodnocením a schvalováním těchto osob vykonávat včas a efektivně s řádným ohledem na stanovisko regulovaných podniků; pro hlavní a systémově důležité finanční instituce by měly orgány dohledu provádět hloubkovou kontrolu týkající se vhodnosti, odborných znalostí a rozmanitosti zkušeností ředitelů, a to jak jednotlivě, tak i kolektivně, a měly by kontrolovat jejich vhodnost, pokud jde o jmenování, a u ředitelů kontrolu týkající se širšího složení správního orgánu a jejich časových závazků s ohledem na jejich ostatní činnosti;

29.   požaduje, aby Komise vypracovala právní předpisy, které by požadovaly, aby správní rady velkých finančních institucí podléhaly pravidelnému externímu hodnocení zaměřenému nejen na zajištění vysokých standardů činnosti jednotlivých členů rady, ale také na to, aby rada jako celek a její výbory byly schopny uskutečňovat strategické cíle instituce a řídit rizika; žádá, aby velké finanční instituce ve svých výročních zprávách potvrdily, že provedly toto hodnocení, uvedly jména externích hodnotitelů a popis rozsahu hodnocení a potvrdily, že jednaly podle jejich doporučení; požaduje, aby evropské orgány dohledu vypracovaly po konzultaci s představiteli odvětví, akcionářů a regulačních orgánů pokyny pro rozsah tohoto hodnocení;

30.  domnívá se, že funkce výkonného ředitele nesmí být spojena s funkcí předsedy správní rady, konstatuje však, že mohou nastat určité okolnosti, kdy může být spojení těchto funkcí krátkodobě nezbytné; důrazně také připomíná, že řízení podniku a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásady stejných mezd a rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve Smlouvách a ve směrnicích EU;

31.   zastává názor, že kolektiv členů správní rady v monistickém i dualistickém systému by měl mít aktuální a příslušnou odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, včetně oblasti finančnictví, aby mohl společně řídit finanční podnik; požaduje, aby všechny hospodářsky významné finanční instituce měly členy správní rady bez výkonných pravomocí; domnívá se však, že členové správních rad všech finančních institucí by měli mít nejrůznější zkušenosti, znalosti a charakter, aby tak mohli uskutečňovat zdravé a obezřetné řízení, a že jejich jmenování by mělo probíhat na základě zásluh;

32.  zdůrazňuje, že větší různorodost složení správních rad sníží ve finančním odvětví riziko vzniku krize a přispěje k hospodářské stabilitě; vyzývá Komisi, aby předložila plán pro postupné dosažení větší rozmanitosti z hlediska pohlaví, který by měl zaručit, aby ve správních radách finančních institucí byla obě pohlaví zastoupena nejméně 30 %, a aby zajistila splnění tohoto cíle v dohledné době a dále aby zvážila přijetí opatření k posílení odborné, sociální a kulturní různorodosti;

33.  zdůrazňuje, že větší různorodostí členů rad se pravděpodobně zvýší úroveň jednání a rozhodování;

34.  zdůrazňuje, že je důležité, aby ve správní radě zasedali i zástupci zaměstnanců, zejména kvůli tomu, že mají dlouhodobý zájem na udržitelném řízení podniku, i proto, že mají zkušenosti a znají vnitřní strukturu podniku;

35.   domnívá se, že finanční instituce a finanční orgány ve veřejném vlastnictví musí zajistit otevřený a nezávislý postup jmenování;

36.   zdůrazňuje, že členové správní rady musí věnovat dostatek času výkonu svých povinností, k nimž by měly orgány dohledu EU vypracovat pokyny a které musí kontrolovat správní rada a orgány dohledu v jednotlivých členských státech;

37.   je toho názoru, že by měl platit předpoklad, že nikdo nesmí být členem nadměrného počtu správních rad různých finančních skupin;

38.  žádá, aby byla účinným způsobem uplatňována pravidla týkající se konzultací a účasti zaměstnanců zvolených v rámci směrnice 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti;

39.  je toho názoru, že vedoucí pracovníci a členové správních rad by měli nést reálnou odpovědnost a ručit za zavádění a uplatňování zásad správy a řízení na všech úrovních společnosti/korporace;

40.  domnívá se, že je nezbytné zavést na evropské úrovni jasně definovanou minimální normu, pokud jde o odpovědnost členů správních rad ve finančních institucích;

41.   bere na vědomí, že Evropskou centrální banku, Evropskou investiční banku, Evropský investiční fond i centrální banky všech členských států řídí na pozici guvernérů muži; konstatuje, že na řídících pozicích v centrálních bankách členských států a ve finančních institucích je v současné době zastoupeno jen velmi málo žen;

42.   domnívá se, že členové správních rad by měli mít obecnou povinnost péče a hlášení závažných rizik orgánům dohledu;

43.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti se jmenováním guvernérů finančních institucí a orgánů Evropské unie přijaly opatření zohledňující vyvážené zastoupení žen a mužů;

44.   vybízí Komisi, aby podporovala politiky, které mohou společnostem ve finančním sektoru pomoci v současném hospodářském prostředí ocenit a zavést vyváženější zastoupení mužů a žen v rozhodovacích orgánech;

45.   důrazně připomíná, že řízení podniku a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásady stejných mezd a rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve Smlouvách a ve směrnicích EU;

Odměňování

46.   domnívá se, že politika odměňování musí být založena na dlouhodobých výsledcích jednotlivců a celého podniku, aby se zajistilo, že nepřispívá k nadměrnému riskování, a že politika odměňování ani odměny by nikdy neměly podrývat stabilitu podniku;

47.  vítá změny v odměňování, které finanční instituce již zavedly a podle nichž je výplata odměn spojena s dlouhodobým úspěšným obchodováním a bude možná nejdříve po uplynutí tří let; navíc vítá skutečnost, že bude možné požadovat vrácení vyplacených odměn, pokud nebude dosaženo hospodářských cílů;

48.   zdůrazňuje, že všechny akciové opce musí být řádně zveřejněny a musí mít lhůtu pro nabytí tohoto práva v délce alespoň tří let; domnívá se, že by měly být více využívány nástroje podmíněného kapitálu spíše než akcie, neboť u nich hrozí menší střet zájmů vzhledem k tendenci zaměřovat se na krátkodobé cíle;

49.  konstatuje, že otázkou odměňování ve finančních institucích se zabývá 3. směrnice o kapitálových požadavcích;

50.  zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat přísnou politiku odměňování, jak ji stanoví směrnice o kapitálových požadavcích (CRD III) a Solventnost II; očekává, že toto i další již přijatá legislativní opatření budou v letech 2011 až 2013 rychle zavedena do praxe; vyzývá Komisi, aby v roce 2015 zveřejnila hodnotící zprávu;

51.  uznává, že strukturální přístupy se u členských států liší; podporuje takové kroky, které posilují správu a řízení společností v závislosti na jejich právní formě, velikosti, povaze, složitosti a modelu podnikání finanční instituce;

52.   konstatuje, že používání stávajících doporučení pro odměny ředitelů společností kótovaných na burze není jednotné ani uspokojivé; vyzývá proto Komisi, aby předložila právní předpisy na úrovni EU v oblasti odměňování ředitelů společností kótovaných na burze s cílem zajistit, aby struktura odměňování ve společnostech kótovaných na burze nevybízela k nadměrnému riskování, a také zajistit rovné podmínky v celé EU;

53.   zdůrazňuje zejména skutečnost, že akcionáři v současné době nemohou vykonávat a ani nevykonávají řádnou kontrolu politik odměňování ve finančních institucích;

54.   trvá na tom, že úplná transparentnost je nezbytná k tomu, aby byli akcionáři schopni vykonávat řádný dohled nad politikou odměňování, a požaduje zejména zveřejnění počtu zaměstnanců v každé instituci, kteří obdrželi odměnu vyšší než 1 milion EUR, v pásmech po nejméně 1 milionu EUR;

55.   je toho názoru, že akcionáři by se měli podílet na stanovování udržitelných politik odměňování a měli by dostat příležitost vyjádřit své názory ohledně politik odměňování a mít právo odmítnout politiku odměňování stanovenou výborem pro odměňování na valné hromadě;

Orgány dohledu, auditoři a instituce

56.   domnívá se, že intenzivní třístranné rozhovory mezi orgány dohledu, (interními i externími) auditory a institucemi by zvýšily pravděpodobnost včasného odhalení závažných či systémových rizik; doporučuje orgánům dohledu, Evropská radě pro systémová rizika, auditorům a institucím zapojit se do otevřené diskuze a častěji pořádat setkání s cílem usnadnit dohled nad oblastí finančnictví; dále doporučuje, aby se konala dvoustranná setkání auditorů a orgánů dohledu hlavních finančních institucí; domnívá se, že je úkolem správní rady a interního auditora, aby zajistili zavedení nezbytných vnitřních kontrol, které by umožnily odhalit systémová rizika, a stanovili postup pro informování rady a orgánů dohledu o těchto rizicích s cílem předejít negativním dopadům;

57.   zdůrazňuje, že hlavní úloha auditorů by neměla být nevhodně oslabena řadou úkolů navíc, jako je zkoumání a hodnocení jiných informací než informací týkajících se auditu, které spadají mimo jejich odbornost; domnívá se, že auditoři by měli podat zprávu přímo orgánům dohledu, pokud zjistí něco závažného v souvislosti s dohledem, a měli by se podílet na hodnocení zvláštních kontrol v celém odvětví;

58.   trvá na tom, že veřejné orgány, včetně evropských orgánů dohledu a vnitrostátních orgánů dohledu, musí uplatňovat vysoké standardy nezávislosti a ekvivalenty podnikového řízení;

Akcionáři a výroční valná hromada

59.   doporučuje, aby se institucionální akcionáři aktivněji zasazovali o to, aby správní rada vhodným způsobem nesla odpovědnost za svou strategii a aby odpovídala dlouhodobým zájmům příjemců;

60.   vyzývá k přijetí právních předpisů požadujících, aby všechny osoby oprávněné řídit investice jménem třetích stran v EU veřejně oznámily, zda používají kodex pro správu prostředků (tzv. stewardship code) a zveřejňují podle něj informace, který kodex používají a proč, případně aby zdůvodnily, proč žádný nepoužívají;

61.   domnívá se, že v případě významných transakcí nad určitou definovanou adekvátní hodnotu by měl být vyžadován výslovný souhlas akcionářů, příp. by pro ně měl platit požadavek informovat akcionáře před provedením dané transakce, pod podmínkou, že je zapojení akcionářů možné, je respektována zásada důvěrnosti a není ohroženo každodenní fungování finanční instituce; orgán ESMA může vydat po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány pokyny ohledně vhodné definice hodnoty transakcí;

62.   uznává, že je nutné zajistit transparentnost, pokud jde o transakce se spřízněnou stranou, a že významné transakce, které se týkají spřízněné strany, by měly být hlášeny orgánu burzovního dohledu pro kotaci a měly by být doprovázeny přípisem nezávislého poradce, v němž by bylo potvrzeno, že se jedná o poctivou a přiměřenou transakci, nebo by o nich měli hlasovat akcionáři, přičemž spřízněná strana by byla z tohoto hlasování vyloučena; orgán ESMA může vydat po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány pokyny ohledně vhodné definice hodnoty transakcí;

63.   žádá, aby byl každý člen správní rady každoročně povinně volen nebo byly každý rok povinně předkládány žádosti o schválení politiky správní rady nebo schválení její činnosti na výroční valné hromadě s cílem dosáhnout větší odpovědnosti správní rady a podporovat kulturu této větší odpovědnosti;

64.   vyzývá k prošetření příčin, které brání účinné kontrole ze strany akcionářů, a k odstranění regulatorních překážek přiměřené spolupráce;

65.  požaduje, aby bylo zavedeno elektronické hlasování s cílem motivovat akcionáře k tomu, aby se zapojovali do podnikového řízení ve finančních institucích;

66.  domnívá se, že všechny veřejné společnosti by měly mít možnost zvolit si ve svých stanovách, zda jejich akcionáři zůstanou v anonymitě nebo mají být jmenovitě identifikováni, a že v druhém případě musí být jejich skutečná identifikace zaručena zákonem;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 329, 14.12.2010, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií

P7_TA(2011)0224 B7-0291/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadnárodních podnicích a na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

–  s ohledem na prohlášení ministrů čtvrté ministerské konference WTO, které bylo přijato dne 14. listopadu 2001 v Dauhá, a zejména na jeho odstavec 44 o zvláštním a diferencovaném přístupu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU-Indie: strategické partnerství(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(4),

–  s ohledem na strategický dokument pro Indii (2007–2013),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla nadále upřednostňovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, který byl vytvořen v rámci WTO a který zaváděním přiměřených pravidel a zajišťováním jejich dodržování dává příslib otevřeného a spravedlivého mezinárodního obchodu,

B.  vzhledem k tomu, že úspěšné a vyvážené uzavření rozvojové agendy z Dauhá má zásadní význam jak pro Evropskou unii, tak pro Indii a že taková dohoda nevylučuje předem uzavření dvoustranných dohod WTO+, které by mohly vícestranná pravidla doplnit,

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je pro Indii nejvýznamnějším zdrojem přímých zahraničních investic, které v roce 2009 dosáhly 27 % z celkových investic; vzhledem k tomu, že podíl EU se nicméně v posledních třech letech snížil ze 37 % přímých zahraničních investic v roce 2007 na 32 % v roce 2008 a 27 % v roce 2009, přičemž přímé zahraniční investice EU v Číně byly podstatně vyšší než investice v Indii a dosáhly 5,3 miliardy EUR ve srovnání s 3,1 miliardy EUR investovaných v Indii,

D.  vzhledem k tomu, že Indie byla v roce 2000 17. nejdůležitějším obchodním partnerem Evropské unie a v roce 2010 dosáhla 8. místo (s dosaženým objemem obchodu ve výši 67,8 miliardy EUR), avšak vzhledem k tomu, že relativní podíl EU na indickém trhu klesl z 23,2 % v roce 1999 na 14,5 % v roce 2009, přičemž tržní podíl Číny se ve stejném období zvýšil čtyřnásobně, a to z 2,6 % v roce 1999 na 11,3 % v roce 2009,

E.  vzhledem k tomu, že Indie je největším příjemcem všeobecného systému preferencí; vzhledem k tomu, že dovozy do Evropské unie z Indie s preferenčními sazbami nebo bez zatížení clem dosáhly v roce 2009 hodnoty 19,9 miliard EUR a představovaly 83 % celkového dovozu do EU z Indie,

F.  vzhledem k tomu, že obě strany předpokládají, že odstranění cel, liberalizace obchodu se službami a usazování povede k zajištění výrazného přínosu, a znovu potvrzují svůj závazek snižovat cla a pokračovat v liberalizaci usazování a obchodu se službami,

G.  vzhledem k tomu, že přístup na trh musí být provázen transparentními a odpovídajícími pravidly a normami, které zaručí, že liberalizace obchodu bude prospěšná,

H.  vzhledem k tomu, že přístupu na trh brání necelní překážky obchodu, například požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost či technické překážky, množstevní omezení, postupy posuzování shody, mechanismy na ochranu obchodu, celní režimy, vnitřní zdanění a nepřijetí mezinárodních norem a standardů,

I.  vzhledem k tomu, že je třeba více zohlednit otázky uznávání, vhodné a účinné ochrany, provádění a vymáhání práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných nebo služebních známek, autorského práva a obdobných práv, zeměpisných označení (včetně označení původu), průmyslových vzorů a topografií integrovaných obvodů,

J.  vzhledem k tomu, že padělky léků mohou potenciálně škodit zdraví; vzhledem k tomu, že EU a Indie by měly spojit síly s cílem vyřešit tento problém;

K.  vzhledem k tomu, že Indie je jedním z největších výrobců a vývozců generických léčiv;

L.  vzhledem k tomu, že úspěch a udržitelnost programů v oblasti zdraví závisí do značné míry na tom, zda budou i nadále k dispozici levná a kvalitní generická léčiva; s ohledem na zásadní úlohu Indie jako dodavatele těchto produktů a ke zjištěnému negativnímu dopadu pravidel ochrany duševního vlastnictví TRIPS-plus na dostupnost generických léčiv,

M.  vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 1 dohody o spolupráci se odvolává na úctu k lidským právům a demokratickým zásadám; vzhledem k tomu, že tato úcta tvoří základní prvek dohody,

N.  vzhledem k tomu, že přístupu podniků EU na indický trh stále brání různé necelní překážky obchodu, například požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost či technické překážky, množstevní omezení, příliš restriktivní postupy posuzování shody, neopodstatněné mechanismy na ochranu obchodu, celní režimy, vnitřní zdanění a nepřijetí mezinárodních norem a standardů,

Obecné otázky

1.  domnívá se, že dohoda o volném obchodu by měla být vyvážená a slučitelná s pravidly a závazky WTO; má za to, že úspěšná rozvojová agenda z Dauhá zůstává pro Evropskou unii obchodní prioritou a že jednání s Indií o dohodě o volném obchodu tak musí doplňovat vícestranná pravidla;

2.  vítá výsledek summitu EU–Indie, který se konal v prosinci 2010, a vybízí jednající strany, aby urychlily jednání a pokračovaly v konzultacích s klíčovými zúčastněnými stranami, připomíná závazek EU a Indie urychlit jednání o dohodě o volném obchodu a výrazně a účinně pokročit směrem k brzkému uzavření ambiciózní a vyvážené široké dohody o obchodu a investicích; vyjadřuje zklamání nad pomalým postupem jednání; vyzývá obě strany, aby vynaložily veškeré úsilí na uzavření komplexní, ambiciózní a vyvážené dohody o volném obchodu do konce roku 2011;

3.  vyzývá federální vládu Indie a vlády jejích jednotlivých států, aby sladily svou politiku a postup, aby bylo možné z dohody získat co největší užitek;

4.  připomíná, že cíle společné obchodní politiky by měly být plně koordinovány s globálními cíli Evropské unie, že v souladu s článkem 207 Smlouvy o fungování Evropské unie je společná obchodní politika prováděna „v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie“ a že v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii Unie přispívá mimo jiné k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv;

5.  s ohledem na doplňující se charakter těchto dvou ekonomik poukazuje na možnosti růstu obchodu a investic mezi EU a Indií a na obchodní příležitosti vyplývající z dohody o volném obchodu; považuje dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií za scénář výhodný pro obě strany, doporučuje však, aby bylo provedeno hodnocení stávajících odvětvových zvláštností s cílem zjistit, jaké nevýhody by mohla dohoda o volném obchodu případně mít pro citlivá odvětví EU;

6.  žádá Komisi, aby do dohody o volném obchodu zahrnula jako její podstatnou součást ambiciózní kapitolu o udržitelném rozvoji;

Obchod se zbožím

7.  vítá výsledky mnoha simulací volného obchodu, které ukazují, že dohoda o volném obchodu by zvýšila celkový vývoz a dovoz jak v Evropské unii, tak v Indii; zdůrazňuje, že při stávající průměrné míře růstu se očekává nárůst vzájemného obchodu do roku 2015 na hodnotu 160,6 mld EUR;

8.  konstatuje, že uplatňovaná indická cla v průměru klesla, ale jsou ještě stále značně vyšší než cla EU; poukazuje zejména na to, že průměrné indické clo, pokud jde o přístup na trh s nezemědělskými produkty (NAMA), činí nyní 10,1 % ve srovnání s průměrem EU ve výši 4 %, přičemž průměrné indické clo na zemědělské produkty je 31,8 % ve srovnání s průměrem EU ve výši 13,5 %;

9.  zdůrazňuje, že cílem průmyslového obchodu by mělo být reciproční úplné odstranění cla, s asymetrickým harmonogramem provedení, a jakákoli případná výjimka z tohoto cíle by měla být omezena a podléhat přehodnocení a neměla by automaticky vylučovat odvětví, která jsou pro obě strany důležitá, jako je např. výroba osobních automobilů;

10.  konstatuje, že by dohoda měla respektovat specifika související s obchodem se zemědělskými produkty, ale neměla by bránit otevření trhu v oblastech, které se vzájemně doplňují;

11.  vyzývá Komisi, aby náležitě zohlednila veškerý jakýkoli negativní dopad na evropské zemědělství, zejména pokud jde o otevření trhů, GMO, mléko, hovězí maso, ochranu duševního vlastnictví a označování původu;

12.  považuje za důležité, aby dohoda o volném obchodu obsahovala ambiciózní kapitoly o technických překážkách obchodu a o hygienických a rostlinolékařských opatřeních; vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu zaměřila i na další otázky, například na dobré životní podmínky zvířat;

13.  vyzývá obě strany, aby zajistily uplatňování opatření a necelních překážek obchodu, tak aby nedocházelo k omezování celkového obchodu; vyzývá EU i Indii k projevení účinné kázně, aby se zabránilo vzniku zbytečných regulačních překážek obchodu a řešily existující překážky, při současném respektování práva obou stran na regulaci;

14.  zdůrazňuje, že by dohoda o volném obchodu měla obsahovat závazný mechanismus řešení sporů mezi státy, ustanovení o smírčím řízení o necelních překážkách obchodu a účinnou ochrannou doložku;

Obchod se službami a usazování

15.  uznává, že služby jsou nerychleji rostoucím odvětvím indického hospodářství; konstatuje, že Indie má eminentní zájem na způsobu liberalizace prostřednictvím způsobů 1 a 4 Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS); poznamenává, že EU by chtěla u většiny služeb dokončit liberalizaci v oblasti přístupu na trh a v oblasti vnitrostátního zacházení v rámci způsobu 3; konstatuje, že bez závazků podle způsobu 4 nelze dohodu o volném obchodu v jejím plném potenciálu realizovat; zdůrazňuje, že Evropské unii i Indii plynou značné výhody z celostátního a celoevropského uznávání odborných kvalifikací a z dohod o jejich vzájemném uznávání a o požadavcích pro udělování licencí v rámci odborných služeb, které mohou být snadno zahrnuty do dohody o volném obchodu; požaduje však provedení důkladné analýzy, pokud jde o jednotlivé členské státy, aby se zabránilo negativním důsledkům pro pracovní trh EU, a zároveň umožnil, podle způsobu 4, dočasný pobyt potřebných kvalifikovaných odborníků;

16.  zdůrazňuje, že liberalizace služeb nesmí být v žádném případě na překážku právu regulovat služby, a to i veřejné služby;

17.  konstatuje, že obchod se službami mezi EU a Indií je relativně nevyvážený, protože EU vyváží do Indie 1,9 % služeb, zatímco vývoz služeb z Indie do EU představuje celkově 11,6 %;

18.  důrazně vyzývá Indii, aby vypracovala příslušné právní předpisy na ochranu osobních údajů, které by Indii umožnily dosáhnout statusu země s přiměřeným stupněm ochrany, aby bylo možné provádět převod osobních údajů z EU na základě právních předpisů EU a v souladu s těmito předpisy;

19.  domnívá se, že umožnění zahraničním právním a účetním firmám působit v Indii by přineslo výrazný prospěch jak indickému hospodářství a profesím, tak evropským firmám, které mají odborné znalosti v oblasti mezinárodního práva a účetnictví, i jejich klientům; vyzývá Komisi, aby v dohodě o volném obchodu společně s indickými úřady prověřila možnosti a rozsah liberalizace právních a účetních služeb;

20.  vybízí Indii, aby více otevřela oblast bankovnictví, pojišťovnictví a maloobchodu v souladu s reformami, které ohlásily indické orgány s ohledem na to, že příslušné finanční právní předpisy jsou důležité pro zajištění dohledu nad finančními službami, snížení systémového rizika a poskytnutí nejvyšší možné úrovně ochrany spotřebitele;

Investice

21.  vyzývá Komisi, aby jako součást dohody o volném obchodu vyjednala kapitolu o investicích, a umožnila tak mnohem hladší průběh vzájemného investování na trzích tím, že bude podporovat a chránit investiční obchody a posuzovat okamžité možnosti; navrhuje, že by v rámci této investiční kapitoly mohl být vytvořen systém jediného informačního místa pro investory v obou ekonomikách s cílem objasnit jim rozdíly v pravidlech a postupech při investování a poskytnout jim informace o všech právních aspektech;

22.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby předpisy o ochraně investic nesnížily možnost stran vydávat nucené licence nebo neohrozily jiné politiky týkající se veřejného zdraví;

Veřejné zakázky

23.  vítá skutečnost, že Indie souhlasila s tím, že do dohody o volném obchodu budou zapracována ustanovení o veřejných zakázkách; vyslovuje však politování nad tím, že tak bylo učiněno pouze na federální úrovni; vyzývá Komisi, aby vyjednala účinný a transparentní systém zadávání veřejných zakázek; vyzývá Indii, aby zavedla transparentní a spravedlivé postupy pro zadávání veřejných zakázek a umožnila evropským podnikům přístup k těmto zakázkám; vyzývá Indii, aby zajistila, že se tato ustanovení budou týkat co nejširší oblasti zahrnující zejména podniky veřejného sektoru;

Obchod a hospodářská soutěž

24.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při vypracovávání kapitoly o obchodu a hospodářské soutěži v dohodě o voleném obchodu mezi EU a Indií, a vyzývá obě strany, aby prohloubily svou spolupráci v otázkách hospodářské soutěže souvisejících s obchodem, v oblasti práv duševního vlastnictví a průmyslové a obchodní politiky;

25.  vítá závazek Indie k zavedení přísného režimu práv duševního vlastnictví a k využívání flexibilního systému dohody TRIPS v mezinárodních a vnitrostátních právních předpisech s cílem splnit své povinnosti v oblasti veřejného zdraví, zejména pokud jde o přístup k základním lékům; důsledně vybízí Indii k provádění a prosazování tohoto režimu při současném zlepšování přístupu k základním lékům; vyzývá EU a Indii, aby zajistily, aby závazky vyplývající z dohody o volném obchodu neznemožnily ve fázi, kdy Indie rozvíjí své kapacity pro přechod od průmyslu generických léčiv k průmyslu založenému na výzkumu, přístup k základním lékům; podporuje spolupráci farmaceutického odvětví EU i Indie založeného na výzkumu s cílem zajistit jeho vzájemně prospěšný růst;

26.  žádá Komisi, aby v souvislosti s jednáními o právech k duševnímu vlastnictví nevyžadovala exkluzivitu údajů, jak je uvedeno v usnesení EP ze dne 12. července 2007, a aby uznala, že exkluzivita údajů by měla dalekosáhlé důsledky pro výrobu generických léčiv, čímž by omezila přístup rozvojových zemí k lékům a narušila politiku v oblasti veřejného zdraví;

27.  vyzývá Komisi a příslušné indické orgány, aby společně vypracovaly obecnou definici padělků léků způsobem, který by nebránil přístupu k základním lékům, a aby koordinovaly svá opatření, a účinně tak bojovaly proti padělání a zejména proti padělkům léků, které škodí zdraví pacientů;

28.  zdůrazňuje, že vysoká úroveň ochrany zeměpisných označení, a to nejpozději k datu vstupu dohody o volném obchodu v platnost, má zásadní význam;

Obchod a udržitelný rozvoj

29.  uznává, že kapitola o udržitelném rozvoji je podstatnou součástí každé dohody EU o volném obchodu, a vyzývá obě strany, aby se dohodly na ambiciózní kapitole, která by odrážela společný závazek podporovat udržitelný rozvoj a inkluzivní růst na základě společných hodnot, naléhavě žádá Komisi, aby do dohody o volném obchodu začlenila právně závazná ustanovení o normách v oblasti lidských práv, o sociálních a environmentálních normách a jejich vymáhání a rovněž opatření pro případ porušení těchto norem;;

30.  žádá, aby tato kapitola zahrnovala minimálně dodržování osmi základních a čtyř prioritních úmluv MOP a norem v oblasti životního prostředí přijatých na mezinárodní úrovni a také poskytovala pobídky pro podniky, aby přijaly závazky v oblasti sociální odpovědnosti,

31.  vítá veškeré úsilí indické vlády vymýtit dětskou práci; vyzývá indickou vládu a Komisi, aby nadále financovaly činnosti, jejichž cílem je umožnit dětem chodit do školy;

32.  zdůrazňuje, jak je důležité zajistit, aby podniky EU, které využívají zvláštní ekonomické zóny, dodržovaly základní pracovní práva nebo jiná pracovní práva zakotvená v úmluvách MOP, jež Indie ratifikovala;

33.  zdůrazňuje, že lidská práva, demokracie a bezpečnost jsou základními prvky vztahu mezi EU a Indií; vyzývá proto obě strany, aby zajistily urychlení dialogu o nevyřešených otázkách, zejména pokud jde o Kašmír;

34.  důrazně podporuje postup, kdy právně závazná ustanovení o lidských právech tvoří součást všech mezinárodních dohod EU, a to včetně jasného a přesně definovaného systému konzultací vypracovaného podle článku 96 Dohody z Cotonou;

Úloha Evropského parlamentu

35.  očekává, že Rada a Komise předloží dohodu o volném obchodu Parlamentu pro získání jeho souhlasu v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU)(5);

36.  žádá Komisi a Radu, aby před uzavřením dohody o volném obchodu plně zohlednily požadavky EP, jež vyjádřil ve svém usnesení; připomíná, že ke vstupu dohody o volném obchodu v platnost je nutný souhlas EP; vyzývá Komisi a Radu, aby nenavrhovaly provizorní uplatňování dohody předtím, než EP vysloví svůj souhlas;

Další zvažované okolnosti

37.  vítá skutečnost, že se z Indie stává kromě příjemce rozvojové pomoci taky její dárce;

38.  poukazuje na to, že pokud bude hospodářská spolupráce mezi EU a Indií založena na systému společných obecných hodnot, může se stát normou pro spolupráci s dalšími zeměmi;

39.  domnívá se, že EU musí věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům v Indii, a navrhuje proto, aby bylo zaměření na malé a střední podniky ve všech programech rozvojové spolupráce mezi EU a Indií posíleno pomocí opatření, která by pomohla financovat místní tržně orientované projekty;

40.  vítá rozšíření mikroúvěrů v Indii, které se osvědčily jako účinný způsob uskutečňování rozvoje vycházejícího z místní úrovně;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Indie.

(1) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 589. (2) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 166. (3) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 591. (4) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128. (5) Čl. 218 odst. 6 písm. a) bod v) SFEU.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem

P7_TA(2011)0225 B7-0287/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(2),

–  s ohledem na usnesení ze dne 5. února 2009 o posílení úlohy evropských malých a středních podniků v mezinárodním obchodě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o obchodu se surovinami a komoditami(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(8),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (KOM(2010)0612),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu: Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

–  s ohledem na zprávu Komise o překážkách obchodu a investic zveřejněnou dne 10. března 2011,

–  s ohledem na společné prohlášení o vztazích mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a mezi Japonskem ze dne 18. července 1991 učiněné v Haagu,

–  s ohledem na dohodu o vzájemném uznávání mezi EU a Japonskem uzavřenou v roce 2001(9),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci ve věci jednání zaměřeného proti hospodářské soutěži uzavřenou mezi EU a Japonskem v roce 2003(10),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách mezi Evropským společenstvím a Japonskem uzavřenou v roce 2008(11),

–  s ohledem na desetiletý akční plán přijatý na 10. summitu mezi EU a Japonskem, který se konal v Bruselu dne 8. prosince 2001,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na 19. summitu mezi EU a Japonskem, který se konal v Tokiu dne 28. dubna 2010,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na 18. summitu mezi EU a Japonskem, který se konal v Praze dne 4. května 2009,

–  s ohledem na zprávu společnosti Copenhagen Economics o posouzení překážek obchodu a investic mezi EU a Japonskem (Assessment of barriers to trade and investment between the EU and Japan) ze dne 30. listopadu 2009,

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace Komise o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem zveřejněné dne 21. února 2011,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. a 25. března 2011,

–  s ohledem na plánovaný summit mezi EU a Japonskem, který se má konat v Bruselu dne 25. května 2011,

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nejvhodnějším rámcem pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu je multilaterální obchodní systém založený na pravidlech, který vytvořila Světová obchodní organizace (WTO),

B.  vzhledem k tomu, že je nezbytné mnohostranné, vícestranné a dvoustranné dohody chápat jako součást společného systému nástrojů v oblasti mezinárodních záležitostí, a tím jako standardní rysy vyrovnaných a doplňujících se politických a obchodních vztahů,

C.  vzhledem k tomu, že by se EU měla i nadále zasazovat o dosažení vyváženého výsledku rozvojové agendy z Dauhá, což by mělo být jejím hlavním přístupem, který by měl vést k zapojení rozvojových zemí do mezinárodního obchodního systému, a zároveň by měla pokročit v uzavírání dvoustranných a vícestranných obchodních dohod s jinými průmyslovými zeměmi, kde lze vzájemných výhod a hospodářského růstu realisticky dosáhnout za kratší časové období,

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 představovali EU a Japonsko společně více než čtvrtinu celosvětového HDP a více než 20 % světového obchodu,

E.  vzhledem k tomu, že Japonsko a EU jsou významnými investory, kteří investují v ekonomice druhé strany, přičemž v roce 2009 dosáhl společný objem přímých zahraničních investic 200 miliard EUR,

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2010 činil celkový objem dvoustranného obchodu mezi EU a Japonskem, které představuje třetí největší státní ekonomiku ve světě, pokud jde o HDP, 120 miliard EUR, přičemž Japonsko je šestým největším obchodním partnerem EU a EU se řadí mezi obchodními partnery Japonska na třetí místo,

G.  vzhledem k tomu, že jak Rada, tak i Komise konstatovaly, že schopnost Japonska odstranit regulační překážky obchodu je základní podmínkou zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem, což by vedlo k větší ekonomické integraci mezi těmito dvěma strategickými obchodními partnery,

H.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko čelí při zajišťování rozvoje svého průmyslu stejným výzvám, jako je politický a hospodářský vzestup Číny, zpomalení hospodářství v důsledku celosvětové finanční krize, klesající počet obyvatel a naléhavá potřeba nalézt nové zdroje nerostných surovin a energie a také zajištění stability jejich cen,

I.  vzhledem k tomu, že otevřený a spravedlivý obchod je významným nástrojem při zajišťování většího hospodářského růstu a dobrých životních podmínek společnosti, přičemž využívá komparativních výhod svých hospodářství a možného synergického působení, které je důsledkem větší hospodářské integrace a nových impulzů v rámci hospodářství založeného na znalostech,

J.  vzhledem k tomu, že Unie i Japonsko mají obecně nízká cla na zboží, přičemž od cla jsou osvobozeny více než dvě třetiny objemu vývozu z Unie do Japonska a více než jedna třetina japonského vývozu do EU,

K.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto nízkým clům zaostává objem bilaterálního obchodu mezi EU a Japonskem za velkou částí obchodní výměny EU s jejími dalšími hlavními obchodními partnery, a to především kvůli negativnímu vlivu japonských necelních překážek na možnost vstupu evropských podniků na japonský trh,

L.  vzhledem k tomu, že z výsledků studie společnosti „Copenhagen Economics“ z listopadu 2009 vyplývá, že náklady na obchod spojené s necelními překážkami jsou vyšší než stávající výše cla a že větší část možných výhod z hlediska hospodářství představuje zrušení těchto necelních překážek; vzhledem k tomu, že podle výsledků studie by snížení cel i necelních opatření na co nejnižší možnou míru vedlo k nárůstu vývozu EU do Japonska o 43 miliardy EUR a ke zvýšení japonského vývozu do EU o 53 miliardy EUR,

M.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o překážkách obchodu a investic za rok 2011 upozorňuje na tři hlavní oblasti, které činí EU starosti, pokud jde o necelní překážky Japonska, a sice na přístup k veřejným zakázkám, nedostatečné uznávání mezinárodních norem v oblasti zdravotnických prostředků a přednostní zacházení s vlastními nejdůležitějšími společnostmi v oblasti finančních služeb (např. poštovních služeb),

N.  vzhledem k tomu, že se má za to, že ochrana práv duševního vlastnictví a jejich prosazování je v Japonsku na vysoké úrovni; Japonsko a EU mají společné cíle a společný přístup k věcem souvisejícím s právy duševního vlastnictví, kromě zeměpisných označení, přičemž jak EU, tak i Japonsko coby signatáři Obchodní dohody proti padělatelství se zavázaly k mnohostrannému boji proti padělatelství a pirátství,

O.  vzhledem k tomu, že oblast informačních a komunikačních technologií je velmi přínosným odvětvím a zdrojem hospodářského růstu jak v EU, tak i v Japonsku, zejména s ohledem na další vývoj inteligentních výrobků a služeb,

P.  vzhledem k tomu, že při veškerých obchodních jednáních s Japonskem je třeba nadnést téma investic a obchodu v oblasti služeb, aby se zajistilo, že otevření trhu neohrozí evropská ani japonská pravidla na ochranu veřejných služeb a kulturní rozmanitosti,

Q.  vzhledem k ujištěním o solidaritě s japonským lidem po nedávných přírodních katastrofách,

1.  domnívá se, že mnohostranný obchodní systém, zakotvený ve WTO, zůstává zdaleka nejúčinnějším rámcem k dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu v celosvětovém měřítku; domnívá se, že Evropská unie a Japonsko by měly přispět k úspěšnému uzavření jednání o rozvojovém programu z Dauhá;

2.  zdůrazňuje, že se zasazuje o uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem, je však nespokojen se zanedbatelným pokrokem, kterého skupina na vysoké úrovni dosáhla v posledních několika letech; zastává názor, že Japonsko se musí před zahájením příslušných jednání jednoznačně zavázat k odstranění necelních překážek, které brání v přístupu k japonským veřejným zakázkám;

3.  zdůrazňuje, že liberalizace trhu mezi EU a Japonskem by měla existovat spolu s pravidly o ochraně veřejných služeb a kulturní rozmanitosti, a neměla by jim být na překážku, a v případech, kde již existují mnohostranné normy, by měla vést k jejich dodržování a ke sjednocování právních předpisů;

4.  zdůrazňuje, že se zasazuje o prohloubení obchodních vztahů mezi EU a Japonskem na základě odstranění necelních překážek obchodu a investic, včetně mnoha restriktivních předpisů a regulačních opatření, které brání společnostem z EU v přístupu na japonský trh;

5.  domnívá se, že při obchodních jednáních s Japonskem by se měla Komise soustředit jako na jednu z priorit na odstranění těchto překážek, které závažným způsobem brání malým a středním podnikům z EU v přístupu na japonský trh;

6.  domnívá se, že omezení či zrušení japonských cel na výrobky v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně jejich součástí a komponent, by vedlo k oživení hospodářské soutěže a k vytvoření nových kvalitních pracovních míst v EU; vyzývá navíc k hlubší vzájemné spolupráci mezi EU a Japonskem v oblasti výzkumu a vývoje, zejména v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, která by vedla k rychlejší výměně informací o patentech mezi příslušnými patentovými úřady;

7.  zastává názor, že snahu Komise v oblasti vyjednání dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem, zejména s ohledem na rozšíření přístupu evropských společností na japonský trh, by měly doplňovat společně dohodnuté rozsáhlé závazky v oblasti udržitelného rozvoje;

8.  zdůrazňuje, že přínosem dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem by byl nejen nárůst dvoustranného obchodu se zbožím a službami, ale také rozšíření spolupráce v oblasti horizontálních priorit EU, jako je spolupráce v oblasti inovací, legislativní spolupráce a boj proti zneužívání trhu a v neposlední řadě i spolupráce při řešení rozsáhlých problémů v oblasti životního prostředí;

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby při veškerých obchodních jednáních s Japonskem podporovaly a propagovaly iniciativy zaměřené na prosazování lidských práv a sociálních a ekologických norem;

10.  je toho názoru, že rozsáhlé posouzení udržitelnosti a dopadu má zásadní význam pro celkové posouzení obchodních vztahů mezi EU a Japonskem; požaduje, aby Komise v rozumné lhůtě předložila posouzení, které by zejména podrobně analyzovalo případné výhody a nevýhody posílených obchodních vztahů mezi EU a Japonskem pro všechna odvětví, jichž se to týká, a zejména pro všechna odvětví průmyslu a pro citlivější odvětví, jako je automobilový průmysl, elektronický průmysl, letectví a strojírenství;

11.  doporučuje, aby byly do dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem zahrnuty při jejím vypracovávání účinná dvoustranná ochranná opatření, aby se předešlo prudkému nárůstu dovozu, který by způsobil či mohl způsobit závažnou újmu průmyslu EU i Japonska, především v citlivých odvětvích, jako je automobilový, elektronický, letecký a strojní průmysl;

12.  vyjadřuje své přesvědčení, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem by mohla vést k situaci, která by byla přínosem pro obě ekonomiky;

13.  zdůrazňuje, že v otázce případné dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem bude Parlament požádán o vyjádření svého souhlasu;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0068. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0434. (3) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 101. (4) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 47. (5) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 67. (6) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 5. (7) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 16. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128. (9) Úř. věst. L 284, 29.10.2001, s. 3. (10) Úř. věst. L 183, 22.7.2003, s. 12. (11) Úř. věst. L 62, 6.3.2008, s. 24.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 k zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU– příprava lesů na změnu klimatu (2010/2106(INI))

P7_TA(2011)0226 A7-0113/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu (KOM2010)0066),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. června 2010 o přípravě lesů na změnu klimatu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. března 2010 o biologické rozmanitosti po roce 2010,

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147) a na své usnesení k tomuto tématu ze dne 6. května 2010(1),

–  s ohledem na ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) – FOREST EUROPE, její jednotlivá usnesení a odbornou činnost při přípravě pokynů, kritérií a ukazatelů pro udržitelné lesní hospodářství (ULH),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 26. února 1999 o strategii EU v oblasti lesního hospodářství(2) a zprávu Komise o jejím provádění (KOM(2005)0084),

–  s ohledem na akční plán EU pro lesnictví na období 2006-2011 (KOM(2006)0302) a na externí hodnocení jeho provádění v polovině období(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (4), na souhrnnou zprávu o stavu typů přírodních stanovišť a druhů z hlediska ochrany podle článku 17 směrnice o stanovištích (KOM(2009)0358) a na svá usnesení ze dne 21. září 2010 o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti(5) a ze dne 3. února 2009 o volné přírodě v Evropě(6),

–  s ohledem na závěry konference UNEP COP10 o biologické rozmanitosti konané v Nagoji v říjnu 2010 a na cíle v oblasti biologické rozmanitosti z Aichi, zejména na závazek k ochraně 17 % oblastí povrchových a sladkých vod prostřednictvím účinných ochranářských opatření integrovaných do širší krajiny,

–  s ohledem na studii nazvanou „Utváření komunikace o lesích v Evropské unii: vnímání lesů a lesnictví ze strany veřejnosti“(7),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC), Kjótský protokol a zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o správné praxi při využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF),

–  s ohledem na akční plán EU pro biomasu (KOM(2005)0628),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie)(8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi)(9), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 (rozhodnutí o sdílení úsilí)(10), zprávu Komise o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení (KOM(2010)0011), 4. hodnotící zprávu IPCC kapitolu 9: lesnictví a výsledky veřejné konzultace k přípravě zprávy o udržitelném režimu pro energetické využívání biomasy,

–  s ohledem na Evropský program pro změnu klimatu a činnost vykonanou odbornou skupinou pro změnu klimatu pro LULUCF(11),

–  s ohledem na své studie č. 449.292 hodnotící zelenou knihu o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU, č. 440.329 o lesnictví a systému EU pro obchodování s emisemi a č. 449.237 o evropské strategii pro prevenci lesních požárů a boj proti nim i na závěry ze zasedání podskupiny pro lesy, která je součástí meziskupiny pro změnu klimatu, biologickou rozmanitost a udržitelný rozvoj, které se konalo dne 13. července 2010 v Bruselu,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o krajině z roku 2000 (Florentská úmluva),

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/105/ES o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh(12) a přezkum systému rostlinolékařské péče EU,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu TEEB (ekonomická hodnota ekosystémů a biologické rozmanitosti) o „začleňování ekonomie přírodních zdrojů“ a na aktuální otázky týkající se problematiky klimatu vydané TEEB,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. dubna 2010 o prevenci lesních požárů v Evropské unii,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 8. a 9. listopadu 2010 o inovativních řešeních financování činností zaměřených na předcházení katastrofám,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí(13),

–  s ohledem na zprávu o konečném provádění nařízení „Forest Focus“ (KOM(2010)0430),

–  s ohledem na technickou zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 9/2006 „Typy evropských lesů – kategorie a typy pro podávání zpráv o udržitelném lesním hospodářství a související politiku“,

–  s ohledem na zprávu pro GŘ Komise pro zemědělství a rozvoj venkova nazvanou „Dopady změny klimatu na evropské lesy a možnosti přizpůsobení se“(14);

–  s ohledem na zprávu GŘ Komise pro životní prostředí z roku 2009 nazvanou „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany lesů proti škodlivým dopadům“(15),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2004 o lesnických opatřeních v rámci politiky rozvoje venkova (spolu s odpověďmi Komise),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky(16),

–  s ohledem na doporučení sítě odborníků FAO/EHK OSN/MOP pro uplatňování udržitelného lesního hospodářství,

–  s ohledem na usnesení H1 Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, v němž se ULH definuje jako „hospodaření s lesy a lesními plochami a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita i potenciál plnit v současnosti i v budoucnosti příslušné ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, státní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0113/2011),

A.  vzhledem k tomu, že lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU a průmyslová odvětví založená na lesnictví mají obrat přes 300 miliard EUR, vytvářejí více než 2 miliony pracovních míst, zejména na venkově, přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a prosperitě tím, že poskytují dřevo a příležitosti pro cestovní ruch,

B.  vzhledem k tomu, že lesy v EU představují ucelené biosféry, které neobsahují pouze stromy, a poskytují nedocenitelné ekosystémové služby včetně skladování uhlíku, regulace průtoku vodních toků, zachování krajiny a úrodnosti půdy, ochrany půdy před erozí a desertifikací a ochrany před přírodními katastrofami a tyto služby jsou velmi významné pro zemědělství, rozvoj venkova i kvalitu života evropských občanů,

C.  vzhledem k tomu, že přibližně 40 % lesů EU je vlastněno státem a zbylých asi 60 % lesů patří více než 10 milionům soukromých vlastníků, takže za ochranu lesů a udržitelné využívání lesů prostřednictvím uplatňování udržitelného lesního hospodářství (ULH) na místě jsou odpovědné jak soukromé, tak veřejné subjekty,

D.  vzhledem k tomu, že přes alarmující míru odlesňování v různých částech světa je dlouhodobý trend rozšiřování zalesněných ploch v EU stabilní, a odhaduje se, že objem uhlíku v dřevní biomase roste; vzhledem k tomu, že přes tento obecně pozitivní trend zůstává skladování uhlíku v evropských lesích daleko za přírodní kapacitou a lesy by se dokonce mohly změnit ve zdroj uhlíku, jelikož tlak na zvyšování výtěžnosti roste a přibližně 500 000 hektarů lesa v EU ročně zmizí v důsledku lesních požárů a nezákonné těžby,

E.  vzhledem k tomu, že 30 % lokalit sítě NATURA 2000 tvoří lesy a ostatní zalesněná stanoviště, která plní důležitou funkci při propojování biotopů, a vzhledem k tomu, že stav ochrany 66 % „lesních stanovišť v oblasti zájmu Společenství“ je nepříznivý,

F.  vzhledem k tomu, že horské lesy představují třetinu celkové lesní plochy EU a jsou zásadním prvkem přírodní krajiny, neboť přispívají k ochraně půdy a regulaci zásobování vodou; vzhledem k tomu, že tyto lesy hrají klíčovou úlohu v místní hospodářské činnosti,

G.  vzhledem k tomu, že ochrana posledních zbytků volné přírody může přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb v EU do roku 2020;

H.  vzhledem k tomu, že se plánuje, že výroba energie z pevné biomasy a biologického odpadu bude do roku 2020 představovat 58 % obnovitelných zdrojů EU, a zatímco se očekává relativní pokles podílu lesní biomasy, poptávka po dřevu jakožto zdroji energie dlouhodobě roste; je proto nezbytné se mít na pozoru před nelegální těžbou dřeva a intenzivnějšími lesnickými metodami, které by v některých členských státech mohly zvýšit poměr mýcení a přírůstu na více než 100 %, což by odporovalo cílům v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že by energie z biomasy měla být méně závislá na lesní biomase,

I.  vzhledem k tomu, že ochrana lesů a jejich funkcí by měla být začleněna do všech politik EU, které souvisejí s lesy,

J.  vzhledem k tomu, že lesy představují živé a vyvíjející se ekosystémy, které často přesahují státní hranice a mohou být klasifikovány různými způsoby, např. podle bioklimatických pásem a typů lesů, a vzhledem k tomu, že aby EEA mohla lépe usměrňovat politická rozhodnutí EU, vytvořila specifickou nomenklaturu týkající se lesů; vzhledem k tomu, že politiky EU, které souvisejí s lesy, by měly zohledňovat nejnovější vědecké poznatky ze všech oblastí, jako je například „kontinentální rozvodí“, a neměly by být příliš obecné, a tudíž neužitečné,

K.  vzhledem k tomu, že různé typy lesů mohou v souvislosti se změnou klimatu čelit různým a nepředvídatelným biotickým i abiotickým hrozbám, jako jsou škůdci, bouře, vichřice a požáry, a proto je odolnost lesů základem veškerého úsilí o jejich ochranu,

L.  vzhledem k tomu, že kvalitní a srovnatelné informace o stavu lesů EU, dopadech změny klimatu a modelech produkce v lesích jsou důležitým předpokladem pro politiku a plánování, a to i pokud jde o příspěvek lesů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků,

M.  vzhledem k tomu, že lesní požáry a žhářství, k němuž často dochází s postranními úmysly, zničí více než 400 000 hektarů lesa ročně, zejména ve Středomoří, ale nejenom tam, a jejich následkem dochází k vysokým ztrátám na lidských životech, majetku, pracovních místech, biologické rozmanitosti a ochranných funkcích lesů; vzhledem k tomu, že obnova po požárech je velmi náročná u všech lesů a v případě sítě NATURA 2000 také brání dosažení cílů této sítě,

N.  vzhledem k tomu, že výše uvedená bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu zahrnuje lesy jako jednu z klíčových akčních oblastí, a zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesního hospodářství by měla být aktualizována, aby zahrnovala aspekty související se změnou klimatu,

O.  vzhledem k tomu, že pouze na 5 % evropské lesní plochy rostou staré primární lesy nenarušené lidskou činností; vzhledem k tomu, že malý podíl tohoto typu lesů v kombinaci se zvýšenou fragmentací zbylých stavů všech typů lesů zvyšuje citlivost lesů vůči hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu a částečně vysvětluje přetrvávající špatný stav ochrany mnoha lesních druhů v Evropě,

P.  vzhledem k tomu, že posilování ochranných funkcí lesa by mělo být součástí strategií EU a členských států v oblasti civilní ochrany, zejména proto, že čelíme extrémním jevům souvisejícím s klimatem, jako jsou požáry a záplavy,

Q.  vzhledem k tomu, že zpráva TEEB předložila přesvědčivé srovnání nákladů a výnosů, pokud jde o veřejné investice do ekosystémových metod přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků zejména s ohledem na ekologickou infrastrukturu, jako je obnova a zachování lesů,

R.  vzhledem k tomu, že je třeba respektovat různé státní, regionální a místní systémy lesního hospodářství a že je třeba jim poskytnout asistenci při zvyšování jejich adaptability,

S.  vzhledem k tomu, že kapacita evropských lesů účinně pohlcovat CO2, NH3 a oxidy dusíku je dosud málo využívána a dřevo pocházející z udržitelně obhospodařovaných lesů může mít z hlediska zmírňování změny klimatu trvalé pozitivní přínosy, protože je recyklovatelné, bohaté na uhlík a nahrazuje energeticky náročné materiály, jako jsou slitiny kovů, plasty a beton, které se běžně používají ve stavebnictví a dalších odvětvích,

T.  vzhledem k tomu, že na základě údajů shromážděných Komisí bude oteplování v jižní Evropě v letním období dvakrát rychlejší než ve zbytku Evropy a že srážky na jihu Evropy poklesnou v každém desetiletí o 5 %,

U.  vzhledem k tomu, že akční plán EU pro lesnictví má čtyři cíle: zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti, ochranu životního prostředí, zvýšení kvality života a posílení koordinace, a vzhledem k tomu, že významný pokrok byl učiněn zejména při plnění prvního cíle,

V.  vzhledem k tomu, že iniciativa pro ochranu lesů v Evropě (Forest Europe) dosáhla celoevropské shody na udržitelném lesním hospodářství, a to na dobrovolném základě; vzhledem k tomu, že za stávajících podmínek chybí ULH plné uznání a jednotné uplatňování,

W.  vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy pro ochranu lesů v Evropě (Forest Europe) byly provedeny rozsáhlé přípravné práce pro jednání o právně závazném nástroji a že na příští konferenci, která proběhne v červnu 2011 v Oslu, lze očekávat přijetí příslušných rozhodnutí,

X.  vzhledem k tomu, že platnost nařízení o prevenci lesních požárů(17) a nařízení „Forest Focus“(18) již vypršela, což má za následek podávání zpráv ad hoc a nedostatečné financování,

Y.  vzhledem k tomu, že genetická selekce by měla být zaměřena na zlepšení adaptability lesních ekosystémů,

Z.  vzhledem k tomu, že je potřeba získat více informací o vlivu lesů na povětrnostní podmínky na evropské úrovni,

AA.  vzhledem k tomu, že výše uvedená studie vypracovaná v roce 2009 pro Komisi „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany evropských lesů proti škodlivým dopadům“ určila a prostudovala čtyři možnosti politiky, zahrnující pokračování ve stávajícím přístupu, otevřenou metodu koordinace, posílené monitorování a přijetí rámcové směrnice o lesích,

1.  vítá zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU: příprava lesů na změnu klimatu; domnívá se, že by strategie EU týkající se lesů měla být posílena s cílem zlepšit udržitelné lesní hospodářství (ULH) a ochranu v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

2.  zdůrazňuje však, že podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii může EU jednat pouze v oblastech, v nichž se zjevně prokáže, že cílů zamýšlené činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy;

3.  vítá názor Komise, že by lesy měly být považovány za hlavní nástroj řešení klimatické krize; zdůrazňuje, že udržitelné lesní hospodářství má zásadní význam pro to, aby EU splnila své cíle v oblasti ochrany klimatu a zajistila nezbytné ekosystémové služby, jako je biologická rozmanitost, ochrana před přírodními katastrofami a zachycování CO2 z atmosféry;

4.  připomíná, že lesy utvářejí biosféry zahrnující mnohem více než stromy a jejich odolnost tudíž závisí na biologické rozmanitosti nejen stromů, ale všech lesních organismů, zejména divokých zvířat žijících v lese, a že lesy jsou nezbytné k tomu, aby se evropské společnosti přizpůsobily změně klimatu;

5.  připomíná, že lesy jsou hlavním úložištěm uhlíku a mají zásadní úlohu v boji proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je tudíž životně důležité, aby EU posílila svou strategii zaměřenou na boj proti faktorům, jež způsobují zhoršování kvality lesů, jako jsou požáry a znečištění ovzduší;

6.  je přesvědčen, že ekologická udržitelnost je základním předpokladem pro to, aby lesy v EU mohly i nadále plnit své hospodářské a společenské funkce;

7.  zdůrazňuje úlohu, jakou hraje biologická rozmanitost lesů při přizpůsobování se změně klimatu, a potřebu zlepšit znalosti o ukazatelích biologické rozmanitosti lesů, včetně zejména genetické kapacity lesů, v zájmu lepší adaptability;

8.  blahopřeje Komisi k vyčerpávající analýze biotických a abiotických hrozeb v její zelené knize a upozorňuje na potřebu přezkoumat i další faktory, jež přímo souvisejí s dopadem změny klimatu na lesy, jako je například ztráta listů, a připomíná, že plocha charakterizovaná ztrátou listů korun stromů v lesích jižní Evropy se během posledních dvaceti let zdvojnásobila, což má přímý vliv na sníženou kapacitu a účinnost postupů zachycování uhlíku a na omezení zmírňujícího účinku v obdobích sucha či vln veder v důsledku předčasné ztráty listí;

9.  uznává významné příspěvky ke stávajícím globálním systémům certifikace, jako je Rada pro lesnictví (FSC) a Program na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC);

Strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví

10.  zdůrazňuje, že výše uvedená strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví by měly být aktualizovány tak, aby zahrnovaly problematiku změny klimatu a širší otázky týkající se ochrany lesů; připomíná, že každé revizi musí předcházet komplexní diskuse o politice týkající se lesů s členskými státy a všemi zúčastněnými stranami, jichž se provádění navrhovaných opatření dotýká;

11.  vítá úspěch snahy EU o dosažení globální konkurenceschopnosti průmyslových odvětví EU založených na lesnictví;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o dosažení cílů akčního plánu v oblasti životního prostředí a kvality života, jejichž provádění je v současné době opožděno;

13.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu politik EU majících dopad na lesy EU s cílem zjistit, zda jsou tyto politiky koherentní a zaručují ochranu lesů;

14.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu finančních prostředků, jež jsou v současné době vyčleněny pro lesy a lesnictví, a aby přesměrovala stávající finanční prostředky, jež mají negativní dopad na biologickou rozmanitost lesů, v souladu s výše uvedenými závěry Rady z března 2010;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění činností uvedených ve sdělení Komise ze dne 27. února 2008 o inovaci a udržitelnosti průmyslových odvětví EU založených na lesnictví (KOM(2008)0113), a vzaly přitom v úvahu, že nadměrná regulace může vést k nižší konkurenceschopnosti dřevařských výrobků ve srovnání s neobnovitelnými a energeticky náročnými materiály;

16.  zdůrazňuje, že opatření na ochranu lesů by měla odrážet přeshraniční povahu biotických a abiotických hrozeb podle jejich typu, bioklimatického pásma a regionálních podmínek; dále zdůrazňuje, že by měla být přijata opatření na podporu, koordinaci a doplnění politických iniciativ ze strany členských států a regionů v případě, že EU může poskytnout přidanou hodnotu, a to v souladu s nomenklaturou týkající se lesů, kterou vytvořila EEA;

17.  zdůrazňuje, že ochrana lesů závisí na dlouhodobé snaze členských států, regionů, průmyslových odvětví založených na lesnictví a veřejných i soukromých vlastníků lesů;

18.  domnívá se, že lesy v severském pásmu (tajga) a lesy ve středomořské oblasti mají pro evropskou biologickou rozmanitost nesmírnou hodnotu a jakožto úložiště atmosférického uhlíku by měly být předmětem zvýšené ochrany;

19.  domnívá se, že dlouhodobé plánování v oblasti lesnictví by mělo být flexibilní, přizpůsobivé a participativní, mělo by zohledňovat veškeré přijatelné scénáře, umožňovat posuzování více variant budoucího vývoje a poskytovat realistický a spolehlivý základ pro podporu rozhodování v oblasti řízení; dále se domnívá, že by na úrovni EU mělo vzniknou stálé „Fórum pro lesy“, které by zajišťovalo dlouhodobou ochranu lesů;

Udržitelné obhospodařování lesů

20.  vítá úspěch iniciativy Forest Europe při posilování udržitelného lesního hospodářství a dosažení celoevropského konsenzu o pokynech, kritériích a ukazatelích v této oblasti; konstatuje však, že stávající rámec pro udržitelné lesní hospodářství není prováděn jednotně;

21.  připomíná, že cílem udržitelného lesního hospodářství je sladit výrobní a ochranné aspekty lesů a zajistit přitom kontinuitu jejich hospodářských, sociálních i environmentálních funkcí v souladu s prioritami stanovenými na celostátní, regionální a místní úrovni; se znepokojením konstatuje, že v současnosti sílí trend pohlížet na lesy pouze z ekonomického hlediska a zapomínat na jejich environmentální a sociální aspekty, což je v rozporu s principy ULH;

22.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na doplnění výše uvedeného nařízení (EU) č. 995/2010 o dřevu s cílem zajistit, aby veškeré dřevo či dřevařské výrobky uvedené na evropský trh pocházely z udržitelně obhospodařovaných lesů;

23.  vybízí členské státy a Komisi k tomu, aby nadále usilovaly o odstranění nezákonné těžby dřeva a obchodu s takto vyprodukovaným dřevem, čímž přispějí k boji proti odlesňování, znehodnocování lesů a úbytku biologické rozmanitosti;

24.  vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím strukturovaného vykazování zpráv Stálému lesnickému výboru posílena vazba mezi národními lesnickými programy a akčním plánem;

25.  domnívá se, že ULH má zásadní význam pro zachování schopnosti lesů EU plnit hospodářské, ekologické a sociální funkce; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyjádřily svou podporu iniciativě Forest Europe tím, že učiní plnění ULH povinným v celé EU; dále se domnívá, že tento závazek by pomohl začlenit do lesnictví zásady udržitelnosti a sloužil by jako nejlepší možná podpora procesu Forest Europe a právně závazných dohod, které jsou nyní zvažovány v rámci Forest Europe a Fóra OSN pro lesy;

26.  vyslovuje se pro plné začlenění aktivního ULH do kontextu dlouhodobých národních lesnických programů, které by obsahovaly celostátní a regionální priority, měřitelné cíle a hodnotící kritéria a zohledňovaly zvýšené ohrožení lesů v důsledku změny klimatu;

27.  zdůrazňuje, že plány rozvoje venkova a operační programy by neměly být chápány jako ekvivalenty náročných lesnických programů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že národní lesnické plány budou zohledňovat závěry a doporučení studií o dopadech změny klimatu na vodní zdroje, ekosystémy a biologickou rozmanitost a že strategie a programy rozvoje venkova budou v souladu s lesnickými programy, strategiemi pro zachování biologické rozmanitosti a akčními plány v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

28.  připomíná, že genetická rozmanitost, přirozená regenerace a rozmanitost struktury a směsi druhů organismů žijících v lese jsou běžné prvky adaptability lesů ve všech bioklimatických pásmech, systémech udržitelného hospodářství i typech lesů; dále konstatuje, že ULH zaručuje ekonomickou životaschopnost komerčních lesů, avšak neklade ji jako podmínku v případě lesů s jinými primárními funkcemi, než je produkce dřeva;

29.  domnívá se, že dlouhodobá ochrana lesů závisí na vytvoření či udržení lesních ekosystémů s vysoce rozmanitým složením, věkem a strukturou stromů;

30.  vyzývá Komisi, aby předložila doporučení o možnostech, jak by se vnitrostátní systémy civilní ochrany mohly přizpůsobit dopadu změny klimatu na lesy; zejména naléhá na Komisi, aby přijala opatření pro rozšíření evropské taktické rezervy pro boj s lesními požáry, pokud jde o zdroje a kapacitu;

31.  varuje před neomezeným komerčním využíváním lesních zdrojů, které velmi často vede k jejich nenávratnému zničení, zejména v případě přirozených lesních porostů;

32.  domnívá se, že kvůli významu, který mají agrolesnické stromy z hlediska sekvestrace CO2, by měly být tyto stromy ve vztahu ke změně klimatu posuzovány stejně jako veškeré tradiční neproduktivní lesní porosty;

Obecné návrhy

33.  vyzývá Komisi, aby pokročila při přípravě bílé knihy o ochraně lesů v EU a vzala přitom v potaz výsledky veřejných konzultací o bílé knize a rozšířené přesvědčení o nutnosti připravit se na změnu klimatu, stejně jako studie o politických alternativách a o možnostech adaptace; domnívá se, že bílá kniha by měla nejen potvrzovat příspěvek lesů k ekonomice prostřednictvím dřeva a jiných lesních produktů a služeb, ale také se soustředit na zachování a rozšiřování evropských lesů, neboť lesy pomáhají evropským společnostem zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jejím účinkům; dále se domnívá, že je třeba zvýšit úroveň ochrany vysoce kvalitních stanovišť a lesů, které plní funkci ochrany před záplavami, sesuvy půdy, požáry, desertifikací, úbytkem biologické rozmanitosti a extrémními povětrnostními pohromami; soudí, že nepostradatelnými aspekty návrhů Komise jsou adekvátní finanční zdroje, výměna informací a podpora výzkumu a šíření informací;

34.  opakuje svůj názor, že je třeba zvyšovat úroveň financování opatření EU na ochranu lesů prostřednictvím pilíře rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky (SZP); zdůrazňuje, že nové výzvy, které přináší změna klimatu, jasně ukazují, že je třeba na ochranu lesů vynakládat více finančních prostředků a že možná budou zapotřebí nové formy pomoci;

35.  žádá Komisi, aby pečlivě zkoumala možnosti plateb za ekosystémové služby, které by odpovídaly jejich ekonomické hodnotě a odměňovaly zachování biologické rozmanitosti lesů a obnovu lesních ekosystémů, a aby o tom podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě; poukazuje na to, že je důležité, aby soukromý sektor uznal, že zapojením do ochrany biologické rozmanitosti a lesů získá důvěryhodnost, publicitu a jiný finanční prospěch;

36.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů, jehož součástí by bylo financování plánu prevence a hodnocení rizik, financování evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS), detekce požárů, infrastruktury, školení a vzdělávání a obnovy lesů po požárech, včetně úvah o zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let;

37.  naléhá na Komisi, aby předložila legislativní návrh zakazující výstavbu na půdě, na které došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár byl založen úmyslně;

38.  vyzývá k odstranění právních překážek udržitelného řízení zdrojů;

39.  upozorňuje, že je třeba stanovit finanční rámec, který je nutný na podporu boje s lesními požáry, a vyzývá rovněž k větší flexibilitě, pokud jde o mobilizaci Fondu solidarity;

40.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se informování o lesích, který by zohlednil klimatické hrozby a potřebu standardního systému shromažďování a šíření relevantních, harmonizovaných a srovnatelných údajů o pokrytí lesním porostem, biologické rozmanitosti, biotických a abiotických rizicích a využití půdy v souladu s UNFCCC, Úmluvou o biologické rozmanitosti a environmentálními účty; dále Komisi vyzývá, aby zkompilovala a monitorovala indikátory týkajících ochranných funkcí lesů, jako je schopnost zadržovat půdu a vodu;

41.  vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti vlivu lesů na regionální povětrnostní podmínky v EU s cílem poskytnout pro účely strategií lesního hospodářství informace týkající se změn rozlohy, složení a místa výskytu lesů a dopadu těchto změn;

42.  žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a šířily pokyny o osvědčených postupech založené na zásadách udržitelného hospodaření za účelem naplnění potřeb soukromých a státních vlastníků a místních komunit s cílem zajistit odolnost vůči změně klimatu; dále zdůrazňuje, že je důležité si vyměňovat zkušenosti s tím, jak společnosti a jednotlivá průmyslová odvětví mohou přispívat k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti prostřednictvím koncepcí životního cyklu a jak mohou vytvářet vazby mezi ochranou biologické rozmanitosti a vytvářením zisku; zdůrazňuje, že v zájmu udržitelného řízení lesů, informování veřejnosti a podpory užívání dřeva vyprodukovaného udržitelným způsobem je nutné posílit komunikační a informační činnost;

43.  zdůrazňuje, že ochranu lesů je třeba více koordinovat a je třeba poskytovat více informací; zastává názor, že je třeba více usilovat o to, aby vnitřní opatření byly v souladu s prohlášeními učiněnými v rámci zahraniční politiky (spolupráce, rozvoj, obchod s exotickým dřevem atd.);

44.  soudí, že lesy jsou součástí společného kulturního a environmentálního dědictví lidstva a že je třeba chránit pozoruhodné stromy, ať už se nacházejí v lesích nebo mimo ně; v tomto ohledu žádá Komisi a členské státy, aby formulovaly vhodné strategie jejich ochrany, včetně případné „observatoře pro lesní bohatství“; dále vybízí členské státy, aby v rámci svých národních politik podporovaly rovný veřejný přístup k lesům a přírodním oblastem, uznaly, že právo na veřejný přístup k lesům a přírodním oblastem (allemansrätten), které je praktikováno v některých členských státech, přináší mnohé benefity ve smyslu demokratického přístupu za účelem rekreace, návštěvy zajímavých ekosystémů a úcty k národnímu přírodnímu bohatství;

45.  za účelem dosažení cílů strategie EU 2020 s ohledem na národní akční plány v oblasti lesnictví požaduje, aby každý členský stát a region vypracoval lesní strategii, jejíž součástí by bylo opětovné zalesňování říčních břehů, zachycování dešťové vody, zemědělská činnost a výsledky výzkumu za účelem výběru tradičních odrůd rostlin a stromů a druhů nejlépe přizpůsobených suchu;

Výzkum v oblasti lesů

46.  zdůrazňuje, že ačkoli Evropa nesporně disponuje know-how v oblasti lesnictví, které pramení z dlouhodobých tradičních lesnických postupů, je nutné zvýšit finanční zdroje na výzkum dopadů změny klimatu na lesy; zastává názor, že vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska je časový horizont a rozsah ohrožení lesů v různých oblastech nejasný, je nezbytné vyčlenit finanční prostředky na výzkum v oblasti klimatu v závislosti na konkrétních potřebách a řešeních pro různé bioklimatické zóny a rozšířit tak příslušné poznatky;

47.  žádá členské státy, aby vypracovaly společné dlouhodobé výzkumné programy s cílem rozšířit znalosti o dopadech a o zranitelnosti a podpořit adaptační opatření v oblasti lesního hospodářství; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění projektů týkajících se znalosti lesních ekosystémů a jejich schopnosti přizpůsobit se následkům změny klimatu do víceletého rámce pro výzkum a technologických rozvoj;

48.  vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán na ochranu lesů Evropské unie s cílem předvídat negativní dopady šíření hmyzu a chorob v důsledku změn klimatu;

49.  vyzývá členské státy, aby urychlily výzkum v oblasti změny klimatu a jeho dopadů na lesy a dbaly o vytváření širokého povědomí o nejrůznějších přínosech lesa a významu udržitelného lesního hospodářství a podporovaly odborné vzdělávání a přípravu pracovníků v lesním hospodářství, se zvláštním zřetelem na odborné oblasti, které bude třeba rozvíjet v souvislosti se změnou klimatu (podpora rozmanitosti, předcházení vzniku škod a odstraňování následků), a napomáhaly výměně znalostí a zkušeností;

50.  domnívá se, že vzhledem k potřebě efektivního výzkumu „obranného potenciálu“ lesních ekosystémů, prognostického výzkumu a zkoumání strategií ke zmírňování dopadů změny klimatu na celé odvětví lesního hospodářství a dřevařství je zapotřebí koordinace a financování na úrovni EU;

SZP druhý pilíř

51.  zdůrazňuje, že v diskusích o budoucnosti SZP po roce 2013 by měla být zohledněna skutečnost, že lesy poskytují základní environmentální funkce a přispívají k dosažení sociálních a ekonomických cílů rozvoje venkova a národních ekonomik; vyzývá proto členské státy a regiony, aby plně spolupracovaly s lesnickými orgány a s širokou veřejností na přípravě programů venkovského rozvoje v zájmu zajištění vzájemné soudržnosti politik EU, přičemž je třeba vzít v úvahu to, že lesy mohou být v některých případech nezávislým sektorem venkovské ekonomiky;

52.  připomíná, že lesy hrají klíčovou úlohu při poskytování socioekonomických a environmentálních veřejných statků pro blaho společnosti a pro rozvoj, zejména ve venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby formulovala politický přístup, který tuto úlohu lesů uzná, přičemž ovšem bude respektovat vlastnická práva jejich majitelů;

53.  vítá, že nejnovější sdělení Komise o reformě SZP(19) uznává významnou úlohu, již hrají zemědělci jakožto nezastupitelní aktéři prevence požárů, správci lesních ekosystémů, kteří je chrání před hrozbami biologické rozmanitosti, např. škůdci, a zejména územní opory, neboť zachování jejich zdrojů obživy je nejúčinnějším způsobem, jak odvrátit odliv obyvatelstva;

54.  trvá na tom, že venkovští výrobci, skupiny výrobců a veřejné orgány by měli mít možnost využívat opatření v oblasti lesnictví v rámci druhého pilíře SZP; domnívá se, že EU by měla nadále poskytovat pomoc na zalesňování prováděné v rámci národních programů rozvoje venkova, přičemž by měla zajistit, aby tyto iniciativy nenarušovaly trh a aby se při zalesňování používal místně dostupný materiál odolný proti škůdcům a ohni a aby zalesňování přispívalo k zachování biologické rozmanitosti; dále zdůrazňuje, že při zalesňování je třeba dávat přednost druhům stromů, které výrazně zlepšují kvalitu půdy a biologickou rozmanitost, přičemž je ovšem nutné respektovat charakteristické rysy daného místa, místní druhy a nutnost vysazovat smíšené porosty;

55.  upozorňuje, stejně jako to učinila Rada ve svých závěrech z 11. června 2010, na skutečnost, že závažné problémy mohou vyvstat následkem opuštění lesa, a to z toho důvodu, že by takový les mohl ztratit schopnost nadále plnit své funkce;

56.  považuje za nezbytné podněcovat a podporovat zřizování sdružení výrobců a orgánů působících v oblasti lesního hospodářství, které praktikují ULH, zejména v oblastech, pro něž jsou typické malé lesy, neboť tím se pomůže dosáhnout rovnováhy v nabídce mnoha produktů a služeb, které lesy mohou poskytovat; soudí, že tato sdružení a orgány by měly posilovat vyjednávací pozici výrobců v dodavatelském řetězci dřeva, měly by pomáhat zajišťovat a přímo vytvářet rovné podmínky a současně přispívat k řešení problémů spojených s hospodářskou krizí, mezinárodní soutěží a změnou klimatu a k boji proti nezákonné těžbě dřeva;

57.  trvá na tom, že pomoc poskytovaná veřejným a soukromým subjektům, které chrání biologickou rozmanitost lesů, přírodních stanovišť a ekosystémových služeb, se musí zvýšit a musí zahrnovat dobrovolné metody a oblasti ochrany spojující oblasti Natura 2000, neboť biologická rozmanitost má zásadní význam pro zachování, rozvoj a adaptaci zemědělství;

58.  požaduje, aby byl systém odměn založený na fakturách nahrazen systémem standardních nákladů nebo systémem nákladů podle oblastí;

59.  vyzývá k vytvoření normy pro osvědčené lesnické postupy, jež budou používány jako základ pro podporu veškerých opatření v rámci politiky týkající se lesů;

60.  vyzývá k povinnému začlenění lesnicko-environmentálních opatření a opatření v rámci sítě Natura 2000 do programů rozvoje venkova a k plošné podpoře sítě Natura 2000 na základě přímých plateb;

61.  vyzývá k tomu, aby do SZP bylo začleněno nové opatření „ochrana in situ a ex situ lesního genetického materiálu z identifikovaného zdroje“;

62.  důrazně odmítá uplatňování práv duševního vlastnictví na lesní genetické zdroje;

63.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily dlouhodobé výhledy lesnictví a projektů na ochranu lesů ve veškerém financování EU;

Civilní ochrana a prevence požárů

64.  je přesvědčen, že prevence lesních požárů je mnohem hospodárnější než boj s nimi;

65.  upozorňuje na to, že je třeba okamžitě provést doporučení týkající se prevence přírodních či lidmi způsobených katastrof, která nedávno přijal(20), zejména ta, která se týkají podpory zalesňování, v jejímž rámci jsou upřednostňovány místní druhy a smíšené lesy, a to v zájmu biologické rozmanitosti a lepší odolnosti vůči požárům, bouřím a chorobám; rovněž upozorňuje na další problémy, s nimiž se potýkají ostrovy a nejvzdálenější regiony při boji proti lesním požárům; žádá, aby se těmto regionům dostalo zvláštního zacházení prostřednictvím různých finančních nástrojů, které jsou k dispozici, mj. Fondu solidarity;

66.  domnívá se, že prevence lesních požárů prostřednictvím krajinné architektury a konektivity, infrastruktury a odborné přípravy by měla být pevně zakotvena v politikách EU v oblasti ochranu lesů, adaptace a civilní ochrany;

67.  zdůrazňuje, že v suchých oblastech a regionech, kterým hrozí desertifikace, bude obnova lesních porostů s produktivními druhy ku prospěchu obyvatel a povede k jejich zapojení do úkolů ochrany a boje proti požárům;

68.  poukazuje na to, že zalesněné oblasti mají nesporný význam pro veřejnou bezpečnost, neboť chrání lidská obydlí před negativními dopady přírodních jevů;

Podávání zpráv o emisích a účetnictví

69.  domnívá se, že systém obchodování s emisemi (ETS) je ve své současné podobně neslučitelný s účetnictvím LULUCF, a to zejména kvůli rozdílu mezi ročními požadavky na shodu průmyslových zařízení v rámci ETS a dlouhodobějším časovým obdobím nezbytným k tomu, aby se mohly uskutečnit a sledovat změny v ukládání uhlíku v zemědělských podnicích, a proto by mezi těmito systémy neměla vznikat žádná vazba; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zvážila, jak nejlépe poskytnout financování na úspory uhlíku z činností LULUCF;

70.  uznává, že úvahy o začlenění LULUCF do cílů členských států v rámci rozhodnutí o „sdílení úsilí“ jsou vždy spojeny s určitými problémy; zejména vyjadřuje obavu, že rozdíly v exaktnosti účetnictví a velká přírodní variabilita by mohly ohrozit režim souladu s tímto rozhodnutím; vyzývá proto ke stanovení oddělených cílů pro oblast LULUCF;

71.  vyjadřuje svůj závazek k splnění cíle EU v oblasti obnovitelných energií do roku 2020 a klimatický cíl 2 °C; je nicméně znepokojen tím, že dosažení těchto cílů by mohlo být ohroženo krátkodobým rámcem používaným v současné metodologii výpočtu skleníkových plynů a výsledným předpokladem uhlíkové neutrality lesní biomasy; vyzývá Komisi, aby konzultovala IPCC a stanovila novou metodologii výpočtu skleníkových plynů, kontrolovala dlouhodobější horizonty a emise z biomasy pocházející z užívání půdy, změn v užívání půdy a lesního hospodářství, posuzovala přesuny uhlíku na národní úrovni a integrovala do lesnictví různé fáze (výsadba, průseky, těžba);

72.  prohlašuje, že současná kritéria pro biopaliva stanovená Komise nejsou vhodná v případě biomasy, a vyzývá ke stanovení nových právně závazných kritérií udržitelnosti biomasy pro energetické účely; prohlašuje, že Komise by měla konzultovat činnost a závěry Forest Europe za účelem stanovení kritérií pro určení faktorů, které mohou deformovat trh s obnovitelnými energiemi, neměla by vycházet z předpokladu uhlíkové neutrality, měla by se zabývat nepřímými emisemi a neměla by ohrožovat dosažení cílů EU 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a biologické rozmanitosti; konstatuje, že podrobná implementace kritérií by měla být ponechána na místní úrovni s ohledem na konkrétní podmínky daného místa;

73.  vyzývá k používání definic lesů založených na klasifikaci ekologického lesa, jako je klasifikace, již navrhla EEA v roce 2007, které by byly schopny rozlišit mezi starými lesy bohatými na uhlík, intenzivně obhospodařovanými monokulturami a ostatními typy lesů, včetně středomořských druhů keřů, podle biomů a fází posloupnosti;

74.  zdůrazňuje význam ochrany rozmanitosti lesů ve všech fázích posloupnosti v rámci EU s cílem zajistit biologickou rozmanitost lesů a v rámci lesů, neboť každá fáze posloupnosti vytváří podmínky pro fázi následující a protože bez společné ochrany všech fází bude posloupnost pozdějších fází vážně ohrožena;

Vnější rozměr

75.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na mezinárodní úrovni usilovaly o to, aby OSN stanovila novou definici lesů, která by vyjasnila definice přirozeného lesa na základě biomu a která by rozlišovala mezi nativními lesy a lesy, v nichž převládají monokultury a nepůvodní druhy; v této souvislosti konstatuje, že je-li EU největším dárcem veřejné pomoci rozvojovým zemím (lesnický sektor dostával v roce 2003 více než 600 milionů EUR), tato definice by značně zvýšila koherentnost politik a nákladovou efektivitu; lituje, že zelená kniha nehovoří o tom, jakého pokroku bylo dosaženo při koordinaci činnosti EU v Unii a mimo ni a v úsilí o globální právně závaznou dohodu v rámci Fóra OSN o lesích;

76.  upozorňuje na význam celosvětové spolupráce ve správě i výzkumu při stanovování norem, osvědčených postupů a přenosu technologií a vědeckých poznatků, zejména v souvislosti se systémem snižování emisí v důsledku odlesňování v rozvojových zemích (REDD); rovněž zdůrazňuje, že pozitivní přínos systému REDD nebude možné spravedlivě sdílet bez aktivní spolupráce a výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že program globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) má velký význam pro mapování, monitorování a záznam zalesněných území na evropské a mezinárodní úrovni a že takto shromážděné informace mohou významně přispět k jednáním o změně klimatu v rámci OSN;

o
o   o

77.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 115. (2) Úř. věst. C 56, 26.2.1999, s. 1. (3) Smlouva o poskytování služeb č. 30-CE-0227729/00-59. (4) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. (5) Přijaté texty, P7_TA(2010)0325. (6) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s.1. (7) Nabídkové řízení č. AGRI-2008-EVAL-10 // rámcová smlouva č. 30-CE-0101908/00-50, (8) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. (9) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63. (10) Úř. věst. L 140, 5. 6. 2009, s. 136. (11) Zpráva ze dne 16.9.2010. (12) Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17. (13) Úř. věst. L 328, 6. 12. 2008, s. 28. (14) AGRI-2007-G4-06. (15) ENV.B.1/ETU/2008/0049. (16) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s.23. (17) Nařízení Rady (EHS) č. 2158/92 ze dne 23. července 1992 o ochraně lesů Společenství proti požárům, (Úř. věst. L 217, 31. 7. 1992, s. 3). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus), (Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s.1). (19) Sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2010 „Budoucnost SZP po roce 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ (KOM(2010)0672). (20) Usnesení Evropského parlamentu o sdělení Komise ze dne 21. září 2010: Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (P7_TA(2010)0326).