Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o doporučení Rady o jmenování prezidenta Evropské centrální banky (10057/2011 – C7-0134/2011 – 2011/0804(NLE))

P7_TA(2011)0275 A7-0229/2011

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. května 2011 (10057/2011)(1),

–  s ohledem na čl. 283 odst. 2 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Evropská rada konzultovala s Parlamentem (C7-0134/2011),

–  s ohledem na článek 109 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0229/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada konzultovala dopisem ze dne 20. května 2011 Evropský parlament ve věci jmenování Maria Draghiho prezidentem Evropské centrální banky na osmileté funkční období začínající dne 1. listopadu 2011,

B.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté přistoupil k ověřování pověřovacích listin kandidáta, zejména s ohledem na požadavky stanovené v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“), a s ohledem na to, že Evropská centrální banka musí být zcela nezávislá v souladu s článkem 130 Smlouvy o fungování EU, a vzhledem k tomu, že při tomto posuzování obdržel výbor životopis kandidáta i jeho odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán,

C.  vzhledem k tomu, že výbor poté dne 14. června 2011 uspořádal s kandidátem dvouhodinové slyšení, na němž kandidát učinil úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru,

1.  vydává kladné stanovisko k doporučení Rady na jmenování Maria Draghiho prezidentem Evropské centrální banky;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a vládám členských států.

(1) Úř. věst., L 150, 9.6.2011, s. 8.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/031 BE/General Motors Belgium z Belgie) (KOM(2011)0212 – C7-0096/2011 – 2011/2074(BUD))

P7_TA(2011)0276 A7-0191/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0212 – C7-0096/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (dále jen „IID ze dne 17. května 2006“), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0191/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, jež mají poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich opětovném začleňování na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost EFG dočasně rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji,

D.  vzhledem k tomu, že Belgie požádala o pomoc v souvislosti s 2834 případy ztráty zaměstnání (pomoc má být zaměřena na všechny z nich) v prvotním podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel v regionu NUTS II Antverpy v Belgii,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje zkvalitněný postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o podporu z EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z fondu; doufá, že v rámci nadcházejícího přezkumu EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů;

2.  připomíná, že se orgány zavázaly zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce; vyzývá však k vyhodnocení dlouhodobé integrace těchto pracovníků na trhu práce, jíž bylo dosaženo v přímém důsledku opatření financovaných z EFG;

3.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření na restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.  konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu vyzývá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařadila také komparativní hodnocení těchto údajů;

5.  vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná že EFG byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, jimiž se nahradí převody z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;

6.  domnívá se, že otázku nadnárodních společností, jejichž restrukturalizace nebo přemístění vede k propouštění a následnému zásahu EFG, je třeba řešit při příští revizi nařízení o EFG, aniž by se tím však propuštěným pracovníkům zamezil přístup k EFG;

7.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

8.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/031 BE/General Motors Belgium z Belgie)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/470/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o změně článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu o postupu společných schůzí výborů (2010/2061(REG))

P7_TA(2011)0277 A7-0197/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedy Konference předsedů výborů ze dne 11. března 2010 a na dopis předsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ze dne 25. března 2010,

–  s ohledem na články 211 a 212 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0197/2011),

1.  se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.  upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 51 Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 a článku 50, může Konference předsedů v případě, že věci přikládá velkou důležitost, rozhodnout, že se uplatní postup společných schůzí výborů a společné hlasování. V takovém případě dotčení zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů. Dotčené výbory mohou ustavit mezivýborové pracovní skupiny s cílem připravit společné schůze a hlasování. 1.  Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s čl. 188 odst. 2, může rozhodnout, že se postup společných schůzí výborů a společné hlasování musí uplatnit, jestliže: – daná otázka spadá podle přílohy VII neoddělitelně do působnosti několika výborů a –  Konference předsedů se domnívá, že jde o záležitost zásadního významu. 2.  V takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů. Práva související se statutem příslušného výboru mohou být ve všech fázích postupu vykonávána dotčenými výbory, pouze pokud jednají společně. Dotčené výbory mohou ustavit pracovní skupiny s cílem připravit schůze a hlasování. 3.  Ve druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáváno stanovisko Rady v rámci společné schůze dotčených výborů, která se v případě, že se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení stanoviska Rady Parlamentu. Není-li dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové dotčených výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci příslušných výborů. Ve třetím čtení řádného legislativního postupu předsedové a zpravodajové dotčených výborů vykonávají funkci členů delegace ex officio v dohodovacím výboru.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o žádosti, aby byl Adrian Severin zbaven imunity (2011/2070(IMM))

P7_TA(2011)0278 A7-0242/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl pan Adrian Severin zbaven poslanecké imunity, kterou mu předalo dne 5. dubna 2011 Národní ředitelství pro boj s korupcí (Úřad prokurátora vysokého kasačního a soudního dvora Rumunska) a předloženou na plenárním zasedání dne 6. dubna 2011,

–  po vyslechnutí Adriana Severina dne 23. května 2011 v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, ze dnů 15. a 21. října 2008 a ze dne 19. března 2010(1),

–  s ohledem na ustanovení čl. 72 odst. 2 rumunské ústavy,

–  s ohledem na ustanovení článku 4 rumunského trestního zákoníku, podle nichž se rumunské trestní právo vztahuje na trestné činy, které byly spáchány mimo rumunské území, pokud je pachatelem rumunský občan, nebo pokud, není-li pachatel rumunským občanem, má pachatel trvalé bydliště na území Rumunska,

–  s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řadu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0242/2011),

A.  vzhledem k tomu, že rumunské Národní ředitelství pro boj s korupcí požádalo, aby byl poslanec Parlamentu Adrian Severin zbaven imunity, s cílem umožnit úřadu rumunského prokurátora vyšetřit tento případ a vést řízení proti Adrianu Severinovi, požádat o domovní prohlídku nebo prohlídku úřadu uvedeného poslance a kontrolu počítače či jiných elektronických médií, pokud to bude nutné, zahájit proti tomuto poslanci trestní řízení na základě pasivní korupce nebo ovlivňování nebo jakéhokoli odpovídající trestněprávní kvalifikace jeho obvinění před příslušnými trestněprávními orgány,

B.  vzhledem k tomu, že zbavení Adriana Severina imunity se týká přepokládaných trestných činů korupce podle článku 6 rumunského zákona č. 78/2000 v kombinaci s článkem 254 (korupce) a článkem 257 (ovlivňování) trestního zákoníku a čl. 81 písm. b) zákona č. 78/2000,

C.  vzhledem k tomu, že není úkolem Evropského parlamentu vyslovovat se o případné vině poslance nebo o vhodnosti jeho trestního stíhání za skutky, jež jsou mu připisovány,

D.  vzhledem k tomu, že je přesto vhodné doporučit, aby byl poslanec zbaven poslanecké imunity v případě tohoto typu,

1.  rozhodl se zbavit imunity Adriana Severina, vyjma případů, kdy může dojít k jakémukoli omezení jeho osobní svobody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným orgánům Rumunska a Adrianu Severinovi.

(1) Věc 101/63, Wagner/Fohrmann e Krier, Sb. rozh. 1964, s. 195; věc 149/85, Wybot/Faure a další, Sb. rozh. 1986, s. 2391; věc T-345/05, Mote/Parlament, Sb. rozh. 2008, s. II-2849; ve spojené věci C-200/07 a C 201/07, Marra/De Gregorio a Clemente, Sb. rozh. 2008, s. I-7929; věc T-42/06, Gollnisch/Parlament (Úř. věst. C 134, 22.5.2010, s. 29).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu (17238/2010 – C7-0031/2011 – 2010/0335(NLE))

P7_TA(2011)0279 A7-0192/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (17238/2010),

–  s ohledem na návrh protokolu kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu (17237/2010),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě článku 43 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0031/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A7-0192/2011),

1.  souhlasí s uzavřením tohoto protokolu;

2.  žádá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu závěry schůzí a činností smíšeného výboru stanoveného v článku 9 Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu (dále jen „dohoda o partnerství“) a víceletý odvětvový program, jak je uvedeno v článku 3 protokolu;

3.  žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě během posledního roku uplatňování protokolu a před zahájením jednání o obnovení dohody o partnerství předložila zprávu o jejím uplatňování;

4.  žádá Komisi o zprávu o vývoji pirátství ve výlučné ekonomické zóně Seychel v letech 2006 až 2010 a o jeho vlivu na rybolovnou činnost na Seychelách a na evropský rybolov;

5.  žádá, aby se zástupci Výboru pro rybolov Evropského parlamentu účastnili schůzí smíšeného výboru stanoveného v článku 9 dohody o partnerství, a to jako pozorovatelé;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Seychelské republiky.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov (05371/2011 – C7-0119/2011 – 2010/0355(NLE))

P7_TA(2011)0280 A7-0194/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05371/2011),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov (05370/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0119/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A7-0194/2011),

1.  schvaluje podpis protokolu;

2.  vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu závěry schůzí a činnosti smíšeného výboru podle článku 9 Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov , jakož i víceletý odvětvový program stanovený v článku 3 protokolu a odpovídající roční hodnocení; vyzývá Komisi k usnadnění účasti zástupců Parlamentu jako pozorovatelů na zasedáních smíšeného výboru podle článku 9 dohody o partnerství; vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě v posledním roce uplatňování protokolu a před zahájením jednání o jeho prodloužení úplnou zprávu o provádění tohoto protokolu, a to bez zbytečných omezení týkajících se přístupu k dokumentům;

3.  vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci svých příslušných pravomocí nadále okamžitě a v plném rozsahu podávaly Parlamentu informace ve všech fázích o protokolu a jeho obnovování podle čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Demokratické republiky Svatý Tomáš a Princův ostrov.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se rozšiřuje působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření (17403/2010 – C7-0036/2011 – 2010/0308(NLE))

P7_TA(2011)0281 A7-0198/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (17403/2010),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se rozšiřuje působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření (17405/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0036/2011),

–  s ohledem na čl. 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0198/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením Protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Andorrského knížectví.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu dohody mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví (06645/1/2010 – C7-0100/2010 – 2009/0156(NLE))

P7_TA(2011)0282 A7-0298/2010

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06645/1/2010),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví (15561/2008),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem a Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0100/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0298/2010)

1.  souhlasí s uzavřením této dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kanady.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 ke zprávě za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 (2010/2139(INI))

P7_TA(2011)0283 A7-0111/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a především na její články 174 až 178,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010: „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (KOM(2010)0110),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. března 2010 připojený ke sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvanému Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013 (SEK(2010)0360),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. října 2010 nazvaný Politika soudržnosti: Reakce na hospodářskou krizi, přezkum provedení opatření politiky soudržnosti přijatých na podporu plánu evropské hospodářské obnovy (SEK(2010)1291),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 14. listopadu 2008: Regiony 2020 − posouzení budoucích výzev pro regiony EU (SEK(2008)2868),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011: „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2011)0017),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(1),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, zejména na jeho článek 7(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 k provádění nařízení o strukturálních fondech v období 2007–2013: výsledky jednání ohledně vnitrostátních strategií a operačních programů politiky soudržnosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovace v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2010 o dosažení skutečné územní, sociální a hospodářské soudržnosti v EU – nezbytné podmínky konkurenceschopnosti na světové úrovni?(8),

–  s ohledem na informační zprávu Komise č. 1: vyčleňování ze dne 28. února 2007 (COCOF/2007/0012/00),

–  s ohledem na informační sdělení Komise „Orientační struktura národních strategických zpráv za rok 2009“ ze dne 18. května 2009 (COCOF 09/0018/01),

–  s ohledem na závěry Rady ke strategické zprávě Komise za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti, které byly přijaty na zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci, jež se konalo dne 14. června 2010,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k politice soudržnosti: strategické zprávě za rok 2010 týkající se provádění programů na období 2007–2013 z 1.–2. prosince 2010 (CdR 159/2010),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010: „Jak podněcovat účinná partnerství při řízení programů politiky soudržnosti na základě osvědčených postupů z období 2007–2013“ (ECO/258),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7–0111/2011),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, a především se má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, jako jsou venkovské oblasti, oblasti postižené průmyslovými přeměnami a regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, a vzhledem k tomu, že se musí zohlednit strategie EU 2020, aby se zajistilo, že se EU stane inteligentním, udržitelným a začleňujícím hospodářstvím,

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti hraje klíčovou úlohu na cestě k plnému dosažení cílů EU 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, na všech úrovních správy a ve všech zeměpisných oblastech,

C.  vzhledem k tomu, že strategický rozměr politiky soudržnosti zajišťující soulad s prioritami Evropské unie – zvýšení atraktivity Evropy a jejích regionů z hlediska investic a pracovních příležitostí, zlepšení znalostí a inovací v zájmu růstu a vytvoření většího počtu pracovních míst a zlepšení jejich kvality – je stanoven a podporován prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen: obecné nařízení), strategickými obecnými zásadami Společenství pro soudržnost (dále jen: strategické obecné zásady), národním strategickým referenčním rámcem (NSRR) a operačními programy (OP),

D.  vzhledem k tomu, že novým nástrojem politiky soudržnosti, který byl zaveden ve stávajícím programovém období obecným nařízením jako nástroj pro posuzování provádění strategických obecných zásad, je podávání strategických zpráv, jejichž cílem je zvyšování strategického obsahu a podpora transparentnosti a odpovědnosti v rámci politiky soudržnosti, a vzhledem k tomu, že ze získaných informací a zkušeností by měla být vyvozena ponaučení pro plánování příštího programového období,

E.  vzhledem k tomu, že lisabonské vyčleňování je proces, jímž byla z 86 dohodnutých priorit programů vytvořena podskupina jako specifické priority obsažené v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost, a vzhledem k tomu, že v případě regionů spadajících pod cíl Konvergence bylo jako vyčleněné priority stanoveno 47 prioritních témat, zatímco v případě regionů, jež spadají pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, bylo stanoveno jen 33 prioritních témat;

F.  vzhledem k tomu, že pokud jde o národní strategické zprávy za rok 2009, Komise a členské státy se dohodly na výměně informací o prioritních tématech pouze podle cíle, přičemž lhůta pro shromáždění daných údajů byla stanovena na 30. září 2009, což je v průběhu období, kdy členské stály byly nepříznivě ovlivněny hospodářskou krizí a některé z nich se na počátku programového období potýkaly s problémy, a vzhledem k tomu, že se očekává, že budoucí strategická zpráva za rok 2013 poskytne údaje s vyšší vypovídací hodnotou,

G.  vzhledem k tomu, že mezi evropskými regiony stále ještě existují obrovské hospodářské, sociální a environmentální rozdíly, jež jsou částečně přirozeným důsledkem posledních dvou rozšíření a jsou rovněž způsobeny přímými dopady celosvětové finanční a hospodářské krize, přestože se tyto rozdíly za posledních deset snížily díky aktivnímu působení politiky soudržnosti, která má zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného hospodářského růstu při současném zohlednění regionálních specifik;

H.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti tvoří klíčový prvek plánu evropské hospodářské obnovy, což dokazuje význam strukturálních fondů jako nástrojů hospodářského stimulu, především pro malé podniky, nástrojů udržitelnosti a energetické účinnosti, a vzhledem k tomu, že Komise byla požádána, aby předložila v roce 2010 zprávu o přínosu opatření přijatých v rámci evropské reakce na krizi,

1.  vítá strategickou zprávu Komise o provádění programů politiky soudržnosti spolufinancovaných ze strukturálních fondů; blahopřeje členským státům k úsilí vynaloženému za účelem přípravy jejich prvních národních strategických zpráv, jež se ukázaly jako užitečný zdroj informací o provádění;

2.  poukazuje na to, že při vypracování srovnávacích analýz by měl být brán zřetel na to, že pět členských států shromáždilo své údaje k nedávnému datu a jeden k dřívějšímu datu; domnívá se, že bude mnohem vhodnější porovnávat pokrok dosažený v jednotlivých členských státech oproti průměru EU;

3.  domnívá se, že transparentnost v přidělování finančních prostředků podporuje správné provádění a je klíčovou podmínkou k dosahování celkových cílů politiky soudržnosti, a proto je zapotřebí ji posílit ve všech fází provádění; je přesvědčen, že zveřejňování seznamu příjemců prostředků by mělo probíhat i nadále, zejména na internetu, neboť je to účinný nástroj ke zlepšení transparentnosti; je toho názoru, že vytvoření obecných zásad Společenství a zavedení strategických zpráv jako nového nástroje přispívá ke zvýšení odpovědnosti za plnění politických cílů; vyžaduje v této souvislosti pravidelnou politickou debatu za účelem zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a hodnocení účinků politiky soudržnosti;

Provádění

4.  konstatuje, že uváděný objem finančních prostředků na vybrané projekty je 93,4 miliard EUR, což v daném období představuje 27,1 % dostupných zdrojů EU, a že tato průměrná kvóta zohledňuje všechny tři cíle politiky soudržnosti a rovněž lisabonské kategorie pro vyčleňování a pokrok při provádění strategických obecných zásad Společenství; zdůrazňuje však, že se pokrok mezi členskými státy i jednotlivými tématy velmi liší, přičemž celkové kvóty výběru v případě 9 členských států dosahují 40 % a u čtyř členských států je to méně než 20 %;

5.  znovu opakuje, že oceňuje úsilí členských států vedoucí k průměrnému vyčlenění výdajů na dosažení cílů lisabonské agendy ve výši 65 % dostupných finančních prostředků v regionech spadajících pod cíl Konvergence a 82 % dostupných finančních prostředků v regionech spadajících pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, což převyšuje původně požadované úrovně; s uspokojením konstatuje, že na projekty vyčleněné na Lisabonskou strategii bylo přiděleno celkem 63 miliard EUR a že výběr těchto vyčleněných projektů probíhá stejně nebo dokonce o něco rychleji než výběr při jiných činnostech, a naléhá proto na členské státy, aby v budoucnu nadále vyčleňovaly finanční prostředky na projekty podporující strategii EU 2020;

6.  konstatuje, že míra pokroku v konkrétních tématech strategických obecných zásad Společenství je nejvyšší v případě dimenze území (30 %), nadprůměrná v rámci obecné zásady „Zlepšení znalostí a inovace pro růst“, avšak nižší než 27,1 % v případě dalších dvou ostatních obecných zásad, a dále že kvóty výběru jsou nad průměrem u projektů vyčleněných v rámci Lisabonské strategii u cílů v oblasti konvergence a regionální konkurenceschopnosti a v oblasti zaměstnanosti a  cíle evropská územní spolupráce, avšak jen 20,5 % v případě cíle evropská územní spolupráce; s politováním konstatuje, že v situaci, kdy nejsou k dispozici ukazatele pro výstupy a výsledky za všechny členské státy, se ukázalo, že má analýza výkonnosti politiky uvedená v strategické zprávě výrazné nedostatky; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila administrativní požadavky související s podáváním zpráv a  vyzývá členské státy k větší disciplíně při poskytování dat o provádění programů;

7.  vzhledem k hospodářské krizi a rostoucímu počtu nezaměstnaných vítá pokrok dosažený při realizaci projektů týkajících se pokynů „většího počtu a vyšší úrovně pracovních míst“, doporučuje však důrazně, aby Komise zavedla metody spolupráce s členskými státy, které usnadní uvolňování veškerých nezbytných finančních prostředků a jejich efektivní přidělování na dosažení konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdrojů včetně růstu podporujícího začlenění a hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti, které zajistí sociální a územní soudržnost a snížení chudoby, což jsou prioritní cíle strategie Evropa 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, usilující o stimulaci růstu a produktivity a zvýšení zaměstnanosti v Evropě;

8.  vítá skutečnost, že ESF poskytl náležitou podporu v uplatňování reforem trhu práce a prokázal, že je efektivním nástrojem, který přispívá ke změně politik v oblasti trhu práce z pasivních na aktivní a dokonce preventivně zaměřené; vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve strukturálních reformách, které ochrání trh práce před případnou budoucí krizí;

9.  vyzývá členské státy, aby pokročily v uplatňování spolufinancovaných opatření a činností, jejichž cílem je podporovat trhy práce na regionální úrovni, a to tím, že omezí segregaci na základě pohlaví a též nerovnosti, jako jsou rozdíly v odměňování a nedostatečné zastoupení na rozhodovací úrovni, že usnadní sladění pracovního a rodinného života a že podpoří přeměnu nejisté práce na práci, při níž lze uplatnit příslušná práva, neboť poměr žen, jichž se nejistá pracovní ujednání dotýkají, je značný;

10.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit infrastrukturu a služby ve znevýhodněných regionech s vysokou koncentrací obyvatel vyloučených na okraj společnosti (např. Romové) a zasadit se také o to, aby tato infrastruktura byla dostupná;

11.  zdůrazňuje význam, který má pro zajištění územní, hospodářské a sociální soudržnosti doprava; zdůrazňuje, že investice do železničního sektoru nepostupují podle plánu a nedosahují míry pokroku, k němuž došlo v rámci silniční dopravy, v důsledku čehož nepřispívají dostatečně k dekarbonizaci dopravy; zdůrazňuje v této souvislosti, že disproporcionalita plánovaných investic do dopravy v případě různých typů dopravy má negativní dopad na vytvoření intermodálního evropského dopravních systému a konstatuje, že další zpoždění při provádění by dané nerovnosti mohlo dále zvýraznit;

12.  připomíná, že přibližně 23,7 % (82 mld. EUR) z prostředků přidělených ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti na období 2007–2013 je určeno na financování dopravy, ale jen polovina této částky bude věnována na projekty TEN-T (17 mld. EUR na prioritní síť projektu TEN-T a 27,2 mld. EUR na všeobecnou část), přičemž druhá polovina je určena na celostátní, regionální a místní projekty, které nejsou zaznamenány v mapách TEN-T; zdůrazňuje, že financování ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti poskytované na dopravu je rozděleno mezi typy dopravy a sítě způsobem, který nedostatečně zohledňuje cíle Evropské unie;

13.  pokud jde o územní spolupráci, poukazuje na trend, kterým jsou zpoždění při zahajování přeshraničních projektů a železničních projektů obecně, a upozorňuje zejména na evropskou přidanou hodnotu sítě TEN-T, která je obzvláště zjevná u přeshraničních částí projektů a jejich propojení s vnitrostátními projekty v oblasti silniční dopravy, železnic a vnitrozemské vodní dopravy;  navrhuje v této souvislosti systematizovat zavádění společných platforem týkajících se osvědčených postupů na základě sociálně-hospodářských, zeměpisných, demografických a kulturních aspektů;

14.  vítá skutečnost, že výdaje na investice do energetické účinnosti a obnovitelných energií v oblasti výstavby bydlení a projektů obytných budov pro marginalizované komunity jsou součástí programu a že tyto projekty jsou v mnoha regionech úspěšně realizovány a mělo by se v nich v budoucnosti mělo pokračovat;

15.  vyzývá k tomu, aby za účelem splnění cílů EU stanovených do roku 2020 a podpory tvorby „zelených“ pracovních míst a rozvoje ekonomiky šetrné k životnímu prostředí byly efektivněji prováděny programy zaměřené na životní prostředí, zejména v průřezových oblastech, které jsou z hlediska Evropy obzvláště přínosné, jako jsou např. boj proti změně klimatu, její zmírňování a přizpůsobení se této změně, investice do čistších a nízkouhlíkových technologií, opatření zabraňující znečištění ovzduší a vody, opatření na ochranu biologické rozmanitosti, rozšiřování železničních sítí, podpora energetické účinnosti, především ve stavebnictví, a využívání obnovitelných zdrojů energie;

16.  vyzývá k využívání náležitých finančních prostředků, které by přispěly k prevenci ekologických katastrof a/nebo k rychlé reakci na ně, a žádá členské státy, aby urychlily tempo investic do prevence, obnovy průmyslových zón a rekultivace kontaminované půdy, a to s ohledem na skutečnost, že tyto prostředky jsou čerpány v malých objemech;

17.  s politováním konstatuje zpoždění při výběru projektů ve strategických oblastech, jako je železniční doprava, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, veřejná správa a budování kapacit, a vyzývá k důkladné analýze příčin takového zpoždění, přičemž členské státy rovněž vybízí, aby zapojily své regiony do pečlivějšího sledování oblastí, na něž je zapotřebí více se zaměřit; upozorňuje na druhou stranu na vyšší míru čerpání prostředků na projekty životního prostředí v rámci programů Evropské územní spolupráce a poukazuje na zcela jasný přínos spolupráce v této oblasti; zdůrazňuje, nicméně, že je možné, že členské státy již dohnaly zpoždění v oblastech, v nichž realizace programů pokulhávala, a že skluz k tomuto okamžiku již tudíž nemusí vypovídat o celkové kvalitě programového období; v této souvislosti poukazuje na zvýšení tempa využívání finančních prostředků a plnění rozpočtu v rámci politiky soudržnosti v průběhu roku 2010, což je mimo jiné výsledkem nedávných legislativních změn a skutečnosti, že operační programy se konečně naplno rozběhly, jelikož Komise konečně schválila poslední systémy řízení a kontroly;

18.  je přesvědčen, že je potřeba urychleně přijmout opravná opatření ke zlepšení nedostatečných výsledků v některých prioritních oblastech; doporučuje vypracování hloubkové analýzy problémů při provádění v oblastech, v nichž došlo ke specifickým zpožděním při výběru projektů, a vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby více usilovaly o lepší výběr projektů u opožděných témat a urychlily provádění všech vybraných projektů, a zabránily tak riziku nesplnění dohodnutých cílů;

19.  domnívá se, že někdy je urychlený výběr a provádění projektů spolu s celkově lepším využíváním přidělených prostředků zvláště zapotřebí u činností směřujících ke zlepšení lidského kapitálu, k prosazování zdraví a prevenci onemocnění, zajišťování rovných příležitostí, podpoře trhů práce a posílení sociálního začlenění, zejména ve snaze vyrovnat se s negativními dopady hospodářské krize;

20.  zdůrazňuje skutečnost, že několik členských států potvrdilo, že kázeň zavedená při vyčleňování výdajů zlepšila kvalitu a zaměření programů; mimoto poznamenává, že členské státy jednomyslně usoudily, že zachování hlavních priorit jejich národních strategických referenčních rámců a operačních programů souvisejících s Lisabonskou strategií je nejlepším nástrojem, jak čelit krizi, a znovu potvrdily relevantnost střednědobých a dlouhodobých cílů stanovených v těchto dokumentech;

Výzvy při provádění

21.  zdůrazňuje skutečnost, že účinný výběr a provádění projektů jsou v některých oblastech ztíženy tím, že nebyly splněny určité základní předpoklady, například nejsou k dispozici jednodušší postupy při předkládání žádostí na vnitrostátní úrovni či jednoznačné vnitrostátní priority pro určité oblasti intervence, provádění právních předpisů EU je opožděné, chybí konsolidované institucionální a administrativní kapacity nebo na vnitrostátní úrovni panuje nepřiměřená byrokracie; vyzývá proto členské státy a regiony, aby usnadnily provádění politik tím, že budou řešit tyto výzvy, a zejména že změní právní rámec v oblasti státní podpory, veřejných zakázek a předpisů v oblasti životního prostředí a budou pokračovat v institucionálních reformách;

22.  s politováním připomíná, že výrazné zpoždění v provádění politik vyplývá zejména z těchto faktorů: opožděné dokončení jednání o víceletém finančním rámci a opožděné přijetí souboru právních předpisů v této politické oblasti, v důsledku čehož se zpozdilo i schvalování národních strategií a operačních programů a změny v pravidlech finanční kontroly a hodnotících kritérií uložených na vnitrostátní úrovni a došlo k překrývání s koncem období 2000–2006 a k dispozici byly omezené veřejné zdroje pro spolufinancování v členských státech;

23.  lituje skutečnosti, že ačkoli by strategická zpráva měla zdůraznit příspěvek programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů k provádění cílů politiky soudržnosti, neposkytuje komplexní údaje o situaci týkající se regionálních rozdílů do roku 2009;

Reakce na hospodářskou krizi

24.  vítá zveřejnění pracovního dokumentu útvarů Komise „Politika soudržnosti: Reakce na hospodářskou krizi“, který přezkoumává provádění opatření politiky soudržnosti, jež byla přijata na podporu plánu evropské hospodářské obnovy; zdůrazňuje, že tento přezkum čerpá především z údajů poskytnutých v národních strategických zprávách; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem zajistit, aby informace poskytované členskými státy byly přesné;

25.  poznamenává, že politika soudržnosti EU v kontextu globální finanční a hospodářské krize a stávajícího hospodářského zpomalení významně přispívá k plánu evropské hospodářské obnovy, představuje největší zdroj Společenství, pokud jde o investice do reálné ekonomiky, a prokázala, že je schopna pružně a náležitě reagovat na rychle se zhoršující socioekonomické prostředí; zdůrazňuje, že členské státy uvítaly, že bylo možné krizová opatření přizpůsobit jejich konkrétním potřebám; vyzývá nicméně k tomu, aby s cílem čelit krizovým situacím byla zavedena pružnější a méně složitá pravidla, a vybízí členské státy, aby bezodkladně využívaly veškerá opatření, která jim Komise dává k dispozici za účelem zajištění náležité a včasné reakce odpovídající konkrétním potřebám a úspěšného ukončení krize, jakož i za účelem dosažení dlouhodobého udržitelného rozvoje prostřednictvím posílení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a atraktivity evropských regionů;

26.  zdůrazňuje, že je důležité vynaložit více úsilí, aby bylo možné překonat obtíže s měřením celkového dopadu specifických opatření spojených s politikou soudržnosti v rámci plánu evropské hospodářské obnovy, a lituje, že přezkum tudíž může poskytnout pouze omezený přehled o konkrétních příkladech na vnitrostátní úrovni; vítá nicméně analýzu osvědčených postupů a první závěry předložené v této zprávě;

27.  domnívá se, že známky hospodářského oživení po krizi jsou křehké a že Evropa bude muset v následujících letech řešit své strukturální slabiny, a to také prostřednictvím zásahů v rámci politiky soudržnosti a investic záměrně směřovaných především do výzkumu a vývoje, inovací, vzdělávání a technologií, což je z hlediska konkurenceschopnosti prospěšné pro každé odvětví; zdůrazňuje proto, že je potřeba provést důkladnou analýzu dopadu opatření, jejichž cílem je vypořádat se s krizí, a že je nezbytné poskytnout dostupné strukturální fondy, které představují účinné nástroje na pomoc regionům v jejich hospodářské a sociální restrukturalizaci a při podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti a solidarity;

Vytváření synergií a zamezení odvětvovému rozptýlení zdrojů regionální politiky

28.  sdílí názor vyjádřený Radou v jejích závěrech ke strategické zprávě za rok 2010 ohledně skutečného přínosu, který by pro strukturální fondy vyplýval z jednoho strategického a uceleného přístupu; připomíná, že každý fond potřebuje svá vlastní pravidla pro úspěšné praktické zásahy v konkrétních situacích; zdůrazňuje rovněž, že v pokrizovém období je zapotřebí konsolidovat veřejné rozpočty a účinnou koordinací zvýšit součinnost i dopad všech dostupných finančních zdrojů (na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, nástrojů EIB);

29.  zdůrazňuje, že součinnost mezi strukturálními fondy a jinými nástroji odvětvových politik a mezi těmito nástroji a vnitrostátními, regionálními a místními zdroji má klíčový význam a vytváří cenné vazby, díky nimž se mohou tyto fondy a nástroje vzájemně doplňovat, je možné programy provádět udržitelnou formou a rovněž dosáhnout územní soudržnosti; uznává, že politika soudržnosti je díky ustanovením o přidělování prostředků na období 2007–2013 lépe schopná vytvářet synergie s politikami v oblasti výzkumu a inovací; podtrhuje, že strukturální fondy by mohly být využívány ke zlepšení infrastruktury výzkumu, aby dosáhl úrovně, jež je dostatečně vysoká k získání přístupu k prostředkům na něj určeným; rovněž oceňuje přínos součinnosti mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem (ESF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV); konstatuje, že zkušenosti jasně ukazují, že úspěšné působení programů financovaných z ESF je zásadní pro dosažení maximální účinnosti finančních prostředků EFRR pro opatření v hospodářské oblasti; v této souvislosti připomíná potenciál křížového financování, který dosud není zcela využit; vyzývá Komisi, aby do příští strategické zprávy začlenila zmínku o vzájemných vazbách mezi strukturálními fondy a o jejich vzájemném ovlivňování s ostatními finančními nástroji EU;

Monitorování a hodnocení

30.  zdůrazňuje, že technická podpora, monitorování a hodnocení vybízejí k tomu, abychom se poučili z politik, a spolu s účinnou finanční kontrolou budou pobídkou ke zlepšení kvality výkonu činností;

31.  vyslovuje politování nad tím, že pouze 19 členských států podalo zprávu o hlavních ukazatelích, a proto v této fázi není možné mít na úrovni EU předběžnou jasnou představu o reálném dopadu politiky; důrazně vybízí členské státy, aby v příštím kole podávání strategických zpráv v letech 2012–2013 používaly hlavní ukazatele; vyzývá Komisi, aby zasáhla a poskytla členským státům a regionům podporu, která by jim umožnila poskytovat aktuální, koherentní a úplné údaje;

32.  zdůrazňuje, že Komise musí zajistit účinné a stálé monitorovací a kontrolní systémy s cílem zlepšit správu věcí veřejných a účinnost realizačních mechanismů strukturálních fondů; vyzývá Komisi, aby posílila soudržnost a kvalitu monitorování pokroku dosaženého v členských státech tím, že v příštím programovém období zavede povinnost používat v národních strategických zprávách minimální soubor hlavních ukazatelů, který usnadní porovnávání a zaměření na výsledky, a že bude poskytovat podrobnější pokyny;

Osvědčené postupy

33.  domnívá se, že s cílem zlepšit účinnost a účelnost a vyvarovat se chyb z minulosti je nutné zdůrazňovat osvědčené postupy v provádění politiky a podporovat jejich výměnu, jakož i vzájemnou výměnu zkušeností, a současně posilovat administrativní kapacity, zejména kapacity místních a regionálních orgánů;

34.  vybízí k osvědčeným postupům týkajícím se podávání národních zpráv, jako je používání hlavních ukazatelů, nahlašování výsledků a výstupů, informování o synergiích mezi vnitrostátními politikami a politikami EU, organizování veřejných diskusí a konzultací se zúčastněnými stranami, postupování zpráv vnitrostátním parlamentům s cílem získat jejich stanovisko a zveřejňování zpráv na vládních internetových stránkách (za použití jasné a výstižné terminologie), protože tyto postupy zlepšují kvalitu procesu podávání zpráv a zvyšují mezi zúčastněnými stranami v členských státech odpovědnost; trvá na tom, že v regionech, jež se vyznačují nízkou mírou využívání či účinnosti využívání programů financování je třeba se držet osvědčených postupů;

35.  vítá skutečnost, že Komise stanoví, jak mohou vnitrostátní, regionální a místní orgány sladit operační programy s cíli strategie EU 2020 v oblasti udržitelného růstu a jak je možné zaměřit postupy v tomto programovém období na plnění cílů inteligentního růstu; vyzývá členské státy, aby konaly neprodleně, více investovaly do udržitelného rozvoje, inteligentního růstu, sociálního začleňování rovnosti mužů a žen na pracovním trhu a aby účinněji využívaly finanční prostředky; vyzývá Komisi, aby zahájila diskusi, v níž se bude hlouběji zabývat způsoby, jakými může politika soudržnosti ve stávajícím období 2007–2013 přispět k uskutečnění cílů strategie Evropa 2020;

Závěry a doporučení

36.  zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků jako inovativních prvků hospodářství, podtrhuje nutnost rozvinout tuto oblast mimo jiné uplatňováním iniciativy Small Business Act, usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování a provoznímu kapitálu a vybízet tyto podniky k účasti na inovativních projektech s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost, a tím i potenciál vyšší zaměstnanosti; zdůrazňuje, že řadu sociálních a hospodářských přínosů může mít místní a regionální spolupráce mezi veřejnými orgány, malými a středními podniky, podnikatelskými sítěmi, výzkumnými ústavy a seskupeními a účinné využívání všech stávajících zdrojů, včetně nástrojů finančního inženýrství (Jeremie), které představují možnosti posilování kapitálu malých a středních podniků; zdůrazňuje nicméně, že pro účely financování půjček je nutné zlepšit právní jistotu tak, aby zprostředkovatelé financování a veřejné rozvojové banky mohly stanovovat pro inovativní finanční nástroje takové podmínky, které budou platné celé programové období;

37.  pevně věří, že řádná správa na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a účinná spolupráce mezi různými úrovněmi správy jsou základními předpoklady pro zajištění kvalitního rozhodovacího procesu, strategického plánování, lepší schopnosti využívat prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a tím i úspěšné a účinné provádění politiky soudržnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se Smlouvou a zásadami subsidiarity a partnerství posílily a mobilizovaly systém víceúrovňové správy; zdůrazňuje význam skutečné strategie partnerství, a to vertikálně i horizontálně; doporučuje hodnotit kvalitu zapojení partnerů a současně připomíná, že partnerství může přinést zjednodušení, zejména v procesu výběru projektů; vyzývá členské státy, aby do definování investičních priorit a do rozhodovacího procesu zapojily již od počátku nadnárodní orgány, které by se společně se subjekty občanské společnosti a zástupci společenství měly podílet i na provádění programů; v této souvislosti navrhuje vytvořit v každém členském státě „Územní pakt místních a regionálních orgánů pro strategii EU 2020“;

38.  je přesvědčen, že zjednodušení ustanovení a postupů by mělo přispět k rychlému přidělování prostředků a plateb a mělo by tedy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni pokračovat a v období po roce 2013 by mělo vést ke zlepšení pravidel bez toho, aby bylo zdrojem závažných obtíží pro příjemce; domnívá se, že regionální politika by měla být lépe přizpůsobena potřebám uživatelů a že by zjednodušení mělo snížit administrativní bariéry a náklady i jiné překážky, které brání v plnění politických cílů, mělo by zabránit nejasnostem a chybným výkladům současných administrativních postupů a na druhé straně by mělo zajistit pružnější řízení projektů, synchronizované kontroly a zvýšení účinnosti této politiky; lituje, že kvůli nadbytečné byrokracii, příliš komplikovaným pravidlům, která jsou často měněna, a nedostatečně harmonizovaným postupům zůstává značný objem prostředků nevyužit; domnívá se, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením pravidel a postupů a jejich stabilitou;

39.  vyzývá členské státy a regionální orgány, aby posílily budování kapacit a omezily administrativní zátěž, a zejména aby zajistily spolufinancování projektů pomocí vnitrostátních příspěvků, případně zavedly podporu finančního inženýrství, aby se tak zvýšilo čerpání finančních prostředků a zabránilo se dalším výraznějším odkladům v investování;

40.  podporuje návrhy předkládané Komisí, jejichž cílem je podpořit využívání strukturálních fondů založené na výsledcích, a domnívá se, že podávání strategických zpráv jakožto cenný nástroj sledování pokroku při provádění vytváří základ pro nezávislé hodnocení a strategickou diskusi na úrovni EU; s cílem dosáhnout vyšší kvality strategických zpráv, které by byly založeny na srovnatelných a spolehlivých údajích, vybízí členské státy, aby při vypracovávání vnitrostátních zpráv zvolily analytičtější a strategičtější přístup s výraznějším zaměřením na cíle, výsledky a strategický rozvoj a aby podávaly úplné a přesné informace o hlavních ukazatelích a dohodnutých cílech; z tohoto důvodu zdůrazňuje, že strategická zpráva za rok 2013 by neměla být pouhou prezentací množství statistických údajů, ale měla by být zaměřena na výsledky a více se soustředit na kvalitativní analýzu účinnosti programů, výstupů, výsledků, prvotních dopadů;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou nabízí přezkum finančního výhledu na léta 2007–2013 prováděný v polovině období a přezkum politiky soudržnosti k tomu, aby v letech 2011–2013 zajistily zvýšené čerpání evropských finančních prostředků ;

42.  vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby se v příštím kole jednání o budoucí politice soudržnosti soustředily na rychlé dokončení klíčových dokumentů, jako je víceletý finanční rámec a příslušná nařízení, s cílem překonat nové obtíže, které by se mohly objevit v úvodní fázi příštího programového období;

43.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí politika soudržnosti bude moci využívat přiměřené finanční zdroje; je toho názoru, že politika soudržnosti nesmí být považována za pouhý nástroj k dosažení cílů odvětvových politik, neboť je to politika Společenství s vysokou přidanou hodnotou, jež má sama o sobě opodstatnění, kterým je dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje proto, že politika soudržnost by měla být i nadále nezávislá a její stávající základy a zásady by se neměly měnit v důsledku rozptýlení zdrojů regionální politiky mezi jednotlivá odvětví;

o
o   o

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. (2) Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 3. (4) Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 1. (5) Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11. (6) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 79. (7) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 104. (8) Přijaté texty, P7_TA(2010)0473.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti (2010/2158(INI))

P7_TA(2011)0284 A7-0218/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, především na hlavu XVIII této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o krocích v návaznosti na Územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o městské dimenzi politiky soudržnosti v novém programovém období(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(11),

–  s ohledem na ad hoc zveřejněné sdělení Evropského parlamentu s názvem „Opatření v návaznosti na Územní agendu a Lipskou chartu: evropský akční program územního rozvoje a územní soudržnosti“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na pátou zprávu, kterou vydala Komise dne 9. listopadu 2010 k tématu „hospodářská, sociální a územní soudržnost: budoucnost politiky soudržnosti“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti “ (KOM(2010)0642/3),

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z dubna 2010 o „ex-post hodnocení programů politiky soudržnosti na období 2000–20006 spolufinancovaných z EFRR (cíle 1 a 2)“,

–  s ohledem na zprávu Komise z června 2010 o „ex-post hodnocení programů politiky soudržnosti na období 2000–2006: iniciativa Společenství URBAN“,

–  s ohledem na stanovisko k tématu „Nezbytnost uplatňovat integrovaný přístup k obnově měst“, které dne 26. května 2010 vydal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)(12),

–  s ohledem na stanovisko k tématu „Úloha obnovy měst v budoucnosti rozvoje měst v Evropě“, které ve dnech 9. června 2010 vydal Výbor regionů(13),

–  s ohledem na dokumenty Územní agenda EU – Pro konkurenceschopnější a udržitelnější Evropu různorodých regionů („Územní agenda“) a Lipská charta o udržitelných evropských městech („Lipská charta“), které byly přijaty na neformálním zasedání Rady ministrů odpovědných za územní plánování a městský rozvoj, jež se konalo v Lipsku ve dnech 24.–25. května 2007,

–  s ohledem na „prohlášení z Toleda“, které bylo přijato na neformálním zasedání Rady ministrů odpovědných za městský rozvoj, jež se konalo v Toledu dne 22. června 2010,

–  s ohledem na postoj generálních ředitelů odpovědných za městský rozvoj ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (KOM(2010)0642/3),

–  s ohledem na závěry evropského summitu místních správních orgánů, který se pod názvem Místní správy, čelní představitelé nové Evropy (Local governments, the protagonist in the new Europe) konal v Barceloně ve dnech 22.–24. února 2010,

–  s ohledem na Pakt primátorů, který iniciovala a podpořila Evropská komise,

–  s ohledem na nezávislou zprávu vypracovanou na žádost Komise pod názvem „Program pro reformovanou politiku soudržnosti“ (zpráva Fabrizia Barky) (2009),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0218/2011),

A.  vzhledem k tomu, že pro EU je charakteristický polycentrický vývoj a rozmanitost městských oblastí a měst různé velikosti, jež mají rozdílné pravomoci a zdroje; je toho názoru, že by bylo problematické vymezit „městské oblasti“ a pojem „městský“ obecně jednou společnou definicí formulovanou pouze na základě statistických údajů, neboť je obtížné přistupovat jednotně k řadě různých situací v členských státech a regionech, a domnívá se tudíž, že by povinná definice a označování městských oblastí měly být ponechány na členských státech, což je v souladu se zásadou subsidiarity založenou na společných evropských ukazatelích, vzhledem k tomu, že by se mělo přezkoumat, jak lze jednotné definice pojmu „městský“ dosáhnout pomocí funkčního přístupu, a vytvořit tak základ pro jednoznačnou zákonnou definici městské dimenze politik Unie, a vzhledem k tomu, že by bylo užitečné – obzvláště v souvislosti s politikou soudržnosti – formulovat definici městské dimenze na funkčním základě,

B.  vzhledem k tomu, že EU svými politikami přispívá k udržitelnému rozvoji městských oblastí, a že bychom měli mít na paměti, že kromě vnitrostátních městských politik by měla být v souladu se zásadou subsidiarity vymezena i evropská městská politika,

C.  vzhledem k tomu, že města aktivně přispívají k vytváření politik EU a hrají důležitou úlohu v úspěšném uplatňování strategie EU 2020, a vzhledem k tomu, že nedostatečné zohledňování městské dimenze v politikách EU, a zejména v rámci politiky soudržnosti, by ohrozilo plnění cílů EU 2020,

D.  vzhledem k tomu, že města mají jedinečný architektonický a kulturní potenciál, že disponují významnými schopnostmi v oblasti sociální integrace a že přispívají k vytváření sociální rovnováhy díky ochraně kulturní rozmanitosti a zachování trvalého pouta mezi centrem a okolím,

E.  vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci iniciativ URBAN a městských činností, jež byly integrovány („začleněny“) do regulačního rámce pro cíle konvergence a regionální konkurenceschopnosti a pro cíle v oblasti zaměstnanosti v programovém období 2007–2013; vzhledem k tomu, že začlenění tohoto rozměru do prováděných politik viditelně zvýšilo objem finančních prostředků, jež mají města k dispozici; vzhledem k tomu, že by v rámci operačních programů měly být jasně vymezeny cíle v oblasti rozvoje měst, což by pomohlo ke koncentraci zdrojů,

F.  vzhledem k tomu, že subsidiarita ve své posílené a rozšířené podobě vymezené ve SFEU, jakož i víceúrovňová správa a lépe vymezená zásada partnerství, jsou zásadními prvky pro správné uplatňování všech politik EU, a vzhledem k tomu, že by mělo být v souladu s tím posíleno využívání zdrojů a pravomocí místních a regionálních orgánů,

G.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize posledních několika let zostřila nerovnosti a sociální vyloučení v rozlehlých okrajových oblastech metropolí; vzhledem k tomu, že místní orgány musí být v reakci na krizi schopny provádět praktická opatření pro boj proti chudobě a pro podporu sociální soudržnosti a zaměstnanosti,

H.  vzhledem k tomu, že politika rozvojových center založená na stimulaci hospodářské činnosti ve městech nebyla v mnoha případech úspěšným motivačním faktorem, a měla tak omezený dopad na okolní oblasti a nepřispěla k integrovanému rozvoji,

I.  vzhledem k tomu, že velmi malý počet městských čtvrtí se může bez ohledu na bohatství či hospodářskou sílu daného města potýkat se specifickými problémy, jako je extrémní sociální nerovnost, chudoba, vyloučení a vysoká nezaměstnanost, jež mohou být zmírněny popř. odstraněny prostřednictvím podpory politiky soudržnosti,

J.  vzhledem k tomu, že zjednodušení provádění politiky, včetně mechanismů kontroly a auditu, přispívá ke zlepšení účinnosti, poklesu chybovosti, vyšší uživatelské přívětivosti struktury politiky a ke zviditelnění, a vzhledem k tomu, že by se mělo nadále usilovat o zjednodušení, a to i o zjednodušení vnitrostátních a regionálních postupů, aby zástupci městských oblastí mohli lépe směrovat evropské finanční prostředky a spravovat jejich využívání,

Souvislosti městské dimenze

1.  konstatuje, že evropská městská agenda zahrnuje na jedné straně městskou dimenzi politik EU, zejména politiky soudržnosti, a na straně druhé mezivládní aspekt úsilí o celoevropskou koordinaci městských politik členských států, která probíhá na neformálních schůzkách ministrů, je koordinována střídajícími se předsednictvími Rady a aktivně se jí účastní Komise; v této souvislosti se domnívá, že místní správy by měly být o této mezivládní činnosti lépe informovány a že by do ní měly být více zapojeny; doporučuje užší koordinaci mezi oběma úrovněmi a výraznější zapojení místních vlád; zdůrazňuje nutnost lépe koordinovat rozhodnutí a kroky správních orgánů, a to jak na celoevropské úrovni, tak na úrovni členských států;

2.  připomíná schválení prohlášení z Toleda a referenčního dokumentu z Toleda o obnově měst; souhlasí s potřebou větší návaznosti a koordinace při postupu směrem ke společnému pracovnímu programu nebo k „evropské městské agendě“; vítá skutečnost, že ministři zdůraznili potřebu posílit spolupráci a koordinaci s Evropským parlamentem, jakož i cíl posílit městskou dimenzi politiky soudržnosti a podpořit udržitelný rozvoj měst a integrovaný přístup upevněním a rozvojem nástrojů pro uplatnění Lipské charty na všech úrovních; blahopřeje členským státům a Komisi k jejich úsilí o pokračování v marseillském procesu a zavedení referenčního rámce pro evropská udržitelná města; se zájmem sleduje zahájení zkušební fáze referenčního rámce; lituje však, že města nejsou do těchto procesů dostatečně zapojena; žádá proto Komisi a členské státy, aby zajistily zlepšení informačních toků o tomto procesu směrem k nezúčastněným městům a aby informovaly Parlament o budoucím vývoji;

3.  zdůrazňuje, že vedle opatření přijatých v rámci politiky soudržnosti, která výrazně podpořila rozvoj městských oblastí, má významný vliv na rozvoj měst i řada dalších politik (např. v oblasti životního prostředí, dopravy, energetiky) a programů EU; podtrhuje, že je nutné lépe pochopit územní dopady politik, a žádá výraznější uplatňování městské agendy v rámci politik EU; v této souvislosti znovu vyzývá Komisi, aby pokročila s posouzením územního dopadu odvětvových politik a rozšířila stávající mechanismy posuzování dopadů; v této souvislosti vítá myšlenky uvedené v páté zprávě o ekonomické, sociální a územní soudržnosti a práci vykonanou v rámci sítě ESPON;

Místní potřeby a/versus evropské priority

4.  zdůrazňuje skutečnost, že jsou to do značné míry právě městské oblasti, kde jsou evropské politiky uplatňovány v praxi; poukazuje na to, že městské oblasti, v nichž je soustředěno 73 % evropského obyvatelstva, vytvářejí asi 80 % HDP Unie, spotřebovávají až 70 % z celkové energie spotřebované v Unii a díky přítomnosti mimo jiné i malých a středních podniků jsou hlavními centry inovací, znalostí a kultury, a významně tak přispívají k hospodářskému růstu; poukazuje na to, že pouze města, která mohou zajistit kvalitní služby a mají odpovídající infrastrukturu, mohou přilákat a podporovat přínosné a perspektivní činnosti; upozorňuje, že na druhou stranu však rovněž trpí důsledky hospodářské produktivity (živelný růst měst, koncentrace obyvatel, dopravní přetížení, znečištění, využívání pozemků, klimatická změna, energetická nejistota, krize v oblasti bydlení, územní segregace, trestná činnost, migrace atd.) a výraznou sociální nerovnováhou (vysoká nezaměstnanost, sociální nejistota a vyloučení, sociální polarizace atd.), které jejich mimořádnou úlohu coby katalyzátorů růstu ohrožují; zdůrazňuje, že nejen hospodářský, ale také sociální a ekologický vývoj v městských oblastech má velký dopad na okolní oblasti, a domnívá se, že městská agenda musí usilovat o rozvoj udržitelných a inteligentních investic podporujících začlenění, aby byla úloha měst posílena; domnívá se proto, že existují jednoznačné důvody pro společnou podporu městských oblastí v EU, jejímž cílem by bylo omezit všeobecné nepříznivé důsledky růstu a rozvoje a současně řešit problémy související s udržitelností životního prostředí a sociální soudržností;

5.  připomíná, že se na městské dopravní služby vztahuje zásada subsidiarity; zdůrazňuje však, že evropská spolupráce, koordinace a financování by místním orgánům umožnily řešit výzvy, kterým čelí, a to zejména v dopravě;

6.  je přesvědčen, že maximalizace přínosu městských oblastí k hospodářskému růstu EU a zároveň udržení či zlepšení jejich parametrů jako „dobrých míst pro život“ je společným cílem na evropské, vnitrostátní, regionální i místní správní úrovni; zdůrazňuje, že ačkoli je tento cíl široce sdílen, mohou se konkrétní opatření pro jeho dosažení místo od místa lišit; připomíná, že v důsledku historického vývoje budou některé regiony a některá města ve druhé polovině 20. století obecně muset sledovat širší okruh priorit, včetně konvergence, a domnívá se tudíž, že je nutno zajistit dostatečnou flexibilitu, jež konkrétním městským oblastem umožní najít řešení, která budou nejlépe vyhovovat jejich potřebám, makro- i mikroklimatu a vývojovým souvislostem;

7.  doporučuje, aby se městská dimenze politiky soudržnosti – vycházející ze strategické koncepce inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění – zaměřila na tři cíle: za prvé na pomoc městským oblastem s rozvojem jejich základní materiální infrastruktury, která je předpokladem růstu a umožňuje maximalizovat jejich potenciální přínos k hospodářskému růstu v Evropě, diverzifikaci hospodářské základny a k energetické a environmentální udržitelnosti, zejména s cílem udržet a zlepšit kvalitu ovzduší v centrech měst a bez škodlivého dopadu na řeky; za druhé na pomoc městským oblastem s modernizací jejich hospodářských, sociálních a environmentálních rysů prostřednictvím promyšlených investic do infrastruktury a služeb založených na technickém pokroku a úzce spojených se specifickými regionálními, místními a celostátními požadavky; za třetí na regeneraci městských oblastí, a to obnovou jejich průmyslových lokalit a kontaminované půdy, přičemž je nutné mít na paměti potřebu vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi, díky nimž by byl prosazován rozvoj podporujícího začlenění v souladu se strategií Evropa 2020;

8.  poukazuje na značný potenciál modernizace investic do infrastruktury prostřednictvím inteligentních technologií, které by řešily přetrvávající problémy v oblasti správy měst, energetiky, řízení zásobování vodou a vodohospodářství, dopravy, cestovního ruchu, bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, veřejné bezpečnosti atd. prostřednictvím koncepce „inteligentnějšího rozvoje měst“; je přesvědčen, že takové investice do infrastruktury IKT lze považovat za faktor, který jednoznačně posiluje hospodářský růst a hospodářskou činnost založenou na inovacích, neboť tyto investice spojují prvky veřejného i soukromého investování, jež mohou v souladu s cíli strategie Evropa 2020 přispívat k vytváření nových podnikatelských příležitostí a udržitelných pracovních míst, jakož i k inteligentnímu růstu, a zejména k inovačnímu partnerství „inteligentní města“;

9.  zdůrazňuje, že využívání inteligentních systémů může výrazně přispět ke zlepšení energetické účinnosti a bezpečnosti ve veřejném sektoru, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily koordinované a účinné zavádění inteligentních systémů v rámci celé Unie a zejména v městských oblastech; pokazuje na to, že právě města mohou významně přispět k boji proti změně klimatu, například prostřednictvím inteligentních systémů městské hromadné dopravy, energetické sanace budov, udržitelného plánování čtvrtí, v jehož rámci budou cesty do práce a k zařízením občanské vybavenosti co nejkratší atd.; v této souvislosti podporuje iniciativu Civitas a „Pakt primátorů“; zdůrazňuje význam využívání dostupných finančních prostředků pro provádění akčních programů na podporu využívání místního potenciálu v oblasti obnovitelné energie a vyzývá Komisi, aby v budoucnu zajistila aktualizaci obou těchto iniciativ;

10.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti je důležitá pro podporu sociální inovace v městských oblastech, zejména ve znevýhodněných čtvrtích, a to za účelem posílení vnitřní soudržnosti a lidského kapitálu prostřednictvím přístupu podporujícího začlenění a zapojení, ať už pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu (zejména mládeže), přístup k mikroúvěrům nebo podporu sociálního hospodářství;

Víceúrovňová správa a zásada partnerství

11.  znovu opakuje svůj názor, že jedním z nedostatků Lisabonské strategie je skutečnost, že chybí dobře fungující víceúrovňová správa a že regionální a místní orgány a občanská společnost nejsou dostatečně zapojeny do fází navrhování, provádění, sdělování a vyhodnocování strategie; zdůrazňuje, že strategie EU 2020 potřebuje lepší systém správy s významnějším zapojením zúčastněných stran na všech úrovních;

12.  vyzývá Komisi, aby pomocí chystaných předpisů vedla členské státy k tomu, aby formálně zapojily politické představitele nejdůležitějších městských oblastí a sdružení orgánů místní a regionální samosprávy do všech fází rozhodování v rámci politiky soudržnosti (strategické plánování, definování a vyjednávání plánovaných „smluv o partnerství pro rozvoj a investice“), a to například prostřednictvím nových druhů partnerství, jako jsou územní pakty navržené pro jednotlivé členské státy; vyzývá Komisi, aby podporovala odbornou přípravu městských a místních správních orgánů ve snaze poskytovat informace o programech a iniciativách v oblasti městské politiky, a místní orgány proto vyzývá, aby v rámci svých zvláštních rozvojových strategií vypracovaly konkrétní akční programy; domnívá se, že je to jediný způsob, jak reagovat na místní potřeby a zároveň zabránit tříštění strategických cílů a řešení;

13.  je přesvědčen, že by mělo být posíleno pouto mezi místními akčními plány a regionálními/vnitrostátními programy začlenění; podporuje návrh Komise, aby byl v rámci politiky soudržnosti a prostřednictvím podpůrných skupin typu „LEADER“ a akčních plánů posílen přístup založený na místním rozvoji;

14.  zdůrazňuje, že městské oblasti nejsou izolovanými prvky ve svých regionech, a jejich rozvoj musí být tedy úzce spjat s okolními funkčními, příměstskými či venkovskými oblastmi; vyzývá k dalšímu vyjasnění zvláštních situací, jako jsou například situace, v nichž se nacházejí metropolitní oblasti, městské oblasti a aglomerace, kde jsou funkce úzce propojeny; domnívá se, že víceúrovňová správa, regionální plánování a zásada partnerství jsou nejúčinnějšími nástroji, chceme-li předcházet sektoralizaci a tříštění politik rozvoje; připomíná však, že vnitřní synergie nejsou vždy zaručeny; naléhá na Komisi, aby konkrétně vyzvala členské státy k podpoře kontaktů a výměny osvědčených postupů, pokud jde o strategie týkající se vztahu mezi venkovem a městy, a aby v plánovacích dokumentech vytvořily rozměr vztahu měst a venkova, a zajistily tak dobré vazby mezi venkovem a městy;

15.  zdůrazňuje pozitivní úlohu, již hrají přeshraniční spolupráce, mezinárodní spolupráce a iniciativa URBACT při propojování měst, sdílení osvědčených postupů a vytváření inovativních řešení; připomíná, že spolupráce mezi evropskými městy je plně v souladu s cílem 3 (evropská územní spolupráce); domnívá se, že městský rozměr cíle „evropská územní spolupráce“ by měl být v období 2014–2020 posílen; podporuje zapojení měst do sítí meziregionální a přeshraniční spolupráce; je přesvědčen, že by podporované sítě měly být napojeny na skutečné rozvojové projekty, a vyzývá Komisi, aby zlepšila platformy, které by umožnily experimentální přístup k regeneraci a rozvoji měst; domnívá se, že experimentování by mohlo být užitečné – zejména v souvislosti s ESF – tam, kde by celková územní strategie mohla doplňovat přístup podle konkrétních kategorií obyvatelstva;

16.  zdůrazňuje, že proces „regenerace měst“ a „začleňování městské dimenze“ by mohl vést k nové „městské alianci“, která by sdružovala všechny zúčastněné strany zapojené do procesu „budování měst“; tato aliance by byla nadále založena na konsenzu a byla by formálně vytvořena s novými formami správy, v nichž by sociální a občanské sítě hrály významnou roli, přičemž společným cílem by bylo modernizovat, regenerovat a skutečně znovuobjevit „existující města“, a to při optimálním využití lidských, sociálních, materiálních, kulturních a hospodářských zdrojů, jež byly vytvořeny v minulých letech, a nasměrovat je do výstavby měst, která budou účinná, inovativní, inteligentní, udržitelnější a sociálně integrovanější;

17.  znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby vytvořila výměnný program „Erasmus pro místní a regionální zvolené zástupce“ s cílem podpořit předávání osvědčených postupů v oblasti strategického místního rozvoje a rozvoje měst;

Delegování povinností

18.  upozorňuje na to, že místní volené orgány mají přímou politickou odpovědnost, pokud jde o strategické rozhodování a investování veřejných prostředků; s ohledem na tuto skutečnost se domnívá, že by jim členské státy měly zaručit dostatečné rozpočtové zdroje; je proto toho názoru, že má-li být dosaženo cílů politiky soudržnosti a strategie EU 2020, musí být povinné, aby místní volené orgány byly zapojeny do procesu strategického rozhodování, intenzivně se podílely na vytváření operačních programů a aby při provádění a hodnocení politiky soudržnosti byla široce využívána možnost delegování povinností, aniž by tím byla dotčena odpovědnost řídících orgánů a členských států za finanční záležitosti; zdůrazňuje, že prioritou místních orgánů je blahobyt a kvalita života občanů jejich měst, kteří musí být, spolu se všemi zúčastněnými stranami, zapojeni do místních rozvojových strategií;

19.  doporučuje, aby v příštím programovém období byla při uplatňování městské dimenze na vnitrostátní úrovni využita jedna z těchto možností: samostatné operační programy řízené konkrétními městskými oblastmi, společné operační programy vztahující se na městské oblasti konkrétních členských států, globální granty nebo vyčlenění opatření a prostředků pro rozvoj měst v rámci konkrétních regionálních operačních programů; uznává význam budoucího vytváření zvláštních operačních programů pro některé městské oblasti, jež usilují o využití svého rozvojového potenciálu;

20.  upozorňuje, že jelikož se míra a převaha urbanizace v rámci EU velmi liší, zejména pokud je region převážně venkovský a málo urbanizovaný, musí být podíl zdrojů vyčleněný na městské činnosti, jako v případě obecného obsahu a priorit operačních programů, ponechán na uvážení tvůrcům programu jednajících jménem příslušného regionu;

Integrované strategické plánování

21.  podporuje zásady integrovaného strategického plánování, neboť mohou pomoci orgánům místní samosprávy posunout se od koncipování „jednotlivých projektů“ ke strategičtějšímu mezioborovému plánování, a využít tak svůj vnitřní rozvojový potenciál; zdůrazňuje přidanou hodnotu a inovační povahu tohoto přístupu „zdola nahoru“, zejména u znevýhodněných čtvrtí, neboť tím, že zajišťuje účast všech místních subjektů, umožňuje lépe reagovat na skutečné potřeby a zohlednit reálné zdroje příslušného území; současně však vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku nejasné obecné definice jsou tyto zásady v některých případech uplatňovány pouze formálně; naléhá na Komisi, aby vyzvala členské státy k zajištění podpory rozvoje místních administrativních kapacit pro účely integrovaného strategického plánování;

22.  domnívá se, že městské oblasti musí hrát zásadní úlohu při provádění makroregionálních strategií a vytváření funkčních geografických jednotek;

23.  vyzývá Komisi, aby připravila studii, v níž porovná dosavadní praxi jednotlivých členských států v oblasti strategického integrovaného plánování, a aby na základě výsledků této studie vypracovala konkrétní pokyny EU pro integrované plánování rozvoje měst, které mimo jiné objasní vztahy mezi těmito plány a jinou dokumentací používanou při plánování; rovněž Komisi vyzývá, aby prosazovala efektivní a právními předpisy regulovaná partnerství včetně přeshraničních městských partnerství; vyzývá Komisi, aby u projektů, které jsou spolufinancovány z prostředků EU, stanovila, že integrované územní plánování bude právně závazné; naléhavě vyzývá místní orgány členských států, aby iniciovaly nová partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovativní strategie rozvoje městské infrastruktury s cílem přilákat investice a podnítit podnikatelské aktivity; vyzývá ke zlepšení koordinace mezi místními a regionálními správními orgány, která by usnadnila vznik nových partnerství městských a venkovských oblastí na jedné straně a malých, středních a velkých měst na straně druhé, a to v zájmu zajištění vyváženého regionálního rozvoje; zároveň vyzývá Komisi, aby posílila technickou podporu směřující k lepšímu integrovanému rozvojovému plánování, participativní tvorbě politik a strategickému územnímu rozvoji;

24.  vítá návrh Komise na budoucí společný strategický rámec, který je nastíněn v závěrech páté zprávy o soudržnosti a jenž by mohl podnítit součinnost finančních prostředků, zejména v zájmu vytvoření lepších vazeb mezi městskými, venkovskými a příměstskými oblastmi; zdůrazňuje evropskou přidanou hodnotu horizontálního a integrovaného přístupu politiky soudržnosti, a z tohoto důvodu vybízí k větší součinnosti s politikami v oblasti energetiky, životního prostředí a dopravy, jež by byla obzvláště užitečná v městských a příměstských oblastech, kde v tomto ohledu existují závažné problémy;

25.  znovu opakuje své přesvědčení, že vypracovat integrované městské rozvojové plány bude účelné pouze, pokud budou k dispozici dostatečné zdroje pro specifické činnosti měst, a proto doporučuje, aby se dostupné zdroje soustředily na konkrétní akce; navrhuje, aby byla na jedno programové období stanovena minimální výše podpory pro znevýhodněné městské čtvrti;

Komplexní finanční plánování

26.  zdůrazňuje, že v důsledku nevyhnutelných úsporných opatření na všech úrovních správy v Evropské unii jsou všechny druhy veřejných výdajů vystaveny nebývalému tlaku, včetně strategických investic v oblasti hospodářského rozvoje; je toho názoru, že v zájmu účinnosti investic je potřebná lepší koordinace všech dostupných veřejných zdrojů (evropských, vnitrostátních, regionálních, místních a soukromých), jakož i strategičtější přidělování těchto zdrojů;

27.  podporuje v tomto ohledu komplexní finanční plánování na místní úrovni jakožto neoddělitelnou složku integrovaného rozvojového plánování a vyzývá všechny uživatele veřejných zdrojů, aby se v souladu se zásadou orientace na výsledky důsledně přihlásili k zásadě „peníze na projekty, nikoli projekty pro peníze“;

28.  zdůrazňuje evropskou přidanou hodnotu, pokud jde o křížové financování mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem v oblasti flexibility pro projekty sociálního začlenění a integrované plány / strategie rozvoje měst; vyzývá Komisi, aby pro toto křížové financování vytvořila pružnější podmínky, a podpořila tak jejich využívání a zabránila tomu, že by tato pravidla vytvářela překážky při navrhování a provádění těchto plánů / strategií; upozorňuje na doplňkovou povahu těchto fondů; připomíná, že financování prostřednictvím ESF by zejména v městských oblastech postižených sociálním vyloučením nebo znečištěním životního prostředí mohla města a terciární a soukromý sektor využít na podporu společných místních projektů zaměřených na prevenci vyloučení; zdůrazňuje, že sloučení stávajících evropských fondů by mohlo výrazně navýšit dostupné finanční prostředky;

29.  domnívá se, že dynamiku městských oblastí lze podnítit efektivní součinností různých evropských nástrojů financování, zejména pokud jde o výzkum a inovace;

30.  zdůrazňuje slibnou úlohu nových nástrojů finančního inženýrství zavedených během stávajícího programového období na základě zásady „peníze na projekty, nikoli projekty pro peníze“; zdůrazňuje potřebu vytvořit odstupňované nástroje finančního inženýrství, které mohou být životaschopné a použitelné pro mnohem menší městské oblasti; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila zkušenosti s těmito nástroji a případně je upravila, aby zlepšila jejich konkurenční postavení na finančním trhu v porovnání s běžnými komerčními produkty, a učinila je tak uživatelsky přívětivějšími, praktičtějšími, zajímavějšími, a tím i účinnějšími; je přesvědčen, že by úrokové sazby finančních nástrojů EIB měly být v tomto ohledu nižší než sazby komerčních úvěrů; vyzývá členské státy, aby vzhledem k pozitivním výsledkům využívání stávajících nástrojů finančního inženýrství soustavně zajišťovaly co nejúčinnější využívání potenciálních přínosů těchto finančních nástrojů;

31.  je přesvědčen, že zejména iniciativa „Jessica“ může být maximálně efektivní, bude-li prováděna na úrovni měst, a proto pozoruje s výhradami tendenci některých členských států její provádění centralizovat;

32.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly v budoucnu finanční toky mezi evropskou, vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovní organizovány s maximální účinností a flexibilitou; vyjadřuje znepokojení nad stávající nízkou úrovní předběžného financování projektů a je přesvědčen, že by v budoucnu měly náležité předpisy členským státům ukládat jednoznačnější povinnost využívat předběžné financování pro platby poskytované veřejným příjemcům, jako jsou orgány městské správy;

33.  vyzývá Komisi, aby usilovala o co nejlepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě splňují městské a místní rozvojové projekty podmínky pro spolufinancování, a minimalizovala tak byrokracii a potenciální chyby při provádění;

34.  vyzývá Výbor regionů, aby se zabýval otázkou lepšího nastavení městské dimenze v rámci budoucí politiky soudržnosti;

o
o   o

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výboru regionů.

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. (2) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11. (4) Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 3. (5) Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5. (6) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 95. (7) Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 10. (8) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 73. (9) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 65. (10) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120. (11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0356. (12) Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 1. (13) Úř. věst. C 267, 1.10.2010, s. 25.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k cíli 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce (2010/2155(INI))

P7_TA(2011)0285 A7-0110/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, především na hlavu XVIII této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovací v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o úloze „Euroregionů“ v rozvoji regionální politiky(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o úloze územní soudržnosti v regionálním rozvoji(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 s názvem „Strategie Evropské unie pro Podunají“ (KOM(2010)0715) a její orientační akční plán (SEK(2010)1489),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (KOM(2010)0642),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 s názvem „Přezkum rozpočtu EU“ (KOM(2010)0700) a jeho technických příloh (SEK(2010)7000),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 s názvem „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Politika soudržnosti: Strategická zpráva za rok 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (KOM(2010)0110),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2009 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (KOM(2009)0248 v konečném znění) a s ohledem na její orientační akční plán, který strategii doprovází (SEK(2009)0712/2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro oblast Atlantského oceánu, v němž je zmíněno zveřejnění sdělení Komise, které má být vypracováno v roce 2011(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2008 nazvané „Evropa ve světě: Zelená kniha o územní soudržnosti: Učinit z územní rozmanitosti přednost“ (KOM(2008)0616),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů předložené z vlastní iniciativy ze dne 27. ledna 2011 na téma „Nové perspektivy pro přezkum nařízení o ESÚS“,

–  s ohledem na nezávislou zprávu zpracovanou na žádost Komise a nazvanou „Iniciativa Společenství Interreg III (2000–2006): Hodnocení ex post“ (č. 2008.CE.16.0.AT.016),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0110/2011),

A.  vzhledem k tomu, že se Evropská unie skládá z 27 členských států a 271 regionů,

B.  vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech žije přibližně 37,5 % evropského obyvatelstva,

C.  vzhledem k tomu, že neformální spolupráce, euroregiony, eurookresy, ESÚS, iniciativy Rady, po sobě následující smlouvy a z nich odvozené právní předpisy Evropské unie přispěly k vybudování pevnějších a trvalejších vazeb mezi jednotlivými územními oblastmi,

D.  vzhledem k tomu, že i když byly položeny základy územní spolupráce, je stále třeba čelit mnoha výzvám, a vzhledem k tomu, že povaha těchto výzev vyplývá z historie a z pokročilosti spolupráce,

E.  vzhledem k tomu, že poté, co byly hranice „zrušeny“ ve smlouvách, je nyní důležité je odstranit v každodenním životě našich občanů,

F.  vzhledem k tomu, že cílem regionální politiky je podpora harmonického rozvoje regionů a zároveň posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v rámci Evropské unie,

G.  vzhledem k tomu, že v rámci politiky soudržnosti se cíl „územní spolupráce“ podílí na základě odstraňování překážek mezi jednotlivými územími a regiony na „vytváření co nejužšího svazku mezi národy Evropy“,

H.  vzhledem k tomu, že cíl územní spolupráce se na vnějších hranicích EU podílí na předvstupním procesu i na provádění politiky sousedství, a že je z toho důvodu nutno posílit koordinaci nástrojů Společenství, které působí v tomto rámci,

I.  vzhledem k tomu, že územní spolupráce vede obyvatele různých regionů ke spolupráci a je pokračujícím procesem, v němž se mohou učit a zakoušet pocit sounáležitosti a společné budoucnosti,

J.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby se hlavní prioritou územní spolupráce stali občané, a přednost by se tudíž měla dát přístupu definovanému místně,

K.  vzhledem k tomu, že prohlubování územní spolupráce závisí na tom, jak na všech úrovních pokračuje evropská integrace a koordinace, která přispívá k evropské integraci a územní soudržnosti, a vzhledem k tomu, že územní spolupráce sama o sobě je experimentální laboratoří evropské integrace,

L.  vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech se málo investuje do transevropských dopravních sítí, ačkoli jejich modernizace je tolik potřebná právě v přeshraničních styčných bodech, a vzhledem k tomu,, že v odstranění přeshraničních překážek infrastruktury spočívá typický přínos ze strany EU;

M.  vzhledem k tomu, že význam územní spolupráce značně vzrostl tím, že bylo přijato obecné nařízení o strukturálních fondech a že vstoupila v platnost Lisabonská smlouva,

N.  vzhledem k tomu, že hodnocení ex-post programů INTERREG III realizovaných v období 2000–2006 přesvědčivě prokázalo přínos tohoto cíle pro evropský projekt,

Podpořit cíl „územní spolupráce“

1.  připomíná, že cílem územní spolupráce je povzbudit území a regiony ke spolupráci na řešení společných problémů, odstraňování fyzických, kulturních, správních a regulačních překážek, které tuto spolupráci zpomalují, a na zmírnění „efektu hranic“;

2.  je přesvědčen o tom, že územní spolupráce přináší evropskou přidanou hodnotu a hraje zásadní roli v prohlubování vnitřního trhu a evropské integrace v řadě odvětvových politik, a vyzývá k tomu, aby územní spolupráce zůstala jedním z pilířů politiky soudržnosti;

3.  zdůrazňuje, že cíl územní spolupráce, vycházející ze zásady hospodářské, sociální a územní soudržnosti, se týká všech regionů EU a přispívá k podpoře harmonického rozvoje unie jako celku;

4.  je přesvědčen, že územní spolupráce prokázala svoji účinnost a že její potenciál v oblasti konkurenceschopnosti doposud nebyl dostatečně využit, a to z důvodu omezených prostředků, které jsou na ni vyčleňovány; žádá, aby se v následujícím programovém období podíl celkového rozpočtu politiky soudržnosti určený na cíl „územní spolupráce“ zvýšil oproti stávajícímu programovému období, kdy tvoří 2,5 %, alespoň na 7 %;

5.  doporučuje, aby byla současná struktura cíle 3 zachována v současné podobě, tedy rozdělená na tři části ‒přeshraniční (okruh A), nadnárodní (okruh B) a meziregionální (okruh C) ‒a aby bylo okruhu přeshraniční spolupráce nadále přisuzováno přednostní postavení v tom, že na něj bude i nadále vyčleněno alespoň 70 % rozpočtu územní spolupráce; poznamenává, že v rámci programu by mělo docházet ke spravedlivému a poctivému rozdělení finančních prostředků na všechny regiony.

6.  domnívá se, že pokud je třeba zachovat rozdíl mezi přeshraničním okruhem (okruh A), který se zabývá místními potřebami v přeshraničních spádových oblastech, a nadnárodním okruhem (okruh B), včetně takzvané makroregionální úrovně, který umožňuje spolupráci v širších strategických oblastech, je nutno usilovat o lepší koordinaci obou těchto okruhů;

7.  doporučuje dále pružnější přístup k využívání možností, které nabízí článek 21 nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj ohledně umístění operací v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce, jež by se týkala i přímořských regionů, s cílem zajistit soudržnost a návaznost územních opatření, v závislosti na strategickém charakteru projektů; v tomto ohledu žádá zavedení jisté pružnosti při uplatňování zeměpisné hranice 150 km pro přeshraniční programy spolupráce pro pobřežní a přímořské regiony;

8.  domnívá se však, že integrace těchto regionů a jejich otevření se směrem k zeměpisným oblastem vně EU nejsou – ani nemohou být – posuzovány pouze z hlediska zeměpisné vzdálenosti vzhledem k tomu, že bohaté historické, jazykové a kulturní vazby, které je spojují s různými oblastmi ve světě, jim poskytují privilegované postavení umožňující prohlubování těchto vztahů, přispívajících k upevnění postavení EU ve světě;

9.  zdůrazňuje zásadní úlohu územní spolupráce při realizaci cílů strategie Evropa 2020; žádá, aby byly u všech hraničních regionů a oblastí spolupráce předem zváženy a určeny strategické potřeby v návaznosti na tuto strategii a aby byla evropská územní spolupráce zohledněna na všech úrovních strategického plánování – evropské, národní, regionální a místní – a byla do nich včleněna; žádá Komisi, aby co nejrychleji upřesnila obsah svých návrhů, pokud jde o soustředění finančních prostředků podle témat v souvislosti s „tematickým menu“ strategie Evropa 2020;

10.  vyjadřuje přání, aby přidělování finančních prostředků každému programu územní spolupráce probíhalo na základě harmonizovaných kritérií, s cílem reagovat strategickým a jednotným způsobem na potřeby a specifika každého území a každé oblasti spolupráce; v tomto ohledu vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvážily další strategická kritéria, která by byla měřitelná a relevantní a odrážela by potřeby daných území, aniž by upozadily nejdůležitější kritérium, jímž je demografie;

11.  opět potvrzuje význam meziregionální spolupráce (okruh C), vyjadřuje však politování nad nedostatkem prostředků, které jsou na ni vyčleňovány; navrhuje proto, aby bylo znovu zvážena možnost zvýšení míry spolufinancování v tomto okruhu, a že pozornost by se měla věnovat také jeho schopnosti působit jako pobídka pro účastníky z regionů zapojených do cíle „konkurenceschopnost a zaměstnanost“ za účelem zvýšení počtu projektů v rámci okruhu C, a žádá, aby byla spolupráce tematicky rozšířena o otázky řízení a vedení operačních programů, jakož i územního rozvoje;

12.  vybízí dále regiony, aby lépe využívaly rozsahu možností meziregionální spolupráce, který je jim nabízen v rámci jejich operačních programů obecným nařízením(13); v tomto ohledu doporučuje, aby do okruhu „meziregionální spolupráce“ cíle 3 spadala rovněž koordinace a organizace těchto projektů, společné využívání znalostí a výměna osvědčených postupů;

13.  zdůrazňuje, že je důležité, aby nadcházející operační programy územní spolupráce získaly podporu programu INTERACT a možnost zahájit úspěšné asistenční programy, které mají být vytvořeny po vzoru projektu RC LACE, a žádá, aby byla za účelem lepší realizace cíle 3 posílena koordinace programů INTERACT, URBACT, ESPON a okruhu C;

14.  podporuje činnost programu ESPON, ale navrhuje, že by příležitosti k aktivnímu zapojení do jeho výzkumu otázky územního vývoje měly být přístupnější místním a regionálním orgánům a zároveň by se výsledné záměry měly jednodušeji uplatňovat v praxi;

15.  vítá úspěch, jehož dosáhl program URBACT v oblasti udržitelného rozvoje měst, a vyzývá k jeho pokračování a rozšíření na významnou a široce přístupnou iniciativu, která by nabídla příležitost ke společnému získávání poznatků a přenositelnosti s ohledem na místní městskou problematiku;

16.  vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem by bylo možné do těchto celoevropských sítí, které slouží k výměně zkušeností a osvědčených postupů, zapojit členy místních a regionálních zastupitelstev jako první krok k uplatňování projektu Erasmus pro zvolené místní a regionální představitele;

17.  znovu opakuje, že podmínkou pro účinné zavedení územní soudržnosti je zapojení orgánů na nižší úrovni správy do uskutečňování cílů EU;

Zařadit územní spolupráci k hlavnímu proudu

18.  zastává názor, že je nutné, aby se cíl „územní spolupráce“ prosazoval v cílech „konvergence“ a „konkurenceschopnost a zaměstnanost“; vyzývá k tomu, aby plánování bylo koordinováno lépe než v minulosti; navrhuje, aby se regionální operační programy podílely na přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních projektech, které se k nim vztahují, a aby bylo poskytování finančních prostředků na předběžně vypracované prioritní projekty, jimiž je například napojení na transevropské sítě v příhraničních regionech, jež byly jejich programovými partnery schváleny, vymezeno v závislosti na daném území a v souladu se zásadami víceúrovňového systému správy a partnerství, což umožní lepší využívání možností územní spolupráce díky přeshraničním vztahům vzniklým mezi soukromými a veřejnými subjekty;

19.  vybízí členské státy a regiony, aby zavedly multiregionální operační programy, které budou odrážet společné územní problémy, jako je přítomnost horského masivu či povodí, které určují strukturu území;

20.  vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly koordinaci politik v příhraničních regionech a na trhu práce, aby v rámci budování hospodářské a územní soudržnosti nedocházelo k narušování hospodářské soutěže;

21.  domnívá se, že programy přeshraniční spolupráce jsou důležité také z hlediska dosažení účinnosti a výsledků, pokud jde o strategie týkající se snižování chudoby a začleňování znevýhodněných skupin do evropské většinové společnosti; žádá, aby byla tato otázka zvážena při sestavování regulačního rámce, aby bylo zabezpečeno, že ve znevýhodněných regionech jsou k dispozici vhodná opatření pro účast na evropských programech regionálního rozvoje;

Zaujmout územní přístup při zavádění dalších politik EU

22.  domnívá se, že přeshraniční spolupráci mohou prohloubit přístupy po vzoru Strategie EU pro region Baltského moře; zastává názor, že by makroregionální strategie měly plně zohledňovat jiné programy regionální spolupráce, aby působily s větší součinností; připomíná, že z popudu Rady je myšlenka vzniku makroregionů založena na experimentální logické koordinaci společných projektů na velmi rozsáhlém území, pro něž jsou charakteristické společné územní problémy, a soustřeďuje se na uplatnění výhod, které plynou z integrovaného, mnohaodvětvového a územního přístupu, a to v souvislosti se společnými strategickými činnostmi, jejichž finanční zajištění pochází z již existujících fondů;

23.  připomíná, že by se tyto strategie ve stávající či možné nové podobě měly stát základem pro strategičtější a více zapojující přístupy uplatňované prostřednictvím příslušných nástrojů územní spolupráce, ale pro rozpočet EU z nich nevyplývají žádné další náklady a že jejich využití nevyžaduje vytvoření nových institucí ani zavedení nových právních předpisů;

24.  vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou kontrolu výsledků prvních zavedených makroregionálních strategií; domnívá se, že proces vyvolal zájem, jejž by bylo příhodné využít, a že představuje poučení pro budoucí uplatňování nových makroregionálních strategií;

25.  poukazuje na to, že cíl územní spolupráce může pojmout spolupráci na makroregionální úrovni, zejména v rámci svého nadnárodního zaměření;

26.  doporučuje, aby nadnárodní programy tyto územní strategie podpořily tím, že sladí proces přípravy, určování a řízení makroregionálních strategií, aniž by toto vedlo ke zbytečnému zdvojování rozpočtových struktur EU vytvářením zvláštních rozpočtových položek pro různé makroregiony;

27.  zároveň zdůrazňuje, že cíle makroregionálních strategií se s cíli mikroregionální přeshraniční spolupráce doplňují, mohou je zahrnovat, ale nemohu je nahradit; z tohoto důvodu musí být přeshraniční prvek územní spolupráce zachován jako svébytný a opodstatněný;

28.  je přesvědčen, že nadnárodní okruh cíle 3 může přispět k zintenzivnění spolupráce v rámci makroregionálních strategií, a to díky většímu zapojení regionálních a místních orgánů veřejné správy a organizací občanské společnosti do provádění konkrétních činností;

29.  zastává názor, že veškeré nadnárodní strategie musejí zahrnovat možnost koordinace s hlavními směry pro transevropské dopravní sítě a strategie využívané v rámci integrované námořní politiky;

30.  zdůrazňuje, že územní spolupráce se týká vnitřních i vnějších hranic Evropské unie, a to též pokud jde o stávající a budoucí makroregionální strategie; zdůrazňuje, že třetí státy mají potíže se spolufinancováním při využívání ustanovení o spolupráci podle nařízení EFRR; vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem by mohla podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj, nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství a z Evropského rozvojového fondu působit s větší součinností, a aby co nejdříve předložila návrh na novou politiku sousedství; vyzývá ke zjednodušení a harmonizaci předpisů pro přístup k různým zdrojům finančních prostředků, aby byla zajištěna slučitelnost a příjemcům bylo usnadněno jejich využívání;

31.  s ohledem na zvláštní povahu evropského nástroje sousedství a partnerství vyzývá Komisi, aby jeho řízením pověřila své GŘ pro regionální politiku, i když přitom musí vzít v úvahu hlediska vnějších vztahů; domnívá se, že ve své současné podobě evropský nástroj sousedství a partnerství nepředstavuje dostatečný základ pro uvážení zvláštního charakteru přeshraniční spolupráce; je přesvědčený, že je vhodné uvažovat o jeho vyčlenění z oblasti správy vnějších vztahů alespoň v těch případech, kdy třetí země, které se účastní spolupráce na vnějších hranicích, tuto spolupráci rovněž finančně podporují;

32.  vyzývá k uplatňování akčního plánu pro širší sousedství určeného pro nejvzdálenější regiony, který je popsán ve sdělení KOM(2004)0343; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v politikách Unie, které se týkají nejvzdálenějších regionů, je nezbytný promyšlený mnohaodvětvový přístup, a to zejména lepší koordinace mezi vnějším a vnitřním okruhem založená na strategii spádových oblastí;

33.  připomíná, že bílá kniha o územní soudržnosti navazující na zelenou knihu by představovala příhodný nástroj k vyjasnění toho, jak v budoucí regionální politice zavést územní soudržnost prostřednictvím víceúrovňové správy, i příspěvek k diskusi o příštím legislativním balíčku;

34.  uvádí, že podmínky pro přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství pro její náležitý rozvoj nepostačují; v tomto smyslu doporučuje posílit koordinaci činnosti jednotlivých generálních ředitelství v rámci Evropské komise; je přesvědčen, že je nutné znovu začlenit programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství do cíle územní spolupráce spadajícího do politiky soudržnosti;

Usnadňovat vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)

35.  domnívá se, že seskupení ESÚS je jedinečným a cenným nástrojem územní správy, který odpovídá potřebám strukturované spolupráce ve finanční oblasti a v oblasti právního postavení projektů a víceúrovňové správy; připomíná, že nástroj ESÚS musí být propagován jako nástroj k vytváření systému přeshraniční správy a zajišťování podílu na různých politikách na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje rovněž významný přínos seskupení ESÚS z hlediska úspěchu při zavádění jednoho modelu správy na různých úrovních;

36.  zdůrazňuje skutečnost, že seskupení ESÚS může přispívat nejen k územní soudržnosti, ale také k soudržnosti sociální: poukazuje na to, že tento nástroj má nejlepší předpoklady sblížit navzájem různá kulturní a jazyková společenství, podporovat mírové soužití v rozmanité Evropě a umožnit, aby si občané uvědomili přínos EU;

37.  doporučuje, aby bylo provedeno první hodnocení stávajících seskupení ESÚS, aby bylo možno vyvodit z těchto prvních zkušeností poučení;

38.  domnívá se však, že by bylo vhodné zjednodušit jejich vytváření, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila pozměňovací návrhy k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), jež by zohlednily problémy, které odhalily místní a regionální orgány a již vytvořená seskupení a které byly zjištěny na základě práce vykonané Výborem regionů, a jejichž cílem by bylo:

39.  vybízí, aby byly seskupením ESÚS, která předkládají projekty v souladu s cíli a strategiemi dotyčných programů spolupráce a na základě společných přeshraničních rozvojových strategií udělovány globální granty, které jim umožní přímo využívat strukturální fondy a programy, a žádá, aby nařízení pro ostatní evropské fondy také ve větší míře zohledňovala mnohonárodní a mnohostrannou povahu seskupení ESÚS a usnadnila jim přístup k dalším zdrojům finančních prostředků;

40.  vítá skutečnost, že Výbor regionů zřídil evropskou platformu seskupení ESÚS, jejímž cílem je výměna zkušeností, společné využívání osvědčených postupů a technická podpora seskupení ESÚS;

41.  domnívá se, že přeshraniční seskupení ESÚS představují výbornou příležitost k budování Evropy podle jednotlivých regionů a k zapojení evropských občanů do tohoto procesu; vyzývá přeshraniční seskupení ESÚS, aby případně vytvořila a  zajistila fungování „přeshraničního fóra občanské společnosti“ a aby podporovala přeshraniční občanské iniciativy;

Usnadnit provádění

42.  je toho názoru, že provádění programů územní spolupráce je stále příliš složité, a domnívá se, že cíl 3 si žádá samostatný právní předpis, který by odrážel charakteristickou mezinárodní povahu jeho činnosti; domnívá se, že je v současnosti třeba do provádění programů zapojovat příliš mnoho správních orgánů a požaduje v tomto ohledu znatelné zjednodušení;

43.  vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní opatření s klíčovou zásadou jediného správního orgánu pro jeden program, jimiž by zjednodušila pravidla pro audit a kontrolu, umožnila systematičtější využívání nákladů a financování malých projektů prostřednictvím fixních částek, vymezila přesnější rámec pravidel způsobilosti pro výdaje EU, zaručila větší flexibilitu při postupu rušení prostředků na závazky, zvýšila technickou pomoc, aby tím řídícím orgánům umožnila více se zaměřit na zahájení a strategickou podporu projektů a dosahování výsledků spíše než na pouhé vyřizování žádostí a na kontrolu jejich formální správnosti;

44.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily své předpisy, které často přispívají k další administrativní zátěži, jež není předpisy Společenství požadována;

45.  žádá Komisi, aby co nejrychleji vyjasnila, jak konkrétně by se měla v územní spolupráci projevovat zásada podmíněnosti; má za to, že pokud se má na základě této podmíněnosti vytvořit prostředí, které by bylo příznivé pro lepší využívání a účelnější vynakládání finančních prostředků, tato podmíněnost vést k dalším komplikacím při realizaci programů na úkor vedoucích programů a příjemců pomoci;

46.  rovněž zdůrazňuje, že je třeba snažit se o rozšíření a zjednodušení ustanovení, která by umožnila lépe zapojit soukromé subjekty; doporučuje zavést systémy finančního inženýrství podle modelu iniciativ JEREMIE a JESSICA, a tím usnadnit přeshraniční projekty, které jsou hybatelem hospodářského rozvoje, účast soukromých subjektů a vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Zajistit zviditelnění územní spolupráce

47.  vyjadřuje politování nad tím, že se územní spolupráce potýká s problémem nedostatečného zviditelnění, a to na úrovni vnitrostátní a místní správy i u občanů, a vybízí v tomto ohledu ke zlepšení komunikace o již uskutečněných projektech;

48.  žádá Komisi, aby zvážila, jakými způsoby je možno zajistit zviditelnění seskupení ESÚS a jejich činnosti, a to jak u aktérů územní spolupráce, tak u občanů;

49.  má za to, že kulturní a jazykovou příbuznost příhraničních regionů různých členských států, která vyplývá z historie, je nutno zhodnocovat a využívat ve prospěch prohlubování přeshraniční spolupráce;

50.  domnívá se, že větší spolupráce v oblasti vzdělávání a kultury, která se zaměřuje na plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní růst podporující začlenění, by zvýšila míru zapojení občanů a nevládních organizací a stejně tak by přispěla ke zviditelnění územní spolupráce a také k odbourávání „psychických bariér“, které občanům brání více se sblížit;

51.  vyzývá k lepší koordinaci mezi řídícími orgány a stávajícími přeshraničními orgány, jako jsou euroregiony, během zavádění přeshraničních programů s cílem zaručit vysokou míru kvality projektů, transparentnosti a blízkosti občanům;

52.  žádá, aby byla komunikace mezi všemi subjekty zapojenými do procesu uplatňování územní spolupráce lépe koordinována, navrhuje, aby všechny programy spadající do stejného okruhu zavedly souběžně s logem každého programu (třeba ve standardizované velikosti) jednotné identifikovatelné logo (např. znovu zavést dobře známé LOGO „INTERREG“) , podle nějž by bylo možné je na první pohled rozeznat, a vyzývá Komisi, aby do začátku příštího programového období připravila v příhraničních oblastech rozsáhlou mediální informační kampaň o výhodách územní spolupráce a to dosažených výsledcích v této oblasti;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. (2) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19. (3) Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0356. (5) Přijaté texty, P7_TA(2010)0254. (6) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 104. (7) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 65. (8) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 83. (9) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 95. (10) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 71. (11) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 88. (12) Přijaté texty, P7_TA(2011)0089. (13) Čl. 37 odst. 6 písm. b).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti (2010/2160(INI))

P7_TA(2011)0286 A7-0141/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 174 odst. 1 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(1), a zejména na čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost(2),

–  s ohledem na své usnesení o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky ze dne 21. října 2008(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o politice soudržnosti: investice do reálné ekonomiky(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o vzájemném doplňování se a koordinaci politiky soudržnosti s opatřeními pro rozvoj venkova(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovace v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(10),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 14. prosince 2010 o řádné správě s ohledem na regionální politiku EU(11),

–  s ohledem na 20. výroční zprávu Komise ze dne 21. prosince 2009 o čerpání strukturálních fondů (v roce 2008) (KOM(2009)0617/2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Politika soudržnosti: Strategická zpráva za rok 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (KOM(2010)0110),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 o správě věcí veřejných a rozvoji (KOM(2010)0700),

–  s ohledem na pátou zprávu o ekonomické, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (pátá zpráva o soudržnosti), vytvořenou v listopadu 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 o závěrech páté zprávy o ekonomické, sociální a územní soudržnosti (KOM(2010)0642),

–  s ohledem na dopis, který předsedovi Komise zaslali komisař pro regionální politiku, komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění a komisař pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0141/2011),

A.  vzhledem k tomu, že článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

B.  vzhledem k tomu, že bod odůvodnění 40 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 uvádí, že programování by mělo zajistit koordinaci fondů navzájem a s ostatními stávajícími finančními nástroji, Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem (EIF), a že tato koordinace by měla rovněž zahrnovat přípravu komplexních finančních plánů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem,

C.  vzhledem k tomu, že Komise ve strategii Evropa 2020 přislíbila mobilizovat finanční nástroje EU – konkrétně mimo jiné podporu rozvoje venkova a strukturální fondy, programy výzkumu a vývoje, transevropské sítě, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, EIB – jakožto součást systematické strategie financování, jež spojí financování ze zdrojů EU, členských států a ze soukromých prostředků v kontextu vlajkové iniciativy nazvané „Evropa méně náročná na zdroje“, v čemž se odráží potřeba konzistentnosti mezi politikami a nástroji,

D.  vzhledem k tomu, že pátá zpráva o soudržnosti jednoznačně uznává, že účinné prosazování regionálního rozvoje vyžaduje úzkou koordinaci veřejných politik na všech úrovních,

E.  vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ke strategické zprávě Komise za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti ze dne 14. června 2010 zdůraznila „potřebu dalšího zlepšování koordinace politiky soudržnosti a případně jiných politik EU i vnitrostátních politik, aby se zvýšila účinnost plnění společných cílů koordinovanějším způsobem“, a dále „skutečnou přidanou hodnotu vytvořenou jedním strategickým přístupem a společnými prováděcími pravidly Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu v rámci obecného rámce politiky soudržnosti“,

F.  vzhledem k tomu, že komisař pro regionální politiku, komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění a komisař pro zemědělství a rozvoj venkova v dopise, který adresovali předsedovi Komise Barrosovi, uznali, že „je třeba zvýšit integraci různých politik EU s cílem zajistit udržitelný hospodářský rozvoj podporující začlenění, kterého Unie musí dosáhnout“, a navrhují „sestavit na úrovni EU společný strategický rámec na období po roce 2013, který se bude vztahovat na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond“,

G.  vzhledem k tomu, že reforma strukturální politiky v programovém období 2007–2013 vedla k tomu, že fond pro rozvoj venkova byl vyčleněn z obecného rámce strukturálních fondů,

H.  vzhledem k tomu, že racionalizace výdajů si žádá vyšší účinnost politik na úrovni EU i úrovni vnitrostátní, regionální a místní, a vzhledem k tomu, že užší koordinace a větší vzájemné doplňování jsou podstatnými prvky budoucí modernizace politiky soudržnosti,

I.  vzhledem k tomu, že v současné době využívané součinnosti do značné míry závisí na schopnosti příjemců organizačně a strategicky kombinovat podporu z různých nástrojů EU,

J.  vzhledem k tomu, že přístup založený na místním rozvoji může výrazně přispět k účinnosti politiky soudržnosti a že politika soudržnosti zůstává klíčovým nástrojem pro řešení specifických problémů jakéhokoli území, zatímco zaměření na městský rozměr politiky soudržnosti, který zohledňuje širší funkční oblasti, musí být doprovázen vyváženějšími podmínkami v zájmu rozvoje součinnosti městských, příměstských a venkovských oblastí,

K.  vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí konsolidovat veřejné rozpočty a je na to vyvíjen tlak, což vyžaduje inovativnější kroky k posílení vlivu veškerých dostupných finančních prostředků, a vzhledem k tomu, že účinná koordinace politik a nástrojů přinese úspory času a zdrojů a skutečný pokrok z hlediska účinnosti,

L.  vzhledem k tomu, že o koordinaci a součinnost je nutné usilovat jak horizontálně (konzistentností napříč jednotlivými politikami), tak vertikálně (spoluprací a koordinací mezi jednotlivými úrovněmi správy),

M.  vzhledem k tomu, že neucelený přístup může vést k tomu, že mezi politikami budou mezery, budou se překrývat nebo si dokonce odporovat, veřejné působení bude rozporuplné a že bude docházet ke zdvojování zdrojů, což se projeví na účinnosti veřejných politik na regionální úrovni a na jejich dopadu na úrovni vnitrostátní, a vzhledem k tomu, že se zdá, že Komise ve svých posledních politických dokumentech koncepci integrovaného přístupu dostatečně neprosazuje,

N.  vzhledem k tomu, že integrovanější, konzistentnější a účinnější politika soudržnosti vyžaduje větší úsilí o přizpůsobení evropských politik specifickým potřebám a prostředkům jednotlivých území a regionů Unie,

O.  vzhledem k tomu, že strategické obecné zásady – v souvislosti s obecnými pokyny ohledně zlepšení přístupu k finančním prostředkům – vyžadují lepší koordinaci fondů,

P.  vzhledem k tomu, že strategické obecné zásady výslovně požadují podporu součinnosti mezi strukturální politikou, politikou zaměstnanosti a politikou rozvoje venkova, přičemž je v této souvislosti zdůrazněno, že členské státy by měly zajišťovat součinnost a konzistentnost mezi opatřeními, která mají být na daném území a v dané oblasti činnosti financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; a vzhledem k tomu, že současně stanovují, že hlavní zásady ve vztahu k demarkační linii a mechanismu koordinace mezi opatřeními podporovanými z jednotlivých fondů by měly být definovány v národních strategických referenčních rámcích či národních strategických plánech,

Q.  vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 21. února 2011 o páté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti požádala Komisi, aby posoudila možnost zavedení programů financovaných z více fondů,

R.  vzhledem k tomu, že některé regiony Evropské unie sousedí se třetími zeměmi, které jsou příjemci z Evropského rozvojového fondu (ERF), a že by mělo být možné upřednostnit součinnost financování určitých projektů s cílem umožnit zvýšení rozvojového potenciálu evropských regionů, které se nachází v této situaci,

S.  vzhledem k tomu, že přezkum v polovině období potvrdil, že flexibilita rozpočtu je omezená a existují překážky bránící změně priorit, dokonce i v rámci programů, a zároveň konstatuje, že nesoulad mezi programy a velká administrativní zátěž snižují účinnost,

T.  vzhledem k tomu, že v současné pokrizové situaci je více než dříve důležité pochopit procesy v ekonomikách členských států a výsledky, kterých bylo dosaženo díky využití prostředků z EU,

U.  vzhledem k tomu, že je důležité zajistit viditelnost a „evropskou přidanou hodnotu“ příspěvku EU,

Místo a čas pro větší koordinaci a synergie

1.  požaduje, aby byl navržen jednotný strategický rámec, a to již pro příští finanční programové období po roce 2013, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu;

2.  poukazuje na to, že cílem politiky soudržnosti by měl být udržitelný, inteligentní a inkluzivní hospodářský růst, který je územně i sociálně rovnoměrně rozložen, odstraňování rozdílů v rozvoji regionů, tvorba pracovních míst, zlepšení kvality života, školení pracovníků pro nová pracovní místa, včetně v oblasti udržitelného hospodářství, sociální a územní soudržnost a uskutečňování evropského sociálního modelu, který v evropském hospodářství vytváří prvek soudržnosti a konkurenceschopnosti;

3.  potvrzuje, že politika soudržnosti by měla být využívána k dosažení udržitelného růstu v celé EU a k spravedlivému a rovnoměrnému rozdělování bohatství snižováním sociálně ekonomických nerovností mezi regiony EU;

4.  považuje politiku soudržnosti za jeden z pilířů hospodářské politiky EU upřednostňující dlouhodobou investiční strategii a sociální začlenění; považuje politiku soudržnosti za záruku podpory nejméně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin, což povede k vyrovnanému a harmonickému rozvoji Evropské unie; konstatuje, že evropská přidaná hodnota spočívá v tom, že jsou všichni schopni těžit z hospodářských úspěchů EU; domnívá se proto, že politika soudržnosti by měla i nadále zůstat samostatnou politikou a měla by být řádně financována;

5.  vítá návrh uvedený ve sdělení Komise o přezkumu rozpočtu, aby Komise přijala společný strategický rámec s cílem posílit integraci politik EU v zájmu plnění strategie Evropa 2020; žádá v této souvislosti, aby byla přijata opatření na podporu součinnosti mezi způsoby financování stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020; poukazuje však na to, že posílená součinnost mezi opatřeními financovanými z uvedených pěti fondů v rámci společného strategického rámce mají zásadní význam nejen z hlediska naplnění cílů strategie Evropa 2020, ale v prvé řadě pro dosažení cílů politiky soudržnosti zakotvených ve Smlouvě;

6.  vítá pátou zprávu o soudržnosti, která je sice zaměřena v prvé řadě na to, jak může příspěvek těchto regionů a politika soudržnosti přispět k naplnění cílů strategie Evropa 2020, ale obsahuje i mnoho závěrů potvrzujících klíčový význam posílené součinnosti mezi strukturálními fondy, včetně Fondu soudržnosti;

7.  domnívá se, že výdaje v oblasti politiky soudržnosti je nutné racionalizovat tím, že se sníží roztříštěnost nástrojů a směřování finančních prostředků a podpoří se lepší doplňkovost mezi různými nástroji financování; a vítá návrh Komise, aby byly lépe stanoveny priority a aby se zdroje na úrovni EU i členských států v zájmu dosažení výraznější koordinace mezi fondy lépe tematicky soustředily na určitý počet priorit, u nichž by mohlo dojít k posílení strategické povahy této politiky; zdůrazňuje však, že členské státy a orgány na regionální a místní úrovni stále potřebují dostatečnou pružnost k tomu, aby mohly priority přizpůsobit svým konkrétním rozvojovým potřebám;

8.  vítá návrh, který předložila Komise ohledně smluv o partnerství pro rozvoj a investice s cílem zlepšit koordinaci mezi fondy Společenství a vnitrostátním financováním cílů a programů; zdůrazňuje nutnost zapojit místní a regionální orgány do vypracování a provádění těchto smluv; vyzývá ke koordinaci těchto smluv s vnitrostátními reformami odvětvových politik s územními dopady (např. doprava a infrastruktura pro výzkum a vývoj);

9.  zdůrazňuje, že mnohé iniciativy zaměřené na hospodářský rozvoj v rámci politiky soudržnosti nevytvářejí jednoduše příležitosti, jichž by se bylo žádoucí chopit, ale pro jejich úspěch je zásadní zabývat se jak lidskými, tak materiálními faktory (zlepšení infrastruktury například automaticky nepřináší větší růst, není-li spojeno s investicemi do vzdělávání, podnikání a inovací); domnívá se tedy, že zvýšená součinnost mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti maximalizuje vliv těchto fondů na rozvoj;

10.  upozorňuje na úlohu, kterou má Evropský fond pro regionální rozvoj při efektivním využívání Evropského sociálního fondu, s ohledem na to, že EFRR zodpovídá za vytvoření podmínek, jako je vhodná infrastruktura a přiměřená dostupnost, bez čehož by investice týkající se zaměstnanosti nemohly být účinné;

11.  zdůrazňuje, že hospodářská krize ještě více zvýšila naléhavost přijetí opatření v odvětvích, na která se vztahuje Evropský sociální fond, jež by podpořila zejména zaměstnanost, změnu kariérní orientace, sociální začlenění a odstraňování chudoby;

12.  zdůrazňuje, že ESF jako podpůrný nástroj celoživotního vzdělávání, získávání kvalifikace a změny kariérního zaměření by měl být považován za základní, avšak ne plně využívaný zdroj na podporu evropského komplexního a efektivního růstu a konkurenceschopnosti založené na vědomostech;

13.  zdůrazňuje, že vytváření cílených a koordinovaných politik by zajistilo upřednostnění investic, které mají největší vliv na konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj v regionech;

14.  je toho názoru, že opatření v oblasti rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a opatření v oblasti rybolovu zaměřená na udržitelný rozvoj financovaná z Evropského rybářského fondu by měla být společně s dalšími strukturálními fondy, zejména Fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a Evropským sociálním fondem, začleněna do jednotného rámce; vyzývá proto Komisi, aby posoudila, zda lze komplexní přístup k rozvoji venkovských a rybářských společenství v souladu s cílem územní soudržnosti zabezpečit pomocí přesunu opatření v oblasti místního rozvoje z těchto dvou fondů pod „zastřešující soudržnost“ nebo přinejmenším prostřednictvím jasnější součinnosti mezi všemi fondy; domnívá se, že takový přístup by zohlednil celkovou souvislost klíčových politik s územním dopadem a umožnil by těm, kdo se aktivně podílejí na rozvojových procesech na regionální a místní úrovni, realizovat účinnou politiku spojenou s konkrétním místem a přizpůsobenou místním potřebám venkovských a rybářských oblastí či malých ostrovů;

15.  zdůrazňuje, že by měla být dále posílena koordinace nejen mezi nástroji politiky soudržnosti jako takovými (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti), ale i mezi opatřeními financovanými z těchto nástrojů a činnostmi prováděnými v rámci transevropských sítí, sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost;

16.  je toho názoru, že by v rámci přeshraničních projektů mohla existovat, pokud jde o cíl územní spolupráce, relevantní součinnost mezi EFRR a nástroji předvstupní pomoci a sousedství; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, v který případech by také bylo možno uplatnit koordinaci s jinými nástroji vnějších aspektů politik Unie, např. ERF;

17.  domnívá se, že takové vzájemné posilování a koordinace politik EU může nepochybně zajistit nejlepší možné výsledky použití prostředků z rozpočtu EU; požaduje vytvoření iniciativ finančního inženýrství, jako jsou nástroje financované EIB, a větší míru využívání těchto nástrojů;

18.  zdůrazňuje však, že mnohé členské státy se při koordinaci jednotlivých fondů potýkají s problémy a otevřeně vyjádřily obavy z nedostatečné součinnosti mezi fondy a v některých případech dokonce z jejich překrývání; v této souvislosti zdůrazňuje, že složitá pravidla pro řízení fondů vyžadují příliš vysokou úroveň institucionálních kapacit, díky nimž teprve bude možné překonat překážky a uspokojivě koordinovat uplatňování fondů; zdůrazňuje význam spolufinancování a nezbytného zjednodušení těchto pravidel pro umožnění posílení součinnosti mezi strukturálními fondy;

19.  zdůrazňuje, že zjednodušení, jež je pro úspěšnou politiku soudržnosti naprosto nezbytné, musí být provedeno jak na vnitrostátní, tak i na regionální úrovni, aby došlo ke zlepšení výsledků; vyzývá Komisi, aby v budoucnu navrhla jednodušší strukturu této politiky vycházející z větší pružnosti, proporcionality a přehlednosti při čerpání prostředků z fondů, a to s cílem usnadnit jejich plné a okamžité využití;

20.  připomíná, že hlavním důvodem, proč měl Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní strukturální fondy problémy s efektivním převodem finančních prostředků na projekty, které měly větší možnost podnítit hospodářský rozvoj a vytvořit pracovní místa, byl nadměrný důraz na absorpční kapacitu místo na výsledky;

21.  prosazuje takovou politiku soudržnosti, která je více zaměřena na dosahování výsledků, méně dbá o řádnost výdajů a postupů, ale která zajišťuje účinnou rovnováhu mezi kvalitou operací a finanční a administrativní kontrolou; doporučuje zavedení vhodných hodnotících mechanismů s cílem zlepšit institucionální a administrativní kapacity subjektů, které jsou pověřeny řízením programů, což přispěje ke zlepšení kvality výdajů a snížení míry chybovosti;

22.  je přesvědčen o tom, že struktura budoucí politiky soudržnosti by měla být jednodušší, flexibilnější a schopná umožnit co největší čerpání a účinnost finančních prostředků;

23.  zdůrazňuje, že evropská přidaná hodnota může a musí být dosažena lepší součinností mezi finančními nástroji politiky soudržnosti a lepší koordinací mezi těmito a jinými nástroji financování;

Jeden cíl: soudržnost; jeden soubor nástrojů k jeho dosažení

24.  zdůrazňuje, že společná pravidla pro řízení fondů, způsobilost pro čerpání, provádění auditů a podávání zpráv o projektech financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu (zejména pokud jde o opatření na podporu zvýšení hospodářské rozmanitosti venkovských a rybářských oblastí) by hrála nejen klíčovou úlohu při posilování a usnadňování účinnějšího provádění programů politiky soudržnosti, ale výrazně by pomohla i snahám o zjednodušení; domnívá se dále, že by se tím zjednodušilo jak využití fondů ze strany příjemců, tak správa fondů vnitrostátními orgány, přičemž by se snížilo riziko chyb při poskytování potřebných výjimek s ohledem na specifika jednotlivých politik, nástrojů a příjemců a usnadnila by se účast v programech politiky soudržnosti pro malé subjekty, stejně jako čerpání dostupných prostředků, pokud toto zjednodušení bude podpořeno dostatečnými finančními prostředky na technickou podporu;

25.  trvá na tom, že Evropský sociální fond by měl zůstat součástí rámce nařízení o obecných ustanoveních týkajících se fondů politiky soudržnosti; zdůrazňuje proto, že je nutné zachovat a posílit model jednoho obecného nařízení vztahujícího se na pravidla pro správu, způsobilost, audit a podávání zpráv ve spojení se stručnými nařízeními určenými pro specifický fond, v nichž se odráží individuální politické cíle konkrétních fondů; zdůrazňuje dále, že koordinace musí probíhat na všech úrovních vytváření politik, počínaje strategickým plánováním přes provádění, platby až po uzavření, audit a hodnocení;

26.  vyzývá Komisi, aby prověřila nejúčinnější způsoby posílení součinnosti v místě; navrhuje v této souvislosti, že by měla být zvážena možnost dovolit členským státům, aby si zvolily pro každý region jediný operační program nebo multiregionální operační program v rámci makroregionálních strategií, který bude financován z různých fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond) a bude jej spravovat jediný řídící orgán, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zejména přínosu regionů k decentralizovanému přístupu a poskytnutí větší autonomie a flexibility regionům, pokud jde o možnost podílet se na vypracování vlastních strategií a zlepšit správu na místní a regionální úrovni; Navrhuje, aby řídící orgány členských států vypracovat budoucí operační programy, které budou co nejvíce odpovídat místním a regionálním cílům;

27.  vyzývá Komisi, aby uvažovala o programech financovaných z více fondů pro členské státy a regiony, které je chtějí využívat; domnívá se, že by toto opatření přispělo k integrovanější a flexibilnější práci a zvýšilo účinnost různých fondů (EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV, ERF a sedmého rámcového programu pro výzkum);

28.  vyzývá Komisi, aby ve světle spolehlivých a komplexních údajů o používání a dopadu ustanovení o křížovém financování předložila návrhy pro jejich přezkum a odstranění překážek jejich uplatňování s cílem zajistit větší míru zjednodušení a větší právní jistotu při jejich uplatňování oproti současnému stavu;

29.  požaduje vyjasnění územního dosahu a harmonizaci kritérií EFRR a EZFRV ve venkovských a příměstských oblastech, aby se zabránilo zbytečnému překrývání těchto fondů; trvá na nutnosti úzké spolupráce při výběru a sledování projektů financovaných z těchto dvou fondů na určitém území;

30.  zdůrazňuje přidanou hodnotu křížového financování EFRR a ESF, pokud jde o flexibilitu, pro projekty sociálního začlenění a integrované strategie rozvoje; vyzývá Komisi, aby vytvořila systém jednoho správního místa, které by poskytovalo zájemcům praktické vedení, informace a rady, s cílem zajistit řádné a aktuální informování veřejnosti, pokud jde o křížové financování i synergie mezi fondy obecně; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla na tento krok vedoucí k zjednodušení upozorněna veřejnost, aby se tak množství požadovaných informací snížilo na minimum;

31.  je přesvědčen, že rozvoj lidských zdrojů a lepší šíření informací jsou podmínkou úspěšného čerpání prostředků a důsledné realizace různých projektů;

32.  zdůrazňuje zároveň, že je v členských státech na regionální a místní úrovni i na straně zúčastněných subjektů nutné zvýšit administrativní kapacitu s cílem překonat překážky efektivní součinnosti mezi strukturálními fondy a dalšími fondy a podpořit účinné vytváření a provádění politik; trvá na tom, že v tomto ohledu musí zásadní úlohu hrát Komise;

33.  vyzývá Komisi, aby zlepšila jak technickou podporu, tak odbornou přípravu vnitrostátních, regionálních a místních orgánů s cílem posílit kapacity a znalosti pravidel týkajících se problémů spojených s prováděním;

34.  vyzývá členské státy, aby upřednostnily investice do institucionálních kapacit a aby zjednodušily své vnitrostátní právní předpisy s cílem snížit administrativní zátěž a zvýšit svou absorpční kapacitu;

35.  připomíná v této souvislosti významný přínos dodržování zásady subsidiarity a víceúrovňového řízení pro podporu koordinace mezi různými rozhodovacími orgány a pro posílení součinnosti mezi různými nástroji financování;

36.  považuje aktivní účast sociálních partnerů formou trvalého sociálního a územního dialogu za životně důležitou pro efektivnější využívání prostředků;

37.  uznává nestejný dopad hospodářské krize na území a občany EU; domnívá se, že nová strategie využívání prostředků bude účinnější, pokud zapojí regionální i místní úrovně správy, které dokáží strategické cíle přizpůsobit místním podmínkám, a to i prostřednictvím strukturovaného dialogu se všemi zúčastněnými stranami, organizacemi podporujícími práva na rovnost pohlaví, sociálními partnery a nevládními organizacemi, ale také finančními a bankovními institucemi; zdůrazňuje potřebu ponechat při formulování politických požadavků dostatečný prostor pro regionální a místní požadavky;

38.  vyzývá Komisi, aby vypracovala evropské pokyny pro víceúrovňové řízení a povzbudila členské státy k tomu, aby tyto pokyny provedly v souladu se specifickými místními a regionálními cíli a aby rozšířily mechanismy řízení politiky soudržnosti (například plánování, financování a realizaci v partnerství mezi vnitrostátní, regionální a místní úrovní) i na fondy spadající do plánovaného společného strategického rámce, aby se tak zvýšila účinnost vynakládání veřejných prostředků;

39.  vyzývá Komisi, aby při vytváření nového společného strategického rámce a při předkládání návrhů nařízení začlenila ustanovení umožňující partnerství na místní a regionální úrovni (měst, regionů, funkčních regionů, skupin místních orgánů), aby se jednotlivé toky prostředků EU spojily na příslušných územích do konzistentního a integrovaného rámce;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. (2) Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11. (3) Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 10. (4) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 113. (5) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 46. (6) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 65. (7) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 104. (8) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120. (9) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84. (10) Přijaté texty, P7_TA(2010)0356. (11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0468.

Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM(2010)0527 – C7-0301/2010 – 2010/0281(COD))(1)

P7_TA(2011)0287 A7-0183/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0287 A7-0183/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0287 A7-0183/2011

-------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Koordinace hospodářských politik členských států v Unii by se měla provádět v kontextu obecných směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti a měla by zahrnovat dodržování hlavních zásad, mezi něž patří stabilní ceny, zdravé a udržitelné veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(1a)  Úspěšné vytvoření a zachování dynamického jednotného trhu by se mělo považovat za prvek správného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(1b)  Zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik pro udržitelný růst, a to o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, o evropský semestr pro větší koordinaci hospodářských a rozpočtových politik, o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), o pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy a o lepší regulaci finančního trhu a dohled nad ním.

(2)  Je třeba se poučit ze zkušeností získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a zejména je třeba dosáhnout lepší správy ekonomických záležitostí v Unii založené na větší odpovědnosti členských států.

(2a)  Do posilování správy ekonomických záležitostí by měly být užším a včasnějším způsobem zapojovány i vnitrostátní parlamenty společně s Evropským parlamentem. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členským státům, kterých se týká doporučení nebo rozhodnutí Rady v souladu s čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení, dát příležitost zúčastnit se výměny názorů.

(2b)  Komise by měla mít v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států a dále o sledování, mise, doporučení a varování.

(3)  Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rozpočtový dohled, aby tak zahrnoval podrobnější a formálnější rámec s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů. Takové rozšíření rámce hospodářského dohledu by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.

(4)  Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí postup podrobně stanovený právními předpisy.

(5)  Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování makroekonomické nerovnováhy a pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Unii a tato pravidla by měla být harmonizována s ročním cyklem mnohostranného dohledu.

(6)  Tento postup by měl zavést mechanismus včasného varování, který odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu zahrnujícího orientační prahové hodnoty v kombinaci s ekonomickým úsudkem. V rámci tohoto úsudku by měla být zohledněna mimo jiné nominální a reálná konvergence uvnitř i vně eurozóny.

(6a)  Při sestavování srovnávacího přehledu a souboru makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy by měla Komise úzce spolupracovat s Radou a Evropským parlamentem. Měly by být určeny ukazatele a prahové hodnoty a v případě potřeby by měly být upraveny tak, aby odpovídaly měnící se povaze makroekonomické nerovnováhy, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či v souvislosti s větší dostupností příslušných statistik. Komise by měla příslušným výborům Rady a Evropského parlamentu předkládat návrhy připomínek k plánům na stanovení a úpravu ukazatelů a prahových hodnot. Komise by měla Radu a Evropský parlament informovat o změnách provedených v ukazatelích a prahových hodnotách a uvést důvody, které ji k těmto změnám vedly.

(7)  Má-li srovnávací přehled sloužit jako prvek mechanismu včasného varování, měl by sestávat z omezeného množství hospodářských, finančních a strukturálních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Ukazatele a prahové hodnoty se v případě potřeby upravují tak, aby odpovídaly měnící se povaze makroekonomické nerovnováhy, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik. Tyto ukazatele by neměly být chápány jako cíle hospodářské politiky, ale jako nástroje umožňující zohledňovat vývoj povahy makroekonomické nerovnováhy v Evropské unii.

(7a)  Při sestavování srovnávacího přehledu by se měl brát náležitý ohled na různorodé hospodářské podmínky, včetně důsledků dohánění vyspělejších ekonomik.

(8)  Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Závěry ze srovnávacího přehledu by neměly být vyvozovány automaticky: ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.

(9)  Na základě postupu při mnohostranném dohledu a na základě varovného mechanismu nebo v případě neočekávaného a závažného hospodářského vývoje, který pro účely tohoto nařízení vyžaduje urychlenou analýzu, by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl být prováděn, aniž by se předpokládalo, že existuje nerovnováha, a měl by zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů nerovnováhy v posuzovaném členském státě s náležitým ohledem na hospodářské podmínky a okolnosti konkrétních států a na širší soubor analytických nástrojů, ukazatelů a kvalitativních informací specifických pro daný stát. Zpracovává-li Komise hloubkový přezkum, členské státy s ní spolupracují, aby měla k dispozici co nejúplnější a nejsprávnější údaje. Komise dále náležitě zváží jakékoli další informace, které jsou podle dotčených členských států relevantní, a které daný členský stát Komisi a Radě poskytl. Hloubkový přezkum by měl být projednán v Radě a v rámci Euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro. Hloubkový přezkum ve vhodných případech zohlední doporučení a výzvy Rady určené posuzovaným členským státům a přijaté v souladu s články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování EU a s články 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení a rovněž politické záměry posuzovaného členského státu uvedené v národním programu reforem, jakož i mezinárodní osvědčené postupy týkající se ukazatelů a metodik. Rozhodne-li se Komise provést hloubkový přezkum v případě závažného a neočekávaného hospodářského vývoje vyžadujícího urychlenou analýzu, měla by o tom informovat dotčený členský stát.

(10)  Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Může se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech, přičemž v členských státech eurozóny a členských státech ERM II je uskutečňuje v součinnosti s Evropskou centrální bankou, a další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie. Tohoto dialogu by se měli v potřebných případech účastnit sociální partneři a další zúčastněné subjekty z daného členského státu.

(11)  Při posuzování nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost ▌a její případné negativní hospodářské a finanční odrazy, které prohlubují zranitelnost hospodářství EU a ohrožují bezproblémové fungování měnové unie. Opatření k řešení makroekonomické nerovnováhy a rozdílů v konkurenceschopnosti jsou zapotřebí ve všech členských státech, zejména v eurozóně. Povaha, význam a naléhavost politických úkolů se však může v závislosti na dotyčném členském státě značně lišit. Politická opatření jsou vzhledem ke zranitelným místům a rozsahu nezbytné korekce obzvláště naléhavě potřebná v členských státech, které trvale vykazují vysoké schodky běžného účtu a velký pokles konkurenceschopnosti. Rovněž v členských státech, které akumulují velké přebytky běžného účtu, by se měly politiky zaměřit na vypracování a provádění strukturálních reforem, jež pomohou posílit jejich domácí poptávku a růstový potenciál.

(11a)  Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 Smlouvy o fungování EU v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

(12)  Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha, dotčenému členskému státu by měla být dána doporučení týkající se vhodných politických opatření, na nichž by se ve vhodných případech podílely příslušné výbory. Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy, by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátních právních a politických ujednání by měly být v potřebných případech zapojeny relevantní vnitrostátní subjekty, včetně sociálních partnerů. Politická opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a mzdové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru. Je třeba zohlednit závazky v rámci dohod ERM II.

(13)  Včasná varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Měla by si případně rovněž vyžádat vhodná návazná opatření Komise, která by byla přijata v souvislosti s dohledem nad nerovnováhou. Je třeba přísně zachovávat nezávislost a důvěrnost informací Evropského výboru pro systémová rizika.

(14)  Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…](5) v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.

(15)  Všechny členské státy, u nichž byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, by měly vypracovat plán nápravných opatření obsahující podrobný popis navrhovaných politických opatření k provedení doporučení Rady. Součástí plánu nápravných opatření by měl být harmonogram pro provedení plánovaných opatření. Měl by být schválen Radou prostřednictvím doporučení. Toto doporučení by mělo být předáno Evropskému parlamentu.

(15a)  Radě by měla být dána pravomoc přijímat v jednotlivých případech rozhodnutí, v nichž konstatuje nesplnění doporučení, jež tento orgán schválil v rámci nápravných opatření. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států uplatňovaných v rámci Rady, jak uvádí čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, navazují tato jednotlivá rozhodnutí neoddělitelným způsobem a v souvislosti s plánem nápravných opatření na uvedená doporučení přijatá Radou v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

(16)  Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(16a)  Rada a Komise by měly při uplatňování tohoto nařízení plně ctít úlohu vnitrostátních parlamentů a sociálních partnerů a zohledňovat rozdíly ve vnitrostátních systémech, např. v systémech pro tvorbu mezd.

(16b)  Pokud Rada usoudí, že v členském státě se již neprojevuje nadměrná nerovnováha, bude postup uplatňovaný v případě nadměrné nerovnováhy ukončen poté, co Rada na doporučení Komise zruší doporučení podle článků 7, 8 a 10. Tento krok bude vycházet z komplexní analýzy Komise, z níž bude vyplývat, že daný členský stát jednal v souladu s doporučeními Rady, a která bude prokazovat, že již pominuly příčiny a související rizika určená v doporučení, na jehož základě byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, přičemž budou mimo jiné zohledněny makroekonomický vývoj, vyhlídky a dopady na ostatní členské státy. Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze by mělo být veřejně vyhlášeno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování makroekonomické nerovnováhy v Unii, jakož i pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy.

1a.  Toto nařízení se uplatňuje v kontextu evropského semestru, který je definován v nařízení EU č. […/…] o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik.

1b.  Uplatňování tohoto nařízení je plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení vydaná na základě tohoto nařízení zohledňují vnitrostátní postupy a instituce zabývající se tvorbou mezd. Nařízení zohledňuje článek 28 Listiny základních práv Evropské unie a jeho uplatňováním není dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní opatření podle vnitrostátních právních předpisů a postupů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

Kapitola II

Odhalování nerovnováhy

Článek 3

Srovnávací přehled

1.  ▌Srovnávací přehled, zahrnující rovněž ukazatele, se používá jako nástroj usnadňující včasné zjištění a monitorování nerovnováhy.

2.  Srovnávací přehled tvoří několik relevantních, praktických, jednoduchých, měřitelných a dostupných makroekonomických a makrofinančních ukazatelů členských států. Jeho účelem je umožnit včasné odhalení makroekonomické nerovnováhy, a to jak nerovnováhy vznikající v krátké době, tak i nerovnováhy, k níž dochází v důsledku strukturálních a dlouhodobých tendencí.

2a.  Srovnávací přehled zahrnuje mimo jiné ukazatele, které jsou užitečné pro včasné zjištění:

2b.  Při vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu v rámci mechanismu včasného varování věnuje Komise náležitou pozornost vývoji reálné ekonomiky, tedy i ekonomickému růstu, vývoji v oblasti zaměstnanosti a chybějících pracovních míst, nominální a reálné konvergenci uvnitř a vně eurozóny, vývoji produktivity a faktorům podněcujícím její rozvoj, jako jsou výzkum a vývoj a zahraniční a domácí investice, a rovněž vývoji v odvětvích ovlivňujících HDP a stav běžného účtu, včetně energetiky.

Srovnávací přehled zahrnuje rovněž orientační prahové hodnoty pro ukazatele, které mají sloužit jako úrovně varování. Výběr ukazatelů a prahových hodnot má vést k podpoře konkurenceschopnosti EU.

Srovnávací přehled ukazatelů a zejména prahové hodnoty pro varování musí být symetrické, je-li to vhodné, a musí rozlišovat mezi členskými státy eurozóny a mimo eurozónu, pokud je to odůvodněno zvláštními znaky měnové unie a relevantními hospodářskými podmínkami. Při sestavování srovnávacího přehledu by se měl brát náležitý ohled na různorodé hospodářské podmínky, včetně důsledků dohánění vyspělejších ekonomik.

2c.  Při navrhování ukazatelů stability finančního trhu je třeba náležitě zohlednit práci Evropského výboru pro systémová rizika. Komise vyzve Evropskou radu pro systémová rizika, aby se vyjádřila k návrhu ukazatelů, které jsou významné pro stabilitu finančního trhu.

3.  Seznam ukazatelů a prahových hodnot, které mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu, ▌se zveřejňují.

4.  ▌Přiměřenost srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, se pravidelně vyhodnocuje a v případě potřeby dojde k jejich úpravě či změně. Změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách se zveřejňují.

4a.  Hodnoty pro ukazatele srovnávacího přehledu se aktualizují alespoň jednou ročně.

Článek 4

Varovný mechanismus

1.   Cílem varovného mechanismu je umožnit včasné zjištění a monitorování nerovnováhy. Komise každoročně vypracuje zprávu obsahující kvalitativní hospodářské a finanční hodnocení vycházející ze srovnávacího přehledu se souborem ukazatelů srovnaných s orientačními prahovými hodnotami. Zpráva i hodnoty ukazatelů srovnávacího přehledu se zveřejňují.

2.  ▌Zpráva Komise obsahuje hospodářské a finanční hodnocení uvádějící pohyb ukazatelů do souvislostí, přičemž při posuzování vývoje nerovnováhy vychází v případě potřeby ▌z dalších relevantních hospodářských a finančních ukazatelů. Závěry ze srovnávacího přehledu nebudou vyvozovány mechanicky: hodnocení zohlední vývoj nerovnováhy v Unii a v eurozóně. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení ▌prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy. Hodnocení členských států vykazujících vysoký schodek běžného účtu se může lišit od hodnocení členských států, které hromadí velké přebytky běžného účtu.

3.  Zpráva určí členské státy, o nichž se Komise domnívá, že mohou být postiženy nerovnováhou či u nich může hrozit riziko vzniku nerovnováhy.

3a.  Zpráva musí být včas předána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

4.  V rámci mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU Rada projedná a celkově zhodnotí zprávu Komise ▌. Euroskupina zprávu projedná, pokud se ▌týká členských států, jejichž měnou je euro.

Článek 5

Hloubkový přezkum

1.  S ohledem na diskuse vedené v Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 nebo v případě neočekávaného a závažného hospodářského vývoje, který pro účely tohoto nařízení vyžaduje urychlenou analýzu, Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že může být postižen nerovnováhou nebo že mu takové postižení hrozí. ▌.

Hloubkový přezkum vychází z podrobné analýzy konkrétní situace příslušné země, včetně odlišných výchozích pozic v jednotlivých členských státech; zabývá se širokou škálou hospodářských proměnných a používá analytické nástroje a kvalitativní informace specifické pro danou zemi. Přihlíží ke zvláštnostem jednotlivých států v oblasti pracovních vztahů a sociálního dialogu.

Komise dále náležitě zváží jakékoli další informace, které jsou podle názoru příslušného členského státu relevantní, a které daný členský stát předložil.

Společně s provedením tohoto přezkumu se v dotčeném členském státu provedou kontrolní mise podle článku 11e.

2.  Součástí tohoto hloubkového přezkumu je hodnocení toho, zda se v členském státě projevuje nerovnováha a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu. Zabývá se původem nerovnováhy na pozadí převládajících hospodářských podmínek, včetně hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a odrazů vnitrostátních hospodářských politik. Přezkum analyzuje příslušný vývoj týkající se strategie Unie pro růst a zaměstnanost. Zohledňuje také závažnost hospodářského vývoje v Unii a v eurozóně jako celku. Zohledňuje zejména:

2a.  Hloubkový přezkum se zveřejňuje. Komise informuje o výsledcích hloubkového přezkumu Radu a Evropský parlament.

Článek 6

Preventivní opatření

1.  Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom příslušným způsobem Radu, euroskupinu a Evropský parlament. Rada může na základě doporučení Komise určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

2.  Rada informuje o doporučení Evropský parlament. Doporučení Rady se zveřejní.

2a.  Doporučení Rady a Komise jsou plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a zohledňují článek 28 Listiny základních práv Evropské unie.

3.  Rada toto doporučení každoročně přezkoumává v kontextu evropského semestru a může je v případě potřeby v souladu s odstavcem 1 upravit.

KAPITOLA III

Postup při nadměrné nerovnováze

Článek 7

Zahájení postupu při nadměrné nerovnováze

1.  Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom příslušným způsobem Radu, euroskupinu a Evropský parlament.

Komise o této skutečnosti informuje také příslušné evropské orgány dohledu a Evropskou radu pro systémová rizika, která přijme opatření, jež považuje za nezbytná.

2.  Rada může na základě doporučení Komise přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření.

Uvedené doporučení specifikuje povahu nerovnováhy a její důsledky a určí soubor politických doporučení, kterými je třeba se řídit, a lhůtu, v níž musí dotčený členský stát předložit plán nápravných opatření. Rada může své doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Článek 8

Plán nápravných opatření

1.  Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi v souladu s článkem 7 a ve lhůtě stanovené v doporučení plán nápravných opatření založený na doporučení. Plán nápravných opatření stanoví specifická ▌politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram plánu pro jejich provedení. Plán nápravných opatření zohlední hospodářské a sociální dopady těchto politických opatření a bude v souladu s hlavními směry hospodářské politiky a hlavními zásadami politiky zaměstnanosti.

2.  Rada tento plán nápravných opatření na základě zprávy Komise do dvou měsíců od jeho předložení posoudí. Pokud je považován na základě doporučení Komise za dostačující, Rada jej schválí prostřednictvím doporučení, v němž uvede seznam požadovaných konkrétních opatření a lhůt pro jejich přijetí a stanoví harmonogram dohledu, přičemž náležitě zohlední komunikační kanály používané pro přenos informací a uzná, že mezi přijetím nápravných opatření a skutečným vyřešením nerovnováhy mohou být dlouhé prodlevy.

2a.  Budou-li přijatá opatření nebo opatření předpokládaná v plánu nápravných opatření či časový harmonogram pro jejich provádění považovány na základě doporučení Komise za nedostačující, přijme Rada doporučení určené danému členskému státu, aby předložil nový plán nápravných opatření, a to zpravidla do dvou měsíců. Nový plán nápravných opatření bude přezkoumán v souladu s postupem uvedeným v tomto odstavci.

3.  Plán nápravných opatření, zpráva Komise a doporučení Rady uvedené v odstavcích 2 a 2a se zveřejní.

Článek 9

Monitorování nápravných opatření

1.  Komise monitoruje provádění doporučení přijatého podle čl. 8 odst. 2. Za tímto účelem členský stát podává Radě a Komisi v pravidelných intervalech zprávy v podobě zpráv o pokroku, jejichž četnost stanoví Rada v doporučení uvedeném v čl. 8 odst. 2.

2.  Rada zprávy o pokroku členských států zveřejní.

3.  Komise může v dotčeném členském státě provádět posílené kontrolní mise za účelem monitorování provádění plánu nápravných opatření, a pokud se tyto mise týkají členských států, jejichž měnou je euro nebo které se podílejí na ERM II, vykonává tyto mise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou. Z tohoto důvodu jsou do dialogu případně zapojeni i sociální partneři a další zúčastněné subjekty v daném členském státě.

4.  V případě výrazné relevantní změny hospodářské situace ▌může Rada na doporučení Komise změnit doporučení přijatá na základě čl. 8 odst. 2 v souladu s postupem stanoveným v tomtéž článku. Dotčený členský stát bude ve vhodných případech vyzván, aby předložil revidovaný plán nápravných opatření, který se posoudí v souladu s postupem stanoveným v článku 8.

Článek 10

Posouzení nápravných opatření

1.  Rada na základě zprávy Komise posoudí, zda dotčený členský stát přijal doporučená nápravná opatření v souladu s doporučením vydaným podle čl. 8 odst. 2 ▌.

2.  Zpráva Komise se zveřejní.

3.  Rada provede posouzení ve lhůtě, kterou ▌stanovila ve svých doporučeních přijatých v souladu s čl. 8 odst. 2.

4.  V případě, že Rada dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, přijme na doporučení Komise rozhodnutí, v němž konstatuje jejich nesplnění a ▌doporučení, jež stanoví nové lhůty k provedení nápravných opatření. V takovém případě je informována Evropská rada a závěry kontrolních misí uvedených v čl. 9 odst. 3 se zveřejní.

Doporučení Komise, v němž se konstatuje nesplnění, se považuje za Radou přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Dotčený členský stát může požádat o svolání zasedání Rady, na němž se bude o tomto rozhodnutí hlasovat.

V souladu s článkem 11e může Evropský parlament z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu vyzvat předsedu Rady, předsedu Komise a ve vhodných případech předsedu Euroskupiny, aby předstoupili před výbor za účelem diskuze o rozhodnutí, v němž se konstatuje nesplnění nápravných opatření.

5.  V případě, že se Rada na základě zprávy Komise domnívá, že členský stát doporučená nápravná opatření přijal, má se za to, že se postup při nadměrné nerovnováze realizuje, dočasně se upustí od přijímání dalších kroků a monitorování pokračuje v souladu s harmonogramem přijatým v doporučeních podle čl. 8 odst. 2. Rada zveřejní důvody, které ji vedly k pozastavení postupu, a vezme přitom na vědomí nápravná politická opatření přijatá členským státem.

▌

Článek 11

Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze

Rada zruší doporučení vydaná v souladu s články 7, 8 a 10, jakmile ▌na základě doporučení Komise konstatuje, že členský stát již není postižen nadměrnou nerovnováhou popsanou v doporučení podle čl. 7 odst. 2 , a tuto skutečnost zveřejní.

Článek 11a

Hlasování v Radě

Při přijímání opatření uvedených v článcích 7 až 11 Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Článek 11b

Kontrolní mise

1.  Komise zajišťuje nepřetržitý dialog s orgány členských států v souladu s cíli tohoto nařízení. Komise za tímto účelem provádí zejména mise za účelem posouzení skutečné hospodářské situace v členském státě a určení rizik či problémů při plnění cílů tohoto nařízení.

2.  Zvýšený dohled může být prováděn nad členskými státy, kterých se týká doporučení ohledně existence nadměrné nerovnováhy v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení pro účely sledování na místě.

3.  Jestliže je dotčený členský stát členským státem, jehož měnou je euro nebo se podílí na ERM II, může Komise vyzvat představitele Evropské centrální banky, aby se účastnili kontrolních misí.

4.  Komise oznámí Radě výsledky mise uvedené v druhém odstavci a ve vhodných případech rozhodne o jejich zveřejnění.

5.  Při organizování kontrolních misí uvedených v druhém odstavci předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

Článek 11c

Hospodářský dialog

1.  V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, předsedu Komise a ve vhodných případech předsedu euroskupiny, aby předstoupili před výbor za účelem diskuze o:

2.  Příslušný výbor Evropského parlamentu může poskytnout členským státům, kterých se týká doporučení nebo rozhodnutí Rady v souladu s čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení, možnost zúčastnit se výměny názorů.

3.  Komise a Rada pravidelně informují Evropský parlament a Radu o výsledcích uplatňování tohoto nařízení.

Článek 11d

Přezkum

1.  Komise zveřejní do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

3.  Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 11e

Zpráva

Komise poté každý rok zveřejňuje výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně aktualizace srovnávacího přehledu uvedené v článku 4, a předkládá ji Radě a Evropskému parlamentu v kontextu evropského semestru.

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 12

Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0183/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C 150, 20.5.2011,s. 1. (4) Úř. věst. C .. . (5) Úř. věst. L […], […], s. […].

Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM(2010)0522 – C7-0396/2010 – 2010/0276(CNS))(1)

P7_TA(2011)0288 A7-0179/2011

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

[Pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0288 A7-0179/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0288 A7-0179/2011

-------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na postoj Evropského parlamentu(3),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2)  Pakt o stabilitě a růstu byl zpočátku tvořen nařízením Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(5), nařízením Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(6) a usnesením Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu(7). V roce 2005 bylo nařízení (ES) č. 1466/97 změněno nařízením (ES) č. 1055/2005 a nařízení (ES) č. 1467/97 bylo změněno nařízením (ES) č. 1056/2005. Kromě toho byla dne 20. března 2005 přijata zpráva Rady „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(3)  Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých a udržitelných veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, jenž bude přispívat k tvorbě pracovních míst.

(4)  V souladu s vysokým stupněm sjednocení ekonomik členských států v rámci Evropské unie, a zejména v eurozóně, je třeba posílit společný rámec pro správu ekonomických záležitostí, a to i pokud jde o dokonalejší rozpočtový dohled.

(4a)  Úspěšné vytvoření a zachování dynamického jednotného trhu by se mělo považovat za prvek správného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(4b)  Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by měl vycházet z několika vzájemně propojených a harmonizovaných politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, především ze strategie Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním důrazem na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro předcházení makroekonomické nerovnováze a pro její nápravu, minimální požadavky týkající se rozpočtových rámců členských států, přísnější regulaci a kontrolu finančního trhu, včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika.

(4c)  Úspěšné vytvoření a zachování dynamického jednotného trhu by se mělo považovat za prvek správného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(4d)  Pakt o stabilitě a růstu i celý rámec správy ekonomických záležitostí by měl doplňovat a podporovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost. Z propojení jednotlivých prvků by však neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(4e)  Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat i užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.Příslušný výbor Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, jehož se týká doporučení Rady v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy, výzva v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy nebo rozhodnutí v souladu s čl. 126 odst. 11, aby se výměny názorů zúčastnil.

(4f)  Zkušenosti získané v průběhu prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a chyby, k nimž v tomto období došlo, ukazují, že je nutné zdokonalit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší odpovědnosti členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a na přísnějším rámci dohledu nad hospodářskou politikou členských států na úrovni Unie.

(4g)  Komise by měla v rámci posíleného dohledu hrát důležitější úlohu. To se týká posuzování, monitorování, včetně návštěv, a doporučení zaměřených na konkrétní členské státy.

(4h)  Komise a Rada by při uplatňování tohoto nařízení měly náležitě přihlížet ke všem příslušným faktorům a k hospodářské a rozpočtové situaci příslušných členských států.

(5)  Pravidla týkající se rozpočtové kázně by se měla posílit zejména kladením většího důrazu na výši a vývoj zadlužení a celkovou udržitelnost. Je nutné posílit rovněž mechanismy zajišťující soulad s těmito pravidly a jejich prosazování.

(5a)  Komise by měla hrát v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, návštěvy, doporučení a varování.

(6)  Použití postupu při nadměrném schodku na základě kritéria schodku i kritéria dluhu vyžaduje ▌doporučenou číselnou hodnotu, která přihlíží k hospodářskému cyklu, na jehož základě se posoudí, zda poměr veřejného dluhu k HDP dostatečně klesá a uspokojivým tempem se blíží referenční hodnotě. Mělo by být zavedeno přechodné období, které by členským státům, vůči nimž bude v době vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňován postup při nadměrném schodku, umožnilo upravit vlastní politiky tak, aby byla dodržena doporučená číselná hodnota pro snižování dluhu. Stejnou možnost by měly mít také členské státy, na něž se vztahuje ozdravný program Evropské unie / Mezinárodního měnového fondu.

(7)  Ke zjištění nadměrného schodku by nemělo stačit nedodržení doporučené číselné hodnoty pro snižování dluhu; při tomto zjišťování by se měly zohledňovat všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. K vyloučení existence nadměrného schodku na základě kritéria dluhu může postačovat zejména posouzení toho, jaký vliv má cyklus a struktura vnitřní dynamiky dluhu na jeho vývoj.

(8)  Při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria schodku a postupu tohoto zjišťování je třeba zohlednit všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, pokud poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu.

(8a)  Při zohledňování systémových důchodových reforem jakožto jednoho z rozhodujících faktorů je třeba posoudit především to, zda tyto reformy posílí dlouhodobou udržitelnost důchodového systému jako celku, aniž by současně zvýšily rizika týkající se střednědobého stavu rozpočtu.

(9)  Ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy by měla být přiměřeně zohledněna kvalita vnitrostátního fiskálního rámce, neboť právě on hraje rozhodující úlohu při podpoře fiskální konsolidace a udržitelných veřejných financí. V tomto zohlednění by měly být zahrnuty minimální požadavky stanovené ve směrnici Rady [o požadavcích na rozpočtové rámce členských států] i další dohodnuté žádoucí požadavky týkající se fiskální kázně.

(10)  Aby bylo možno sledovat dodržování doporučení a výzev Rady k nápravě nadměrného schodku, je třeba, aby v nich byly uvedeny roční rozpočtové cíle, které jsou v souladu s požadovaným fiskálním zlepšením po očištění od cyklických vlivů a bez jednorázových a dočasných opatření. V této souvislosti by se měla roční doporučená hodnota 0,5 % HDP chápat jako roční průměrný základ.

(11)  Účinnost opatření bude možné lépe posoudit, bude-li referenční hodnotou dodržení cílů celkových veřejných výdajů v kombinaci s prováděním plánovaných specifických opatření na straně příjmů.

(12)  Při posuzování toho, zda by měla být prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku, je třeba zvláště zohlednit prudké hospodářské propady v eurozóně nebo v EU jako celku, za předpokladu, že tím není ohrožena udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(13)  Je vhodné více uplatňovat finanční sankce uvedené v čl. 126 odst. 11 Smlouvy, tak aby se staly skutečným stimulem pro dodržování výzev podle čl. 126 odst. 9.

(14)  Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měly by být na základě článku 136 Smlouvy stanoveny sankce vycházející z pravidel a zabezpečující spravedlivé, včasné a účinné mechanismy pro dodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu.

(14a)  Vybrané pokuty by měly být účelově vázány pro potřeby mechanismu stability pro poskytování finanční pomoci, který vytvoří členské státy, jejichž měnou je euro, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku.

(15)  Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1467/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování Evropské unie a nahrazení nařízení Rady (ES) č. 3605/93 nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství(8).

(16)  Nařízení (ES) č. 1467/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1467/97 se mění takto:

1.  Článek 1 se nahrazuje tímto:"

Článek 1

1.  Toto nařízení obsahuje ustanovení k urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Cílem postupu při nadměrném schodku je zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí, a pokud již k jejich vzniku dojde, napomoci jejich rychlému odstranění, přičemž je na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu prozkoumáno dodržování rozpočtové kázně.

2.  Pro účely tohoto nařízení se ‚zúčastněnými členskými státy‘ rozumějí ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2.  Článek 2 se mění takto:

2a.  Vkládá se nový oddíl, který zní:"

ODDÍL 1a

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2a

1.  V zájmu prohloubení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komise a popřípadě také předsedu Euroskupiny k vystoupení v tomto výboru za účelem projednání doporučení Rady přijatého podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, výzvy Rady vydané podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a rozhodnutí Rady přijatých podle čl. 126 odst. 6 a 11 Smlouvy o fungování EU.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, jehož se dané doporučení, daná výzva a daná rozhodnutí týkají, aby se výměny názorů zúčastnil.

2.  Komise a Rada pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.

3.  Článek 3 se mění takto:

4.  Článek 4 se mění takto:

b)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Rada při zvažování, zda byla v reakci na její doporučení vydaná v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotyčným členským státem v souladu s čl. 3 odst. 4a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu.

Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU zjistí, že dotyčný členský stát nepřijal účinná opatření, podá o tom zprávu Evropské radě.

5.  Článek 5 se mění takto:

6.  Článek 6 se nahrazuje tímto:"

‚Článek 6

1.  Rada při zvažování skutečnosti, zda byla v reakci na její výzvu vydanou v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotčeným členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu. Zohledňuje se výsledek kontrolní návštěvy vykonané Komisí v souladu s článkem 10a.

2.  Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU, uvalí Rada sankce podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU. Takové rozhodnutí se přijme nejpozději do čtyř měsíců od rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU vyzývajícího dotyčný zúčastněný členský stát, aby učinil opatření.

7.  Článek 7 se nahrazuje tímto:"

Článek 7

Pokud se zúčastněný členský stát nepodřídí jednotlivým rozhodnutím, které Rada postupně přijme v souladu s čl. 126 odst. 7 a 9 Smlouvy o fungování EU, je rozhodnutí Rady o uložení sankcí v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU přijato zpravidla do šestnácti měsíců ode dne oznámení podle čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 479/2009. V případě, že se uplatní čl. 3 odst. 5 nebo čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení, šestnáctiměsíční lhůta se odpovídajícím způsobem změní. V případě záměrně plánovaného schodku, u něhož Rada rozhodne, že je nadměrný, se použije zrychlené řízení.‚.

8.  Článek 8 se nahrazuje tímto:

‚Článek 8

Případné rozhodnutí Rady zostřit sankce v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy se přijme nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009. Případné rozhodnutí Rady zrušit některá nebo všechna svá rozhodnutí podle čl. 126 odst. 12 Smlouvy se přijme co nejdříve, v každém případě však nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009.

9.  V čl. 9 odst. 3 se odkaz na „článek 6“ nahrazuje odkazem na „čl. 6 odst. 2“.„.

10.  Článek 10 se mění takto:

10a.  Vkládá se článek, který zní:"

Článek 10a

1.  Komise vede nepřetržitý dialog s orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vykonává návštěvy s cílem zhodnotit aktuální hospodářskou situaci v členském státě a zjistit, zda existují rizika či obtíže při naplňování cílů tohoto nařízení.

2.  U členských států, kterým byla vydána doporučení a výzvy v návaznosti na rozhodnutí podle čl. 126 odst. 8 a rozhodnutí podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU pro účely sledování na místě, je možné provádět zvýšený dohled. Dotčené členské státy předloží veškeré informace, které jsou nezbytné pro přípravu a výkon návštěvy.

3.  Je-li dotyčným členským státem členský stát, jehož měnou je euro nebo který je zapojen do systému ERM II, může Komise přizvat k účasti na kontrolních návštěvách i zástupce Evropské centrální banky.

4.  Komise podá o výsledcích návštěvy uvedené v odstavci 2 zprávu Radě a, je-li to vhodné, může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

5.  V případě kontrolní návštěvy podle odstavce 2 předá Komise dotčenému členskému státu svá průběžná zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

11.  Článek 11 se nahrazuje tímto:"

Článek 11

Kdykoli Rada rozhodne o uplatnění sankcí vůči zúčastněnému členskému státu podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU, vyžaduje se zpravidla pokuta. Rada může rozhodnout o doplnění této pokuty jinými opatřeními podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU.

12.  Článek 12 se nahrazuje tímto:"

Článek 12

1.  Pokuta se skládá z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z pohyblivé složky. Pohyblivá složka se rovná jedné desetině rozdílu mezi schodkem vyjádřeným v procentech HDP za předchozí rok a buď referenční hodnotou schodku veřejných financí, nebo v případě, že se nedodržení rozpočtové kázně týká kritéria dluhu, celkovým saldem veřejných financí vyjádřeným v procentech HDP, kterého mělo být dosaženo ve stejném roce podle výzvy vydané podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy.

2.  Každý následující rok, dokud není rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zrušeno, Rada hodnotí, zda dotyčný zúčastněný členský stát přijal účinná opatření v reakci na výzvu Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU. Při tomto každoročním hodnocení rozhodne Rada v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU o zostření sankcí, jestliže se dotyčný zúčastněný členský stát nepodřídil výzvě Rady. Jestliže je rozhodnuto o další pokutě, vypočítává se stejným způsobem jako pohyblivá složka pokuty uvedené v odstavci 1.

3.  Žádná jednotlivá pokuta podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit maximální limit ve výši 0,5 % HDP.

13.  Článek 13 se zrušuje a odkaz na něj se v článku 15 nahrazuje odkazem na „článek 12“.

14.  Článek 16 se nahrazuje tímto:"

Článek 16

Pokuty uvedené v článku 12 tohoto nařízení představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy a jsou účelově vázány pro potřeby evropského nástroje finanční stability. V okamžiku, kdy členské státy, jejichž měnou je euro, vytvoří jiný mechanismus stability pro poskytování finanční pomoci, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku, jsou pokuty účelově vázány pro potřeby tohoto jiného mechanismu.

14a.  Vkládá se článek, který zní:"

Článek 17a

1.  Do tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.  Bude-li to vhodné, přiloží ke zprávě návrh změn tohoto nařízení.

  3 Zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě.

15.  Všechny odkazy na „článek 104“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 126 Smlouvy o fungování EU“.

16.  V odstavci 2 přílohy se odkazy na „čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 3605/93“ ve sloupci I nahrazují odkazy na „čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0179/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C ... (4) Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1. (5) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. (6) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (7) Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1. (8) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM(2010)0523 – C7-0397/2010 – 2010/0277(NLE))(1)

P7_TA(2011)0289 A7-0184/2011

(Konzultace)

[Pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0289 A7-0184/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0289 A7-0184/2011

-------------------------------------------------------

SMĚRNICE RADY,
o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na postoj Evropského parlamentu(3),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Je třeba stavět na zkušenostech získaných během první dekády fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové problémy a zejména zdůraznil, že je nutné posílit odpovědnost na vnitrostátní úrovni a stanovit jednotné požadavky na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám, a zejména článku 3 uvedeného protokolu.

(2)  Vlády a subsektory vládních institucí členských států spravují systémy veřejných účtů, které obsahují prvky, jako je účetnictví, vnitřní kontrola, účetní výkaznictví a audit. Ty by měly být odlišovány od statistických údajů, které se týkají výsledků veřejných financí a jsou založeny na statistických metodikách, a od prognóz či rozpočtových opatření, které souvisí s budoucími veřejnými financemi.

(3)  Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny sektory vládních institucí. Interní kontrola by měla zajistit, aby byla v rámci sektoru vládních institucí uplatňována stávající pravidla. Nezávislé audity prováděné veřejnými orgány jako je Účetní dvůr či soukromými auditními firmami by měly podporovat využívaní osvědčených postupů.

(4)  Dostupnost fiskálních údajů je základním požadavkem pro řádné fungování rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidelná dostupnost aktuálních a spolehlivých fiskálních údajů je klíčem k řádnému a dobře načasovanému monitorování, které na oplátku umožňuje rychlou reakci v případě nečekaného rozpočtového vývoje. Rozhodujícím prvkem pro zajištění kvality fiskálních údajů je transparentnost, která vyžaduje pravidelné zpřístupňování těchto údajů veřejnosti.

(5)  Pokud jde o statistiku, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(5) stanovilo legislativní rámec pro vypracovávání evropské statistiky za účelem tvorby, uplatňování, monitorování a hodnocení politik Unie. Toto nařízení rovněž stanovilo zásady, kterými se řídí vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky a jimiž jsou profesionální nezávislost, nestrannost, objektivita, spolehlivost, statistická důvěrnost a efektivita nákladů, přičemž u každého z těchto principů je uvedena přesná definice. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství(6), ve znění pozdějších předpisů posílilo pravomoci Komise ověřovat statistické údaje používané v rámci postupu při nadměrném schodku.

(6)  Definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ jsou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku stanoveny s odkazem na Evropský systém integrovaných hospodářských účtů (ESA), nahrazený Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství (který byl přijat nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství(7), dále jen „ESA 95“).

(6a)  Dostupnost a kvalita údajů ESA 95 má zásadní význam pro zajištění řádného fungování rámce fiskálního dohledu EU. Systém ESA 95 vychází z informací poskytovaných na akruální bázi. Avšak tyto fiskální akruální statistické údaje závisí na předchozím shromáždění údajů na hotovostní bázi nebo jejich ekvivalentu. Tyto údaje mohou hrát významnou roli při posilování včasného monitorování rozpočtu, aby nedocházelo k pozdnímu odhalování závažných rozpočtových chyb. Dostupnost časových řad údajů o rozpočtovém vývoji na hotovostní bázi může odhalit opakované jevy, jež mohou být důvodem pro intenzivnější dohled. Fiskální údaje na hotovostní bázi (nebo ekvivalentní číselné údaje z veřejných účtů, nejsou-li údaje na hotovostní bázi k dispozici), které mají být zveřejněny, by měly zahrnovat alespoň celkové saldo, celkové příjmy a celkové výdaje. V odůvodněných případech, např. pokud existuje velký počet místních vládních institucí, může včasné zveřejnění údajů záviset na vhodných metodách odhadování vycházejících ze vzorku institucí s následnou revizí založenou na úplných údajích.

(7)  Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a projednávání prognostických metodik může značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.

(8)  Pro zajištění, že se při provádění rozpočtové politiky používají realistické prognózy, má zásadní význam transparentnost, která vyžaduje veřejnou dostupnost nejen oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz připravovaných za účelem fiskálního plánování, ale rovněž metodik, předpokladů a příslušných parametrů, na nichž jsou takovéto prognózy založeny.

(9)  Analýza citlivosti a odpovídající rozpočtové projekce doplňující nejpravděpodobnější makrofiskální scénář umožňují analyzovat, jak by se hlavní fiskální proměnné vyvíjely za různých předpokladů růstu a úrokových sazeb, a výrazně tak snižují riziko ohrožení rozpočtové kázně chybami v prognózách.

(10)  Prognózy a informace Komise ohledně modelů, z nichž vycházejí, mohou členským státům poskytnout užitečné měřítko pro jejich nejpravděpodobnější makrofiskální scénář, a zvyšují tak validitu prognóz používaných při rozpočtovém plánování, nicméně míra, do jaké se od členských států může očekávat, že budou porovnávat prognózy používané pro rozpočtové plánování s prognózami Komise, se bude lišit v závislosti na době přípravy prognózy a porovnatelnosti prognostických metod a předpokladů. Prognózy dalších nezávislých subjektů mohou rovněž poskytnout užitečná měřítka.

(10a)  Výrazné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise by měly být popsány a odůvodněny, zejména pokud se míra růstu proměnných v rámci externích předpokladů výrazně odchýlí od hodnot uvedených v prognózách Komise.

(10b)  Vzhledem k vzájemné závislosti rozpočtů členských států a rozpočtu Unie a s cílem poskytnout členským státům podporu při přípravě jejich rozpočtových prognóz by Komise měla poskytnout prognózy výdajů EU založené na výši výdajů plánovaných ve víceletém finančním rámci.

(10c)  S cílem zjednodušit vypracovávání prognóz používaných pro rozpočtové plánování a s cílem objasnit rozdíly mezi prognózami Komise a prognózami členských států by členské státy měly mít každý rok možnost projednat s Komisí předpoklady, z nichž se vychází při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz.

(11)  Kvalitu oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz zásadním způsobem posiluje pravidelné, nezkreslené a komplexní hodnocení vycházející z objektivních kritérií. Důkladné hodnocení zahrnuje podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými orgány a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.

(12)  Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce členských států založené na pravidlech prokazatelně účinně posilují na vnitrostátní úrovni odpovědnost za dodržování fiskálních pravidel EU a rozpočtovou kázeň, musí se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná vnitrostátní numerická fiskální pravidla pro konkrétní země, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Přísná numerická fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. To by mělo vycházet ze spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými subjekty, které jsou požívají ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkční samostatnost. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že aby numerická pravidla fungovala účinně, musí z jejich nedodržování vyplývat důsledky, i když například jen za cenu ztráty dobrého jména.

(12a)  Vzhledem k tomu, že na základě protokolu (č. 15) o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska nejsou referenční hodnoty uvedené v protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku pro Spojené království přímo závazné, by se na Spojené království neměla vztahovat povinnost zavést numerická fiskální pravidla, jež účinně podporují soulad s konkrétními referenčními hodnotami pro nadměrný schodek a související povinnost zajistit soulad víceletých cílů ve střednědobém rozpočtovém rámci s takovými pravidly.

(13)  Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v příznivých dobách by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená fiskální pravidla, která by měla být zohledněna v legislativě členských států týkající se ročního rozpočtu.

(14)  Vnitrostátní fiskální plánování může být v souladu s preventivní i nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu pouze tehdy, pokud pracuje s víceletou perspektivou a zaměří se zejména na dosahování střednědobých rozpočtových cílů. Soulad rozpočtových rámců členských států s právními předpisy Unie lze zajistit pouze prostřednictvím střednědobých rozpočtových rámců. V duchu nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(8) a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(9) by se na preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu nemělo nahlížet odděleně.

(15)  I když schválení právních předpisů o ročním rozpočtu představuje základní krok v rozpočtovém procesu, v němž členské státy přijímají důležitá rozhodnutí o rozpočtu, většina fiskálních opatření má rozpočtové důsledky, které dalece přesahují roční rozpočtový cyklus. Jednoletá perspektiva proto představuje nedostatečný základ pro zdravé rozpočtové politiky. Aby došlo k zahrnutí víceleté rozpočtové perspektivy rozpočtového dohledu na úrovni Unie, mělo by být plánování právních předpisů o ročním rozpočtu založeno na víceletém fiskálním plánování, které vychází ze střednědobého rozpočtového rámce.

(15a)  Tento střednědobý rozpočtový rámec by měl mimo jiné obsahovat projekce každé hlavní položky výdajů a příjmů za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněné politiky. Každý členský stát by měl být schopen vhodně definovat nezměněné politiky a tato definice by měla být zveřejněna spolu s příslušnými předpoklady, metodikami a relevantními parametry.

(15b)  Tato směrnice nebrání žádné nové vládě členského státu aktualizovat svůj střednědobý rozpočtový rámec tak, aby odrážel její nové politické priority za předpokladu, že členský stát upozorní na rozdíly oproti předchozímu střednědobému rozpočtovému rámci.

(16)  Ustanovení rámce rozpočtového dohledu stanoveného ve Smlouvě a zejména v Paktu o stabilitě a růstu platí pro vládní instituce jako celek, které se dělí na subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 2223/96.

(17)  Velká řada členských států zaznamenala silnou fiskální decentralizaci v důsledku přenosu rozpočtových pravomocí na nižší subsektory vládních institucí. Úloha těchto nižších subsektorů při zajišťování dodržování Paktu o stabilitě a růstu proto významně vzrostla a je třeba zejména dbát na to, aby se oblast působnosti povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích náležitým způsobem vztahovala na všechny subsektory vládních institucí, a to konkrétně, avšak nikoli výhradně, v těchto ve větší míře decentralizovaných členských státech.

(18)  Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně zahrnovat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by se měla věnovat zvláštní pozornost operacím subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů na úrovni subsektoru a které mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. V rámci ročního rozpočtového procesu i střednědobých rozpočtových plánů by měl být uveden jejich souhrnný vliv na saldo veřejných financí i veřejný dluh.

(18a)  Stejně tak si náležitou pozornost zaslouží i existence podmíněných závazků. Podmíněné závazky konkrétněji zahrnují potenciální závazky závisející na tom, zda v budoucnosti nastane určitá nejistá událost, nebo současné závazky, u nichž není platba pravděpodobná nebo příslušnou částku nelze spolehlivě stanovit. Jedná se například o příslušné informace týkající se vládních záruk, úvěrů v selhání a závazků vyplývajících z činnosti veřejných společností, včetně případně pravděpodobnosti a potenciálního data splatnosti podmíněného závazku. Je třeba náležitě zohlednit citlivé stránky trhu.

(18b)  Komise by měla pravidelně sledovat provádění této směrnice. Měly by být určeny a sdíleny osvědčené postupy, pokud jde o ustanovení pěti kapitol zabývajících se různými aspekty vnitrostátních rozpočtových rámců..

(18c)  V souladu s bodem 34 interinsitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(10) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné vzájemná souvislost mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(19)  Jelikož cíle navrhované směrnice, tj. jednotného dodržování rozpočtové kázně, jak vyžaduje Smlouva, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států a lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění dodržování povinností členských států zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí, které vyplývají ze Smlouvy.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice „veřejný“, „schodek“ a „investice“ stanovené v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám. Použije se definice subsektorů vládních institucí uvedená v nařízení (ES) č. 2223/96 (ESA 95).

Kromě toho se použije tato definice:

KAPITOLA II

Účetnictví a statistika

Článek 3

1.  Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a jednotně pokrývají všechny subsektory vládních institucí ▌ a obsahují informace potřebné k sestavení akruálních údajů s cílem připravit údaje na základě systému ESA 95. Uvedené systémy veřejných účtů podléhají vnitřní kontrole a auditu.

2.  Členské státy zajistí, aby fiskální údaje ze všech subsektorů vládních institucí byly včas a pravidelně veřejně dostupné, jak stanoví nařízení (ES) č. 2223/96 (ESA 95). Členské státy zejména zveřejní:

KAPITOLA III

Prognózy

Článek 4

1.  Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři ▌. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se porovnají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a případně dalších nezávislých subjektů. Výrazné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise jsou popsány a odůvodněny, zejména pokud se míra růstu proměnných v rámci externích předpokladů výrazně odchýlí od hodnot uvedených v prognózách Komise.

1a.  Komise zveřejňuje metodiky, předpoklady a příslušné parametry, z nichž vychází její makroekonomické a rozpočtové prognózy.

1b.  S cílem poskytnout členským státům podporu při přípravě jejich rozpočtových prognóz by Komise měla poskytnout prognózy výdajů EU založené na výši výdajů plánovaných ve víceletém finančním rámci.

2.  V rámci analýzy citlivosti zkoumají makroekonomické a rozpočtové prognózy vývoj hlavních fiskálních proměnných při odlišných předpokladech, pokud jde o tempa růstu a úrokové sazby. Škála alternativních předpokladů použitých v makroekonomických a rozpočtových prognózách vychází z úspěšnosti minulých prognóz a zohledňuje v co největší možné míře příslušné rizikové scénáře.

3.  Členské státy specifikují, která instituce je za tvorbu makroekonomických a rozpočtových prognóz odpovědná, a zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy připravené pro fiskální plánování, včetně ▌ metodik, předpokladů a příslušných parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny. Minimálně jednou ročně členské státy a Komise uskuteční technický dialog zaměřený na předpoklady, z nichž se vychází při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz.

4.  ▌ Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro fiskální plánování jsou předmětem pravidelného, nezkresleného a komplexního hodnocení vycházejícího z objektivních kritérií, včetně hodnocení ex post. Výsledky tohoto hodnocení se zveřejní, přičemž se adekvátním způsobem zohlední v budoucích makroekonomických a rozpočtových prognózách. Jestliže hodnocení odhalí zásadní statistické zkreslení, které má dopad na makroekonomickou prognózu v období minimálně 4 po sobě následujících let, přijme příslušný členský stát nezbytná opatření a skutečnost zveřejní.

4a.  Informace o čtvrtletní míře zadluženosti a výši schodku členských států Komise (Eurostat) zveřejňuje každé tři měsíce.

KAPITOLA IV

Numerická fiskální pravidla

Článek 5

Článek 6

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o rámci rozpočtového dohledu Unie, numerická fiskální pravidla pro konkrétní země obsahují specifikace následujících prvků:

2.  Obsahují-li numerická fiskální pravidla únikové doložky, musí tyto doložky stanovit omezený počet zvláštních okolností, které jsou v souladu s povinnostmi členského státu vyplývajícími ze Smlouvy v oblasti rozpočtové politiky, a důsledných postupů, při nichž je dovoleno dočasné nedodržování pravidel.

Článek 7

V právních předpisech členských států o ročním rozpočtu jsou zohledněna ▌platná numerická fiskální pravidla pro konkrétní země.

Článek 7a

Články 5 až 7 se nepoužijí na Spojené království.

KAPITOLA V

Střednědobé rozpočtové rámce

Článek 8

1.  Členské státy vytvoří důvěryhodný, účinný střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.

2.  Střednědobé rozpočtové rámce zahrnují postupy stanovení těchto položek:

3.  Projekce přijaté ve střednědobých rozpočtových rámcích vycházejí z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz podle kapitoly III.

Článek 9

Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu s ustanoveními střednědobého rozpočtového rámce. Konkrétně projekce příjmů a výdajů a priority vyplývající ze střednědobého rozpočtového rámce, jak jsou uvedeny v čl. 8 odst. 2, tvoří základ pro přípravu ročního rozpočtu. Jakékoli odchýlení od těchto ustanovení musí být řádně vysvětleno.

Článek 9a

Tato směrnice nebrání žádné nově vládě členského státu aktualizovat svůj střednědobý rozpočtový rámec tak, aby odrážel její nové politické priority za předpokladu, že členský stát upozorní na rozdíly oproti předchozímu střednědobému rozpočtovému rámci.

KAPITOLA VI

Transparentnost veřejných financí a komplexnost rozpočtových rámců

Článek 10

Členské státy zajistí, aby všechna opatření přijatá za účelem dodržení ustanovení kapitol II, III a IV jednotně a komplexně pokrývala všechny subsektory vládních institucí. Zejména se tím rozumí jednotnost účetních pravidel a postupů ▌ a jednotnost výchozích systémů sběru a zpracování údajů.

Článek 11

1.  Členské státy zavedou vhodné mechanismy koordinace v rámci subsektorů vládních institucí, aby zajistily komplexní a jednotné pokrytí všech subsektorů vládních institucí při fiskálním plánování, numerických fiskálních pravidel charakteristických pro jednotlivé země, a při přípravě rozpočtových prognóz a zejména při víceletém plánování stanoveném ve víceletém rozpočtovém rámci.

▌

2.  Za účelem podpory fiskální odpovědnosti je třeba jasně stanovit rozpočtové pravomoci veřejných orgánů v různých subsektorech vládních institucí.

Článek 13

1.  V rámci ročního rozpočtového procesu musí být zjištěny a spolu s dalšími relevantními informacemi uvedeny všechny subjekty a fondy sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů na úrovni subsektoru. V rámci ročního rozpočtového procesu i střednědobých rozpočtových plánů musí být uveden jejich souhrnný vliv na saldo veřejných financí i veřejný dluh.

2.  Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.

3.  Členské státy zveřejní relevantní informace, týkající se všech subsektorů vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje vládní záruky, nesplácené úvěry a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu ▌. Členské státy také zveřejní informace týkající se kapitálové účasti vládních institucí v soukromých a veřejných společnostech, která představuje ekonomicky významnou částku.

KAPITOLA VII

Závěrečná ustanovení

Článek 14

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2013. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Rada vybízí členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní srovnávací tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání ▌mezi ▌touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

1a.  Komise vypracuje průběžnou zprávu o pokroku v oblasti provádění hlavních ustanovení této směrnice na základě příslušných informací poskytnutých členskými státy, které budou dodány nejpozději rok po vstoupení této směrnice v platnost.

1b.  Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14a

1.  Pět let od data provedení uvedeného v čl. 14 odst. 1 Komise zveřejní přezkum o vhodnosti ustanovení směrnice.

2.  Přezkum mimo jiné posoudí vhodnost:

3.  Komise nejpozději do konce roku 2012 provede hodnocení, do jaké míry jsou mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor vhodné pro členské státy.

Článek 15

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0184/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C ... . (4) Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1. (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164. (6) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1. (7) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1. (8) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. (9) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (10) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM(2010)0524 – C7-0298/2010 – 2010/0278(COD))(1)

P7_TA(2011)0290 A7-0180/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0290 A7-0180/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0290 A7-0180/2011

-------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Členské státy, jejichž měnou je euro, mají zvláštní zájem a povinnost provádět hospodářské politiky, které podporují řádné fungování hospodářské a měnové unie, a vyvarovat se politik, které ho ohrožují.

(2)  Za účelem zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie umožňuje Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) přijmout v eurozóně zvláštní opatření nad rámec ustanovení použitelných na všechny členské státy.

(2a)  Zkušenosti získané v průběhu prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a chyby, k nimž v tomto období došlo, ukazují, že je nutné zlepšit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na  společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(2b)  Zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik zaměřených na udržitelný růst a zaměstnanost, zejména o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrného schodku veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce, posílenou regulaci finančního trhu a dohled nad ním, včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika.

(2c)  Pakt o stabilitě a růstu a kompletní rámec správy ekonomických záležitostí by měly doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost a měly by s ní být ve vzájemném souladu. Z propojení mezi těmito různými prvky by neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(2d)  Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.

(2e)  Dosažení a udržení dynamického jednotného trhu by mělo být považováno za součást řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(2f)  Komise by měla zastávat silnější koordinační úlohu v rámci postupů posíleného dohledu, zejména pokud jde o hodnocení, sledování, mise na místě, doporučení a varování týkající se konkrétního členského státu.

(2g)  Komise by měla mít v rámci postupů posíleného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o posuzování jednotlivých členských států, sledování, mise, doporučení a varování. Úloha Rady by měla být omezena na rozhodování o sankcích a v Radě by se mělo hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.

(2h)  S Evropským parlamentem lze zahájit hospodářský dialog, který by umožnil Komisi zveřejnit své analýzy a předsedovi Rady, předsedovi Komise a případně předsedovi Evropské rady nebo předsedovi euroskupiny se zapojit do diskuse. Tato veřejná diskuse by mohla umožnit jednání o přelévání vnitrostátních rozhodnutí a umožnit veřejný tlak na partnery. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, na nějž se vztahují rozhodnutí Rady přijatá v souladu s články 3, 4 a 5 tohoto nařízení, poskytnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

(3)  Aby bylo prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně účinnější, jsou zapotřebí dodatečné sankce. Tyto sankce by měly posílit důvěryhodnost rámce pro fiskální dohled v Unii.

(4)  Pravidla stanovená tímto nařízením by měla zajistit spravedlivé, včasné, odstupňované a účinné mechanismy pro dodržení preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, zejména nařízení (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(5) a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, pokud je dodržování rozpočtové kázně posuzováno na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu(6).

(5)  Sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, by podle tohoto nařízení měly v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu motivovat k přizpůsobení se střednědobému rozpočtovému cíli a k jeho udržení.

(5a)  S cílem zamezit zkreslení údajů – ať už záměrnému nebo v důsledku hrubé nedbalosti – o schodku veřejných financí a veřejném dluhu, které jsou nezbytným východiskem koordinace hospodářské politiky v Evropské unii, by se měla členskému státu, který se takového zkreslení údajů dopustí, uložit pokuta.

(6)   V zájmu doplnění pravidel pro výpočet výše pokut za zkreslování statistik i pro stanovení postupu, který má Komise při vyšetřování takového jednání uplatňovat, je třeba svěřit Komisi pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o podrobná kritéria pro stanovení výše pokuty a provádění šetření Komisí. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(7)  V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by přizpůsobení se střednědobému rozpočtovému cíli a jeho dodržování mělo být zajištěno povinností složit úročený vklad, která by byla dočasně uložena členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. Povinnost by byla uložena v případě, kdy ▌se členský stát, a to i členský stát se schodkem nižším, než je referenční hodnota 3 % HDP, významně odchýlí od střednědobého rozpočtového cíle nebo od náležité korekce směřující k tomuto cíli a toto odchýlení nenapraví.

(8)  Složený úročený vklad by měl být společně s naběhlými úroky uvolněn ve prospěch dotyčného členského státu poté, co Rada dospěje k závěru, že situace, jež vedla k uložení povinnosti složit vklad, již pominula.

(9)  V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by sankce pro členský stát, jehož měnou je euro, měly spočívat v povinnosti složit neúročený vklad v případě rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, pokud již byla v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu dotyčnému členskému státu uložena povinnost složit úročený vklad nebo v případech obzvláště závažného nesplnění právních povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, jakož i v povinnosti uhradit pokutu v případě nesplnění doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku veřejných financí. ▌

(9a)  Aby nedocházelo k tomu, že by sankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu podle tohoto nařízení byly ukládány zpětně, měly by se v každém případě uplatňovat pouze v případě příslušných doporučení, která Rada přijme podle čl. 6 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 1466/97 po vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby obdobně nedocházelo k tomu, že by sankce v rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu podle tohoto nařízení byly ukládány zpětně, uvedená opatření by se měla uplatňovat pouze v případě příslušných doporučení a rozhodnutí týkajících se na odstranění nadměrného schodku veřejných financí, která Rada přijme po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(10)  Výše úročeného vkladu, neúročeného vkladu a pokuty podle tohoto nařízení by měla být stanovena tak, aby zajistila spravedlivé odstupňování sankcí v rámci preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a poskytla dostatečnou motivaci, aby členské státy, jejichž měnou je euro, dodržovaly fiskální rámec Unie. Pokuta spojená s čl. 126 odst. 11 Smlouvy, upřesněná v článku 12 nařízení (ES) č. 1467/97(7), se skládá z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z pohyblivé složky. Odstupňování a rovné zacházení s členskými státy je tedy zajištěno, pokud se úročený vklad, neúročený vklad a pokuta podle tohoto nařízení rovnají 0,2 % HDP, tj. výši pevné složky pokuty spojené s čl. 126 odst. 11 Smlouvy.

(10a)  Komise by měla mít také možnost snížit výši pokuty nebo ji zrušit na základě mimořádných hospodářských okolností.

(11)  Rada by měla mít možnost snížit nebo zrušit sankce uložené členskému státu, jehož měnou je euro, na základě doporučení Komise vycházejícího z odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by Komise také měla mít možnost doporučit snížení nebo zrušení sankce na základě mimořádných hospodářských okolností.

(12)  Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být účelově vázány pro potřeby mechanismů stability pro poskytování finanční pomoci, které vytvořily členské státy, jejichž měnou je euro, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku.

(13)  Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o uplatnění sankčních mechanismů stanovených v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států v rámci Rady podle čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou tato jednotlivá rozhodnutí bezprostředním pokračováním opatření přijatých Radou v souladu s články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování EU a nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97.

(14)  Jelikož toto nařízení obsahuje obecná pravidla pro účinné prosazování nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97, mělo by být přijato řádným legislativním postupem podle čl. 121 odst. 6.

(15)  Protože cíle, tj. vytvoření jednotného sankčního mechanismu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(15a)  V zájmu zajištění stálého dialogu s členskými státy, jehož cílem je plnění cílů tohoto nařízení, by Komise měla vykonávat dohledové mise.

(15b)  Komise by měla v pravidelných intervalech provádět komplexní hodnocení systému správy ekonomických záležitostí, a zejména účinnosti a adekvátnosti svých sankcí. Tato hodnocení by měla být případně doplněna vhodnými návrhy.

(15c)  Při provádění tohoto nařízení by Komise měla zohledňovat aktuální hospodářskou situaci dotyčných členských států,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví systém sankcí za účelem posílení prosazování preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu v eurozóně.

2.  Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.

Kapitola Ia

Hospodářský dialog

Článek 1a

Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu pozvat předsedu Rady, předsedu Komise a případně předsedu euroskupiny, aby před tímto výborem vystoupili a vedli rozpravu o rozhodnutích přijatých podle článků 3, 4 a 5 tohoto nařízení.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu dotčenému těmito rozhodnutími, aby se výměny názorů zúčastnil.

Článek 2

Definice

Kapitola II

Sankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu

Článek 3

Úročený vklad

1.  Jestliže Rada přijme rozhodnutí o tom, že členský stát nepřijal opatření v reakci na doporučení Rady uvedené v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97, ▌Komise doporučí Radě do dvaceti dnů od přijetí doporučení Rady, aby uložila povinnost složit úročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od okamžiku, kdy Komise doporučení přijala. Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit ▌.

2.  Komisí doporučená výše úročeného vkladu činí 0,2 % hrubého domácího produktu (HDP) dotyčného členského státu v předchozím roce.

▌

4.  Výjimečně může Komise na základě odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí doporučení Rady podle odstavce 1 doporučit snížení výše úročeného vkladu nebo jeho zrušení.

4a.  Vklad je úročen sazbou odrážející úvěrové riziko Komise a příslušné investiční období.

5.  Pomine-li situace, na jejímž základě bylo podáno doporučení podle odstavce 1, rozhodne Rada na doporučení Komise, že vklad spolu s naběhlými úroky z vkladu bude vrácen dotyčnému členskému státu. Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit ▌.

Kapitola III

Sankce v rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu

Článek 4

Neúročený vklad

1.  Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že v členském státě, který má u Komise složen úročený vklad podle čl. 3 odst. 1, existuje nadměrný schodek, nebo pokud bylo zjištěno obzvláště závažné nesplnění právních povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, Komise doporučí Radě do dvaceti dnů od přijetí rozhodnutí Rady, aby uložila povinnost složit neúročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od okamžiku, kdy Komise doporučení přijala. Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit ▌.

2.  Komisí doporučená výše neúročeného vkladu činí 0,2 % HDP dotyčného členského státu v předchozím roce.

▌

4.  Výjimečně může Komise na základě mimořádných hospodářských okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy doporučit snížení výše neúročeného vkladu nebo jeho zrušení.

4a.  Vklad se složí u Komise. Pokud má členský stát u Komise složen úročený vklad podle článku 3, je tento úročený vklad převeden na vklad neúročený.

Pokud výše dříve složeného úročeného vkladu a připsaných úroků převyšuje výši požadovaného neúročeného vkladu, je příslušný rozdíl vrácen členskému státu.

Pokud výše požadovaného neúročeného vkladu převyšuje výši dříve složeného úročeného vkladu a úroků připsaných z tohoto vkladu, dorovná členský stát příslušný rozdíl při složení neúročeného vkladu.

Článek 5

Pokuta

1.  Do dvaceti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU o tom, že členský stát nepřijal ▌účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, doporučí Komise Radě, aby byla uložena pokuta. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od okamžiku, kdy Komise doporučení přijala. Rada může kvalifikovanou většinou doporučení Komise změnit ▌.

2.  Komisí doporučená výše pokuty činí 0,2 % HDP dotyčného členského státu v předchozím roce.

▌

4.  Výjimečně může Komise na základě mimořádných hospodářských okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungován EU doporučit snížení výše pokuty nebo její zrušení.

4a.  Pokud má členský stát u Komise složen neúročený vklad podle článku 4, je tento neúročený vklad převeden na pokutu.

Pokud výše dříve složeného neúročeného vkladu převyšuje výši požadované pokuty, je příslušný rozdíl vrácen členskému státu.

Pokud výše požadované pokuty převyšuje výši dříve složeného neúročeného vkladu nebo pokud nebyl dříve složen žádný neúročený vklad, dorovná členský stát příslušný rozdíl při úhradě pokuty.

Článek 6

Vrácení neúročeného vkladu

Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodne o zrušení některých nebo všech svých rozhodnutí, jsou veškeré neúročené vklady složené členským státem u Komise dotyčnému členskému státu vráceny.

Článek 6a

Postihy za zkreslování statistik

1.  Rada může na základě doporučení Komise rozhodnout o uložení pokuty členskému státu, který záměrně nebo z hrubé nedbalosti zkresluje údaje o schodku a dluhu, které jsou relevantní pro uplatňování článků 121 a 126 Smlouvy o fungování EU a protokolu (č. 12) připojeného k této Smlouvě.

2.  Pokuty uvedené v odstavci 1 jsou účinné, odrazující a přiměřené povaze a závažnosti protiprávního jednání. Výše pokuty nepřekročí 0,2 % HDP.

3.  V zájmu prokázání protiprávního jednání ve smyslu odstavce 1 tohoto článku může Komise provést jakákoli nezbytná šetření. Komise může rozhodnout o zahájení šetření, pokud zjistí, že existují vážné známky nasvědčující existenci skutečností, které by mohly představovat porušení ve smyslu odstavce 1 tohoto článku. Komise prošetří domnělé porušení s přihlédnutím k veškerým vyjádřením vyšetřovaného členského státu. Při plnění svých úkolů může Komise požádat vyšetřovaný členský stát o poskytnutí informací a provádět kontroly na místě. Komise má přístup k účtům všech vládních subjektů na centrální, státní a místní úrovni i na úrovni sociálního zabezpečení. Vyžaduje-li to vnitrostátní právo vyšetřovaného členského státu, je před každou kontrolou na místě vyžádáno povolení soudního orgánu.

Po skončení šetření a před předložením jakéhokoli návrhu Radě dá Komise vyšetřovanému členskému státu příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. V návrhu, který předloží Radě, vychází Komise pouze ze skutečností, k nimž dostal dotyčný členský stát příležitost se vyjádřit.

V průběhu šetření je plně respektováno právo vyšetřovaného členského státu na obhajobu.

4.  Komise má pravomoc přijímat v souladu s článkem -8 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o a) podrobná kritéria pro stanovení výše pokuty a b) podrobná pravidla týkající se postupu šetření podle odstavce 3, související opatření pro podávání zpráv o šetření a podrobná procesní pravidla, která by zajistila právo na obhajobu, přístup ke spisu, právní zastoupení, důvěrnost, a dočasná ustanovení a pravidla pro výběr pokut.

5.  Soudní dvůr má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí, kterými Rada stanovila pokutu podle odstavce 1. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 6b

Pokuty uložené podle článků 3 až 6a jsou správního charakteru.

Článek 7

Rozdělení úroků a pokut

Úrok plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článků 5 a 6a představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy o fungování EU a jsou účelově vázány pro potřeby evropského nástroje finanční stability. V okamžiku, kdy členské státy, jejichž měnou je euro, vytvoří jiný mechanismus stability pro poskytování finanční pomoci, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku, budou tyto úroky a pokuty účelově vázány pro potřeby tohoto nového mechanismu.

Kapitola IV

Obecná ustanovení

Článek -8

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc uvedená v článku 6a je Komisi svěřena na dobu tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období předloží Komise zprávu o přenesené pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 6a kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 6a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 8

Hlasování v Radě

Ve věci opatření podle článků 3, 4 a 5 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedená v předchozím pododstavci je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

Článek 8a

Přezkum

1.  Do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a následně každých pět let zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.  Je-li to vhodné, je ke zprávě připojen návrh změn tohoto nařízení.

3.  Zpráva je předána Evropskému parlamentu a Radě.

4.  Před koncem roku 2011 předloží Komise Radě a Evropskému parlamentu zprávu o možnosti zavedení „evropských cenných papírů“.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [xx] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0180/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst C 150, 20.5.2011, s. 1. (4) Úř. věst. C, , s. . (5) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. (6) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (7) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)0526 – C7-0300/2010 – 2010/0280(COD))(1)

P7_TA(2011)0291 A7-0178/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0291 A7-0178/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0291 A7-0178/2011

-------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2)  Pakt o stabilitě a růstu původně sestával z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(4), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(5) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu(6). Nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97 byla v roce 2005 změněna nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005. Navíc došlo k přijetí zprávy Rady ze dne 20. března 2005 o „Zdokonalení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(3)  Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(4)  Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu ukládá členským státům povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej a za tímto účelem předložit program stability a konvergenční program.

(4a)  Pro preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu by byly přínosem přísnější formy dohledu, aby byl zajištěn soulad s rámcem Unie pro rozpočtovou koordinaci a jeho dodržování v členských státech.

(5)  Je třeba dále rozvíjet na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie obsah programů stability a konvergenčních programů a postup jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu.

(5a)  Rozpočtové cíle v programech stability a konvergenčních programech by měly jasně zohledňovat opatření přijatá v souladu s hlavními směry hospodářských politik, se zásadami politik zaměstnanosti členských států a Unie a obecně s národními programy reforem.

(5b)  Programy stability a konvergenční programy by měly být předloženy a posouzeny dříve, než budou přijata klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky. Proto je třeba pro předkládání programů stability a konvergenčních programů stanovit konkrétní lhůtu. S ohledem na specifika rozpočtového roku ve Spojeném království by pro termín pro předkládání jeho konvergenčních programů měla být stanovena zvláštní ustanovení.

(5c)  Komise by měla hrát v rámci postupu posíleného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, mise, doporučení a varování.

(5d)  Zkušenosti získané a chyby učiněné v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je třeba v Unii zlepšit správu ekonomických záležitostí, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(5e)  Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by měl vycházet z několika vzájemně propojených a harmonizovaných politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, především ze strategie Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním důrazem na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro předcházení makroekonomické nerovnováze a pro její nápravu, minimální požadavky týkající se rozpočtových rámců členských států a přísnější regulaci a kontrolu finančního trhu, včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika.

(5f)  Pakt o stabilitě a růstu a celý rámec správy ekonomických záležitostí doplňují a podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost. Z tohoto propojení jednotlivých prvků by však neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(5g)  Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, jehož se týká doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

(5h)  Programy stability, konvergenční programy a národní programy reforem by měly být vypracovány jednotným způsobem a harmonogram jejich předkládání by měl být sladěn. Tyto programy by měly být předkládány Radě a Komisi a měly by být zveřejněny.

(5i)  Cyklus dohledu nad politikou a její koordinace začíná v rámci evropského semestru na začátku roku horizontálním přezkumem, v rámci něhož Evropská rada na základě informací od Komise a Rady stanoví hlavní problémy, s nimiž se potýká Unie a eurozóna, a poskytne strategické pokyny k politikám. Dále se s dostatečným předstihem před zahájením diskusí v Evropské radě na začátku ročního cyklu dohledu uskuteční diskuse v Evropském parlamentu. Od členských států se očekává, že při sestavování programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem zohlední horizontální pokyny Evropské rady.

(5j)  Pro posílení zainteresovanosti jednotlivých států na naplňování Paktu o stabilitě a růstu by měly být vnitrostátní rozpočtové rámce harmonizovány s cíli mnohostranného dohledu v Unii, a zejména se semestrem.

(5k)  V souladu s právními a politickými ustanoveními každého členského státu by vnitrostátní parlamenty měly být řádně zapojeny do semestru a do sestavování programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem s cílem zvýšit transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost v souvislosti s přijímanými rozhodnutími. V případě potřeby budou v rámci semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V případě potřeby budou v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními v rámci semestru zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

(6)  Dodržování střednědobého rozpočtového cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit zajistit si dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, zajistit tak udržitelné veřejné finance či dosáhnout rychlého vývoje směrem k udržitelnosti a zároveň zachovat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic. Střednědobý rozpočtový cíl by měl být pravidelně aktualizován na základě společně dohodnuté metodiky náležitě zohledňující rizika explicitních i implicitních závazků pro veřejné finance, jak je zakotveno v cílech Paktu o stabilitě a růstu.

(7)  Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad pro postupné dosažení střednědobého cíle. Tyto zásady by měly mj. zajistit, aby neplánované příjmy, zejména příjmy přesahující běžně očekávané příjmy z hospodářského růstu, byly použity ke snížení dluhu.

(8)  Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej by měla platit shodně pro zúčastněné i nezúčastněné členské státy ▌.

(9)  Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle by měl být vyhodnocován na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Z toho pohledu by tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nemělo přesáhnout referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, dokud nebude dosaženo střednědobého rozpočtového cíle, přičemž nárůst přesahující tuto normu by měl být kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů by mělo být kompenzováno snížením výdajů. Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP by se mělo vypočítávat na základě společně dohodnuté metodiky. Komise zveřejní metodu výpočtu těchto projekcí a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP. Měla by se zohledňovat potenciálně velmi vysoká variabilita investičních výdajů, zejména v případě malých členských států.

(9a)  V případě členských států, jejichž zadlužení přesahuje 60 % HDP nebo jež čelí výrazným rizikům z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, by měla být stanovena rychlejší cesta k postupnému dosažení střednědobých rozpočtových cílů.

(10)  Dočasný odklon od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle by měl být umožněn, pokud je způsoben neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku, kdy je nutné podpořit hospodářskou obnovu, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu. Při povolení dočasného odklonu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení by mělo být rovněž zohledněno provádění významných strukturálních reforem, přičemž je třeba zachovat rezervu vzhledem k referenční hodnotě schodku. Zvláštní pozornost by měla být v této souvislosti věnována systémovým důchodovým reformám, kde by odklon měl odrážet přímé dodatečné náklady na přesměrování příspěvků z veřejně spravovaného do plně fondově financovaného pilíře. Opatření, kterými se majetek plně fondově financovaného pilíře převádí zpět do veřejně spravovaného pilíře, by měla být považována za jednorázová a dočasná, a neměla by tak být zahrnuta ve strukturálním saldu používaném pro posouzení pokroku k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(11)  V případě výrazného odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle by Komise měla dotyčnému členskému státu zaslat varování, po němž by do jednoho měsíce následovalo přezkoumání situace Radou a ▌doporučení týkající se nezbytných úprav. Doporučení by mělo pro nápravu tohoto odklonu stanovit lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců. Dotyčný členský stát by měl Radě podat zprávu o provedených opatřeních. Nepřijme-li dotyčný členský stát odpovídající opatření ve lhůtě stanovené Radou, měla by Rada přijmout rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a podat zprávu Evropské radě. Toto rozhodnutí by se mělo považovat za přijaté Radou, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Komise může zároveň Radě doporučit, aby přijala revidovaná doporučení. Komise může v případě potřeby vyzvat ECB, aby se zúčastnila kontrolní mise v členských státech eurozóny a členských státech ERM II. Komise podá Radě zprávu o výsledcích mise a případně může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

(12)  Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 Smlouvy o fungování EU zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k ▌výraznému odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(13)  Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1466/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování EU.

(14)  Nařízení (ES) č. 1466/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1466/97 se mění takto:

-1.  Článek 1 se nahrazuje tímto:"

Článek 1

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu ze strany Rady a Komise s cílem včas předejít vzniku nadměrných schodků veřejných financí a posílit dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci, a tím podporovat dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.

1.  Článek 2 se nahrazuje tímto:"

Článek 2

b)  ‚nezúčastněnými členskými státy‘ členské státy jiné než ty, jejichž měnou je euro.‚.

1a.  Vkládá se nový oddíl, který zní:

'ODDÍL 1-A

EVROPSKÝ SEMESTR PRO KOORDINACI HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Článek 2-a

1.  S cílem zajistit užší koordinaci hospodářských politik a trvalou konvergenci hospodářské výkonnosti členských států bude Rada provádět mnohostranný dohled jako nedílnou součást evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v souladu s cíli a požadavky uvedenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU).

2.  Semestr zahrnuje:

3.  S cílem zajistit včasné a integrované politické poradenství o makrofiskálních a makrostrukturálních politických záměrech vydá Rada v průběhu semestru po posouzení těchto programů a na základě doporučení Komise pokyny členským státům a využije v plném rozsahu právní nástroje podle článků 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. .../2011(8)+ [o prevenci a nápravě makroekonomické rovnováhy].

Než členské státy přijmou klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky, zohlední řádně při vypracovávání svých hospodářských a rozpočtových politik a politik zaměstnanosti pokyny, které obdržely. Komise by měla sledovat dosažený pokrok.

Komise bude podrobně sledovat provádění uvedených opatření a v rámci tohoto sledování může vysílat kontrolní mise podle článku -11 tohoto nařízení.

4.  Evropský parlament bude do semestru řádně zapojen s cílem zvýšit transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost v souvislosti s přijímanými rozhodnutími, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu vedeného podle článku 2-ab tohoto nařízení. V případě potřeby budou v rámci semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V případě potřeby budou v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními v rámci semestru zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

Předseda Rady a předseda Komise, a případně i předseda euroskupiny, podávají každoročně v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Tyto zprávy by měly být součástí hospodářského dialogu uvedeného v článku 2-ab tohoto nařízení.

* Úř. věst. L …

1b.  Vkládá se nový oddíl, který zní:"

ODDÍL 1-Aa

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2-ab

2.  Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, jehož se týká doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

3.  Komise a Rada pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.

1c.  Článek 2a se nahrazuje tímto:"

Každý členský stát má diferencovaný střednědobý cíl pro svou rozpočtovou situaci. Tyto střednědobé rozpočtové cíle specifické pro jednotlivé státy se mohou odklánět od požadavku na téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav a současně stanovit dostatečnou rezervu, pokud jde o míru schodku veřejných financí ve výši 3 % HDP. Střednědobé rozpočtové cíle zajišťují udržitelnost veřejných financí či rychlý pokrok směrem k jejich udržitelnosti, přičemž umožňují volnější nakládání s rozpočtem, především pokud jde o potřebné veřejné investice.

S přihlédnutím k uvedeným faktorům tedy pro členské státy, které přijaly euro, a pro členské státy ERM II existuje vymezené rozmezí střednědobých rozpočtových cílů stanovených konkrétně pro jednotlivé země v cyklicky očištěném vyjádření a bez jednorázových a dočasných opatření pohybující se mezi -1 % HDP a vyrovnaným nebo přebytkovým stavem.

Střednědobý rozpočtový cíl se reviduje každé tři roky. Střednědobý rozpočtový cíl členského státu může být dále revidován v případě, že je prováděna strukturální reforma s výrazným dopadem na udržitelnost veřejných financí.

Dodržování střednědobého rozpočtového cíle je zahrnuto do vnitrostátních střednědobých rozpočtových rámců v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2011/.../EU ze dne ...(9) o požadavcích na rozpočtové rámce členských států*.

* Úř. věst. L …

2.  Článek 3 se mění takto:

4.  Každý program obsahuje informace o tom, v jakém stádiu v rámci vnitrostátních postupů se nachází, především zda byl s daným programem seznámen vnitrostátní parlament, zda měl vnitrostátní parlament příležitost projednat stanovisko Rady k předchozímu programu nebo případně jakékoli doporučení či varování a zda parlament program schválil.

3.  Článek 4 se nahrazuje tímto:"

Článek 4

1.  Stabilizační programy budou předkládány každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna. ▌

2.  Členské státy své stabilizační programy zveřejní.‚.

4.  Článek 5 se nahrazuje tímto:"

‚Článek 5

1.  Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU posoudí střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich programech stability, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, přesvědčivé, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada a Komise přezkoumají, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise přezkoumají, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada a Komise berou v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů.

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy EU plně kompenzované příjmy z prostředků EU a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení referenční střednědobé hodnoty u růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu těchto projekcí a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné zvýšením udržitelného potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí, za podmínky, že ▌zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise dále přezkoumají, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik a se zásadami zaměstnanosti členských států a Unie.

V případě neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v obdobích ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

2.  Rada a Komise přezkoumají stabilizační program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.‚.

5.  Článek 6 se nahrazuje tímto:"

‚Článek 6

1.  Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění stabilizačních programů na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle█.

2.  V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU dotyčnému členskému státu█ varování.

Do jednoho měsíce ode dne přijetí včasného varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud se Komise ve svém varování domnívá, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotyčný členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení.

Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise okamžitě doporučí Radě, aby přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení podle čl. 121 odst. 4 o nezbytných politických opatřeních. Rada zašle Evropské radě formální zprávu o přijatých rozhodnutích.

Postup, který je zahájen doporučením Rady uvedeným v druhém pododstavci a ukončen rozhodnutím Rady a zprávou Evropské radě podle čtvrtého pododstavce, netrvá déle než šest měsíců.

3.  Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 5 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

U členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech; při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné, pokud dotyčný členský stát ▌překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.‚.

6.  Článek 7 se mění takto:

4.  Každý program obsahuje informace o tom, v jakém stádiu v rámci vnitrostátních postupů se nachází, především zda byl s daným programem seznámen vnitrostátní parlament, zda měl vnitrostátní parlament příležitost projednat stanovisko Rady k předchozímu programu nebo případně jakékoli doporučení či varování a zda parlament program schválil.

7.  Článek 8 se nahrazuje tímto:"

Článek 8

1.  Konvergenční programy budou předkládány každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna.

2.  Členské státy své konvergenční programy zveřejní.‚.

8.  Článek 9 se nahrazuje tímto:"

‚Článek 9

1.  Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich konvergenčních programech, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle berou Rada a Komise v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. U členských států ERM II Rada a Komise přezkoumají, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5% HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy EU plně kompenzované příjmy z prostředků EU a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení střednědobého referenčního tempa růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu těchto projekcí a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné zvýšením udržitelného potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí, za podmínky, že ▌zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise dále přezkoumají, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik a se zásadami zaměstnanosti členských států a Unie. U členských států ERM II navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

V případě neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v obdobích ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

2.  Rada a Komise přezkoumají konvergenční program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.‚.

9.  Článek 10 se nahrazuje tímto:"

‚Článek 10

1.  Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle█.

Rada a Komise dále sledují hospodářské politiky nezúčastněných členských států ▌ s ohledem na cíle konvergenčních programů, aby zajistily, že jejich politiky jsou zaměřeny na stabilitu, a tím na předcházení nevyrovnanostem reálných směnných kurzů a nadměrným výkyvům nominálních směnných kurzů.

2.  V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU dotyčnému členskému státu█ varování.

Do jednoho měsíce ode dne přijetí včasného varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud se Komise ve svém varování domnívá, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotyčný členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na uvedené doporučení.

Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise okamžitě doporučí Radě, aby přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Při přijímání svého rozhodnutí Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího dotčený členský stát. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení podle čl. 121 odst. 4 o nezbytných politických opatřeních. Rada zašle Evropské radě formální zprávu o přijatých rozhodnutích.

Postup, který je zahájen doporučením Rady uvedeným v druhém pododstavci a ukončen rozhodnutím Rady a zprávou Evropské radě podle čtvrtého pododstavce, netrvá déle než šest měsíců.

3.  Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 9 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení █ závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

U členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech; při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné, pokud dotyčný členský stát ▌překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené v konvergenčním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.‚.

9a.  Vkládá se nový oddíl, který zní:"

'ODDÍL 3A

ZÁSADA STATISTICKÉ NEZÁVISLOSTI

Článek 10a

* Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

9b.  Vkládá se článek, který zní:

Článek -11

1.  Komise zajistí nepřetržitý dialog s orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vysílá mise, které posuzují aktuální hospodářskou situace členského státu a zjišťují, zda tu existují jakákoli rizika či obtíže spojené s plněním cílů tohoto nařízení.

2.  Posílený dohled může být uplatňován u členských států, kterých se týkají doporučení vydaná podle čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, za účelem sledování situace na místě. Dotčené členské státy poskytnou veškeré informace nezbytné pro přípravu a průběh mise.

3.  Je-li dotčeným státem členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát ERM II, může Komise případně vyzvat zástupce Evropské centrální banky, aby se zúčastnili kontrolní mise.

4.  Komise podá Radě zprávu o výsledcích mise uvedené v odstavci 2 a případně může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

5.  Při organizování kontrolní mise uvedené v odstavci 2 předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

9c.  Vkládá se článek, který zní:"

Článek 12a

Přezkum

1.  Do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.  Ke zprávě bude případně přiložen návrh na změny tohoto nařízení.

3.  Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.

10.  Všechny odkazy na „článek 99“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 121“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0178/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1. (4) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. (5) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (6) Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1. (7) + Číslo a datum nařízení. (8) ++ Číslo nařízení. (9) + Číslo a datum směrnice.

Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 23.června 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM(2010)0525 – C7-0299/2010 – 2010/0279(COD))(1)

P7_TA(2011)0292 A7-0182/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 2]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0292 A7-0182/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0292 A7-0182/2011

-------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 společně s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)  Zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik zaměřených na udržitelný růst a zaměstnanost, zejména o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrného schodku veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce, posílenou regulaci finančního trhu a dohled nad ním.

(-1a)  Komise by měla zastávat silnější úlohu v rámci postupů posíleného dohledu, zejména pokud jde o hodnocení, které je specifické pro každý členský stát, sledování, mise, doporučení a varování.

(1)  Koordinace hospodářských politik členských států v Unii by se měla uskutečňovat v kontextu hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti, jak stanoví Smlouva o fungování EU (dále jen „Smlouva o fungování EU“), měla by přinášet dodržování hlavních zásad stabilních cen, zdravých a udržitelných veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2)  Zkušenosti získané v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je nutné zlepšit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(2a)  Dosažení a udržení dynamického jednotného trhu by mělo být považováno za součást řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(3)  Zejména by měl být dohled nad hospodářskými politikami členských států rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům vypracovat plán nápravných opatření, než tyto odchylky zakoření a v hospodářském a finančním vývoji dojde k dlouhodobému obratu velmi nepříznivým směrem. Toto rozšiřování by mělo probíhat současně s prohlubováním fiskálního dohledu.

(4)  Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí postup stanovený právními předpisy.

(5)  Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování EU je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy. Je nezbytné, aby byl tento postup zakotven v ročním cyklu mnohostranného dohledu.

(5a)  Spolehlivé statistické údaje jsou základem dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou. S cílem zaručit spolehlivé a nezávislé statistiky by členské státy měly zajistit profesionální nezávislost vnitrostátních statistických úřadů, což je v souladu s Kodexem evropské statistiky, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 223/2009. Kromě toho je pro dohled nad makroekonomickou nerovnováhou také velmi důležitá dostupnost spolehlivých fiskálních údajů. Tento požadavek by měla zaručovat pravidla stanovená v tomto ohledu v nařízení (EU) č. [.../...] o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, zejména jeho článek 6a.

(5b)  Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, jehož se rozhodnutí Rady podle článku 3 tohoto nařízení týká, možnost zúčastnit se výměny názorů.

(6)  Vynutitelnost nařízení (EU) č. […/…] by měla být posílena stanovením úročených vkladů v případě nesplnění doporučení přijmout nápravná opatření, které se změní na roční pokutu v případě opakovaného neplnění doporučení k řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy v rámci stejného postupu při nerovnováze. Tato donucovací opatření by se měla použít pro členské státy, jejichž měnou je euro ▌.

▌

(8)  V případě nedodržení doporučení Rady je uložen úročený vklad nebo pokuta, dokud Rada nestanoví, že členský stát přijal nápravná opatření za účelem splnění jejích doporučení.

(9)  Navíc také pokud členský stát opakovaně nevypracuje plán nápravných opatření, který zohledňuje doporučení Rady, by mělo zpravidla podléhat roční pokutě, dokud Rada nestanoví, že členský stát poskytl plán nápravných opatření, jenž její doporučení dostatečně zohledňuje.

(10)  Aby se zajistilo rovné zacházení s členskými státy, měly by být úročený vklad a pokuta pro všechny členské státy, jejichž měnou je euro, totožné a měly by odpovídat 0,1 % hrubého domácího produktu (HDP) dotčeného členského státu v předcházejícím roce.

(10a)  Komise by měla mít také možnost doporučit snížení výše pokuty nebo její zrušení na základě mimořádných hospodářských okolností.

(11)  Postup uplatňování sankcí vůči členským státům, které nepřijmou účinná opatření k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy, by měl být vykládán tak, že uplatnění sankce vůči těmto členským státům je pravidlem, a nikoliv výjimkou.

(12)  Pokuty uvedené v článku 3 tohoto nařízení představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy o fungování EU a jsou účelově vázány pro potřeby mechanismů stability k poskytování finanční pomoci vytvořených členskými státy, jejichž měnou je euro, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku.

(13)  Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o použití sankce stanovené v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. V rámci koordinace hospodářských politik členských států prováděné v rámci Rady, jak uvádí čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, tato jednotlivá rozhodnutí nedílně navazují na opatření přijatá Radou v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU a s nařízením (EU) č. […/…].

(14)  Protože toto nařízení obsahuje obecná pravidla pro účinné vynucování nařízení (EU) č. […/…], mělo by být přijato řádným legislativním postupem uvedeným v čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

(15)  Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Tímto nařízením se stanoví systém sankcí pro účinnou nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně.

2.  Toto nařízení se vztahuje na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. […/…].

Kromě toho se rozumí:

„výjimečnými hospodářskými okolnostmi“ okolnosti, kdy se překročení referenční hodnoty schodku veřejných financí považuje za výjimečné ve smyslu čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky Smlouvy o fungování EU a nařízení Rady (ES) č. 1467/97(5).

Článek 3

Sankce

1.  Na základě doporučení Komise je rozhodnutím Rady uložen úročený vklad, jestliže bylo v souladu s ▌čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. …/2011 přijato rozhodnutí Rady o nápravných opatřeních, v němž Rada ▌dospěje k závěru ▌, že dotčený členský stát nepřijal doporučená nápravná opatření v návaznosti na doporučení.

1a.  Rada uloží roční pokutu rozhodnutím na základě doporučení Komise, jestliže:

Pokuta je uložena přeměnou uloženého úročeného vkladu na roční pokutu v souladu s čl. 3 odst. 1.

1b.  Rozhodnutí uvedená v odst. 1 a 1a se považují za přijatá Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí doporučení do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může kvalifikovanou většinou doporučení změnit.

1c.  Komise vydá doporučení pro rozhodnutí Rady do dvaceti dnů od splnění podmínek uvedených v odstavci 1 a 1a.

2.  Úročený vklad nebo roční pokuta doporučená Komisí činí 0,1 % HDP dotčeného členského státu v předcházejícím roce.

3.  Odchylně od odstavce 2 může Komise z důvodů výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu podané Komisi do deseti dnů od splnění podmínek uvedených v odstavci 1 a 1a navrhnout snížení výše úročeného vkladu nebo pokuty nebo jejich zrušení.

4.  Složí-li členský stát úročený vklad nebo uhradí-li roční pokutu za daný kalendářní rok a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. […/…] k závěru, že členský stát přijal doporučená nápravná opatření v průběhu daného roku, vrátí se vklad uhrazený za daný rok spolu s připsaným úrokem nebo pokuta uhrazená za daný rok členskému státu poměrným dílem.

Článek 4

Přidělení pokut

Pokuty uvedené v článku 3 tohoto nařízení představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy o fungování EU a jsou účelově vázány pro potřeby evropského nástroje finanční stability. V okamžiku, kdy členské státy, jejichž měnou je euro, vytvoří jiný mechanismus stability pro poskytování finanční pomoci, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku, budou pokuty účelově vázány pro potřeby tohoto jiného mechanismu.

Článek 5

Hlasování v Radě

O opatřeních uvedených v článku 3 hlasují pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, přičemž Rada rozhodne s odhlédnutím od hlasu člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedených v prvním odstavci je definována v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

Článek 5a

Hospodářský dialog

Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu pozvat předsedu Rady, předsedu Komise a případně předsedu euroskupiny, aby před tímto výborem vystoupili a vedli rozpravu o rozhodnutí přijatém podle článku 3 tohoto nařízení.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu dotčenému tímto rozhodnutím, aby se výměny názorů zúčastnil.

Článek 5b

Přezkum

1.  Do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a každých pět let poté zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné vyhodnotí:

2.  Je-li to vhodné, je ke zprávě připojen návrh změn tohoto nařízení.

3.  Zpráva a všechny doplňující návrhy se předkládají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se smlouvami.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0182/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C 150, 20.5.2011,s. 1. (4) Úř. věst. C , , s. . (5) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)0614 – C6-0349/2008 – 2008/0196(COD))

P7_TA(2011)0293 A7-0038/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0614),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0349/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 114 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. července 2009(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 22. dubna 2009(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0038/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  schvaluje prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí společné prohlášení maďarského předsednictví a nadcházejícího polského, dánského a kyperského předsednictví Rady, které jsou přílohou tohoto usnesení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2011/83/EU.)

PŘÍLOHA

Prohlášení Evropského parlamentu o srovnávacích tabulkách

Evropský parlament lituje skutečnosti, že Rada nebyla v souvislosti s návrhem směrnice o právech spotřebitelů ochotna akceptovat povinné zveřejnění srovnávacích tabulek. Evropský parlament tímto prohlašuje, že dohoda dosažená mezi ním a Radou v rámci trialogu dne 6. června 2011 ve věci této směrnice nepředjímá výsledek interinstitucionálních jednání o srovnávacích tabulkách.

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby mu podala příslušné informace do dvanácti měsíců od přijetí této dohody plenárním zasedáním a aby na konci prováděcího období vypracovala zprávu o tom, jak členské státy sestavují své vlastní tabulky, z nichž je co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnila.

Evropský parlament vítá dohodu o tom, že do směrnice o právech spotřebitelů budou zahrnuty požadavky na povinné podávání zpráv o těch opatřeních této směrnice, směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice 1999/44/ES Evropského parlamentu a Rady, která členským státům dávají možnost výběru regulačních postupů (články 29, 32 a 33).„

Prohlášení maďarského předsednictví a nadcházejícího polského, dánského a kyperského předsednictví Rady o srovnávacích tabulkách

Maďarské předsednictví a nadcházející polské, dánské a kyperské předsednictví Rady tímto prohlašují, že dohoda dosažená mezi Radou a Evropským parlamentem v rámci trialogu dne 6. června 2011 ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice 93/13/EHS a směrnice 1999/44/ES Evropského parlamentu a Rady a ruší směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady, nepředjímá výsledek interinstitucionálních jednání o srovnávacích tabulkách.„

(1) Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 54. (2) Úř. věst. C 200, 25.8.2009, s. 76. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 24. března 2011 (Přijaté texty P7_TA (2011)0116).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/25/ES, pokud jde o ustanovení o traktorech uvedených na trh v rámci přechodného režimu (KOM(2010)0607 – C7-0342/2010 – 2010/0301(COD))

P7_TA(2011)0294 A7-0091/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0607),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0342/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. února 2011(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0091/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. června 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU, kterou se mění směrnice 2000/25/ES, pokud jde o ustanovení o traktorech uváděných na trh v rámci přechodného režimu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2011/72/EU.)

(1) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 26.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 k návrhu směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (KOM(2010)0618 – C7-0387/2010 – 2010/0306(NLE))

P7_TA(2011)0295 A7-0214/2011

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0618),

–  s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, zejména na články 31 a 32, podle které Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0387/2010),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0214/2011),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a s článkem 106a Smlouvy o Euratomu odpovídajícím způsobem změnila;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 (1)  V čl. 2 písm. b) Smlouvy se stanoví vypracování jednotných bezpečnostních standardů pro ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva. (1)  V čl. 2 písm. b) Smlouvy o Euratomu se stanoví vypracování jednotných bezpečnostních standardů pro ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva. Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 (2)  Článek 30 Smlouvy uvádí, že se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření. (2)  Článek 30 Smlouvy o Euratomu uvádí, že se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 (3)  Podle článku 37 Smlouvy musí členské státy Komisi poskytnout všeobecné údaje týkající se veškerých plánů na ukládání radioaktivního odpadu. (3)  Podle článku 37 Smlouvy o Euratomu musí členské státy Komisi poskytnout všeobecné údaje týkající se veškerých plánů na ukládání radioaktivního odpadu. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 19891 upravuje zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 1 Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 (4)  Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření22, se vztahuje na všechny činnosti, s nimiž je spojeno riziko vyplývající z ionizujícího záření vysílaného buď umělým zdrojem záření, anebo přírodním zdrojem záření v případech, kdy jsou nebo byly přírodní radionuklidy zpracovávány pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky. Zahrnuje také povolené uvolňování materiálů, které při takových činnostech vznikají. Ustanovení uvedené směrnice byla doplněna upřesňujícími právními předpisy. (4)  Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 199622stanoví základní bezpečnostní standardy. Tato směrnice se vztahuje na všechny činnosti, s nimiž je spojeno riziko vyplývající z ionizujícího záření vysílaného buď umělým zdrojem záření, anebo přírodním zdrojem záření v případech, kdy jsou nebo byly přírodní radionuklidy zpracovávány pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky. Zahrnuje také povolené uvolňování materiálů, které při takových činnostech vznikají. Ustanovení uvedené směrnice byla doplněna upřesňujícími právními předpisy. 22 Úř. věst L 159, 29.6.1996, s. 1 22Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (Úř. věst L 159, 29.6.1996, s. 1). Pozměňovací návrh 131 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Jelikož ani Smlouva o Euratomu, ani SFEU Parlamentu neposkytují spolurozhodovací pravomoci v záležitostech spojených s atomovou energií, je zásadní, aby byl nalezen nový právní základ pro jakékoli budoucí právní předpisy pro oblast jaderné energie. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Tři bývalé kandidátské země EU, Litva, Slovensko a Bulharsko, provozovaly staré jaderné elektrárny sovětské konstrukce, které nemohly být hospodárným způsobem zmodernizovány v souladu s bezpečnostními standardy EU¨, v důsledku čehož byly tyto jaderné elektrárny odstaveny a následně vyřazeny z provozu. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 b (nový) (15b)  Vyřazení z provozu jaderných elektráren v těchto třech členských státech, pro ně představuje značnou finanční a ekonomickou zátěž, jež dotyčné členské státy nemohou nést v plné výši a Unie proto poskytla těmto členským státům finanční prostředky určené na úhradu části nákladů spojených s projekty souvisejícími s vyřazením těchto elektráren z provozu a s likvidací radioaktivního odpadu a na kompenzování ekonomických důsledků. Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 (18)  V roce 2006 Mezinárodní agentura pro atomovou energii aktualizovala celý svůj soubor standardů a zveřejnila Základní bezpečnostní principy37, které byly spolufinancovány společenstvím Euratom, Agenturou pro jadernou energii OECD a dalšími mezinárodními organizacemi. Jak uvedly spolufinancující organizace, uplatnění Základních bezpečnostních principů usnadní uplatňování mezinárodních bezpečnostních standardů a přispěje k lepší soudržnosti ujednání mezi různými státy. Proto je žádoucí, aby všechny státy tyto principy dodržovaly a hájily. Proto je žádoucí, aby všechny státy tyto principy dodržovaly a hájily. Principy budou závazné pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, pokud jde o její provoz, a pro státy v souvislosti s činnostmi, na nichž se Mezinárodní agenturu pro atomovou energii podílí. Státy nebo financující organizace mohou přijmout zásady pro vlastní činnost podle svého uvážení. (18)  V roce 2006 Mezinárodní agentura pro atomovou energii aktualizovala celý svůj soubor standardů a zveřejnila Základní bezpečnostní principy37, které byly společně vytvořeny společenstvím Euratom, Agenturou pro jadernou energii OECD a dalšími mezinárodními organizacemi. Jak uvedly spolufinancující organizace, uplatnění Základních bezpečnostních principů usnadní uplatňování mezinárodních bezpečnostních standardů a přispěje k většímu souladu mezi ujednáními v různých státech. Proto je žádoucí, aby všechny státy tyto principy dodržovaly a hájily. Principy budou závazné pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, pokud jde o její provoz, a pro státy v souvislosti s činnostmi, na nichž se Mezinárodní agentura pro atomovou energii podílí. Státy nebo financující organizace mohou přijmout zásady pro vlastní činnost podle svého uvážení. Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 a (nový) (19a)  Aarhuská úmluva ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí zajišťuje práva veřejnosti, přičemž smluvním stranám a veřejným orgánům ukládá povinnosti ohledně přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, mezi něž patří i nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 b (nový) (19b)  Mezinárodní organizace práce přijala úmluvu1 a doporučení2 o ochraně před zářením při veškeré činnosti, při níž jsou zaměstnanci v průběhu své práce vystaveni ionizujícímu záření, a požaduje, aby byla na základě současných poznatků přijata vhodná opatření k zajištění účinné ochrany pracovníků. 1 C115 Úmluva o ochraně pracovníků před ionizujícím zářením ze dne 22. 6. 1960. 2 R114 Doporučení o ochraně pracovníků před ionizujícím zářením ze dne 22. 6. 1960. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 a (nový) (22a)  Evropský parlament také prohlásil, že ve všech členských státech by měla mít všechna jaderná zařízení dostatek finančních prostředků na úhradu nákladů na vyřazení těchto zařízení z provozu, včetně nákladů spojených s nakládáním s odpadem, s cílem zachovat zásadu „znečišťovatel platí“ a vyhnout se čerpání státní pomoci, a vyzval Komisi, aby navrhla přesná vymezení týkající se použití finančních prostředků vyčleněných na vyřazení zařízení z provozu v každém členském státě a aby přitom zohlednila vyřazování zařízení z povozu i nakládání s výsledným radioaktivním odpadem, jeho úpravu a konečné uložení1. 1Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. listopadu 2005 o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných elektráren z provozu (Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 117). Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 (23)  V Unii i ve světě roste pochopení potřeby odpovědného využívání jaderné energie zahrnujícího zejména jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení. V této souvislosti je třeba pro zajištění bezpečného, optimalizovaného a udržitelného využívání jaderné energie řešit otázku nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. (23)  V Unii i ve světě roste pochopení pro to, že je nutné zpřísnit pravidla jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, zejména po nedávné vážné jaderné havárii v Japonsku. V této souvislosti je třeba pro zajištění bezpečného, optimalizovaného a udržitelného uskladnění, příp. uložení řešit závažnou otázku nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 a (nový) (23a)  V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vyhořelé palivo je do značné míry obnovitelné. Recyklace vyhořelého paliva je proto jedním z hledisek, které je třeba brát společně s uložením konečného odpadu v úvahu. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 (25)  Při provozu jaderných reaktorů také vzniká vyhořelé palivo. Každý členský stát může definovat svou politiku palivového cyklu, zda bude vyhořelé palivo považovat za cenný zdroj, který lze přepracovat, nebo se ho rozhodne uložit jako odpad. Bez ohledu na to, která varianta se zvolí, je nutné zvážit ukládání vysoce aktivního odpadu odděleného při přepracování nebo pocházejícího z vyhořelého paliva považovaného za odpad. (25)  Při provozu jaderných reaktorů také vzniká vyhořelé palivo. Každý členský stát může definovat svou politiku palivového cyklu, zda bude vyhořelé palivo považovat za cenný zdroj, který lze přepracovat a recyklovat, nebo se ho rozhodne uložit jako odpad. Bez ohledu na to, která varianta se zvolí, je nutné zvážit ukládání vysoce aktivního odpadu odděleného při přepracování nebo pocházejícího z vyhořelého paliva považovaného za odpad. Pozměňovací návrh 115 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 a (nový) (25a)  Vyhořelé palivo skladované v nádržích představuje další potenciální zdroj radioaktivity pro životní prostředí, zejména pokud chladicí nádrže již nejsou zakryté. Pozměňovací návrh 132 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 (27)  Radioaktivní odpad včetně vyhořelého paliva považovaného za odpad vyžaduje dlouhodobé zadržení a izolaci od osob a životního prostředí. S ohledem na jejich specifickou povahu (obsah radionuklidů) jsou nezbytná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření, mimo jiné jejich uložení v konečné fázi nakládání s nimi v odpovídajících úložištích. Skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého skladování, je dočasným řešením, nikoli alternativou k jeho uložení. (27)  Radioaktivní odpad včetně vyhořelého paliva považovaného za odpad vyžaduje vhodnou úpravu, dlouhodobé zadržení a izolaci od osob a životního prostředí. S ohledem na jejich specifickou povahu (obsah radionuklidů) jsou nezbytná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření, mimo jiné jejich uložení v konečné fázi nakládání s nimi v odpovídajících úložištích, která umožní opětovné vyzvednutí odpadu v souladu se zásadou reverzibility. Skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého uložení, je dočasným řešením. Pozměňovací návrh 133 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 a (nový) (27a)  Havárie ve Fukušimě jasně poukázala na nebezpečí spojené s ukládáním radioaktivního odpadu, přičemž k podobným haváriím by mohlo dojít i ve stávajících či v budoucích jaderných zařízeních v oblastech Unie a jejích sousedních zemích, které jsou ohroženy zemětřesením či tsunami, jako je tomu v Akkuyu v Turecku. Unie by měla přijmout veškerá odpovídající opatření s cílem zabránit ukládání radioaktivního odpadu v těchto oblastech. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28 (28)  Tato opatření by měla být podpořena vnitrostátními klasifikačními systémy pro radioaktivní odpad, které by plně zohledňovaly specifické typy a vlastnosti radioaktivního odpadu. Přesná kritéria, podle nichž by se odpad zařazoval do určité třídy, budou záviset na specifické situaci dotyčného státu v souvislosti s povahou odpadu a s dostupnými či zvažovanými možnostmi jeho uložení. (28)  Tato opatření by měla být podpořena vnitrostátními klasifikačními systémy pro radioaktivní odpad, které by plně zohledňovaly specifické typy a vlastnosti radioaktivního odpadu. Přesná kritéria, podle nichž by se odpad zařazoval do určité třídy, budou záviset na specifické situaci dotyčného státu v souvislosti s povahou odpadu a s dostupnými či zvažovanými možnostmi jeho uložení. Pro usnadnění komunikace a výměny informací mezi členskými státy a pro zajištění transparentnosti by ve vnitrostátním programu měl být klasifikační systém podrobně popsán. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 29 (29)  Typickým řešením pro ukládání nízce a středně radioaktivního krátkodobého odpadu jsou podpovrchová úložiště. Po 30 letech výzkumu je mezi techniky široce uznávaným názorem, že nejbezpečnější a nejudržitelnější alternativou v konečné fázi nakládání s vysoce radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem považovaným za odpad je hloubkové geologické ukládání. Tento způsob ukládání odpadu je třeba rozvíjet. (29)  Řešení pro ukládání nízce a středně radioaktivního krátkodobého odpadu jsou různá, od podpovrchových úložišť (v budovách, uložení těsně pod povrchem země nebo několik desítek metrů pod povrchem) až po nejmodernější způsoby uložení v geologických úložištích 70 až 100 m pod povrchem. Téměř všechen dlouhodobý nízce a středně radioaktivní odpad je ukládán. Po 30 letech výzkumu byla vědecky prokázána proveditelnost hloubkového geologického ukládání, čímž se potvrdilo, že tento způsob představuje bezpečnou a hospodárnou alternativu v konečné fázi nakládání s vysoce radioaktivním odpadem. Činnost realizovaná v rámci Technologické platformy pro ukládání radioaktivního odpadu do geologických úložišť by mohla v tomto směru umožnit přístup k odborným znalostem a technologii. Zkoumají se i další možnosti jako umělá skladovací zařízení na povrchu či v jeho blízkosti, ukládání na suché skalní podloží nebo ukládání v hloubkových vrtech (3 000 – 5 000 metrů hlubokých), včetně reverzibility tohoto postupu a opětovného vyzvednutí jaderného odpadu. Je třeba provést další průzkum všech těchto možností. Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 29 a (nový) (29a)  Vzhledem k výzkumu v oblasti ukládání radioaktivního odpadu prostřednictvím transmutace, příp. dalších prostředků omezujících jeho radioaktivitu a poločas rozpadu, by mělo být rovněž zváženo uskladnění radioaktivního odpadu v hlubinných geologických úložištích s možností jeho opětovného vyzvednutí. Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 30 (30)  I když je každý členský stát odpovědný za svou vlastní politiku upravující nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, tato politika musí respektovat příslušné Základní bezpečnostní principy stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Etickým závazkem každého členského státu je zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací spojenému se současným vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a rovněž s odpady, které vzniknou po vyřazení stávajících jaderných zařízení z provozu. (30)  I když je každý členský stát odpovědný za svou vlastní politiku upravující nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, tato politika musí nejen respektovat příslušné Základní bezpečnostní principy stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, ale měla by rovněž stanovovat nejvyšší bezpečnostní normy odrážející nejmodernější postupy, pokud jde o regulační a operační úroveň a nejlepší dostupné technologie. Etickým závazkem každého členského státu je zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací spojenému s dřívějším a se současným vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a rovněž s odpady, které vzniknou po vyřazení stávajících jaderných zařízení z provozu. Členské státy by proto měly vypracovat politiku vyřazování jaderných zařízení z provozu, která by zaručila, že zařízení budou demontována co nejbezpečněji a co nejdříve po svém uzavření. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 31 (31)  Každý členský stát by měl nastavit vnitrostátní rámec pro odpovědné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, který zajistí provádění politických závazků a postupné přijímání rozhodnutí, pomocí příslušných právních předpisů, regulace a organizace s jasným vymezením odpovědnosti. (31)  Každý členský stát by měl nastavit vnitrostátní rámec pro odpovědné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, který zaručí provádění politických závazků a postupné přijímání rozhodnutí v souladu s Aarhuskou úmluvou, pomocí příslušných právních předpisů, regulace a organizace s jasným vymezením odpovědnosti. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 32 a (nový) (32a)  Členské státy by měly zajistit dostatek finančních prostředků pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a pro jejich ukládání. Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 32 b (nový) (32b)  Je třeba vyčlenit další prostředky na projekty v oblasti energetiky, včetně budoucích projektů vyřazování jaderných elektráren z provozu a následných projektů týkajících se nakládání s odpady. Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 33 (33)  Je třeba nastavit vnitrostátní program s cílem zajistit převedení politických rozhodnutí do jasných ustanovení pro včasné provádění všech fází nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem od vzniku odpadu po jeho uložení. Tento program by měl zahrnovat všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, tříděním, zpracováním, úpravou, skladováním a ukládáním radioaktivních odpadů. Vnitrostátní program může být referenční dokument nebo soubor dokumentů. (33)  Je třeba vytvořit vnitrostátní program s cílem zajistit převedení politických rozhodnutí do jasných ustanovení pro včasné provádění všech fází nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem od vzniku odpadu po jeho uložení. Tento program by měl zahrnovat všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, tříděním, zpracováním, úpravou, skladováním a ukládáním radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva, a dodržovat zásady Aarhuské úmluvy. Vnitrostátní program může být referenční dokument nebo soubor dokumentů. Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 34 a (nový) (34a)  Pracovníci v celém řetězci nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem musí být chráněni a kryti právními předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví bez ohledu na své pracovní zařazení nebo postavení a v rámci jakéhokoliv nástroje pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem musí být zohledněn dlouhodobý dopad na zdraví a bezpečnost pracovníků. Právní předpisy Unie a právní předpisy členských států týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se vztahují i na pracovníky zapojené do nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a v případě nedodržení těchto právních předpisů musí následovat okamžité a přísné sankce. Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 35 (35)  Při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem je důležitá transparentnost. Ta by měla být zajištěna vyžadováním účinné informovanosti veřejnosti a poskytnutím příležitostí všem zúčastněným stranám zapojit se do rozhodovacích procesů. (35)  Při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem je důležitá transparentnost, a proto je velmi důležité, aby veřejnost důvěřovala zásadám, jimiž se řídí bezpečnost úložišť, a programům týkajícím se nakládání s odpadem. Tato transparentnost by měla být zajištěna prostřednictvím účinné informovanosti veřejnosti a poskytnutím příležitostí všem zúčastněným stranám, místním a regionálním orgánům a veřejnosti zapojit se do rozhodovacích procesů. Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 36 (36)  Rozhodování by mohla usnadnit a zrychlit spolupráce mezi členskými státy a na mezinárodní úrovni díky přístupu k odborným znalostem a technologiím. (36)  Rozhodování by mohla usnadnit a zrychlit spolupráce mezi členskými státy a na mezinárodní úrovni díky přístupu k vysoce kvalitním odborným znalostem a technologiím a k osvědčeným postupům. Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 37 (37)  Některé členské státy považují za možnou prospěšnou alternativu sdílení zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem včetně úložišť, pokud bude založeno na dohodě mezi dotčenými členskými státy. (37)  Některé členské státy považují za možnou prospěšnou, bezpečnou a úspornou alternativu společné využívání zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem včetně úložišť, pokud bude založeno na dohodě mezi dotčenými zeměmi. V této souvislosti je důležité, aby nebyla porušena konkrétní ujednání jako např. již uzavřené dohody o vyhořelém palivu pocházejícím z výzkumných reaktorů. Tato směrnice by měla náležitě definovat nezbytné podmínky, jež mají být splněny před zahájením takových společných projektů. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Bod odůvodnění 39 (39)  Bezpečnostní dokumentace a odstupňovaný přístup by měly tvořit základ pro rozhodování související s vývojem, provozem a uzavřením úložiště a měly by umožnit zjištění oblastí nejistoty, na něž se musí zaměřit pozornost v zájmu lepšího pochopení aspektů ovlivňujících bezpečnost systému úložiště, včetně přírodních (geologických) a technických bariér, a jejich očekávaný vývoj v průběhu času. Bezpečnostní dokumentace by měla obsahovat nálezy z bezpečnostní analýzy a informace o robustnosti a spolehlivosti bezpečnostní analýzy a v ní uvedených předpokladů. Měl by tedy poskytovat soubor argumentů a důkazů dokládajících bezpečnost zařízení nebo činnosti související s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. (39)  Bezpečnostní dokumentace a odstupňovaný přístup by měly tvořit základ pro rozhodování související s vývojem, provozem a uzavřením úložiště a měly by umožnit zjištění oblastí nejistoty, na něž se musí zaměřit pozornost v zájmu lepšího pochopení aspektů ovlivňujících bezpečnost systému úložiště, včetně přírodních (geologických) a technických bariér, a její očekávaný vývoj v průběhu času. Bezpečnostní dokumentace by měla obsahovat výsledky bezpečnostní analýzy a informace o důkladnosti a spolehlivosti bezpečnostní analýzy a v ní uvedených předpokladů. Prokázání bezpečnosti by se proto mělo zakládat na souboru argumentů a důkazů dokládajících bezpečnost zařízení nebo činnosti související s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Bod odůvodnění 40 (40)  I když tato směrnice uznává, že ve vnitrostátních rámcích je nutné brát v úvahu všechna rizika spojená s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, nezahrnuje neradiologická rizika, která spadají do působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie. (40)  I když tato směrnice uznává, že ve vnitrostátních rámcích je nutné brát v úvahu všechna rizika spojená s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, nezahrnuje neradiologická rizika s jinými než radiologickými dopady, která spadají do působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie. Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Bod odůvodnění 41 (41)  Zachování a další rozvíjení odborné způsobilosti a dovedností v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem jako nezbytný prvek zajištění vysoké úrovně bezpečnosti by mělo být založeno na kombinaci poučení z provozních zkušeností, vědeckého výzkumu a technologického vývoje a technické spolupráce mezi všemi zúčastněnými. (41)  Zachování a další rozvíjení odborné způsobilosti a dovedností v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem jako nezbytný prvek zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí, bezpečnosti a transparentnosti by mělo být založeno na kombinaci poučení z provozních zkušeností, vědeckého výzkumu a technického vývoje a odborné spolupráce mezi všemi zúčastněnými. Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Bod odůvodnění 42 a (nový) (42a)  V tomto ohledu by Skupina evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) mohla významným způsobem přispět k jednotnému provádění této směrnice, čímž by umožnila konzultace, výměnu osvědčených postupů a spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů. Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Bod odůvodnění 42 b (nový) (42b)  Tato směrnice by mohla být užitečným nástrojem, který by se měl brát v úvahu při ověřování toho, zda projekty čerpající dotace Unie v souvislosti s finanční či technickou pomocí v rámci Euratomu pro činnost a zařízení v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem zahrnují opatření nezbytná pro zajištění bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2 2.  Zajišťuje, aby členské státy přijaly vhodná vnitrostátní opatření pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem za účelem ochrany pracovníků a obyvatelstva před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření. (2)  Zajišťuje, aby členské státy přijaly vhodná vnitrostátní opatření pro zajištění nejvyšší úrovně bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem za účelem ochrany pracovníků, široké veřejnosti a přirozeného prostředí před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření. Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 3 3.  Udržuje a podporuje informovanost a účast veřejnosti, pokud jde o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. (3)  Zajišťuje poskytování potřebných informací a účast veřejnosti v souvislosti s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 1. – odst. 4 a (nový) (4a)  Tato směrnice stanovuje pro členské státy minimální standardy, členské státy však mohou zavést vyšší standardy nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – návětí (1)  Tato směrnice se vztahuje na: (1)  Aniž je dotčena směrnice 2009/71/Euratom, tato směrnice se vztahuje na: Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a) všechny fáze nakládání s vyhořelým palivem, pokud toto vyhořelé palivo pochází z provozu civilních jaderných reaktorů nebo je s ním nakládáno v rámci civilní činnosti; a) všechny fáze nakládání s vyhořelým palivem, pokud toto vyhořelé palivo pochází z provozu civilních jaderných reaktorů nebo je s ním nakládáno v rámci civilní činnosti na území EU, včetně vyhořelého paliva pocházejícího z vojenských obranných programů, pokud je toto palivo trvale přemístěno a je s ním nakládáno v rámci výlučně civilní činnosti; Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b) všechny fáze nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku po uložení, pokud tento radioaktivní odpad pochází z civilní činnosti nebo je s ním nakládáno v rámci civilní činnosti. b) všechny fáze nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku po uložení, pokud tento radioaktivní odpad pochází z civilní činnosti nebo je s ním nakládáno v rámci civilní činnosti na území EU; Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 3 – bod -1 (nový) (-1) „povoleným uvolňováním“ plánované a kontrolované uvolňování plynného nebo kapalného radioaktivního materiálu do životního prostředí po jeho vzniku v regulovaných jaderných zařízeních nebo při činnosti během běžného provozu v rámci omezení povolených příslušným dozorným orgánem a v souladu se zásadami a omezeními směrnice Rady 96/29/Euratom; Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 3 3. „ukládáním“ umístění vyhořelého paliva nebo radioaktivního odpadu na povolené úložiště bez úmyslu je znovu použít; (3) „ukládáním“ potenciálně definitivní umístění vyhořelého paliva nebo radioaktivního odpadu na povolené úložiště s náležitým zohledněním zásady reverzibility; Pozměňovací návrh 42 a 134 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 6 6. „radioaktivním odpadem“ radioaktivní materiál v plynném, kapalném nebo pevném skupenství, jehož další využití členský stát nebo fyzická nebo právnická osoba, jejíž rozhodnutí členský stát schválil, nepředpokládá a který jako radioaktivní odpad podléhá kontrole příslušného dozorného orgánu v souladu s právním a regulačním rámcem členského státu; (6) „radioaktivním odpadem“ radioaktivní materiál v plynném, kapalném nebo pevném skupenství, včetně vyhořelého paliva a radioaktivních materiálů vzniklých v rámci přepracování, omezený na co nejmenší objem, který je z technologického hlediska možný, jehož další využití členský stát nebo fyzická nebo právnická osoba, jejíž rozhodnutí členský stát schválil, s ohledem na budoucí technický pokrok a rozvoj nepředpokládá a který jako radioaktivní odpad podléhá kontrole příslušného dozorného orgánu v souladu s právním a regulačním rámcem členského státu; Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 9 a (nový) (9a) „umístěním“ zeměpisná oblast, v níž se nachází schválené zařízení, včetně úložiště vyhořelého paliva nebo radioaktivního odpadu, případně v níž se provádí schválená činnost; Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 9 b (nový) (9b) „bezpečnostní analýzou“ systematický proces, který je prováděn v průběhu celého postupu projektování s cílem zajistit, aby navrhovaný projekt splňoval veškeré příslušné bezpečnostní požadavky, a který mimo jiné zahrnuje formální analýzu bezpečnosti; Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 9 c (nový) (9c) „bezpečnostní dokumentací“ soubor argumentů a důkazů dokládajících bezpečnost zařízení nebo činnosti, který zahrnuje zjištění vyplývající z bezpečnostní analýzy a prohlášení o důvěryhodnosti těchto zjištění. V případě úložiště se bezpečnostní dokumentace může týkat pouze určité fáze jeho vývoje. V takových případech by se v bezpečnostní dokumentaci měla uznat existence oblastí nejistoty nebo jakýchkoli nevyřešených otázek a měly by se poskytnout pokyny pro práci s cílem vyřešit tyto otázky v budoucích fázích vývoje; Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 13 13. „skladováním“ přechovávání vyhořelého paliva nebo radioaktivního odpadu ve schváleném zařízení s úmyslem je znovu použít (13) „skladováním“ dočasné přechovávání vyhořelého paliva nebo radioaktivního odpadu ve schváleném zařízení do jeho opětovného použití; Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 1.  Členské státy stanoví a udržují vnitrostátní politiku pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Státy nesou konečnou odpovědnost za bezpečné nakládání se svým vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. (1)  Členské státy stanoví a udržují vnitrostátní politiku pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Každý členský stát nese konečnou odpovědnost za bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, který vzniká na jeho území. Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 4. – odst. 1 a (nový) (1a)  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní politika v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem byla realizována na základě dostatečně podložených a podrobně zdokumentovaných rozhodovacích postupů s ohledem na dlouhodobou bezpečnost. Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – návětí (2)  Členské státy zajistí, aby (2)  Členské státy zajistí, aby byla jejich vnitrostátní politika založena na těchto zásadách: Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. a a) vytváření radioaktivního odpadu bylo omezeno na nejmenší možnou úroveň, a to jak ve smyslu aktivity, tak i objemu, pomocí konstrukčních opatření a postupů při provozu zařízení a jeho vyřazování z provozu, včetně recyklace a opětovného použití konvenčních materiálů; a) vytváření radioaktivního odpadu je omezeno na nejmenší možnou úroveň v souladu se zásadou co nejnižší přiměřeně dosažitelné úrovně (ALARA - as low as reasonably achievable), a to jak ve smyslu aktivity, tak i objemu, pomocí konstrukčních opatření a postupů při provozu zařízení a jeho vyřazování z provozu, včetně přepracování a opětovného použití materiálů; Pozměňovací návrh 121 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d d) se s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem nakládalo bezpečným způsobem i v dlouhodobém měřítku. d) se s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem nakládalo bezpečným způsobem, dokud představují hrozbu pro člověka a životní prostředí; Pozměňovací návrh 122 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d a (nové) da) se předešlo tomu, že pracovníci, veřejnost a životní prostředí budou vystaveni účinkům vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu. Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d b (nové) db) jsou přijatá opatření k řešení budoucích zdravotních a environmentálních rizik u pracovníků a široké veřejnosti, u nichž došlo k expozici; Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d c (nové) dc) náklady na nakládání s radioaktivním odpadem, včetně vyhořelého paliva, nesou subjekty, které tento odpad vytvořily; Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d d (nové) dd) finanční rezervy na uložení odpadů, které musí původce odpadů poskytnout na pokrytí nákladů spojených s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem jsou spravovány ve státem kontrolovaných fondech s cílem zajistit jejich dostupnost v souvislosti s trvalým bezpečným uložením vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu. Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d e (nové) de) příslušné vnitrostátní orgány jsou zapojeny do dohledu nad dostupností přiměřených finančních prostředků; Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – písm. d f (nové) df) příslušné vnitrostátní parlamenty jsou zapojeny do dohledu nad dostupností přiměřených finančních prostředků. Pozměňovací návrh 135 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 a (nový) (2a) vzhledem k tomu, že nádrže pro vyhořelé palivo jsou spojeny se značnými riziky, zejména jsou-li odkryté, musí být veškerý vyhořelý odpad přemístěn co nejdříve z nádrží do suchých skladů. V rámci tohoto procesu budou mít přednost nejstarší nádrže pro vyhořelé palivo. Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1 b (nový) O všech těchto dohodách musí být informována Komise. Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Čl. 4. – odst. 3 a (nový) (3a)  Členské státy se mohou dobrovolně rozhodnout, že ve spolupráci s jinými členskými státy zřídí společné nebo regionální úložiště s cílem využít geologické nebo technologické výhody určité lokality nebo společně nést finanční zátěž společného projektu. Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 b (nový) (3b)  Před zahájením takového projektu na základě mezivládní dohody zajistí dotyčné členské státy, aby tato iniciativa splňovala nezbytné požadavky, a to alespoň tyto: a) ve všech dotčených členských státech je potřeba průběžně dbát o veřejnou přijatelnost a podporu ve všech fázích vývoje projektu a životnosti úložiště prostřednictvím zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti na procesu konzultací; b) je potřeba zajistit spolupráci mezi příslušnými dozornými orgány a vnitrostátními bezpečnostními orgány a jejich dohled; v každém příslušném členském státě je potřeba vypracovat bezpečnostní dokumentaci a podkladovou bezpečnostní analýzu, a to v průzkumné, výběrové a prováděcí fázi budování uričtého zařízení; c) je potřeba dosáhnout dohody o otázkách ručení a o jasném přidělení odpovědnosti, přičemž každý členský stát bude nést konečnou odpovědnost za svůj vlastní radioaktivní odpad; d) je potřeba schválit finanční opatření, jimiž se zaručí, že budou k dispozici finanční prostředky na celou dobu provozu úložiště, a to i na období po jeho uzavření, a také přiměřené lidské zdroje, na jejichž základě bude zajištěn dostatečný počet řádně kvalifikovaných zaměstnanců; e) ve vnitrostátních programech dotčených členských států se vydá včasné oznámení o právním rámci, organizační struktuře a technických systémech a opatřeních, které prokáže, že plánované úložiště splňuje v jasně stanoveném časovém rámci požadavky stanovené touto směrnicí. Pozměňovací návrh 136 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 c (nový) (3c)  Za žádných okolností není dovoleno vyvážet radioaktivní odpad do zemí mimo EU; přeprava vyhořelého paliva do zemí mimo EU by měla být povolena pod podmínkou, že po recyklaci bude dovezen zpět do EU. Pozměňovací návrh 124 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 d (nový) (3d)  Veškerá zařízení na jaderný odpad v seizmicky aktivních regionech nebo pobřežních oblastech se značným rizikem vzestupu hladiny moře nebo vzniku vlny tsunami jsou zakázána. Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a) vnitrostátní program provádění politiky pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem; a) vnitrostátní program provádění politiky pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jenž dodržuje zásadu subsidiarity a zajišťuje, aby všichni producenti radioaktivního odpadu měli přístup k bezpečnému úložišti radioaktivního odpadu za stejných podmínek; Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba) vnitrostátní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví, vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků; Pozměňovací návrh 66 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. c c) systém povolování činností a zařízení souvisejících s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, včetně zákazu provozování zařízení na nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, které nemá povolení; c) systém povolování činností a zařízení souvisejících s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, včetně zákazu provozování zařízení na nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, které nemá povolení, a zajištění, aby s veškerým radioaktivním odpadem, bez ohledu na to, kdo jej vyprodukoval, bylo nakládáno stejně; Pozměňovací návrh 67 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. d d) systém vhodného institucionálního dozoru, dozorových kontrol, dokumentace a podávání zpráv; (d) systém vhodného institucionálního dozoru, dozorových kontrol, dokumentace a podávání zpráv a také nezbytné odborné přípravy pro pracovníky, kteří jsou do celého procesu zapojeni, za účelem zajištění a zachování jejich bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; Pozměňovací návrh 68 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. e a (nové) ea) opatření zaručující dostatečné dlouhodobé finanční prostředky pro činnost a zařízení v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem; Pozměňovací návrh 69 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. f a (nové) fa) opatření s cílem zajistit, že financování potřebné pro účely nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a jeho umístění jsou stanoveny příslušným dozorným orgánem na základě transparentního postupu, který bude pravidelně přezkoumáván a v jehož průběhu budou probíhat pravidelné konzultace se všemi zúčastněnými stranami; Pozměňovací návrh 70 Návrh směrnice Čl. 5 – bod 1 – písm. f b (nové) fb) výpočet všech nákladů vzniklých při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Informace poskytnuté v tomto ohledu musejí mj. obsahovat název orgánů, které nesou tyto náklady. Pozměňovací návrh 71 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 2.  Členské státy zajistí, aby byl vnitrostátní rámec udržován a v případě potřeby zdokonalen, a to při zohlednění provozních zkušeností, poznatků získaných z bezpečnostní dokumentace, jak je uvedeno v článku 8, z vývoje technologie a výsledků výzkumu. (2)  Členské státy zajistí, aby byl vnitrostátní rámec udržován a v případě potřeby zdokonalen, a to při zohlednění provozních zkušeností, poznatků získaných z bezpečnostní dokumentace, jak je uvedeno v článku 3 odst. 9c, z nejlepší dostupné technologie, zdravotních a bezpečnostních norem a výsledků výzkumu. Pozměňovací návrh 72 Návrh směrnice Čl. 6. – odst. 1 a (nový) (1a)  Členské státy zajistí, aby jejich dozorné orgány podléhaly demokratické kontrole. Pozměňovací návrh 73 Návrh směrnice Čl. 6. – odst. 3 a (nový) (3a)  Příslušný dozorový orgán bude mít pravomoci a zdroje na to, aby mohl pravidelně provádět hodnocení jaderné bezpečnosti, šetření a kontroly, a v případě potřeby přijímat vynucovací opatření v zařízeních, a to i během jejich vyřazování z provozu. Součástí těchto hodnocení musí být bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků, včetně všech subdodavatelů, a také počet zaměstnanců a jejich odborná příprava. Pozměňovací návrh 137 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 3 b (nový) (3b)  Pokud se na základě hodnocení prokáže, že některé činnosti nejsou bezpečné, má příslušný regulační orgán pravomoc nařídit jejich ukončení. Tato a veškerá další hodnocení příslušného regulačního orgánu se zveřejňují; Pozměňovací návrh 74 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 1.  Členské státy zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem měl držitel povolení. Tuto odpovědnost nelze přenést. (1)  Členské státy zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem měli držitelé povolení, jimž byla svěřena celková odpovědnost za vyhořelé palivo a radioaktivní odpad příslušným orgánem daného členského státu. Pozměňovací návrh 130 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 a (nový) (1a)  Členské státy zajistí, aby bezpečnostní dokumentace a podkladová bezpečnostní analýza byly zpracovány jako součást žádosti o povolení provozovat činnost v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem nebo spravovat úložiště na území EU a aby byly v průběhu činnosti nebo existence zařízení podle potřeby aktualizovány. Bezpečnostní dokumentace a podkladová bezpečnostní analýza zahrnují umístění, projekt, výstavbu, provoz nebo uzavření nádrží na vyhořelé palivo, zařízení pro jeho uskladnění a úložiště i otázku dlouhodobé bezpečnosti po uzavření, včetně pasivních prostředků, a popisují veškeré charakteristiky daného místa, pokud jde o bezpečnost, projekt zařízení, chladící nádrže pro dočasné uskladnění vyhořelého paliva (včetně pravidelných informací o množství vyhořelého paliva, které je tam uskladněno), vyřazování zařízení nebo jeho částí z provozu a řídící kontrolní opatření a regulační kontroly. Bezpečnostní dokumentace a podkladová bezpečnostní analýza zahrnují posouzení zdravotních a bezpečnostních rizik hrozících pracovníkům, včetně pracovníků subdodavatele, požadované úrovně dovedností a počtu zaměstnanců potřebných pro bezpečný provoz zařízení za všech okolností, aby bylo možné zasáhnout v případě havárie. Bezpečnostní dokumentace a podpůrná bezpečnostní analýza dokládají úroveň poskytované ochrany a dávají příslušnému regulačnímu orgánu a dalším zúčastněným stranám záruku, že bezpečnostní požadavky budou splněny. Bezpečnostní dokumentace a podpůrná bezpečnostní analýza se předkládají ke schválení příslušnému regulačnímu orgánu. Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 b (nový) (1b)  Členské státy zajistí, aby držitelé povolení podávali zprávu příslušnému dozornému orgánu, dalším příslušným kompetentním organizacím a aby umožnili široké veřejnosti přístup k informacím týkajícím se jejich činnosti či zařízení. Pozměňovací návrh 77 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 2.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od držitelů povolení vyžadoval, aby za dohledu příslušného dozorného orgánu pravidelně hodnotili, ověřovali a v přiměřeně dosažitelné míře trvale zvyšovali bezpečnost svých činností a zařízení systematickým a prokazatelným způsobem. (2)  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od držitelů povolení vyžadoval, aby za dohledu příslušného dozorného orgánu pravidelně hodnotili, ověřovali a v přiměřeně dosažitelné míře trvale zvyšovali bezpečnost své činnosti– včetně bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků a subdodavatelů a bezpečnosti svých zařízení – systematickým a prokazatelným způsobem a v souladu s nejlepší dostupnou technologií. Držitelé povolení informují o výsledcích svých hodnocení příslušný dozorný orgán a další příslušné organizace, zástupce svých zaměstnanců, subdodavatele a širokou veřejnost. Pozměňovací návrh 78 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 3.  Analýzy uvedené v odstavci 2 obsahují ověření toho, zda byla přijata opatření pro předcházení haváriím a zmírnění jejich následků, včetně ověření fyzických bariér a administrativních postupů držitele povolení týkajících se ochrany, která by musela selhat, aby byli pracovníci a obyvatelstvo významněohrožení ionizujícím zářením. (3)  O činnosti uvedené v odstavci 2 je nutné podat formální informace příslušnému dozornému orgánu v rámci žádosti o povolení, které představují potřebné ujištění o bezpečnosti dané činnosti a obsahují ověření toho, zda byla přijata opatření pro předcházení haváriím a fyzickým útokům a pro zmírnění jejich následků, včetně ověření fyzických bariér a administrativních postupů držitele povolení týkajících se ochrany, která by musela selhat, aby byli pracovníci, obyvatelstvo a životní prostředí ohroženi ionizujícím zářením. Pozměňovací návrh 79 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 4 4.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od držitelů povolení vyžadoval zavedení a provádění systémů řízení, ve kterých má bezpečnost požadovanou prioritu a které jsou pravidelně ověřovány příslušným dozorným orgánem. (4)  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od držitelů povolení vyžadoval zavedení a provádění systémů řízení, ve kterých má bezpečnost a zabezpečení nejvyšší prioritu a které jsou pravidelně ověřovány příslušným dozorným orgánem a zástupci pracovníků se zvláštní odpovědností za bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Pozměňovací návrh 80 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 5 5.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od držitelů povolení vyžadoval, aby pro splnění svých povinností souvisejících s bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem stanovených v odstavcích 1 až 4 zajistili a udržovali odpovídající finanční a lidské zdroje. (5)  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od držitelů povolení vyžadoval, aby pro splnění svých povinností souvisejících s bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem stanovených v odstavcích 1 až 4 zajistili a udržovali odpovídající finanční a lidské zdroje, a to i v dlouhodobém měřítku. Pozměňovací návrh 81 Návrh směrnice Čl. 7. – odst. 5 a (nový) (5a)  Členské státy zajistí, aby držitelé povolení informovali co nejdříve přeshraniční regionální a místní orgány o svých plánech na vybudování zařízení pro nakládání s odpadem, nachází-li se toto zařízení v takové vzdálenosti od státní hranice, že během jeho výstavby, provozu či po jeho opuštění nebo v případě havárie či mimořádné události související s tímto zařízením lze předpokládat přeshraniční vliv. Pozměňovací návrh 146 Návrh směrnice Článek 7 a (nový) Článek 7a Označování a dokumentace Členské státy zajistí, aby držitelé povolení označovali nádoby trvanlivým způsobem a dokumentovali nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem trvale dostupným způsobem. Dokumentace obsahuje shrnutí chemických, toxikologických a radiologických vlastností obsahu a údaj o tom, zda má pevné, kapalné nebo plynné skupenství. Pozměňovací návrh 82 Návrh směrnice Článek 8 Článek 8 vypouští se Bezpečnostní dokumentace (1)  Bezpečnostní dokumentace a podpůrná bezpečnostní analýza se zpracují jako součást žádosti o povolení pro dané zařízení nebo činnost. Podle potřeby jsou v průběhu vývoje zařízení nebo činnosti aktualizovány. Rozsah a podrobnost bezpečnostní dokumentace a bezpečnostní analýzy jsou úměrné složitosti činností a závažnosti nebezpečí, které zařízení nebo činnost představuje. (2)  Bezpečnostní dokumentace a podpůrná bezpečnostní analýza zahrnují umístění, projekt, výstavbu a provoz zařízení a jeho vyřazení z provozu nebo uzavření úložiště; v této bezpečnostní dokumentaci se uvádějí standardy, které byly při analýze použity. Řeší také dlouhodobou bezpečnost po uzavření, zejména její zajištění pasivními prostředky v nejúplnější možné míře. (3)  Bezpečnostní dokumentace zařízení popisuje všechny aspekty umístění významné pro bezpečnost, projekt zařízení a řídící regulační opatření a dozorové mechanismy. Bezpečnostní dokumentace a podpůrná bezpečnostní analýza dokládají zajištěnou úroveň ochrany a poskytují příslušnému dozornému orgánu a dalším zúčastněným stranám záruku, že bezpečnostní požadavky budou splněny. (4)  Bezpečnostní dokumentace a podpůrná bezpečnostní analýza se předkládají ke schválení příslušnému dozornému orgánu. Pozměňovací návrh 83 Návrh směrnice Článek 8 a (nový) Článek 8a Vedení záznamů a sledování, zejména s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků (1)  Členské státy vytvoří v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem systém vedení záznamů a sledování. (2)  Členské státy zajistí, aby bylo na základě tohoto systému vedení záznamů a sledování možné stanovit místo a stav vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu při jejich produkci, použití, přepravě, skladování a ukládání. (3)  Členské státy zajistí, aby informace o pracovnících, u nichž během práce došlo k expozici vyhořelému palivu nebo radioaktivnímu odpadu, uchoval držitel povolení nebo státní orgán tak, aby bylo možno dlouhodobě sledovat nemoci z povolání. Pozměňovací návrh 84 Návrh směrnice Článek 8 b (nový) Článek 8b Řízení a sankce V souladu s obecnými zásadami zajistí členské státy v případě porušení povinností stanovených touto směrnicí uplatnění správních či soudních řízení a také sankcí, které budou účinné, odrazující a přiměřené s ohledem na závažnost tohoto porušení. Pozměňovací návrh 85 Návrh směrnice Článek 9 Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec zahrnoval opatření týkající se vzdělávání a odborné přípravy vyhovující potřebám všech stran odpovědných za nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem tak, aby byla zachována a dále rozvíjena nezbytná odborná způsobilost a dovednosti. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec zahrnoval opatření týkající se vzdělávání a pravidelné preventivní odborné přípravy vyhovující potřebám všech stran odpovědných za nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, tak aby byla zachována a dále rozvíjena nezbytná odborná vědecko-technická způsobilost a dovednosti a aby byly tyto poznatky dále šířeny, a to v souladu s vědecko-technickým pokrokem. Členské státy věnují zvláštní pozornost subjektům nepřímo zapojeným v rámci zařízení a zajistí, aby jim před nakládáním s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem bylo poskytnuto aktuální a vhodné vzdělávání a odborná příprava. Členské státy zajistí, aby byli držitelé povolení schopni uplatnit a financovat tato opatření s cílem zajistit bezpečnost a ochranu zdraví všech subjektů zapojených do tohoto procesu. Vzdělání a odborná příprava pracovníků musí odpovídat mezinárodně uznávaným standardům, aby se zvýšila celková odpovědnost za bezpečnost a zdraví v jaderném průmyslu. Členské státy rovněž zajistí, aby jejich vnitrostátní rámec zahrnoval opatření na podporu dalšího vědeckého výzkumu, pokud jde o stávající projekty v oblasti ukládání vyhořelého paliva. Pozměňovací návrh 86 Návrh směrnice Čl. 9. – odst. 1 a (nový) Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní rámec zahrnoval programy na podporu výzkumu v oblasti snižování produkce radioaktivního odpadu a bezpečného nakládání s nim. Pozměňovací návrh 87 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec zaručil dostupnost přiměřených finančních prostředků pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem podle potřeby při řádném zohlednění odpovědnosti producentů radioaktivních odpadů. 1.  Členské státy ve svém vnitrostátním rámci zajistí, aby byly k dispozici dostatečné finanční prostředky, které by pokryly veškeré náklady spojené s vyřazováním jaderných zařízení z provozu a s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, a tím v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ plně respektovaly odpovědnost producentů radioaktivních odpadů a zabránily, aby bylo nutné využívat státní pomoc. Pozměňovací návrh 88 Návrh směrnice Čl. 10. – odst. 1 a (nový) (1a)  Členské státy zajistí, aby v souladu s postupy, o nichž se rozhodne na vnitrostátní úrovni: a) bylo řádně provedeno posouzení nákladů na strategie nakládání s odpadem, zejména posouzení nákladů týkajících se realizace možností dlouhodobého nakládání s nízce, středně a vysoce radioaktivním odpadem s dlouhým poločasem rozpadu v závislosti na jeho vlastnostech. Tyto náklady budou zahrnovat především náklady na vyřazení jaderných zařízení z provozu a u zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem náklady na jejich definitivní uzavření, údržbu a sledování; (b) byly vytvořeny rezervy na pokrytí nákladů uvedených pod písmenem a) a aby byla vyčleněna potřebná aktiva na výlučné krytí těchto rezerv; c) se provádělo odpovídající sledování, zda rezervy a správa aktiv odpovídají nákladům uvedeným pod písmenem a), aby se zajistila jejich pravidelná úprava. Pozměňovací návrh 89 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 b (nový) (1b)  Členské státy stanovují náklady na ukládání radioaktivního odpadu transparentně, zveřejňují je a každoročně provádějí jejich nové posouzení. V souladu s tím se provádí přehodnocení povinností ukládaných producentům radioaktivního odpadu. Pozměňovací návrh 90 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 c (nový) (1c)  Členské státy vytvoří nebo jmenují vnitrostátní orgán, který bude schopen zajistit odborné posouzení hospodaření s finančními prostředky a otázek týkajících se nákladů spojených s vyřazováním zařízení z provozu, jak je uvedeno v odstavci 1a. Tento orgán bude na přispěvatelích do fondů nezávislý. Pozměňovací návrh 91 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 d (nový) (1d)  Členské státy podávají pravidelně Komisi zprávu o závěrech řízení příslušného vnitrostátního orgánu za podmínek stanovených v článku 16. Pozměňovací návrh 92 Návrh směrnice Článek 11 Členské státy zajistí, aby byly zavedeny a prováděny vhodné programy zajištění kvality týkající se bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny a prováděny vhodné programy zajištění kvality týkající se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 127 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 a (nový) Členské státy zajistí, aby držitelé povolení nesli plnou odpovědnost vůči třetím stranám, co se týče jakékoli škody způsobené nehodami a dlouhodobým nakládáním s radioaktivním odpadem, včetně poškození suchozemského, vodního a mořského prostředí. Pozměňovací návrh 93 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 1.  Členské státy zajistí, aby informace týkající se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem byly dostupné pracovníkům a široké veřejnosti. V rámci této povinnosti musí být zajištěno, aby příslušný dozorný orgán informoval veřejnost v oblasti své působnosti. Informace se veřejnosti zpřístupní v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky a za podmínky, že to neohrozí jiné zájmy, například bezpečnostní, které byly uznány v rámci vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodních závazků. (1)  Členské státy zajistí, aby byly pravidelně poskytovány veškeré informace týkající se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, které jsou nezbytné k ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti pracovníků a široké veřejnosti. V rámci této povinnosti musí být zajištěno, aby příslušný dozorný orgán informoval veřejnost v oblasti své působnosti. Informace se veřejnosti zpřístupní v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky, zejména s Aarhuskou úmluvou. Informace přímo související s bezpečností a ochranou zdraví pracovníků a veřejnosti (zejména radioaktivní a toxické emise a expozice emisím) musejí být zveřejněny bez ohledu na okolnosti. Pozměňovací návrh 94 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 a (nový) (1a)  Členské státy zajistí, aby byly informace týkající se finančních zdrojů pro nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem uvedeným v článku 10 dostupné veřejnosti, přičemž bude řádně zohledněn podíl nákladů, který nesou producenti. Pozměňovací návrh 95 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 b (nový) (1b)  Členské státy zajistí, aby se přijímání veškerých rozhodnutí týkajících se míst, kde se zpracovává vyhořelé palivo a radioaktivní odpad a kde je s těmito látkami nakládáno, nacházejících se v blízkosti sousedních států účastnila i veřejnost a instituce dotyčných zemí. Pozměňovací návrh 96 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 2.  Členské státy zajistí, aby veřejnost dostala příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. vypouští se Pozměňovací návrh 97 Návrh směrnice Článek 12 a (nový) Článek 12a Veřejná účast (1)  Členské státy zajistí, aby veřejnost dostala včasnou a skutečnou příležitost účastnit se přípravy nebo přepracování vnitrostátních programů týkajících se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, které musejí být vypracovány v souladu s článkem 13, a aby k nim měla po vypracování přístup. Programy umístí na veřejně přístupnou internetovou stránku. (2)  Za tímto účelem členské státy zajistí, aby: a) veřejnost byla informována o veškerých návrzích těchto programů nebo jejich změn či revizí, a to buď prostřednictvím veřejného oznámení, nebo jinými vhodnými prostředky jako například elektronickými médii, jsou-li k dispozici, a aby byly veřejnosti zpřístupněny náležité informace o těchto návrzích, mimo jiné také informace o právu účastnit se rozhodování a o příslušném orgánu, kterému je možné předkládat připomínky nebo dotazy; b) veřejnost měla právo vyjádřit své připomínky a stanoviska před přijetím rozhodnutí o programech, dokud jsou všechny možnosti výběru ještě otevřené; c) aby se při přijímání těchto rozhodnutí náležitě přihlíželo k výsledkům účasti veřejnosti; d) po posouzení připomínek a stanovisek vyjádřených veřejností příslušný orgán vyvinul přiměřené úsilí a informoval veřejnost o přijatých rozhodnutích a o důvodech a úvahách, na nichž jsou tato rozhodnutí založena, včetně informací o postupu pro účast veřejnosti. (3)  Členské státy určí, která část veřejnosti má právo účasti pro účely odstavce 2. Podrobné podmínky účasti veřejnosti podle tohoto článku stanoví členské státy tak, aby bylo veřejnosti umožněno se připravit a skutečně se zúčastnit. Je nutné stanovit přiměřené lhůty poskytující dostatek času pro jednotlivé fáze účasti veřejnosti, jež jsou stanoveny v tomto článku. Pozměňovací návrh 98 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 2 2.  Vnitrostátní programy jsou v souladu s ustanoveními článků 4 až 12. (2)  Vnitrostátní programy jsou v souladu s ustanoveními článků 4 až 12a. Pozměňovací návrh 99 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 3 3.  Členské státy své vnitrostátní programy pravidelně přezkoumávají a aktualizují, přičemž případně zohlední vědeckotechnický pokrok. (3)  Členské státy své vnitrostátní programy pravidelně přezkoumávají a aktualizují, přičemž případně zohlední vědeckotechnický pokrok, informace o zkušenostech s nakládáním s radioaktivním odpadem z jiných členských států a výsledky mezinárodních odborných hodnocení. Pozměňovací návrh 100 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 3 a (nový) (3a)  Členské státy informují v co nejkratším termínu přeshraniční regionální a místní orgány o svých vnitrostátních programech, je-li pravděpodobné, že jejich provádění bude mít přeshraniční dopad. Pozměňovací návrh 101 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 3 b (nový) (3b)  Členské státy ve svých vnitrostátních programech jasně uvedou dostupné finanční prostředky pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 102 Návrh směrnice Čl. 14 – bod -1 (nový) (-1) integrovaný, podrobný systém klasifikace radioaktivního odpadu, který by pokrýval všechny etapy nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení; Pozměňovací návrh 103 Návrh směrnice Čl. 14 – bod 1 1. soupis veškerého vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a odhad očekávaných budoucích množství, včetně odpadu vzniklého při vyřazování zařízení z provozu. V soupisu se jasně vyznačí umístění a množství materiálu a pomocí vhodné klasifikace i úroveň nebezpečí; (1) na základě klasifikačního systému uvedeného v odstavci (-1) soupis veškerého vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a odhad očekávaných budoucích množství, včetně odpadu vzniklého při vyřazování zařízení z provozu. V soupisu se jasně vyznačí umístění a množství materiálu i úroveň nebezpečí a také místo vzniku jaderného odpadu; Pozměňovací návrh 128 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 1 – bod 2 (2) koncepce, plány a technická řešení od vzniku odpadu po uložení; (2) koncepce, plány a technická řešení od vzniku odpadu po uskladnění nebo uložení. Vysokou prioritou musí být historický radioaktivní odpad a vyhořelé palivo v meziskladech; Pozměňovací návrh 104 Návrh směrnice Čl. 14 – bod 3 3. koncepce a plány pro období po uzavření úložiště, včetně doby, po kterou bude zachován dohled úřadů a prostředků využitých pro zachování povědomí o úložišti v dlouhodobém horizontu; (3) koncepce a plány pro období po uzavření úložiště, včetně doby, po kterou bude zachován dohled úřadů a prostředků využitých pro zajištění dohledu nad daným zařízením a jeho údržbou a pro zachování povědomí o úložišti v dlouhodobém horizontu; Pozměňovací návrh 105 Návrh směrnice Čl. 14 – bod 7 a (nový) (7a) popis posouzení nákladů uvedených v čl. 10 odst. 1a písm. a) a metod použitých pro výpočet příslušných rezerv; Pozměňovací návrh 106 Návrh směrnice Čl. 14 – bod 8 8. popis platného finančního plánu nebo plánů, které zajistí, aby byly všechny náklady programu uhrazeny podle předem stanoveného rozvrhu. (8) popis zvolených možností týkajících se složení a správy aktiv vyčleněných podle čl. 10 odst. 1a písm. b) a platného finančního plánu nebo plánů, které zajistí, aby byly všechny náklady programu uhrazeny podle předem stanoveného rozvrhu a zcela v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“;. Pozměňovací návrh 107 Návrh směrnice Čl. 14 – bod 8 a (nový) (8a) závazný a ověřitelný časový rámec pro uplatnění vnitrostátních programů a dosažení souladu s požadavky dle výše uvedených bodů 1 až 8; Pozměňovací návrh 108 Návrh směrnice Čl. 14 – bod 8 b (nový) (8b) plány vzdělávání a odborné přípravy pro zachování a rozvíjení odborných znalostí a dovedností pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 109 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 3 a (nový) (3a)  Komise bude sledovat dodržování časových rámců předložených v souladu s čl. 14 odst. 8a pro uplatnění vnitrostátních programů v členských státech. Pozměňovací návrh 110 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 4 4.  Při rozhodování o poskytnutí finanční nebo technické pomoci v rámci Euratomu na činnosti nebo zařízení související s nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a rovněž při formulování svých názorů na investiční záměry podle článku 43 Smlouvy o Euratomu zohlední Komise vysvětlení poskytnutá členskými státy a pokrok při provádění jejich vnitrostátních programů v této oblasti. vypouští se Pozměňovací návrh 111 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 3 3.  Členské státy pravidelně, a to alespoň jednou za deset let, zajistí, aby bylo provedeno vlastní hodnocení jejich vnitrostátního rámce, příslušného dozorného orgánu, vnitrostátního programu a jeho provádění, a pozvou misi k provedení mezinárodního vzájemného hodnocení jejich vnitrostátního rámce, orgánu nebo programu s cílem zajistit, aby při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem bylo dosaženo vysokých standardů bezpečnosti. Výsledky vzájemných hodnocení se sdělí Komisi a členským státům. 3.  Členské státy pravidelně, a to alespoň jednou za deset let, zajistí, aby bylo provedeno vlastní hodnocení jejich vnitrostátního rámce, příslušného dozorného orgánu, vnitrostátního programu a jeho provádění, a pozvou misi k provedení mezinárodního odborného hodnocení jejich vnitrostátního rámce, orgánu nebo programu s cílem zajistit, aby při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem bylo dosaženo vysokých standardů bezpečnosti. Výsledky odborných hodnocení se sdělí Komisi, která předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu, v níž se souhrnně zabývá závěry dosaženými v průběhu odborných hodnocení. Pozměňovací návrh 138 Návrh směrnice Článek 16 a (nový) Článek 16a Přehodnocení Nejpozději do dvou let pro provedení vzájemného hodnocení členskými státy podle čl. 16 odst. 3 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která se zaměří na přehodnocení koncepce nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a na ustanovení o vývozu uvedená v čl. 4 odst. 3. Toto přehodnocení zohlední zejména otázky reverzibility a možnosti opětovného vyjmutí odpadu po jeho umístění do úložiště, a to v souvislosti s pokrokem ve výzkumu a dalšími vědeckými poznatky v této oblasti. Po této zprávě bude případně následovat přezkum této směrnice, aby odpovídala nejnovějšímu technologickému výzkumu v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pozměňovací návrh 113 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 1 1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ….. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do …*. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. * Dva roky po vstupu této směrnice v platnost.