Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. listopadu 2011 o boji proti nelegálnímu rybolovu na celosvětové úrovni – úloha EU (2010/2210(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,
– s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti a Deklaraci o životním prostředí a rozvoji z Ria přijatou na Konferenci Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji v červnu 1992,
– s ohledem na dohodu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) k podpoře dodržování mezinárodních ochranných a řídících opatření rybářskými plavidly na volném moři přijatou na dvacáté sedmé konferenci FAO v listopadu 1993 („dohoda o dodržování opatření“),
– s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 („dohoda OSN z roku 1995 o populacích ryb“ – UNFSA ze srpna 1995),
– s ohledem na Kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý FAO na konferenci v říjnu 1995,
– s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí přijatou v červnu 1998 („Aarhuská úmluva“),
– s ohledem na Mezinárodní akční plán FAO pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, který Rada FAO schválila v červnu 2001,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán Společenství pro vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu“ z května 2002 (KOM(2002)0180),
– s ohledem na prohlášení přijaté na světovém summitu o udržitelném rozvoji, který se konal ve dnech 26. srpna až 4. září 2002 v Johannesburgu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o provádění akčního plánu EU proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu(1),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu („nařízení o rybolovu NNN“)(2), nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 týkající se oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství („nařízení o oprávněních k rybolovu“)(3) a nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky („nařízení o kontrole“)(4),
– s ohledem na dohodu FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu přijatou na třicáté šesté konferenci FAO, která se konala v Římě v listopadu 2009,
– s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) z roku 2011 o nadnárodním organizovaném zločinu v odvětví rybolovu,
– s ohledem na referenční zprávu Společného výzkumného střediska Evropské komise nazvanou „Deterring Illegal Activities in the Fisheries Sector – Genetics, Genomics, Chemistry and Forensics to Fight IUU Fishing and in Support of Fish Product Traceability“(Odrazování od protiprávních činností v odvětví rybolovu - genetika, genomika, chemie a forenzní vědy pro boj proti rybolovu NNN a na podporu sledovatelnosti produktů rybolovu), zveřejněnou v roce 2011,
– s ohledem na nadcházející konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (UNCSD), která se bude konat v červnu 2012 v Brazílii,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0362/2011),
A. vzhledem k tomu, že 71 % planety Země pokrývají oceány, které akumulují 16krát více oxidu uhličitého než pevninská část světa a hrají zásadní roli v oblasti klimatu a v souvislosti se systémy podílejícími se na podpoře života na celé planetě, přičemž poskytují potravu, živobytí, energii a dopravní trasy pro významnou část obyvatelstva;
B. vzhledem k tomu, že je doloženo, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný (NNN) rybolov představuje ročně množství mezi 11 a 26 miliony tun a odpovídá přinejmenším 15 % světových úlovků, což znemožňuje řízení využívání světových mořských zdrojů, které by bylo udržitelné z hlediska hospodářského, sociálního a z hlediska životního prostředí;
C. vzhledem k tomu, že dohoda přijatá na desáté konferenci stran Úmluvy o biologické rozmanitosti konané v říjnu 2010 v Nagoji stanovila mezinárodní závazek zastavit ztrátu biologické rozmanitosti nejméně o jednu polovinu do roku 2020;
D. vzhledem k tomu, že světové oceány tvoří 90 % stanovišť potřebných pro život na Zemi;
E. vzhledem k tomu, že dvě třetiny světových oceánů nepodléhají jurisdikci států, přičemž chybí soudržné politiky, které by mezinárodní vody (volná moře) regulovaly, a současná nekonsistentní právní úprava vychází především ze zásad svobody volného moře ze 17. století a opomíjí mnohé environmentální zásady, které již dlouho platí pro půdu a atmosféru;
F. vzhledem k tomu, že jedním z cílů vymezených dohodou FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu je odstranění přístavů „cizí vlajky“, které slouží jako bezpečná útočiště pro plavidla provádějící rybolov NNN a které lze považovat za vstupní bod obchodu s nezákonnými úlovky;
G. vzhledem k tomu, že nový kontrolní balíček EU, sestávající z nařízení o rybolovu NNN, nařízení o kontrole a nařízení o oprávněních k rybolovu, představuje soudržný soubor nástrojů boje proti tomuto pustošení oceánů, neboť specifikuje příslušné povinnosti státu vlajky, přímořského státu, přístavního státu a státu trhu, které se mají dodržovat jak v členských státech EU, tak i ve třetích zemích;
H. vzhledem k tomu, že EU je jedním z největších dovozců produktů rybolovu a jednou z nejvýznamnějších rybolovných velmocí, a nese proto důležitou odpovědnost, pokud jde o plnění klíčové úlohy při mobilizaci mezinárodního společenství k boji proti rybolovu NNN;
1. domnívá se, že rybolov NNN představuje jednu z nejvážnějších hrozeb, kterým je biologická rozmanitost světových oceánů vystavena;
2. vzhledem k tomu, že rybolov NNN představuje obrovský celosvětový environmentální a hospodářský problém, který ohrožuje úsilí v oblasti řízení rybolovu, vystavuje v riziko udržitelnost rybích populací a zabezpečení potravin a narušují trh, přičemž má nevyčíslitelný sociální a hospodářský dopad na společnost jako celek, včetně rozvojových zemí;
3. vzhledem k tomu, že rybolov NNN a příbuzné obchodní činnosti vytváří nekalou konkurenci pro rybáře a i další subjekty, jež své aktivity provozují v souladu s právními předpisy, a jsou zdrojem hospodářských potíží rybářských komunit, spotřebitelů a celého odvětví;
4. zdůrazňuje vedoucí úlohu na celosvětové úrovni, kterou EU získala s novým kontrolním balíčkem, jež sestává z nařízení o rybolovu NNN, nařízení o kontrole a nařízení o oprávněních k rybolovu; domnívá se, že tento balíček představuje soudržný soubor nástrojů boje proti pustošení oceánů, neboť specifikuje příslušné povinnosti státu vlajky, přímořského státu, přístavního státu a státu trhu, které se mají dodržovat jak v členských státech EU, tak i ve třetích zemích, a specifikuje i závazky vztahující se na jejich státní příslušníky; naléhavě žádá přísné uplatňování těchto nástrojů;
5. zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci mezi Komisí, Agenturou Společenství pro kontrolu rybolovu a členskými státy, aby se zlepšily sběr informací a jejich výměna a podpořilo se důsledné a transparentní uplatňování právních předpisů Unie týkajících se rybolovu;
6. domnívá se, že odpovědnost za zajištění toho, aby plavidla byla ve shodě s příslušnými pravidly platnými v oblasti řízení a v dalších oblastech, za shromažďování a hlášení údajů o odlovech a intenzitě rybolovu a za zajištění sledovatelnosti, a to i prostřednictvím osvědčení o úlovku, musí mít i nadále stát vlajky, protože přenesením této odpovědnosti na jiný stát by byl oslaben boj proti rybolovu NNN;
7. trvá na tom, že Komisi a kontrolním orgánům v členských státech je třeba poskytovat dostatečné zdroje (lidské, finanční, technologické), které jim umožní provést tato nařízení v plném rozsahu;
8. zdůrazňuje, že je v zájmu důvěryhodnosti EU nutné, aby Komise a členské státy určily a penalizovaly subjekty EU, které porušují právní předpisy EU, a v této souvislosti se domnívá, že ještě zbývá dlouhá cesta, než bude EU v rámci boje proti rybolovu NNN, k němuž dochází na jejím vlastním území nebo prostřednictvím subjektů EU na jiných územích, úspěšná;
9. vyzývá členské státy a Komisi, aby zabezpečily potírání nezákonného rybolovu jak na moři, tak i ve vnitrozemských vodách, a zdůrazňuje, že je nezbytné přezkoumat dostatečnost kontrolních mechanismů a jejich uplatňování v praxi;
10. vyzývá k tomu, aby byla revize společné rybářské politiky využita k zajištění pobídek podporujících zákonný rybolov, který je v zájmu ryb, životního prostředí, spotřebitelů a producentů v EU;
11. vyzývá Komisi k tomu, aby do konce roku 2012 posoudila, zda je rekreační rybolov v EU provozován v takovém rozsahu, kdy může být skutečně označen za rybolov NNN;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s cílem vytvořit „evropskou pobřežní stráž“, aby se tak posílila kapacita, pokud jde o společné monitorování a inspekci, a bojovalo se účinným způsobem se stávajícími či budoucími hrozbami na moři, jako je terorismus, pirátství, rybolov NNN, pašování nebo znečišťování moří;
13. vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o podporu výměny informací s cílem zavést integrovaný námořní dozor, zejména pak výměnu informací zaměřenou na harmonizaci služeb jednotlivých pobřežních stráží na evropské úrovni;
14. je přesvědčen, že cíle EU v oblasti boje proti rybolovu NNN musí mít s ohledem na jejich prosazování podporu ve formě nezbytných zdrojů, zejména pak finančních, přičemž členským státům musí být poskytnuty dostatečné zdroje pro provádění platných nařízení; zdůrazňuje zároveň, že případné zavedení nových metod v budoucnu (např. elektronické systémy sledování atd.) musí zajistit, aby byly v rozpočtu EU dostupné finanční zdroje potřebné na jejich provádění;
15. vyzývá Komisi, aby zveřejňovala každoroční hodnocení výsledků členských států při provádění pravidel společné rybářské politiky, v nichž jsou stanoveny případné slabiny, které je třeba odstranit, a aby k zajištění jejich plného dodržování využila veškeré dostupné prostředky, včetně označení členských států, které neplní své povinnosti, s cílem vytvořit spolehlivý a transparentní kontrolní režim;
16. vítá rozhodnutí Komise zavést oprávnění k rybolovu založená na bodovém systému jako další nástroj, pomocí něhož budou členské státy schopny odhalit nesrovnalosti v kterékoli fázi prodejního řetězce a uložit tvrdé sankce v případě porušení;
17. domnívá se, že vzhledem k vysoké mobilitě rybích populací, rybářského loďstva a kapitálu pro financování loďstev a k celosvětové povaze trhů s rybami, je možné rybolov NNN účinně potírat pouze na základě mezinárodní spolupráce, a to jak v rámci dvoustranných, tak i vícestranných vztahů, a prostřednictvím výměny přesných a včasných informací ohledně rybářských lodí, jejich činností a úlovků a dalších relevantních záležitostí;
18. vyzývá rozhodně EU, aby zásadně trvala na tom, aby třetí země účinně potíraly rybolov NNN, a to včetně podporou podpisu, ratifikace a provádění dohody FAO o opatřeních přijímaných přístavními státy, dohody OSN o rybích populacích, dohody FAO o dodržování opatření a Úmluvy OSN o mořském právu a různých systémů dokumentace úlovků, které již schválily regionální správní organizace pro rybolov (RFMO) v souvislosti s obchodními dohodami, dohodách o partnerství v oblasti rybolovu a v rámci rozvojové politiky EU;
19. trvá na tom, že je nutné zajistit, aby všechny třetí země, s nimiž EU uzavřela dohody o partnerství v odvětví rybolovu, uplatňovaly pravidla Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se základních pracovních práv, zejména v souvislosti se sociálním dumpingem jako důsledkem rybolovu NNN;
20. zdůrazňuje, že dřívější omezení monitorování a kontroly rybářských činností a dohledu nad nimi byla díky technologickému pokroku z velké části odstraněna, a to včetně vývoje v oblasti vesmírných a satelitních technologií, a že klíč k úspěšnému boji s rybolovem NNN mají v současné době v rukou především samotné vlády a rozhodující je jejich politická vůle účinně a rozhodně postupovat;
21. vyzývá členské státy, aby se zabývaly plavidly, vlastníky, firmami, společnostmi či jednotlivci zapojenými do rybolovu NNN a činností s ním souvisejících a aby je soudně stíhaly, a to i pokud jde o směšování úlovků rybolovu NNN a legálních úlovků, jako by tomu bylo v případě ostatních trestných činů v oblasti životního prostředí či hospodářství, přičemž by měly být požadovány tvrdé tresty a to i případné trvalé odebrání povolení či zamezení přístupu do přístavních zařízení v případech závažných či opakovaných trestných činů;
22. vyslovuje politování nad skutečností, že dotace EU byly přiděleny plavidlům, která byla v minulosti přistižena při nezákonném rybolovu;
23. vyzývá Komisi, aby upravila požadavky vztahující se na všechny druhy finanční pomoci tak, aby bylo možné ukládat majitelům plavidel, kteří s nimi prokazatelně provozovali nezákonný rybolov, finanční sankce a zamezit jim v přístupu k možnostem financování;
24. naléhavě vyzývá Komisi, aby neposkytovala podporu z Evropského rybářského fondu žádnému z plavidel, které se účastní nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;
25. zdůrazňuje, že s ohledem na dosažení udržitelného využívání mořských zdrojů je nutné zajistit, aby rybářský průmysl nesl větší odpovědnost; domnívá se, že zásadní význam má zlepšení transparentnosti všech aspektů rybářského průmyslu a jeho činností, včetně ujednání mezinárodních kritérií, která by umožnila stanovit skutečné vlastníky plavidel a jejich rybolovná práva, a podmínek jejich zveřejnění, jakož i zlepšení monitorování rybářských plavidel v mezinárodních vodách;
26. domnívá se, že Evropská unie by měla jít příkladem a přijmout a prosazovat politiku transparentnosti při přijímání rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v mezinárodních orgánech a ve třetích zemích, s nimiž EU v oblasti rybolovu navázala vztahy;
27. domnívá se, že rybolov, při němž jsou dodržována opatření přijatá na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni a který je založen na odpovědném a udržitelném využívání zdrojů, podporuje hospodářský růst a tvorbu pracovních míst jak v samotné EU, tak v rozvojových zemích, zatímco nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov (NNN) má dramatický vliv na hospodářskou a sociální úroveň i na úroveň životního prostředí a jeho důsledky jsou negativní zejména pro rozvojové země, neboť poškozuje uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí, zejména cílů 1, 7 a 8;
28. zdůrazňuje přeshraniční povahu rybolovných činností a nezbytnost spolupracovat při potírání rybolovu NNN na dvoustranné i mnohostranné úrovni, aby opatření pro boj proti rybolovu NNN uplatňovaly všechny subjekty transparentním, nediskriminačním a spravedlivým způsobem a aby zároveň braly v úvahu finanční, technické a lidské kapacity rozvojových zemí, zejména u malých ostrovních států;
29. žádá Komisi, aby zajistila konzistentnost svých politik tak, aby vedle problematiky ochrany životního prostředí a obchodní problematiky nedílnou součástí politiky EU, jejímž cílem je bojovat proti rybolovu NNN, byla rozvojová politika, která bojuje proti chudobě;
30. zdůrazňuje přímou souvislost mezi rybolovem NNN a úrovní veřejné správy v daném státě a žádá, aby jakákoli opatření vnější pomoci provázela pevná politická vůle přijímajícího státu zakázat rybolov NNN ve svých vodách a z obecnějšího hlediska zlepšit řízení v odvětví rybolovu;
31. vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily své programy finanční, technologické a technické podpory, včetně programu oficiální rozvojové pomoci a dohod o partnerství v oblasti rybolovu, o programy sledování, kontroly a dozoru ve vodách rozvojových zemí, přičemž je třeba upřednostnit regionální, nikoli dvoustranné programy; vybízí dále k větší koordinaci při financování těchto programů mezi všemi evropskými i ostatními dárci;
32. dále se domnívá, že by EU měla aktivně využívat spolupráci v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu k účinnějšímu boji proti rybolovu NNN;
33. žádá Komisi, aby v nezbytné míře zvýšila finanční prostředky ve prospěch odvětví rybolovu v dohodách, které uzavírá s rozvojovými zeměmi, aby tyto země mohly upevnit své institucionální, lidské a technické kapacity s cílem bojovat proti rybolovu NNN, a tak lépe dodržovaly opatření světových a regionálních organizací pro řízení rybolovu a evropské právní předpisy;
34. zdůrazňuje, že je nezbytné zapojit občanskou společnost a přenést odpovědnost na podniky v odvětví rybolovu, aby dbaly na dodržování legálních metod rybolovu a aby spolupracovaly s příslušnými orgány při boji proti rybolovu NNN v rámci sociální odpovědnosti podniků a jejich odpovědnosti za životní prostředí.
35. žádá Komisi, aby zvážila možnost přidat dohodu FAO o opatřeních přijímaných přístavními státy, dohodu OSN o populacích ryb a dohodu FAO o dodržování opatření na seznam nástrojů, které musí země zavést, aby se staly způsobilými pro všeobecný systém preferencí plus, který prochází v současnosti revizí; žádá o zrušení vývozních licencí pro všechny státy, které uvádějí na trh výrobky pocházející z rybolovu NNN; domnívá se, že by EU měla s těmito státy navázat spolupráci, která by přinesla zákaz uvádění takovýchto výrobků na trh
36. připomíná, že pokud jde o obchod podléhající pravidlům WTO, otázka rybolovu NNN je úzce spjata s otázkou dohod o hospodářském partnerství; poukazuje na problém týkající se výjimky z pravidel původu u některých zpracovaných produktů rybolovu, zejména v případě Papuy-Nové Guiney, která brání dohledatelnosti původu těchto produktů, a umožňuje tak provádění rybolovu NNN ;
37. domnívá se, že v rámci regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO) by EU měla sledovat následující cíle:
–
vytvořit v působnosti organizací RFMO registry rybářských plavidel, včetně podpůrných plavidel, která jsou oprávněna provádět rybolov, pro všechny oblasti rybolovu, které spadají do oblasti působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu, a rovněž vytvoření seznamů lodí, jež jsou identifikovány jako plavidla provádějící rybolov NNN (černých listin), přičemž tyto seznamy by měly být často aktualizovány, široce zveřejňovány a koordinovány mezi jednotlivými organizacemi RFMO;
–
posílit výbory pro dodržování závazků působících v organizacích RMFO, aby mohly zkoumat výsledky smluvních stran a v případě potřeby ukládat účinné sankce;
–
rozšířit seznam stanovených opatření, která mají přijmout smluvní strany, jako je stát vlajky, přístavní stát, pobřežní stát, stát trhu a stát, kde se nachází skutečný vlastník plavidla, v rámci jednotlivých organizací RMFO;
–
vytvořit příslušné programy inspekcí na moři a programy pozorování;
–
zakázat překládky na moři;
–
rozvíjet systémy dokumentace úlovků počínaje nejvýznamnějšími druhy v každé organizaci RFMO;
–
povinnost používat elektronické nástroje, včetně systému satelitního sledování plavidel (VMS), elektronické lodní deníky a popřípadě další zařízení umožňujících sledování;
–
provádět povinná a pravidelná hodnocení výkonu jednotlivých organizací RFMO, s požadavkem, aby jednaly v souladu s doporučeními;
–
zavést prohlášení o finančních zájmech v oblasti rybolovu pro vedoucí delegací jednajících s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (RFMO) v případě, že by mohlo dojít ke střetu zájmů;
38. požaduje urychlené rozšíření sítě organizací RFMO tak, aby byl pokryt veškerý rybolov na volném moři a všechny oblasti volného moře, a to buď zřízením nových RFMO, nebo rozšířením mandátu stávajících organizací; domnívá se, že vzhledem ke globální povaze rybolovu NNN je nutné podstatně zlepšit spolupráci mezi organizacemi RFMO, pokud jde o výměnu informací, sankce uplatňované vůči lodím a smluvním stranám;
39. je přesvědčen o tom, že právo na rybolov na volném moři musí být v míře, kterou připouští mezinárodní právo, podmíněno tím, že daný stát respektuje příslušné mezinárodní orgány a v plném rozsahu uplatňuje veškerá opatření, která tyto orgány v oblasti řízení přijmou;
40. konstatuje, že FAO je primárním zdrojem vědeckých informací a doporučení při řešení otázek světového rybolovu a akvakultury vzhledem k tomu, že zlepšování rozvoje chovu ryb a jeho řízení je lépe provázáno s ochranou biologické rozmanitosti a ochranou životního prostředí;
41. plně podporuje současnou iniciativu FAO vytvořit celosvětovou evidenci rybářských plavidel, plavidel s chladícím zařízením a zásobovacích plavidel, která by měla být co nejdříve povinná a zahrnovat plavidla o prostornosti nad 10 GT;
42. vybízí k rychlému rozvoji systému pro posuzování výkonu státu vlajky, který v současnosti probíhá pod FAO, jenž by mohl fungovat jako nátlakové opatření vůči státům, jež neplní své mezinárodní právní závazky; naléhavě vyzývá k nalezení účinného mechanismu ukládání sankcí státům, které nezajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou nepodporovala rybolov NNN a nepodílela se na něm a aby dodržovala všechny příslušné právní předpisy; vybízí členské státy, aby v boji s nezákonným rybolovem tržní nástroje využívaly spravedlivě a transparentně, aniž by diskriminovaly ostatní státy; podporuje rozhodnutí FAO zavést mezinárodní konzultace týkající se povinností státu vlajky ohledně povinností vyplývajících z mezinárodního práva;
43. vyzývá k urychlenému přijetí opatření, která zamezí používání cizích vlajek, díky čemuž mohou rybářská plavidla beztrestně provozovat nezákonnou činnost, jíž působí velké škody na mořském ekosystému a rybích populacích, poškozují pobřežní komunity a ohrožují zajišťování potravin, zejména v rozvojových zemích, a rybářský průmysl, který postupuje v souladu se zákonem;
44. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se zájmy EU neslučovaly s těmito formami pirátského rybolovu, a vyzývá proto členské státy, aby zajistily, aby jejich státní příslušníci nepodporovali rybolov NNN ani se na něm nepodíleli;
45. podporuje úsilí Komise o vytvoření veřejného rejstříku, který by obsahoval údaje o totožnosti majitelů lodí, u nichž bylo prokázáno, že se podílí na rybolovu NNN; domnívá se, že tento rejstřík by měl být shodný s rejstříkem, který spravuje Agentura pro kontrolu rybolovu ve Vigu;
46. je toho názoru, že je třeba, aby organizace náležící k systému OSN provedla bez dalšího odkladu nezávislá hodnocení výkonu jak států vlajky, tak regionálních organizací pro řízení rybolovu;
47. je si vědom skutečnosti, že neexistuje mezinárodní spolupráce v řízení negativních vlivů lidské činnosti, jiné než rybolov, na mořské prostředí a vyzývá Komisi, aby prosazovala vytvoření celosvětového orgánu, který by tento nedostatek odstranil a fungoval by případně pod záštitou OSN;
48. zdůrazňuje, že koncept odpovědnosti státu trhu je třeba rozvíjet ve větší míře, neboť je to způsob, jak zastavit činnost trhů s produkty pocházejícími z rybolovu NNN; je přesvědčen, že EU musí bezodkladně diskutovat s ostatními velkými státy trhu, včetně, nikoli však výhradně, Spojených států, Japonska a Číny, o vzájemné spolupráci a musí co nejrychleji zavést mezinárodní právní nástroje, které by mohly zastavit, soudně stíhat a trestat obchod s rybami pocházejícími z rybolovu NNN v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a v rámci systému OSN;
49. zdůrazňuje, že zachování a rozvoj evropského odvětví rybolovu závisí z části na přísném sledování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu u produktů rybolovu, s nimiž se obchoduje na evropských a světových trzích; zdůrazňuje důležitost regionálního plánování tohoto odvětví, bezpečnosti potravin a zajištění pracovních příležitostí a zdrojů ve vodách Společenství;
50. je toho názoru, že Evropská unie má již k dispozici nástroje k potírání nezákonného rybolovu, a věří, že vzhledem k tomu, že Evropskou unii lze považovat za jeden z největších trhů s rybími produkty na světě, měl by odrazující účinek těchto nástrojů nesporné praktické dopady, budou-li použity správně; žádá proto, aby zemím či smluvním stranám, které nespolupracují s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu při zavádění těchto nástrojů, jakými jsou systémy dokumentace úlovků nebo opatření přístavních států, nebyla udělována vývozní osvědčení Evropské unie, nebo aby jim tato osvědčení byla odejmuta;
51. zdůrazňuje, že obchod je jedním z nejlepších prostředků jak bojovat proti rybolovu NNN; vyjadřuje proto znovu politování nad nedostatečnou koordinací mezi GŘ MARE a GŘ TRADE, neboť zatímco GŘ MARE si stanoví stále ambicióznější cíle s ohledem na boj proti rybolovu NNN, jediným cílem GŘ TRADE, jak se zdá, je otevírat trhy Společenství čím dál více dovozu, bez ohledu na původ dovážených produktů a bez jakýchkoli záruk kontroly, přičemž jsou udělovány celní preference a výjimky z pravidel původu, které slouží pouze k tomu, že se evropské trhy otevírají loďstvům a zemím, jež byly identifikovány jako země, které rybolov NNN přinejmenším tolerují;
52. domnívá se v této souvislosti, že trh by měl být ve stále větší míře odpovědný za svá jednání a zejména dovozci, neboť trh je pravděpodobně nejhlavnější příčinou rybolovu NNN;
53. zdůrazňuje význam práva spotřebitele na to, aby měl vždy jistotu, že zakoupený produkt byl uloven legálně;
54. vyzývá Komisi i členské státy, aby lépe informovaly spotřebitele o různých koncepcích označování, jako je např. koncepce Rady pro správu moří (Marine Stewardship Council), které umožňují transparentnost a zaručují uživateli, aby nakupoval zákonně vyložené ryby, jejichž odlov je udržitelný;
55. plně podporuje nová pravidla chování, která byla schválena během setkání výboru pro rybolov organizace FAO, jež se konalo v únoru 2011, jejichž cílem je harmonizace systému označování produktů rybolovu za účelem boje proti nelegálnímu rybolovu; je toho názoru, že k charakteristickým prvkům značení by mělo patřit také uvedení obchodního a vědeckého označení příslušných ryb, druh rybolovu a zejména označení oblasti, z níž ryby pochází;
56. vybízí Komisi, aby usilovala o rozvoj celosvětového systému dokumentace úlovků;
57. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj a využívání technik, které zajišťují plnou a účinnou sledovatelnost rybích produktů v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně družicového sledování rybářských a pomocných plavidel a elektronických značek umožňujících sledování ryb a také celosvětové databáze DNA rybích populací a dalších genetických databází určených k identifikaci rybích produktů a jejich zeměpisného původu, jak je popsáno ve zprávě Společného výzkumného střediska Evropské komise nazvané „Deterring Illegal Activities in the Fisheries Sector – Genetics, Genomics, Chemistry and Forensics to Fight IUU Fishing and in Support of Fish Product Traceability“(Odrazování od protiprávních činností v odvětví rybolovu - genetika, genomika, chemie a forenzní vědy pro boj proti rybolovu NNN a na podporu sledovatelnosti produktů rybolovu);
58. nabádá Komisi a Radu, aby navýšily zdroje vynakládané na boj proti korupci a organizovanému zločinu na všech úrovních;
59. vítá nedávnou zprávu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) o roli nadnárodního organizovaného zločinu v odvětví rybolovu, a její objasnění toho, jak organizované zločinecké skupiny rozšiřují svůj vliv v rybolovném průmyslu, což se týká i činností před rybolovem (dodávka plavidel a posádky, doplnění zásob paliva atd.) a po rybolovu (uvedení produktů na trh, přeprava);
60. je velmi znepokojen, že subjekty vykonávající rybolov NNN se dopouštějí takové trestné činnosti, jako je obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, praní špinavých peněz, korupce, nakládání s ukradeným zbožím, daňové úniky a celní delikty, které by měly být považovány za nadnárodní organizovaný zločin; zdůrazňuje, že je třeba hledat možnosti komplexnějšího a integrovanějšího přístupu k boji proti rybolovu NNN, včetně kontroly obchodu a dovozu;
61. plně podporuje doporučení obsažená ve zprávě UNODC, včetně rozšíření mezinárodní spolupráce v oblasti šetření trestné činnosti na moři, zlepšení transparentnosti vlastnictví rybářských plavidel a činností a odrazování od prodeje rybářských plavidel společnostem, které mají nevysledovatelné skutečné vlastníky;
62. konstatuje, že Úmluva OSN o nadnárodním organizovaném zločinu je jeden z dokumentů, který byl ratifikován velkým množstvím států a zavazuje smluvní strany ke vzájemné spolupráci, pokud jde o vyšetřování, stíhání a soudní postih případů nadnárodní organizované trestné činnosti, čímž vytváří součinnost v boji proti rybolovu NNN;
63. domnívá se, že rybolov NNN by se měl stát jednou z prioritních oblastí Interpolu, který poskytne zdroje a vyšetřovací pravomoci organizaci určené ke sledování a potírání nadnárodních trestních aspektů rybolovu NNN;
64. žádá Komisi, aby prozkoumala „Lacey Act“, zákon Spojených států amerických, a zvážila, zda by některé jeho prvky nebyly užitečné i v evropském kontextu, zejména odpovědnost za zákonný původ ryb, kterou tento zákon ukládá maloobchodníkům;
65. vyzývá Komisi, aby výše uvedené zásady ve vhodných případech zahrnovala do ustanovení svých dvoustranných dohod o rybolovu;
66. trvá na tom, aby Evropská unie navrhla, aby se záležitost správy mezinárodních oceánů stala prioritou na příštím světovém summitu o udržitelném rozvoji, který se uskuteční v roce 2012 v Brazílii při příležitosti 30. výročí Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;
67. uvádí, že celosvětový boj proti nezákonnému rybolovu je podmínkou udržitelného světového rozvoje, a že se proto musí stát nedílnou a výslovnou součástí dohod o partnerství v oblasti rybolovu, závazků obchodní politiky, cílů politiky rozvojové spolupráce a priorit vnější politiky Evropské unie;
68. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, národním parlamentům členských států, sekretariátům RFMO, vůči nimž je EU smluvní stranou, a výboru pro rybolov FAO.