Evropský parlament,

–  s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách konanou v září 1995 v Pekingu, deklaraci a její akční platformu přijatou v Pekingu a následné závěrečné dokumenty,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost mužů a žen,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zvláště na její články 1, 2, 3, 4, 5, 21 a 23,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Evropská rada v březnu 2011(1),

–  s ohledem na sdělení Komise o strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (KOM(2010)0491),

–  s ohledem na obsáhlou zprávu připravenou švédským předsednictvím EU v roce 2009 a nazvanou „Peking +15: Akční platforma a Evropská unie“, která vymezuje překážky, jež v současné době brání plné realizaci rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na závěry Rady z 2.–3. června 2005, v nichž byly členské státy a Komise vyzvány k posílení svých institucionálních mechanismů na prosazování rovnosti pohlaví a k vytvoření rámce pro hodnocení provádění pekingské akční platformy, aby mohl být pokrok sledován soustavněji a systematičtěji,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 15. června 1995 o čtvrté světové konferenci o ženách konané v Pekingu: „rovnoprávné postavení žen a mužů, rozvoj a mír“(2), ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na 4. světové konferenci o ženách (Peking +10)(3), a ze dne 25. února 2010 o akční platformě OSN pro rovnost mužů a žen nazvané „Peking +15“(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU(8),

–  s ohledem na průkopnickou práci Rady Evropy v souvislosti se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů, zvláště pak na deklaraci o prosazování rovnoprávnosti žen a mužů ze 119. zasedání výboru ministrů(9),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0351/2011),

A.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů neznamená jen úsilí o prosazování rovnosti pomocí konkrétních opatření na pomoc ženám nebo v některých případech méně zastoupenému pohlaví, ale že představuje i mobilizaci veškerých obecných politik a opatření ke konkrétnímu účelu dosažení rovnosti žen a mužů;

B.  vzhledem k tomu, že OSN ustanovila orgán OSN Ženy, který od 1. ledna 2011 upevňuje interinstitucionální uspořádání systému OSN na podporu rovnosti žen a mužů a emancipace žen, a to v rámci Pekingské deklarace a akční platformy(10);

C.  vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovuje zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, neboť uvádí, že EU by měla veškerou svou činností směřovat k odstranění nerovností a prosazení rovnosti mezi ženami a muži;

D.  vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů, neboť se v něm uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a že tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů;

E.  vzhledem k tomu, že v některých případech lze začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do legislativní a politické práce Parlamentu nejlépe dosáhnout pomocí konkrétně zaměřených pozměňovacích návrhů k návrhům zpráv, které se v příslušném výboru předkládají formou pozměňovacích návrhů zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, což je strategie, kterou Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví aktivně uplatňuje od roku 2009;

F.  vzhledem k tomu, že tento postup byl úspěšně použit k začlenění tohoto hlediska do nedávných zpráv ze dne 18. května 2010 o „klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010“(11) a o průběžném hodnocení sedmého rámcovému programu Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace ze dne 8. června 2011(12);

G.  vzhledem k tomu, že se členské státy podílí na všech významných mezinárodních rámcích pro rovnost mezi ženami a muži a pro ženská práva a že na úrovni EU existuje řada dokumentů, které se této politiky týkají; vzhledem k tomu, že je nutné posílit faktické odhodlání k prosazování rovnosti žen a mužů a emancipace žen, jelikož při provádění stávajících dokumentů týkajících se této politiky bylo dosaženo jen malého pokroku a na řešení genderových otázek nebyl vyčleněn dostatek rozpočtových prostředků;

H.  vzhledem k tomu, že Komise kromě své strategie týkající se rovnosti žen a mužů (2010–2015) určila hlavní akce, které mají provést jednotlivá generální ředitelství, což je znamení toho, že EU přechází na komplexnější a jednotnější přístup k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů(13);

I.  vzhledem k tomu, že se Komise v rámci Charty žen(14) zavázala k tomu, že bude po dobu svého funkčního období posilovat genderové hledisko ve všech svých politikách,

J.  vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) má za úkol vyvíjet, analyzovat, hodnotit a šířit metodické nástroje, které mají vést k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, a k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů v rámci všech orgánů a jiných subjektů Společenství(15),

K.  zhledem k tomu, že je třeba s EIGE úzce spolupracovat v souvislosti s jeho úlohou spočívající v šíření přesných metodických nástrojů a v zájmu lepšího posouzení toho, nakolik Parlament začleňuje hledisko rovnosti žen a mužů do své činnosti;

L.  vzhledem k tomu, že cílem Komise je dodržovat zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako neoddělitelnou součást své politické činnosti, a to prostřednictvím posuzování dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů a postupů hodnocení, a že za tímto účelem vypracovala „Příručku pro posuzování dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů(16)“;

M.  vzhledem k tomu, že politika začleňování hlediska rovnosti žen a mužů doplňuje, avšak nenahrazuje specifické politiky rovnosti a pozitivní opatření, která jsou součástí duálního přístupu k dosahování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů;

N.  vzhledem k tomu, že diskriminace na základě biologického či sociálního pohlaví (genderu) má negativní dopad na transsexuální osoby, a vzhledem k tomu, že politiky a činnosti Evropského parlamentu, Komise a některých členských států v oblasti rovnosti žen a mužů zahrnují v rostoucí míře problematiku genderové identity;

O.  vzhledem k tomu, že většina parlamentních výborů všeobecně přikládá velký význam začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (např. v rámci své legislativní činnosti, svých oficiálních vztahů s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví, při sestavování plánů činnosti na podporu rovného zacházení apod.), zatímco omezený počet výborů se o tuto otázku zajímá pouze výjimečně nebo se o ni nezajímá vůbec;

1.  zavazuje se k tomu, že bude pravidelně přijímat a vykonávat politický plán začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu, jehož celkovým cílem je prosazovat rovnost mezi ženami a muži prostřednictvím skutečného a efektivního genderového hlediska do všech politik a činností, aby bylo možné posoudit různý vliv opatření na ženy a muže, koordinovat existující iniciativy a určit cíle a priority, stejně tak jako i prostředky pro jejich dosažení;

2.  potvrzuje, že hlavní cíl plánu politiky EP v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro nadcházející tříleté období by měl spočívat v zabezpečení důslednějšího a účinnějšího uplatňování tohoto hlediska ve všech činnostech Parlamentu, a to na základě priorit, kterými jsou:

3.  vyzývá příslušný výbor, aby ověřil, jak lze nejlépe začlenit do jednacího řádu postup, kterým Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví přijímá pozměňovací návrhy k jednotlivým zprávám zdůrazňujícím důsledky určité politické oblasti z hlediska rovnosti žen a mužů v souladu s lhůtami a postupy stanovenými výborem;

4.  vyzývá parlamentní výbory odpovědné za víceletý finanční rámec a strukturální fondy, aby před přijetím víceletého finančního rámce posoudily dopad navržených rozpočtových priorit, zdrojů příjmů a správních nástrojů na rovnost žen a mužů, aby se zajistilo, že víceletý finanční rámec na období po roce 2013 bude začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů, a že v základních nařízeních všech finančních programů EU budou stanoveny cíle zaměřené na rovnost pohlaví a že na dosažení těchto cílů budou vyčleněny zvláštní finanční prostředky;

5.  blahopřeje parlamentní síti pro gender mainstreaming a parlamentním výborům, které zavedly tento přístup do svých činností, a žádá ostatní výbory, aby se zavázaly k plnění strategie začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby ji ve své činnosti skutečně prováděly;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby parlamentní výbory měly k dispozici vhodné nástroje k získání kvalitních informací o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jako jsou ukazatele, údaje a statistiky zpracované podle pohlaví, a aby byly rozpočtové prostředky rozdělovány z hlediska rovnosti žen a mužů, a výbory tak byly motivovány k tomu, aby využívaly interní (sekretariát příslušného výboru, tematické oddělení, knihovnu atd.) i externí odborné znalosti v rámci jiných místních, regionálních, národních a nadnárodních institucí ve veřejném i soukromém sektoru, malých, středních a velkých podniků a univerzit, které působí v oblasti rovnosti žen a mužů;

7.  vítá konkrétní iniciativy v této oblasti, které vyvinulo několik parlamentních výborů, včetně zprávy z vlastního podnětu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, kterou vypracoval Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, a veřejného slyšení o úloze žen v trvale udržitelném rozvoji rybolovných oblastí, jež uspořádal Výbor pro rybolov;

8.  na základě dotazníku zaslaného předsedům a místopředsedům zodpovědným za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v parlamentních výborech dospěl k závěru, že práce parlamentních výborů je v této oblasti velmi různorodá a dobrovolná, přičemž v některých oblastech je hledisko pohlaví předmětem intenzivního zájmu, v jiných se v tomto směru vyvíjí jen nepatrná činnost, a někde se dokonce na tomto poli nevyvíjí činnost vůbec žádná;

9.  vítá práci meziparlamentních delegací a volebních pozorovatelských misí a jejich snahu zabývat se v rámci svých vztahů s parlamenty třetích zemí otázkami spojených s rovností žen a mužů a emancipací žen prostřednictvím systematičtějšího monitorování a řešení otázek, jakými jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů a úmrtnost rodiček, dále také užší spoluprací s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví při organizování společných schůzí a výměně informací týkajících se těchto oblastí;

10.  žádá Komisi, aby při plánování a uskutečňování veškerých politik řešila otázky nerovnosti žen a mužů konzistentnějším a systematičtějším způsobem a aby tyto otázky považovala za prioritní; trvá na tom, že má-li být dosaženo rovnosti mezi pohlavími, je třeba více zapracovat na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik;

11.  znovu opakuje, že je nezbytné soustředit se na genderové vztahy mezi ženami a muži, jež vytvářejí a utužují nerovnosti mezi nimi;

12.  zastává názor, že činnost Parlamentu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů by měla rovněž zahrnovat problematiku genderové identity a že by se mělo posoudit, jaký dopad mají politiky a činnosti na transsexuální osoby; vyzývá Komisi, aby genderovou identitu zohledňovala ve všech činnostech a politikách v oblasti rovnosti žen a mužů;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Radě Evropy.

(1) Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011. (2) Úř. věst. C 166, 3.7.1995, s. 92. (3) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 247. (4) Úř. věst. C 348 E, 21. 12. 2010, s. 11. (5) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384. (6) Úř. věst. C 244 E, 18.10.07, s. 225. (7) Úř. věst. C 184 E, 8.7.10, s. 18. (8) Úř. věst. C 212 E, 5.8.10, s. 32. (9) 119. zasedání výboru ministrů v Madridu, 12. května 2009. (10) Usnesení Valného shromáždění OSN 64/289 o systémové soudržnosti z 21. července 2010. (11) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 8. (12) Texty přijaté, P7_TA(2011)0256. (13) Pracovní dokument Komise na téma „Akce pro zavedení strategie pro rovnost mezi ženami a muži 2010–2015“(SEK(2010)1079/2). (14) Sdělení o „Posíleném závazku pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (KOM(2010)0078). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 9. (16) http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=4028&langId=en.