Usnesení Evropského parlamentuze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení(žádost EGF/2010/025 DK/Odense Steel Shipyard from Denmark) (KOM(2011)0251 – C7-0114/2011 – 2011/2093(BUD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2011)0251 – C7-0114/2011),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006 ), a zejména na bod 28 této dohody,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení o EFG),
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0234/2011),
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, jež mají poskytovat dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich opětovném začleňování na trh práce,
B. vzhledem k tomu, že u žádostí podaných v období od 1. května 2009 byla působnost EFG rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,
C. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,
D. vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s 1356 případy ztráty zaměstnání (pomoc je zaměřena na 950 z nich) v loděnici Odense Steel Shipyard ve městě Odense v jižním Dánsku,
E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,
1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procedurálních a rozpočtových postupů s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů a že bude dosaženo větší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;
2. připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;
3. zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření na restrukturalizaci podniků nebo odvětví;
4. konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu vyzývá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také komparativní hodnocení těchto údajů;
5. vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná že EFG byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;
6. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
7. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/025 DK/Odense Steel Shipyard, Dánsko)
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/468/EU.)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2011)0155 – C7-0081/2011 – 2011/2060(BUD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0155 – C7-0081/2011),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 26 této dohody,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie(2),
– s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o Fondu solidarity Evropské unie přijaté v rámci dohodovacího jednání dne 17. července 2008,
– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0238/2011),
1. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
2. připomíná, že bod IID ze dne 17. května 2006 uvádí, že jestliže lze v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje, přerozdělit prostředky, Komise k tomu přihlédne při předkládání nezbytného návrhu;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/535/EU.)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2011 na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (10522/2011 – C7-0137/2011 – 2011/2065(BUD))
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména články 37 a 38 tohoto nařízení,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011, schválený s konečnou platností dne 15. prosince 2010(2),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení(3),
– s ohledem na návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2011 na rozpočtový rok 2011, který předložila Komise dne 25. března 2011 (KOM(2011)0154),
– s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2011 přijatý Radou dne 24.května 2011 (10522/2011 – C7-0137/2011),
– s ohledem na článek 75b jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0233/2011),
A. vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 2/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU (FSEU) ve výši 19,5 milionu EUR v souvislosti s přívalovými dešti, které zasáhly Slovinsko, Chorvatsko a Českou republiku v srpnu a září 2010,
B. vzhledem k tomu, že účelem tohoto návrhu opravného rozpočtu je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2011,
C. vzhledem k tomu, že společné prohlášení o prostředcích na platby připojené k rozpočtu na rozpočtový rok 2011 požadovalo předložení opravného rozpočtu, „pokud prostředky zapsané v rozpočtu na rok 2011 nebudou dostatečné pro pokrytí výdajů“,
D. vzhledem k tomu, že Rada se rozhodla přesunout prostředky z rozpočtových položek výhradně na základě nízké míry čerpání bez ohledu na to, že čerpání z rozpočtových položek na dokončení vyžaduje další opatření v oblasti kontrol a že všechny členské státy nepřijaly příslušná opatření k usnadnění závěrek,
E. vzhledem k tomu, že záporná rezerva vytvořená Radou pro návrh opravného rozpočtu č. 1/2011 je pouze pragmatická a neposkytuje udržitelné a finančně zdravé řešení otázky neočekávaných potřeb v prostředcích na platby, jak zdůraznil Parlament(4),
F. vzhledem k tomu, že Komise ještě nepředložila řešení pro zápornou rezervu, ačkoliv ji Parlament ve svém usnesení o návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 a také Rada vyzvaly, aby jej předložila „co nejdříve“,
G. vzhledem k tomu, že prostředky na platby určené pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pravděpodobně nebudou postačovat pro potřeby v průběhu celého roku 2011, a budou proto muset být navýšeny,
H. vzhledem k tomu, že provádění plateb u některých významných energetických projektů na rok 2011 bylo v červnu 2011 upraveno směrem dolů, zejména z důvodu provozních zpoždění, a vzhledem k tomu, že tyto prostředky lze použít k jiným účelům,
1. bere na vědomí postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2011;
2. domnívá se, že přesuny schválené Radou jsou v rozporu se společným prohlášením o prostředcích na platby, které ctí a cítí se jím vázán;
3. je rozhodnut pozměnit postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2011 tak, jak je uvedeno níže, s cílem:
–
pokrýt potřeby plynoucí z využití FSEU;
–
čerpat zápornou rezervu;
–
posílit prostředky na platby pro EFG;
4. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení společně se změnou navrženou Parlamentem předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
ODDÍL III – KOMISE
Výdaje ‐ VÝDAJE
Číselné údaje
Název
Název položky
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
01
Hospodářské a finanční záležitosti
524 283 196
341 387 137
524 283 196
341 387 137
40 01 40
40 929
524 324 125
40 929
341 428 066
40 929
524 324 125
40 929
341 428 066
02
Podniky
1 055 561 122
1 209 465 022
1 055 561 122
1 209 465 022
40 01 40
52 772
1 055 613 894
52 772
1 209 517 794
52 772
1 055 613 894
52 772
1 209 517 794
03
Hospodářská soutěž
93 403 671
93 403 671
93 403 671
93 403 671
40 01 40
56 917
93 460 588
56 917
93 460 588
56 917
93 460 588
56 917
93 460 588
04
Zaměstnanost a sociální věci
11 398 325 662
9 163 443 236
50 000 000
11 398 325 662
9 213 443 236
40 01 40, 40 02 41
44 335
11 398 369 997
44 335
9 163 487 571
44 335
11 398 369 997
44 335
9 213 487 571
05
Zemědělství a rozvoj venkova
57 292 184 763
55 269 004 060
57 292 184 763
55 269 004 060
40 01 40, 40 02 40
74 532
57 292 259 295
74 532
55 269 078 592
74 532
57 292 259 295
74 532
55 269 078 592
06
Mobilita a doprava
1 546 683 351
1 141 803 775
1 546 683 351
1 141 803 775
40 01 40
25 609
1 546 708 960
25 609
1 141 829 384
25 609
1 546 708 960
25 609
1 141 829 384
07
Životní prostředí a oblast klimatu
470 550 540
390 290 122
470 550 540
390 290 122
40 01 40, 40 02 41
44 853
470 595 393
44 853
390 334 975
44 853
470 595 393
44 853
390 334 975
08
Výzkum
5 334 630 545
4 117 083 880
5 334 630 545
4 117 083 880
40 01 40
6 884
5 334 637 429
6 884
4 117 090 764
6 884
5 334 637 429
6 884
4 117 090 764
09
Informační společnost a média
1 538 552 441
1 334 275 234
1 538 552 441
1 334 275 234
40 01 40, 40 02 41
29 384
1 538 581 825
29 384
1 334 304 618
29 384
1 538 581 825
29 384
1 334 304 618
10
Přímý výzkum
394 978 000
396 209 233
394 978 000
396 209 233
11
Námořní záležitosti a rybolov
948 592 229
719 026 792
948 592 229
719 026 792
40 01 40, 40 02 41
52 021 983
1 000 614 212
52 021 983
771 048 775
52 021 983
1 000 614 212
52 021 983
771 048 775
12
Vnitřní trh
94 868 629
93 358 064
94 868 629
93 358 064
40 01 40, 40 02 41
35 305
94 903 934
35 305
93 393 369
35 305
94 903 934
35 305
93 393 369
13
Regionální politika
40 565 228 265
33 499 601 033
19 546 647
19 546 647
40 584 774 912
33 519 147 680
40 01 40
43 816
40 565 272 081
43 816
33 499 644 849
43 816
40 584 818 728
43 816
33 519 191 496
14
Daně a celní unie
142 229 539
114 783 765
142 229 539
114 783 765
40 01 40
32 492
142 262 031
32 492
114 816 257
32 492
142 262 031
32 492
114 816 257
15
Vzdělávání a kultura
2 428 691 266
1 996 401 080
2 428 691 266
1 996 401 080
40 01 40
38 857
2 428 730 123
38 857
1 996 439 937
38 857
2 428 730 123
38 857
1 996 439 937
16
Komunikace
273 374 552
253 374 552
273 374 552
253 374 552
40 01 40
46 111
273 420 663
46 111
253 420 663
46 111
273 420 663
46 111
253 420 663
17
Ochrana zdraví a spotřebitele
692 021 626
596 046 062
692 021 626
596 046 062
40 01 40
57 583
692 079 209
57 583
596 103 645
57 583
692 079 209
57 583
596 103 645
18
Prostor svobody, bezpečnosti a práva
1 193 910 768
871 707 680
1 193 910 768
871 707 680
40 01 40, 40 02 41
16 479 335
1 210 390 103
13 005 028
884 712 708
16 479 335
1 210 390 103
13 005 028
884 712 708
19
Vnější vztahy
4 270 665 587
3 378 255 172
4 270 665 587
3 378 255 172
40 01 40, 40 02 41
44 005 106
4 314 670 693
6 441 836
3 384 697 008
44 005 106
4 314 670 693
6 441 836
3 384 697 008
20
Obchod
105 067 905
104 422 321
105 067 905
104 422 321
40 01 40
34 787
105 102 692
34 787
104 457 108
34 787
105 102 692
34 787
104 457 108
21
Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy
1 433 111 933
1 392 926 690
1 433 111 933
1 392 926 690
40 01 40, 40 02 41
109 058 175
1 542 170 108
86 736 049
1 479 662 739
109 058 175
1 542 170 108
86 736 049
1 479 662 739
22
Rozšiřování EU
1 123 357 217
1 012 513 363
1 123 357 217
1 012 513 363
40 01 40
17 764
1 123 374 981
17 764
1 012 531 127
17 764
1 123 374 981
17 764
1 012 531 127
23
Humanitární pomoc
878 195 432
838 516 019
878 195 432
838 516 019
40 01 40
14 878
878 210 310
14 878
838 530 897
14 878
878 210 310
14 878
838 530 897
24
Boj proti podvodům
81 749 000
74 805 171
81 749 000
74 805 171
25
Koordinace politiky Komise a právní poradenství
190 812 414
190 812 414
190 812 414
190 812 414
40 01 40
565 027
191 377 441
565 027
191 377 441
565 027
191 377 441
565 027
191 377 441
26
Administrativa Komise
1 018 708 135
1 017 153 328
1 018 708 135
1 017 153 328
40 01 40, 40 02 41
78 381
1 018 786 516
78 381
1 017 231 709
78 381
1 018 786 516
78 381
1 017 231 709
27
Rozpočet
69 440 094
69 440 094
69 440 094
69 440 094
40 01 40
30 939
69 471 033
30 939
69 471 033
30 939
69 471 033
30 939
69 471 033
28
Audit
11 399 202
11 399 202
11 399 202
11 399 202
40 01 40
7 105
11 406 307
7 105
11 406 307
7 105
11 406 307
7 105
11 406 307
29
Statistika
145 143 085
124 373 319
145 143 085
124 373 319
40 01 40
47 443
145 190 528
47 443
124 420 762
47 443
145 190 528
47 443
124 420 762
30
Důchody a související výdaje
1 278 009 000
1 278 009 000
1 278 009 000
1 278 009 000
31
Jazykové služby
392 908 762
392 908 762
392 908 762
392 908 762
40 01 40
236 399
393 145 161
236 399
393 145 161
236 399
393 145 161
236 399
393 145 161
32
Energetika
699 617 012
1 535 110 306
-251 935 540
699 617 012
1 283 174 766
40 01 40, 40 02 41
41 299
699 658 311
41 299
1 535 151 605
41 299
699 658 311
41 299
1 283 216 065
40
Rezervy
977 129 000
77 520 404
182 388 893
977 129 000
259 909 297
Celkem
138 440 114 943
122 938 920 666
19 546 647
138 459 661 590
122 938 920 666
40 01 40, 40 02 40, 40 02 41
223 269 000
138 663 383 943
159 909 297
123 098 829 963
223 269 000
138 682 930 590
159 909 297
123 098 829 963
Hlava 04 – Zaměstnanost a sociální věci
Číselné údaje
Hlava Kapitola
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
04 01
Správní výdaje v oblasti politiky „Zaměstnanost a sociální věci“
95 925 690
95 925 690
95 925 690
95 925 690
40 01 40
44 335
95 970 025
44 335
95 970 025
44 335
95 970 025
44 335
95 970 025
04 02
Evropský sociální fond
1
10 963 813 972
8 743 950 522
10 963 813 972
8 743 950 522
04 03
Práce v Evropě – Sociální dialog a mobilita
1
79 130 000
64 266 181
79 130 000
64 266 181
04 04
Zaměstnanost, sociální solidarita a rovnost žen a mužů
157 056 000
151 704 616
157 056 000
151 704 616
04 05
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)
1
p.m
47 608 950
50 000 000
p.m
97 608 950
04 06
Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Rozvoj lidských zdrojů
4
102 400 000
59 987 277
102 400 000
59 987 277
Hlava 4 ‐ Celkem
11 398 325 662
9 163 443 236
50 000 000
11 398 325 662
9 213 443 236
40 01 40, 40 02 41
44 335
11 398 369 997
44 335
9 163 487 571
44 335
11 398 369 997
44 335
9 213 487 571
Kapitola 04 05 ‐ Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)
Číselné údaje
Hlava Kapitola Článek Bod
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
04 05
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)
04 05 01
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)
1.1
p.m
47 608 950
50 000 000
p.m
97 608 950
Kapitola 04 05 ‐ celkem
p.m
47 608 950
50 000 000
p.m
97 608 950
Článek 04 05 ‐ Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)
Číselné údaje
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
p.m
47 608 950
50 000 000
p.m
97 608 950
Poznámky
Tato položka je určena na pokrytí financování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a jejím cílem je umožnit Unii poskytovat dočasnou a cílenou podporu pracovníkům, kteří v důsledku velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu v důsledku globalizace ztratili práci, a to v případech, kdy má propouštění pracovníků značný negativní vliv na regionální nebo místní hospodářství. V případě žádostí podaných do 31. prosince 2011 je možné tuto položku také využít na podporu pracovníků, kteří ztratili práci v přímém důsledku globální finanční a hospodářské krize.
Maximální výše výdajů fondu činí 500 000 000 EUR ročně.
V souladu s bodem 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 je cílem této rezervy poskytovat dodatečnou dočasnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začleňování na trhu práce.
Činnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měla doplňovat činnost Evropského sociálního fondu, aniž by docházelo ke zdvojování struktur..
Způsoby k zapsání položek do této rezervy a k mobilizaci prostředků fondu jsou stanoveny v bodě 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a v článku 12 nařízení (ES) č. 1927/2006.
Právní základ
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12 2006, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26).
Odkazy na související právní akty
Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).
Hlava 13 ‐ Regionální politika
Číselné údaje
Hlava Kapitola
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
13 01
Správní výdaje v oblasti politiky „Regionální politika“
88 430 098
88 430 098
88 430 098
88 430 098
40 01 40
43 816
88 473 914
43 816
88 473 914
43 816
88 473 914
43 816
88 473 914
13 03
Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní regionální operace
1
28 742 233 077
25 165 081 196
28 742 233 077
25 165 081 196
13 04
Fond soudržnosti
1
11 073 646 193
7 625 295 593
11 073 646 193
7 625 295 593
13 05
Předvstupní operace týkající se strukturálních politik
478 530 004
438 405 253
478 530 004
438 405 253
13 06
Fond solidarity
182 388 893
182 388 893
19 546 647
19 546 647
201 935 540
201 935 540
Hlava 13 ‐ Celkem
40 565 228 265
33 499 601 033
19 546 647
19 546 647
40 584 774 912
33 519 147 680
40 01 40
43 816
40 565 272 081
43 816
33 499 644 849
43 816
40 584 818 728
43 816
33 519 191 496
Kapitola 13 06 ‐ Fond solidarity
Číselné údaje
Hlava Kapitola Článek Bod
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
13 06
Fond solidarity
13 06 01
Fond solidarity Evropské unie – Členské státy
3.2
178 562 910
178 562 910
18 371 576
18 371 576
196 934 486
196 934 486
13 06 02
Fond solidarity Evropské unie – Státy jednající o vstupu
4
3 825 983
3 825 983
1 175 071
1 175 071
5 001 054
5 001 054
Kapitola 13 06 ‐ Celkem
182 388 893
182 388 893
19 546 647
19 546 647
201 935 540
201 935 540
Článek 13 06 01 ‐ Fond solidarity Evropské unie ‐ Členské státy
Číselné údaje
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
178 562 910
178 562 910
18 371 576
18 371 576
196 934 486
196 934 486
Poznámky
Tento článek je určen na pokrytí nákladů vyplývajících z mobilizace Fondu solidarity Evropské unie v případě přírodních katastrof v členských zemích.
O přidělení prostředků se rozhodne formou opravného rozpočtu, jehož jediným účelem bude uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie.
Právní základ
Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).
Odkazy na související právní akty
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, předložený Komisí dne 6. dubna 2005, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108 v konečném znění).
Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).
Článek 13 06 02 ‐ Fond solidarity Evropské unie ‐ Státy jednající o vstupu
Číselné údaje
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
3 825 983
3 825 983
1 175 071
1 175 071
5 001 054
5 001 054
Poznámky
Tato položka je určena na pokrytí nákladů vyplývajících z mobilizace Fondu solidarity Evropské unie v případě přírodních katastrof v zemích zapojených do přístupových jednání s Unií.
O přidělení prostředků se rozhodne formou opravného rozpočtu, jehož jediným účelem bude uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie.
Právní základ
Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).
Odkazy na související právní akty
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, předložený Komisí dne 6. dubna 2005, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108 v konečném znění).
Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).
Hlava 32 ‐ Energetika
Číselné údaje
Hlava Kapitola
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
32 01
Správní výdaje v oblasti politiky „Energetika“
77 046 009
77 046 009
77 046 009
77 046 009
40 01 40
41 299
77 087 308
41 299
77 087 308
41 299
77 087 308
41 299
77 087 308
32 03
Transevropské sítě
1
24 150 000
20 471 848
24 150 000
20 471 848
32 04
Konvenční a obnovitelné energie
125 688 003
1 080 982 371
-251 935 540
125 688 003
829 046 831
32 05
Jaderná energetika
1
280 578 000
209 479 379
280 578 000
209 479 379
32 06
Výzkum související s energetikou
1
192 155 000
147 130 699
192 155 000
147 130 699
Hlava 32 ‐ Celkem
699 617 012
1 535 110 306
-251 935 540
699 617 012
1 283 174 766
40 01 40, 40 02 41
41 299
699 658 311
41 299
1 535 151 605
41 299
699 658 311
41 299
1 283 216 065
kapitola 32 04 ‐ Konvenční a obnovitelné energie
Číselné údaje
Hlava Kapitola Článek Bod
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
32 04
Konvenční a obnovitelné energie
32 04 01
Dokončení programu „Inteligentní energie ‐ Evropa“ (2003 až 2006)
1.1
‐
4 570 459
‐
4 570 459
32 04 02
Dokončení programu „Inteligentní energie ‐ Evropa“ (2003 až 2006): externí část – Coopener
4
‐
95 218
‐
95 218
32 04 03
Činnosti na podporu evropské energetické politiky a vnitřního trhu s energií
1.1
3 000 000
3 332 626
3 000 000
3 332 626
32 04 04
Dokončení rámcového energetického programu (1999 až 2002) – Konvenční a obnovitelná energie
1.1
‐
p.m
‐
p.m
32 04 05
Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET)
1.1
p.m
p.m
p.m
p.m
32 04 06
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program „Inteligentní energie – Evropa“
1.1
114 499 000
39 039 339
114 499 000
39 039 339
32 04 07
Pilotní projekt – Energetická bezpečnost – Biopaliva
1.1
p.m
1 500 000
p.m
1 500 000
32 04 08
Pilotní projekt – Portplus – plán udržitelné energie pro přístavy
1.1
p.m
p.m
p.m
p.m
32 04 09
Přípravná akce – Investiční fond pro obnovitelné energie a biorafinerie z odpadů a zbytků
1.1
p.m
p.m
p.m
p.m
32 04 10
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů
32 04 10 01
Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů – Příspěvek pro hlavy 1 a 2
1.1
4 017 000
4 017 000
4 017 000
4 017 000
32 04 10 02
Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů – Příspěvek pro hlavu 3
1.1
983 000
983 000
983 000
983 000
Článek 32 04 10 ‐ Dílčí součet
5 000 000
5 000 000
5 000 000
5 000 000
32 04 11
Energetické společenství
4
2 939 003
2 798 457
2 939 003
2 798 457
32 04 12
Pilotní projekt – Evropský rámcový program pro rozvoj a výměnu informací v oblasti udržitelného rozvoje měst
1.1
p.m
300 000
p.m
300 000
32 04 13
Přípravná akce – Evropské ostrovy pro společnou energetickou politiku
1.1
p.m
500 000
p.m
500 000
32 04 14
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení
32 04 14 01
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení ‐ Energetické sítě
1.1
p.m
732 955 589
-251 935 540
p.m
481 020 049
32 04 14 02
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení ‐ Zachycování a ukládání uhlíku
1.1
p.m
247 566 539
p.m
247 566 539
32 04 14 03
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – Evropská distribuční soustava větrné energie na moři
1.1
p.m
42 848 055
p.m
42 848 055
32 04 14 04
Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – Iniciativy v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie
1.1
p.m
p.m
p.m
p.m
Článek 32 04 14 ‐ Dílčí součet
p.m.
1 023 370 183
-251 935 540
p.m.
771 434 643
32 04 15
Pilotní projekty v oblasti zpětného získávání odpadu a jeho využívání k výrobě čisté energie
1.1
p.m
p.m
p.m
p.m
32 04 16
Bezpečnost energetických zařízení a infrastruktury
1.1
250 000
476 089
250 000
476 089
Kapitola 32 04 ‐ Celkem
125 688 003
1 080 982 371
-251 935 540
125 688 003
829 046 831
Článek 32 04 14 ‐ Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení
Bod 32 04 14 01 ‐ Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení ‐ Energetické sítě
Číselné údaje
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
p.m
732 955 589
-251 935 540
p.m
481 020 049
Poznámky
Bývalý bod 06 04 14 01
Tyto prostředky jsou určeny na pokrytí nákladů na projekty v oblasti infrastruktury plynu a elektrické energie, které mají nejvyšší přidanou hodnotu Unie.
Prostředky by měly sloužit k úpravě a rozvoji energetických sítí zvláštního významu pro Unii v zájmu podpory fungování vnitřního trhu s energií, a zejména ke zvýšení propojovací kapacity, zabezpečení a diverzifikace dodávek a k překonání environmentálních, technických a finančních překážek. Zvláštní podpora Unie je nezbytná pro mnohem intenzivnější rozvoj energetických sítí a pro urychlení jejich budování, zejména v případech nedostatečné diverzifikace zásobovacích tras a zdrojů.
Prostředky by rovněž měly sloužit k podpoře napojení a integrace obnovitelných zdrojů energie a k posílení hospodářské a sociální soudržnosti se znevýhodněnými a ostrovními regiony Unie.
Jsou určeny na financování druhé fáze plánu hospodářské obnovy dohodnuté mezi oběma složkami rozpočtového orgánu dne 2. dubna 2009. Toto financování je podmíněno souhlasem rozpočtového orgánu a prostředky by tedy měly být poskytnuty způsoby uvedenými v bodech 21, 22 a 23 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, aniž by byly dotčeny finanční příděly na programy schvalované postupem spolurozhodování a priority Evropského parlamentu.
Pokud výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění programu na podporu hospodářského oživení poukáže na vážná rizika při uskutečňování prioritních projektů, Komise doporučí opatření na zmírnění těchto rizik a případně navrhne další projekty, které budou v souladu s plánem hospodářské obnovy, a připraví další návrhy projektů zmíněných již v nařízení (ES) č. 663/2009.
Právní základ
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o vypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, str. 31).
Hlava 40 ‐ Rezervy
Číselné údaje
Hlava Kapitola
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
40 01
Rezervy na správní výdaje
5
1 834 000
1 834 000
1 834 000
1 834 000
40 02
Rezervy na finanční intervence
975 295 000
258 075 297
975 295 000
258 075 297
40 03
Záporná rezerva
p.m
-182 388 893
182 388 893
p.m
p.m
Hlava 40 ‐ Celkem
977 129 000
77 520 404
182 388 893
977 129 000
259 909 297
Kapitola 40 03 ‐ Záporná rezerva
Číselné údaje
Hlava Kapitola Článek Bod
Název položky
FR
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
40 03
Záporná rezerva
40 03 01
Záporná rezerva (Podokruh 3b: Občanství)
3.2
p.m
-178 562 910
178 562 910
p.m
p.m
40 03 02
Záporná rezerva (Okruh 4: EU jako globální hráč)
4
p.m
-3 825 983
3 825 983
p.m
p.m
Kapitola 40 03‐ Celkem
p.m
-182 388 893
182 388 893
p.m
p.m
Článek 40 03 01 ‐ Záporná rezerva (Podokruh 3b: Občanství)
Číselné údaje
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
p.m
-178 562 910
178 562 910
p.m
p.m
Poznámky
Nový článek
Tento článek je určen na pokrytí prostředků na platby ve výši 178 562 910 EUR zapsaných v článku 13 06 01 ‐ Fond solidarity Evropské unie – Členské státy.
Zásada vytvoření záporné rezervy je stanovena v článku 44 finančního nařízení. Tato rezerva musí být vytvořena před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 23 a 24 finančního nařízení.
Právní základ
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).
Článek 40 03 02 ‐ Záporná rezerva (Okruh 4: EU jako globální hráč)
Číselné údaje
Rozpočet na rok 2011
Postoj Parlamentu č. 2/2011
Nová částka
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
Vynaložené prostředky
Platby
p.m
-3 825 983
3 825 983
p.m
p.m
Poznámky
Nový článek
Tento článek je určen na pokrytí prostředků na platby ve výši 3 825 983 EUR zapsaných v článku 13 06 01 ‐ Fond solidarity Evropské unie – Státy jednající o vstupu.
Zásada vytvoření záporné rezervy je stanovena v článku 44 finančního nařízení. Tato rezerva musí být vytvořena před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 23 a 24 finančního nařízení.
Právní základ
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/022 DK/LM Glasfiber, Dánsko) (KOM(2011)0258 – C7-0112/2011 – 2011/2092(BUD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2011)0258 – C7-0112/2011),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006 ), a zejména na bod 28 této dohody,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení EGF),
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0235/2011),
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila vhodné legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce,
B. vzhledem k tomu, že u žádostí podaných od 1. května 2009 byla působnost EFG rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,
C. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji,
D. vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 1650 osob (pomoc má být zaměřena na 825 z nich) v podniku LM Glasfiber, jehož činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 28 (Výroba strojů a zařízení) a vyvíjí ji ve třech obcích na jihu Dánska (Syddanmark),
E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,
1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procedurálních a rozpočtových postupů s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů a že bude dosaženo větší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;
2. připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;
3. zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;
4. konstatuje, že informace o koordinovaném balíku individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá Komisi o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách;
5. vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná že EFG byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;
6. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
7. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/022 DK/LM Glasfiber, Dánsko)
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/469/EU.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (KOM(2010)0093 – C7-0046/2009 – 2009/0089(COD))
– s ohledem na pozměněný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0093),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a na čl. 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), ,čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0046/2009),
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. prosince 2009(1),
– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0241/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. schvaluje společné prohlášení Parlamentu a Rady připojené k tomuto usnesení;
3. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1077/2011.)
PŘÍLOHA NÁVRHU LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ
Návrh společného prohlášení Evropského parlamentu a Rady
Evropský parlament a Rada uznávají zvláštní okolnosti, z nichž vychází specifické ujednání o sídle a zázemí agentury, jakož i skutečnost, že dané ujednání nemá dopad na závěry zástupců členských států ze zasedání na úrovni hlav států a předsedů vlád konaného v Bruselu dne 13. prosince 2003(2), zejména pokud jde o upřednostňování členských států přistoupivších k EU v letech 2004 a 2007 při přidělování sídel úřadů a agentur, jež mají být zřízeny v budoucnu.
Produkty, jež mohou být osvobozeny od tzv. „octroi de mer“ (námořní daně) nebo jimž může být tato daň snížena *
196k
31k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2004/162/ES, co se týče produktů, jež mohou být osvobozeny od tzv. „octroi de mer“ (námořní daně) nebo jimž může být tato daň snížena (KOM(2010)0749 – C7-0022/2011 – 2010/0359(CNS))
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele(2),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele(3),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(4),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)(5),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací(6),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací(7),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(8),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(9),
– s ohledem na veřejnou konzultaci o zásadách budoucí univerzální služby v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, kterou dne 2. března 2010 zahájila Komise,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2010 nazvané „Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu“ (KOM(2010)0472),
– s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra (KOM(2010)0471),
– s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA),
– s ohledem na pracovní dokument Komunikačního výboru Komise nazvaný „Širokopásmové připojení v EU: situace k 1. červenci 2010“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. srpna 2010 nazvané „Zpráva o pokroku jednotného evropského trhu elektronických komunikací za rok 2009 (15. zpráva) SEK(2010)0630“ KOM(2010)0253,
– s ohledem na čtvrté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích – Trhy budou fungovat ve prospěch spotřebitele zveřejněné v říjnu 2010,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 91/396/EHS ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání(10),
– s ohledem na doporučení Komise o zpracovávání informací o místě volajícího v elektronických komunikačních sítích pro účely rozšíření místních služeb tísňového volání,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES(11),
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 2 (Právo na život), článek 3 (Právo na nedotknutelnost lidské osobnosti), článek 6 (Právo na svobodu a bezpečnost), článek 26 (Začlenění osob se zdravotním postižením) a článek 35 (Právo na zdravotní péči),
– s ohledem na průzkum nazvaný „Evropská linka tísňového volání 112“ (bleskový průzkum Eurobarometru 314),
– s ohledem na pracovní dokument Komunikačního výboru Komise nazvaný „Provádění evropské linky tísňového volání 112 – Výsledky čtvrtého kola shromažďování údajů“ (10. února 2011),
– s ohledem na své prohlášení ze dne 25. září 2007 o evropské lince tísňového volání 112(12),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0220/2011),
A. vzhledem k tomu, že směrnice o univerzální službě předchází sociálnímu vyloučení tím, že zajišťuje, aby měli občané ve venkovských a odlehlých oblastech nebo nízkopříjmové domácnosti přístup k základním a zásadním telekomunikačním službám za přijatelné ceny,
B. vzhledem k tomu, že musí být věnována zvláštní pozornost tomu, aby zranitelné skupiny nezůstávaly pozadu, a vzhledem k tomu, že by měla být vždy přijímána zvláštní účinná opatření v zájmu zajištění jejich sociálního začlenění a jejich přístupu ke službám na stejné úrovni jako u všech ostatních občanů,
C. vzhledem k tomu, že rozvíjející se technologie, zejména pak dostupné mobilní telefonní sítě, poskytují většině občanů přístup k základním telekomunikačním službám,
D. vzhledem k tomu, že univerzální služba je vymezena jako „minimální soubor služeb specifikované kvality, ke kterému mají přístup všichni koncoví uživatelé za dostupnou cenu s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky bez narušování hospodářské soutěže“;
E. vzhledem k tomu, že univerzální služba by měla všem občanům poskytovat přístup k službám, které jsou zásadní pro začlenění do společnosti, a to v případě, že samotné tržní síly toho nejsou schopny,
F. vzhledem k tomu, že základní širokopásmové pokrytí 100 % občanů do roku 2013 je jedním z klíčových výkonnostních cílů digitální agendy; ale i vzhledem k tomu, že v případech, kdy je širokopásmové pokrytí již k dispozici, se průměrné využití týká přibližně 50 % domácností,
G. vzhledem k tomu, že zatím není možné posoudit provádění revidované směrnice o univerzální službě a uživatelských právech kvůli tomu, že lhůta pro její provedení do vnitrostátního práva trvá do dne 25. května 2011 a tříletá lhůta, která musí uplynout před hodnocením správného a komplexního provedení všech ustanovení směrnice, právě začala;
H. vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy nejsou samy o sobě cílem, pokud jde o dosahování pozitivních výsledků pro občany, a je rovněž nezbytné maximalizovat přínosy plynoucí z nových opatření prostřednictvím trvalého monitorování členskými státy, a dále maximalizovat úsilí o zlepšování kvality, úplnosti a viditelnosti informací,
I. vzhledem k tomu, že jednotný trh nelze nikdy skutečně považovat za dokončený a měl by být trvale upravován s ohledem na zajištění sociální ochrany, sociální potřeby, technologický pokrok a na vznik inovativních řešení; dále vzhledem k tomu, že opatření na podporu růstu a vytváření pracovních míst jsou klíčem k zajištění toho, aby jednotný trh a jednotný digitální trh přinášely evropským občanům, spotřebitelům a podnikům okamžité a hmatatelné přínosy,
J. vzhledem k tomu, že snaha o pokrok je hnací silou a nástrojem pro naplnění vize a cílů stanovených evropskými tvůrci právních předpisů; vzhledem k tomu, že návrhy týkající se nových právních předpisů nebo změn právních předpisů musí zohlednit konkrétní zkušenosti a možnosti uplatňování; vzhledem k tomu, že úpravy právních předpisů se musí těšit jasné politické podpoře, která bude navíc podložena objektivním socioekonomickým hodnocením a hodnocením nákladů a přínosů, což představuje rozhodující faktor,
K. vzhledem k tomu, že evropská linka tísňového volání 112, která byla vytvořena v roce 1991 rozhodnutím Rady, aby občanům umožnila přístup ke všem tísňovým službám (jako jsou hasiči, policie a záchranná služba), je jediným číslem tísňového volání, které je dostupné ve všech členských státech Evropské unie, a vzhledem k tomu, že převážná většina Evropanů si tento fakt stále neuvědomuje, přičemž od roku 2000 nebyl v tomto smyslu zaznamenán žádný pokrok,
L. vzhledem k tomu, jeho prohlášení ze dne 11. března 2008 o včasném varování občanů při závažných mimořádných událostech(13) bylo podepsáno 432 poslanci Evropského parlamentu,
M. vzhledem k tomu, že je neustále nutno hodnotit a zajišťovat kvalitu služeb, když vytáčíme číslo 112, a to jak z hlediska telekomunikačního, tak z hlediska koordinace tísňových služeb, což záleží na mnoha faktorech; a vzhledem k tomu, že stále ještě nebylo provedeno komplexní a detailní zhodnocení skutečného stavu zavádění služby čísla 112 v EU na základě zkušeností občanů, zejména s ohledem na dostupnost, interoperabilitu a čas provedení zásahu;
N. vzhledem k tomu, že některé nedávné katastrofy prokázaly, že včasné varování a upozornění občanů v případě bezprostředně hrozících nebo šířících se závažných mimořádných událostí a katastrof je nezbytné s cílem snížit utrpení a ztráty na životech,
Univerzální služba a souvislosti nových vývojových trendů
1. zdůrazňuje význam povinností univerzální služby jakožto záchranné sítě pro sociální začlenění v situacích, kdy samotné tržní síly nedokáží občanům a podnikům zajistit základní služby;
2. podporuje - jako součást směrnice o univerzální službě a uživatelských právech - pravidelné hodnocení toho, zda jsou stávající předpisy EU vhodné vzhledem k povinnostem univerzální služby s ohledem na sociální, hospodářské a technologické vývojové trendy, aby bylo možné určit vhodné definice, které odráží vyvíjející se skutečné potřeby, a zlepšit kvalitu služeb;
3. vyzývá Komisi, aby stanovila pokyny pro nejlepší uplatňování a vymáhání revidované směrnice o univerzální službě, přičemž je nutné vyhnout se narušením trhu a zároveň umožnit členským státům, aby mohly přijímat opatření, která nejlépe vyhovují jejich vnitrostátním okolnostem;
4. podporuje cíle digitální agendy zaměřené na širokopásmové připojení pro všechny a je přesvědčen, že univerzální přístup k širokopásmovému připojení pomáhá občanům a podnikům plně využít přínosy jednotného digitálního trhu, zejména zlepšováním sociálního začlenění, vytvářením nových příležitostí pro sociálně a environmentálně inovativní podniky, což podporuje tvorbu pracovních míst, růst a vytváří více příležitostí k přeshraničnímu obchodu; v tomto smyslu podporuje šíření digitální gramotnosti;
5. žádá Komisi, aby poskytla vyšší finanční podporu pro místní projekty zajišťující přístup v digitální oblasti a dále pro všechny subjekty, které ve veřejných budovách zajišťují možnost připojení ve formě bezplatného přístupu na internet, čímž napomáhají zajistit přístup k technologickým nástrojům pro znevýhodněné občany;
6. zdůrazňuje, že spojení politik a technologií (jako jsou drátové, kabelové, optické, mobilní a satelitní sítě) může na straně podniků a veřejných orgánů podpořit rozvoj nových online služeb a aplikací, jako jsou elektronická správa, elektronické zdravotnictví a elektronické vzdělávání, může být hnací silou poptávky po rychlejším připojení k internetu, což zvýší ziskovost investic do otevřených širokopásmových sítí, a tím podpoří partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvoj jednotného digitálního trhu při lepším zapojení marginalizovaných občanů;
7. zdůrazňuje význam pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek a v rámci rozsáhlého přezkumu těchto pravidel považuje za naprosto nezbytné, aby jak místní, tak regionální orgány měly prospěch z opatření, která podporují jejich účast na investicích do komunikačních technologií a na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (jako nástroj pro uplatnění výhod výzkumu na trhu), a dále považuje za nezbytné, aby bylo více používáno elektronické zadávání veřejných zakázek;
8. vyzývá k účinnému provedení telekomunikačního rámce, zejména jeho ustanovení o síťové neutralitě tak, aby koncoví uživatelé měli přístup ke službám a k obsahům a mohli na internetu spouštět aplikace dle své volby;
9. zdůrazňuje, že univerzální služba není jedinou či klíčovou hybnou silou pro dosažení cíle „širokopásmového připojení pro všechny“ vzhledem k požadovaným vysokým investičním nákladům, aniž by nutně musela spotřebitelům poskytovat výrazně lepší služby; konstatuje však, že článek 15 směrnice o univerzální službě stanovuje pravidelný přezkum rozsahu této služby, a zdůrazňuje, že při přezkumu by rovněž mělo být zohledněno provádění ustanovení této směrnice a zjištění průběžného hodnocení dopadů, zejména co se týká rozsahu využívání širokopásmových sítí a účasti domácností v těchto sítích;
10. domnívá se, že zavedení povinné dostupnosti širokopásmového připojení nebude automaticky znamenat zavádění nových služeb; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily opatření na podporu poptávky a zavádění nových služeb, spíše než aby pouze zajišťovaly připojení; domnívá se dále, že povinnosti univerzální služby by se případně mohly, nejspíše jakožto střednědobý cíl, stát dodatečnou pobídkou pro rozvoj širokopásmového připojení, ale že by cílů univerzálního širokopásmové připojení měly dosáhnout vhodně navržené vnitrostátní programy;
11. domnívá se, že účinná politika rádiového spektra, která umožní harmonizované využití „digitální dividendy“, a nařízení podporující investice jsou také významným nástrojem pro navýšení úrovně širokopásmového pokrytí;
12. vyzývá Komisi, aby dokončila probíhající posouzení dopadů a poskytla tvůrcům právních předpisů spolehlivé údaje o stávajícím zavádění, očekávané poptávce a zdokonalování povinností univerzální služby prostřednictvím širokopásmového připojení a na závěr, aby dokončila analýzu mechanismu financování, který bude pro členské státy, spotřebitele a podniky nejúčinnější, aby bylo možné rozšiřovat povinnosti univerzální služby a zároveň se vyvarovat neúčinných nákladů a nadbytečného zatížení;
13. vyzývá Komisi, aby souběžně a ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány pečlivě monitorovala trhy, aby se zajistilo, že ty členské státy, které jsou již schopny nebo si přejí plnit povinnosti univerzální služby v celém rozsahu širokopásmových technologií a rychlostí širokopásmového připojení, tak mohly činit v případě selhání trhu, aniž by tím způsobovaly narušení trhu;
14. vítá rozhodnutí Komise provést důkladnou studii poskytování internetových služeb na základě zveřejnění čtvrté hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích;
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby s přispěním vnitrostátních regulačních orgánů přešetřily možnosti rovného uplatňování povinností veřejné služby, což by zaručilo přístupnost pro zranitelné skupiny, zejména osoby se zdravotním znevýhodněním, a to nejen představením zvláštních koncových zařízení a cenově dostupných sazeb, ale také prostřednictvím dostupnosti odpovídajících informací a skutečnou možností volby spotřebitelů, pokud jde o dostupné služby a poprodejní služby;
16. domnívá se však, že základní ustanovení o financování univerzální služby, které zajistí, že bude spravována nediskriminačně a transparentně, by mělo v právních předpisech EU zůstat zachováno a že by mělo být rozšířeno, tak aby se vztahovalo i na povinnosti týkající se datových a hlasových služeb;
Evropská linka tísňového volání 112
17. zdůrazňuje, že linka 112 může přispět k záchraně života a zvyšuje ochranu občanů EU, protože slouží jako významný podpůrný systém pro občany a spotřebitele žijící v rámci jednotného trhu; zdůrazňuje význam, jež má zajištění hladkého fungování čísla 112 v celé Unii; domnívá se, že Komise by měla zajistit, aby k této službě měly přístup všechny články společnosti, včetně osob se zdravotním postižením (poškození sluchu, vady řeči atd.) a dalších zranitelných skupin;
18. lituje, že evropská linka tísňového volání 112 zdaleka nevyužívá svého plného potenciálu; v důsledku toho se domnívá, že je stále potřebné podniknout základní kroky s ohledem na její uznání mezi občany, přičemž je třeba zohlednit další otázky týkající se technologie a lepší koordinace;
19. poukazuje na skutečnost, že podle průzkumu Eurobarometru zveřejněného v únoru 2011 dokáže pouze 26 % občanů EU spontánně určit číslo 112 jako tísňovou linku v EU a konstatuje, že 58 % občanů EU stále nesouhlasí s tvrzením, že lidé v jejich zemi jsou dostatečně informováni o existenci linky tísňového volání 112(14);
20. naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby s podporou členských států společně posílily své úsilí, pokud jde o zvyšování informovanosti veřejnosti o existenci a používání linky 112, konkrétně prostřednictvím cílené a dalekosáhlé komunikační strategie, která se zaměřuje na obavy a otázky, které občané mají v souvislosti s fungováním systému;
21. vyzývá Komisi a členské státy, aby ještě zintenzívnily svou informační činnost a zajistily tak, že všichni občané EU i cestující budou znát číslo 112 jako „celoevropskou“ linku tísňového volání z médií, a to především tištěných a audiovizuálních, a aby organizovaly a podporovaly propagační činnost na zvýšení povědomí a akce pořádané každý rok dne 11. února, který byl vyhlášen Evropským dnem linky 112; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost praktickým informacím, které např. zdůrazní, že číslo 112 je evropská linka tísňového volání dostupná zdarma z pevných i mobilních telefonů po celé EU;
22. konstatuje, že mezi členskými státy existují značné rozdíly pokud jde o znalost evropského čísla tísňového volání 112, a vyzývá členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy, aby do roku 2020 alespoň 80 % občanů EU spontánně určilo číslo 112 jako linku tísňového volání, kterou lze použít k přivolání pohotovostních služeb po celé Evropské unii;
23. vyzývá členské státy, aby využívaly nejlepší místa pro šíření informací o lince tísňového volání 112, jejichž prostřednictvím lze oslovit velké množství domácností, zejména lékařské ordinace a lékárny, nemocnice a kliniky, vzdělávací zařízení jako jsou školy a univerzity, a dále i letiště, přístavy a vlaková nádraží; linka 112 je totiž obzvláště užitečná pro cestující a informační portály vnitrostátních tísňových služeb;
24. vyzývá Komisi a členské státy, aby číslo 112 rovněž propagovaly jako „celoevropskou“ linku tísňového volání v prostředí internetu a v rádiu, což jsou dvě média, která nejčastěji sledují mladí lidé a lidé, kteří často cestují; zdůrazňuje, že pouze 16 % lidí, kteří znají číslo 112, se o něm dozvěděli z rádia a pouze 11 % z internetu;
25. vyzývá členské státy, aby zajistily, že číslo 112 bude umístěno především na všech pohotovostních vozidlech včetně policie, vozidel záchranné služby, požárních vozidel a vozů dalších služeb;
26. poznamenává však, že v členských státech existují tradiční čísla tísňového volání, a zdůrazňuje, že v případech, kdy je vůle tato čísla zachovat, je nezbytné, aby nebylo narušováno povědomí o tom, jaké číslo vytočit, nebo aby v tom nebyl vytvářen zmatek;
27. lituje toho, že členské státy zatím nezajistily poskytování včasných, přesných a spolehlivých informací o místě pro službu linky 112; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy co nejdříve podstatně zlepšila přesnost a spolehlivost informací o místě volajícího na základě nových předpisů EU v oblasti telekomunikací a modernizovala technologii s konečným cílem automatické lokalizace pro všechna volání na číslo 112, včetně zákazníků využívajících roaming, během několika sekund, aby dispečerům a reagujícím službám byly poskytovány tyto klíčové informace, a jejich služby proto měly pro občany smysl; vyzývá Komisi, aby se zasadila o přijetí opatření proti členským státům, které své povinnosti v této oblasti neplní;
28. vyžaduje, aby členské státy a Komise zavedly opatření, která zlepší přístup k financování a k podpoře výzkumných projektů pro zajištění vývoje co nejlepších technologií identifikace místa volajícího, a to i prostřednictvím internetového hlasového protokolu (VoIP), a v souladu s tím podporuje rozvoj nové generace standardů a předpisů; žádá, aby prostředky z programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií vyčleněných v rozpočtu EU pro rok 2009, 2010 a 2011 byly přidělovány na podporu testování a zavádění inovativních služeb (založených na internetovém hlasovém protokolu VoIP a IP přístupu k lince 112), které lze uvést do praxe prostřednictvím na síti nezávislých aplikací, před zavedením systému nové generace linky 112 v EU; vyzývá dále Komisi, aby prověřila zavádění aplikací nové generace linky 112, jako je posílání textových zpráv, videopřenosy a komunikace prostřednictvím sociálních sítí, a aby prověřila to, jak tyto aplikace, které jsou v současné době občanům dostupné, mohou být zapojeny do systému komunikace v nouzové situaci s cílem zlepšit přístup k lince 112, a aby dále podpořila reakci při mimořádných událostech iniciovanou ze strany občanů;
29. domnívá se, že systém eCall by měl být zaveden jakožto povinná služba a prostřednictvím právních přepisů;
30. zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi tísňovými službami jak na vnitrostátní, tak přeshraniční úrovni v rámci Evropské unie, aby bylo možné dosáhnout nejvyšší úrovně účinnosti, a v tomto smyslu vyzývá Komisi, aby podporovala administrativní kroky, jež povedou k prozkoumání způsobů, jak zlepšit interoperabilitu systémů, a ve spolupráci s členskými státy tyto kroky koordinovala;
31. vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy co nejdříve stanovila požadavky na spolehlivost a kvalitu pro celý řetězec služby linky 112 a aby zavedla indikátory výsledků a pokyny týkající se kvality služby 112, jak ji vnímají občané, s přihlédnutím k potřebě přístupu, interoperability tísňových služeb, mnohojazyčnosti a včasných a kvalitních zásahů tísňových služeb;
32. s cílem zvýšit efektivitu služby tísňového volání 112 v EU doporučuje, aby docházelo k výměně osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními agenturami, tísňovými službami a organizacemi občanské společnosti členských států, přičemž tato spolupráce by měla být rozšířena i na organizace kandidátských zemí pro vstup do EU a sousedních zemí; za tímto účelem navrhuje vytvoření sítě odborníků; doporučuje zejména výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, co se týče zpracovávání volání na linku 112, například školení operátorů, využívání jediného operátora, který vyřizuje hovor, a vyžívání online a tlumočnických služeb, které mohou pomoci osobám, jež nemluví jazykem země, v níž používají tísňové služby;
33. vyzývá členské státy, aby použily všechny potřebné prostředky a snížily počet neúspěšných pokusů o tísňové volání, zkrátily dobu potřebnou na spojení hovoru a odpověď, snížily počet falešných telefonátů; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se blokování telefonátů z mobilních telefonů bez SIM karty;
34. zdůrazňuje nutnost zaručit dostupnost linky 112 pro osoby s různými druhy zdravotního postižení a zranitelné skupiny a naléhavě vyzývá ke standardizaci dostupnosti linky 112 především pro tyto osoby; k tomu lze využít speciální koncová zařízení pro uživatele se sluchovým, respektive se zrakovým postižením, textové služby, respektive služby ve znakovém jazyce, nebo zajištění dalších speciálních zařízení; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby se ve větší míře snažily zvyšovat povědomí těchto osob o čísle 112 prostřednictvím sdělovacích prostředků odpovídajících jejich potřebám;
35. vyzývá Komisi, aby provedla studii týkající se aktuálních výsledků služeb poskytovaných linkou 112, spolupráce mezi příslušnými orgány, jejímž cílem je zlepšování této služby a dosavadních jednotlivých opatření ze strany členských států; vyzývá dále Komisi, aby zvážila možnost rozšíření služby 112 z hlasových volání na textové zprávy, aby zpráva ve formátu „112“ spustila reakci tísňových služeb;
36. vyzývá Komisi, aby nechala nezávislými orgány nejpozději do konce roku 2012 zvážit skutečný stav využívání linky 112 napříč EU, jak jej vnímají občané, a aby zhodnotila zejména dostupnost, interoperabilitu a časy zásahů. v tomto ohledu rovněž vyzývá Komisi, aby ve stejné lhůtě poskytla přehled právně závazných a prakticky zavedených dob nouzových zásahů v EU a aby rozšířila studii dopadů připravovanou v rámci fungování systému eCall na lidské a finanční důsledky fungování linky 112;
37. vyzývá Komisi a členské státy, za předpokladu, že potřebná technologie již existuje, k podpoře zavedení „systému zpětného volání linky 112“, tj. systému fungujícího napříč celou EU, univerzálního, mnohojazyčného, dostupného, zjednodušeného a efektivního propojeného systému pro varování a upozorňování občanů v případě bezprostředně hrozících nebo šířících se závažných přírodních a/nebo člověkem způsobených mimořádných událostí a všech druhů katastrof; domnívá se, že takový systém by měl být zaveden bez omezování ochrany soukromí a ve spojení s vhodnými informačními a osvětovými kampaněmi určenými občanům;
38. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila budoucí proveditelnost služby 116, která by byla podobná lince 112 a sloužila by občanům ve stavu emocionální tísně, trpícím depresí či jinými poruchami duševního zdraví;
o o o
39. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
– s ohledem na zprávu Komise o monitorování maloobchodního trhu ze dne 5. července 2010 s podtitulem „Na cestě k účinnějším a spravedlivějším maloobchodním službám na vnitřním trhu do roku 2020“ (KOM(2010)0355) a doprovodný pracovní dokument Komise o maloobchodních službách na vnitřním trhu (SEK(2010)0807),
– s ohledem na reakce na veřejnou konzultaci Komise o zprávě o monitorování maloobchodního trhu, která se konala od 5. července do 10. září 2010,
– s ohledem na kulatý stůl o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu pro podniky a spotřebitele pořádaný dne 25. ledna 2011 Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. ledna 2011 ke zprávě o monitorování maloobchodního trhu s podtitulem „Na cestě k účinnějším a spravedlivějším maloobchodním službám na vnitřním trhu do roku 2020“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – “Společně pro nový růst'' (KOM(2011)0206),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),
– s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho ze dne 9. května 2010 nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 10. prosince 2010 o aktu o jednotném trhu,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“ (KOM(2010)0543),
– s ohledem na čtvrté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích s podtitulem „Jak dosáhnout toho, aby trhy fungovaly ku prospěchu spotřebitelů“ (podzimní vydání z října 2010) a páté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích s podtitulem „Spotřebitelé na vnitřním trhu jako doma“ (jarní vydání z března 2011),
– s ohledem na 21. vydání hodnotící zprávy o vnitřním trhu zveřejněné dne 23. září 2010,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě (KOM(2009)0591),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „'Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu' (KOM(2008)0394),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se ruší rozhodnutí 3052/95/ES(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) 339/93(3),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS(4),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 23. června 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 k jednotnému trhu pro podniky a růst(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě(12),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(13),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(14),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu(15),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT(16),
– s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii(17),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0217/2011),
A. vzhledem k tomu, že Evropou se šíří znepokojivá vlna protekcionismu,
B. vzhledem k tomu, že do centra politické pozornosti se musí vrátit reálná ekonomika, aby se mohl plně rozvinout potenciál jednotného trhu,
C. vzhledem k tomu, že maloobchodní trh je klíčovou součástí našeho závazku znovu nastartovat jednotný trh,
D. vzhledem k tomu, že maloobchodní trh jako přední spotřebitel energie a producent odpadu může zásadním způsobem přispět k udržitelnosti včetně energetických cílů Evropské unie 20–20–20,
E. vzhledem k tomu, že se nedaří dostatečně uplatňovat obchodní potenciál přeshraničního obchodu online v důsledku různých překážek, jako jsou jazykové bariéry, nezabezpečenost systému, neadekvátní a nedostatečné informace a nedostatek správní koordinace a spolupráce, kvůli nimž se spotřebitelé zdráhají nakupovat online od maloobchodníků v jiných členských státech a maloobchodníci se zdráhají prodávat online přes hranice,
Vize pro lepší konkurenceschopnost, růst a pracovní místa
1. zdůrazňuje, že odvětví maloobchodu je hnací silou růstu, konkurenceschopnosti a pracovních míst v Evropě a hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů strategie EU 2020;
2. poukazuje na skutečnost, že maloobchodníci nabízejí různorodé a moderní způsoby nákupu a prodeje zboží a služeb a přispívají k širší možnosti volby pro spotřebitele a pružným a důstojným pracovním příležitostem, zejména pro mladé lidi;
3. vyzývá orgány EU, aby oblasti maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř aktu o jednotném trhu a faktor obnovy důvěry Evropanů v jednotný trh;
4. vyzývá Komisi, aby posílila vzájemnou koordinaci politik a zaujala k odvětví maloobchodu holistický dlouhodobý přístup;
5. vyjadřuje politování nad tím, že maloobchodnímu odvětví brání v naplnění jeho potenciálu online i offline vážné překážky; zdůrazňuje, že je nutné se jimi bezodkladně zabývat;
6. zdůrazňuje, že maloobchodníci a dodavatelé mají při dosahování účinnějšího, transparentnějšího a spravedlivějšího maloobchodního trhu společnou odpovědnost;
7. domnívá se, že před případným uplatněním regulačního přístupu je nutné se v první řadě zaměřit na účinné prosazování zásad Smlouvy a již platných předpisů a nástrojů vnitřního trhu a na samoregulaci;
Odstraňování překážek volného pohybu zboží a služeb
8. domnívá se, že restriktivní vnitrostátní předpisy, odlišné výklady a nedostatečné vymáhání brání volnému pohybu zboží a služeb v EU; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registrace, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i maloobchodníků, především malých a středních podniků, a tím omezují potenciální přínos jednotného trhu pro evropské občany a podniky;
9. uznává, že by Komise měla – s využitím odpovídajících statistických nástrojů – přikročit k další analýze důvodů cenových rozdílů v EU, neboť je třeba zajistit větší transparentnost a srovnatelnost cen pro spotřebitele, aniž by byly dotčeny evropské a vnitrostátní fiskální a pracovněprávní předpisy, a tím podpořit uvědomělejší výběr a větší důvěru v přeshraniční obchod; připomíná, že je třeba, aby spolu za tímto účelem vnitrostátní statistické úřady aktivně spolupracovaly;
10. naléhá na členské státy, aby v plném rozsahu a správně provedly pravidla a právní předpisy pro vnitřní trh, zejména balíček týkající se zboží, směrnici o službách, směrnici o opožděných platbách, směrnici o elektronickém obchodu, „Small Business Act“ a směrnici o nekalých obchodních praktikách; dále žádá členské státy, aby odstranily překrývání a snížily administrativní zátěž a regulační překážky, které mohou omezovat růst a vytváření pracovních míst;
11. vyzývá Komisi, aby důkladněji monitorovala členské státy s cílem snížit nedostatky v transpozici právních předpisů a zajistit účinné vzájemné uznávání zboží a služeb; žádá Komisi, aby zajistila také zjednodušení již platných pravidel;
12. bere na vědomí obtíže, jimž čelí nezávislí maloobchodníci v Evropě, a zastává názor, že právní předpisy pro maloobchodní trh by měly být důsledněji založeny na průkazných faktech, zvláště pokud jde o nutnost adekvátního posouzení a pochopení dopadu právních předpisů na malé podniky;
13. vybízí podnikatelské svazy a sdružení spotřebitelů podporované Komisí, aby zúčastněným subjektům poskytovaly více informací, lepší odbornou přípravu a právní poradenství ohledně jejich práv a nástrojů, které mají k dispozici k řešení problémů, například sítě SOLVIT, a aby podporovaly vzájemnou výměnu osvědčených postupů;
14. zdůrazňuje, že přeshraničnímu obchodu překáží roztříštěný platební systém; vyzývá Komisi, aby zlepšila jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA) s cílem vytvořit základní platební službu využitelnou všemi typy platebních karet, odstraněním překážek podpořit hospodářskou soutěž mezi platebními prostředky, zvýšit transparentnost transakčních nákladů a odstranit neodůvodněné poplatky za mezibankovní převody; žádá také Komisi, aby zajistila rychlejší průběh bankovních převodů v rámci EU; dále upozorňuje, že oblast SEPA lze považovat za užitečný nástroj pro boj proti šedé ekonomice;
Otvírání přístupu na trh pro podniky a spotřebitele
15. upozorňuje na obavy části občanské společnosti a malých a středních podniků z rostoucího počtu nákupních center a ubývání místních obchodů a trhů ve vzdálených oblastech a v centrech měst;
16. zdůrazňuje, že plánování maloobchodu by mělo poskytnout strukturální rámec pro podniky, jenž povede k hospodářské soutěži, rozšíří svobodu volby spotřebitelů a umožní přístup ke zboží a službám, zejména v méně přístupných a řídce obydlených regionech nebo v případech snížené pohyblivosti spotřebitelů; dále trvá na tom, že lokální obchody a trhy hrají při revitalizaci venkovských a městských oblastí významnou sociální, kulturní a environmentální úlohu; naléhá proto na členské státy, aby podporovaly udržitelné místní komunity podporou inovací a růstu malých a středních podniků;
17. zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a hrají jedinečnou úlohu při tvorbě pracovních míst, zvláště ve venkovských oblastech, a při podpoře inovací a růstu v maloobchodním odvětví v místních komunitách v celé EU;
18. domnívá se, že dostupnost se musí řešit při plném dodržování subsidiarity;
19. uznává, že členské státy jsou odpovědné za své politiky umísťování obchodů a že předními faktory, které musí být zohledněny při rozhodování o umístění nových obchodů, jsou udržitelnost, mobilita, regionální plánování a konsolidace center;
20. domnívá se, že pobídky na podporu restrukturalizace městského fondu budov – včetně využití strukturálních fondů – by mohly vést ke snížení nájemného (partnerství veřejného a soukromého sektoru) a mohly by podpořit návrat zejména místních podniků, jež podporují hospodářský a sociální rozvoj;
21. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala studii o dopadu a případných důsledcích zřizování hypermarketů a nákupních center pro trh práce, malé a střední podniky a spotřebitele;
22. bere na vědomí vážné obavy, které vyjádřili pouliční prodejci působící na veřejných prostranstvích z toho, že by směrnice 2006/123/ES mohla být v členských státech uplatňována způsobem, jenž rozšíří pojem přírodních zdrojů i na veřejné pozemky, čímž by se časově omezila povolení pro výkon obchodní činnosti na veřejných prostranstvích; to by mělo závažné negativní dopady na zaměstnanost, svobodu volby spotřebitelů a samotnou existenci tradičních místních pouličních trhů;
23. zdůrazňuje, že elektronický obchod je důležitým doplňkem obchodu offline a že je nutné přijmout vhodná opatření s cílem rozvinout jeho plný potenciál, včetně zlepšení přístupu k internetu v nejvzdálenějších oblastech Evropské unie; vyzývá Komisi, aby do plánovaného sdělení o elektronickém obchodu začlenila opatření pro zvýšení důvěry, zejména zjednodušení přeshraniční registrace domén, zlepšení bezpečných plateb online, usnadnění přeshraničního vymáhání dluhů a další zvyšování informovanosti spotřebitelů o jejich právech, především pokud jde o možnosti odstoupení od smlouvy a podávání žalob;
24. vyjadřuje politování nad tím, že maloobchodníkům brání ve svobodě usazování na území EU četné překážky; je znepokojen zejména některými ustanoveními vnitrostátního obchodního a daňového práva, která de facto diskriminují zahraniční maloobchodníky;
25. vyzývá Komisi, aby rozhodněji vystupovala proti každému členskému státu, který poruší zásady vnitřního trhu, aby urychlila řízení pro porušení práva využitím zkráceného postupu a aby každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu o vyřešených případech v oblasti maloobchodu;
Řešení smluvních a obchodních praktik ve vztazích mezi podniky
26. znovu připomíná, že klíčový význam pro správné fungování maloobchodního trhu má svobodná a spravedlivá hospodářská soutěž, smluvní svoboda a řádné vymáhání příslušných právních předpisů;
27. uznává, že společnosti mají různou tržní sílu a musí po hospodářské stránce jednat rozumně a že EU, má-li obstát v celosvětové konkurenci, potřebuje ekonomické šampióny;
28. zdůrazňuje však, že jsou široce rozšířeny obavy z dominantního tržního postavení některých velkých subjektů, o nichž se často má za to, že uplatňují vůči slabším dodavatelům a maloobchodníkům nespravedlivé podmínky, například prostřednictvím neodůvodněných mechanismů selektivní distribuce, zeměpisné segmentace, cenové kontroly, vyřazení z nabídky bez předchozího upozornění a dalších restriktivních praktik, a tím narušují hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že tyto praktiky mají dopad na celý maloobchodní dodavatelský řetězec; odsuzuje postupy, které zneužívají nerovnováhy sil hospodářských subjektů a ovlivňují opravdovou smluvní svobodu; zdůrazňuje, že k zabránění těmto praktikám by přispělo zvýšení povědomí všech aktérů – zvláště malých a středních podniků – o jejich smluvních právech;
29. uznává, že franšíza představuje dobrý způsob, jak mohou nezávislí maloobchodníci přežít ve vysoce konkurenčním prostředí; se znepokojením konstatuje, že smlouvy pro maloobchodníky o franšíze jsou stále přísnější;
30. zdůrazňuje, že rozvoj prodeje výrobků pod soukromou značkou by měl spotřebitelům přinášet lepší volbu, zejména pokud jde o transparentnost, kvalitu informací a rozmanitost, a malým a středním podnikům poskytovat jasné příležitosti k inovaci a expanzi;
31. domnívá se, že „parazitické napodobování“, které může vyplývat mimo jiné z dvojí role maloobchodníka jakožto zákazníka i konkurenta výrobců značkového zboží, je nepřijatelné a je třeba se jím neprodleně zabývat; vítá skutečnost, že Komise zpracovává analýzu, jež má dále vyjasnit právní rámce a postupy týkající se obchodních tajemství a parazitického napodobování ve všech 27 členských státech EU;
32. uznává potřebu vyváženějších vztahů a transparentnosti v maloobchodním dodavatelském řetězci; zdůrazňuje, že v zájmu obnovení důvěry a zajištění spravedlivějšího vyjednávání a rovných podmínek pro všechny je třeba přejít od konfrontace k dialogu založenému na faktech, a tím umožnit všem hospodářským subjektům v dodavatelských řetězcích, aby měly prospěch z přidané hodnoty svých výrobků a plně využívaly výhod jednotného trhu;
33. naléhá na Komisi a členské státy, aby plně a koherentně prosazovaly právní předpisy týkající se hospodářské soutěže a – nakolik je použitelné na vnitrostátní úrovni – právní předpisy na ochranu před nekalou hospodářskou soutěží a antitrustové právo;
34. zdůrazňuje, že v zájmu řádného uplatňování pravidel hospodářské soutěže a předcházení zneužívání dominantního postavení na trhu je třeba především posílit místní orgány dohlížející na hospodářskou soutěž a zajistit, aby soustavně a nepřerušovaně komunikovaly a spolupracovaly s generálním ředitelstvím Komise pro hospodářskou soutěž;
35. podporuje dobrou práci odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky v rámci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, a především skutečnost, že na základě dat a konkrétních příkladů vymezila a sestavila seznam zjevně nekalých obchodních praktik a posoudila je; požaduje silnou podporu iniciativ pro dialog mezi stranami na toto téma; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Evropský parlament není do činnosti této platformy a fóra na vysoké úrovni formálně zapojen; domnívá se, že Parlament by se měl touto záležitostí naléhavě zabývat a měl by se práce fóra aktivně účastnit;
36. podporuje potřebu přijmout širší a horizontální přístup k rozšíření působnosti za hranice zemědělského a potravinářského průmyslu, kterou vyjádřily zúčastněné subjekty; vyzývá Komisi a podnikatelské svazy, aby na základě probíhajících prací odborné platformy prověřily možnosti vytvoření nového časově neomezeného fóra zaměřeného na maloobchod jako celek;
37. zároveň jednoznačně podporuje intenzivní práci, již odvedly svazy maloobchodníků a dodavatelů s cílem vytvořit neformální dialog a mechanismus pravidelných konzultací v oblasti práva hospodářské soutěže; vítá jejich dobrovolnou iniciativu usilující o shodu ohledně prohlášení o společných zásadách řádných obchodních praktik v celém maloobchodním dodavatelském řetězci;
38. vítá rovněž nástroj Komise pro sledování evropských cen potravin i podobné iniciativy členských států, jež mají prostřednictvím analýzy nákladů, procesů, přidané hodnoty, objemů, cen a marží ve všech úsecích potravinového dodavatelského řetězce umožnit spravedlivé výnosy v celém potravinovém dodavatelském řetězci;
39. se znepokojením konstatuje, že platné právní nástroje nejsou plně využívány zejména malými a středními podniky k prosazování jejich práv, což je zapříčiněno hospodářskou závislostí a obavami ze ztráty obchodních příležitostí; vyzývá Komisi, členské státy a podnikatelské svazy, aby nalezly způsob, jak obnovit důvěru v soudní systémy a usnadnit přístup ke spravedlnosti, včetně možnosti podávat anonymní stížnosti a zřídit v této oblasti úřad veřejného ochránce práv EU; je navíc přesvědčen o tom, že je nutné dále rozvinout koncepční rámec, který by zajišťoval spravedlivou soutěž ve vertikální i horizontální rovině vztahů mezi podniky, a tím pro podniky připravil půdu k práci za skutečně rovných podmínek;
40. žádá Komisi, aby do konce roku 2011 zveřejnila sdělení mapující platné vnitrostátní právní předpisy a nástroje zabývající se obchodními praktikami a smluvními vztahy a aby důkladně posoudila, zda jsou tyto předpisy řádně prosazovány a zda jsou zapotřebí další kroky;
41. domnívá se, že je třeba prozkoumat možnosti mechanismů alternativního a neformálního řešení sporů a mechanismů odškodnění a posoudit jejich účinnost, neboť by mohly sloužit jako nástroj maloobchodníků k řešení sporů; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2011 navrhla opatření k alternativnímu řešení sporů s cílem posílit důvěru podniků a spotřebitelů;
42. vyzývá Komisi a subjekty v maloobchodním dodavatelském řetězci, aby každoročně podávaly Parlamentu zprávu o pokroku dosaženém v rámci stávajících platforem a mechanismů neformálního dialogu; navrhuje, aby byly výsledky projednány v rámci každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu, který organizuje jeho Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů;
Zvýšení účinnosti a udržitelné spotřeby – inovační metody
43. zdůrazňuje odpovědnost maloobchodního sektoru, pokud jde o udržitelnost; vítá skutečnost, že maloobchodníci a dodavatelé stojí v čele tzv. „zelené odpovědnosti“, zejména v souvislosti s odpadem, spotřebou energie, dopravou a omezováním emisí CO2; vítá závazky, které již maloobchodníci a dodavatelé k docílení udržitelné spotřeby přijali, nicméně se domnívá, že je nutné vynaložit ještě další úsilí; domnívá se, že by odpovědnost podniků měla věnovat větší pozornost sociálním a environmentálním otázkám;
44. zdůrazňuje, že maloobchodníci a dodavatelé jsou hnací silou inovací, výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že celé odvětví musí v zájmu dalšího zlepšování konkurenceschopnosti v celém dodavatelském řetězci – od logistiky a dopravy, energetické účinnosti, obalů, nakládání s odpady až po recyklaci produktů – nadále zvyšovat míru investic do inovačních technologií a postupů a musí si vyměňovat osvědčené postupy;
45. žádá Komisi, aby vytvořila společný systém hodnocení a označování zmíněný v usnesení Parlamentu o jednotném trhu pro podniky a růst, jenž by se zakládal na celém životním cyklu výrobku a jehož cílem by bylo především zjednodušení a harmonizace a vypořádání se s problémem nákladů podniků a spotřebitelů spojenými s roztříštěním;
46. vyzývá zúčastněné strany, aby přijaly další iniciativy s cílem omezit plýtvání potravinami;
47. vítá společnou dohodu EuroCommerce a UNI-Evropa, která dokládá, že v oblasti obchodu funguje sociální dialog; uznává, že je třeba aktivněji pracovat na zvýšení informovanosti spotřebitelů o sociální odpovědnosti maloobchodníků, zajistit, aby investice do nových technologií odpovídaly lidskému kapitálu, zejména prostřednictvím rozvoje kvalifikace, a bojovat proti šedé ekonomice;
48. připomíná význam řádného uplatňování stávajících sociálních a pracovněprávních předpisů; lituje, že existuje vysoká míra nehlášeného zaměstnávání, jež je spojeno s velkými daňovými úniky a znemožňuje vytvořit rovné podmínky mezi obchodníky na vnitřním trhu;
49. upozorňuje, že k hlavním výzvám tohoto odvětví patří zlepšení pracovních podmínek, boj proti šedé ekonomice a zachování míry zaměstnanosti a konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího sladění potřeb maloobchodníků s kvalifikací pracovníků; zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle je třeba investovat do odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, neboť tak toto odvětví získá schopnost rychle se přizpůsobit novým technologiím;
Další postup
50. žádá Komisi, aby na základě konzultace s odvětvím maloobchodu připravila komplexní evropský akční plán pro maloobchod, jehož cílem bude vytyčit novou strategii, která bude stavět na úspěších a současně řešit přetrvávající otázky a jejíž součástí budou doporučení pro konkrétní odvětví; vítá skutečnost, že Parlament tuto iniciativu podpořil ve svém usnesení o jednotném trhu pro podniky a růst;
51. zdůrazňuje, že tento akční plán by měl zohledňovat již vypracované iniciativy Komise, jako je fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, iniciativy v oblasti udržitelnosti a změny klimatu a relevantní návrhy aktu o jednotném trhu;
52. navrhuje, aby byly během prvního kulatého stolu o maloobchodním trhu prezentovány a projednány kroky navazující na opatření doporučená v akčním plánu, a to včetně pokroku dosaženého v rámci dialogu zúčastněných stran;
53. očekává, že další optimalizace nákupních a prodejních postupů v celém maloobchodním dodavatelském řetězci – od výzkumu trhu a uvádění výrobků na trh po vztahy s dodavateli, logistiku, skladové hospodářství i nakládání s vadným zbožím, stížnostmi spotřebitelů a péči o zákazníky – zlepší konkurenceschopnost maloobchodního odvětví, sníží ceny pro spotřebitele a zlepší kvalitu služeb;
54. vybízí maloobchodníky a dodavatele, aby se aktivně zapojovali do otevřeného, konstruktivního a soustavného dialogu s cílem dospět k praktickým řešením; vybízí členské státy a orgány EU, aby tento proces aktivně podporovaly;
o o o
55. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Návrh opravného rozpočtu č. 3/2011: přebytek rozpočtu na rok 2010
274k
38k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2011 na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (11630/2011 – C7-0166/2011 – 2011/2075(BUD))
– s ohledem na články 310 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na čl. 15 odst. 3 a články 37 a 38 tohoto nařízení,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011, schválený s konečnou platností dne 15. prosince 2010(2),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),
– s ohledem na návrh opravného Evropské unie č. 3/2011 na rozpočtový rok 2011, který Komise předložila dne 15. dubna 2011 (KOM(2011)0219),
– s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2011, který Rada přijala dne 16. června 2011 (11630/2011 – C7-0166/2011),
– s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0254/2011),
A. vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2011 je zapsat přebytek rozpočtu na rok 2010 ve výši 4 539 394 283 EUR do rozpočtu na rok 2011,
B. vzhledem k tomu, že hlavními složkami tohoto přebytku jsou kladný výsledek příjmů ve výši více než 1,8 miliardy EUR (1 800 000 000 EUR), nevyčerpané prostředky na výdaje ve výši 2,72 miliardy EUR a zůstatek u prostředků na kurzové rozdíly ve výši 22,3 milionu EUR,
C. vzhledem k tomu, že velká část prostředků na straně příjmů (1,28 miliardy EUR z 1,8 miliardy EUR) pochází z úroků za pozdní platby a pokuty,
D. vzhledem k tomu, že rozdíl mezi odhlasovaným rozpočtem na rok 2011 (122,96 miliardy EUR) a použitými/přenesenými prostředky (120,97 miliardy EUR) je způsoben zrušenými prostředky (740 milionů EUR), zejména v důsledku neschválení návrhu opravného rozpočtu č. 10/2010,
E. vzhledem k tomu, že nevyčerpané prostředky ve výši 2,72 miliardy EUR jsou důsledkem nedostatečného provádění programů, neuvolněných rezerv, nedostatečného plnění v jiných oddílech rozpočtu a nízkého čerpání prostředků převedených z roku 2009 do roku 2010,
1. bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 3/2011, jehož výhradním účelem je zapsat do rozpočtu na letošní rok přebytek z rozpočtu na rok 2010, a to v souladu s článkem 15 finančního nařízení;
2. je pevně přesvědčen o tom, že část příjmů vypočítaná z úroků za pozdní platby a pokuty by neměla být považována za přebytek, a neměla by tudíž být odečtena z příspěvků členských států (vlastní zdroje založené na HND);
3. naopak se domnívá, že tento příjem pocházející z uplatňování politiky hospodářské soutěže EU by měl být rovnou vrácen do rozpočtu EU a znovu investován; je odhodlán tuto zásadu prosazovat a bránit na nadcházejících jednáních o ročních a víceletých rozpočtech;
4. schvaluje nicméně postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2011 beze změny a pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 2/2011 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2010)0791 – C7-0012/2011 – 2011/0001(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0791),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0012/2011),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2011(1),
– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0201/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 954/2011.)
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2010)0484 – C7-0265/2010 – 2010/0250(COD))(1)
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí, a doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro cenné papíry a trhy – a zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
(2) Sdělení Komise ze dne 4. března 2009 s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ navrhlo posílit regulatorní rámec Unie pro finanční služby. Ve svém sdělení ze dne 3. července 2009 s názvem „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty“ posoudila Komise úlohu derivátů ve finanční krizi a ve svém sdělení ze dne 20. října 2009 s názvem „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: budoucí opatření politiky“ uvedla Komise opatření, která hodlá přijmout, aby snížila rizika spojená s deriváty.
(3) Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy tří nařízení, kterými se zřizuje Evropský systém orgánů finančního dohledu, včetně vytvoření tří evropských orgánů dohledu, jež by přispěly ke konzistentnímu používání právních předpisů Unie a k zavedení vysoce kvalitních společných norem a postupů v oblasti regulace a dohledu, totiž Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(5) (dále jen „orgán EBA“), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(6) (dále jen „orgán EIOPA“) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(7) (dále jen „orgán ESMA“). Tyto orgány hrají klíčovou úlohu při ochraně stability finančního sektoru. Je proto nezbytné trvale zajistit, aby bylo rozvíjení jejich činnosti vysokou politickou prioritou a aby byly náležitě financovány.
(4) OTC deriváty jsou netransparentní, jelikož se jedná o soukromě sjednané smlouvy a veškeré informace o nich jsou obvykle dostupné pouze smluvním stranám. Vytvářejí složitou pavučinu vzájemné závislosti, v důsledku čehož může být obtížné určit povahu a úroveň příslušných rizik. Finanční krize prokázala, že tyto vlastnosti zvyšují nejistotu v dobách, kdy je situace na trhu napjatá, a v důsledku toho ohrožují finanční stabilitu. Toto nařízení stanoví podmínky pro snížení uvedených rizik a pro zlepšení transparentnosti derivátových smluv.
(5) Na vrcholné schůzce dne 26. září 2009 v Pittsburghu se čelní představitelé G-20 dohodli, že všechny standardizované smlouvy o OTC derivátech by měly být do konce roku 2012 zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran a že smlouvy o OTC derivátech by měly být hlášeny registrům obchodních údajů. V červnu 2010 vedoucí představitelé skupiny G20 v Torontu znovu potvrdili svůj závazek a zavázali se též urychlit zavádění přísných opatření ke zlepšení transparentnosti OTC derivátů a regulatorního dohledu nad nimi mezinárodně konzistentním a nediskriminačním způsobem s cílem zlepšit trh s OTC deriváty a vytvořit účinnější nástroje, kterými přiměje firmy k odpovědnosti za rizika, která na sebe berou. Komise se zasadí o to, aby tyto závazky stejným způsobem zaváděli naši mezinárodní partneři.
(6) Evropská rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2009 souhlasila s tím, že je nutno podstatně zlepšit snižování úvěrového rizika protistrany a ze je důležité zlepšit transparentnost, účinnost a integritu transakcí s deriváty. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2010 na téma Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky vyzvalo k povinnému zúčtování a ohlašování OTC derivátů.
(7) Orgán ESMA v rozsahu působnosti tohoto nařízení zabezpečuje stabilitu finančních trhů v naléhavých situacích, zajišťuje konzistentní používání pravidel Unie vnitrostátními orgány dohledu a urovnává neshody mezi nimi. Je také pověřen vypracováním právně závazných regulačních technických norem a má ústřední úlohu při povolování a sledování ústředních protistran a registrů obchodních údajů.
(8) Jednotná pravidla jsou vyžadována pro derivátové smlouvy stanovené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(8).
(8a)Komise ve svém sdělení ze dne 2. února 2011 s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ označila zvýšenou financializaci mezinárodních trhů se surovinami za strategickou výzvu pro ekonomiky Unie. Komise znovu potvrdila, že je zapotřebí více transparentnosti při obchodování se surovinami a že limity pozic by mohly mít pozitivní efekt při obchodování s deriváty u komodit. S cílem dosáhnout skutečného snížení nezdravě vysokého objemu obchodování na trzích se surovinami by měla Komise posoudit zejména účinky omezení připuštění k obchodování na surovinových burzách pouze na fyzické obchodníky a vyloučení finančních institucí. Komise by se měla v rámci nadcházejících přezkumů směrnice 2004/39/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(9) zabývat zejména problémem kolísaní cen na potravinových a zemědělských trzích a navrhnout vhodné požadavky k předcházení systémovým rizikům a manipulativním praktikám, včetně maržových požadavků, limitů pozic a kárného vydání zisku.
(9) Pobídky k podpoře využívání ústředních protistran se neukázaly jako dostatečný nástroj k zajištění skutečného zúčtování standardizovaných OTC derivátů. Proto jsou zapotřebí požadavky na povinné zúčtování OTC derivátů, které lze zúčtovat, prostřednictvím ústředních protistran.
(10) Je pravděpodobné, že členské státy přijmou odlišná vnitrostátní opatření, která by mohla vytvořit překážky hladkého fungování vnitřního trhu a mohla by být na úkor účastníků trhu a finanční stability. Jednotné používání zúčtovací povinnosti v Unii je také nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a k vytvoření rovných podmínek pro účastníky trhu.
(11) Má-li se zajistit, aby zúčtovací povinnost snížila systémové riziko, je zapotřebí proces určení způsobilých kategorií derivátů, které by uvedené povinnosti měly podléhat. Uvedený proces by měl vzít v úvahu, že ne všechny OTC deriváty zúčtované prostřednictvím ústředních protistran lze považovat za vhodné pro povinné zúčtování prostřednictvím ústředních protistran.
(12) Toto nařízení stanoví kritéria pro určení způsobilosti k zúčtovací povinnosti. S ohledem na svou ústřední úlohu by orgán ESMA po konzultaci s Komisí a Evropskou radou pro systémová rizika, která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika(10) (dále jen „rada ESRB“), měl rozhodovat o tom, zda nějaká kategorie derivátů splňuje kritéria způsobilosti, zda by měla uplatněna zúčtovací povinnost a odkdy by měla zúčtovací povinnost nabýt účinku, a to včetně případné „etapizace“ provádění norem. Postupné zavádění zúčtovací povinnosti by mohlo být provedeno buď z hlediska podílu způsobilých kategorií, které mají být zúčtovány, nebo z hlediska typů účastníků trhu, kteří se mají podrobit zúčtovací povinnosti. Rovněž by mělo být nadále povoleno bilaterální zúčtování, a to v případech, kdy některé kategorie derivátů v rámci jedné skupiny derivátů nesplňují podmínky pro zúčtování, jak tomu může být v případě zajišťovacích derivátů.
(12a)Při určování, zda má určitá kategorie derivátů podléhat požadavkům na zúčtování, by měl orgán ESMA usilovat o snížení systémového rizika a o zamezení systémovým dopadům. To zahrnuje zohlednění takových faktorů posuzování, jako je budoucí datum, od kterého nabývá zúčtovací povinnost účinku, propojenost příslušné kategorie derivátů na trhu, úroveň standardizace smluvních a hospodářských podmínek smluv, dopady na hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost podniků z EU na celosvětových trzích, provozní schopnost ústředních protistran zvládnout objem úkolů a povinnosti vyplývající z této směrnice a jejich schopnost z hlediska řízení rizik, míra vypořádacího rizika a úvěrového rizika protistrany a dopad nákladů na reálnou ekonomiku, a zejména na investice.
(12b)Vlastnosti devizového trhu (objem transakcí denně, dvojice měn, důležité transakce třetích zemí, vypořádací riziko řešené v rámci stávajícího spolehlivého mechanismu) vyžadují vhodný režim, který bude zejména zahrnovat předběžné mezinárodní sbližování požadavků a vzájemné uznání dané infrastruktury. Z tohoto pohledu by orgán ESMA měl zvážit vyjmutí devizových swapů a termínových transakcí.
(12c)Při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a technických prováděcích norem by měl být brán zvláštní ohled na potřeby institucí v oblasti dlouhodobého spoření s cílem poskytovat spotřebitelům produkty dlouhodobého spoření. Za tímto účelem by neměly z tohoto nařízení vyplývat pro instituce v oblasti dlouhodobého spoření neúměrně vysoké náklady. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je řádné uplatňování zásady proporcionality.
(12d)Institucím v oblasti dlouhodobého spoření by mělo být povoleno využívat ke krytí počátečních a variančních marží státních a kvalitních korporátních dluhopisů jako alternativy k prostředkům v hotovosti.
(13) K zúčtování smlouvy o OTC derivátech je nutné, aby s ním souhlasily obě smluvní strany. Proto by výjimky ze zúčtovací povinnosti měly být úzce zaměřeny, jelikož by snížily účinnost povinnosti a výhody zúčtování prostřednictvím ústředních protistran a mohou vést k regulatorní arbitráži mezi skupinami účastníků trhu. Komise a orgán ESMA by však měly zajistit, aby povinné mechanismy zúčtování rovněž chránily investory.
(13a)Obecně by se povinnosti vyplývající z tohoto nařízení měly omezit na budoucí transakce, čímž bude umožněn plynulý přechod, upevněna stabilita systému a současně omezena nutnost provádět dodatečné úpravy. K tomu je třeba posuzovat zúčtovací a ohlašovací povinnosti odlišným způsobem. Zpětnou zúčtovací povinnost lze z právních důvodů kvůli zajištění nezbytného zpětného zabezpečení uplatnit velmi obtížně, což však neplatí u dodatečné ohlašovací povinnosti. V těchto případech by mohla být na základě výsledků studie dopadů a na základě technických podmínek a zbytkové doby splatnosti s ohledem na kategorie derivátů zavedena dodatečná ohlašovací povinnost.
(14) OTC deriváty, které nejsou považovány za vhodné ke zúčtování prostřednictvím ústředních protistran, s sebou stále nesou úvěrové riziko protistrany, a proto by měla být stanovena pravidla k řízení uvedeného rizika. Uvedená pravidla by měla být použitelná pouze na účastníky trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti.
(14a)Je důležité, aby byl nutně odlišný přístup k nefinančním protistranám rozšířen z tohoto nařízení i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu(11) a na směrnici 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí(12). Protistrany, kterým není nařízeno provádět centrální zúčtování, by neměly čelit vyšším kapitálovým požadavkům v souvislosti s probíhajícími bilaterálními dohodami.
(14b)Náklady na regulační kapitál pro finanční protistrany, které se zabývají OTC deriváty, jež jsou zúčtované bilaterálně, a nikoliv prostřednictvím centrálního zúčtovacího střediska, by mělo být možné vypočítat podle úrovně možných ztrát spojených s rizikem selhání, stanoveným pro každou protistranu.
(15) Pravidla o zúčtovací a ohlašovací povinnosti a pravidla o technikách snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana, by se měla používat na finanční protistrany, a to na investiční podniky povolené podle směrnice 2004/39/ES, úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pojišťovny povolené podle první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu(13), životní pojišťovny povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění(14), zajišťovny povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění(15),, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(16) a alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů povolenými a registrovanými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů(17).
(15a)U SKIPCP, které provádějí operace s deriváty pouze v malém rozsahu, je proto třeba posoudit jejich činnosti s cílem určit, na jakém konkrétním základě by měly být považovány za finanční protistrany ve smyslu tohoto nařízení. V této souvislosti je třeba učinit kroky s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže a omezit prostor pro zneužívání. Z tohoto důvodu by neměl být zúčtovací práh platný pro nefinanční protistrany automaticky uplatňován na SKIPCP. Spíše by se mělo uvažovat o velmi striktně vymezené odchylce, která by měla být zavedena.
(15b)SKIPCP by měly spadat do působnosti tohoto nařízení, protože diverzifikované investiční politiky SKIPCP zahrnují i transakce v oblasti derivátových smluv. Činnost SKIPCP se v posledních letech značně zvýšila a tyto subjekty představují přibližně 50 % HDP Unie a zároveň mají vzhledem ke své velké investiční kapacitě globální systémový význam.
(15c)Penzijní fondy, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(18), s rizikovým profilem neochoty podstupovat riziko a takové, jež používají deriváty za účelem zajištění jejich rizika v oblasti penzijních závazků, by měly podléhat ohlašovacím povinnostem a metodám snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtovává ústřední protistrana, jak je stanoveno v tomto nařízení. Tyto penze by však neměly podléhat zúčtovací povinnosti, aby se zamezilo nepřiměřeným nákladům pro důchodce.
(16) Tam, kde je to vhodné, by se pravidla použitelná na finanční protistrany měla také používat na nefinanční protistrany. Uznává se, že nefinanční protistrany využívají OTC smlouvy, aby se kryly proti obchodním rizikům přímo spojeným s jejich obchodními činnostmi. Při určování toho, zda by nefinanční protistrana měla podléhat zúčtovací povinnosti, by tedy měl být brán ohled na účel, ke kterému uvedená nefinanční protistrana OTC deriváty používá, a na rozsah její angažovanosti v uvedených nástrojích. Nefinanční protistrany by měly vysvětlit používání derivátů ve svých výročních zprávách nebo jinými vhodnými prostředky. Při stanovování prahu pro zúčtovací povinnost by orgán ESMA měl konzultovat se všemi příslušnými orgány, jako například s regulačními orgány zodpovědnými za komoditní trhy a s nefinančními protistranami, aby se zajistilo plné zohlednění zvláštností těchto odvětví. Do 31. prosince 2013 by nadto měla Komise posoudit systémový význam transakcí nefinančních podniků s OTC deriváty v různých odvětvích, včetně odvětví energetiky. Pokud by vstoupil v platnost srovnatelný soubor pravidel na evropské úrovni, který bude uzpůsobený jednotlivým odvětvím, měla by Komise neprodleně zvážit vynětí tohoto odvětví z působnosti tohoto nařízení a k tomuto účelu předložit odpovídající legislativní návrhy.
(16a)Zúčtovací práh u nefinančních protistran má pro všechny účastníky trhu velký význam. Při jeho stanovování by měly být zohledněny a posouzeny jak kvalitativní, tak i kvantitativní faktory. V této souvislosti, je-li to vhodné, je třeba usilovat o rozsáhlou standardizaci smluv OTC a uznat význam snižování rizika u běžné obchodní činnost nefinančních protistran. Zavedení prahových hodnot, které budou vycházet z celkového významu podniku na trhu, popřípadě z jeho významu v rámci tržního odvětví OTC derivátů, může být doplněno o ukazatele rizika daného podniku.
(16b)S cílem vyjmout malé a střední podniky ze zúčtovací povinnosti by se mělo uvažovat o odvětvově specifických zúčtovacích prazích pro OTC deriváty, které vycházejí z celkového objemu smluv, které uzavřel daný podnik. Mimoto by měl orgán ESMA zkoumat, zda by pro ohlašovací povinnost malých a středních podniků mohla být zavedena pravidla de minimis.
(16c)Komise by měla zajistit, aby nebylo nezbytné a vhodné využívání OTC derivátů nefinančními protistranami za účelem zajištění tržních rizik plynoucích z obchodních operací v souvislosti s tvorbou cen nebo dostupností komplikováno budoucími legislativními návrhy.
(17) Smlouva uzavřená fondem bez ohledu na to, zda jej spravuje správce fondu či ne, by měla být posuzována v rozsahu působnosti tohoto nařízení.
(18) Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být vyňaty centrální banky, další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce, další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, Banka pro mezinárodní platby a některé další subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 4 odst. 18 směrnice 2006/48/ES, aby nebyly omezeny jejich pravomoci zasahovat za účelem stabilizace trhu, bude-li zapotřebí. U subjektů veřejného sektoru ve smyslu čl. 4 odst. 18 směrnice 2006/48/ES, které jsou ve vlastnictví centrálních vlád a pro něž platí výslovné dohody o zárukách příslušné ústřední vlády, by se mělo předem uvážit, zda by bylo zodpovědné udělit jim odchylku ze zúčtovací povinnosti.
(19) Jelikož ne všichni účastníci trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti, se mohou stát zúčtujícími členy ústřední protistrany (nebo klientem zúčtujících členů), měli by mít možnost mít přístup k ústředním protistranám jako klienti nebo prostřednictvím investičních podniků nebo úvěrových institucí, které jsou samy klienty.
(20) Zavedení zúčtovací povinnosti spolu s procesem ke stanovení toho, které ústřední protistrany lze za účelem této povinnosti využívat, může vést k nezamýšlenému narušování hospodářské soutěže na trhu s OTC deriváty. Například ústřední protistrana by mohla odmítnout uskutečňovat zúčtování transakcí prováděných v některých obchodních systémech, protože ústřední protistranu vlastní konkurenční obchodní systém. Má-li se zabránit těmto diskriminačním praktikám, měly by ústřední protistrany zúčtovávat transakce prováděné v různých systémech, pokud uvedené systémy vyhoví provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, a bez ohledu na smluvní dokumentaci, na jejímž základě protistrany uzavřely obchod s OTC deriváty, za předpokladu, že zmíněná dokumentace odpovídá tržním normám. Komise by obecně měla nadále pečlivě sledovat vývoj trhu s OTC deriváty a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila tomuto narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
(21) K určení příslušných kategorií OTC derivátů, které by měly podléhat zúčtovací povinnosti, prahů a systémově významných nefinančních protistran jsou zapotřebí spolehlivé údaje. Proto je pro účely regulace důležité, aby byl na úrovni Unie stanoven jednotný požadavek na hlášení údajů o OTC derivátech. Kromě toho je třeba, aby byla zajištěna dodatečná ohlašovací povinnost, a to v co největší míře, jak pro finanční, tak nefinanční protistrany nad prahovou hodnotou, aby orgán ESMA získal srovnatelné údaje. Pokud takové dodatečné ohlašování není u jakékoli z kategorií OTC derivátů proveditelné, mělo by být poskytnuto příslušnému registru obchodních údajů patřičné zdůvodnění.
(22) Je důležité, aby účastníci trhu hlásili všechny údaje o smlouvách o OTC derivátech, které uzavřeli, registrům obchodních údajů. V důsledku toho budou informace o rizicích vlastních trhům s OTC deriváty uchovávány centrálně a budou snadno přístupné pro orgán ESMA, pro příslušné orgány i pro příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank (ESCB). Komise a orgán ESMA by měly zvážit rozšíření použitelnosti ohlašovací povinnosti i na vložené deriváty.
(22a)Na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES nebo mechanismy skýtající podobnou míru snížení rizika a uznané na základě vnitrostátního práva pro účely penzijního pojištění, které využívají derivátové smlouvy, u nichž je objektivně měřitelné, že snižují rizika přímo související s platební schopností instituce provozující penzijní systém, by se měla vztahovat ustanovení o bilaterální kolateralizaci uvedená v tomto nařízení, která budou předmětem přezkumu v roce 2014.
(23) Za účelem získání komplexního přehledu o trhu a vyhodnocení systémového rizika by registrům obchodních údajů měly být hlášeny zúčtované i nezúčtované smlouvy.
(23a)Orgánům ESMA, EIOPA a EBA by měly být poskytnuty odpovídající zdroje, aby mohly efektivně plnit úkoly, které jim jsou svěřeny v tomto nařízení.
(24) Povinnost ohlásit jakoukoli změnu nebo ukončení smlouvy by se měla používat na původní protistrany uvedené smlouvy a na veškeré ostatní subjekty, které podávají hlášení jménem původních protistran. Protistrana nebo její zaměstnanci, kteří registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany v souladu s tímto nařízením, by neměla porušit žádné omezení prozrazovat informace.
(25) V souvislosti se zúčtovací a ohlašovací povinností by měly existovat účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy by měly uvedené sankce vymáhat způsobem, který nesnižuje účinnost uvedených pravidel. Členské státy by měly zajistit, aby byly uložené sankce zveřejněny a aby se v pravidelných intervalech zveřejňovaly zprávy hodnotící efektivnost platných pravidel.
(26) Povolení ústřední protistrany by mělo být podmíněno minimální výší počátečního kapitálu. Základní kapitál by spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany měl být vždy přiměřený velikosti a činnosti ústřední protistrany, aby se zajistilo, že je adekvátně kapitalizovaná vůči operačním nebo zbytkovým rizikům a že v případě potřeby dokáže provést řádné ukončení nebo restrukturalizaci svých operací.
(27) Jelikož toto nařízení zavádí pro účely regulace zákonnou povinnost provádět zúčtování prostřednictvím zvláštních ústředních protistran, je nezbytné zajistit, aby uvedené ústřední protistrany byly bezpečné a spolehlivé a aby nepřetržitě splňovaly přísné požadavky na organizaci, vedení obchodní činnosti a obezřetnost stanovené tímto nařízením. V zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení by se měly výše uvedené požadavky používat na zúčtování všech finančních nástrojů, se kterými ústřední protistrany obchodují.
(27a)Příslušný orgán by se měl ujistit, že ústřední protistrana udržuje dostatečné dostupné finanční zdroje (které by měly zahrnovat minimální příspěvek vlastních zdrojů ústřední protistrany) v souladu s pokyny vydanými orgánem ESMA.
(28) Je proto za účelem regulace a harmonizace zapotřebí zajistit, aby finanční protistrany využívaly pouze ústřední protistrany, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.
(29) Nezbytným důsledkem povinnosti provádět zúčtování OTC derivátů jsou přímá pravidla pro povolení ústředních protistran a dohled nad nimi. Je vhodné, aby si příslušné orgány ponechaly odpovědnost za všechny aspekty povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi, včetně odpovědnosti ověřovat, že žadatelská ústřední protistrana splňuje toto nařízení a směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(19) vzhledem ke skutečnosti, že uvedené vnitrostátní orgány nadále dokáží nejlépe posoudit, jak ústřední protistrany den co den fungují, provádět pravidelné přezkumy a přijímat v případě potřeby vhodná opatření.
(30) Pokud ústřední protistraně hrozí platební neschopnost, může fiskální odpovědnost spočívat převážně na členském státě, ve kterém je usazena. Z toho vyplývá, že povolení a dohled nad uvedenou ústřední protistranou by měl vykonávat příslušný orgán uvedené členského státu. Protože však zúčtující členové ústřední protistrany mohou být usazeni v různých členských státech a dopad selhání ústřední protistrany pocítí jako první, je nutné, aby se do režimu povolování a dohledu zapojil orgán ESMA. Tak se předejde odlišným vnitrostátním opatřením nebo postupům a překážkám pro vnitřní trh. Orgán ESMA by měl zapojit do práce na přípravě doporučení a rozhodnutí další příslušné orgány dotčených členských států.
(31) Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit povinnost pomoci a spolupráce mezi nimi. █ Při výměně informací je nezbytné přísně dodržovat služební tajemství. Vzhledem k širokému dopadu smluv o OTC derivátech je nezbytné, aby přístup k informacím potřebným pro výkon svých funkcí měly další regulační orgány █.
(31a)Nic v tomto nařízení by nemělo omezovat nebo bránit ústřední protistraně v jedné jurisdikci ve zúčtování produktu vyjádřeného v měně jiného členského státu EU nebo měně třetí země nebo ukládat povinnost, aby ústřední protistrana měla bankovní licenci pro zajištění přístupu ke každodenní likviditě prostřednictvím centrální banky.
(32) S ohledem na globální povahu finančních trhů je třeba s ústředními protistranami usazenými v třetích zemích uzavírat dohody o poskytování zúčtovacích služeb v rámci Unie. Součástí těchto dohod by mělo být povolení ústřední protistrany usazené ve třetí zemi ze strany od orgánu ESMA a ze strany příslušných orgánů členského státu, v němž tato ústřední protistrana hodlá poskytovat zúčtovací služby, nebo by měla být osvobozena od podmínek a postupů souvisejících se získáním povolení, o čemž rozhodne Komise, za předpokladu, že uzná právní a dohledový rámec uvedené třetí země jako rovnocenný s rámcem Unie a že budou splněny požadované podmínky. V této souvislosti budou zvlášť důležité dohody s významnými mezinárodními partnery Unie, aby se globálně zajistily rovné podmínky a finanční stabilita.
(32a)Dne 16. září 2010 se Evropská rada dohodla na tom, že je třeba, aby Unie v rámci svých vnějších vztahů prosazovala své zájmy a hodnoty důrazněji a v duchu vzájemnosti i vzájemného prospěchu a aby učinila kroky s cílem mj. zabezpečit evropským podnikům větší přístup na trh a prohloubit spolupráci v oblasti regulace s významnými obchodními partnery.
(33) Ústřední protistrany by měly mít bez ohledu na svou vlastnickou strukturu spolehlivé řídicí systémy, vyšší vedení s dobrou pověstí a v radě nezávislé členy. Alespoň jedna třetina členů, ale nejméně dva členové v radě by měli být nezávislí. Tito nezávislí členové by neměli vystupovat jako nezávislí ve více než jedné jiné ústřední protistraně. Jejich odměna by neměla být jakkoli vázána na výkon dané ústřední protistrany. Odlišné řídicí systémy a vlastnické struktury ústřední protistrany však mohou mít vliv na její ochotu nebo schopnost provádět zúčtování některých produktů. Proto je vhodné, aby se jakýmkoli potenciálním střetem zájmů v rámci ústřední protistrany zabývali nezávislí členové rady a výbor pro rizika, který ústřední protistrana zřídí. Musí zde být adekvátně zastoupeni zúčtující členové a klienti, jelikož rozhodnutí přijatá ústřední protistranou na ně mohou mít dopad.
(34) Ústřední protistrana může zajišťovat funkce, kromě řízení rizik, formou outsourcingu, ale pouze pokud uvedené funkce zajišťované formou outsourcingu nemají dopad na řádný chod ústřední protistrany a na její schopnost řídit rizika. Outsourcing funkcí by měl být schválen výborem pro rizika ústřední protistrany.
(35) Požadavky na účast pro ústřední protistranu by tedy měly být transparentní, přiměřené a nediskriminační a měly by umožňovat vzdálený přístup, pokud tím ústřední protistrana nebude vystavena dalším rizikům.
(36) Klientům zúčtujících členů, kteří provádějí zúčtování svých OTC derivátů s ústředními protistranami, by měla být poskytnuta vysoká úroveň ochrany. Skutečná úroveň ochrany závisí na úrovni oddělení, kterou si uvedení klienti zvolí. Zprostředkovatelé by měli oddělovat svá aktiva od aktiv svých klientů. Z těchto důvodů by ústřední protistrany měly vést aktualizované a snadno identifikovatelné záznamy. Mimoto by měly být účty selhavších členů převoditelné na jiné členy.
(36a)Jakákoli právní nejistota ohledně účinnosti a vynutitelnosti pravidel a postupů ústřední protistrany vztahujících se na vymezení rozsahu aktiv a povinností zúčtujících členů a jejich klientů a převodu pozic v případě vzniku předem určených událostí by ohrozila stabilitu ústřední protistrany. Události, jejichž povaha mohla vést k převodu pozic, by měly být předem přesně stanoveny, aby bylo možné zachovat rozsah poskytované ochrany.
(37) Ústřední protistrana by měla mít spolehlivý rámec řízení rizik k řízení úvěrových rizik, rizik likvidity, operačních a jiných rizik, včetně rizik, která v důsledku vzájemné závislosti nese nebo představuje pro jiné subjekty. Ústřední protistrana by měla mít adekvátní postupy a mechanismy k řešení selhání zúčtujícího člena. Má-li se minimalizovat riziko nákazy tohoto selhání, měla by mít ústřední protistrana přísné požadavky na účast, měla by realizovat vhodné počáteční marže a měla by mít fond pro riziko selhání a jiné finanční zdroje na pokrytí potenciálních ztrát. Vytvoření vysoce spolehlivého mechanismu řízení rizik by mělo být i nadále prvořadým cílem ústřední protistrany. Může však přizpůsobit jeho rysy konkrétním činnostem a profilům rizika klientů zúčtujících členů a v případě, že to považuje za vhodné, může zařadit do okruhu vysoce likvidních aktiv přijímaných jako kolaterál přinejmenším hotovost a vládní dluhopisy podléhající přiměřenému snížení hodnoty.
(37a)Strategie řízení rizik ústředních protistran by měly být spolehlivé a neměly by přenášet riziko na daňové poplatníky.
(37b)Rada pro finanční stabilitu označila ústřední protistrany za systémově důležité instituce. Na mezinárodní úrovni ani v Unii neexistuje žádná zavedená praxe, pokud jde o podmínky, za kterých mohou mít ústřední protistrany přístup k facilitám likvidity centrálních bank, nebo k tomu musí mít licenci úvěrové instituce. Uplatňování zúčtovací povinnosti vyžadované tímto nařízením by mohlo zvýšit systémový význam ústředních protistran a zvýšit potřebu likvidních prostředků. Proto by Komise měla být vyzvána, aby zohlednila veškeré výsledky probíhajících prací mezi ústředními bankami, posoudila ve spolupráci s Evropským systémem centrálních bank případnou potřebu opatření k usnadnění přístupu ústředních protistran k facilitám likvidity centrálních bank v jedné nebo více měnách a podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
(38) Výzvy k dodatkové úhradě a snížení hodnoty kolaterálu mohou mít procyklické účinky. Proto by ústřední protistrany, příslušné orgány a orgán ESMA měly přijmout opatření k předcházení případným procyklickým účinkům vyplývajícím z postupů řízení rizik přijatých ústředními protistranami a k jejich kontrole tak, aby nebyla nepříznivě ovlivněna spolehlivost a finanční zajištění ústřední protistrany.
(39) Nezbytnou součástí procesu zúčtování je řízení angažovanosti. Pro poskytování zúčtovacích služeb obecně by měl být zajištěn přístup k příslušným zdrojům ocenění a jejich využívání. Tyto zdroje ocenění by měly mj. zahrnovat zdroje spojené s indexy, které se používají jako referenční nástroje pro deriváty nebo jiné finanční nástroje.
(40) Prvořadou obrannou linií ústřední protistrany jsou marže. Ačkoliv by ústřední protistrany měly realizované marže bezpečně a obezřetně investovat, měly by se zvlášť snažit zajistit adekvátní ochranu marží, jež zaručí, že budou včas vráceny zúčtujícím členům, kteří neselhali, nebo interoperabilní ústřední protistraně, pokud ústřední protistrana, jež tyto marže realizuje, selže.
(40a)Pro ústřední protistranu má zásadní význam přístup k přiměřeným zdrojům likvidity. Tato likvidita může být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky, popřípadě kombinací obou.
(41) Evropský kodex chování v oblasti zúčtování a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006(20) stanovil dobrovolný rámec pro vytváření vazeb mezi ústředními protistranami a registry obchodních údajů. Poobchodní odvětví však zůstává roztříštěné podle právních předpisů jednotlivých států, přeshraniční obchody jsou tak nákladnější a dochází k brzdění harmonizace. Proto je zapotřebí stanovit podmínky pro vytváření interoperabilních dohod mezi ústředními protistranami tak, aby tyto dohody nevystavovaly příslušné ústřední protistrany rizikům, která nejsou vhodně řízena.
(42) Dohody o interoperabilitě obecně mohou být významnými nástroji pro větší integraci poobchodního trhu v Unii a měla by být stanovena regulace. Dohody o interoperabilitě však mohou vystavit ústřední protistrany dalším rizikům. Vzhledem k dalším složitostem spojeným s dohodou o interoperabilitě mezi ústředními protistranami, které provádějí zúčtování smluv o OTC derivátech, je v této fázi vhodné požadovat dobu odkladu tří let po obdržení povolení k zúčtování pro deriváty, než bude možné žádat o povolení k interoperabilitě, a rovněž omezit rozsah působnosti následných dohod o interoperabilitě na hotovostní cenné papíry. Do 30. září 2014 by však orgán ESMA měl Komisi předložit zprávu, zda a kdy by bylo vhodné uvedený rozsah působnosti rozšířit na jiné finanční nástroje.
(43) Registry obchodních údajů shromažďují pro účely regulace údaje významné pro orgány ve všech členských státech. Orgán ESMA by měl převzít odpovědnost za registraci, odnímání registrace a dohled nad registry obchodních údajů.
(44) Vzhledem k tomu, že se o údaje uchovávané registry obchodních údajů opírají regulační orgány, ústřední protistrany i jiní účastníci trhu, je nutné zajistit, aby uvedené registry obchodních údajů podléhaly přísným požadavkům na vedení záznamů a správu údajů.
(45) Je zapotřebí transparentnost cen a poplatků spojených se službami poskytovanými ústředními protistranami, jejich členy a registry obchodních údajů, aby účastníci trhu mohli provést informovanou volbu.
(45a)V rámci finančních služeb a obchodování s derivátovými smlouvami jsou některé oblasti, v nichž mohou existovat i práva obchodního a duševního vlastnictví. V případech, kdy se tato práva týkají produktů nebo služeb, jež se staly průmyslovými normami nebo uvedené normy ovlivňují, by měl platit požadavek, aby byly licence k dispozici za přiměřených, spravedlivých a nediskriminačních podmínek (FRAND).
(46) Orgán ESMA by měl být schopen navrhnout Komisi, aby uložila penále. Účelem uvedeného penále by mělo být, aby bylo ukončeno porušování zjištěné orgánem ESMA, aby byly poskytovány úplné a správné informace, které orgán ESMA požadoval, nebo aby se registry obchodních údajů, ústřední protistrany, jejich členové nebo jiné osoby podrobovaly šetření. Navíc za účelem odstrašení a přinucení registrů obchodních údajů, ústředních protistran a jejich členů dodržovat nařízení by Komise měla být schopna ukládat na žádost orgánu ESMA pokuty, pokud by záměrně nebo z nedbalosti byla porušena zvláštní ustanovení nařízení. Pokuta by měla být odrazující a přiměřená povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů, ústřední protistrany nebo člena.
(47) Má-li orgán ESMA účinně dohlížet na registry obchodních údajů, ústřední protistrany a jejich členy, měl by mít právo provádět šetření a kontroly na místě.
(48) Je nezbytné, aby členské státy a ESMA chránily právo na soukromí fyzických osob při zpracování osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(21).
(49) Je důležité zajistit mezinárodní sbližování požadavků na ústřední protistrany a registry obchodních údajů. Toto nařízení se řídí doporučeními vypracovanými CPSS-IOSCO a ESCB-CESR a vytváří rámec Unie, ve kterém mohou ústřední protistrany bezpečně působit. Orgán ESMA by měl vzít tento vývoj v úvahu při zpracování regulačních technických norem, pokynů a doporučení uvedených v tomto nařízení.
(50) Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a pravomoc podpořit regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 by měla být přenesena na Komisi v souvislosti s údaji, které mají být uvedeny v oznámení pro orgán ESMA a v registru, a s kritérii pro rozhodnutí orgánu ESMA o způsobilosti k zúčtovací povinnosti, o informačním a zúčtovacím prahu, o maximální časové prodlevě u smluv, o likviditě, o minimálním obsahu pravidel řízení, o podrobnostech vedení záznamů, o minimálním obsahu plánu zachování provozu a zaručených služeb, o procentech a časovém horizontu pro maržové požadavky, o mimořádných tržních podmínkách, o vysoce likvidním kolaterálu a snížení hodnoty, o vysoce likvidních finančních nástrojích a koncentračních limitech, o podrobnostech pro provádění testů, o podrobnostech žádosti registru obchodních údajů o registraci u orgánu ESMA, o pokutách a o podrobnostech informací, které by měl registr obchodních údajů poskytovat, jak je uvedeno v tomto nařízení. Při vymezování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využívat odborné znalosti příslušných evropských orgánů dohledu (ESMA, EBA a EIOPA). S ohledem na odborné znalosti orgánu ESMA, pokud jde o otázky cenných papírů a trhů s cennými papíry, by v poradenské činnosti pro Komisi při tvorbě aktů v přenesené pravomoci měl orgán ESMA hrát ústřední úlohu. Ve vhodných případech by však měl orgán ESMA konzultovat s orgány EBA a EIOPA.[Pozměňovací návrh 16]
(50a)Orgán ESMA by měl v rámci přípravy na stanovení technických pokynů a regulačních technických norem, a především při stanovování zúčtovacího prahu pro nefinanční protistrany v souladu s tímto nařízením, uspořádat veřejné konzultace s účastníky trhu.
(51)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(22).[Pozměňovací návrh 17]
(52) Protože cílů tohoto nařízení, zejména stanovení jednotných požadavků pro smlouvy o OTC derivátech a také stanovení jednotných požadavků pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a může jich být proto z důvodu rozsahu zamýšlené činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(53) S ohledem na pravidla pro interoperabilní systémy se považovalo za vhodné pozměnit směrnici 98/26/ES s cílem chránit práva provozovatele systému, který poskytuje zajištění přijímajícímu provozovateli systému, v případě úpadkového řízení proti uvedenému přijímajícímu provozovateli systému,
(53a)Pro zajištění koherentní a účinné legislativy a z důvodu úzkého propojení mezi obchodováním a poobchodní fází by mělo být toto nařízení sladěno se směrnicí 2004/39/ES, která stanoví příslušné požadavky na obchodní systém, které jsou uloženy ve vztahu k místům, na nichž se provádějí OTC deriváty stanovené předpisy EMIR. K těmto požadavkům může patřit transparentnost, přístup, plnění pokynů, dohled, spolehlivost a systémová bezpečnost a další.
(53b)Prodej komplexních derivátových produktů veřejným orgánům na místní úrovni vyžaduje, aby byla tomuto aspektu věnována zvláštní pozornost. Komise by měla zahrnout do nadcházejícího přezkumu směrnice 2004/39/ES konkrétní návrhy s cílem řešit tuto otázku. Tyto návrhy budou obsahovat požadavky na náležitou péči, informace a zveřejňování,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Hlava I
Předmět, oblast působnosti a definice
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro derivátové smlouvy, zvláštní ustanovení s cílem zlepšit transparentnost a řízení rizik na trhu s OTC deriváty a jednotné požadavky pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů.
S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení vypracuje orgán ESMA za účelem tohoto nařízení návrh regulačních technických norem, které by stanovily pokyny ohledně výkladu a uplatňování bodů 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.
Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 18]
2. Toto nařízení se použije na ústřední protistrany a na jejich zúčtující členy, finanční protistrany a registry obchodních údajů. Je-li to stanoveno, použije se na nefinanční protistrany.
3. Hlava V se použije pouze na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) a bodě 19 směrnice 2004/39/ES.
4. Zúčtovací povinnosti podle tohoto nařízení se nevztahují na:
a)
členy ESCB a další vnitrostátní orgány plnící podobné funkce a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;
b)
mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice 2006/48/ES.
ba)
Banku pro mezinárodní platby.
4a.Další odchylky od tohoto nařízení vyžadují přijetí zvláštního nařízení Evropského parlamentu a Rady vypracovaného na základě mezinárodních norem a rovnocenných odvětvových předpisů Unie.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:
(1)
„Ústřední protistranou“ se rozumí subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany kontraktů obchodovaných na jednom či na několika finančních trzích a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího a který je zodpovědný za provoz systému zúčtování.
(2)
„Registrem obchodních údajů“ se rozumí subjekt, který centrálně sbírá a vede záznamy o derivátech.
(3)
„Zúčtováním“ se rozumí proces, jímž se třetí strana vloží, přímo nebo nepřímo, mezi protistrany transakce s cílem převzít jejich práva a povinnosti.
(4)
„Kategorií derivátů“ se rozumí podmnožina derivátů, které sdílejí společné podstatné vlastnosti, mezi nimiž jsou vztah k podkladovému aktivu, druh podkladového aktiva, profil splácení a měna pomyslné hodnoty. Deriváty patřící do stejné kategorie se mohou lišit svou splatností.
(5)
„OTC deriváty“ se rozumí derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu nebo na trhu třetí země považovaném za rovnocenný regulovanému trhu nebo v rámci jakéhokoli jiného organizovaného obchodního systému zřízeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu(23), který zúčtovává takové smlouvy prostřednictvím ústřední protistrany.
(5a)
„Regulovaným trhem“ se rozumí mnohostranný systém stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice 2004/39/ES.
(5b)
„Mnohostranným obchodním systémem (MTF)“ se rozumí mnohostranný systém vymezený v čl. 4 odst. 1 bodě 15 směrnice 2004/39/ES.
(6)
„Finanční protistranou“ se rozumí podnik usazený v Unii, který je povoleným investičním podnikem ve smyslu směrnice 2004/39/ES, povolená úvěrová instituce ve smyslu směrnice 2006/48/ES, povolená pojišťovna ve smyslu směrnice 73/239/EHS, povolená životní pojišťovna ve smyslu směrnice 2002/83/ES, povolená zajišťovna ve smyslu směrnice 2005/68/ES, povolený subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice 2009/65/ES, povolená instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu směrnice 2003/41/ES nebo povolený alternativní investiční fond ve smyslu směrnice 2011/61/EU.
(7)
„Nefinanční protistranou“ se rozumí jiný podnik usazený v Unii než subjekty uvedené v bodech 1 a 6.
(7a)
„Systémem zaměstnaneckého penzijního pojištění“ se rozumí penzijní systém vytvořený podle směrnice 2003/41/ES, zahrnující povolené subjekty odpovědné za správu fondů IORP nebo jednající jejich jménem podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice nebo jmenovaní investiční správci podle čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice, nebo jakýkoli jiný mechanismus uznaný v rámci vnitrostátního práva jako systém vytvořený pro penzijní pojištění.
(8)
„Úvěrovým rizikem protistrany“ se rozumí riziko, že u protistrany transakce dojde k selhání před konečným vypořádáním peněžního toku transakce.
(9)
„Dohodou o interoperabilitě“ se rozumí dohoda mezi dvěma nebo více ústředními protistranami, která se týká provádění transakcí mezi systémy.
(10)
„Příslušným orgánem“ se rozumí orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 18 nebo jeden či více orgánů ESA. [Pozměňovací návrh 5]
(11)
„Zúčtujícím členem“ se rozumí podnik, který se účastní ústřední protistrany a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z uvedené účasti.
(12)
„Klientem“ se rozumí podnik v přímém nebo nepřímém smluvním vztahu k zúčtujícímu členu ústřední protistrany nebo jednomu z jeho přidružených podniků, který uvedenému podniku umožňuje zúčtovat jeho transakce využitím uvedené ústřední protistrany prostřednictvím tohoto zúčtujícího člena.
(13)
„Kvalifikovanou účastí“ se rozumí přímá nebo nepřímá účast v ústřední protistraně či registru obchodních údajů představující nejméně 10 % základního kapitálu podniku nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES , s ohledem na podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení ústřední protistrany či registru obchodních údajů, v němž má daná osoba účast.
(14)
„Mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy(24).
(15)
„Dceřiným podnikem“ se rozumí dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků.
(16)
„Kontrolou“ se rozumí kontrola ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS.
(17)
„Úzkým propojením“ se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny
a)
účastí, čímž se rozumí držení, přímé nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu některého podniku,
b)
kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků.
Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzkou vazbu mezi těmito osobami.
(18)
„Základním kapitálem“ se rozumí základní kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí, pokud již byl splacen, k němuž se připočte příslušné emisní ážio, který plně absorbuje ztráty v běžných situacích a v případě úpadku či likvidace se řadí za všechny ostatní pohledávky.
(19)
„Rezervními fondy“ se rozumí rezervní fondy stanovené v článku 9 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností(25) a hospodářský výsledek vzniklý v důsledku uplatnění konečného hospodářského výsledku.
(20)
„Radou“ se rozumí správní nebo dozorčí rada nebo obě v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností.
(21)
„Nezávislým členem rady“ se rozumí člen rady, který nemá s ústřední protistranou, jejími ovládajícími akcionáři, jejím vedením, jejími zúčtujícími členy ani jejich vedením žádný dřívější ani současný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů.
(22)
„Vyšším vedením“ se rozumí osoba nebo osoby, které účinně řídí obchodní činnost ústřední protistrany, a výkonný člen nebo členové rady.
(22a)
„Zúčtujícími protistranami třetí země“ se rozumí podniky usazené ve třetích zemích, které jsou považovány za rovnocenné s finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v čl. 7 odst. 2; platí to pro případy, v nichž by byl dotyčný podnik usazený ve třetí zemi považován za finanční protistranu nebo za nefinanční protistranu uvedenou v čl. 7 odst. 2, kdyby byl usazen v Unii.
(22b)
„Oddělením“ se rozumí přinejmenším to, že aktiva a pozice nějaké osoby nebudou užity k vyrovnání závazků nebo nároků vůči jakékoli jiné osobě, od které byla daná osoba oddělena, a nebudou pro takové účely k dispozici, zejména v případě platební neschopnosti zúčtujícího člena.
(22c)
„Obchodním zhuštěním“ se rozumí proces zákonného nahrazení daného souboru derivátových smluv odlišnou sadou smluv, která se bude, z pohledu každého účastníka procesu, vyznačovat
a)
nižším počtem smluv a souhrnnou pomyslnou hodnotou; a
b)
stejnými nebo obdobnými profily rizika jako u původního souboru derivátových smluv.
(22d)
„Jednáním ve vzájemné shodě“ se rozumí jednání ve vzájemné shodě vymezené v čl. 10 písm. a) směrnice 2004/109/ES.
2.V zájmu zajištění důsledného uplatňování odst. 1 bodu 22a vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které by stanovily podrobnější kritéria, na základě nichž budou podniky z třetích zemí označeny za zúčtující protistrany třetí země.
Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 19]
Hlava II
Zúčtování, ohlašování a snižování rizik OTC derivátů
Článek 3
Zúčtovací povinnost
1. Finanční protistrana nebo nefinanční protistrana uvedená v čl. 7 odst. 2 provádí zúčtování všech smluv o OTC derivátech, které jsou považovány za způsobilé podle článku 4 a jsou uzavřeny s jinými finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v čl. 7 odst. 2, v příslušných ústředních protistranách uvedených v rejstříku uvedeném v čl. 4 odst. 4.
Uvedená zúčtovací povinnost se také použije na finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v prvním pododstavci, které uzavřou smlouvy o OTC derivátech se zúčtujícími protistranami třetí země.
Smlouvy o OTC derivátech uzavřené přede dnem nabytí účinku zúčtovací povinnosti pro danou kategorii derivátů zúčtovací povinnosti nepodléhají.
Uvedená zúčtovací povinnost se vztahuje na všechny smlouvy o OTC derivátech, které jsou po zveřejnění rozhodnutí orgánu ESMA podle čl. 4 odst. 2 písm. a) označeny za způsobilé ke zúčtovací povinnosti.
(1a)Zúčtovací povinnost se nevztahuje na derivátové smlouvy uzavřené mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem. Pro účely tohoto ustanovení je za „mateřský podnik“ a „dceřiný podnik“ pokládán podnik, který je vymezen příslušnými právními předpisy EU. Ohlašovací povinnost podle článku 6 ani požadavky v oblasti metod snižování rizika podle článku 8 nejsou touto výjimkou dotčeny.
Výjimky je možné uplatnit pouze tehdy, bylo-li dotčeným mateřským podnikem příslušnému orgánu jeho domovského členského státu písemně předem sděleno to, že hodlá použít výjimku. Tato skutečnost musí být oznámena alespoň třicet kalendářních dní přede dnem použití výjimky. Příslušný orgán zajistí, aby výjimka byla použita pouze u derivátových smluv, které splňují následující podmínky:
a)
k derivátovým smlouvám uzavřeným mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem existují oprávněné ekonomické důvody
b)
použití výjimky nezvyšuje systémové riziko ve finančním systému
c)
neexistují žádná právní omezení kapitálových toků mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem.
2. Za účelem splnění zúčtovací povinnosti podle odstavce 1 se finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2 stanou zúčtujícím členem nebo zúčtují své transakce v ústřední protistraně prostřednictvím investičního podniku nebo úvěrové instituce podléhajících požadavkům směrnice 2004/39/ES.
Článek 4
Způsobilost k zúčtovací povinnosti
1. Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět zúčtování derivátů podle článku 10 nebo 11, okamžitě uvedené povolení oznámí orgánu ESMA a požádá jej o rozhodnutí o způsobilosti k zúčtovací povinnosti uvedené v článku 3.
1a.Je-li ústřední protistrana usazená ve třetí zemi uznána podle článku 23, příslušný orgán třetí země v souladu s ujednáními o spolupráci uvedenými v čl. 23 odst. 4 oznámí orgánu ESMA, pro které kategorie derivátových smluv bylo této ústřední protistraně uděleno právo poskytovat zúčtovací služby zúčtujícím členům nebo klientům usazeným v Unii.
2. Poté, co ESMA obdrží oznámení a žádost uvedenou v odstavci 1, zašle dožadujícímu příslušnému orgánu do šesti měsíců rozhodnutí, které uvádí:
a)
zda je uvedená kategorie derivátů způsobilá k zúčtovací povinnosti podle článku 3;
b)
budoucí datum, od kterého zúčtovací povinnost nabývá účinku, včetně časového plánu, kdy začnou protistrany nebo kategorie protistran podléhat zúčtovací povinnosti. Toto datum nesmí nastat dříve než datum, od kterého je uložena zúčtovací povinnost;
ba)
zda a za jakých podmínek se zúčtovací povinnost vztahuje na transakce s osobami ve třetích zemích.
Před přijetím rozhodnutí uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu i netržními účastníky s odbornými znalostmi nebo zájmem o tuto problematiku a kontaktuje radu ESRB a příslušné orgány třetích zemí. Do jednoho měsíce se zveřejní shrnutí těchto konzultací a dále budou na vyžádání podávány doplňující informace o těchto veřejných i jiných konzultacích.
2a.Orgán ESMA z vlastního podnětu, v souladu s kritérii stanovenými v článku 3, a poté, co uspořádá veřejnou konzultaci, konzultaci s radou ESRB a případně s orgány dohledu třetích zemí, určí a oznámí Komisi kategorie derivátových smluv, které by měly být označeny za způsobilé ke zúčtovací povinnosti, ale pro něž ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení.
Po určení této kategorie derivátových smluv zveřejní orgán ESMA výzvu k vypracování návrhů ke zúčtování této kategorie derivátových smluv.
3. ESMA založí své rozhodnutí na těchto kritériích:
a)
snížení systémového rizika ve finančním systému, včetně potenciálního nesplnění platebních povinností ze strany vysoce propojených protistran a netransparentnosti, pokud jde o pozice;
b)
likvidita smluv;
c)
dostupnost spravedlivých a všeobecně přijímaných zdrojů ocenění;
█
Při uplatňování výše uvedených kritérií přihlédne orgán ESMA také k mezinárodnímu konsenzu.
Před přijetím rozhodnutí provede ESMA veřejnou konzultaci a popřípadě konzultuje s příslušnými orgány třetích zemí.
4. Jakékoli rozhodnutí podle odstavce 2 ESMA neprodleně zveřejní v rejstříku. Uvedený rejstřík obsahuje způsobilé kategorie derivátů a ústřední protistrany oprávněné provádět jejich zúčtování. ESMA uvedený rejstřík pravidelně aktualizuje.
ESMA svá rozhodnutí pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je pozměňuje.
5. Orgán ESMA z vlastního podnětu a po konzultaci s radou ESRB určí a oznámí Komisi kategorii derivátových smluv, která by měla být zahrnuta do jeho veřejného rejstříku a je způsobilá k zúčtovací povinnosti, ale na kterou ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení. Po určení této kategorie derivátů zveřejní orgán ESMA výzvu k vypracování návrhů ze strany ústředních protistran na provádění zúčtování těchto derivátů a zveřejní seznam těch, jimž byla tato výzva určena.
5a.Kategorie derivátů přestane být způsobilá k zúčtovací povinnosti, jestliže už neexistuje ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána orgánem ESMA jako povolená provádět jejich zúčtování v souladu s tímto nařízením, nebo pokud žádná ústřední protistrana není ochotna takovou kategorii derivátů zúčtovávat.
6. Aby bylo zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují:
a)
údaje, které mají být obsaženy v oznámení uvedeném v odstavci 1;
b)
kritéria uvedená v odstavci 3;
c)
údaje, které mají být zahrnuty v rejstříku uvedeném v odstavci 4.
Údaje v odstavci 4 přinejmenším správně a jednoznačně označují kategorii derivátů, která podléhá zúčtovací povinnosti.
Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu. [Pozměňovací návrh 20]
Článek 4 a
S cílem podpořit účinnou a konzistentní celosvětovou regulaci derivátových smluv může Komise předložit Radě návrhy, aby jí byl udělen odpovídající mandát k jednání za účelem dosažení dohody o efektivních rovnocenných právních předpisech použitelných pro transakce prováděné ve třetí zemi finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v článku 7.
Článek 4 b
Veřejný rejstřík
1.Pro účely zúčtovací povinnosti orgán ESMA vytvoří a spravuje veřejný rejstřík. Rejstřík musí být zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách orgánu ESMA.
2.Rejstřík musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a)
kategorie derivátových smluv, které podléhají zúčtovací povinnosti podle článku 3;
b)
ústřední protistrany, které lze pro účely zúčtovací povinnosti využívat;
c)
datum, od kterého zúčtovací povinnost nabývá účinku, včetně všech případných fází provádění;
d)
kategorie derivátů označených orgánem ESMA v souladu s čl. 4 odst. 5;
3.Pokud příslušný orgán nebo příslušný orgán třetí země odňal povolení provádět zúčtování pro danou kategorii derivátových smluv, orgán ESMA danou ústřední protistranu neprodleně vyjme z rejstříku pro příslušnou kategorii derivátů.
4.Rejstřík je orgánem ESMA pravidelně aktualizován.
5.Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které stanoví podrobněji údaje, ,jež budou uvedeny ve veřejném rejstříku podle odstavce 1.
Orgán ESMA předloží Komisi tento návrh prováděcích technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]
Článek 5
Přístup k ústřední protistraně
1. Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět zúčtování způsobilých smluv o OTC derivátech, akceptuje zúčtování těchto smluv transparentním a spravedlivým způsobem a bez jakékoli diskriminace bez ohledu na místo provádění a pokud možno na základě otevřených mezinárodních průmyslových norem, pokud to nemá nepříznivý vliv na snižování rizika. S cílem zabránit diskriminačním praktikám akceptují ústřední protistrany zúčtování transakcí prováděných v různých systémech, pokud uvedené systémy splňují provozní, technické a právní požadavky stanovené ústřední protistranou nebo se na ni vztahující, a také její požadavky na přístup a řízení rizik, a to bez ohledu na smluvní dokumentaci, na jejímž základě strany uzavřely danou transakci s OTC deriváty.
1a.Ústřední protistrana poskytne obchodnímu systému žádajícímu o povolení k zúčtování smlouvy o OTC derivátech jednoznačnou kladnou nebo zápornou odpověď do tří měsíců od zpracování jeho žádosti.
V případě, že ústřední protistrana žádost obchodního systému o zúčtování smlouvy o OTC derivátech zamítne, obdrží daný obchodní systém odpověď s plným odůvodněním a vysvětlením.
Jestliže je žádost zamítnuta, může obchodní systém novou žádost podat nejdříve po uplynutí tříměsíční čekací lhůty.
V případě neshody přísluší urovnání jakéhokoli sporu mezi příslušnými orgány orgánu ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
1b.Pro účely zpráv Komisi a Parlamentu uvedených v článku 68 sleduje orgán ESMA přístup k ústředním protistranám a dopady některých postupů na konkurenceschopnost, včetně využití postupů udělování výhradních licencí.
Článek 6
Ohlašovací povinnost
1. Registru obchodních údajů v souladu s článkem 51 se ohlásí údaje o každé smlouvě o derivátech. Protistrany uvedou údaje o každé smlouvě o derivátech, kterou uzavřely, a každou její podstatnou změnu, náhradu nebo ukončení. Údaje jsou ohlášeny nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně, náhradě nebo ukončení smlouvy, s výjimkou situací upravených akty přijatými podle odstavce 5. V tomto ohledu není dohodnuté ukončení smlouvy či transakce – na rozdíl od předčasného ukončení – považováno za změnu. Údaje o transakcích s deriváty se ohlašují nejpozději jeden obchodní den po uskutečnění transakce nebo po další změně smlouvy. Za obchodní den jsou se považuje den, který je obchodním dnem pro obě protistrany a rovněž pro příslušnou ústřední protistranu v případě, že provádí zúčtování smlouvy. Dále budou po dobu pěti let uchovávat veškeré informace, které je nutné ohlašovat.
Třetí strany jsou oprávněny podávat hlášení stanovená v pododstavci 1 namísto původních protistran pod podmínkou, že je zajištěno, aby nedocházelo ke dvojímu podávání podrobných informací o smlouvě.
Ohlašovací povinnosti podle pododstavce 1 jsou závazné pro tu ústřední protistranu, ke které se provádí zúčtování derivátových smluv podléhajících zúčtovací povinnosti. Pokud jsou derivátové smlouvy podrobeny obchodnímu zhuštění, plní ohlašovací povinnosti podle pododstavce 1 provozovatel služby obchodního zhuštění.
Orgán ESMA je oprávněn zkoumat, zda pro smlouvy o OTC derivátech lze zavést zpětnou ohlašovací povinnost v případě, že jsou tyto informace pro orgány dohledu nezbytně nutné. Při rozhodování orgán ESMA zohlední následující kritéria:
a)
technické podmínky ohlašování (zejména skutečnost, zda jsou transakce evidovány elektronicky);
b)
zbývající dobu platnosti probíhajících transakcí.
Před přijetím rozhodnutí uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu.[Pozměňovací návrhy 14 a 15]
2.Ohlašování vždy probíhá pokud možno v souladu s otevřenými mezinárodními průmyslovými normami.
3. Protistrana, která podléhá ohlašovací povinnosti, může ohlášení údajů o derivátové smlouvě přenést na druhou protistranu nebo na třetí stranu.
Nemá se za to, že protistrana, která registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany, porušuje jakékoli omezení prozrazovat informace uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.
Vykazující jednotka ani její ředitelé nebo zaměstnanci ani další osoby jednající jejich jménem nenesou žádnou odpovědnost, jež vyplývá ze sdělení uvedených informací.
4. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA ve spolupráci s EBA, ESCB a ESRB návrhy regulačních technických norem s cílem určit náležitosti a typ zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie nebo skupiny derivátů a jakoukoli dodatečnou platnost, včetně změn pro dodatečné ohlašovací povinnosti u již uzavřených smluv (backloading) a ohlašování elektronicky zaznamenaných obchodů pro všechny deriváty, a rovněž kritéria a podmínky pro dodatečné ohlašování platných derivátových smluv, které byly uzavřeny před vstupem tohoto nařízení v platnost.
Uvedené zprávy obsahují alespoň:
a)
řádnou identifikaci smluvních stran, a pokud se liší, nabyvatele práv a povinností, které vyplývají z dané smlouvy;
b)
hlavní charakteristiky smlouvy, včetně typu, podkladu, splatnosti, plnění, data dokončení, údajů o cenách a pomyslné hodnoty ▌;
ba)
pro deriváty, které neodpovídají standardnímu formátu, se použije náhradní formát umožňující příslušným orgánům zjistit, že takový obchod existuje, a přijmout odpovídající regulační opatření;
bb)
jedinečný identifikátor smlouvy.
ESMA ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ESRB předloží návrhy těchto regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Pokud se tyto návrhy regulačních technických norem týkají velkoobchodních energetických produktů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011 ze dne ... [o integritě a transparentnosti na energetickém trhu](26)(27), konzultuje orgán ESMA věc s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]
4a.Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem se orgán ESMA řídí mimo jiné. seznamem požadovaných údajů v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1287/2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES.
5. S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2, vypracuje orgán ESMA v koordinaci s orgány EBA, EIOPA a ESRB návrhy prováděcích technických norem pro určení formátu a četnosti zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie derivátů.
ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem ▌ Komisi do 30. června 2012.
Pokud se tyto návrhy regulačních technických norem týkají velkoobchodních energetických produktů ve smyslu nařízení (EU) č. .../2011 ze dne ... [o integritě a transparentnosti na energetickém trhu](28)+,, konzultuje orgán ESMA věc s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
2. Pokud nefinanční protistrana otevře pozice ve smlouvách o OTC derivátech tak, že průměrná pozice po dobu delší než 50 dnů překračuje práh, jenž má být určen podle odst. 3 písm. b), podléhá ▌zúčtovací povinnosti stanovené v článku 3.
Zúčtovací povinnost trvá po tu dobu, kdy čisté pozice a expozice finanční protistrany ve smlouvách o OTC derivátech překračují zúčtovací práh, a skončí tehdy, pokud se tyto čisté pozice a expozice nacházejí po stanovenou dobu pod zúčtovacím prahem.
Příslušný orgán určený v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES zajistí splnění povinnosti podle prvního pododstavce.
Zúčtovací povinnost uvedená v odstavci 1 musí být splněna do šesti měsíců od nabytí účinnosti zúčtovací povinnosti.
2a.Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 2 se berou v úvahu i smlouvy o OTC derivátech uzavřené nefinanční protistranou v přímé souvislosti se zajištěním obchodní činností nebo korporátním financováním uvedené protistrany, které jsou objektivně měřitelné.
3. Aby byla zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s EBA, ESRB a dalšími příslušnými orgány návrhyregulačních technických norem, které specifikují:
▌
b)
zúčtovací práh;
ba)
kritéria, na jejichž základě se určí, které smlouvy o OTC derivátech objektivně přímo souvisí s obchodní činností nebo korporátním financováním uvedené protistrany.
Tyto prahy jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany podle jednotlivých kategorií derivátů.
Orgán ESMA předloží po konzultaci s EBA, ESRB a dalšími příslušnými orgány tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 19]
▌
V rámci příprav na stanovení zúčtovacího prahu a kritérií, jimiž se určí, které smlouvy o OTC derivátech objektivně přímo souvisí s obchodní činností nebo korporátním financováním, uspořádá orgán ESMA veřejné konzultace a nefinančním protistranám poskytne možnost předložit svá stanoviska.
▌
5. Komise po konzultaci s orgány ESA a dalšími příslušnými orgány prahy stanovené v odstavci 3 pravidelně přezkoumává a v případě potřeby pozměňuje.
Článek 8
Techniky snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana
1. Finanční protistrany nebo nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2, které uzavřou smlouvu o OTC derivátech, již nezúčtuje ústřední protistrana, zajistí s náležitou péčí, aby byly zavedeny vhodné obezřetnostní postupy a systémy pro měření, sledování a snižování operačního, tržního a úvěrového rizika, alespoň včetně:
a) vhodných elektronických prostředků, které zajistí včasné potvrzení podmínek smlouvy o OTC derivátech;
b)
standardizovaných procesů, které jsou spolehlivé, odolné a kontrolovatelné, pro srovnávání portfolií, řízení souvisejících rizik, včasné odhalování a řešení sporů mezi stranami a sledování hodnoty smluv, které dosud nebyly vypořádány.
Pro účely písmene b) je hodnota smluv, které dosud nebyly vypořádány, každý den oceňována podle tržní hodnoty a postupy řízení rizik vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu nebo kapitálový požadavek, který bude přiměřený riziku a v souladu s platnými dohledovými kapitálovými požadavky kladenými na finanční protistrany.
Finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2 nabízí protistranám při zahájení smlouvy možnost oddělení počáteční marže.
ESMA činnost s deriváty nezpůsobilými k zúčtování pravidelně sleduje s cílem rozpoznat případy, kdy určitá kategorie smluv může představovat systémové riziko. ESMA přijme po konzultaci s ESRB opatření s cílem zabránit dalšímu narůstání objemu smluv v této kategorii.
Příslušný orgán a ESMA zajistí, aby se obezřetnostní postupy a mechanismy zaměřovaly na předcházení regulační arbitráži mezi zúčtovávanými a nezúčtovávanými derivátovými transakcemi a odrážely přenášení rizik vyplývající z derivátových smluv.
ESMA a příslušné orgány přezkoumají normy pro marže tak, aby se předcházelo regulační arbitráži v souladu s ustanoveními článku 37.
1b U investic systémů penzijního pojištění na základě směrnice 2003/41/ES a v rámci fondů IORP nebo režimu, v rámci kterého příslušné právní předpisy členského státu připouštějí systém pro zajištění v důchodu, odolná bilaterální kolateralizace derivátů použitých pro snižování rizik zohlední úvěrové riziko protistrany. Kapitálové požadavky obezřetnostní úpravy jsou v souladu s těmito centrálně zúčtovávanými smlouvami na stejné úrovni.
2. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které specifikují pokyny pro odpovídající obezřetnostní postupy a mechanismy a normy pro marže uvedené v odstavci 1, jakož i maximální časovou prodlevu mezi uzavřením smlouvy o OTC derivátech a potvrzením uvedeným v odst. 1 písm. a).
ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 je přenesena na Komisi. [Pozměňovací návrh 19]
3. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracují Evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem, které specifikují systémy a úroveň kolaterálu a základního kapitálu požadovanou za účelem splnění odst. 1 písm. b) a odst. 1 druhého pododstavce.
Evropské orgány dohledu předloží Komisi společné návrhy regulačních technických norem jako společný návrh do 30. června 2012.
V závislosti na právní povaze protistrany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo nařízení (EU) č.1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 9
Sankce
1. Současně se zohledněním sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení pravidel podle této hlavy a přijmou veškerá opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Uvedené sankce zahrnují alespoň správní pokuty. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zodpovědné za dohled nad finančními a popřípadě nefinančními protistranami zveřejnily každou sankci uloženou za porušení článků 3 až 8, pokud by zveřejnění vážně neohrozilo finanční trhy nebo nezpůsobilo zúčastněným stranám neúměrnou škodu. Členské státy v pravidelných intervalech zveřejňují hodnotící zprávy o účinnosti použití pravidel v oblasti sankcí.
Do 30. června 2012 oznámí členské státy Komisi pravidla uvedená v odstavci 1. Neprodleně Komisi oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.
3. Komise s pomocí orgánu ESMA ověří, že správní sankce uvedené v odstavci 1 a prahy uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2 jsou účinně a konzistentně používány.
3a.Porušení pravidel této hlavy nemá dopad na platnost smlouvy o OTC derivátech ani na možnost stran uplatňovat ustanovení takové smlouvy. Porušení pravidel této hlavy nezakládá nárok jedné smluvní strany smlouvy o OTC derivátech na náhradu škody.
Hlava III
Povolení ústředních protistran a dohled nad nimi
Kapitola 1
Podmínky a postupy pro povolení ústřední protistrany
Článek 10
Povolení ústřední protistrany
1. Pokud ústřední protistrana, která je právnickou osobou usazenou v Unii a má přístup k přiměřené likviditě, hodlá vykonávat své služby a činnosti, požádá o povolení příslušný orgán členského státu, kde je usazena.
Tato likvidita by mohla být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky nebo kombinací obou. Přístup k likviditě by mohl vyplývat z povolení uděleného v souladu s článkem 6 směrnice 2006/48/ES nebo z jiných vhodných mechanismů.
2. Povolení je účinné pro celé území Unie.
3. Povolení ústřední protistraně se uděluje pouze na činnosti spojené se zúčtováním a specifikuje služby nebo činnosti, které je ústřední protistrana oprávněna poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje
4. Ústřední protistrana nepřetržitě plní podmínky potřebné pro první povolení.
Ústřední protistrana bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky prvního povolení.
5. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, , které specifikují kritéria pro přiměřenou likviditu uvedenou v odstavci 1.
Orgán ESMA předloží po konzultaci s EBA tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010▌ .[Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 11
Rozšíření činností a služeb
1. Ústřední protistrana, která chce rozšířit svou činnost o další služby nebo činnosti, na které se nevztahuje první povolení, předloží žádost o rozšíření. Za rozšíření uvedeného povolení se považuje nabídka zúčtovacích služeb v jiné měně nebo finančních nástrojů, jejichž rizikové znaky se výrazně liší od finančních nástrojů, pro které ústřední protistrana již má povolení.
Rozšíření povolení se řídí postupem podle článku 13.
2. Pokud chce ústřední protistrana rozšířit svou činnost do jiného členského státu, než ve kterém je usazena, příslušný orgán členského státu usazení o tom okamžitě uvědomí příslušný orgán druhého členského státu.
Článek 12
Kapitálové požadavky
1. Má-li být ústřední protistrana povolena podle článku 10, má stálý a dostupný (…) počáteční kapitál ve výši alespoň 10 milionů EUR.
2. Základní kapitál spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany musí být úměrný velikosti a riziku obchodní činnosti ústřední protistrany. Musí nepřetržitě postačovat k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti operačním nebo zbytkovým rizikům.
3. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje, v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci EBA, návrh regulačních technických norem, které specifikují požadavky na základní kapitál, nerozdělený zisk a rezervními fondy ústřední protistrany uvedené v odstavci 2, včetně frekvence a případně časového plánu jejich aktualizace.
Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s orgánem EBA předloží Komisi návrh regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]
Článek 13
Postupy pro vydávání a zamítnutí povolení
1. Příslušný orgán vydá povolení, pouze je-li plně přesvědčen, že žadatelská ústřední protistrana splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení a požadavky přijaté podle směrnice 98/26/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(29)na základě kladného stanoviska orgánu ESMA v souladu s článkem 15.
2. K vydání prvního povolení žadatelská ústřední protistrana poskytne veškeré informace nutné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že žadatelská ústřední protistrana provedla k okamžiku prvního povolení veškerá opatření nutná k tomu, aby splnila své povinnosti stanovené v tomto nařízení. Příslušný orgán bezodkladně předá veškeré informace, které od žadatelské ústřední protistrany uvedené v čl. 14 odst.1 obdržel, orgánu ESMA a kolegiu.
3. Při prvním povolení do čtyř měsíců od podání úplné žádosti příslušný orgán písemně sdělí žadatelské ústřední protistraně, zda jí bylo povolení vydáno.
Při povolení prodloužení činností a služeb do dvou měsíců od podání úplné žádosti příslušný orgán písemně sdělí žadatelské ústřední protistraně, zda jí bylo povolení vydáno.
Článek 14
Spolupráce
1. Příslušný orgán členského státu usazení ústřední protistrany zřídí ve spolupráci s ESMA kolegium k usnadnění plnění úkolů uvedených v článcích 10, 11, 46 a 48.
Kolegiu předsedá ESMA a skládá se z maximálně sedmi členů, včetně příslušného orgánu členského státu usazení ústřední protistrany a orgánu zodpovědného za dohled nad ústřední protistranou a centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny zúčtovaných finančních nástrojů, a také příslušných orgánů zodpovědných za dohled nad zúčtujícími členy ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 40.
2. Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, kolegium zajistí:
a)
vypracování ▌stanoviska uvedeného v článku 15;
b)
výměnu informaci, včetně žádostí o informace podle článku 21;
▌
d)
koordinaci programů dohledových šetření založených na hodnocení rizika ústřední protistrany;
interoperabilita konzistentní používání postupů dohledu;
g)
určení postupů a pohotovostních plánů pro řešení naléhavých situací uvedených v článku 22.
3. Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.
Dohoda určí především praktické mechanismy pro spolupráci mezi příslušným orgánem a orgánem ESMA a může určit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu členského státu usazení ústřední protistrany nebo orgánu ESMA.
Jestliže většina členů kolegia má za to, že příslušný orgán členského státu usazení ústřední protistrany nevykonává své povinnosti patřičným způsobem a že je tím ohrožena finanční stabilita, orgán ESMA vydá rozhodnutí o tom, zda považuje dohled příslušného orgánu členského státu usazení ústřední protistrany za řádný a zda představuje hrozbu pro finanční stabilitu.
Pokud se ESMA domnívá, že dohled není řádný, ESMA může uložit příslušného orgánu opatření k nápravě v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.
3a.V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s EBA návrh regulačních technických norem, které specifikují hodnocení rizik uvedené v čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1.
Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
Článek 15
Stanovisko kolegia
1. Pro účely prvního povolení příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, provede posouzení rizik ústřední protistrany a předloží zprávu orgánu ESMA, a to do čtyř měsíců od podání úplné žádosti ústřední protistranou.
1a.Pro účely povolení prodloužení činností a služeb příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, provede posouzení rizik prodloužení činností a služeb ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu, a to do jednoho měsíce.
Kolegium přijme na základě této zprávy stanovisko, zda výše zjištěného rizika umožňuje bezpečné fungování společné obchodní politiky, a to do jednoho měsíce od obdržení zprávy.
2. Ke kladnému nebo zápornému stanovisku kolegia je zapotřebí souhlasu prosté většiny členů, včetně příslušného orgánu členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, spolu s posouzením příslušného orgánu členského státu, kde je ústřední protistrana usazena. V případě prodlení nebo sporů ESMA usnadní přijetí ▌stanoviska v souladu se svými pravomocemi urovnávat spory podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010 a se svou obecnou funkcí koordinace podle článku 21 téhož nařízení. ▌
Článek 16
Odnětí povolení
1. Příslušný orgán členského státu usazení odejme povolení v jakémkoli z těchto případů:
a)
pokud ústřední protistrana nevyužije povolení do 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby či nevykonává činnost;
b)
pokud ústřední protistrana získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;
c)
pokud ústřední protistrana nadále již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno;
d)
pokud ústřední protistrana závažně a opakovaně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.
1a.K postupu rozhodování o odnětí povolení je třeba kladného stanoviska kolegia uvedeného v původním povolení i kladného stanoviska orgánu ESMA.
2. Orgán ESMA může kdykoli požádat, aby příslušný orgán členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, posoudil, zda ústřední protistrana stále dodržuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.
3. Příslušný orgán může odnětí omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj. Rozhodnutí o odnětí povolení platí na celém území Unie.
Článek 17
Přezkum a vyhodnocení
Příslušné orgány alespoň jednou ročně přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrana zavedla za účelem splnění tohoto nařízení, a vyhodnotí tržní a operační rizika a rizika likvidity, kterým ústřední protistrana je nebo může být vystavena.
Přezkum a vyhodnocení bere ohled na velikost, systémovou důležitost, povahu, rozsah a komplexnost činností ústřední protistrany a příslušná kritéria uvedená v čl. 4 odst. 3.
Příslušný orgán vyzve ústřední protistranu, která nesplňuje požadavky tohoto nařízení, aby přijala nezbytná opatření.
Ústřední protistrana podléhá inspekcím na místě ze strany orgánu ESMA.
Kapitola 2
Dozor a dohled nad ústředními protistranami
Článek 18
Příslušné orgány
1. Každý členský stát určí příslušný orgán zodpovědný za plnění povinností, které vyplývají z tohoto nařízení v souvislosti s povolením ústředních protistran usazených na jeho území a s dozorem a dohledem nad nimi a informuje o něm Komisi a orgán ESMA.
▌
2. Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán měl dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.
3. Každý členský stát zajistí v souladu s vnitrostátním právem možnost přijímání nebo ukládání přiměřených správních opatření vůči fyzickým či právnickým osobám odpovědným za porušení ustanovení v tomto nařízení.
Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.
4. ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.
Článek 18 a
Služební tajemství
1.Povinnost zachovávat služební tajemství se použije na všechny osoby, které pro příslušné orgány určené v souladu s článkem 18 či pro orgán ESMA pracují nebo pracovaly, nebo na auditory a experty pověřené příslušnými orgány či orgánem ESMA. Nesmějí sdělit žádné osobě ani žádnému orgánu žádné důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivých ústředních protistran, registrů obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, zdanění nebo jiná ustanovení tohoto nařízení.
2.Byl-li však na ústřední protistranu vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích stran, sdělit v občanském soudním řízení, jestliže je to nutné k tomu, aby se řízení uskutečnilo.
3.Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem a daňovým právem, mohou příslušné orgány, ESMA, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít v případě příslušných orgánů v rámci působnosti tohoto nařízení pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí, nebo v obou případech. Pokud s tím ESMA, příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné nekomerční účely.
4.Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství podle odstavců 1, 2 a 3. Tyto podmínky však nebrání orgánu ESMA, příslušným orgánům nebo příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením nebo jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, SKIPCP, správce alternativních investičních fondů, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu, fyzické či právnické osoby, které informace poskytly.
5.Odstavce 1, 2 a 3 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.
Kapitola 3
Spolupráce
Článek 19
Spolupráce mezi orgány
1. Příslušné orgány úzce spolupracují spolu navzájem, s orgánem ESA (ESMA) a v případě potřeby s ESCB. Orgánu ESMA budou orgány EU poskytovat odpovídající zdroje k účinnému plnění úkolů, jež jim v tomto nařízení přiděleny.
2. Na základě informací dostupných v daném čase příslušné orgány při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, a zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 22.
▌
Článek 21
Výměna informací
1. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA a sobě navzájem informace vyžadované pro účely plnění úkolů podle tohoto nařízení.
2. Příslušné orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, tyto informace použijí pouze k plnění svých povinností a nesmějí žádné takové důvěrné informace zveřejňovat, ani jiným způsobem zpřístupnit, ani nesmějí tyto údaje využít k jiným účelům, než jsou uvedeny v tomto nařízení.
3. ESMA předá příslušným orgánům zodpovědným za dohled nad ústředními protistranami důvěrné informace důležité pro plnění jejich úkolů. Příslušné orgány a jiné příslušné subjekty sdělí orgánu ESMA a jiným příslušným orgánům informace potřebné k výkonu jejich povinností stanovených v tomto nařízení.
4. Příslušné orgány sdělí informaci centrálním bankám ESCB, pokud má tato informace význam pro výkon jejich povinností.
Článek 22
Naléhavé situace
Příslušný orgán nebo jakýkoli jiný orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA a jiné příslušné orgány o naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, která může mít nepříznivý účinek na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v jakémkoli členském státě, kde je ústřední protistrana nebo jeden z jejích zúčtujících členů usazen.
Kapitola 4
Vztahy s třetími zeměmi
Článek 23
Třetí země
1. Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může poskytovat zúčtovací služby subjektům usazeným v Unii, pouze pokud uvedenou ústřední protistranu uzná ESMA.
Udělení, prodloužení nebo odnětí povolení podléhá podmínkám a postupům stanoveným v článcích 10 až 16.
Ústřední protistrana ze třetí země podléhá přezkumu prostřednictvím podobného postupu, který je předepsán pro ústřední protistrany usazenými v EU.
Komise může přijmout rozhodnutí, jímž umožní úplné či částečné osvobození od podmínek a postupů souvisejících se získáním povolení, za předpokladu, že je zaručena zásada vzájemnosti a jsou-li splněny následující podmínky:
a)
Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3; a
b)
ústřední protistraně usazené v Unii bude v dané třetí zemi zaručeno osvobození na stejné úrovni.
2. ESMA po konzultaci s příslušnými orgány v rámci Unie, orgánem EBA, příslušnými členy ESCB členských států, v nichž ústřední protistrana poskytuje nebo hodlá poskytovat služby platebního styku, a příslušnými členy ESCB odpovědnými za dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě, uzná ústřední protistranu z třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
Komise přijala akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3; nebo
b)
ústřední protistrana má v uvedené třetí zemi povolení a podléhá účinnému dohledu;
ba)
na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí Komise, v němž se uvádí, že předpisy proti praní peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(30);
bb)
třetí země podepsala s domovským členským státem povolené ústřední protistrany dohodu, jež plně splňuje předpisy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, jsou-li uzavřeny;
bc)
normy pro řízení rizik ústřední strany byly přezkoumány orgánem ESMA a shledány v souladu s normami stanovenými podle hlavy IV;
bd)
má dostatečné prvky, kterým lze posoudit, že právní rámec třetí země není diskriminační vůči právním subjektům z EU;
be)
třetí země uplatňuje reciproční podmínky přístupu k ústředním protistranám se sídlem v EU, a byl v této třetí zemi proveden režim vzájemného uznávání;
bf)
podmínky ukládané ústředním protistranám třetích zemí zachovávají rovné podmínky mezi ústředními protistranami EU a ústředními protistranami z třetích zemí.
3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67a a na základě společného stanoviska poskytnutého ESMA, EBA a ESCB a příslušnými orgány zodpovědnými za dohled nad třemi zúčtujícími členy usazenými v členských státech EU s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, které určí, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země zajistí, aby ústřední protistrany povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům, které vyplývají z tohoto nařízení, a aby ústřední protistrany podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování.
4. ESMA, EBA, ESCB a příslušné orgány zodpovědné za dohled nad třemi zúčtujícími členy usazenými v členských státech s největšími souhrnnými příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uzavřou s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 3 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o spolupráci. Tato ujednání specifikují alespoň:
a)
mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA, příslušnými orgány v souladu odstavcem 1 a příslušnými orgány dotčených třetích zemí;
b)
postupy, které se týkají koordinace činností dohledu.
ba)
postupy týkající se odnětí povolení vydaného ústřední protistraně.
Hlava IV
Požadavky na ústřední protistrany
Kapitola 1
Organizační požadavky
Článek 24
Obecná ustanovení
1. Ústřední protistrana má spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, kontrole a ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.
2. Ústřední protistrana přijme strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné, aby umožňovaly zajistit, že ústřední protistrana i její řídicí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.
3. Ústřední protistrana má a provozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržité a řádné plnění jejích služeb a činností. Využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.
4. Ústřední protistrana zřetelně odděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro ostatní operace ústřední protistrany.
5. Ústřední protistrana přijme, provádí a dodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nepředstavuje pobídky k uvolnění rizikových norem.
6. Ústřední protistrana má adekvátní systémy informační technologie, které si dokáží poradit se složitostí, rozmanitostí a typem vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a integrita a důvěrnost uchovávaných informací.
6a.Ústřední protistrana zajistí, že obchodní informace nebo informace klienta obdržené v souvislosti se smlouvou o OTC derivátech, u kterých je prováděno zúčtování podle požadavků tohoto nařízení, jsou využívány výhradně k dodržování požadavků tohoto nařízení a není možné jejich využití k obchodním účelům, s výjimkou situací, ke kterým dal klient, jemuž tyto informace patří, písemný souhlas.
7. Ústřední protistrana bezplatně zveřejní své řídicí systémy a pravidla, kterými se řídí, včetně kritérií přístupu pro zúčtující členstvo.
8. Ústřední protistrana se podrobí častým a nezávislým auditům. Výsledky těchto auditů jsou sděleny radě a poskytnuty příslušnému orgánu.
9. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují minimální obsah pravidel a řídicích systémů uvedených v odstavcích 1 až 8.
ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 25
Vyšší vedení a rada
1. Vyšší vedení má dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany.
2. Ústřední protistrana má radu, ve které je alespoň jedna třetina členů, ale nejméně dva, nezávislá. V radě budou zastoupeni klienti zúčtujících členů. Odměna nezávislých a jiných nevýkonných členů rady nesouvisí s obchodními výsledky ústřední protistrany.
Členové rady, včetně nezávislých členů, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství odpovídajících odborných znalostí o finančních službách, řízení rizik a zúčtovacích službách.
3. Ústřední protistrana jednoznačně určí úkoly a povinnosti rady a poskytne zápisy ze zasedání rady příslušnému orgánu a auditorům.
Článek 26
Výbor pro rizika
1. Ústřední protistrana zřídí výbor pro rizika, který je složen z různých skupin zástupců, včetně zástupců jejích zúčtujících členů, klientů jejích zúčtujících členů a nezávislých odborníků a zástupců příslušného orgánu ústřední protistrany za předpokladu, že zástupci klienta nejsou sami zástupci zúčtujícího člena. Ve výboru pro rizika nemá ani jedna z uvedených skupin zástupců převahu. Výbor pro rizika může přizvat na svá zasedání zaměstnance ústřední protistrany, kteří však nemají hlasovací právo. Doporučení výboru pro rizika nejsou přímo ovlivňována vedením ústřední protistrany.
2. Ústřední protistrana členům výboru pro rizika jednoznačně určí pověření, řídicí systémy k zajištění nezávislosti, provozní postupy, přijímací kritéria a volební mechanismus. Řídicí systémy jsou veřejně dostupné příslušným orgánům a určují alespoň, že výboru pro rizika předsedá nezávislý odborník, že výbor je přímo podřízen radě nebo správní radě v případě duální struktury orgánu a že pořádá pravidelná zasedání.
3. Výbor pro rizika uvědomí radu nebo správní radu v případě duální struktury orgánu o veškerých opatřeních, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako je mj. významná změna jejího modelu rizik, postupů v případě selhání, kritérií pro přijímání zúčtujících členů nebo zúčtování nových kategorií nástrojů nebo outsourcing funkcí. Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany. Je třeba vyvíjet náležité úsilí, aby byl výbor pro rizika konzultován v naléhavých situacích.
4. Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů být řádně informovány, jsou členové výboru pro rizika vázáni mlčenlivostí. Pokud předseda výboru pro rizika určí, že u některého člena dochází v souvislosti s konkrétní záležitostí ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů, nesmí uvedený člen o uvedené záležitosti hlasovat.
5. Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika.
6. Ústřední protistrana umožní klientům zúčtujících členů stát se členy výboru pro rizika, nebo vytvoří vhodný konzultační mechanismus, který zajistí, aby byly adekvátně zastoupeny zájmy klientů zúčtujících členů.
Článek 27
Vedení záznamů
1. Ústřední protistrana po dobu alespoň pěti let vede všechny záznamy o poskytnutých službách a činnostech, aby příslušný orgán mohl sledovat dodržování požadavků ústřední protistranou podle tohoto nařízení.
2. Ústřední protistrana po dobu alespoň pěti let od ukončení smlouvy uchovává všechny informace o všech smlouvách, které zpracovala. Uvedené informace umožňují minimálně zjištění původních podmínek transakce před zúčtováním uvedenou ústřední protistranou.
3. Ústřední protistrana na požádání poskytne záznamy a informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a všechny informace o pozicích zúčtovaných smluv bez ohledu na systém, ve kterém byly transakce provedeny, příslušnému orgánu a orgánu ESMA.
4. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují náležitosti údajů a informací, jež mají být uchovány, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, ale i případné prodloužení období pro uchovávání záznamů.
Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
5. S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2 orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem pro určení formátu záznamů a informací, které mají být uchovány. Orgán ESMA uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
▌
Článek 28
Akcionáři a společníci s kvalifikovanými podíly
1. Příslušný orgán nevydá povolení ústřední protistraně, dokud není informován o totožnosti jejích akcionářů nebo členů, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, které mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí.
2. Příslušný orgán odmítne vydat povolení ústřední protistraně, pokud není přesvědčen o vhodnosti výše zmíněných akcionářů či členů s kvalifikovanou účastí s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany.
3. Pokud existují úzká propojení mezi ústřední protistranou a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, vydá příslušný orgán povolení pouze v případě, že tato propojení nebrání příslušnému orgánu v účinném dohledu.
4. V případech, kde by mohl vliv vykonávaný osobami uvedenými v odstavci 1 poškodit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, která takové situaci zabrání, nebo ústřední protistraně odejme povolení.
5. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž je ústřední protistrana úzce propojena, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušnému orgánu ve výkonu dohledu.
Článek 29
Informace pro příslušné orgány
1. Ústřední protistrana ohlásí příslušnému orgánu členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, veškeré změny svého vedení a poskytne příslušnému orgánu všechny údaje nutné k posouzení toho, zda mají členové rady dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností.
V případech, kdy by mohlo jednání člena rady poškodit řádné a obezřetné vedení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, včetně odstranění uvedeného člena z rady.
2. Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovaný podíl v ústřední protistraně nebo přímo nebo nepřímo takový podíl zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se ústřední protistrana stala jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušným orgánům dané ústřední protistrany, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovaný podíl, a uvedou výši svého zamýšleného podílu a významné informace, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 4.
Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo se zbavit kvalifikované účasti v ústřední protistraně (dále jen „navrhovaný prodejce“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši své zamýšlené účasti. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by ústřední protistrana přestala být jejím dceřiným podnikem.
Příslušný orgán obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v tomto odstavci a od následného obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo prodejci.
Příslušný orgán ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 30 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 30 odst. 1 (dále jen „posouzení“).
Příslušný orgán uvědomí navrhovaného nabyvatele nebo prodejce při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.
3. Pokud je to nutné, může příslušný orgán během lhůty pro posouzení, ale nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.
Na dobu mezi dnem žádosti příslušného orgánu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Příslušný orgán může podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.
4. Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 3 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud je navrhovaný nabyvatel nebo prodejce:
a)
usazen nebo regulován mimo Unii;
b)
fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dozoru ani dohledu podle tohoto nařízení ani směrnice 73/239/EHS, směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(31), směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního(32) nebo směrnic 2002/83/ES, 2003/41/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES, 2006/48/ES, 2009/65/ES nebo 2011/61/EU.
5. Pokud se příslušný orgán po ukončení posuzování rozhodne vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. Členské státy však mohou příslušnému orgánu umožnit zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele.
6. Pokud příslušný orgán nevyjádří nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené.
7. Příslušný orgán může stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.
8. Členské státy pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušnému orgánu a pro jejich schvalování tímto orgánem nestanoví požadavky přísnější, než jsou stanoveny v tomto nařízení.
Článek 30
Posouzení
1. S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na ústřední protistranu hodnotí příslušný orgán při posuzování oznámení uvedeného v čl. 29 odst. 2 a informací uvedených v čl. 29 odst. 3 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:
a)
pověst a finanční zdraví navrhovaného nabyvatele;
b)
pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti ústřední protistrany;
c)
zda bude ústřední protistrana schopna nepřetržitě dodržovat ustanovení stanovená v tomto nařízení;
d)
skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.
Při posuzování finančního zdraví navrhovaného nabyvatele věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost typu obchodní činnosti prováděné a zamýšlené v ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí.
Při posuzování schopnosti ústřední protistrany dodržovat toto nařízení věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost tomu, zda má skupina, jejíž součástí se ústřední protistrana stane, strukturu umožňující výkon účinného dozoru nebo dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány.
2. Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.
3. Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.
4. Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež jsou poskytovány příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 29 odst. 2. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.
5. Bez ohledu na čl. 29 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejné ústřední protistraně, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.
6. Příslušné orgány se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:
a)
jiná ústřední protistrana, úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik, organizátor trhu, systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;
b)
mateřský podnik jiné ústřední protistrany, úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku, organizátora trhu, organizátora systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovské společnosti SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;
c)
fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje jinou ústřední protistranu, úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik, organizátora trhu, organizátora systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovskou společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě.
7. Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. Na požádání si vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem.
Článek 31
Střety zájmů
1. Ústřední protistrana má a provozuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých vedoucích pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo propojena prostřednictvím kontroly nebo úzkého propojení, a svými zúčtujícími členy nebo jejich klienty nebo mezi nimi. Má a provádí adekvátní postupy řešení k odstranění střetů zájmů ▌.
2. Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetu zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zúčtujících členů nebo klientů bude zabráněno, sdělí jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů zúčtujícím členům, než od nich přijme novou transakci. ▌
3. Je-li ústřední protistrana mateřským nebo dceřiným podnikem, písemná opatření také berou v úvahu veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je nebo by měla být vědoma a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu z výsledku struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku.
4. Písemná opatření zavedená v souladu s odstavcem 1 zahrnují:
a)
okolnosti, které představují nebo mohou představovat střet zájmů, jenž s sebou nese závažné riziko poškození zájmů jednoho nebo více zúčtujících členů či klientů;
b)
postupy, které se mají dodržet, a opatření, jež se mají přijmout za účelem řízení těchto střetů.
5. Ústřední protistrana přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech, a zabrání využívání uvedených informací pro jiné podnikatelské činnosti. Citlivé informace zaznamenané v jedné ústřední protistraně nevyužije k obchodním účelům žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, která je s touto ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku.
Článek 32
Zachování provozu
1. Ústřední protistrana stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán na obnovu po havárii s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany. Tento plán umožňuje minimálně obnovit všechny transakce k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání v naplánované dny.
1a.Ústřední protistrana zavede, provádí a udržuje vhodný postup, který zajistí pohotové a řádné vypořádání nebo převod aktiv klientů v případě, že po vydání rozhodnutí dle článku 16 dojde k odnětí povolení.
2. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují minimální obsah plánu zachování provozu a minimální úroveň služeb, jež zaručuje plán na obnovu po havárii.
ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 32 a
Automatické zpracování plateb
1.S cílem podpořit automatické zpracování plateb (STP) v rámci celého transakčního toku používají ústřední protistrany nebo do svých systémů zařazují ve vztahu k účastníkům a tržní infrastruktuře v rámci svého rozhraní a rovněž do jejich komunikačních postupů v rámci jejich rozhraní s účastníky a s tržní infrastrukturou příslušné mezinárodní komunikační postupy a standardy pro zasílání zpráv a referenční údaje, což umožní hladké zúčtování a vypořádání v rámci celého systému.
2.V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikuji náležitosti postupu, jímž se stanoví, které mezinárodní komunikační postupy a normy pro mezinárodní komunikační postupy a standardy pro zasílání zpráv a referenční údaje jsou považovány za relevantní pro účely odstavce 1.
ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
Článek 33
Outsourcing
1. Pokud ústřední protistrana zajišťuje provozní funkce, služby nebo činnosti formou outsourcingu, zůstává nadále zodpovědná za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a nepřetržitě dodržuje tyto podmínky:
a)
outsourcing nevede k přenesení vlastní odpovědnosti;
b)
nemění se vztah a povinnosti ústřední protistrany vůči jejím zúčtujícím členům nebo popřípadě jejich klientům;
c)
účinně se nezmění podmínky pro povolení ústřední protistrany;
d)
outsourcing nebrání výkonu funkcí dozoru a dohledu, včetně přístupu k souvisejícím informacím v místě poskytovatele služeb;
e)
outsourcing nepřipraví ústřední protistranu o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;
ea)
poskytovatel služeb plní požadavky na zachování provozu srovnatelné s těmi, které by musela splnit ústřední protistrana podle svého domovského rámce dohledu;
f)
ústřední protistrana si zachová odborné znalosti a zdroje potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem a nepřetržitě dohlíží nad uvedenými funkcemi a řídit uvedená rizika;
g)
ústřední protistrana má přímý přístup k příslušným informacím o funkcích zajišťovaných formou outsourcingu;
h)
v případě potřeby, a aniž je dotčena odpovědnost ústřední protistrany za dodržování požadavků tohoto nařízení, poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi zajišťovanými formou outsourcingu spolupracuje s příslušným orgánem;
i)
poskytovatel služeb chrání veškeré důvěrné informace, které se týkají ústřední protistrany a jejích zúčtujících členů a klientů. Má-li poskytovatel služeb sídlo ve třetí zemi, jsou normy pro ochranu údajů platné v této zemi rovnocenné s normami Unie.
ia)
obchodník ve své zemi podléhá z hlediska zachování provozu a ochrany údajů stejnému právnímu režimu jako ústřední protistrana;
ib)
prostřednictvím outsourcingu nejsou zajišťovány činnosti související se řízením rizik.
2. Příslušný orgán požaduje, aby ústřední protistrana svá práva a povinnosti a práva a povinnosti poskytovatele služeb zřetelně přidělila a stanovila v písemné dohodě.
3. Ústřední protistrana na požádání poskytne všechny informace potřebné k tomu, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda výkon činností zajišťovaných formou outsourcingu splňuje požadavky tohoto nařízení.
Kapitola 2
Pravidla jednání
Článek 34
Obecná ustanovení
1. Ústřední protistrana při poskytování služeb svým zúčtujícím členům a popřípadě jejich klientům jedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy zúčtujících členů a klientů a se spolehlivým řízením rizik.
2. Ústřední protistrana má dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností.
Článek 35
Požadavky na účast
1. Ústřední protistrana stanoví kategorie přípustných zúčtujících členů a přijímací kritéria. Tato kritéria jsou nediskriminační, transparentní a objektivní, aby zajistila spravedlivý a otevřený přístup do ústřední protistrany, a zajišťují, že zúčtující členové mají dostatečné finanční zdroje a operativní schopnost pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro ústřední protistranu. Finančním institucím není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo jakkoli nepřiměřeně bráněno v tom, aby se staly zúčtujícími členy.
2. Ústřední protistrana zajistí, aby se kritéria uvedená v odstavci 1 uplatňovala průběžně, a má včasný přístup k informacím důležitým pro posouzení. Ústřední protistrana alespoň jednou ročně provede komplexní přezkum toho, jak její zúčtující členové dodržují ustanovení v tomto článku.
3. Zúčtující členové, kteří provádějí zúčtování transakcí za své klienty, mají potřebné další finanční zdroje a operativní schopnost k výkonu této činnosti. Pravidla ústřední protistrany pro zúčtující členy jí umožňují shromažďování základních údajů s cílem rozpoznat, sledovat a řídit relevantní koncentrace rizika v souvislosti s poskytováním služeb klientům. Zúčtující členové na požádání informují ústřední protistranu o kritériích a opatřeních, která přijali, aby svým klientům umožnili přístup ke službám ústřední protistrany. Odpovědnost za dohled a za povinnosti klientů nesou zúčtující členové. Tato kritéria nesmí být diskriminační.
4. Ústřední protistrana má objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a řádný odchod zúčtujících členů, kteří již nesplňují kritéria uvedená v odstavci 1.
5. Ústřední protistrana může odepřít přístup zúčtujícím členům, kteří splňují kritéria uvedená v odstavci 1, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě komplexní analýzy rizik.
6. Ústřední protistrana může zúčtujícím členům uložit další zvláštní povinnosti, jako například účast na dražbách pozice zúčtujícího člena, který selhal. Tyto další povinnosti jsou přiměřené riziku, které zúčtující člen přináší, a neomezují účast na určité kategorie zúčtujících členů.
Článek 36
Transparentnost
1. Ústřední protistrana zveřejní ceny a poplatky spojené se službami, které poskytuje. Sdělí ceny a poplatky každé služby a funkce poskytované samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní svým zúčtujícím členům a popřípadě jejich klientům samostatný přístup ke zvláštním službám.
2. Ústřední protistrana sdělí zúčtujícím členům a klientům ekonomická rizika spojená s poskytovanými službami.
3. Ústřední protistrana zveřejní svým zúčtujícím členům a příslušnému orgánu informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne se svými zúčtujícími členy.
Ústřední protistrana zveřejní celkové objemy zúčtovaných transakcí pro každou kategorii nástrojů zúčtovaných ústřední protistranou.
3a.Ústřední protistrana zveřejní provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, zejména těm uvedeným v článku 5.
3b.Ústřední protistrana zveřejní každé porušení kritérií uvedených v čl. 35 odst. 1 a 2 ze strany zúčtujících členů s výjimkou případů, kdy příslušný orgán dospěje po konzultaci s ESMA k závěru, že zveřejnění těchto údajů by ohrozilo finanční stabilitu nebo důvěru trhu.
Článek 37
Oddělení a přenositelnost
1. Ústřední protistrana vede záznamy a účetnictví, které jí umožní kdykoli a bezodkladně určit a oddělit aktiva a pozice jednoho zúčtujícího člena od aktiv a pozic jakéhokoli jiného zúčtujícího člena a od vlastních aktiv. Pokud má ústřední protistrana aktiva a finanční prostředky v úschově u třetí strany, zajistí, aby tato aktiva a finanční prostředky náležející zúčtujícímu členu byla uschována odděleně od aktiv a finančních prostředků ústřední protistrany nebo ostatních zúčtujících členů a aktiv a finančních prostředků náležejících této třetí straně.
2. Zúčtující člen v oddělených účtech s ústřední protistranou odlišuje svá aktiva a pozice od aktiv a pozic jejich klientů.
2a.Zúčtující členové na oddělených účtech s ústřední protistranou odliší pozice jednotlivých klientů (plné oddělení). Zúčtující členové poskytnou klientům možnost, aby měli své pozice zaznamenané na souhrnných účtech s ústřední protistranou, pokud o to písemně požádají.
3.Ústřední protistrana a zúčtující člen zveřejní úrovně ochrany a náklady spojené s různými úrovněmi oddělení, jež poskytuje. Podrobné vysvětlení úrovní oddělení obsahuje hlavní právní důsledky jednotlivých nabízených úrovní oddělení, včetně informací o použitelných insolvenčních právních předpisech v rámci příslušného právního řádu. Ústřední protistrana vyžaduje, aby zúčtující členové o těchto rizicích a nákladech informovali své klienty.
3a.Ústřední protistrana vede záznamy, díky nimž může kdykoli neprodleně rozpoznat zaslaná aktiva ve vztahu ke každému účtu vedenému dle tohoto článku.
3b.Ústřední protistrana vytvoří strukturu, která zajistí, že v případě plného oddělení může usnadnit převod pozic a kolaterálů klientů člena, který selhal, na jednoho nebo více jiných účastníků.
4. Za předpokladu, že klient má plné oddělení, použije se příloha III část 2 bod 6 směrnice 2006/48/ES.
5.Členské státy zajistí, aby jejich insolvenční právní předpisy zahrnovaly výjimky dostačující k tomu, aby ústřední protistrana mohla naplnit cíle a požadavky těchto ustanovení.
K příslušným rozhodným událostem patří platební neschopnost zúčtujícího člena, z ní vyplývající okolnosti a rovněž neplnění stanovených povinností.
V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, ESMA vypracuje návrh technických norem, které rozhodné události podrobněji specifikují.
ESMA předloží Komisi tento návrh regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
Kapitola 3
Obezřetnostní požadavky
Článek 38
Řízení angažovanosti
Ústřední protistrana měří a posuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému zúčtujícímu členu a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela interoperabilní dohodu, téměř v reálném čase. Pokud je to proveditelné, ústřední protistrana určí, sleduje a řídí případná rizika vyplývající ze zúčtovacích transakcí zúčtujících členů prováděných jménem klientů. Ústřední protistrana má včasný a nediskriminační přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice. Dbá se přitom na přiměřenost nákladů a na dodržování mezinárodních vlastnických práv.
Článek 39
Maržové požadavky
1. Ústřední protistrana svým zúčtujícím členům a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má interoperabilní dohody, ukládá, vyzývá je k úhradě a realizuje marže k omezení svých úvěrových expozic. Příslušné orgány zajistí, aby ústřední protistrany dodržovaly minimální normy pro marže v souladu s odstavcem 5. Tyto minimální normy jsou nastaveny v závislosti na míře rizika a pravidelně se přezkoumávají, aby odrážely stávající podmínky na trhu, a to zejména v případě krizových situací, kdy se předpokládá, že takový postup omezí systémová rizika. Tyto marže postačují k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic. Postačují k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, a zabezpečí, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem svým zúčtujícím členům a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má interoperabilní dohody.
V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 může orgán ESMA maržové požadavky nově nastavit v krizových situacích, vede-li to k omezení systémových rizik.
2. Ústřední protistrana přijme pro stanovování svých marží modely a parametry, které postihují rizikové znaky zúčtovaných produktů a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání transakce. Modely a parametry validuje příslušný orgán a podléhají ▌stanovisku uvedenému v článku 15.
3. Ústřední protistrana vyzývá k dodatkové úhradě a realizuje marže v průběhu dne, přinejmenším jsou-li prolomeny předem vymezené prahy.
3a.Ústřední protistrana vyzývá k dodatkové úhradě a realizuje takové marže, aby pokryla pozice registrované na každém účtu vedeném v souladu s článkem 37 s ohledem na zvláštní finanční nástroje. Ústřední protistrana může marže vypočítat s ohledem na porfolio finančních nástrojů jedině za předpokladu, že je cenová korelace mezi finančními nástroji zahrnutými v portfoliu vysoká a stabilní.
▌
5. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, které specifikují příslušné procento a časový horizont, jak je uvedeno v odstavci 1, pro různé kategorie finančních nástrojů, a podmínky podle odstavce 3a.
Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 40
Fond pro riziko selhání
1. S cílem dále omezit své úvěrové expozice vůči svým zúčtujícím členům má ústřední protistrana ▌fond pro riziko selhání ke krytí ztrát vzniklých selháním, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky uvedenými v článku 39, včetně zahájení úpadkového řízení proti jednomu nebo více zúčtujícím členům
2. Ústřední protistrana stanoví minimální výši příspěvků do fondu pro riziko selhání a kritéria k výpočtu příspěvků jednotlivých zúčtujících členů. Příspěvky jsou přiměřené expozicím každého zúčtujícího člena, aby se zajistilo, že příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistraně alespoň umožní odolat selhání těch dvou zúčtujících členů, vůči nimž má největší expozice ▌.
2a.Ústřední protistrana vypracuje scénáře mimořádných, avšak věrohodných tržních podmínek. Scénáře zahrnují nejvolatilnější období, která zaznamenaly trhy, pro něž ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů. Přihlížejí k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity. Objem fondu pro riziko selhání zahrne marže vypočtené v souladu s článkem 39 pro pozice vyplývající z hypotetických scénářů.
Při výpočtu úvěrových expozic vůči svým zúčtujícím členům ústřední protistrana zohledňuje:
a expozice každého zúčtujícího člena registrované na jednotlivých účtech vedených v souladu s článkem 37; a
b)
skutečnost, zda lze ke krytí ztrát na pozicích klientů použít zisky z vlastních pozic, či nikoli.
3. Ústřední protistrana může zřídit více než jeden fond pro riziko selhání pro různé kategorie nástrojů, jejichž zúčtování provádí.
3a.V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA ve spolupráci s ESCB a po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, v nichž podrobně upraví fondy pro riziko selhání uvedené v odstavcích 1 a 3.
Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
Článek 41
Jiné kontroly rizik
1. Kromě základního kapitálu požadovaného v článku 12 udržuje ústřední protistrana dostatečné dostupné finanční zdroje ke krytí potenciálních ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky a fondem pro riziko selhání. Tyto zdroje mohou zahrnovat jakýkoli jiný clearingový fond poskytnutý zúčtujícími členy nebo jinými stranami, opatření na sdílení ztrát, pojištění, vlastní zdroje ústřední protistrany, záruky mateřského podniku nebo podobná opatření. Tyto zdroje jsou ústřední protistraně volně k dispozici a nejsou využívány ke krytí provozních ztrát.
2. ▌Fond pro riziko selhání uvedený v článku 40 a ostatní finanční zdroje uvedené v odstavci 1 ústřední protistraně nepřetržitě umožňují odolat potenciálním ztrátám za mimořádných, avšak věrohodných tržních podmínek. Ústřední protistrana vypracuje scénáře takových mimořádných, ale věrohodných tržních podmínek.
3. Ústřední protistrana zváží své možné potřeby likvidity. Ústřední protistrana má vždy přístup k přiměřené likviditě, aby mohla provádět své služby a činnosti. Za tímto účelem ústřední protistrana získá potřebné úvěrové linky nebo podobná opatření k pokrytí svých potřeb likvidity v případě, že finanční zdroje, které má k dispozici, nejsou okamžitě dostupné. Žádný zúčtující člen nebo mateřský či dceřiný podnik zúčtujícího člena nemůže poskytnout více než 25 % úvěrových linek, které ústřední protistrana potřebuje.
4. Ústřední protistrana může v případě selhání zúčtujícího člena požadovat po zúčtujících členech, kteří neselhali, další finanční prostředky. Zúčtující členové ústřední protistrany mají vůči ústřední protistraně omezené expozice.
5. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, které specifikují mimořádné podmínky uvedené v odstavci 2, jimž ústřední protistrana odolá.
Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 42
Kaskádovitá ochrana proti selhání
1. Při krytí ztrát použije ústřední protistrana před ostatními finančními zdroji marže složené zúčtujícím členem, který selhal.
2. Nepostačují-li k pokrytí ztrát vzniklých ústřední protistraně marže složené zúčtujícím členem, který selhal, použije ústřední protistrana k pokrytí těchto ztrát příspěvky člena, jenž selhal, do fondu pro riziko selhání.
3. Ústřední protistrana použije příspěvky zúčtujících členů, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání a jiné jejich příspěvky, teprve až vyčerpá příspěvky zúčtujícího člena, jenž selhal, a ▌své vlastní zdroje uvedené v čl. 41 odst. 1.
4. Ústřední protistrana nesmí k pokrytí ztrát vzniklých selháním zúčtujícího člena použít marže složené zúčtujícími členy, kteří neselhali.
Článek 43
Požadavky na kolaterál
1. Ústřední protistrana přijme ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči svým zúčtujícím členům vysoce likvidní kolaterál, jako např. hotovost, zlato, státní a kvalitní korporátní dluhopisy, s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. U nefinančních protistran mohou ústřední protistrany přijmout bankovní záruky, přičemž tyto záruky zváží v expozici vůči bance, která je zúčtujícím členem. Uplatní adekvátní snížení hodnoty aktiv, které zohledňuje potenciál poklesu hodnoty v intervalu mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidovaná. Vezme v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv, které může vést ke stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty. Tyto minimální normy jsou nastaveny v závislosti na míře rizika a pravidelně se přezkoumávají, aby odrážely podmínky na trhu, a to zejména v případě krizových situací, kdy se předpokládá, že takový postup omezí systémová rizika.
2. Ústřední protistrana může k pokrytí svých maržových požadavků, je-li to vhodné a dostatečně obezřetné, přijmout jako kolaterál podklad derivátové smlouvy nebo finančního nástroje, který je základem expozice ústřední protistrany.
3. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s výborem ESRB a orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, které specifikují typ kolaterálu, jenž lze považovat za vysoce likvidní, a snížení hodnoty uvedené v odstavci 1.
Orgán ESMA po konzultaci s ESRB a orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 44
Investiční politika
1. Ústřední protistrana investuje své finanční zdroje pouze do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, například do rezerv některé centrální banky v EU. Investice lze rychle zlikvidovat s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.
1a.Kapitálové prostředky, spolu se zisky a rezervními fondy ústřední protistrany, které nejsou investovány v souladu s odstavcem 1, nejsou vzaty v úvahu pro účely čl. 12 odst. 2.
2. Finanční nástroje složené jako marže jsou uloženy u organizátorů systémů vypořádání, kteří zajistí nediskriminační přístup k ústředním protistranám a plnou ochranu uvedených nástrojů. Ústřední protistrana má na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup. Ústřední protistrana má spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného zúčtujícími členy jako další zástavy, které jsou přezkoumatelné orgánem ESMA.
3. Ústřední protistrana neinvestuje svůj základní kapitál ani částky, které vyplývají z požadavků uvedených v článcích 39, 40 a 41, do vlastních cenných papírů ani do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku.
4. Ústřední protistrana bere při přijímání svých investičních rozhodnutí v úvahu úvěrové riziko svých expozic vůči jednotlivým dlužníkům a zajistí, aby její celková expozice vůči riziku jakéhokoli jednotlivého dlužníka zůstala v přijatelných koncentračních limitech.
5. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, které specifikují vysoce likvidní finanční nástroje uvedené v odstavci 1 a koncentrační limity uvedené v odstavci 4.
Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 45
Postupy v případě selhání
1. Ústřední protistrana má podrobné postupy, které uplatní, pokud zúčtující člen nesplní v časové lhůtě a podle postupů stanovených ústřední protistranou požadavky stanovené v článku 35. Ústřední protistrana podrobně nastíní postupy, které uplatní v případě, že nezjistí platební neschopnost zúčtujícího člena. Tyto postupy se každoročně přezkoumávají.
2. Ústřední protistrana neprodleně přijme opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním a zajistí, aby uzavření pozic jakéhokoli zúčtujícího člena nenarušilo její operace nebo nevystavilo zúčtující členy, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat.
3. Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán. Příslušný orgán okamžitě informuje orgán zodpovědný za dohled nad zúčtujícím členem, který selhal, pokud se ústřední protistrana domnívá, že zúčtující člen nebude schopen plnit své budoucí závazky, a pokud ústřední protistrana hodlá oznámit jeho selhání.
4. Ústřední protistrana zajistí, aby její postupy v případě selhání byly vymahatelné. Přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že bude mít ze zákona pravomoc likvidovat vlastní pozice zúčtujícího člena, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů zúčtujícího člena, jenž selhal.
Článek 46
Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování
1. Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale věrohodných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana informuje o výsledcích provedených testů příslušný orgán a před přijetím jakékoli změny modelů a parametrů získá jeho validaci.
2a. Ústřední protistrana pravidelně testuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že jim všichni zúčtující členové rozumí a mají vhodná opatření za účelem reakce na selhání.
Orgán ESMA poskytuje informace o výsledcích stresových testů uvedených v odstavci 1 evropským orgánům dohledu, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.
3. Ústřední protistrana zveřejní klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v odstavci 1 a dále výsledek stresových testů s výjimkou případů, kdy příslušný orgán dospěje po konzultaci s orgánem ESMA k závěru, že by zveřejnění těchto údajů ohrozilo finanční stabilitu.
4. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které specifikují:
a)
typ testů pro různé kategorie finančních nástrojů a portfolií;
b)
zapojení zúčtujících členů nebo jiných stran do testů;
c)
četnost testů;
d)
časové horizonty testů;
e)
klíčové informace uvedené v odstavci 3.
Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 47
Vypořádání
1. Je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné, používá ústřední protistrana k vypořádání svých transakcí peněžní prostředky centrální banky. Nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity, jsou přijaty kroky k přísnému omezení ▌rizik vypořádání v hotovosti.
2. Ústřední protistrana zřetelně stanoví své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje nebo zda účastníky odškodní za ztráty vzniklé v procesu dodání.
3. Je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů, omezí hlavní riziko maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení.
Článek 48
Dohody o interoperabilitě
1a. Ústřední protistrana může s jinou ústřední protistranou uzavřít dohodu o interoperabilitě, jsou-li splněny požadavky podle článků 49 a 50.
Aby nebyly ústřední protistrany vystavovány dalším rizikům, měly by se dohody o interoperabilitě pro účely tohoto nařízení omezit na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) a bodu 19 směrnice 2004/39/ES. Do 30. září 2014 však orgán ESMA předloží Komisi zprávu o tom, zda by bylo vhodné uvedený rozsah působnosti rozšířit i na jiné finanční nástroje.
2. Při uzavírání dohody o interoperabilitě s jinou ústřední protistranou za účelem poskytování služeb konkrétnímu obchodnímu místu má ústřední protistrana nediskriminační přístup k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním místem, a k příslušnému systému vypořádání.
3. Uzavření dohody o interoperabilitě nebo přístup k údajům či systému vypořádání uvedený v odstavcích 1 a 2 je přímo či nepřímo omezen pouze kontrolou jakýchkoli rizik, která z uvedené dohody nebo přístupu pramení.
Článek 48 a
Přístup ústředních protistran k obchodním platformám
1.Ústřední protistrana má právo na nediskriminační přístup k údajům kteréhokoli konkrétního obchodního systému a na přístup k jakémukoli příslušnému systému vypořádání, který potřebuje k plnění svých povinností.
2.Pro účely zpráv předkládaných Komisi a Evropskému parlamentu podle článku 68 sleduje orgán ESMA přístup k ústředním protistranám a dopady určitých postupů, včetně uplatňování postupů udělování výhradních licencí, na konkurenceschopnost.
Článek 49
Řízení rizik
1. Ústřední protistrany, které uzavřou dohodu o interoperabilitě,
a)
zavedou adekvátní politiky, postupy a systémy, aby dokázaly účinně rozpoznat, sledovat a řídit další rizika, která vyplývají z dohody, a dokázaly tak včas plnit své povinnosti;
b)
se dohodnou na svých příslušných právech a povinnostech, včetně použitelného práva, kterým se jejich vztahy řídí;
c)
označí, sledují a účinně řídí úvěrová rizika a rizika likvidity, aby se selhání zúčtujícího člena jedné ústřední protistrany nedotklo interoperabilní ústřední protistrany;
d)
označí, sledují a řeší potenciální vzájemné závislosti a vzájemné vztahy, které vznikají dohodou o interoperabilitě a které mohou mít vliv na úvěrová rizika a rizika likvidity spojená s koncentracemi zúčtujících členů a se sdruženými finančními zdroji.
Pro účely písmene b) v prvním pododstavci použijí ústřední protistrany v příslušných případech tatáž pravidla, která se týkají okamžiku vstupu převodního příkazu do jejich příslušných systémů a okamžiku neodvolatelnosti, jaká jsou stanovena ve směrnici 98/26/ES.
Pro účely písmene c) v prvním pododstavci uvádějí podmínky dohody postup pro řízení následků selhání, pokud jedna z ústředních protistran, se kterou byla dohoda o interoperabilitě uzavřena, selže.
Pro účely písmene d) v prvním pododstavci mají ústřední protistrany spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného zúčtujícími členy podle dohody jako další zástavy, povolí-li to jejich příslušné orgány. Dohoda uvádí, jak byla tato rizika vyřešena s ohledem na dostatečné krytí a na nutnost omezit nákazu.
2. Liší-li se modely řízení rizik používané ústředními protistranami ke krytí jejich expozic vůči jejich zúčtujícím členům i jejich vzájemných expozic, ústřední protistrany uvedené rozdíly označí, posoudí rizika, která z nich mohou vyplývat, a přijmou opatření, včetně zajištění dalších finančních zdrojů, jež omezí jejich dopad na dohodu o interoperabilitě i jejich potenciální následky z hlediska rizik nákazy, a zajistí, aby tyto rozdíly neměly vliv na schopnost každé ústřední protistrany řídit následky selhání zúčtujícího člena.
Článek 49 a
Poskytování marží mezi ústředními protistranami
1.Ústřední protistrana odděluje kolaterál přijatý ústředními protistranami, se kterými uzavřela dohodu o interoperabilitě.
2.Kolaterál přijatý v hotovosti je veden na oddělených účtech.
3.Kolaterál přijatý v podobě finančních nástrojů je veden na oddělených účtech u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů oznámených podle směrnice 98/26/ES.
4.Kolaterál oddělený podle odstavců 1, 2 a 3 je pro přijímající ústřední protistranu dostupný pouze v případě selhání ústřední protistrany, která kolaterál poskytla v rámci dohody o interoperabilitě.
5.V případě selhání ústřední protistrany, která přijala kolaterál v rámci dohody o interoperabilitě, je kolaterál oddělený podle odstavců 1, 2 a 3 ihned navrácen poskytující ústřední protistraně.
Článek 50
Schválení dohody o interoperabilitě
1. Dohoda o interoperabilitě podléhá předchozímu schválení příslušných orgánů zúčastněných ústředních protistran. Použije se postup podle článku 13.
2. Příslušné orgány dohodu o interoperabilitě schválí, pouze pokud bylo zapojeným ústředním protistranám povoleno provádět zúčtování postupem uvedeným v článku 13 a tyto protistrany nepřetržitě plnily svou roli ve zúčtování derivátových smluv na základě tohoto povolení v souladu s požadavky dohledu po dobu nejméně tří let, jsou splněny požadavky stanovené v článku 49, technické podmínky pro zúčtování transakcí podle podmínek dohody umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů a uvedená dohoda nenarušuje účinnost dohledu.
3. Pokud příslušný orgán zastává názor, že požadavku stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, poskytne ostatním příslušným orgánům a zapojeným ústředním protistranám písemná vysvětlení týkající jeho úvah ohledně rizika. Kromě toho vyrozumí orgán ESMA, který vydá stanovisko ohledně skutečné platnosti těchto úvah ohledně rizika jakožto důvodu pro zamítnutí dohody o interoperabilitě. Stanovisko orgánu ESMA se zpřístupní všem zapojeným ústředním protistranám. Pokud se posouzení orgánu ESMA odlišuje od posouzení dotyčného příslušného orgánu, přezkoumá tento orgán svůj půostoj s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ESMA.
4. Do 30. června 2012 vydá orgán ESMA pokyny nebo doporučení s cílem stanovit konzistentní, efektivní a účinné posuzování dohod o interoperabilitě v souladu s postupem stanoveným v článku 8 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Hlava VI
Registrace registrů obchodních údajů a dohled nad nimi
Kapitola 1
Podmínky a postupy pro registraci registru obchodních údajů
Článek 51
Registrace registru obchodních údajů
1. Registr obchodních údajů se zaregistruje u orgánu ESMA pro účely článku 6.
2. Aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku, je registr obchodních údajů právnickou osobou usazenou v Unii a splňuje požadavky hlavy VII.
3. Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.
4. Zaregistrovaný registr obchodních údajů nepřetržitě splňuje původní podmínky registrace. Registr obchodních údajů bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA o veškerých podstatných změnách podmínek registrace.
Článek 52
Žádost o registraci
1. Registr obchodních údajů předloží žádost o registraci orgánu ESMA.
2. Orgán ESMA do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti rozhodne, zda je úplná.
Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, ve které má registr obchodních údajů poskytnout další informace.
Po posouzení žádosti co do úplnosti o tom orgán ESMA uvědomí registr obchodních údajů.
3. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které specifikují náležitosti žádosti o registraci předkládané orgánu ESMA uvedené v odstavci 1.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
4. Za účelem zajištění jednotného používání odstavce 1 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, které určí formát žádosti o registraci předkládané orgánu ESMA.
Orgán ESMA předloží návrhy uvedených prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci ▌v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
▌
Článek 53
Posouzení žádosti
1. Do 40 pracovních dnů od oznámení uvedeného v čl. 52 odst. 2 třetím pododstavci orgánu ESMA žádost o registraci posoudí na základě toho, zda registr obchodních údajů splňuje požadavky stanovené v článcích 64 až 67, a přijme plně odůvodněné rozhodnutí o registraci, nebo zamítnutí.
2. Rozhodnutí vydané orgánem ESMA podle odstavce 1 nabude účinku pátým pracovním dnem od přijetí.
Článek 54
Oznámení rozhodnutí
1. Přijme-li orgán ESMA rozhodnutí o registraci, zamítnutí registrace nebo odnětí registrace, uvědomí o tom do pěti pracovních dnů registr obchodních údajů a své rozhodnutí plně zdůvodní.
2. Orgán ESMA sdělí každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 Komisi.
3. Orgán ESMA zveřejní na své internetové stránce seznam registrů obchodních údajů zaregistrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam je aktualizován do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.
Článek 55
Pokuty
1. Pokud registr obchodních údajů záměrně nebo z nedbalosti poruší čl. 63 odst. 1, články 64, 65 a 66 a čl. 67 odst. 1 a 2, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí o uložení pokuty registru obchodních údajů.
2. Pokuty uvedené v odstavci 1 jsou odrazující a přiměřené povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů. ▌
3. Bez ohledu na odstavec 2, pokud registr obchodních údajů získal porušením přímo či nepřímo kvantifikovatelnou finanční výhodu, musí být výše pokuty alespoň rovna uvedené výhodě.
4. Aby bylo zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem o:
a)
podrobných kritériích pro stanovení výše pokuty;
b)
postupech pro šetření, souvisejících opatřeních a podávání zpráv a rovněž o procesních pravidlech pro rozhodování včetně ustanovení o právu na obhajobu, přístupu ke spisu, právním zastoupení, důvěrnosti a dočasných ustanovení a dále o pravidlech pro vyměřování a výběr pokut.
▌
ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 6]
▌
Článek 56
Penále
1. Rada orgánů dohledu ESMA je zmocněna rozhodnout o uložení penále, aby ▌přiměla:
a)
registr obchodních údajů ukončit porušování právních předpisů;
b)
osoby zapojené do registrů obchodních údajů nebo spřízněné třetí strany poskytnout úplné ▌informace, které byly vyžádány.
c)
osoby zapojené do registrů obchodních údajů nebo spřízněné třetí strany podrobit se šetření, a zejména poskytnout úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakýkoli jiný požadovaný materiál a doplnit a opravit jiné informace poskytnuté v rámci šetření ▌;
d)
osoby zapojené do registrů obchodních údajů nebo spřízněné třetí strany podrobit se kontrole na místě ▌.
2. Stanovené penále musí být účinné a přiměřené. Částka penále se uloží za každý den prodlení. ▌
2a.Aniž je dotčen odstavec 2, částka penále činí 3 % průměrného denního obratu za předchozí hospodářský rok. Počítá se ode dne stanoveného v rozhodnutí o uložení penále.
2b.Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po uplynutí tohoto šestiměsíčního období zváží orgán ESMA příslušná opatření.
Článek 57
Slyšení dotčených osob
1. Před přijetím rozhodnutí o pokutě nebo penále podle článků 55 a 56 poskytne orgán ESMA dotčeným osobám příležitost, aby byly slyšeny ve věci, jíž se týká námitka přijatá Komisí.
Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné osoby vyjádřit.
2. Při řízení musí být plně dodržováno právo dotyčných osob na obhajobu.
Uvedené osoby musí mít právo nahlížet do spisů orgánu ESMA , s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní dokumenty orgánu ESMA ..[Pozměňovací návrh 8]
Článek 58
Společná ustanovení o pokutách a penále
1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále, které bylo uloženo v souladu s články 55 a 56.
2. Pokuty a penále uložené podle článků 55 a 56 jsou správní povahy.
2a.Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Komisi, příslušné orgány členského státu, Evropský parlament a Radu a uvede důvody svého rozhodnutí. [Pozměňovací návrh 9/rev]
Článek 59
Přezkoumání Soudním dvorem
Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí, kterými orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Soudní dvůr může uložené pokuty nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit. [Pozměňovací návrh 10]
Článek 60
Odnětí registrace
1. Orgán ESMA odejme registraci registru obchodních údajů v jakémkoli z těchto případů:
a)
registr obchodních údajů se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;
b)
registr obchodních údajů získal registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;
c)
registr obchodních údajů již nesplňuje podmínky, za kterých byl zaregistrován;
d)
registr obchodních údajů závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.
2. Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA o posouzení toho, zda jsou splněny podmínky pro odnětí registrace. Rozhodne-li orgán ESMA neodejmout registraci dotčenému registru obchodních údajů, poskytne plné zdůvodnění.
2a.Orgán ESMA přijme nezbytná opatření, aby byla za registr obchodních údajů, jemuž byla registrace odňata, zajištěna řádná náhrada, včetně přenesení údajů do jiných registrů obchodních údajů a přesměrování toku podávání informací na jiné registry obchodních údajů.
Článek 61
Dohled nad registry obchodních údajů
1. Orgán ESMA sleduje používání článků 64 až 67.
2. Za účelem plnění povinností stanovených v článcích 51 až 60, 62 a 63 má orgán ESMA pravomoc:
a)
nahlížet do jakýchkoli dokumentů v jakékoli formě a získávat nebo pořizovat jejich kopie;
b)
požadovat informace od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji za účelem získání informací;
c)
provádět ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě;
d)
požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.
Kapitola 2
Vztahy s třetími zeměmi
Článek 62
Mezinárodní dohody
Komise v příslušných případech předkládá Radě návrhy na sjednání mezinárodních dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o vzájemném přístupu k informacím o smlouvách o OTC derivátech uchovávaných v registrech obchodních údajů, které jsou usazeny v třetích zemích, a o výměně uvedených informací, pokud jsou uvedené informace důležité pro výkon povinností příslušných orgánů podle tohoto nařízení.
Článek 63
Rovnocennost a uznávání
1. Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 6, pouze pokud má uvedený registr obchodních údajů samostatné sídlo v Unii a uzná jej orgán ESMA.
2. Orgán ESMA uzná registr obchodních údajů z třetí země, výhradně jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
registr obchodních údajů má v uvedené třetí zemi povolení a podléhá tam účinnému dohledu;
b)
Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3;
c)
Unie uzavřela s uvedenou třetí zemí mezinárodní dohodu uvedenou v článku 62;
d)
byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 4, která zajistí, že orgány Unie mají bezprostřední a nepřetržitý přístup ke všem potřebným informacím;
da)
na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí Komise, v němž se uvádí, že předpisy proti praní špinavých peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené směrnicí 2005/60/ES;
db)
třetí země podepsala s domovským členským státem povolené ústřední protistrany dohodu, jež je plně v souladu s předpisy stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, jsou-li uzavřeny;
dc)
příslušné orgány třetí země, která uzavřela mezinárodní dohodu s Unií podle článku 62, stanovily, že souhlasí s odškodněním pro registr obchodních údajů a orgány EU za jakékoli výdaje, které jim vzniknou v důsledku vedení sporu týkajícího se skutečností poskytnutých registrem obchodních údajů;
dd)
třetí země uplatňuje reciproční podmínky přístupu vůči registrům obchodních údajů se sídlem v EU a existuje v ní režim vzájemného uznávání.
3. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem –68, které určí, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země zajistí, aby registry obchodních údajů povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení, a aby registry obchodních údajů podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování.
4. Orgán ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce jsou v souladu s odstavcem 3 považovány za rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o spolupráci. Tato ujednání zajistí, aby orgány Unie měly bezprostřední a nepřetržitý přístup ke všem informacím potřebným k výkonu jejich funkcí a přímý přístup k registrům obchodních údajů v jurisdikcích třetích zemí. Uvedená ujednání specifikují alespoň:
a)
mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA, jakýmikoli jinými orgány Unie, které vykonávají povinnosti v souladu s tímto nařízením, ▌ příslušnými orgány dotčených třetích zemí a registry obchodních údajů dotčených třetích zemí; v rámci tohoto mechanismu provádí orgán ESMA kontroly registrů obchodních údajů třetích zemí na místě;
b)
postupy, které se týkají koordinace činností dohledu.
Hlava VII
Požadavky na registry obchodních údajů
Článek 64
Obecné požadavky
1. Registr obchodních údajů má spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání vyzrazení důvěrných informací.
2. Registr obchodních údajů stanoví adekvátní strategie a postupy, které dostatečným způsobem umožňují zajistit, že registr obchodních údajů i jeho řídicí pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.
3. Registr obchodních údajů má a provozuje adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržité a řádné plnění služeb a činností registru obchodních údajů. Využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.
4. Vyšší vedení a členové rady registru obchodních údajů mají dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů.
5. Registr obchodních údajů má objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup a účast. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro údaje uchovávané registrem obchodních údajů.
6. Registr obchodních údajů zveřejní ceny a poplatky spojené se službami, které provádí. Sdělí ceny a poplatky jednotlivých služeb a funkcí poskytovaných samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám. Ceny a poplatky účtované registrem obchodních údajů nejsou vyšší než náklady, které registru obchodních údajů vznikly.
Článek 65
Funkční spolehlivost
1. Registr obchodních údajů označí zdroje operačního rizika a minimalizuje je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů. Tyto systémy jsou spolehlivé a bezpečné a dokáží adekvátně nakládat s obdrženými informacemi.
2. Registr obchodních údajů stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán na obnovu po havárii s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností registru obchodních údajů. Tento plán stanoví alespoň zavedení záložních zařízení.
Článek 66
Zabezpečení a záznamy
1. Registr obchodních údajů zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací obdržených podle článku 6. Obchodní využití jakýchkoli informací není přípustné bez souhlasu obou protistran derivátové smlouvy.
2. Registr obchodních údajů informace obdržené podle článku 6 neprodleně zaznamená a uchová je po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv. K dokumentování změn zaznamenaných informací používá včasné a účinné evidenční postupy.
3. Registr obchodních údajů počítá pozice pro jednotlivé kategorie derivátů a pro jednotlivé vykazující jednotky na základě údajů o derivátových smlouvách ohlášených v souladu s článkem 6.
4. Registr obchodních údajů smluvním stranám nepřetržitě umožňuje přístup k informacím o uvedené smlouvě a jejich opravu.
5. Registr obchodních údajů přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech, a zabrání využívání uvedených informací pro jiné podnikatelské činnosti.
Důvěrné informace zaznamenané v jednom registru obchodních údajů nevyužije k obchodním účelům žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, která je s registrem obchodních údajů ve vztahu mateřského či dceřiného podniku.
Článek 67
Transparentnost a dostupnost údajů
1. Registr obchodních údajů pravidelně zveřejňuje tak, aby byly snadno přístupné, celkové pozice pro jednotlivé kategorie derivátů na základě smluv, které mu byly ohlášeny, přičemž k ohlašování se použijí pokud možno otevřené mezinárodní průmyslové normy.
Registry obchodních údajů zajistí, aby měly všechny příslušné orgány přímý přístup k těm údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností.
2. Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace následujícím subjektům, a to za předpokladu, že je přístup k takovým informacím zcela nezbytný pro výkon jejich příslušných povinností a mandátů:
a)
orgánu ESMA;
aa)
Evropské radě pro systémová rizika;
b)
příslušným orgánům, které dohlížejí na podniky, jež podléhají ohlašovací povinnosti podle článku 6;
c)
příslušnému orgánu, který dohlíží na ústřední protistrany, jež mají přístup do registru obchodních údajů;
ca)
orgánu příslušnému pro provádění dohledu nad místy provádění ohlášených smluv;
d)
příslušným centrálním bankám ESCB;
da)
veřejnosti každý týden souhrnně ve srozumitelném formátu tak, aby byla zajištěna řádná informovanost neúčastníků o konkrétních číslech ohledně objemu, pozic, cen a hodnoty, ale rovněž o trendech, rizicích a dalších relevantních skutečnostech, které zvyšují transparentnost trhů s OTC deriváty.
Na orgán ESMA je přenesena pravomoc stanovovat a přehodnocovat kritéria pro zveřejňování a rozhodovat, zda je lepší, aby zveřejnění provedly příslušné vnitrostátní orgány, nebo příslušné orgány Unie.
3. Orgán ESMA sdílí informace potřebné k výkonu povinností jiných příslušných orgánů s těmito orgány.
4. V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které specifikují podrobnosti o informacích uvedených v odstavcích 1 a 2, a rovněž provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry a které zajistí orgánům uvedeným v odstavci 2 v případě potřeby přístup k těmto informacím. Tyto návrhy regulačních technických norem by měly zajistit, aby informace zveřejňované podle odstavce 1 neumožňovaly rozpoznat žádnou ze stran jakékoli smlouvy.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. . [Pozměňovací návrh 19]
▌
Článek 67 a
S cílem zajistit, aby mohly registry obchodních údajů plnit své úkoly, jsou tyto registry vhodně organizovány, aby byly schopny poskytovat orgánu ESMA a příslušným orgánům přímý a okamžitý přístup k údajům o derivátových smlouvách v souladu s článkem 6.
Hlava VIII
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek -68
Akty v přenesené pravomoci
1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se svěřuje Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 23 a 63 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.
3.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s orgánem ESMA, je-li to možné.
4.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 23 a 63 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23 nebo podle článku 63 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Článek 68
Zprávy a přezkum
1. Do 31. prosince 2013 Komise přezkoumá institucionální opatření a opatření dohledu podle hlavy III a zejména úlohu a povinnosti orgánu ESMA a podá o nich zprávu. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.
Do stejného data Komise koordinovaně s orgánem ESMA a příslušnými odvětvovými orgány posoudí systémový význam transakcí nefinančních podniků s OTC deriváty.
2. Orgán ESMA předloží Komisi zprávy o uplatňování zúčtovací povinnosti podle hlavy II a o možných budoucích pravidlech pro dohody o interoperabilitě ▌.
Uvedené zprávy jsou Komisi předloženy do 30. září 2014.
3. Komise ve spolupráci s členskými státy a orgánem ESMA a po žádosti o posouzení provedené ESCB zpracuje výroční zprávu, která posoudí případné systémové riziko a důsledky dohod o interoperabilitě pro náklady.
Zpráva se zaměří alespoň na počet a složitost těchto dohod a na adekvátnost systémů a modelů řízení rizik. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.
ESCB poskytne Komisi své posouzení případného systémového rizika a důsledků dohod o interoperabilitě pro náklady.
3a.Do ...(33) Komise ve spolupráci s orgánem ESMA vypracuje první souhrnnou zprávu a rovněž první zprávu o konkrétních prvcích týkajících se provádění tohoto nařízení.
Komise ve spolupráci s orgánem ESMA zejména posoudí vývoj strategií ústředních protistran, pokud jde o požadavky týkající se marže a zajištění pro kolaterál, a to, jak jsou přizpůsobeny konkrétním aktivitám a rizikovým profilům jejich uživatelů.
Článek 68 a
Orgán ESMA obdrží potřebné dodatečné finanční prostředky, aby mohl účinně plnit úkoly regulace a dohledu stanovené v tomto nařízení.
Článek 69
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES(34). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(35).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.
▌
Článek 70
Změna směrnice 98/26/ES
V čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES se doplňuje nový pododstavec, který zní:"
Pokud provozovatel systému poskytl zajištění provozovateli jiného systému v souvislosti s interoperabilním systémem, nejsou práva poskytujícího provozovatele systému na zajištění ovlivněna úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.
"
Článek 70 a
Správa internetových stránek orgánem ESMA
1.Orgán ESMA spravuje internetové stránky, které obsahují následující informace:
a)
smlouvy způsobilé k zúčtovací povinnosti podle článku 4;
b)
sankce uložené za porušení článků 3 až 8;
c)
ústřední protistrany, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jež jsou právnickými osobami se sídlem v Unii, a služby nebo činnosti, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje;
d)
sankce uložené za porušení hlav IV a VI;
e)
ústřední protistrany, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jejichž sídlo je ve třetí zemi, a služby nebo činnosti, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se povolení vztahuje;
f)
registry obchodních údajů, které mají povolení nabízet služby nebo činnosti v Unii;
g)
pokuty a penále uložené v souladu s články 55 a 56;
h)
veřejný rejstřík podle článku 4b.
2.Pro účely odst. 1 písm. b), c) a d) spravují příslušné orgány členských států internetové stránky, které jsou propojeny s internetovými stránkami orgánu ESMA.
3.Všechny internetové stránky uvedené v tomto článku jsou veřejně přístupné, jsou pravidelně aktualizovány a poskytují informace ve srozumitelné podobě.
Článek 71
Přechodná ustanovení
1. Ústřední protistrana, které bylo v jejím členském státě usazení povoleno poskytovat služby před datem vstupu v platnost tohoto nařízení, nebo ústřední protistrana ze třetí země, jíž bylo povoleno poskytovat služby v určitém členském státě v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, požádá o povolení podle článku 10 nebo o uznání podle článku 23 pro účely tohoto nařízení do...(36).
1a.Registr obchodních údajů, jemuž bylo v členském státě, v němž je usazen, povoleno shromažďovat a vést záznamy o derivátech před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebo registr obchodních údajů usazený ve třetí zemi, jemuž bylo povoleno shromažďovat a vést záznamy o derivátech obchodovaných v určitém členském státě v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy před vstupem tohoto nařízení v platnost, požádá o registraci podle článku 51 nebo o uznání podle článku 63 do ...(37)+.
2. Derivátové smlouvy, které byly uzavřeny před datem použitelnosti tohoto nařízení na registraci registru obchodních údajů pro uvedený konkrétní typ smlouvy, jsou uvedenému registru obchodních údajů ohlášeny do 120 dnů od data registrace uvedeného registru obchodních údajů orgánem ESMA.
2a.Derivátové smlouvy, u nichž je objektivně měřitelné, že snižují rizika přímo související s platební schopností v případě investic penzijních systémů podle směrnice 2003/41/ES nebo systémů, jež právní předpisy členských států uznávají za systémy pro účely zajištění v důchodu, jsou po dobu tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost osvobozeny od zúčtovací povinnosti stanovené v článku 3, pokud by toto provádění likvidního kolaterálu investora nepřiměřeně zatížilo s ohledem na požadavky na přeměnu aktiv. Pokud ze zprávy podle článku 68 vyplyne, že pro tyto protistrany je toto nepřiměřené zatížení stále neúnosné, je Komise zmocněna tuto výjimku prodloužit, aby zajistila vyřešení přetrvávajících problémů.
Ohlašovací povinnost podle článku 6 ani požadavky v oblasti metod snižování rizika podle čl. 8 odst. 1b nejsou touto výjimkou dotčeny.
2b.Povinnosti protistran stanovené v článcích 3, 6 a 8 nabývají účinku šest měsíců po zveřejnění příslušných regulačních technických norem, prováděcích technických norem a pokynů vypracovaných orgánem ESMA a přijatých Komisí.
Článek 71 a
Zaměstnanci a zdroje orgánu ESMA
Do 15. září 2011 posoudí orgán ESMA personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Článek 72
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES a 2006/48/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu (KOM(2010)0433 – C7-0203/2010 – 2010/0232(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0433),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0203/2010),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 28.ledna 2011(1),
– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0097/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. schvaluje své prohlášení připojené k tomuto usnesení;
3. bere na vědomí prohlášení Rady a prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení;
4. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2011/89/EU.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Evropského parlamentu
Vzhledem ke zvláštním okolnostem ve finančních službách a v evropské architektuře dohledu jsou srovnávací tabulky nezbytnou nutností.
Prohlašujeme tímto, že dohoda, jíž dosáhly Evropský parlament a Rada při třístranných rozhovorech dne 1. června 2011 o směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu, nepředjímá výsledek interinstitucionálního jednání o srovnávacích tabulkách.
Prohlášení Rady
Prohlašujeme tímto, že dohoda, jíž dosáhly v tomto konkrétním případě Evropský parlament a Rada při třístranných rozhovorech dne 1. června 2011 o směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu, vzhledem ke specifikům tohoto legislativního aktu nepředjímá ani postoj Rady, ani výsledek interinstitucionálního jednání o srovnávacích tabulkách.
Prohlášení Komise
Komise vítá výsledek jednání o tomto legislativním aktu.
Komise připomíná své pevné odhodlání zajistit, aby členské státy sestavily srovnávací tabulky zobrazující vazby prováděcích opatření, která přijmou, se směrnicí EU a aby je předaly Komisi v rámci provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, a to v zájmu občanů, zdokonalení tvorby právních předpisů a zvýšení právní transparentnosti a s cílem napomoci zkoumání souladu vnitrostátních předpisů s ustanoveními EU.
Komise bude pokračovat ve svém úsilí s cílem nalézt společně s Evropským parlamentem a Radou vhodné řešení této horizontální institucionální otázky.
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání (KOM(2010)0482 – C7-0264/2010 – 2010/0251(COD))(1)
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) V září 2008, kdy vrcholila finanční krize, přijaly příslušné orgány v několika členských státech a ve Spojených státech amerických mimořádná opatření omezující nebo zakazující krátký prodej některých nebo všech cenných papírů. Přistoupily k tomu kvůli obavám, že v době značné finanční nestability by krátký prodej mohl zhoršit sestupnou spirálu u cen akcií, zejména akcií finančních institucí, a to způsobem, který by mohl v konečném důsledku ohrozit životaschopnost těchto institucí a vést ke vzniku systémových rizik. Opatření přijatá členskými státy měla různou podobu, protože Unie nemá pro řešení otázek souvisejících s krátkým prodejem zvláštní právní rámec.
(2) S cílem zajistit fungování vnitřního trhu a zlepšit podmínky jeho fungování, zejména pokud jde o finanční trhy, a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů je proto vhodné stanovit společný rámec v oblasti požadavků a pravomocí týkajících se krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání a zajistit větší koordinaci mezi členskými státy a jejich jednotnější postup, pokud je ve výjimečné situaci nutné přijmout opatření. Jelikož je pravděpodobné, že členské státy budou i nadále přijímat rozdílná opatření, je nezbytné harmonizovat rámec pro krátký prodej a některé aspekty swapů úvěrového selhání, aby se zabránilo vzniku překážek pro vnitřní trh.
(3) Je vhodné a nezbytné, aby příslušná ustanovení měla právní formu nařízení, protože některá z nich ukládají soukromým subjektům přímé povinnosti, aby oznamovaly a sdělovaly čisté krátké pozice v některých nástrojích, a přímé povinnosti ohledně nekrytého krátkého prodeje. Nařízení je rovněž nezbytné ke svěření pravomocí Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (ESMA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010(5), aby mohl koordinovat opatření přijímaná příslušnými orgány nebo sám přijímat opatření.
(4) Kvůli ukončení současné roztříštěné situace, v níž některé členské státy přijaly rozdílná opatření, a s cílem omezit možnost příslušných orgánů přijímat rozdílná opatření je důležité, aby byla potenciální rizika vyplývající z krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání řešena harmonizovaným způsobem. Zaváděné požadavky by měly reagovat na zjištěná rizika, přičemž by měly být zohledněny odlišnosti jednotlivých členských států a možné hospodářské dopady těchto požadavků, aniž by byly nepatřičně omezovány výhody, které krátký prodej přináší pro kvalitu a efektivnost trhů tím, že zvyšuje tržní likviditu (neboť krátký prodejce prodává cenné papíry a později totožné cenné papíry nakupuje, aby krátký prodej pokryl), a tím, že investorům umožňuje jednat, když se domnívají, že je určitý cenný papír nadhodnocený, což znamená, že krátký prodej vede k efektivnější tvorbě cen cenných papírů.
(4a)Komoditní trhy, a zejména trhy se zemědělskými produkty, do působnosti tohoto nařízení nespadají. Vzhledem k tomu, že některá rizika uvedená v tomto nařízení se mohou vyskytnout i na těchto trzích, měla by Komise vedle svého sdělení o řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin podat Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2012 zprávu o rizicích, která na těchto trzích existují, při zohlednění jejich specifik, a dále předložit veškeré vhodné návrhy. Komoditami důležitými pro odvětví energetiky by se měl zabývat návrh nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií předložený Komisí (KOM(2010)0726).
(5) Oblast působnosti nařízení by měla být co nejširší, aby byl stanoven preventivní rámec, který se bude používat za výjimečných okolností. Tento rámec by měl zahrnovat všechny finanční nástroje, ale současně umožňovat přiměřenou reakci na různá rizika, která mohou být spojena s krátkým prodejem různých nástrojů. Proto by příslušné orgány a orgán ESMA měly být pouze ve výjimečných situacích oprávněny přijímat opatření týkající se všech druhů finančních nástrojů, která jdou nad rámec trvalých opatření týkajících se pouze určitých druhů nástrojů, u nichž existují jednoznačně zjištěná rizika, na která je třeba těmito opatřeními reagovat.
(6) Zvýšená transparentnost významných čistých krátkých pozic v určitých finančních nástrojích bude pravděpodobně prospěšná jak pro regulační orgán, tak pro účastníky trhu. U akcií, jež jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, je třeba zavést dvoustupňový model, který na vhodné úrovni zajistí větší transparentnost významných čistých krátkých pozic v akciích. Při překročení určité prahové hodnoty by měly být pozice důvěrně oznamovány dotčeným regulačním orgánům, aby tyto orgány mohly monitorovat a v případě potřeby šetřit krátký prodej, který by mohl vytvářet systémová rizika nebo představovat zneužívání trhu; při dosažení vyšší prahové hodnoty by měly být pozice navíc anonymně zveřejňovány na trhu, aby ostatní účastníci trhu získali užitečné informace o jednotlivých významných krátkých pozicích v akciích.
(7) Díky sdělování významných čistých krátkých pozic týkajících se státních dluhopisů regulačním orgánům by tyto orgány získávaly důležité informace, které by jim pomáhaly sledovat, zda tyto pozice ve skutečnosti nevytvářejí systémová rizika nebo nejsou používány pro zneužívání trhu. Proto je třeba stanovit povinnost oznamovat regulačním orgánům významné čisté krátké pozice týkající se státních dluhopisů v Unii. Tento požadavek by měl zahrnovat pouze důvěrné sdělování informací regulačním orgánům, protože jejich zveřejňování na trhu s těmito nástroji by mohlo mít škodlivý účinek na trhy se státními dluhopisy, které jsou již postiženy zhoršenou likviditou. ▌
(8) Požadavky na oznamování týkající se státních dluhopisů by se měly vztahovat na dluhopisy vydané Unií a členskými státy, včetně každého ministerstva, resortu, centrální banky, agentury nebo podřízené vládní organizace, které vydávají dluhopisy jménem členského státu, avšak mimo regionální orgány a polostátní organizace, které vydávají dluhopisy.
(9) Aby bylo zajištěno, že požadavek na transparentnost bude komplexní a účelný, je důležité, aby se týkal nejen krátkých pozic vzniklých obchodováním s akciemi nebo státními dluhopisy v obchodních systémech, ale také krátkých pozic vzniklých obchodováním mimo obchodní systémy a ekonomických čistých krátkých pozic vytvořených použitím derivátů, jako jsou opce, futures, nástroje související s indexy, rozdílové smlouvy a sázky na spready týkající se akcií nebo státních dluhopisů.
(10) Má-li být režim transparentnosti pro regulační orgány a pro trh užitečný, měl by v každém případě poskytovat úplné a přesné informace o pozicích určité fyzické nebo právnické osoby. Zejména by informace poskytované regulačnímu orgánu nebo trhu měly zohledňovat jak krátké, tak dlouhé pozice, aby byly podávány cenné informace o čisté krátké pozici dané fyzické nebo právnické osoby v akciích, státních dluhopisech a swapech úvěrového selhání.
(11) Při výpočtu krátké nebo dlouhé pozice by se měly brát v potaz všechny formy hospodářského zájmu, který daná fyzická nebo právnická osoba má ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu společnosti nebo vydaným státním dluhopisům členského státu či vydaným dluhopisům Unie. Zejména by se měl vzít v úvahu zájem, který byl získán přímo nebo nepřímo použitím derivátů, jako jsou opce, futures, rozdílové smlouvy a sázky na spready týkající se akcií nebo státních dluhopisů, a indexů, košů a fondů obchodovaných na burze. V případě pozic týkajících se státních dluhopisů je třeba brát v úvahu také swapy úvěrového selhání týkající se emitentů státních dluhopisů.
(12) Vedle režimu transparentnosti vyžadujícího hlášení čistých krátkých pozic v akciích by měl být zaveden požadavek, aby byly označovány pokyny k prodeji prováděné █ jako krátké prodeje, jak jsou zaznamenány na konci dne, a byly tak získávány doplňující informace o objemu uskutečněných krátkých prodejů akcií █. Informace o transakcích představujících krátký prodej by měly být sestavovány firmou a sdělovány příslušnému orgánu alespoň jednou denně █ s cílem pomoci příslušným orgánům █ monitorovat úroveň krátkých prodejů.
(13) Koupě swapů úvěrového selhání, aniž by měl kupující dlouhou pozici v podkladových státních dluhopisech nebo jinou pozici v aktivech či v portfoliu aktiv, jejíž hodnota bude pravděpodobně negativně ovlivněna poklesem bonity příslušného státu, může být z hospodářského hlediska rovnocenná vstupu do krátké pozice vzhledem k podkladovému dluhovému nástroji. Výpočet čisté krátké pozice vzhledem ke státním dluhopisům by proto měl zahrnovat swapy úvěrového selhání týkající se závazku emitenta státních dluhopisů. Pozice ve swapech úvěrového selhání by se měla brát v potaz pro účely stanovení toho, zda má fyzická nebo právnická osoba významnou čistou krátkou pozici týkající se státních dluhopisů, kterou je nutné oznámit příslušnému orgánu█.
(14) Aby bylo možné pozice monitorovat průběžně, měly by povinnosti týkající se transparentnosti zahrnovat také oznamování nebo zveřejňování v případech, kdy změna čisté krátké pozice vede k jejímu zvýšení nad určité prahové hodnoty nebo snížení pod tyto hodnoty.
(15) Mají-li být povinnosti v oblasti transparentnosti účelné, je důležité, aby se uplatňovaly bez ohledu na to, kde se daná fyzická nebo právnická osoba nachází, tedy i v případě, že se tato fyzická nebo právnická osoba nachází mimo Unii, ale má významnou čistou krátkou pozici týkající se společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, nebo čistou krátkou pozici ve státních dluhopisech vydaných členským státem nebo v dluhopisech vydaných Unií.
(16) █ Nekrytý krátký prodej akcií a státních dluhopisů může zvýšit potenciální riziko selhání vypořádání,█ volatility a zneužívání trhu. Za účelem snížení těchto rizik je vhodné zavést přiměřená omezení nekrytého krátkého prodeje při zohlednění toho, že je-li půjčka sjednána do konce daného dne obchodování, žádné systémové riziko nevzniká. Není-li na konci daného dne obchodování krátká pozice kryta, měla by být uložena dostatečně vysoká pokuta, která prodávajícímu znemožní dosáhnout zisku.
(16a)Ačkoliv je vypořádací kázeň důležitou součástí správně fungujících finančních trhů, technické podrobnosti režimů vypořádací kázně by neměly být zahrnuty do působnosti tohoto nařízení a měly by být definovány v příslušném legislativním návrhu Komise týkajícím se období po uskutečnění obchodu, přičemž je třeba zohlednit práci, kterou v této věci již odvedly Komise a pracovní skupina pro harmonizaci vypořádacích cyklů. Komise by proto měla do konce roku 2011 učinit konkrétní návrhy, souběžně s návrhem na vytvoření harmonizovaného právního rámce pro centrální depozitáře cenných papírů.
(16b)Swapy úvěrového selhání, jejichž podkladovým aktivem jsou státní dluhopisy, by se měly zakládat na zásadě pojistného zájmu, přičemž by se mělo vzít v úvahu, že mohou existovat i jiné formy majetkové účasti ve státě než vlastnictví dluhopisů.
(17) Opatřeními, která se týkají státních dluhopisů a swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy, včetně zvýšené transparentnosti a omezení nekrytého krátkého prodeje, by měly být uloženy požadavky, jež jsou přiměřené a současně zamezí škodlivému dopadu na likviditu trhů se státními dluhopisy a trhů zpětného odkupu (repo trhů) státních dluhopisů.
(18) Akcie jsou v rostoucí míře přijímány k obchodování v různých obchodních systémech jak v Unii, tak mimo ni. Akcie mnoha velkých společností se sídlem mimo Unii jsou rovněž přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii. Z důvodu efektivnosti je vhodné, aby z působnosti některých požadavků na oznamování a zveřejňování byly cenné papíry vyňaty, pokud se hlavní obchodní systém, ve kterém se s daným nástrojem obchoduje, nachází mimo Unii.
(19) Činnosti tvorby trhu hrají zásadní úlohu z hlediska zajišťování likvidity na trzích v Unii a tvůrci trhu potřebují vstupovat do krátkých pozic, aby mohli tuto úlohu plnit. Uložení požadavků na tyto činnosti by mohlo vážně omezit jejich schopnost zajišťovat likviditu a mohlo by mít významný nepříznivý dopad na efektivnost trhů Unie. U tvůrců trhu se navíc neočekává, že budou vstupovat do významných krátkých pozic s výjimkou velmi krátkých období. Proto je vhodné, aby fyzické nebo právnické osoby podílející se na těchto činnostech byly vyňaty z působnosti požadavků, které by mohly zhoršit jejich schopnost plnit uvedenou úlohu, a tudíž nepříznivě ovlivnit trhy Unie. Aby bylo možné určit rovnocenné subjekty z třetích zemí, je nezbytný postup pro posuzování rovnocennosti trhů třetích zemí. Tato výjimka by se měla vztahovat na různé druhy činností tvorby trhu, ale nikoli na vlastní obchodování společnosti. Je rovněž vhodné udělit výjimku pro určité operace na primárním trhu, například pro ty, jež se týkají státních dluhopisů a stabilizačních programů, protože se jedná o důležité činnosti, které přispívají k efektivnímu fungování trhů. Používání výjimek by mělo být oznamováno příslušným orgánům a tyto orgány by měly mít pravomoc zakázat používání výjimky fyzické nebo právnické osobě, jež nesplňuje příslušná kritéria dané výjimky. Příslušné orgány by také měly mít možnost vyžádat si informace od fyzické nebo právnické osoby za účelem monitorování používání výjimky touto osobou.
(20) V případě nepříznivého vývoje, který představuje vážné ohrožení finanční stability či důvěry na trhu v členském státě nebo v Unii, by příslušné orgány měly mít intervenční pravomoci, které jim umožní vyžadovat ještě větší transparentnost nebo uložit dočasná omezení krátkého prodeje, transakcí se swapy úvěrového selhání nebo jiných transakcí s cílem předejít chaotickému poklesu ceny finančního nástroje. Takováto opatření mohou být nezbytná v důsledku mnoha různých nepříznivých událostí, nejen událostí finanční či hospodářské povahy, ale například také přírodních katastrof nebo teroristických útoků. Kromě toho mohou nepříznivé události nebo vývoj vyžadující přijetí opatření v některých případech nastat jen v jednom členském státě, aniž by měly jakékoli přeshraniční důsledky. Pravomoci tak musí být dostatečně pružné, aby bylo možné řešit řadu různých výjimečných situací.
(21) Přestože příslušné orgány budou obvykle nejlépe připraveny monitorovat podmínky na trhu a zahájit reakci na nepříznivou událost nebo vývoj tím, že rozhodnou, zda nastalo vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu a zda je nutné přijmout opatření pro řešení této situace, příslušné pravomoci a podmínky a postupy pro jejich použití by měly být v nejvyšší možné míře harmonizovány.
(22) V případě významného poklesu ceny finančního nástroje v obchodním systému by měl mít příslušný orgán také možnost dočasně omezit krátký prodej tohoto finančního nástroje v tomto systému v rámci své jurisdikce či požádat orgán ESMA o jeho omezení v rámci jiných jurisdikcí, a mohl tak ve vhodných případech rychle zasáhnout█ s cílem předejít chaotickému poklesu ceny dotčeného finančního nástroje.
(23) Pokud se nepříznivá událost nebo vývoj týkají více než jednoho členského státu nebo mají jiné přeshraniční důsledky, mají zásadní význam intenzivní konzultace a těsná spolupráce mezi příslušnými orgány. Orgán ESMA by měl v takovéto situaci plnit klíčovou koordinační úlohu a█ zajistit jednotný postup příslušných orgánů. Složení orgánu ESMA, které zahrnuje zástupce příslušných orgánů, přispěje k tomu, aby byl schopen tuto úlohu plnit.
(24) Vedle koordinace opatření příslušných orgánů by měl orgán ESMA zajišťovat, aby příslušné orgány opatření přijímaly pouze v situacích, kdy to je nezbytné a přiměřené. Orgán ESMA by měl mít pravomoc vydávat stanoviska pro příslušné orgány ohledně použití intervenčních pravomocí.
(25) Přestože příslušné orgány budou často nejlépe připraveny monitorovat nepříznivou událost nebo nepříznivý vývoj a rychle na ně reagovat, orgán ESMA by měl mít také pravomoc sám přijímat opatření, jestliže krátký prodej a další související činnosti ohrožují správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, situace má přeshraniční důsledky a příslušné orgány pro řešení dané hrozby nepřijaly dostatečná opatření. Orgán ESMA by měl konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010(6) (ESRB), kdykoli je to možné, a další relevantní orgány v případech, kdy by opatření mohlo mít účinky jdoucí nad rámec finančních trhů, například u komoditních derivátů používaných pro zajištění pozic, jež se týkají fyzických zásob.
(26) Pravomoci podle tohoto nařízení, které orgánu ESMA ve výjimečných situacích umožňují omezit krátký prodej a další související činnosti, jsou koncipovány v souladu s pravomocemi obsaženými v čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010. Pravomocemi svěřenými orgánu ESMA pro výjimečné situace by neměly být dotčeny pravomoci orgánu ESMA v mimořádné situaci podle článku 18 nařízení (EU) č. 1095/2010. Zejména by měl mít orgán ESMA podle uvedeného článku možnost přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí opatření, nebo individuální rozhodnutí určená účastníkům finančního trhu.
(27) Intervenční pravomoci, které příslušným orgánům a orgánu ESMA umožňují omezit krátký prodej, swapy úvěrového selhání a další transakce, by měly mít pouze dočasnou povahu a měly by být používány jen na dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro zvládnutí konkrétní hrozby.
(28) Vzhledem ke zvláštním rizikům, která mohou vyplývat z používání swapů úvěrového selhání, je nutné, aby příslušné orgány tyto transakce pečlivě monitorovaly. Zejména by příslušné orgány měly mít ve výjimečných případech pravomoc vyžadovat od fyzických nebo právnických osob provádějících takovéto transakce informace o účelu, za kterým se daná transakce provádí.
(29) Orgánu ESMA by měla být udělena obecná pravomoc vést šetření týkající se otázky nebo jednání souvisejících s krátkým prodejem nebo používáním swapů úvěrového selhání, a to s cílem posoudit, zda tato otázka nebo jednání nepředstavují potenciální hrozbu pro finanční stabilitu nebo důvěru na trhu. Provede-li takovéto šetření, měl by orgán ESMA zveřejnit zprávu obsahující jeho zjištění, a pokud se domnívá, že by mělo být zavedeno opatření na úrovni Unie, mělo by být jeho rozhodnutí pro příslušné orgány závazné.
(30) Jelikož se některá opatření mohou vztahovat na fyzické nebo právnické osoby a činnosti mimo Unii, je v určitých situacích nezbytné, aby příslušné orgány spolupracovaly s orgány ve třetích zemích. Příslušné orgány by proto měly uzavřít dohody s orgány ve třetích zemích. Orgán ESMA by měl koordinovat přípravu těchto dohod o spolupráci a výměnu informací obdržených z třetích zemí mezi příslušnými orgány.
(31) Toto nařízení dodržuje základní práva a zásady uznané zejména ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zvláště právo na ochranu osobních údajů uznané v článku 16 Smlouvy o fungování EU a v článku 8 Listiny. Konkrétně transparentnost významných čistých krátkých pozic, včetně jejich zveřejňování při překročení určité prahové hodnoty v případech, které stanoví toto nařízení, je nezbytná z důvodu zajištění stability finančních trhů a ochrany investorů. Díky této transparentnosti budou moci regulační orgány monitorovat používání krátkého prodeje ve spojení se strategiemi zneužívání trhu a jeho důsledky pro dobré fungování trhu. Kromě toho může transparentnost napomáhat k omezení informačních asymetrií, neboť zajistí, že všichni účastníci trhu budou přiměřeně informováni o tom, do jaké míry krátký prodej ovlivňuje ceny. Veškerá výměna nebo přenos informací příslušnými orgány by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(7). Veškerá výměna nebo přenos informací orgánem ESMA by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volném pohybu těchto údajů(8), které by mělo být v plném rozsahu použitelné pro zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.
(32) Na základě pokynů přijatých orgánem ESMA a s ohledem na sdělení Komise o posílení režimů sankcí v odvětví finančních služeb by členské státy█ měly stanovit pravidla pro sankce použitelné při porušení tohoto nařízení a zajistit, aby se tyto sankce uplatňovaly. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Později by měl být v Unii zaveden harmonizovaný režim sankcí.
█
(34) Za účelem [...] by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se podrobností výpočtu krátkých pozic, otázky, kdy má fyzická nebo právnická osoba nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání, prahových hodnot pro oznámení či zveřejnění a dalšího upřesnění kritérií a faktorů pro rozhodování o tom, zda nepříznivá událost nebo nepříznivý vývoj vede k vážnému ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v členském státě nebo v Unii. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Orgán ESMA by měl hrát ústřední úlohu při navrhování aktů v přenesené pravomoci tím, že bude poskytovat Komisi poradenství.
(35) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu posuzující vhodnost stanovených prahových hodnot pro hlášení a zveřejňování, fungování omezení a požadavků souvisejících s transparentností čistých krátkých pozic a otázky, zda by nebyla namístě další omezení či podmínky týkající se krátkého prodeje nebo swapů úvěrového selhání.
(36) Ačkoli jsou příslušné vnitrostátní orgány lépe uzpůsobeny k monitorování a mají lepší znalosti o vývoji na trzích, celkový dopad problémů souvisejících s krátkým prodejem a swapy úvěrového selhání je možné plně chápat pouze v měřítku Unie. Z toho důvodu může být cílů tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie; Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(37) Jelikož některé členské státy již zavedly omezení krátkého prodeje a jelikož je stanoveno přijetí aktů v přenesené pravomoci a závazných technických norem, bez nichž by nebylo užitečné zaváděný rámec používat, je nutné, aby byla poskytnuta dostatečná časová lhůta,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na tyto finanční nástroje:
1.
finanční nástroje, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, a to i v případech, kdy se s těmito nástroji obchoduje mimo obchodní systém;
2.
deriváty uvedené v příloze I oddílu C bodech 4 až 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(9), které se vztahují k finančnímu nástroji uvedenému v odstavci 1 nebo k emitentovi finančního nástroje uvedeného v odstavci 1, a to i v případech, kdy se s těmito deriváty obchoduje mimo obchodní systém;
3.
dluhové nástroje vydané členským státem nebo Unií a deriváty uvedené v příloze I oddílu C bodech 4 až 10 směrnice 2004/39/ES, které se vztahují k těmto dluhovým nástrojům vydaným členským státem nebo Unií nebo k závazku členského státu nebo Unie.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a)
„oprávněným primárním dealerem“ fyzická nebo právnická osoba, která podepsala dohodu s emitentem státních dluhopisů, podle které se tato fyzická nebo právnická osoba zavazuje, že bude obchodovat na vlastní účet v souvislosti s operacemi na primárním a sekundárním trhu, které se týkají dluhopisů vydaných tímto emitentem;
b)
„ústřední protistranou“ subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom či na několika finančních trzích, a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího, a který je odpovědný za provoz zúčtovacího systému;
c)
„swapem úvěrového selhání“ derivátová smlouva, podle níž jedna strana platí druhé straně poplatek výměnou za poskytnutí náhrady nebo platby v případě selhání referenčního subjektu nebo v případě úvěrové události týkající se tohoto referenčního subjektu, a každá jiná derivátová smlouva, která má obdobný ekonomický účinek;
d)
„finančním nástrojem“ nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2004/39/ES;
e) „domovským členským státem“ ve vztahu k regulovanému trhu, investičnímu podniku provozujícímu mnohostranný systém obchodování nebo jinému investičnímu podniku domovský členský stát tohoto regulovaného trhu nebo investičního podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 směrnice 2004/39/ES;
f)
„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES;
g)
„státními dluhopisy“ dluhový nástroj vydaný Unií nebo členským státem včetně kteréhokoli ministerstva, resortu, centrální banky, agentury nebo podřízené vládní organizace členského státu;
h)
„vydaným akciovým kapitálem“ ve vztahu ke společnosti úhrn všech kmenových a případných prioritních akcií vydaných touto společností, avšak bez konvertibilních dluhových cenných papírů;
i)
„vydanými státními dluhopisy“:
i)
ve vztahu k členskému státu celková hodnota nesplacených státních dluhopisů vydaných členských státem nebo kterýmkoli ministerstvem, resortem, centrální bankou, agenturou nebo podřízenou vládní organizací členského státu;
ii)
ve vztahu k Unii celková hodnota nesplacených dluhopisů vydaných Unií;
j)
„místním podnikem“ podnik uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. l) směrnice 2004/39/ES, který obchoduje na účet jiných členů trhu či pro ně vytváří ceny;
k)
„činnostmi tvorby trhu“ činnosti investičního podniku nebo subjektu z třetí země nebo místního podniku, který je členem obchodního systému nebo trhu ve třetí zemi, jejíž právní a dohledový rámec byl prohlášen za rovnocenný v souladu s čl. 15 odst. 2, pokud tento podnik či subjekt obchoduje na vlastní účet s finančním nástrojem, ať obchodovaným v obchodním systému, nebo mimo obchodní systém, při provádění jednoho nebo obou z těchto úkonů:
i)
stanovování pevných současných dvousměrných kotací, které mají srovnatelnou velikost a konkurenční ceny, přičemž výsledkem je pravidelné a průběžné zajišťování likvidity na trhu;
ii)
obchodování v rámci své běžné obchodní činnosti ve formě plnění pokynů vydaných klientem nebo v reakci na požadavek klienta na obchodování a ve formě zajišťování pozic vyplývajících z těchto obchodů;
l)
„mnohostranným systémem obchodování (multilateral trading facility, “MTF„)“ mnohostranný systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES;
m)
„hlavním obchodním systémem“ ve vztahu k akciím obchodní systém, na kterém se při obchodování s těmito akciemi dosahuje nejvyššího obratu;
n)
„regulovaným trhem“ mnohostranný systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;
o)
„relevantním příslušným orgánem“:
i)
ve vztahu ke státním dluhopisům členského státu nebo swapům úvěrového selhání týkajícím se závazku členského státu příslušný orgán tohoto členského státu;
ii)
ve vztahu k dluhopisům Unie nebo swapům úvěrového selhání týkajícím se závazku Unie příslušný orgán jurisdikce, v níž je usazen Evropský nástroj pro finanční stabilitu;
iii)
ve vztahu k finančnímu nástroji jinému než uvedenému v bodě i) nebo ii) orgán příslušný pro tento finanční nástroj podle definice v čl. 2 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006(10), který se určuje v souladu s články 9 až 16 uvedeného nařízení;
iv)
ve vztahu k finančnímu nástroji, na který se nevztahuje bod i), ii) ani iii), příslušný orgán členského státu, ve kterém byl tento finanční nástroj poprvé přijat k obchodování v obchodním systému;
p)
„krátkým prodejem“ ve vztahu k akciím nebo dluhopisům jakýkoli prodej akcií nebo dluhopisů, které prodávající v době uzavření dohody o prodeji nevlastní, včetně takovéhoto prodeje, při němž má prodávající v době uzavření dohody o prodeji příslušné akcie nebo dluhopisy vypůjčeny nebo má uzavřenu dohodu o jejich vypůjčení pro účely jejich dodání při vypořádání;
q)
„dnem obchodování“ den obchodování ve smyslu článku 4 nařízení (ES) č. 1287/2006;
r)
„obchodním systémem“ regulovaný trh nebo mnohostranný systém obchodování v Unii;
s)
„obratem“ obchodů s akciemi obrat definovaný v čl. 2 odst. 9 nařízení (ES) č. 1287/2006;
sa)
„nekrytým krátkým prodejem“ ve vztahu k akciím nebo dluhopisům jakýkoli prodej akcií nebo dluhopisů, který nesplňuje podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1.
2. Komise je v souladu s článkem 36 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci upřesňující definice uvedené v odstavci 1, zejména stanovující, kdy se pro účely definice krátkého prodeje v odst. 1 písm. p) má za to, že fyzická nebo právnická osoba vlastní finanční nástroj.
Článek 3
Krátké a dlouhé pozice
1. Pro účely tohoto nařízení se za krátkou pozici týkající se vydaného akciového kapitálu společnosti nebo vydaných státních dluhopisů členského státu nebo vydaných dluhopisů Unie považuje pozice, která je výsledkem:
a)
krátkého prodeje akcií vydaných společností nebo dluhového nástroje vydaného členským státem nebo Unií;
b)
toho, že fyzická nebo právnická osoba uzavře transakci, která vytváří finanční nástroj jiný nebo se vztahuje k finančnímu nástroji jinému, než jsou nástroje uvedené v písmeni a), a důsledkem nebo jedním z důsledků této transakce je, že tato fyzická nebo právnická osoba získá finanční výhodu, dojde-li k poklesu ceny nebo hodnoty akcií nebo dluhového nástroje.
2. Pro účely tohoto nařízení se za dlouhou pozicí týkající se vydaného akciového kapitálu společnosti nebo vydaných státních dluhopisů členského státu či vydaných dluhopisů Unie považuje pozice, která je výsledkem:
a)
držení akcií vydaných společností nebo dluhového nástroje vydaného členským státem nebo Unií;
b)
toho, že fyzická nebo právnická osoba uzavře transakci, která vytváří jiný finanční nástroj nebo se vztahuje k jinému finančnímu nástroji, než jsou nástroje uvedené v písmeni a), a důsledkem nebo jedním z důsledků této transakce je, že tato fyzická nebo právnická osoba získá finanční výhodu, dojde-li ke zvýšení ceny nebo hodnoty akcií nebo dluhového nástroje.
3. Pro účely odstavce 1 určí výpočet krátké pozice, pokud jde o jakoukoli krátkou pozici drženou příslušnou osobou nepřímo, mimo jiné prostřednictvím nebo pomocí indexu, koše cenných papírů nebo podílu ve fondu obchodovaném na burze nebo v podobném subjektu, uvážlivě daná fyzická nebo právnická osoba při zohlednění veřejně dostupných informací o složení příslušného indexu, koše cenných papírů nebo podílů držených v příslušném fondu obchodovaném na burze nebo v podobném subjektu. Aby se předešlo pochybnostem, při výpočtu takové krátké pozice se od nikoho nepožaduje, aby od kohokoli získal informace o tomto složení v reálném čase.
Pro účely odstavce 2 se do výpočtu dlouhé pozice pro všechny účely zahrnou jako dlouhé pozice všechny podíly držené danou osobou v jakémkoli dluhopisu nebo dluhovém cenném papíru převoditelném na akcie vydané příslušnou společností.
Pro účely odstavců 1 a 2 se do výpočtu krátké pozice a dlouhé pozice týkajících se státních dluhopisů zahrnou veškeré swapy úvěrového selhání, které se vztahují k závazku nebo úvěrové události týkajících se členského státu nebo Unie.
4. Pro účely tohoto nařízení se pozice zbývající po odečtení veškerých dlouhých pozic, které fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu společnosti, od veškerých krátkých pozic, které tato fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k tomuto kapitálu, považuje za čistou krátkou pozici ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu této společnosti.
5. Pro účely tohoto nařízení se pozice zbývající po odečtení veškerých dlouhých pozic, které fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k vydaným státním dluhopisům členského státu nebo k vydaným dluhopisům Unie, od veškerých krátkých pozic, které tato fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k těmto dluhopisům, považuje za čistou krátkou pozici ve vztahu k vydaným státním dluhopisům členského státu nebo k vydaným dluhopisům Unie.
6. Výpočet podle odstavců 1 až 5 týkající se státních dluhopisů se provede pro každý jednotlivý členský stát nebo pro Unii i v případě, že státní dluhopisy jménem členského státu nebo Unie vydávají různé subjekty v tomto členském státě nebo v Unii.
V případě činností správy fondů, jež využívají ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi různé investiční strategie prostřednictvím oddělených fondů spravovaných týmž správcem, je výpočet čistých krátkých a čistých dlouhých pozic pro účely odstavců 3, 4 a 5 prováděn na úrovni každého fondu. Pokud je ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi využívána stejná investiční strategie prostřednictvím více než jednoho fondu, čisté krátké a čisté dlouhé pozice v každém z těchto fondů se sloučí. Pokud jsou v rámci jednoho subjektu spravována ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi dvě nebo více portfolií s použitím stejné investiční strategie na základě vlastního uvážení, měly by se tyto pozice pro účely výpočtu čistých krátkých a čistých dlouhých pozic sloučit. V případě správy klientského portfolia na stanoveném základě je výpočet čistých krátkých a čistých dlouhých pozic zákonnou odpovědností klienta.
7. Komise je v souladu s článkem 36 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které stanoví:
a)
v jakých případech se má za to, že fyzická nebo právnická osoba drží akcie nebo dluhové nástroje pro účely odstavce 2;
b)
případy, ve kterých má fyzická nebo právnická osoba čistou krátkou pozici pro účely odstavců 4 a 5, a způsob výpočtu této pozice;
c)
způsob výpočtu pozic pro účely odstavců 3, 4 a 5 v případě, kdy mají různé subjekty ve skupině dlouhé nebo krátké pozice, nebo ve vztahu k činnostem v rámci správy fondů, které se týkají různých fondů.
Článek 4
Nekrytá pozice ve swapech úvěrového selhání
1. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že fyzická nebo právnická osoba má nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání týkajících se závazku členského státu nebo Unie, v míře, v jaké tyto swapy úvěrového selhání neslouží k zajištění buď proti riziku selhání emitenta, má-li daná fyzická nebo právnická osoba dlouhou pozici ve státních dluhopisech tohoto emitenta, nebo proti riziku poklesu hodnoty jakýchkoliv aktiv nebo portfolia aktiv fyzické nebo právnické osoby, která tato aktiva či toto portfolio aktiv drží, existuje-li vysoká korelace mezi poklesem ceny těchto aktiv nebo tohoto portfolia aktiv a poklesem ceny závazků členského státu nebo Unie v případě poklesu bonity členského státu nebo Unie. Strana, která je na základě swapu úvěrového selhání povinna provést platbu nebo vyplatit náhradu v případě selhání nebo úvěrové události týkající se referenčního subjektu, nemá z důvodu této povinnosti nekrytou pozici pro účely tohoto odstavce.
2. Komise je v souladu s článkem 36 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které stanoví pro účely odstavce 1:
a)
případy, ve kterých se má za to, že transakce se swapy úvěrového selhání představuje zajištění proti riziku selhání, a způsob výpočtu nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání;
b)
způsob výpočtu pozic v případě, kdy mají různé subjekty ve skupině dlouhé nebo krátké pozice, nebo ve vztahu k činnostem v rámci správy fondů, které se týkají různých fondů.
KAPITOLA II
TRANSPARENTNOST ČISTÝCH KRÁTKÝCH POZIC
Článek 5
Oznamování významných čistých krátkých pozic v akciích příslušným orgánům
1. Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici ve vztahu k vydanému akciovému kapitálu společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, podá relevantnímu příslušnému orgánu oznámení vždy, když tato pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v odstavci 2 nebo pod tuto hodnotu poklesne.
2. Příslušnou prahovou hodnotou pro oznamovací povinnost je procentní podíl rovný 0,2 % hodnoty vydaného akciového kapitálu dotčené společnosti a dále každých 0,1 %.
3. Je-li to nezbytné, může Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 2 s ohledem na vývoj na finančních trzích a zaslat je Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Ve lhůtě tří měsíců od doručení tohoto stanoviska orgánu ESMA může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 prahové hodnoty zmíněné v odstavci 2 změnit s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.
3a.Oznámení podle tohoto článku jsou podávána v souladu s článkem 9 a výpočet čistých krátkých pozic se provádí v souladu s článkem 3.
Článek 6
Hlášení krátkých prodejů příslušným orgánům
Všechny investiční podniky a všichni účastníci regulovaného trhu nebo mnohostranného systému obchodování začlení do svých hlášení o transakcích uvedených v čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES políčko pro transakce s akciemi, v němž se označí, zda daná transakce je, nebo není krátkým prodejem. Prostředníci, kteří provádějí krátké prodeje, označují tyto prodeje jako krátké v hlášení o transakcích pro tyto prodeje na konci dne obchodování určeném relevantnímu příslušnému orgánu. Uvedené informace nejsou veřejně přístupné.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, které stanoví, jakým způsobem jsou tyto informace sdělovány příslušným orgánům.
Článek 7
Zveřejňování významných čistých krátkých pozic v akciích
1. Relevantní příslušný orgán zveřejní podrobné informace o této pozici vždy, když tato pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro zveřejnění uvedené v odstavci 2 nebo pod tuto hodnotu poklesne. Při zveřejnění těchto informací se neuvádí držitel čisté krátké pozice.
2. Příslušnou prahovou hodnotou pro zveřejnění je procentní podíl rovný 0,5 % hodnoty vydaného akciového kapitálu dotčené společnosti a dále každých 0,1 %.
3. Je-li to nezbytné, může orgán ESMA vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 2 s ohledem na vývoj na finančních trzích a zaslat je Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Ve lhůtě tří měsíců od doručení tohoto stanoviska orgánu ESMA může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 prahové hodnoty zmíněné v odstavci 2 změnit s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.
3a.Oznámení podle tohoto článku jsou podávána v souladu s článkem 9 a výpočet čistých krátkých pozic se provádí v souladu s článkem 3.
Článek 8
Oznamování významných čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech a swapech úvěrového selhání příslušným orgánům
1. Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici týkající se vydaného státního dluhopisu členského státu nebo vydaného dluhopisu Unie, podá oznámení relevantnímu příslušnému orgánu vždy, když její pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost pro dotčený členský stát nebo Unii nebo pod tuto hodnotu poklesne.
█
2. Příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost se skládají z počáteční hodnoty a následně přírůstkových hodnot pro každý členský stát a pro Unii, které jsou stanoveny v opatřeních přijatých Komisí podle odstavce 3. Prahové hodnoty pro oznamovací povinnost pro každý členský stát zveřejní orgán ESMA na svých internetových stránkách.
3. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 36 akty v přenesené pravomoci, které stanoví počáteční a přírůstkové hodnoty uvedené v odstavci 2, a to za následujících podmínek:
a)
prahové hodnoty nesmějí být stanoveny na takové úrovni, aby bylo nutné oznamovat pozice, které mají minimální hodnotu;
b)
je nutné vzít v úvahu celkovou hodnotu nesplacených vydaných státních dluhopisů každého členského státu a nesplacených vydaných dluhopisů Unie, obrat a průměrnou velikost pozic, které účastníci trhu drží ve vztahu ke státním dluhopisům tohoto členského státu nebo k dluhopisům Unie.
3a.Oznámení podle tohoto článku jsou podávána v souladu s článkem 9 a výpočet čistých krátkých pozic se provádí v souladu s článkem 3.
Článek 9
Způsob oznamování a zveřejňování
1. Každé oznámení podle článků 5 ▌nebo 8 obsahuje údaje o totožnosti fyzické nebo právnické osoby, která má příslušnou pozici, o velikosti příslušné pozice a emitentovi, kterého se držená pozice týká, jakož i datum, kdy byla příslušná pozice vytvořena nebo změněna nebo kdy její držení skončilo.
Každé zveřejnění podle článku 7 obsahuje anonymní údaje o velikosti příslušné pozice, emitentovi, kterého se držená pozice týká, a datum, kdy byla příslušná pozice vytvořena nebo změněna nebo kdy její držení skončilo.
Pro účely článků 5, 7 a 8 uchovávají fyzické a právnické osoby, které drží významné čisté krátké pozice, po dobu pěti let záznamy o hrubých pozicích, které významnou čistou krátkou pozici tvoří.
2. Rozhodná doba pro výpočet čisté krátké pozice nastává na konci dne obchodování, ve který má daná fyzická nebo právnická osoba příslušnou pozici, kromě automatických nočních obchodů, kdy by měla platit hodnota T+1. Oznámení nebo zveřejnění se provede nejpozději v 15:30 následujícího dne obchodování.
3. Oznamování informací relevantnímu příslušnému orgánu se provádí v souladu se systémem stanoveným v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1287/2006.
4. Zveřejňování informací stanovené v článku 7 se provádí způsobem zajišťujícím rychlý a nediskriminační přístup k informacím. Příslušné informace se dají k dispozici úředně určenému mechanismu domovského členského státu emitenta akcií, uvedenému v čl. 21 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu(11).
5. V zájmu zajištění důsledné harmonizace tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví podrobnosti o poskytovaných informacích pro účely odstavce 1. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto regulačních technických norem do [31. prosince 2011].
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
█
6. S cílem zajistit jednotné podmínky pro uplatňování odstavce 4 vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem, které stanoví prostředky, kterými mohou být informace zveřejňovány. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto prováděcích technických norem do [31. prosince 2011].
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 10
Uplatňování mimo Unii
Požadavky na oznamování a zveřejňování podle článků 5, 7 a 8 se použijí pro fyzické nebo právnické osoby bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo jsou usazeny v Unii, nebo mimo Unii.
Článek 11
Informace poskytované orgánu ESMA
1. Příslušný orgán poskytuje orgánu ESMA čtvrtletně souhrnné informace o čistých krátkých pozicích týkajících se akcií nebo státních dluhopisů█, pro které je tento orgán relevantním příslušným orgánem a příjemcem oznámení podle článků 5 až 8.
2. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení si může orgán ESMA od relevantního příslušného orgánu členského státu kdykoli vyžádat dodatečné informace o čistých krátkých pozicích týkajících se akcií nebo státních dluhopisů█.
Příslušný orgán orgánu ESMA požadované informace poskytne nejpozději do sedmi kalendářních dnů. V případě nepříznivých událostí nebo nepříznivého vývoje, jež vážně ohrožují finanční stabilitu či důvěru na trhu v daném či jiném členském státě, poskytne příslušný orgán orgánu ESMA požadované informace do 24 hodin.
2a.V zájmu zajištění důsledné harmonizace tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví podrobnosti ohledně informací poskytovaných v souladu s odstavci 1 a 2. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto regulačních technických norem do [31. prosince 2011].
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
2b.S cílem zajistit jednotné podmínky pro uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem, které stanoví formát informací poskytovaných v souladu s odstavci 1 a 2. Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto prováděcích technických norem do [31. prosince 2011].
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
KAPITOLA III
ZACHÁZENÍ S KRÁTKÝM PRODEJEM A SWAPY ÚVĚROVÉHO SELHÁNÍ
Článek 12
Omezení nekrytého krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání
1. Fyzická nebo právnická osoba může provést krátký prodej akcií přijatých k obchodování v obchodním systému nebo krátký prodej státních dluhových nástrojů, pouze pokud bude na konci dne obchodování splňovat jednu z těchto podmínek:
a)
tato fyzická nebo právnická osoba si vypůjčila dané akcie nebo státní dluhové nástroje;
b)
tato fyzická nebo právnická osoba uzavřela dohodu o vypůjčení daných akcií nebo státních dluhových nástrojů;
c)
tato fyzická nebo právnická osoba má uzavřeno ujednání s třetí stranou, v rámci kterého tato třetí strana potvrdila, že příslušné akcie nebo státní dluhové nástroje byly lokalizovány a rezervovány pro zapůjčení dané fyzické nebo právnické osobě tak, aby bylo možné ve stanovené lhůtě provést vypořádání.
1a.Fyzická nebo právnická osoba může provádět transakce se swapy úvěrového selhání, které se týkají závazku členského státu nebo Unie, pouze v případech, kdy tyto transakce nevedou k vytvoření nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání, jak je uvedeno v článku 4.
2. Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, v nichž se stanoví druhy dohod nebo ujednání dostatečně zajišťujících, aby byly akcie nebo státní dluhopisy k dispozici pro vypořádání. Orgán ESMA vezme v úvahu zejména potřebu zachovat efektivitu trhů, zvláště trhů se státními dluhopisy a trhů zpětného odkupu (repo trhů) státních dluhopisů. ESMA předloží předlohy uvedených regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2011.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
█
Článek 14
Výjimka pro případ, kdy se hlavní obchodní systém nachází mimo Unii
1. Články 5, 7, 12 a 13 se nepoužijí pro akcie společnosti, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, jestliže se hlavní obchodní systém pro obchodování s těmito akciemi nachází v zemi, která není součástí Unie.
2. Relevantní orgán příslušný pro akcie společnosti, s nimiž se obchoduje v obchodním systému v Unii a v obchodním systému mimo Unii, alespoň jednou za dva roky určí, zda se hlavní obchodní systém těchto akcií nachází mimo Unii.
Relevantní příslušný orgán oznámí orgánu ESMA veškeré akcie, u nichž určil, že mají hlavní obchodní systém mimo Unii.
Orgán ESMA každé dva roky zveřejní seznam akcií, které mají hlavní obchodní systém mimo Unii. Tento seznam je účinný pro období dvou let.
3. Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem stanovující metodu výpočtu obratu pro určení hlavního obchodního systému akcií. ESMA předloží předlohy uvedených regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2011.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
4. Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro používání odstavců 1 a 2, orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které určí:
a)
den, ke kterému, a období, za které se provádí výpočet pro účely určení hlavního obchodního systému akcií;
b)
den, do kterého relevantní příslušný orgán oznámí orgánu ESMA akcie, jejichž hlavní obchodní místo se nachází mimo Unii;
c)
den po zveřejnění orgánem ESMA, odkdy je uvedený seznam účinný.
Orgán ESMA předloží Komisi návrhy těchto prováděcích technických norem do [31. prosince 2011].
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 15
Výjimka pro tvorbu trhu a operace na primárním trhu
1. Články 5, 6, 7, 8 a 12 se nepoužijí pro činnosti v rámci tvorby trhu. █
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 36 akty v přenesené pravomoci stanovující, že právní a dohledový rámec třetí země zajišťuje, že trh, který získal povolení v této třetí zemi, splňuje právně závazné požadavky, které jsou pro účely použití výjimky stanovené v odstavci 1 rovnocenné požadavkům vyplývajícím z hlavy III směrnice 2004/39/ES, ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(12) a ze směrnice 2004/109/ES a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.
Právní a dohledový rámec třetí země je možné považovat za rovnocenný, jestliže tento rámec splňuje v uvedené třetí zemi všechny tyto podmínky:
a)
trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání;
b)
trhy mají jasná a transparentní pravidla pro přijímání cenných papírů k obchodování, takže s cennými papíry lze spravedlivě, řádně a efektivně obchodovat a cenné papíry jsou volně obchodovatelné;
c)
pro emitenty cenných papírů platí požadavky na pravidelné a průběžné informování zajišťující vysokou úroveň ochrany investorů;
d)
transparentnost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že se předchází zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.
3. Články 8 a 12 se nepoužijí pro činnosti fyzické nebo právnické osoby, pokud tato osoba na základě dohody s emitentem státních dluhopisů plní úlohu oprávněného primárního dealera a obchoduje na vlastní účet s finančním nástrojem v souvislosti s operacemi na primárním nebo sekundárním trhu, které se týkají těchto státních dluhopisů.
4. Články 5, 6, 7 a 12 se nepoužijí pro fyzickou nebo právnickou osobu, pokud provádí krátký prodej cenného papíru nebo má čistou krátkou pozici v souvislosti s prováděním stabilizace podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze den 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů(13).
5. Výjimky uvedené v odstavcích 1 a 3 se použijí pouze v případě, že dotčená fyzická nebo právnická osoba nejprve písemně oznámila příslušnému orgánu svého domovského členského státu, že má v úmyslu výjimku používat. Toto oznámení se podá nejpozději třicet kalendářních dní před tím, než fyzická nebo právnická osoba zamýšlí výjimku používat.
6. Příslušný orgán domovského členského státu může použití výjimky zakázat, pokud usoudí, že daná fyzická nebo právnická osoba nesplňuje podmínky výjimky. Případný zákaz se uloží během lhůty patnácti kalendářních dnů uvedené v předchozím pododstavci anebo později, v případě, že se příslušný orgán dozví, že u dané osoby došlo ke změnám okolností, kvůli nimž přestala uvedené podmínky splňovat.
7. Subjekt ze třetí země, který nezískal povolení v Unii, zašle oznámení uvedené v odstavci 5 orgánu příslušnému pro hlavní obchodní systém v Unii, ve kterém tento subjekt obchoduje.
8. Fyzická nebo právnická osoba, která podala oznámení podle odstavce 5 příslušnému orgánu svého domovského členského státu, co nejdříve písemně oznámí veškeré změny, které mají vliv na její způsobilost k využívání výjimky.
9. Příslušný orgán domovského členského státu si může od fyzické nebo právnické osoby, která využívá výjimky stanovené v odstavcích 1, 3 nebo 4, vyžádat informace v písemné podobě o krátkých pozicích, které drží, nebo o činnostech, které na základě výjimky provádí. Fyzická nebo právnická osoba tyto informace poskytne nejpozději do čtyř kalendářních dnů od podání žádosti.
10. Do dvou týdnů od podání oznámení podle odstavce 5 nebo 8 relevantní příslušný orgán oznámí orgánu ESMA všechny tvůrce trhu a oprávněné primární dealery, kteří využívají výjimku, a všechny tvůrce trhu a oprávněné primární dealery, kteří výjimku přestali využívat.
11. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a průběžně aktualizuje seznam tvůrců trhu a oprávněných primárních dealerů, kteří využívají výjimku.
KAPITOLA V
INTERVENČNÍ PRAVOMOCI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ A ORGÁNU ESMA
Oddíl 1
Pravomoci příslušných orgánů
Článek 16
Informování ve výjimečných situacích
1. Příslušný orgán členského státu může od fyzických nebo právnických osob, které mají čisté krátké pozice ve vztahu k určitému finančnímu nástroji nebo třídě finančních nástrojů, požadovat, aby mu oznámily nebo aby zveřejnily podrobné informace o takové pozici, kdykoli tato pozice dosáhne prahové hodnoty pro oznamovací povinnost stanovené příslušným orgánem nebo pod tuto hodnotu poklesne, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
a)
nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v daném členském státě či jednom nebo několika dalších členských státech;
b)
v případě zveřejnění nebude mít opatření škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.
2. Odstavec 1 se nepoužije pro finanční nástroje, kterých se již týkají požadavky na transparentnost podle článků 5 až 8.
Článek 16a
Oznamovací povinnost osob, které zapůjčily finanční nástroje, ve výjimečných situacích
1.Příslušný orgán členského státu může přijmout opatření uvedené v odstavci 2, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
a)
nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v daném členském státě;
b)
opatření nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.
2.Příslušný orgán členského státu může od fyzických nebo právnických osob podílejících se na půjčování určitého finančního nástroje nebo třídy finančních nástrojů požadovat, aby mu oznámily jakýkoli významný nárůst poplatků požadovaných v souvislosti s takovýmto půjčením.
Článek 17
Omezení krátkého prodeje a podobných transakcí ve výjimečných situacích
1. Příslušný orgán členského státu, v němž se nachází hlavní obchodní systém finančního nástroje, může přijmout opatření uvedené v odstavci 2 nebo 3, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
a)
nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v daném členském státě či jednom nebo několika dalších členských státech;
b)
opatření nebudou mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.
2. Příslušný orgán členského státu může uložit zákaz nebo podmínky ve vztahu k fyzickým nebo právnickým osobám, které provádějí:
a)
krátký prodej; nebo
b)
transakce jiné než krátký prodej, které vytvářejí finanční nástroj nebo se vztahují k finančnímu nástroji, a důsledkem nebo jedním z důsledků těchto transakcí je, že daná fyzická nebo právnická osoba získá finanční výhodu, dojde-li k poklesu ceny nebo hodnoty jiného finančního nástroje.
3. Příslušný orgán členského státu může fyzickým nebo právnickým osobám zabránit v provádění transakcí týkajících se finančních nástrojů nebo omezit hodnotu transakcí s finančním nástrojem, které mohou být prováděny.
4. Opatření podle odstavce 2 nebo 3 se může použít pro transakce týkající se všech finančních nástrojů, určité třídy finančních nástrojů nebo konkrétního finančního nástroje. Opatření se může použít za okolností stanovených relevantním příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.
Článek 18
Omezení transakcí se swapy úvěrového selhání ve výjimečných situacích
1. Příslušný orgán členského státu může uložit fyzickým nebo právnickým osobám omezení ohledně provádění transakcí se swapy úvěrového selhání, které se týkají závazku vydaného jeho vlastním členským státem, nebo omezit hodnotu nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání týkajících se závazku vydaného jeho vlastním členským státem, do kterých mohou fyzické nebo právnické osoby vstupovat, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
a)
nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v daném členském státě či jednom nebo několika dalších členských státech;
b)
opatření nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.
2. Opatření přijaté podle odstavce 1 se může použít pro určitou třídu transakcí se swapy úvěrového selhání nebo pro konkrétní transakce se swapy úvěrového selhání. Opatření se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.
2a.Příslušný orgán, který učinil opatření podle odstavce 1, může požádat orgán ESMA, aby uvážil uplatnění svých pravomocí podle čl. 24 odst. 1 písm. c) v případě, že nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které vyžadují přijetí tohoto opatření na úrovni Unie.
Článek 19
Pravomoc omezit dočasně krátký prodej finančních nástrojů v případě významného poklesu ceny
1. Jestliže cena finančního nástroje v obchodním systému během jednoho dne obchodování poklesne oproti závěrečné ceně v tomto systému z předchozího dne obchodování o hodnotu uvedenou v odstavci 4, příslušný orgán domovského členského státu tohoto obchodního systému posoudí, zda není vhodné uložit fyzickým nebo právnickým osobám zákaz nebo omezení ohledně provádění krátkých prodejů tohoto finančního nástroje v daném obchodním systému nebo jinak omezit transakce s tímto finančním nástrojem v tomto obchodním systému, aby se předešlo chaotickému poklesu ceny tohoto finančního nástroje.
Jestliže příslušný orgán usoudí podle prvního pododstavce, že je uvedený postup vhodný, pak v případě akcií nebo dluhopisů uloží osobám zákaz nebo omezení ohledně provádění krátkého prodeje v daném obchodním systému nebo v případě jiného druhu finančních nástrojů omezí transakce s daným finančním nástrojem v tomto obchodním systému.
2. Opatření se použije na období končící nejpozději koncem dne obchodování následujícího po dni obchodování, v němž k poklesu ceny došlo. Příslušný orgán domovského členského státu může prodloužit trvání opatření v případě, že důvody pro jeho přijetí toto prodloužení ospravedlňují.
3. Opatření se použije za okolností stanovených příslušným orgánem nebo se ho týkají výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.
3a.Poté, co obdrží od příslušného orgánu oznámení, že bylo fyzickým nebo právnickým osobám zakázáno nebo že bylo omezeno jejich oprávnění provádět krátké prodeje tohoto finančního nástroje v daném obchodním systému nebo že došlo k jinému omezení transakcí s tímto finančním nástrojem v tomto obchodním systému, ESMA před zahájením následujícího dne obchodování posoudí, zda není vhodné rozšířit toto opatření na všechny obchodní systémy obchodující s příslušným finančním nástrojem, kterého se opatření týká, v souladu s článkem 24.
4. Pokles hodnoty činí v případě akcií 10 % nebo více a v případě jiných tříd finančních nástrojů hodnotu, kterou stanoví Komise.
Je-li to nezbytné, může orgán ESMA vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot zmíněných v odstavci 4 s ohledem na vývoj na finančních trzích a zaslat je Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Ve lhůtě tří měsíců od doručení tohoto stanoviska orgánu ESMA přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, určující možnosti týkající se doby platnosti opatření a poklesu hodnoty u finančních nástrojů █ , a to s přihlédnutím ke zvláštním vlastnostem každé třídy finančních nástrojů a k rozdílům ve volatilitě.
5. Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem stanovující metodu výpočtu 10% poklesu u akcií a poklesu hodnoty upřesněného Komisí v souladu s odstavcem 4. ESMA předloží předlohy uvedených regulatorních technických norem Komisi do 31. prosince 2011.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci█ v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 20
Trvání omezení
Opatření uložené podle článků 16, 16a, 17 a18 je platné na počáteční dobu nanejvýš tří měsíců ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v článku 21.
Opatření může být obnovováno na další období, z nichž žádné nepřekročí dobu tří měsíců, v případě, že důvody, které vedly k jeho přijetí, trvají i nadále. Není-li opatření po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.
Článek 21
Oznámení o omezení
1. Příslušný orgán na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v článcích 16 až 19.
2. Toto oznámení obsahuje alespoň údaje o:
a)
uložená opatření, včetně nástrojů a třídy transakcí, pro které se opatření použijí, a jejich trvání;
b)
důvodech, proč se příslušný orgán domnívá, že je opatření nezbytné uložit, včetně důkazů, o něž se tyto důvody opírají.
3. Opatření podle článků 16 až 19 nabude účinku v okamžiku zveřejnění oznámení nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba zveřejnění oznámení, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření nabylo účinku.
Článek 22
Oznamování orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům
1. Před uložením nebo obnovením opatření podle článků 16, 16a, 17 nebo 18 a před uložením omezení podle článku 19 oznámí příslušný orgán navrhované opatření orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům.
2. Oznámení obsahuje údaje o navrhovaných opatřeních, třídě finančních nástrojů a transakcí, pro které se opatření použijí, důkazech, z nichž vychází odůvodnění opatření, a zamýšlené době, kdy mají opatření nabýt účinku.
3. Oznámení o návrhu uložit nebo obnovit opatření podle článků 16, 16a, 17 a 18 se podá nejpozději 24 hodin před zamýšlenou dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může příslušný orgán podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet. Oznámení podle článku 19 se podá před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření.
4. Příslušný orgán členského státu, který obdrží oznámení podle tohoto článku, může přijmout opatření podle článků 16 až 19 ve svém členském státě, pokud je přesvědčen, že je takové opatření nezbytné pro pomoc dotčenému jinému příslušnému orgánu. Jestliže tento příslušný orgán navrhne přijetí opatření, podá rovněž oznámení v souladu s odstavci 1,2 a 3.
Oddíl 2
Pravomoci orgánu ESMA
Článek 23
Koordinace ze strany orgánu ESMA
1. Ve vztahu k opatřením přijatým příslušnými orgány podle oddílu 1 vykonává orgán ESMA podpůrnou a koordinující úlohu. Orgán ESMA zejména zajistí, aby příslušné orgány zaujaly konsistentní přístup, pokud jde o opatření podle oddílu 1, zejména pokud jde o případ, kdy je nezbytné použít intervenční pravomoci podle oddílu 1, a pokud jde o charakter uložených opatření a zahájení a trvání veškerých opatření.
2. Poté, co obdrží oznámení podle článku 22 o opatření, které má být uloženo nebo obnoveno podle článku 16, 16a, 17 nebo 18, vydá orgán ESMA do 24 hodin rozhodnutí, v němž uvede, zda se domnívá, že je dané opatření nebo navrhované opatření nezbytné pro řešení výjimečné situace. V rozhodnutí se uvede, zda má orgán ESMA za to, že nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v jednom nebo několika členských státech, zda je opatření nebo navrhované opatření vhodné a přiměřené pro řešení dané hrozby a zda je opodstatněná navrhovaná doba trvání opatření. Jestliže se orgán ESMA domnívá, že je pro řešení hrozby nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, rovněž to ve svém rozhodnutí uvede a vyzve tyto příslušné orgány, aby do 24 hodin taková opatření přijaly. Rozhodnutí se zveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA.
3. Pokud se orgán ESMA domnívá, že by mělo být zavedeno opatření na úrovni Unie, jeho rozhodnutí je pro příslušné orgány závazné a je provedeno do 24 hodin.
3a.Orgán ESMA opatření podle tohoto článku pravidelně přezkoumává, a to nejméně jednou za tři měsíce. Není-li opatření po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.
Článek 24
Intervenční pravomoci orgánu ESMA
1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijme orgán ESMA jedno či více následujících opatření, jsou-li splněny obě podmínky uvedené v odstavci 2:
a)
uloží fyzickým nebo právnickým osobám, které mají čisté krátké pozice ve vztahu k určitému finančnímu nástroji nebo třídě finančních nástrojů, aby oznámily příslušnému orgánu nebo zveřejnily podrobné informace o veškerých takových pozicích;
b)
uloží zákaz nebo podmínky týkající se fyzických nebo právnických osob, které provádějí krátký prodej nebo transakce, které vytvářejí finanční nástroj nebo se vztahují k finančnímu nástroji, a důsledkem nebo jedním z důsledků těchto transakcí je, že daná fyzická nebo právnická osoba získá finanční výhodu, dojde-li k poklesu ceny nebo hodnoty jiného finančního nástroje;
c)
uloží fyzickým nebo právnickým osobám omezení ohledně provádění transakcí se swapy úvěrového selhání, které se týkají závazku členského státu nebo Unie, nebo omezí hodnotu nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání týkajících se závazku členského státu nebo Unie, do kterých mohou fyzické nebo právnické osoby vstupovat;
d)
zakáže fyzickým nebo právnickým osobám provádění transakcí týkajících se určitého finančního nástroje, který spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, nebo omezí hodnotu transakcí s tímto finančním nástrojem, které se smějí provádět.
Opatření se může použít za okolností stanovených relevantním příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.
2. Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:
a)
opatření uvedená v prvním pododstavci odst. 1 písm. a) až d) reagují na ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části a situace má přeshraniční důsledky;
b)
příslušný orgán nepřijal opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.
3. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 vezme orgán ESMA v úvahu, v jakém rozsahu opatření:
a)
bude významně řešit danou hrozbu pro správné fungování a integritu finančních trhů nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části nebo významně zlepší schopnost příslušných orgánů tuto hrozbu monitorovat;
b)
nepovede ke vzniku rizika regulatorní arbitráže;
c)
nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, včetně snížení likvidity na těchto trzích nebo vzniku nejistoty mezi účastníky trhu, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.
Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 16, 16a, 17 nebo 18, může orgán ESMA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával rozhodnutí stanovené v článku 23.
4. Předtím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, konzultuje orgán ESMA ve vhodných případech ESRB a další příslušné orgány.
5. Před tím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, oznámí orgán ESMA příslušným orgánům opatření, které navrhuje. Oznámení obsahuje údaje o navrhovaných opatřeních, třídě finančních nástrojů a transakcí, pro které se opatření použijí, důkazech, z nichž vychází odůvodnění opatření, a době, kdy mají opatření nabýt účinku.
6. Oznámení se podá nejpozději 24 hodin před dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může orgán ESMA podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet.
7. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v odstavci 1. Toto oznámení obsahuje alespoň následující:
a)
uložená opatření, včetně nástrojů a třídy transakcí, pro které se opatření použijí, a trvání těchto opatření;
b)
důvody, proč orgán ESMA zastává stanovisko, že je opatření nezbytné uložit, včetně důkazů, o něž se tyto důvody opírají.
8. Opatření nabude účinku v okamžiku zveřejnění oznámení nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba jeho zveřejnění, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření nabylo účinku.
9. Orgán ESMA svá opatření uvedená v odstavci 1 přezkoumává ve vhodných intervalech a alespoň jednou za tři měsíce. Není-li opatření obnoveno po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty, jeho platnost automaticky skončí. K obnovení opatření se použijí odstavce 2 až 8.
10. Opatření přijaté orgánem ESMA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán podle oddílu 1.
Článek 25
Upřesnění nepříznivých událostí a nepříznivého vývoje
Komise by měla mít pravomoc přijímat v souladu s článkem 36 akty v přenesené pravomoci stanovující kritéria a faktory, které příslušné orgány a orgán ESMA zohlední při určování, zda nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj uvedené v článcích 16, 16a, 17, 18 a 23 a objevily se hrozby uvedené v čl. 24 odst. 2 písm. a).
KAPITOLA VI
ÚLOHA PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ
Článek 26
Příslušné orgány
Každý členský stát určí příslušný orgán pro účely tohoto nařízení. Těmito příslušnými orgány jsou orgány veřejné správy. Členské státy o těchto určených orgánech uvědomí Komisi, orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států.
Článek 27
Pravomoci příslušných orgánů
1. Aby mohly příslušné orgány plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, mají veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci nezbytné pro plnění jejich úkolů. Své pravomoci vykonávají těmito způsoby:
a)
přímo;
b)
ve spolupráci s jinými orgány;
c)
prostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.
2. Aby mohly plnit své povinnosti, mají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními právními předpisy tyto pravomoci:
a)
získat přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet nebo pořídit jeho kopii;
b)
požadovat informace od kterékoli fyzické nebo právnické osoby a v případě potřeby fyzickou nebo právnickou osobu předvolat a vyslechnout za účelem získání informací;
c)
provádět ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě;
d)
požadovat existující záznamy o telefonních hovorech a datovém provozu;
e)
požadovat ukončení jakéhokoli jednání, které je v rozporu s tímto nařízením;
f)
požadovat zmrazení nebo obstavení majetku.
3. Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 písm. a) a b), mají příslušné orgány členských států v jednotlivých případech pravomoc požadovat od fyzické nebo právnické osoby provádějící transakci se swapy úvěrového selhání poskytnutí následujících informací:
a)
vysvětlení účelu transakce a uvedení, zda je prováděna za účelem zajištění proti riziku, nebo za jiným účelem;
b)
informace pro ověření podkladového rizika, pokud je transakce prováděna za účelem zajištění.
Článek 28
Šetření orgánu ESMA
Orgán ESMA může na žádost jednoho nebo několika příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu vést šetření týkající se určité otázky nebo určitého jednání souvisejících s krátkým prodejem nebo s používáním swapů úvěrového selhání, a to s cílem posoudit, zda tato otázka nebo jednání nepředstavují potenciální hrozbu pro finanční stabilitu nebo důvěru na trhu v Unii.
Orgán ESMA zveřejní zprávu obsahující jeho zjištění a případná doporučení týkající se této otázky nebo jednání do tří měsíců od ukončení tohoto šetření.
Článek 29
Služební tajemství
1. Povinnost zachovávat služební tajemství platí pro všechny fyzické nebo právnické osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo pro jakýkoli orgán či fyzickou nebo právnickou osobu, na něž příslušný orgán přenesl úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž příslušný orgán uzavřel smlouvu. Důvěrné informace, které jsou předmětem služebního tajemství, nesmějí být sděleny žádným jiným fyzickým nebo právnickým osobám ani orgánům s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro účely soudního řízení.
2. Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují po dobu nejvýše 10 let za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sdělovány nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.
Článek 30
Povinnost spolupracovat
Příslušné orgány členských států spolupracují, pokud je to nezbytné nebo výhodné pro účely tohoto nařízení. Zejména si příslušné orgány bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace, které mají význam pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení.
Článek 30a
Spolupráce s orgánem ESMA
1.Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.
2.Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti podle nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 31
Spolupráce v případě žádostí týkajících se kontrol na místě nebo šetření
1. Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat příslušný orgán jiného členského státu o pomoc při kontrolách na místě nebo šetřeních.
O žádosti uvedené v prvním pododstavci příslušný orgán uvědomí orgán ESMA. V případě šetření nebo kontroly s přeshraničním prvkem toto šetření nebo kontrolu koordinuje orgán ESMA.
2. Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu na místě nebo šetření, může učinit následující:
a)
sám provede kontrolu na místě nebo šetření;
b)
umožní příslušnému orgánu, který žádost podal, aby se účastnil kontroly na místě nebo šetření;
c)
umožní příslušnému orgánu, který žádost podal, aby sám provedl kontrolu na místě nebo šetření;
d)
jmenuje auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu na místě nebo šetření;
e)
podělí se s ostatními příslušnými orgány o konkrétní úkoly související s dohledovými činnostmi.
2a.Orgán ESMA může rovněž provádět veškeré nezbytné kontroly na místě, a to po předchozím upozornění i bez předchozího upozornění.
Orgán ESMA může požadovat, aby konkrétní úkony šetření a kontroly na místě prováděly příslušné orgány členských států.
Článek 32
Spolupráce s třetími zeměmi
1. Příslušné orgány uzavřou s příslušnými orgány třetích zemí dohody o spolupráci, týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí, vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení v třetích zemích a přijímání obdobných opatření příslušného orgánu, která doplní opatření přijatá podle článků 16 až 25.
Příslušný orgán, který navrhne uzavření takovéto dohody, o tom uvědomí orgán ESMA a ostatní příslušné orgány.
1a.V souladu s článkem 30a předávají příslušné orgány informace získané od orgánů dohledu třetích zemí orgánu ESMA.
2. Orgán ESMA koordinuje vypracování dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány dohledu třetích zemí. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijme orgán ESMA pokyny týkající se přípravy vzorové dohody, kterou příslušné orgány používají.
Orgán ESMA rovněž koordinuje mezi příslušnými orgány výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které mohou mít význam pro přijetí opatření podle článků 16 až 25.
3. Příslušné orgány uzavřou dohody o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že sdělené informace podléhají zárukám dodržování služebního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 29. Výměna informací musí sloužit k plnění úkolů dotyčných příslušných orgánů.
Článek 33
Předávání a uchovávání osobních údajů
Pro předávání osobních údajů mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a třetí zemí použijí členské státy směrnici 95/46/ES. Pokud jde o předávání osobních údajů orgánem ESMA členským státům nebo třetí zemi, dodržuje orgán ESMA nařízení (ES) č. 45/2001.
Údaje se uchovávají po dobu nanejvýš 5 let.
Článek 34
Sdělování informací třetím zemím
Příslušný orgán členského státu může příslušnému orgánu třetí země předat údaje a analýzu údajů, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 25 nebo 26 směrnice 95/46/ES, a to pouze případ od případu. Příslušný orgán členského státu musí být přesvědčen, že je předání nezbytné pro účely tohoto nařízení. Údaje budou třetí zemi předány pouze tehdy, pokud tato zaručí, že bez výslovného písemného povolení příslušného orgánu dotčeného členského státu nepředá tyto údaje jiné třetí zemi.
Příslušný orgán členského státu sdělí informace, které jsou podle článku 29 důvěrné a které obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu, orgánu dohledu třetích zemí pouze v případě, že příslušný orgán dotčeného členského státu obdržel výslovný souhlas příslušného orgánu, který tyto informace poskytl, a v příslušných případech také za předpokladu, že se informace sdělují výlučně pro účely, ke kterým tento příslušný orgán udělil souhlas.
Článek 35
Sankce
Na základě pokynů vydaných orgánem ESMA a se zohledněním sdělení Komise o posílení režimů sankcí v odvětví finančních služeb stanoví členské státy v souladu se základními zásadami svých vnitrostátních právních předpisů pravidla pro správní opatření, sankce a peněžité tresty použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Stanovená opatření, sankce a tresty musí být účinné, přiměřené a odrazující. V případě, že prodávající poruší ustanovení článku 12, musí být tyto sankce dostatečně vysoké, aby prodávajícímu neumožnily dosáhnout zisku.
V souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 vydá orgán ESMA pokyny ohledně toho, jaká správní opatření a postihy mají členské státy zavést.
Členské státy oznámí █ Komisi a orgánu ESMA pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci do [1. července 2012] █ a neprodleně jim oznámí veškeré následné změny těchto pravidel.
Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam správních opatření a sankcí, jež zavedly jednotlivé členské státy, a pravidelně je aktualizuje.
Členské státy každoročně předkládají orgánu ESMA souhrnné informace o všech uložených správních opatřeních a sankcích. Zveřejní-li příslušný orgán skutečnost, že bylo uloženo správní opatření nebo sankce, uvědomí o tom současně orgán ESMA.
KAPITOLA VII
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI
Článek 36
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 se Komisi svěřují na dobu neurčitou.
2a.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s orgánem ESMA, je-li to možné.
3. Přenesení pravomoci podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 mohou kdykoliv Evropský parlament nebo Rada zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 vstupuje v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
▌
Článek 39
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES(14). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011(15).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
█
Článek 39a
Lhůta pro přijetí aktů v přenesené pravomoci
Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 15 odst. 2, čl. 19 odst. 4 a článku 25 do…(16)
KAPITOLA VIII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 40
Přezkum a zpráva
Do 30. června 2013 předloží Komise po projednání s příslušnými orgány a orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o:
a)
vhodnosti prahových hodnot pro hlášení a█ sdělování podle článků 5 █ a 8;
aa)
vhodnosti požadavku zveřejňovat a oznamovací povinnosti a prahových hodnotách pro oznamování podle článku 7, zejména s ohledem na dopad těchto požadavků na efektivnost a volatilitu finančních trhů;
fungování omezení a požadavků uvedených v kapitole II;
c)
otázce, zda by nebyla namístě další omezení či podmínky týkající se krátkého prodeje nebo swapů úvěrového selhání.
Článek 41
Přechodné ustanovení
Stávající opatření v oblasti působnosti tohoto nařízení, která vstoupila v platnost přede dnem 15. září 2010, mohou zůstat použitelná do [1. července 2013] za podmínky, že se oznámí Komisi.
Článek 41a
Zaměstnanci a zdroje orgánu ESMA
Orgán ESMA posoudí do 31. prosince 2011 personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Článek 42
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne [1. července 2012].
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů (KOM(2010)0371 – C7-0174/2010 – 2010/0199(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0371),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0174/2010),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality švédským parlamentem a Sněmovnou lordů Spojeného království uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(1),
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0167/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU, kterou se mění směrnice 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů
(1) Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí, a doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Evropské unii, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro odvětví cenných papírů, jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro bankovnictví – a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika. Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ navrhla Komise posílit regulační rámec Unie pro finanční služby, zejména posílit ochranu investorů. V září 2009 Komise navrhla legislativní balíček zaměřený na vytvoření nových orgánů, včetně Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(4), s hlavním cílem přispět k jednotnému uplatňování právních předpisů Unie a k vytváření kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu.
(2) Je nezbytné změnit směrnici 97/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů(5) s cílem zachovat důvěru ve finanční systém a lépe chránit investory ve světle vývoje právního rámce Unie, vývoje finančních trhů a problémů, ke kterým dochází při uplatňování této směrnice v členských státech v případech, kdy investiční podniky nejsou schopny vrátit aktiva držená jménem klientů.
(3) Směrnice 97/9/ES v době svého přijetí doplňovala směrnici Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů(6) s cílem zabezpečit, aby každý členský stát založil systém odškodnění investorů zaručující harmonizovanou minimální úroveň ochrany, přinejmenším pro malé investory, pro případ, že investiční podnik bude neschopen plnit své závazky vůči klientům. Když směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(7) zrušila směrnici 93/22/EHS, zavedla nový seznam investičních služeb a činností s cílem zahrnout všechny činnosti zaměřené na investory a stanovit stupeň harmonizace nezbytný k tomu, aby byla investorům nabízena vysoká úroveň ochrany a aby investiční podniky mohly poskytovat služby v celé Unii. Je proto nutné uvést směrnici 97/9/ES do souladu se směrnicí 2004/39/ES, aby bylo zajištěno, že poskytování všech investičních služeb a činností bude i nadále do systémů přiměřeně zahrnuto.
(4) Směrnice 97/9/ES v době svého přijetí zohledňovala krytí poskytované systémy pojištění vkladů i jejich fungování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů(8). Proto je i nadále vhodné zohledňovat veškeré změny směrnice 94/19/ES.
(5) Investoři si nemusí být vědomi toho, že nainvestičním podnikům chybí oprávnění investičních podniků se vztahují jistá omezení,nebo že jejich oprávnění je omezené a proto je nutné je chránit v situacích, kdy investiční podniky jednají bez oprávnění nebo překračují svá oprávnění, zejména tím, že mají ve svém držení majetek klientů nebo poskytují služby určitému typu klientů bez oprávnění nebo v rozporu s podmínkami svého oprávnění. Programy by tudíž měly krýt majetek klientů, který je ve skutečnosti v souvislosti s investičními aktivitami držen investičními podniky. [Poměňovací návrh 1]
(6) Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice(9) umožňuje investičním podnikům ukládat finanční nástroje držené jménem klientů na účty u třetí strany. Třetí strana nemusí nutně podléhat konkrétní regulaci nebo dohledu. Bez ohledu na dodržování směrnice 2006/73/ES mohou být platební neschopností třetí strany dotčena práva investorů, pokud třetí strana není schopna vrátit finanční nástroje investičnímu podniku. Pro posílení důvěry investorů je vhodné rozšířit odškodnění poskytované podle směrnice 97/9/ES, aniž by tím byly dotčeny relevantní vnitrostátní systémy odpovědnosti za škody, na případy, kdy investiční podniky nejsou schopny vrátit klientovi finanční nástroje v důsledku platební neschopnosti třetí strany, u které byly finanční nástroje uloženy investičním podnikem, nebo jejími uschovateli.
(7) Směrnice 2006/73/ES od investičních podniků požaduje, aby všechny prostředky klientů, které obdrží, umístily na jeden či více účtů otevřených u třetí strany. Touto třetí stranou se rozumí centrální banka, úvěrová instituce nebo banka povolená ve třetí zemi nebo způsobilý fond peněžního trhu. Přísný režim zajištěný směrnicí 2006/73/ES nevyžaduje rozšíření na platební neschopnost třetí strany, u které byly prostředky uloženy.
(8) Vzhledem k tomu, že krytí odškodnění podle směrnice 94/19/ES je nyní vyšší než krytí odškodnění podle této směrnice, je třeba poskytnout investorům největší ochranu V případech, kdyby se mohla na aktiva držená bankami mohla vztahovat jak směrnice 94/19/ES, tak směrnicenebo směrnice 97/9/ES V takových případech by proto investor měl být odškodněnměli být investoři odškodněni podle směrnice 94/19/ES. [Poměňovací návrh 2]
(9) K tomu, aby bylo možno dosáhnout vrácení peněžních prostředků vyplacených na odškodnění, by měly systémy provádějící výplatu odškodnění investorů v případě platební neschopnosti depozitáře nebo třetí strany mít právo vstoupit do práv investorů, investičního podniku nebo subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“)nebo v likvidačním řízení až do výše svých plateb. Tato směrnice by neměla zmenšovat odpovědnost investičních podniků nebo SKIPCP dosáhnout navrácení aktiv od depozitáře nebo uschovatele. [Poměňovací návrh 3]
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(10) vyžaduje, aby aktiva SKIPCP byla bezpečně uložena u depozitáře. PokudV průběhu roku 2011 předloží Komise návrhy na změnu směrnice 2009/65/ES za účelem vyjasnění odpovědnosti depozitáře v případě, že je depozitář nebo některý jeho subuschovatel v úpadku a není schopen vrátit finanční nástroje, které má v úschově, má to vliv na hodnotu podílových jednotek nebo akcií SKIPCP. K tomu, aby se v takové situaci zvýšila ochrana, by měli podílníci a akcionáři SKIPCP požívat míry ochrany rovnocenné té, které by požívali, kdyby do dotčených finančních nástrojů investovali přímo, pokud by se subjekt držící finanční nástroje stal neschopným je vrátit. Podílníkům a akcionářům SKIPCP by měla být nahrazena škoda za snížení hodnoty SKIPCP. Zároveň by měli být schopni udržet si podílové jednotky nebo akcie SKIPCP, aby si udrželi své právo je odprodat, jakmile to uznají za vhodné.Po ukončení přezkumu směrnice 2009/65/ES by Komise měla analyzovat, v jakých situacích by platební neschopnost depozitáře nebo subuschovatele SKIPCP mohla mít vliv na hodnotu podílových jednotek nebo akcií SKIPCP. Zpráva o této analýze by měla být společně s případnými legislativními návrhy předložena Evropskému parlamentu a Radě.[Poměňovací návrh 4]
(11) Směrnice 97/9/ES vylučuje z jakéhokoliv odškodnění v rámci systémů pro odškodnění investorů pohledávky vznikající z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(11). Vhodné je též vyloučit veškeré nároky na náhradu škody v případech, kde dotčená aktiva pocházejí z jednání zakázaného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(12), na kterých se žadatel podílel.
(12) Minimální úroveň odškodnění byla stanovena v roce 1997 a od té doby nebyla změněna. Tato úroveň by měla být zvýšena na 50 000 EUR100 000 EUR s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích i změny legislativního rámce Unie. Tato částka zohledňuje vliv inflace v Unii i potřebu lépe sladit úroveň odškodnění s průměrnou hodnotou investic neprofesionálních klientů v členských zemích. S cílem zvýšit ochranu poskytovanou investorům je nutné odstranit stávající možnost členských států omezit nebo vyjmout z krytí prostředky v měnách jiných, než jsou měny členských států. [Poměňovací návrh 5]
(13) Má-li být zajištěno, že investoři obdrží odškodnění poskytované podle směrnice 97/9/ES a srovnatelnou úroveň ochrany pro investory ve všech členských státech, je nutné zavést společná pravidla pro financování systémů pro odškodnění investorů. Systémy by měly být financovány úměrně jejich závazkům. Ve vhodné výši by mělo být zajištěno předfinancování a systémy by měly mít připravené vše, co je potřeba pro vyhodnocení a dosažení cílové úrovně financování dříve, než nastane případ ztráty podle směrnice 97/9/ES. Společná minimální cílová úroveň financování by měla být dosažena co nejdříve, v každém případě však během období deseti letpěti let. [Poměňovací návrh 6]
(14) Vzniknou-li potřeby, pro které nejsou určeny finanční prostředky vybrané od členů ještě před vznikem prvního případu ztráty, budou v případě potřeby řešeny pomocí výjimečné výzvy k poskytnutí příspěvku adresované členům systému nebo využitím komerčních půjček např. od komerčních bank nebo veřejných institucí na komerčním základě, což umožní včasné pokrytí všech takových potřeb.
(15) Fungování systémů se v současné době v jednotlivých členských státech značně liší. Cílem této směrnice je vnesení vyššího stupně harmonizace, přičemž detailní organizace systémů bude ponechána na členských státech. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci ohledně některých zásadních parametrů systémů v souladu s článkem 290 Smlouvy.Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evrospké unie (Smlouva o fungování EU) pokud jde o některé zásadní parametry systémů. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména, pokud jde o metodu určení možných závazků systémů, faktory, které je nutno zvážit při posuzování možnosti dodatečných příspěvků tak, aby nebyla narušena stabilita finančního systému členského státu, alternativní způsoby financování, které musí být pro každý systém připravené, aby mohl v případě nutnosti přijímat krátkodobé financování a kritéria pro určení výše příspěvků subjektů, na něž se systémy vztahují. Pro určení podmínek uplatňování ustanovení týkajících se financování systémů by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy založený nařízením Evropského parlamentu a Rady …/… [ESMA] měl vypracovat technické normy upravujícínávrh prováděcích technických norem týkajících se podrobností,, které mají systémy zveřejnit. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomociPravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by měla být přenesena na KomisiSmlouvy. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména, pokud jde o určení metody výpočtu cílové úrovně financování, která má být stanovena systémy, a upravování této cílové úrovně financování, o procentuální podíl stanoveného stropu prostředků dostupných k půjčování mezi systémy pro odškodnění investorů a o postup pro vyřizování pohledávek investorů. a o technická kritéria pro výpočet ztráty hodnoty SKIPCP za okolností, na něž se vztahuje tato směrnice. Komise by měla být rovněž zmocněna měnit formou aktů v přenesené pravomoci procentoPravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by měla být přenesena na Komisi, rovněž pokud jde o změny procenta z finančních prostředků, které budou k dispozici pro poskytování půjček, s ohledem na vývoj na finančních trzích. [Poměňovací návrh 7 a 12]
(15a) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se financování systémů by ESMA měl vypracovat návrh prováděcích technických norem týkajících se podrobností, které mají systémy zveřejnit. [Poměňovací návrh 7]
(16) Má-li být zajištěno, aby investoři obdrželi odškodnění včas, měl by být mezi systémy pro odškodnění investorů v Unii vytvořen mechanismus nouzových půjček. Měl by umožňovat, aby si systémy pro odškodnění investorů ve výjimečných případech, kdy jim hrozí dočasný nedostatek prostředků, mohly půjčovat prostředky z jiných systémů. K tomu účelu by v každém systému měl být k dispozici jistý podíl financovaný ex ante, který by umožnil poskytování půjček jiným systémům pro odškodnění investorů.
(16a)Příslušné orgány finančního dohledu členských států by měly mezi sebou navzájem a s ESMA úzce spolupracovat na odhalování a prevenci podvodů, nesprávných administrativních postupů a provozních chyb v investičních podnicích v Unii.[Poměňovací návrh 8]
(16b)Členské státy by měly podporovat institucionalizovaný dialog mezi subjekty na ochranu spotřebitelů a jinými orgány, příslušné orgány dohledu a systémy pro odškodnění investorů, aby se předešlo dalším případům odškodnění. Členské státy by měly zřídit rámec pro dialog, aby byly problémy odhaleny v počáteční fázi a aby byly orgánům dohledu a systémům pro odškodnění investorů nahlášeny problémy, jako jsou nefunkční tržní postupy, podezřelí poskytovatelé, produkty nebo podnikové struktury.[Poměňovací návrh 9]
(17) Mechanismus půjček by neměl nijak ovlivňovat fiskální povinnosti členských států. Systémy získávající půjčku by měly být schopné využít možnost půjčování, kterou poskytuje tato směrnice, poté, co došlo k vyčerpání prostředků tvořících cílovou úroveň financování a po zaslání dodatečných žádostí o příspěvek jejich členům. ESMA by měl respektovat dohled členských států nad systémy pro odškodnění investorů a zároveň se podílet na dosažení cíle spočívajícího ve zjednodušení podmínek pro investiční podniky a SKIPCP při jejich činnosti a současně zajišťovat účinnou ochranu investorů. Za tímto účelem by měl ESMA potvrdit, že podmínky půjček mezi systémy pro odškodnění investorů stanovené touto směrnicí směrnicí 97/9/ES jsou splněny, a uvést v přísných mezích stanovených touto směrnicí částku, kterou má každý systém půjčit, počáteční úrokovou sazbu a trvání půjčky. V tomhle ohledu by měl ESMA také shromažďovat informace o systémech pro odškodnění investorů, zejména o částce pokryté peněžními prostředky a finančními nástroji v každém systému, potvrzené příslušnými orgány. Měl by informovat ostatní systémy pro odškodnění investorů o jejich povinnosti poskytnout půjčku. [Poměňovací návrh 10]
(18) Pro účely zjednodušení procesu poskytování půjčky v případech, že je v některém členském státě zřízen více než jeden systém, musí tento členský stát stanovit jeden ze systémů jako systém poskytující půjčky tohoto členského státu a informovat o tom ESMA. Půjčování by mělo být omezeno na krytí odškodnění vyplývajícího ze směrnice 97/9/ES.
(19) Důležité je zajistit, aby celkové disponibilní prostředky na poskytování půjček mohly být použity na uspokojení velkého množství žádostí ze strany systémů získávajících půjčku. Proto by žádná půjčka neměla překročit předem stanovenou prahovou hodnotu prostředků dostupných pro poskytnutí půjčky.
(20) V zájmu urychlení procesu odškodnění by příslušný orgán měl co nejdříve vydat rozhodnutí ohledně skutečnosti, že investiční podnik není schopen plnit své závazky vzešlé z požadavků investorů.
(21) Postupy nutné pro určení platnosti a výše pohledávky, které často závisejí na vnitrostátních správních předpisech a insolvenčních zákonech, mohou vyústit ve značná prodlení plateb investorům. Pro zkrácení prodlení těchto plateb je nutné zajistit, aby se v režimech nebo situacích, kde platnost a výše pohledávky závisí na insolvenčních nebo soudních řízeních týkajících se subjektů, které neplní své závazky, mohly systémy na těchto řízeních podílet. Kromě toho by měla existovat povinnost poskytnout provizorní plnění částečného odškodnění v případě prodlení překračujícího dvanáct měsíců, aby bylo investorům umožněno získat část požadovaného odškodnění. Bude třeba připravit mechanismy vracení peněz do systémů v případě, že se zjistí, že pohledávka není platná.
(22) Směrnice 97/9/ES umožňuje členským státům vyjmout profesionální a institucionální investory z krytí, avšak příslušný seznam není v souladu s klasifikací klientů investičních podniků podle směrnice 2004/39/ES. Aby byl zajištěn soulad mezi směrnicí 97/9/ES a 2004/39/ES, zjednodušeno hodnocení pro systémy odškodnění a omezeno případné vyjmutí – v případě podniků – na velké podniky, směrnice 97/9/ES by se měla vztahovat na investory, kteří jsou považováni za profesionální klienty podle směrnice 2004/39/ES. Aby byla zajištěna přiměřená úroveň ochrany všech příslušných investorů, měly by mít členské státy možnost rozšířit rozsah působnosti směrnice 97/9/ES i na mikropodniky, neziskové organizace a místní veřejné orgány.[Poměňovací návrh 11]
(23) [Obsah bodu odůvodnění 23 byl přesunut do bodu odůvodnění 15]
(24) Směrnice 97/9/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 97/9/ES
Směrnice 97/9/ES se mění takto:
(1) Článek 1 se mění takto:
a) Body 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:"
2.
‚investiční operací‘ investiční služby a činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů* a doplňková služba uvedená v bodě 1 oddíle B přílohy I této směrnice;
3.
‚nástroji‘ nástroje uvedené v oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES; [Poměňovací návrh 13]
4.
‚investorem‘, v souvislosti s investiční operací, jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně mikropodniků, neziskových organizací a místních veřejných orgánů,která svěřila peníze nebo nástroje investičnímu podniku, a v souvislosti s činností SKIPCP, podílník nebo akcionář SKIPCP (dále jen ‚podílník‘);' [Poměňovací návrh 14]
* Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
"
b) [Obsah bodu b) byl přesunut do bodu a)]
c) Bod 7 se nahrazuje tímto:"
7.
‚příslušnými orgány‘ orgány ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2004/39/ES a čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES *.[Poměňovací návrh 15]
V případech, kde se tato směrnice vztahuje k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)** (ESMA), se systémy pro odškodnění investorů považují pro účely tohoto nařízení za příslušné orgány podle čl. 4 odst. 3 (iii) tohoto nařízení;
* Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.
** Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.
"
d) Doplňují se následující body:"
8.‚SKIPCP‘ podnik ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 směrnice 2009/65/ES;[Poměňovací návrh 15]
9.
‚depozitářem‘ ve vztahu k činnostem SKIPCP instituce ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/65/ES;‚[Poměňovací návrh 16]
10. ‘třetí stranou‚, ve vztahu k investiční operaci, instituce, u které si investiční podnik uložil finanční nástroje, které má v držení jménem svých klientů uvedených v článku 17 směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice*, nebo u které taková instituce uložila tyto finanční nástroje; ve vztahu k operaci SKIPCP, instituce, které depozitář SKIPCP svěřil aktiva jménem SKIPCP; [Poměňovací návrh 17]
11.
‚aktivy s nízkým rizikem‘ položky aktiv patřící do jedné z kategorií uvedených v první a druhé kategorii tabulky 1 bodu 14 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí**, avšak kromě položek aktiv definovaných jako kvalifikující položky v bodě 15 uvedené přílohy.
* Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26.
** Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.
"
e)Doplňuje se nový odstavec, který zní:"
2.Ustanovení této směrnice platné pro investiční podniky platí pro správcovské společnosti povolené podle směrnice 2009/65/ES, kde jejich povolení zahrnuje též služby uvedené v čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice.‚[Poměňovací návrh 15]
(2) Článek 2 se mění takto:
a) V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
‚1. Každý členský stát zajistí, aby byl na jeho území zaveden a úředně uznán jeden nebo více systémů pro odškodnění investorů. S výjimkou okolností uvedených v druhém pododstavci tohoto článku a v čl. 5 odst. 3 nesmí žádný investiční podnik povolený v tomto členském státě nebo SKIPCP povolený v tomto členském státě provádět investiční operace nebo pokračovat v činnostech jako SKIPCP, pokud se takového systému neúčastní.‚; [Poměňovací návrh 18]
b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:
‚2. Systém pro odškodnění investorů poskytuje krytí pro investory ve vztahu k investiční operaci v souladu s článkem 4, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:
a)
příslušné orgány zjistí, že investiční podnik jak se zdá není v současnosti schopen z důvodů přímo souvisejících s finanční situací investičního podniku nebo finanční situací kterékoli třetí strany, u které byly investičním podnikem finanční nástroje či peníze, které nespadají do působnosti směrnice 94/19/ES uloženy, plnit závazky plynoucí z pohledávek investorů a v současnosti nejsou vyhlídky, že bude schopen tak učinit později, nebo
b)
soud vydá rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací investičního podniku nebo finanční situací kterékoli třetí strany, u které byly investičním podnikem finanční nástroje či peníze, které nespadají do působnosti směrnice 94/19/ES uloženy, což má za následek přerušení možnosti investorů uplatňovat vůči investičnímu podniku pohledávky nebo možnosti investičního podniku uplatňovat pohledávky vůči třetí straně. [Poměňovací návrh 19]
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány učinily rozhodnutí uvedené v bodě a) prvního pododstavce co nejdříve a v každém případě do tří měsíců od okamžiku, kdy se dozví, že investiční podnik nesplnil své závazky plynoucí z pohledávek investorů.
2a. Krytí uvedené v odstavci 2 bude poskytnuto v souladu s platnými zákonnými a smluvními podmínkami použitelnými na pohledávky plynoucí z neschopnosti investičního podniku buď:
a)
vyplatit zpět peníze dlužné nebo patřící investorům a držené jejich jménem v souvislosti s investičními operacemi, nebo
b)
vrátit investorům jakékoliv nástroje, které jim patří a jež jsou drženy, uschovávány a spravovány jejich jménem v souvislosti s investičními operacemi, za předpokladu, že důvodem neschopnosti investičního podniku nebo třetí strany je podvod, nesprávný administrativní postup, provozní chyba nebo špatné poradenství, pokud jde o pravidla chování při poskytování investičních služeb klientům. [Poměňovací návrh 20]
Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů poskytovaly krytí, pokud jsou finanční nástroje nebo peněžní prostředky drženy, uschovávány a spravovány pro investora nebo jeho jménem nezávisle na typu investiční operace prováděné podnikem a bez ohledu na to, zda tento podnik jedná v souladu s omezením stanoveným v jeho oprávnění.
2b.Systém poskytuje též krytí pro podílníky SKIPCP ve shodě s článkem 4, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
a)
příslušný orgán rozhodne, že depozitář nebo třetí strana, kterým jsou svěřena aktiva SKIPCP, nejsou v současnosti schopni z důvodů přímo souvisejících s finanční situací depozitáře nebo třetí strany plnit své závazky vůči SKIPCP a v současnosti nejsou vyhlídky, že budou schopni tak učinit později,
b)
soud vydá rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací depozitáře nebo kterékoli třetí strany, které jsou aktiva SKIPCP svěřena, což má za následek přerušení možnosti SKIPCP uplatňovat vůči depozitáři nebo třetí straně pohledávky.
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány učinily rozhodnutí uvedené v bodě a) prvního pododstavce co nejdříve a v každém případě do 3 měsíců od okamžiku, kdy se dozví, že depozitář nebo třetí strana, které jsou aktiva SKIPCP svěřena, nesplnila své závazky plynoucí z pohledávek SKIPCP.[Poměňovací návrh 21]
2c.Krytí uvedené v odstavci 2b bude poskytnuto v souladu s platnými zákonnými a smluvními podmínkami použitelnými na pohledávky podílníka SKIPCP za ztrátu hodnoty podílové jednotky SKIPCP z důvodu neschopnosti depozitáře nebo třetí strany, které byly aktiva SKIPCP svěřena, učinit jeden z následujících kroků:
a)
vyplatit zpět peníze dlužné nebo patřící SKIPCP, držené jejich jménem v souvislosti s operacemi SKIPCP,
b)
vrátit SKIPCP jakékoliv nástroje, které jim patří a jež jsou drženy nebo spravovány jejich jménem v souvislosti s operacemi SKIPCP.‚; [Poměňovací návrh 22]
c) [Obsah bodu c) byl přesunut v pozměněném znění do bodu b)]
d) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:
‚3. Každá pohledávka podle odstavce 2a vůči úvěrové instituci, která by v daném členském státě byla přípustná jak podle této směrnice, tak podle směrnice 94/19/ES, bude vyřízena podle směrnice 94/19/ES. Žádná pohledávka není podle těchto směrnic přípustná více než jednou.
"
(3) Článek 3 se nahrazuje tímto:"
Článek 3
Následující pohledávky se vylučují z jakéhokoliv odškodnění v rámci systémů pro odškodnění investorů:
a)
pohledávky vzniklé z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu*,nebo
b)
pohledávky vzniklé z jednání, které je zakázané podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem**; se vylučují z jakéhokoliv odškodnění v rámci systémů pro odškodnění investorů.‚;a
c)
pohledávky spojené s přímým či nepřímým financováním teroristických skupin, jak je vymezuje doporučení Rady ze dne 9. prosince 1999 o spolupráci v boji proti financování teroristických skupin***.
* Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
** Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.
** Úř. věst. C 373, 23.12.1999, s. 1.‚. [Poměňovací návrh 23]
(4) Článek 4 se mění takto:
a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:
‚1. Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů poskytovaly krytí ve výši 50 000 EUR100 000 EUR pro každého investora, pokud jde o pohledávky uvedené v čl. 2 odst. 2anebo 2c.
Členské státy, které poskytují krytí ve výši přesahující 50 000 EUR100 000 EUR ke dni ...(13) mohou zachovat tuto úroveň krytí po dobu nejdéle tří let od tohoto data. Po tomto dni takové členské státy zajistí, aby úroveň krytí byla 50 000 EUR100 000 EUR.
Členské státy, které převádějí částky vyjádřené v eurech na svou národní měnu, při přepočtu zpočátku použijí směnný kurz platný ke dni ... +. .
Členské státy mohou částky vzniklé přepočtem zaokrouhlovat, nepřesáhne-li takové zaokrouhlení částku 2500 EUR.
Aniž jsou dotčena ustanovení čtvrtého pododstavce, členské státy upraví výše krytí převedené do jiné měny na částku uvedenou v tomto odstavci přinejmenším každé dva roky, a pokud se vyskytnou nepředvídané události, jako například měnové výkyvy, členské státy mohou po konzulataci s Komisí učinit dřívější změnu výše krytí.‚; [Poměňovací návrh 22, 25, 26 a bod 1 opravy(14)]
b) Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:
‚1a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a akty za účelem upravení částky uvedenéKomise může formou aktů v přenesené pravomoci upravovat částku uvedenou v odstavci 1, přitom však musí zohlednit následující parametry: [Poměňovací návrh 27]
a)
inflaci v Unii, na základě změn harmonizovaného indexu spotřebitelských cen vydaného Komisí;
b)
průměrnou výši investic a finančních nástrojů držených investičními podniky jménem neprofesionálních investorů.
"
c) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"
2. Členský stát může stanovit, že určití investoři jsou z krytí poskytovaného v rámci systémů pro odškodnění investorů za pohledávky uvedené v čl. 2 odst. 2a vyňati nebo že jim bude poskytnuta nižší úroveň krytí. Tyto výjimky jsou uvedeny v příloze I.‚; [Poměňovací návrh 22]
d) Odstavec 4 se zrušuje.
(5) Vkládají se následující články, které znějí:
‚Článek 4a
1. Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů byly vybaveny vhodnými nástroji pro určení svých potenciálních závazků. Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů byly adekvátně financovány úměrně jejich závazkům. Členské státy pravidelně poskytují ESMA relevantní informace o možných závazcích a souvisejícím přiměřeném financování.[Poměňovací návrh 28]
2. Členské státy zajistí, aby cílová úroveň financování každého systému pro odškodnění investorů dosáhla přinejmenším 0,5 %0,3 % hodnoty peněžních prostředků a finančních nástrojů držených, uschovávaných nebo spravovaných investičními podniky nebo SKIPCP, na které se vztahuje ochrana systému pro odškodnění investorů. Hodnoty krytých peněz a finančních nástrojů budou každý rok vypočteny k 31. prosinci.. [Poměňovací návrh 29]
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článcích 13b a 13c přijme opatření proza účelem určení metody výpočtu hodnoty peněžních prostředků a finančních nástrojů zahrnutých pod ochranu systémů pro odškodnění investorů s cílem stanovit cílovou úroveň financování, která má být systémy nastavena. a změnit cílovou úroveň financování s ohledem na vývoj na finančních trzích.
S ohledem na každoročně vypočítávanou hodnotu krytých peněžních prostředků, jak je uvedeno v prvním pododstavci, a s ohledem na vývoj na finančních trzích a potřebu zajistit účinné oškodnění investorů je Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a za účelem změny minimální cílové úrovně financování. V každém případě do ...(15) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nutnosti upravit cílovou úroveň financování stanovenou v tomto odstavci.
Aby mohla Komise vypočítat náležitou cílovou úroveň financování uvedenou v třetím pododstavci, poskytuje každý členský stát Komisi a ESMA každoročně nezbytné údaje týkající se financování vnitrostátních systémů k 31. prosinci. Členské státy předloží uvedené údaje Komisi do 31. března následujícího roku.
Členské státy rovněž předloží Komisi a ESMA údaje týkající se:
a)
částky krytých cenných papírů a peněžních prostředků držených jménem investorů investičními podniky,
b)
hodnoty krytých peněžních prostředků a finančních nástrojů držených nebo spravovaných,
c)
počtu klientů,
d)
výnosů či příjmů vytvořených investičními podniky,
e)
úrovně kapitálu každého investičního podniku,
f)
maximální částky odškodnění na klienta,
g)
průměrného obratu transakcí prodeje a nákupu cenných papírů,
h)
počtu schválených osob či obchodníků.[Poměňovací návrh 30]
3. Cílová úroveň financování bude financována dříve než a bez ohledu na výskyt kterékoli události relevantní podle čl. 2 odst. 2 nebo 2b. Členské státy zajistí, aby cílová úroveň finančních prostředků pro každý systém byla dosažena během desíti let po vstoupení této směrnice v platnostdo...(16)+ a aby každý systém přijal a dodržel vhodný plán pro splnění tohoto cíle. [Poměňovací návrhy 21 a 31]
Příspěvky vybrané pro dosažení cílové úrovně financování budou investovány pouze formou peněžních vkladů a aktiv s nízkým rizikem se zbytkovou splatností 24 měsíců nebo méně, které je možno likvidovat za dobu kratší než jeden měsíc.
3a.Příspěvky do systému pro odškodnění investorů se stanovují pro každého člena na základě míry vzniklého rizika. V zájmu dosažení určité míry harmonizace při uplatňování tohoto odstavce ve všech členských státech přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, za účelem vyjasnění způsobu stanovení příspěvku do systémupro odškodnění investorů pro každého člena.[Poměňovací návrh 32]
3b.Příslušné orgány mohou snížit příspěvky členů systému pro odškodnění investorů v případě, že tito členové dobrovolně přijmou doplňková opatření pro snížení provozního rizika.
Příspěvky mohou příslušné orgány snížit také tehdy, jestliže členové systému pro odškodnění investorů prokáží, že sub-uschovatelé, jejichž služby využívají, splňují stejné normy pro snížení provozního rizika.
Toto snižování příspěvkůdo systému pro odškodnění investorů nemá žádný vliv na cílovou úroveň financování.[Poměňovací návrh 33]
3c.Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení odstavce 3b, vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem s cílem stanovit podmínky snížení příspěvků do systému pro odškodnění investorů .
Orgán ESMA uvedené návrhy prováděcích technických norem každoročně předkládá Komisi.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Posouzení podmínek pro snižování příspěvků na základě rizika se opírá o kritéria jako objem peněžních prostředků a finančních nástrojů, kapitálová přiměřenost a také stabilita každého člena s ohledem na jeho právní postavení a právní rámec platný v místě jeho sídla.[Poměňovací návrh 34]
4. Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů zaslaly svým členům dodatečné výzvy k poskytnutí příspěvků pro případ, že cílová úroveň financování bude nedostatečná pro pokrytí žádostí o odškodnění (pohledávky uvedené v čl. 9 odst. 2). Tyto dodatečné příspěvky nesmí překročit 0,5 %0,3 % krytých peněžních prostředků a finančních nástrojů uvedených v odstavci 2. Tyto dodatečné příspěvky nesmí ohrozit stabilitu finančního systému dotčeného členského státu a musí vycházet z kritéria dostupnosti. Členské státy mohou o dodatečné příspěvky požádat po konzultaci s ESMA a Evropským výborem pro systémová rizika zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (EU) ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika*.[Poměňovací návrh 35]
5. Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů byly vybaveny přiměřenými alternativními mechanismy financování, které umožní krátkodobé financování potřebné pro uspokojení pohledávek vůči systému, jakmile se vyčerpají předfinancované prostředky. Takovým mechanismem jsou např. úvěrové rámce uujednání o komerčních úvěrech a úvěrové nástroje komerčních bank. Dalším příkladem jsou úvěrové rámce ua veřejných institucí, včetně členských států, za předpokladu, že jsou postavenytyto nástroje stojí na komerčních základech. .[Poměňovací návrh 36]
6. Členské státy zajistí, aby náklady financování systémů pro odškodnění investorů byly ve vztahu k investičním operacím v zásadě neseny investičními podniky nebo uschovateli, kteří jsou třetími stranami, na něž se systém vztahuje, a ve vztahu k činnostem SKIPCP ze strany SKIPCP nebo jejich depozitářů nebo třetích stran, na něž se systém vztahujev konečném důsledku neseny pouze investičními podniky ve vztahu k investičním operacím. Pravidelné příspěvky od členů se vybírají jednou ročně. [Poměňovací návrh 37]
V zájmu další pomoci provozu systémů pro odškodnění investorů členské státy zajistí, aby:
a)
tyto systémy mohly od členů vybírat poplatky za účelem provádění plateb ve lhůtě stanovené v čl. 9 odst. 2, a to podle potřeby před platbami i po jejich provedení,
b)
příslušné orgány měly pravomoc podniknout kroky proti podniku, který poplatek na požádání nezaplatí.[Poměňovací návrh 38]
7. Členské státy každoročně informují ESMA o cílové úrovni financování systémů podle odstavce 2 a o úrovni financování systémů podle odstavce 3 týkající se systémů pro odškodnění investorů v daném členském státě. Tato informace bude potvrzena příslušnými orgány a spolu s tímto potvrzením předána každoročně do 31. ledna Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.
Členské státy zajistí, aby byla informace uvedená v prvním pododstavci nejméně jednou ročně uveřejněna na internetových stránkách systémů pro odškodnění investorů .
7a.Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění investorů kdykoli na vlastní žádost obdržely od svých členů všechny informace nezbytné k přípravě vyplacení náhrad investorům.[Poměňovací návrh 39]
8. Členské státy zajistí, aby 10 %5 % z finančních prostředků ex ante systémů pro odškodnění investorů uvedených v odstavci 2 bylo k dispozici pro půjčení jiným systémům pro odškodnění investorů podle podmínek uvedených v článku 4cv článku 4b. Tato metoda financování se použije pouze v případě, že nejsou k dispozici běžné způsoby financování.
Komise formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článku 13b a 13c může změnit procentuální podíl finančních prostředků ex ante, které mají být k dispozici pro půjčení dalším systémům, s ohledem na vývoj na finančních trzích.[Poměňovací návrh 40]
9. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a stanoví:
(a)
metodu určení potenciálních závazků systému pro odškodnění investorů uvedených v odstavci 1 a příspěvky založené na riziku ; [Poměňovací návrh 41]
(b)
faktory uvedené v odstavci 4, které je nutno zvážit při posuzování možnosti dodatečných příspěvků tak, aby nebyla narušena stabilita finančního systému členského státu;
(c)
alternativní způsoby financování uvedené v odstavci 5, které musí mít systémy připravené, aby mohly v případě nutnosti přijímat krátkodobé financování;
(d)
kritéria pro určení příspěvků subjektů zahrnutých do systému uvedená v odstavci 6.
10. Za účelem zajištění stejných podmínek použití odst. 7 druhého pododstavce vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ustavený nařízením Evropského parlamentu a Rady .../...(*) [ESMA] (dále jen ‚ESMA‘) ESMA návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění podrobnosti o informacích, které mají systémy zveřejňovat.
Návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží ESMA Komisi do 31. prosince 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v článku 7epodle článku15 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Poměňovací návrh 42]
Článek 4b
1. Po ...(17)++ si systém pro odškodnění investorů může půjčovat ode všech ostatních systémů pro odškodnění investorů v Evropské unii uvedených v článku 2 za předpokladu splnění všech těchto podmínek. [Poměňovací návrh 43]
a)
systém pro odškodnění investorů získávající půjčku není schopen plnit své závazky podle čl. 2 odst. 2a nebo 2c v důsledku předchozích plateb učiněných s cílem tyto závazky splnit; [Poměňovací návrh 22]
b)
situace uvedenásystém pro odškodnění investorů získávající půjčkuv bodě a) tohoto pododstavce je způsobena nedostatkem finančních prostředků uvedených v čl. 4a odst. 3předtím již dosáhl cílové úrovně financování uvedené v čl. 4a odst. 2; [Poměňovací návrh 44]
c)
systém pro odškodnění investorů získávající půjčku využil dodatečných příspěvků, které jsou uvedeny v čl. 4a odst. 4;
d)
systém pro odškodnění investorů získávající půjčku přijímá právní závazek, že vypůjčených prostředků bude použito pro účely placení pohledávek podle čl. 2 odst. 2aa 2c; [Poměňovací návrh 22]
e) [Bod přesunut níže jako nový třetí pododstavec]
f)
systém pro odškodnění investorů získávající půjčku uvede peněžní částku, která je požadována;
g)
systém pro odškodnění investorů získávající půjčku bez prodlení uvědomí ESMA o záměru půjčit si a uvede důvody, jak jsou podmínky uvedené v písmenech a) až f) splněny, i peněžní částku, o kterou hodlá požádat.
Částka uvedená v prvním pododstavci písm. f) se stanoví následovně:
[částka pohledávek podle čl. 2 odst. 2a a 2c] – [výše finančních prostředků v čl. 4a odst. 7] + [maximální částka dodatečných příspěvků uvedená v čl. 4a odst. 4] [Poměňovací návrh 22]
Systém pro odškodnění investorů získávající půjčku, který nesplatil půjčku jiným systémům podle tohoto článku, si nemůže ani půjčovat od jiných systémů pro odškodnění investorů ani jiným systémům pro odškodnění investorů poskytovat půjčky;
Ostatní systémy pro odškodnění investorů budou plnit úlohu systémů poskytujících půjčku. Pro tyto účely členský stát, ve kterém je zřízen více než jeden systém, musí stanovit jeden ze systémů jako systém poskytující půjčku tohoto členského státu a uvědomit o tom ESMA. Členské státy učiní veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby všechny zúčastněné strany byly informovány o tom, který systém je systémem pro poskytování půjček a jak funguje. Členské státy se mohou rozhodnout, zda a jak bude systém poskytující půjčku financován jinými systémy pro odškodnění investorů zřízenými ve stejném členském státě. [Poměňovací návrh 45]
2. Půjčka podléhá těmto podmínkám:
a)
s omezením stanoveným v druhém pododstavci každý systém pro odškodnění investorů poskytne půjčku úměrnou částce krytých peněžních prostředků a finančních nástrojů v každém systému, aniž by byl zohledněn systém získávající půjčku. Částky budou vypočítány podle posledních informací uvedených v čl. 4a odst. 2;
b)
systém získávající půjčku splatí půjčku nejpozději za pět let. [Druhá část věty byla převedena do třetího pododstavce]
c)
úroková sazba během úvěrového období se rovnámusí rovnat sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během úvěrového obdobíemitující měnu, ve které byla učiněna půjčka. [Poměňovací návrh 46]
Celková výše půjčky poskytnuté každému systému získávajícímu půjčku nesmí překročit 20 % celkové výše finanční prostředků, které jsou dispozici pro poskytování úvěrů na úrovni Unie, jak se uvádí v čl. 4a odst. 8.
Půjčku podle prvního podostavce písm. b) může splácet v ročních splátkách a úrok je splatný pouze v době splácení;
3. ESMA potvrdí, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny, uvede výši půjček, které mají být poskytnuty jednotlivými systémy pro odškodnění investorů na základě výpočtu podle odst. 2 písm. a), a počáteční úrokovou sazbu podle odst. 2 písm. c) a také dobu, na kterou se půjčka poskytuje.
ESMA předá systémům poskytujícím půjčku své potvrzení spolu s informacemi uvedenými v odst. 1 písm. g) do 15 pracovních dnů od obdržení informace od systému poskytujícímu půjčku . Systémy poskytující půjčku poskytnou co nejdříve, nejpozději však do 15 pracovních dnů po obdržení potvrzení a informacíé od ESMA, půjčku systému pro odškodnění investorů získávajícímu půjčku.
4. Členské státy zajistí, aby příspěvky vybrané systémem pro odškodnění investorů získávajícím půjčku byly dostatečné pro uhrazení půjčené částky a aby byla co nejrychleji, a nejpozději do deseti letpěti let od získání půjčky, obnovena cílová úroveň financování. [Poměňovací návrh 47]
Všechny další pohledávky jsou vedlejší ve srovnání s pohledávkou systému pro odškodnění investorů, který poskytl půjčku. Tento systém pro odškodnění investorů je považován za preferovaného věřitele a mezi věřiteli zaujímá podle priority první místo.[Poměňovací návrh 48]
Aniž je dotčen druhý pododstavec, členské státy mohou stanovit jiné pořadí priorit mezi různými kategoriemi věřitelů.[Poměňovací návrh 49]
5. V zájmu usnadnění účinné spolupráce mezi systémy pro odškodnění investorů musí mít systémy, popřípadě příslušné orgány, připravenyuzavřít smlouvy o spolupráci v písemné formě. Takové smlouvy zohlední požadavky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů**. [Poměňovací návrh 50]
Příslušný orgán o existenci a obsahu smluv uvedených v prvním pododstavci uvědomí ESMA. Podle čl. 8 odst. 2 písm. g) a článku 34 nařízení (EU) č. 1095/2010 může ESMA k takovým smlouvám vydat stanoviska. Pokud příslušné orgány nebo systémy pro odškodnění investorů nemohou dosáhnout dohody nebo pokud dojde ke sporu ohledně výkladu takové dohody, ESMA spory vyřeší podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Neexistence takových smluv uvedených v prvním pododstavci nemá vliv na pohledávky investorů podle čl. 2 odst. 2a nebo 2c. [Poměňovací návrh 22]
* Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.
** Úř. věst. L 084, 26.03.1997, s.22.Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
"
(6) Články 5 a 6 se nahrazují tímto:"
Článek 5
1. Pokud investiční podnik, SKIPCP, depozitář nebo třetí strana, které jsou podle čl. 2 odst. 1 povinni účastnit se systému, neplní své povinnosti, které mají jako členové systému, musí to být ohlášeno příslušným orgánům, které vydaly investičnímu podniku nebo SKIPCP povolení a které ve spolupráci se systémem pro odškodnění investorů přijmou veškerá vhodná opatření, včetně uložení sankcí, aby zajistily, že investiční podnik, SKIPCP, depozitář nebo třetí strana své povinnosti splní.
2. Pokud opatření uvedená v odstavci 1 nedokážou zajistit plnění povinností investičním podnikem SKIPCP, depozitářem nebo třetí stranou, může systém pro odškodnění investorů oznámit s výslovným souhlasem příslušných orgánů ve lhůtě ne kratší než 12 měsíců6 měsíců svůj záměr vyloučit investiční podnik, SKIPCP, depozitáře nebo třetí stranu z členství v systému. Systém pro odškodnění investorů nadále poskytuje krytí podle čl. 2 odst. 2a a 2cčl. 2 odst. 2, pokud jde o investiční operace a činnost SKIPCP během tohoto období. Pokud do uplynutí této lhůty investiční podnik SKIPCP, depozitář nebo třetí strana nesplní své povinnosti, může jej systém pro odškodnění investorů, opět po předchozím výslovném souhlasu příslušných orgánů, vyloučit.
3. Investiční podnik SKIPCP nebo třetí strana vyloučená ze systému pro odškodnění investorů smí pokračovat v poskytování investičních služeb, svých operacích SKIPCP nebo jí mohou být svěřeny finanční nástroje investorů a SKIPCP za těchto okolností:
a)
pokud před svým vyloučením zavedl investiční podniky nebo třetí strana alternativní uspořádání pro odškodnění zajišťující, že se na investory a SKIPCP vztahuje krytí, které je alespoň rovnocenné krytí poskytovanému úředně uznaným systémem a má rovnocenné znaky jako tento úředně uznaný systém,
b)
pokud příslušný orgán odpovědný za vydání povolení investičnímu podniku nebo SKIPCP potvrdil, že podmínky uvedené v písmenu a) jsou splněny.
4. Pokud investiční podnik nebo SKIPCP, jejichžjehož vyloučení je navrženo podle odstavce 2, nejsou schopnynení schopen provést alternativní uspořádání, které splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 odejmou mu příslušné orgány bezodkladnějež mu vydaly povolení, jež mu vydaly.
a)
investičnímu podniku, kterému vydaly povolení, bezodkladně zamítnou povolení;
b)
ve vztahu k SKIPCP, který schválila, bezodkladně zamítnou povolení.
5. Pokud depozitář nebo třetí strana, jejichžjejíž vyloučení je navrženo v souladu s odstavcem 2, nejsou schopninení schopna zavést alternativní pojistné uspořádání, které splňuje podmínky stanovené v odstavci 3, nebude povoleno svěřit jimjí aktiva investorů nebo SKIPCP.' [Poměňovací návrh 51]
Článek 6
Po odnětí povolení investičnímu podniku nebo SKIPCP se krytí podle čl. 2 odst. 2a a 2cčl. 2 odst. 2 nadále poskytuje, pokud jde o investiční operace provedené do odebrání povolení.‚. [Poměňovací návrh 52]
(7) Články 8 a 9 se nahrazují tímto:
'Článek 8
1. Krytí uvedené v čl. 4 odst. 1 a 3 se vztahuje na úhrnnou pohledávku investora u téhož investičního podniku nebo stejných SKIPCP podle této směrnice bez ohledu na počet účtů, jejich měnu a místo v Unii. [Poměňovací návrh 53]
2. Při výpočtu krytí uvedeného v čl. 4 odst. 1 a 3 se přihlédne k podílu investora na společné investiční operaci.
Není-li stanoveno jinak, rozdělují se pohledávky mezi investory stejným dílem.[Poměňovací návrh 54]
Investorovi, jehož pohledávka nemůže být plně uspokojena, bude poskytnuta stejná míra krytí, jaká se předpokládala pro souhrnnou pohledávku.[Poměňovací návrh 55]
Členské státy mohou stanovit, že pohledávky týkající se společné investiční operace dvou nebo více osob jako společníků společnosti, členů sdružení nebo jiného obdobného seskupení bez právní subjektivity, mohou být pro účel výpočtu limitů stanovených v čl. 4 odst. 1 a 3 sečteny a lze s nimi nakládat, jako by vznikly z investice provedené jediným investorem.
3. Pokud investor nemůže nakládat s penězi nebo cennými papírynástroji bez omezení, osoba, která s nimi může nakládat, obdrží odškodnění za předpokladu, že je nebo může být zjištěna přede dnem zjištění nebo rozhodnutí uvedeného v čl. 2 odst. 2 a 2bčl. 2 odst. 2.
Pokud mohou dvě nebo více osob nakládat s penězi nebo cennými papírynástroji, přihlédne se k podílu každé z nich podle předpisů upravujících správu peněz nebo nástrojů při výpočtu limitů stanovených v čl. 4 odst. 1 a 3. [Poměňovací návrh 56]
'Článek 9
1. Systém pro odškodnění investorů přijme vhodná opatření k informování investorů o zjištění nebo o rozhodnutí uvedeném v čl. 2 odst. 2 a 2b a jestliže jim má být poskytnuto odškodnění, odškodnit je co nejdříve. Může stanovit lhůtu, ve které musí investoři uplatnit své pohledávky. Tato lhůta nesmí být kratší než pět měsíců ode dne zjištění nebo rozhodnutí uvedeného v článku 2 odst. 2 a 2b nebo ode dne, kdy toto zjištění nebo rozhodnutí bylo zveřejněno. [Poměňovací návrh 21]
Systém se nesmí dovolávat uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci, aby odepřel plné krytí pro investora, který nebyl schopen uplatnit nárok na odškodnění včas. [Poměňovací návrh 57]
Investiční podniky na svých internetových stránkách zpřístupní veškeré informace týkající se podmínek krytí a kroků, jež mají být učiněny s cílem obdržet platbu v souladu s touto směrnicí.[Poměňovací návrh 58]
2. Systém pro odškodnění investorů musí být schopen vyplatit pohledávky investora co nejdříve a v každém případě do tří měsíců od stanovení platnosti a výše pohledávky.
Za výjimečných okolností může systém pro odškodnění investorů požádat příslušné orgány o prodloužení této lhůty. Toto prodloužení nesmí přesáhnout tři měsíce. O každém prodloužení uděleném některému systému odškodnění a o okolnostech ospravedlňujících takové prodloužení informují příslušné orgány okamžitě ESMA.
Členské státy zajistí, aby se systémy pro odškodnění investorů účastnily insolvenčních nebo soudních řízení, která mohou být relevantní pro stanovení platnosti a výše pohledávky.
Třetím pododstavcem nejsou dotčeny systémy pro odškodnění investorů , které jsou schopny přijímat jiné metody stanovení platnosti a výše pohledávky.
Pokud závěrečná platba nebyla provedena během devíti měsíců od zjištění nebo rozhodnutí uvedeného v čl. 2 odst. 2 nebo 2b, členské státy zajistí, aby systém pro odškodnění investorů poskytl do tří měsíců od tohoto zjištění nebo rozhodnutí náhradní vyplacení částečného odškodnění ve výši přinejmenším jedné třetiny pohledávky na základě počátečního vyhodnocení pohledávky. Zůstatek bude proplacen během období stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce poté, co bude přípustnost a výše pohledávek s konečnou platností stanovena. Členské státy zajistí, aby systém měl prostředky pro odebrání částek prozatímně vyplacených, pokud se zjistí, že pohledávka nebyla přípustná. [Poměňovací návrh 21]
Komise prostřednictvím aktůKomisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci přijme opatření v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článcích 13b a 13c opatření, za účelem stanovení konkrétního postupu vyřizování pohledávek investorů. i technická kritéria pro výpočet ztráty hodnoty SKIPCP v důsledku událostí uvedených v čl. 2 odst. 2b a 2c.[Poměňovací návrh 59]
3. Bez ohledu na lhůtu stanovenou v odst. 2 prvním pododstavci může systém pro odškodnění investorů v případech, kdy investor nebo kterákoliv jiná osoba s nárokem nebo zájmem na určité investiční operaci byli v souvislosti s penězi, na které se vztahuje tato směrnice, obviněni z trestného činu týkajícího se praní peněz ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2005/60/ES vzniklého z jednání, které je zakázané podle směrnice 2003/6/ES nebo v souvislosti s přímým či nepřímým financováním teroristických skupin, jak je vymezuje doporučení Rady ze dne 9. prosince 1999 o spolupráci v boji proti financování teroristických skupin, pozastavit veškeré platby až do rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu.‚. [Poměňovací návrh 60]
(8) V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
‚1. Členské státy zajistí, aby všechny investiční podniky nebo SKIPCP přijaly vhodná opatření k tomu, aby poskytly skutečným i případným investorům potřebné informace o systému pro odškodnění investorů, jejichž členem jsou investiční podnik nebo SKIPCP a jejichjeho pobočky v rámci Unie, nebo jakékoliv jiné způsoby odškodnění stanovené na základě čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce nebo čl. 5 odst. 3. Investoři musí být informováni o ustanoveních systémů pro odškodnění investorů nebo jakémkoli jiném způsobu odškodnění, včetně výše a rozsahu krytí poskytovaného systémem pro odškodnění investorů a veškerých pravidlech případně stanovených v tomto ohledu členskými státy . Tyto informace musí být poskytnuty v jasné a srozumitelné formě. [Poměňovací návrh 61]
Na žádost musí být také poskytnuty informace o podmínkách odškodnění a o formalitách, jež musí být splněny pro vyplacení odškodnění.
Poskytnuté informace musí být poctivé, jasné a nezavádějící, a zejména musí objasnit situace a pohledávky kryté příslušným systémem pro odškodnění investorů a způsob jejich použití v přeshraničních situacích. Poskytnuté informace by též měly poskytnout příklady situací a pohledávek, na něž se systém nevztahuje.
1a.Členské státy zajistí, aby částka, kterou investor zaplatí do systému pro odškodnění investorů, byla jasná a transparentní. O částce, kterou musí jednotlivý investor do systému zaplatit, buď jako procentní podíl ze své investice, nebo jako dodatečnou částku k dané investici, je skutečný či případný investor uvědoměn.‚.[Poměňovací návrh 62]
(9) Článek 12 se nahrazuje tímto:
‚Článek 12
1. Aniž tím jsou dotčena jiná práva, která mohou mít podle vnitrostátních právních předpisů, mohou systémy pro odškodnění investorů provádějící výplatu odškodnění investorů vstoupit do práv investorůsubjektů v likvidačním řízení až do výše svých plateb. [Poměňovací návrh 63]
2. V případě ztráty způsobené finančními poměry třetí strany, která má v držení finanční nástroje patřící investorovi v souvislosti s investiční operací podle čl. 2 odst. 2 mohou systémy pro odškodnění investorů provádějící výplatu odškodnění investorů vstoupit do práv investorů nebo investičních podniků v likvidačním řízení až do výše svých plateb.
3. V případě ztráty způsobené finančními poměry depozitáře nebo třetí strany, kterým byla svěřena aktiva SKIPCP, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2c, mají systémy provádějící výplatu odškodnění podílníků SKIPCP právo vstoupit do práv podílníků SKIPCP nebo SKIPCP v likvidačním řízení až do výše svých plateb.[Poměňovací návrh 64]
4. Pokud třetí strana, která má v držení finanční nástroje patřící investorovi v souvislosti s investiční operací, nebo depozitář nebo třetí strana, kterým byla svěřena aktiva SKIPCP, majímá své sídlo ve třetí zemi, ve které soudní systém neumožňuje výše uvedenému systému pro odškodnění investorů vstoupit do práv investičního podniku nebo SKIPCP, zajistí členské státy, aby investiční podnik nebo SKIPCP vrátilyvrátil systému pro odškodnění investorů částky až do výše svých plateb v případě, že obdrží částku rovnocennou částce, kterou obdrží v likvidačním řízení.‚. [Poměňovací návrh 65]
(10) Vkládá se nový článek, který zní:
'Článek 13a
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 2, čl. 4a odst. 8, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 se na dobu neurčitou svěřuje Komisi .je svěřená Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
1a.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 1a, čl. 4a odst. 2 pododstavci 2 a 3, čl. 4a odst. 3, čl. 4a odst. 3c pododstavec 3, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 pododstavec 6 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od ...(18). Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku.
1b.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v čl. 4 odst. 1a, čl. 4a odst. 2 pododstavci 2 a 3, čl. 4a odst. 3a, čl. 4a odst. 3c pododstavci 3, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 pododstavci 6 zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
2a.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 1a, čl. 4a odst. 2 pododstavce 2 a 3, čl. 4a odst. 3a, čl. 4a odst. 3c pododstavce 3, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 pododstavce 6 vstoupí v platnost pouze pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce..
3.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 13b a 13c.
Článek 13b
1.Přenesení pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 2, čl. 4a odst. 8, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 může být odvoláno Evropským parlamentem nebo Radou.
2.Orgán, který zahájil interní postup rozhodování, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí snaží informovat v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi o přenesených pravomocích, jež by mohly být zrušeny, včetně důvodů takového zrušení.
3.Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí vyjmenovaných v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 13c
1.Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.
2.Pokud po uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevyslovily, bude akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem stanoveným v tomto věstníku.
Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada Komisi informovaly o svém záměru námitky nevyslovit.
3.Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky proti přijatému aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí takový akt v platnost. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci vysvětlí důvody takového jednání.' [Poměňovací návrh 66]
(11) Vkládá se následující článek, který zní:
'Článek 14a
Členské státy mohou uzavírat dohody o výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí podle článku 63 směrnice 2004/39/ES a článku 102 směrnice 2009/65/ES.
"
(12). Příloha I se mění takto:
a) Bod 1 se nahrazuje tímto:"
1. Profesionální investoři uvedení v bodech 1 až 4 oddílu I přílohy II směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů.
"
b) Body 2, 3 a 8 se zrušují.
Článek 2
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(19). Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Členské státy budou tyto předpisy používat od ...(20)* s výjimkou ustanovení provádějících článek 4b, která se budou používat od 31. prosince 2013.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
2a.Odchylně od odstavců 1 a 2 dodržují členské státy, na které se podle smluv o přistoupení vztahují přechodná období, pokud jde o transpozici článku 4 směrnice 97/9/ES, ustanovení odstavců 1 a 2 uvedeného článku od data, kdy uplynou jejich příslušná přechodná období.[Poměňovací návrh 67]
Članek 2a
Zpráva a přezkum
Orgán ESMA posoudí do 31. prosince 2012 personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s touto směrnicí, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Do 31. července 2012 a po otevřené konzultaci se zúčastněnými stranami předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu analyzující výhody a nevýhody zavedení systému pojistných smluv, který by doplnil či nahradil stávající systém pro odškodnění investorů.
V zájmu zajištění stejné úrovně ochrany pro investory, ať investují přímo prostřednictvím investičních podniků, nebo nepřímo s využitím SKIPCP, zpráva také s ohledem na připravovaný návrh Komise týkající se depozitářů SKIPCP a na základě otevřených konzultací se zúčastněnými stranami určí mezery v právní úpravě, včetně těch týkajících se rovnocenného odškodnění, a posoudí náklady a přínosy v souvislosti s rozšířením působnosti směrnice 97/9/ES na SKIPCP. V případě potřeby bude tato zpráva obsahovat legislativní návrhy praktických opatření za účelem rozšíření působnosti směrnice na SKIPCP.[Poměňovací návrh 68 a bod 2 opravy(21)]
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich územíí (KOM(2010)0375 – C7-0178/2010 – 2010/0208(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0375),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0178/2010),
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. prosince 2010(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. ledna 2011(2),
– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0170/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č...../2011, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí(6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(7) stanoví ucelený právní rámec pro povolování geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“), který se v celé šíři použije na GMO určené pro účely pěstování v Unii jako osivo nebo jiný množitelský materiál rostlin (dále jen „GMO určené k pěstování“).
(2) Uvedené právní akty stanoví, že předtím, než jsou GMO určené k pěstování povoleny za účelem uvedení na trh Unie, mají projít individuálním hodnocením rizika při němž se v souladu s přílohou II směrnice 2001/18/ES zohlední přímé a nepřímé, okamžité a opožděné účinky, stejně jako kumulativní dlouhodobé účinky GMO na lidské zdraví a životní prostředí. Cílem tohoto postupu povolování je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele při současném zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Na celém území Unie je třeba dosáhnout a zachovat jednotnou vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí. [pozm. návrh 2]
(2a)Komise a členské státy by měly přednostně zajistit, aby byly provedeny závěry Rady pro životní prostředí, které byly přijaty dne 4. prosince 2008, a sice, aby byly řádně provedeny právní požadavky stanovené v příloze II směrnice 2001/18/ES týkající se hodnocení rizik GMO. Především by měl být důkladně posouzeny dlouhodobé účinky geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí a jejich možné účinky na necílové organismy, řádně zohledněny charakteristiky přijímajícího prostředí a zeměpisných oblastí, v nichž mohou být geneticky modifikované plodiny pěstovány, a posouzeny možné důsledky pro životní prostředí vyvolané změnami v používání herbicidů v souvislosti s geneticky modifikovanými plodinami, které jsou vůči herbicidům odolné. Komise by měla zejména zajistit, aby byly přijaty pozměněné pokyny k hodnocení rizik GMO. Tyto pokyny by neměly být založeny pouze na zásadě věcné ekvivalence nebo na koncepci srovnávacího posouzení bezpečnosti GMO a měly by umožnit jednoznačné určení přímých a nepřímých dlouhodobých účinků, jakož i otázek, které dosud nejsou z vědeckého hlediska vyjasněny. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) a členské státy by se měly zasadit o vytvoření rozsáhlé sítě vědeckých organizací, v níž by byly zastoupeny všechny disciplíny včetně ekologických, a měly by spolupracovat ve snaze zjišťovat již v rané fázi potenciální rozdíly ve vědeckých názorech s cílem vyřešit či objasnit sporné vědecké otázky. Komise a členské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici zdroje nezbytné k provádění nezávislého výzkumu potenciálních rizik vyvolaných záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh a aby prosazování práv duševního vlastnictví nebránilo nezávislým vědeckým pracovníkům v přístupu k veškerému relevantnímu materiálu. [pozm. návrh 44]
(2b)V rámci tohoto nařízení a při jeho provádění je třeba zohlednit zásadu předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 46]
(3) Kromě povolení pro uvedení na trh musí geneticky modifikované odrůdy splňovat také požadavky právních předpisů Unie týkajících se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, které stanoví zejména směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh(8), směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh(9), směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh(10), směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh(11), směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh(12), směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin(13), směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh(14), směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh(15), směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh(16), směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh(17), a směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce(18). Směrnice 2002/53/ES a 2002/55/ES obsahují ustanovení, která členským státům umožňují za určitých přesně definovaných podmínek zakázat používání určité odrůdy na celém jejich území nebo na jeho části, nebo stanovit přiměřené podmínky pro pěstování odrůdy.
(4) Jakmile byl GMO v souladu s právním rámcem Unie pro GMO povolen pro účely pěstování a splňuje, pokud jde o odrůdu, jež má být uvedena na trh, požadavky právních předpisů Unie týkajících se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, nesmí členské státy zakázat nebo omezit jejich volný oběh na svém území ani mu bránit, s výjimkou podmínek stanovených v právních předpisech Unie.
(4a)Vzhledem k významu vědeckých důkazů při rozhodování o zákazu či povolení GMO by měly EFSA a členské státy shromažďovat a každoročně zveřejňovat výsledky výzkumu rizika či důkazů případné přítomnosti, kontaminace nebo nebezpečnosti GMO pro životní prostředí nebo lidské zdraví, a to případ od případu. Z důvodu vysokých nákladů na odborné konzultace by měly členské státy prosazovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi a národními akademiemi. [pozm. návrh 4]
(5) Zkušenosti ukazují, že pěstování GMO je otázka, kterou důkladněji řeší členské státy, buď na ústřední, nebo na regionální a místní úrovni. Na rozdíl od otázek týkajících seOtázky týkající se uvádění GMO na trh a jejich dovozu jež by měly být i nadále regulovány na úrovni Unie, aby zůstal zachován vnitřní trh. bylo Pěstování uznáno za záležitost, kteráby mohlo v určitých případech vyžadovat větší flexibilitu, neboť má zásadní místní,nebo regionální či územní rozměr a současně zvláštní význam pro sebeurčení členských států. Tato flexibilita by neměla nepříznivě ovlivňovat postup povolování Unie. Jednotná posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí by však nemusela postihovat veškeré možné dopady pěstování GMO v různých regionech a místních ekosystémech. V souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by tedy členské státy měly být oprávněny přijímat pravidlaprávně závazné předpisy týkající se účinného pěstování GMO na svém území poté, co tyto GMO byly povoleny za účelem uvedení na trh Unie v souladu s právními předpisy. [pozm. návrh 5]
(6) V této souvislosti se jeví vhodné udělit členským státům v souladu se zásadou subsidiarity větší volnostflexibilitu při rozhodování o tom, zda chtějí na svém území pěstovat geneticky modifikované plodiny, či nikoli, aniž by se změnil systém Unie pro povolování GMO a nezávisle na opatřeních, která členské státy smějímusí přijmout při použití článku 26a směrnice 2001/18/ES k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech na svém území a v oblastech hraničících se sousedními členskými státy. [pozm. návrh 6]
(7) Členské státy by proto měly být oprávněny přijímat případ od případu opatření, kterými se omezuje nebo zakazuje pěstování všech nebo některých GMO, některých skupin GMO či všech GMO na celém jejich území nebo jeho části, a měnit uvedená opatření, jak považují za vhodné, ve všech fázích povolování, obnovování povolení nebo stažení dotčených GMO z trhu. To by se mělo použítPěstování je úzce spjato s využitím půdy a s ochranou fauny a flóry, což jsou oblasti, v nichž mají členské státy rozsáhlé pravomoci. Členské státy by měly mít možnost přijímat taková opatření i v případěna geneticky modifikované odrůdymodifikovaných odrůd osiva a množitelského materiálu rostlin, které jsou uváděny na trh v souladu s příslušnými právními předpisy týkajícími se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, a zejména v souladu se směrnicemi 2002/53/ES a 2002/55/ES. Jakákoli taková opatření by se měla týkat pouze pěstování GMO, a nikoli volného oběhu a dovozu geneticky modifikovaného osiva a rozmnožovacího materiálu rostlin a produktů s jejich obsahem, jakož i produktů jejich sklizně. Zároveň by jimi nemělo být dotčeno pěstování geneticky nemodifikovaných odrůd osiva a rozmnožovacího materiálu rostlin, v nichž se nacházejí náhodné nebo technicky nevyhnutelné stopy GMO povolených v EU.Uvedená opatření by měla poskytovat všem dotčeným subjektům, včetně pěstitelů, dostatečnou dobu na přizpůsobení se. [pozm. návrh 7]
(8) V souladu s právním rámcem pro povolování GMO nemůže členský stát upravovat úroveň ochrany lidského zdraví nebo zdraví zvířat a životního prostředí, která byla stanovena na úrovni Unie, odlišně. Tato zásada musí být vždy dodržována. Členské státy však mohou přijmout opatření, kterými se omezuje nebo zakazuje pěstování některých GMO nebo některých skupin GMO nebo všech GMO na celém jejich území nebo jeho části, ve veřejném zájmu. a na základě jiných důvodů, než jsou důvody, na něž se vztahuje harmonizovaný soubor pravidel EU, který již stanoví postupy pro zohlednění rizik, jež mohou GMO určené k pěstování představovat pro zdraví a životní prostředí.Tato opatření mohou být založena na důvodech souvisejících s environmentálními či jinými legitimními faktory, jako jsou sociální a hospodářské dopady, jež by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, pokud tyto faktory nebyly zohledněny v rámci harmonizovaného postupu podle části C směrnice 2001/18/ES nebo pokud stále panuje nejistota ve vědeckých názorech. Tato opatření by měla být náležitě podložena na vědeckém základě nebo založena na důvodech souvisejících s řízením rizik či jinými legitimními faktory, jež by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh. Kromě toho by uvedená opatření měla být přiměřená a v souladu se Smlouvami, zejména pokud jde o zásadu nediskriminace mezi tuzemskými a dovezenými výrobky a o články 34 a 36 Smlouvy o fungování EU. a rovněž s příslušnými mezinárodními závazky Unie, zejména vůči Světové obchodní organizaci. [pozm. návrh 8, 40]
(8a)Omezení či zákazy pěstování GMO vydané některým členským státem by neměly bránit či omezit používání povolených GMO ostatními členskými státy, jsou-li přijata účinná opatření, která zamezí přeshraniční kontaminaci. [pozm. návrh 9]
(8b)Členským státům by mělo být umožněno založit opatření omezující nebo zakazující pěstování GMO na řádně podložených důvodech souvisejících s dopady na životní prostředí v dané lokalitě či regionu, které by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, vedle dopadů na životní prostředí posuzovaných v rámci vědeckého hodnocení dopadů na životní prostředí provedeného podle části C této směrnice 2001/18/ES, či na důvodech souvisejících s řízením rizik. Mezi tyto důvody lze zařadit prevenci vzniku rezistence plevele a škůdců vůči pesticidům; invazivnost či životnost geneticky modifikované odrůdy nebo možnost jejího zkřížení s tuzemskými kulturními či planě rostoucími rostlinami; předcházení nepříznivým účinkům na životní prostředí dané oblasti způsobeným změnami v zemědělských postupech spojených s pěstováním GMO; zachování a rozvoj zemědělských postupů, které umožňují lépe skloubit produkci s udržitelností ekosystémů; zachování biologické rozmanitosti v dané oblasti, včetně určitých přírodních stanovišť a ekosystémů, či určitých rysů přírodního a krajinného rázu; neexistenci nebo nedostatek odpovídajících údajů o možných nepříznivých účincích uvolňování GMO na životní prostředí dané lokality či regionu členského státu nebo na jeho biologickou rozmanitost. Členské státy by měly být rovněž oprávněny založit taková opatření na důvodech souvisejících se sociálními a hospodářskými dopady. Mezi tyto důvody lze zařadit neproveditelnost či vysokou nákladnost opatření pro zajištění koexistence či nemožnost tato opatření provést z důvodu zvláštních zeměpisných podmínek, jaké jsou například na malých ostrovech nebo v horských oblastech; nutnost zachovat rozmanitost zemědělské produkce; nutnost zajistit čistotu osiva. Členské státy by měly být rovněž oprávněny založit taková opatření na jiných důvodech, které se mohou týkat využívání půdy, územního plánování či jiných legitimních faktorů. [pozm. návrh 47]
(9) V souladu se zásadou subsidiarity není účelem tohoto nařízení harmonizovat podmínky pěstování v členských státech, ale poskytnout členským státům flexibilitu, aby mohly k zákazuomezit nebo zakázat pěstování GMO na svém území použít jiné důvody, než je vědecké hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí. z důvodů souvisejících s environmentálními či jinými legitimními faktory, jako jsou sociální a hospodářské dopady, jež by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO či jejich uvedením na trh, pokud tyto faktory nebyly zohledněny v rámci harmonizovaného postupu podle části C směrnice 2001/18/ES nebo pokud stále panuje nejistota ve vědeckých názorech. Jeden z účelů směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti(19), a to umožnit Komisi zvážit přijetí závazných právních předpisů na úrovni Unie, by nebyl naplněn systematickým oznamováním opatření členských států podle uvedené směrnice. Kromě toho, vzhledem k tomu, že členské státy nemohou v souladu s tímto nařízením přijmout opatření omezující nebo zakazující uvádění GMO na trh, a proto toto nařízení nemění podmínky uvádění GMO povolených podle stávajících právních předpisů na trh, nejeví se postup oznamování stanovený směrnicí 98/34/ES Komisi jako ten nejvhodnější kanál pro poskytování informací. Proto by se odchylně od výše uvedeného neměla použít směrnice 98/34/ES. Jednodušší systém oznamování vnitrostátních opatření před jejich přijetím se jeví jako vhodnější nástroj k zajištění toho, aby byla Komise o těchto opatřeních informována. Opatření, která členské státy hodlají přijmout, by proto měla být spolu s jejich odůvodněním sdělena pro informaci Komisi a ostatním členským státům nejpozději jeden měsíc před jejich přijetím. [pozm. návrh 10]
(9a)Omezení či zákazy pěstování GMO vydané členskými státy by neměly bránit provádění biotechnologického výzkumu, jsou-li při něm dodržována veškerá nezbytná bezpečnostní opatření. [pozm. návrh 11]
(10) Ustanovení čl. 7 odst. 8 a čl. 19 odst. 8 nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že odkazy učiněné v částech A a D směrnice 2001/18/ES na GMO povolené podle části C uvedené směrnice se považují za odkazy vztahující se rovněž na GMO povolené podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Proto by se opatření přijatá členskými státy podle tohoto nařízení měla vztahovat rovněž na GMO povolené podle nařízení (ES) č. 1829/2003.
(11) Směrnice 2001/18/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna směrnice 2001/18/ES
Směrnice 2001/18/ES se mění takto:
(1)Článek 22 se nahrazuje tímto:"
Článek 22
Volný oběh
Aniž je dotčen článek 23 nebo článek 26b, nesmějí členské státy zakázat či omezit uvádění na trh geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem, které vyhovují požadavkům této směrnice, ani tomu nijak bránit.
[pozm. návrh 12]
(2)V článku 25 se vkládá nový odstavec, který zní:
5a.Aniž je dotčena ochrana práv duševního vlastnictví, nesmí být omezen přístup k materiálu potřebnému k provádění nezávislého výzkumu potenciálních rizik způsobených záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, jako je například osivo, nebo v něm bráněno.
[pozm. návrh 13]
(3)V článku 26a se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech na svém území a v oblastech hraničících se sousedními členskými státy.
[pozm. návrh 14]
(4) Vkládá se nový článek, který zní:
Článek 26b
Pěstování
Členské státy mohou po přezkoumání každého jednotlivého případu přijmout opatření k omezení nebo zákazu pěstování některých GMO nebo některých skupin GMO definovaných na základě určité plodiny nebo znaku či všech GMO povolených v souladu s částí C této směrnice nebo s nařízením (ES) č. 1829/2003, které sestávají z geneticky modifikovaných odrůd uváděných na trh v souladu s příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, na celém jejich území nebo jeho části, pokud: [pozm. návrh 40]
a)
jsou uvedená opatření založena na :
i)
jinýchřádně podložených důvodech, než jsou důvody související sposouzením nepříznivých účinků na zdraví a životní prostředí,souvisejících s dopady na životní prostředí v dané lokalitě či regionu, které mohou být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, vedle dopadů na životní prostředí posuzovaných v rámci vědeckého hodnocení dopadů na životní prostředí provedeného podle části C této směrnice, či důvodech souvisejících s řízením rizik. Mezi tyto důvody lze zařadit:
–
prevenci vzniku rezistence plevele a škůdců vůči pesticidům,
–
invazivnost či životnost geneticky modifikované odrůdy nebo možnost jejího zkřížení s tuzemskými kulturními či planě rostoucími rostlinami,
–
předcházení nepříznivým účinkům na životní prostředí dané oblasti způsobeným změnami v zemědělských postupech spojených s pěstováním GMO,
–
zachování a rozvoj zemědělských postupů, které umožňují lépe skloubit produkci s udržitelností ekosystémů,
–
zachování biologické rozmanitosti v dané oblasti, včetně určitých přírodních stanovišť a ekosystémů, či určitých rysů přírodního a krajinného rázu,
–
neexistenci nebo nedostatek odpovídajících údajů o možných nepříznivých účincích uvolňování GMO na životní prostředí dané lokality či regionu členského státu nebo na jeho biologickou rozmanitost;
ii)
důvodech souvisejících se sociálními a hospodářskými dopady. Mezi tyto důvody lze zařadit:
–
neproveditelnost či vysokou nákladnost opatření pro zajištění koexistence či nemožnost tato opatření provést z důvodu zvláštních zeměpisných podmínek, jaké jsou například na malých ostrovech nebo v horských oblastech,
–
nutnost zachovat rozmanitost zemědělské produkc,
–
nutnost zajistit čistotu osiva; nebo
iii)
jiných důvodech, které se mohou týkat využívání půdy, územního plánování či jiných legitimních faktorů; [pozm. návrh 41]
aa)
v případech, kdy se tato opatření týkají geneticky modifikovaných plodin, které již byly povoleny na úrovni Unie, členské státy zajistí, aby zemědělci pěstující takové plodiny v souladu s právními předpisy měli dostatek času na dokončení probíhajícího vegetačního období; [pozm. návrh 17]
ab)
tato opatření byla předmětem předchozí nezávislé analýzy nákladů a přínosů, při níž jsou zohledněny i další alternativy; [pozm. návrh 42]
ac)
tato opatření byla ještě před svým jejich přijetím předmětem veřejné konzultace trvající nejméně 30 dní; [pozm. návrh 19] a
b)
jsou v souladu se Smlouvami, zejména se zásadou proporcionality. [pozm. návrh 20]
Za stejných podmínek mohou regiony v rámci členských států rovněž přijmout opatření omezující či zakazující pěstování GMO na jejich území. [pozm. návrh 51]
Členské státy zveřejní taková opatření pro všechny dotčené subjekty, včetně pěstitelů, alespoň šest měsíců před začátkem vegetačního období. Pokud je dotyčný GMO povolen méně než šest měsíců před začátkem vegetačního období, zveřejní členské státy tato opatření neprodleně po jejich přijetí. [pozm. návrh 43]
Členské státy přijímají tato opatření nejvýše na dobu pěti let a při obnově povolení GMO je přezkoumají. [pozm. návrh 22]
Odchylně od směrnice 98/34/ES členské státy, které hodlají přijmout odůvodněná opatření podle tohoto článku, sdělí tato opatření pro informaci ostatním členským státům a Komisi nepozději jeden měsíc před jejich přijetím.
"
[pozm. návrh 23]
(5)Vkládá se nový článek, který zní:"
Článek 26c
Požadavky na odpovědnost
Členské státy stanoví všeobecný povinný systém finanční odpovědnosti a finančních záruk, například formou pojištění, který se bude vztahovat na všechny subjekty, a který zajistí, aby za nezamýšlené účinky nebo škody, které by mohly vzniknout v důsledku záměrného uvolnění GMO nebo jejich uvedení na trh, platil znečišťovatel.
"
[pozm. návrh 24]
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost […] dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. [pozm. návrh 26]
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
– s ohledem na články 2, 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 49, 56, 114, 167 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), Listinu základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvu o lidských právech (ECHR), které pojednávají o dodržování, prosazování a ochraně základních práv,
– s ohledem na maďarskou ústavu, přijatou dne 18. dubna 2011 Národním shromážděním Maďarské republiky, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2012 (dále jen „nová ústava“),
– s ohledem na stanoviska č. CDL(2011)016 a CDL(2011)001 Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) k nové maďarské ústavě a ke třem právním otázkám, které vyvstaly během procesu přípravy nové maďarské ústavy,
– s ohledem na návrh usnesení č. 12490 o závažných překážkách v oblasti právních předpisů a lidských práv v Maďarsku, který byl předložen dne 25. ledna 2011 v Parlamentním shromáždění Rady Evropy,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva č. 30141/04 (Schalk a Kopf vs. Rakousko), a zejména jeho obiter dicta,
– s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení, které předložil Evropský parlament k nové maďarské ústavě, na prohlášení Rady a Komise o změně maďarské ústavy a na diskusi, která se konala dne 8. června 2011,
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách demokracie a právního státu, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, jednoznačném dodržování základních práv a svobod, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o lidských právech, a na uznávání právní síly uvedených práv, svobod a zásad, což dále dokazuje připravované přistoupení EU k ECHR,
B. vzhledem k tomu, že Maďarsko podepsalo Evropskou úmluvu o lidských právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další mezinárodní právní nástroje, které ho zavazují k tomu, aby respektovalo a uplatňovalo zásady oddělení pravomocí, uplatňovalo systém institucionálních kontrol a vyvážených pravomocí a prosazovalo dodržování demokracie a lidských práv,
C. vzhledem k tomu, že přestože příprava a schvalování nových ústav spadá do působnosti členských států, mají členské státy, ať už současné, nebo ty, které se nacházejí v procesu přistoupení k EU, společně s EU povinnost zajistit, aby byl obsah ústav a postup jejich schvalování v souladu s hodnotami EU, Listinou základních práv a Evropskou úmluvou o lidských právech a aby litera a duch přijatých ústav nebyl s těmito hodnotami a nástroji v rozporu; vzhledem k tomu, že to zcela jasně dokládá skutečnost, že řada současných členských států EU musela přepracovat a pozměnit svou ústavu, aby si zajistily přistoupení k EU, nebo následně přizpůsobit svou ústavu požadavkům Smluv EU, především na žádost Komise,
D. vzhledem k tomu, že proces vytváření ústavy nebyl transparentní a příprava a schvalování nové ústavy se uskutečnily ve výjimečně krátké časové lhůtě, v důsledku čehož o navrhovaném dokumentu neproběhla důkladná a věcná veřejná diskuse; a vzhledem k tomu, že úspěšná a legitimní ústava by se měla zakládat na co nejširším konsenzu,
E. vzhledem k tomu, že ústavu široce kritizovaly maďarské, evropské i mezinárodní nevládní a jiné organizace, Benátská komise i zástupci vlád členských států a že tato ústava byla schválena pouze hlasy poslanců vládnoucích stran, což svědčí o tom, že nebylo dosaženo politického či společenského konsenzu,
F. vzhledem k tomu, že Evropský parlament sdílí znepokojení Benátské komise, zejména pokud jde o transparentnost, otevřenost a inkluzivnost schvalovacího procesu a jeho časový harmonogram a pokud jde o omezení systému kontrol a vyvážených pravomocí, zejména opatření týkající se Ústavního soudu, soudů a soudců, která mohou ohrozit nezávislost maďarského soudnictví,
G. vzhledem k tomu, že v nové ústavě není výslovně stanovena řada zásad, které je Maďarsko na základě svých mezinárodních závazků povinno dodržovat a prosazovat, jako například zákaz trestu smrti a doživotního trestu odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění, zákaz diskriminace na základě sexuální orientace a pozastavení platnosti nebo omezení základních práv na základě zvláštních právních nařízení,
H. vzhledem k tomu, že hodnoty zakotvené v nové ústavě a nejasné formulace základních pojmů, jako je „rodina“ a právo na život od okamžiku početí, vyvolávají riziko diskriminace určitých skupin společnosti, zejména etnických, náboženských a sexuálních menšin, neúplných rodin, osob žijících v registrovaném partnerství a žen,
I. vzhledem k tomu, že nejasné znění preambule, zejména částí týkajících se závazků maďarského státu vůči občanům maďarské národnosti žijícím v zahraničí, by mohlo položit právní základ pro aktivity, které by sousední země mohly vnímat jako vměšování do jejich vnitřních záležitostí, což by mohlo vést ke zvýšení napětí v regionu,
J. vzhledem k tomu, že nová ústava stanoví, že její preambule má právní účinek, což může mít právní a politické důsledky a vést k právní nejistotě,
K. vzhledem k tomu, že začlenění Listiny základních práv Evropské unie do nové ústavy by mohlo vést k překrývání kompetencí mezi maďarskými a mezinárodními soudy, jak se zdůrazňuje ve stanovisku vydaném Benátskou komisí,
L. vzhledem k tomu, že nová ústava umožňuje rozsáhlé uplatňování základních zákonů, jejichž přijetí je mj. podmíněno schválením dvoutřetinovou většinou a které se budou týkat širokého spektra otázek spojených s maďarským institucionálním systémem, uplatňováním základních práv a důležitými sociálními opatřeními; vzhledem k tomu, že jejich přijetí se tak v podstatě stává součástí nového maďarského ústavního procesu,
M. vzhledem k tomu, že podle nové ústavy má být řada záležitostí, jako například konkrétní aspekty rodinného práva a daňového a důchodového systému, které obvykle spadají do kompetence vlády nebo do běžných rozhodovacích pravomocí zákonodárných orgánů, upravena základními zákony, což znamená, že volby budou mít v budoucnosti menší význam a pro vládu s dvoutřetinovou většinou bude vytvořen větší prostor pro upevnění jejích politických preferencí; vzhledem k tomu, že proces přijímání konkrétních a podrobných pravidel prostřednictvím základních zákonů tedy může ohrozit zásady demokracie,
N. vzhledem k tomu, že kulturní, náboženská, sociálně-ekonomická a finanční politika by neměla být pevně stanovena prostřednictvím základních zákonů, jak zdůrazňuje Benátská komise,
O. vzhledem k tomu, že neparlamentní orgán, Rada pro rozpočet, která má omezenou demokratickou legitimitu, bude mít právo vetovat schválení všeobecného rozpočtu, což může vést k rozpuštění Národního shromáždění hlavou státu a zároveň k zásadnímu omezení prostoru pro činnost demokraticky zvoleného zákonodárného sboru,
P. vzhledem k tomu, že dobře fungující systém čtyř parlamentních komisařů bude zredukován na systém sestávající ze všeobecného ochránce lidských práv a dvou zástupců, jenž nemůže zaručit stejnou úroveň ochrany práv a který nebude zahrnovat pravomoci bývalého komisaře pro ochranu osobních údajů a svobodu informací; vzhledem k tomu, že pravomoci tohoto komisaře budou přeneseny na orgán, jehož způsob práce nebyl stanoven,
Q. vzhledem k tomu, že souběžně se schválením nové ústavy vláda Maďarska a vládní strany přistoupily k rozsáhlým změnám na klíčových postech, jako je nejvyšší státní zástupce, předseda Nejvyššího kontrolního úřadu a předseda Rady pro rozpočet; vzhledem k tomu, že maďarský parlament před nedávnem zvolil soudce, kteří budou členy maďarského Ústavního soudu, jak je stanoveno v nové ústavě; vzhledem k tomu, že proces jmenování a zvolení nebyl založen na politickém konsenzu,
R. vzhledem k tomu, že nová ústava stanoví velmi obecná pravidla upravující soudní systém a neuvádí, zda nejvyšší soud pod svým novým názvem bude pokračovat pod vedením svého současného předsedy,
S. vzhledem k tomu, že se Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo vypracovat zprávu o nové maďarské ústavě, která bude vycházet ze stanoviska Benátské komise,
T. vzhledem k tomu, že volební program vládních stran nehovořil o navrhování a schvalování nové ústavy,
U. vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN pan Pan Ki-mun uvedl, že „by byl rád, kdyby se maďarská vláda snažila získat rady a doporučení v rámci své země i od Rady Evropy nebo OSN“, a domnívá se, že Maďarsko jako členský stát Evropské unie by se mělo obrátit na evropské orgány s žádostí o radu a posouzení nové ústavy,
1. vyzývá maďarské orgány, aby se zabývaly problémy a obavami, které ve svých stanoviscích vyjádřila Benátská komise, a aby realizovaly její doporučení buď formou novelizace ústavy, nebo prostřednictvím budoucích základních a běžných zákonů, a zejména aby:
a)
se v rámci nadcházející přípravy návrhu a schvalování základních zákonů stanovených v ústavě aktivně snažily dosáhnout dohody, zajistily větší transparentnost a podpořily skutečné zapojení všech politických stran a celé společnosti i rozsáhlou veřejnou diskusi;
b)
pouze v nezbytném a jednoznačně určeném rozsahu přijaly základní zákony upravující daňový a důchodový systém, rodinné, kulturní, náboženské a sociálně-ekonomické politiky, a umožnily tak budoucím vládám a demokraticky zvoleným zákonodárcům o těchto politikách nezávisle rozhodovat; přehodnotily stávající mandát Rady pro rozpočet;
c)
v souladu s článkem 21 Listiny základních práv zajistily, aby ústava a její preambule zaručovala všem občanům stejnou ochranu práv bez ohledu na to, k jaké náboženské, sexuální, etnické či jiné společenské skupině patří;
d)
zajistily, aby v ústavě, včetně její preambule, bylo výslovně zaručeno, že Maďarsko bude respektovat územní celistvost jiných států, bude-li usilovat o podporu občanů maďarské národnosti žijících v zahraničí;
e)
znovu potvrdily nezávislost soudnictví tím, že bez výjimek obnoví právo Ústavního soudu na kontrolu právních předpisů vztahujících se k rozpočtu, jak požadují právní předpisy vycházející z Evropské úmluvy o lidských právech, a přehodnotí ustanovení o nižším povinném důchodovém věku soudců a jasně zaručí nezávislou správu systému soudnictví;
f)
v nové ústavě v souladu s mezinárodními závazky Maďarska výslovně chránily veškerá základní občanská a sociální práva, zakázaly trest smrti, doživotní trest odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění a diskriminaci na základě sexuální orientace, poskytly dostatečné záruky týkajících se ochrany základních práv a potvrdily, že základní práva občané získávají při narození a nepodmíněně;
g)
zajistily, aby reorganizace systému parlamentních komisařů nevedla ke snížení stávající úrovně záruk, pokud jde o ochranu a prosazování práv v oblasti ochrany národnostních menšin, ochrany osobních údajů, transparentnosti informací významných pro veřejnost a nezávislost orgánů příslušných pro tyto oblasti;
h)
zajistily, aby začlenění Listiny základních práv do ústavy nevedlo k problémům s jejím výkladem a k překrývání kompetencí mezi maďarskými soudy, novým maďarským Ústavním soudem a Evropským soudním dvorem;
2. vyzývá Komisi, aby provedla důkladný přezkum a analýzu nové ústavy a základních zákonů, které mají být v budoucnu přijaty, s cílem prověřit, zda jsou v souladu s acquis communautaire, a zejména s Listinou základních práv Evropské unie a s literou a duchem Smluv;
3. pověřuje své příslušné výbory, aby se ve spolupráci s Benátskou komisí a Radou Evropy touto záležitostí dále zabývaly a posoudily, zda a do jaké míry byla doporučení provedena;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, vládám a parlamentům členských států, Agentuře EU pro základní práva, OBSE a generálnímu tajemníkovi OSN.
5. zpráva o soudržnosti a strategie politiky soudržnosti po roce 2013
391k
171k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o páté zprávě Komise o soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013 (2011/2035(INI))
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (KOM(2010)0642) ( dále jen „závěry“),
– s ohledem na pátou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice do budoucnosti Evropy“ ze dne 9. listopadu 2010 (dále jen „pátá zpráva o soudržnosti“),
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na Oddíl III, hlavu XVIII,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(3),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(4),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94(5),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)(6),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2007 o důsledcích budoucího rozšiřování pro účinnost politiky soudržnosti(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(12),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o budoucnosti Evropského sociálního fondu(13),
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti(14),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané „Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony“ (KOM(2004)0343) a na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ (KOM(2008)0642),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2011)0017),
– s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti ze dne 21. února 2011 k páté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (06762/2011),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. dubna 2011 k páté zprávě o soudržnosti(15),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0222/2011),
A. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU podstatně přispívá k tomu, že v uplynulém a nynějším finančním období bylo možné ve všech regionech EU zaznamenat růst produktivity; vzhledem k tomu, že hodnocení ex-post také ukázalo na další zřetelné zmenšení hospodářských, sociálních a regionálních rozdílů; vzhledem k tomu, že tento vývoj měl rovněž pozitivní vliv na sociální zabezpečení a investice do ochrany životního prostředí,
B. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti byla zamýšlena jakožto protějšek k jednotnému trhu a jejím cílem bylo podpořit rozvoj inovativní a bezpečné Evropy založené na solidaritě a čelící výzvám spojeným s globalizací, demografickými změnami a uchováním zdrojů, a vzhledem k tomu, že by měl být využit vlastní potenciál každého regionu na podporu růstu a regionální a sociální soudržnosti,
C. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je pro občany skutečně důležitým tématem, protože se jejím prostřednictvím každodenně setkávají s EU, a ta se tak stává na celém svém území hmatatelnější a viditelnější,
D. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti a strukturální politika prokázala v krizových situacích flexibilitu a významně přispěla k různým vnitrostátním programům hospodářského oživení a vzdělávacím programům, a vzhledem k tomu, že tuto flexibilitu je třeba zachovat,
E. vzhledem k tomu, že evropská strukturální politika významným způsobem přispívá k překonání hospodářské a finanční krize, jelikož je zaměřena na inovaci a vyrovnávání rozdílů, a přináší tak evropským regionům rozhodující podněty pro zlepšování úrovně infrastruktury, zvyšování jejich inovačních schopností a udržitelný ekologický rozvoj,
F. vzhledem k tomu, že se vyčleňování prostředků ze strukturálních fondů na cíle Lisabonské strategie ukázalo jako účinné, což je zřejmé z vysoké míry prostředků na závazky v rámci cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, a vzhledem k tomu, že 20 % projektů evropské územní spolupráce odpovídá lisabonským cílům,
G. vzhledem k tomu, že cílem územní spolupráce je podněcovat jednotlivá území a regiony k řešení společných problémů, odstraňovat fyzické, administrativní a regulační překážky, které této spolupráci brání, a zmírňovat „hraniční účinek“,
H. vzhledem k tomu, že částečné selhání Lisabonské strategie není důsledkem nedostatečného provádění politiky soudržnosti, ale spíše důsledkem chybějící víceúrovňové správy a zainteresovanosti na této strategii na místní a regionální úrovni, dopadů finanční krize a nedostatků při provádění jednotného vnitřního trhu, slabé rozpočtové kázně a nevhodných makroekonomických rámcových podmínek v jednotlivých členských státech,
I. vzhledem k tomu, že se chybovost a zneužívání prostředků v posledních obdobích zřetelně snížily; avšak vzhledem k tomu, že strukturální politika zůstává bohužel v tomto ohledu oblastí politiky s vysokou mírou nesrovnalostí a že některé členské státy stále nemají účinné mechanismy proti zneužívání finančních prostředků a pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek; vzhledem k tomu, že nesrovnalosti nemusí být hlášeny, buď z nedbalosti nebo úmyslně, a vzhledem k tomu, že významnou část chyb v oblasti politiky soudržnosti je třeba přičíst legislativním požadavkům mimo politiku soudržnosti, v oblastech, jako jsou veřejné zakázky, životní prostředí a státní podpory,
J. vzhledem k tomu, že stávající systém cílů politiky soudržnosti a strukturální politiky (konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská územní spolupráce) se v kombinaci s víceúrovňovou správou, horizontálními cíli a jistotou plánování na základě spolehlivých finančních prostředků a dohodnutého časového rámce (7 let) celkově osvědčil, avšak vzhledem k tomu, že došlo ke značným zpožděním v plánování programů, jež jsou důsledkem nadměrně dlouhých finančních a legislativních jednání v rozhodovacím procesu EU a významných změn pravidel platných pro politiku soudržnosti,
K. vzhledem k tomu, že dlouhodobá podpora a rozvoj konvergenčních regionů má pozitivní vliv na poptávku po zboží a službách na jejich trzích, a tedy prokazatelně pozitivní účinky i na bohatší členské státy EU,
L. vzhledem k tomu, že v důsledku regionálních hospodářských a sociálních rozdílů, geografického znevýhodnění některých regionů (zejména nejvzdálenějších regionů), specifických strukturálních problémů i z důvodu nezbytného přizpůsobování se novým výzvám je ve všech evropských regionech nadále potřebná komplexní a dostatečně financovaná politika soudržnosti EU; vzhledem k tomu, že se také jedná o požadavek vyplývající z Lisabonské smlouvy,
M. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti se s ohledem na svůj strategický význam pro budoucnost nesmí stát proměnnou veličinou závisející na výsledcích budoucích rozpočtových jednání,
Přínos a investiční priority politiky soudržnosti
1. požaduje, aby se programy politiky soudržnosti a strukturální politiky více zaměřovaly na evropský přínos; domnívá se, že tohoto přínosu se docílí, pokud projekty EU udržitelným způsobem zlepší situaci ve znevýhodněných a méně rozvinutých regionech z hospodářského, infrastrukturního, sociálního a/nebo ekologického hlediska, přičemž by takového zlepšení nebylo možné dosáhnout bez evropského stimulu;
2. dále uznává, že evropské financování je přínosné v případech, kdy projekty podporované na vnitrostátní, regionální a místní úrovni přispívají k dosažení celoevropských cílů z hlediska evropské integrace, hospodářského růstu, výzkumných výsledků, ochrany životního prostředí, kultury, řízení zdrojů, sportu, demografických změn, udržitelného zásobování energií, sociální soudržnosti nebo přeshraničního rozvoje, přičemž by jich nebylo možné dosáhnout bez evropského stimulu;
3. považuje dosahování evropských cílů v souladu s decentralizovaným přístupem a zásadou víceúrovňové správy a sdílené správy za jednu z klíčových výhod politiky soudržnosti a tudíž i za přínos sám o sobě; považuje víceúrovňovou správu s jasně definovanými strukturami a povinnostmi za ztělesnění zásady subsidiarity i za uznání významu regionálních orgánů při provádění politiky soudržnosti; požaduje, aby zásada partnerství a zainteresovanost zúčastněných stran byly ještě posíleny tím, že budou stanovena podrobná a závazná ustanovení v územních paktech, o nichž se rozhodne v každém členském státě, čímž se zajistí plánování více zaměřené na výsledky a na provádění;
4. domnívá se, že transparentnost v politice soudržnosti a jejím plánovacím cyklu, v přidělování prostředků na výdaje a v přístupu k informacím pro potenciální příjemce prostředků ze strukturálních fondů jsou klíčovými předpoklady pro dosažení celkových záměrů politiky soudržnosti, a že transparentnost by se proto měla stát napříč různými sektory hlavní zásadou, která bude v příštím období financování uplatňována při tvorbě programů politiky soudržnosti i v souvisejících rozhodovacích procesech; zdůrazňuje, že zveřejňování seznamu příjemců prostředků by mělo probíhat i nadále, zejména na internetu, neboť je to účinný prostředek ke zvýšení transparentnosti;
5. domnívá se, že ustanovení týkající se transparentnosti (povinnost zveřejňovat koncové příjemce) jsou pro odborníky, veřejnost i tvůrce politik nezbytným nástrojem umožňujícím vyhodnotit, zda jsou strukturální fondy využívány v souladu se stanovenými cíli a právními předpisy; vyžaduje, aby popis byl kromě příslušného národního jazyka uváděn také v jednom ze tří pracovních jazyků (angličtině, francouzštině nebo němčině), a doporučuje další harmonizaci požadovaných údajů;
6. zdůrazňuje, že přestože se regionální rozdíly postupně snižují, nadále existují velké nerovnosti mezi členskými státy i v jejich rámci, které v některých případech mimo jiné v důsledku ekonomické a finanční krize rostou, a že se proto politika soudržnosti musí dále soustřeďovat na zmenšování nerovností a uskutečňování harmonického a udržitelného rozvoje všech regionů Unie, bez ohledu na členský stát, v němž se nacházejí;
7. uznává zvláštní potřeby regionů, které jsou obzvláště znevýhodněny z hlediska jejich zeměpisné polohy nebo přirozeného prostředí; znovu opakuje svou výzvu členským státům a Komisi, aby pro zvláště znevýhodněné typy regionů uvedené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony) zůstaly zachovány zvláštní druhy preferencí, pokud to bude efektivní a zajistí se tak evropský přínos;
8. uznává zvláštní postavení a potřeby některých regionů, které vyplývají z jejich zeměpisné polohy, demografických změn nebo konkrétních omezení, jako je jejich původní prostředí, a zároveň věnuje pozornost jejich potenciálu; znovu požaduje, aby pro tyto typy regionů, a zejména pro ty, které jsou uvedeny v článcích 349 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie a jež jsou obzvláště znevýhodněné (například nejvzdálenější regiony, včetně nejvzdálenějších venkovských regionů, nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, které mimo jiné trpí velkými vzdálenostmi a severskými podmínkami, a ostrovní, horské a přeshraniční regiony) zůstaly zachovány zvláštní druhy preferencí, flexibilita a zvláštní rozpočtové financování, a aby byly poskytovány příznivější podmínky pro investování v těchto regionech, ať už formou přímé podpory či formou osvobození od daňových povinností; vyzývá také k provedení studií týkajících se zachování nebo vytvoření určitých preferencí pro tyto typy regionů s cílem zajistit, že používání nástrojů politiky soudržnosti bude přizpůsobeno jejich ekonomikám, přičemž je třeba náležitě zohlednit význam jejich malých a středních podniků a potřebnou konkurenceschopnost a rovné příležitosti, aby se tyto ekonomiky staly nedílnou součástí vnitřního trhu EU;
9. zdůrazňuje, že Unie může být v celosvětové hospodářské soutěži konkurenceschopná pouze tehdy, pokud její politika soudržnosti bude schopna plně využívat rozvojový potenciál všech regionů, městských oblastí a měst, což umožní dostatečně pružnou regionální reakci na výzvy a překážky zjištěné strategií Evropa 2020; zdůrazňuje v této souvislosti, že cílené používání prostředků ze strukturálních fondů v rámci široce pojatého územního přístupu musí sloužit také k tomu, aby byly kompenzovány strukturální nedostatky v silnějších regionech; zdůrazňuje však, že politika soudržnosti není jen prováděcím nástrojem strategie Evropa 2020 a že tím, že se bude dlouhodobě zaměřovat na své hlavní zásady, přispěje politika soudržnosti k trvalému udržení výsledků strategie Evropa 2020 i v době, kdy tato strategie skončí;
10. zdůrazňuje, že se politika soudržnosti musí i nadále zaměřovat na územní soudržnost, a podtrhuje, že k cílům hospodářské a sociální soudržnosti přidala Lisabonská smlouva i cíl územní soudržnosti; konstatuje, že tento cíl nelze oddělit od výzev hospodářské a sociální soudržnosti a posiluje evropský přínos politiky soudržnosti; zdůrazňuje také, že „územní soudržnost“ má svůj význam i na subregionální úrovni, zejména v městských oblastech (městské čtvrti nacházející se v obtížných situacích, nedostatečně řízené rozrůstání městské zástavby), a to i v regionech považovaných za bohaté;
11. považuje makroregionální strategie – pokud se regionální orgány zapojují do jejich řízení – za klíčové příležitosti k využití nadnárodního potenciálu, ke zlepšení spolupráce mezi různými úrovněmi správy a k přijetí společného přístupu ke společným výzvám, jako je ochrana životního prostředí nebo využívání zdrojů a možností rozvoje, což povede k účinnějšímu, vyváženějšímu a udržitelnějšímu rozvoji; zdůrazňuje, že je třeba účinněji propojit programy územní spolupráce s územními strategiemi (jako jsou plány regionálního rozvoje, strategie místního rozvoje a plány místního rozvoje); domnívá se, že lepší koordinace stávajících mechanismů podpory může vytvořit prostor k cílenějšímu využívání strukturálních fondů EU, aniž by to vyžadovalo navyšování prostředků vyčleněných na tyto oblasti meziregionální spolupráce; dále se domnívá, že by pro tyto strategie neměly být vytvářeny žádné nové nástroje, finanční zdroje nebo prováděcí struktury a že nesmí být ovlivněna finanční podpora poskytovaná regionům na menší rozvojové projekty; domnívá se, že makroregionální přístup by bylo možné využít k posilování vazeb mezi politikou soudržnosti a politikou sousedství; vybízí v této souvislosti Komisi a členské státy, aby více zohledňovaly územní rozměr ESF, zejména pak s ohledem na přístup k zaměstnání;
12. vyjadřuje pochybnosti o tom, zda zvláštní operační programy pro funkční geografické jednotky, jako jsou skupiny orgánů zahrnující místní oblasti, přímořské oblasti nebo povodí řek, poskytnou dodatečný přínos, zejména pokud neexistují politické orgány (včetně demokraticky zvolených orgánů) s dostatečně širokou kompetencí k jejich k provádění; požaduje namísto toho užší koordinaci makroregionálních, metropolitních regionálních nebo environmentálně-geografických strategií na mezivládní úrovni a žádá, aby tyto funkční geografické jednotky byly náležitě zohledněny v rámci vnitrostátních operačních programů, aby se tak usnadnilo využívání prostředků EU pro meziregionální rozvojové projekty; domnívá se, že provádění specifických operačních programů by mělo být umožněno v regionech, kde je subregionální provádění přínosnější než národní nebo regionální programy a kde byla za účelem provádění programů vytvořena partnerství politických orgánů; žádá, aby v případě přeshraničních programů byly na základě nařízení ESUS do tvorby operačních programů zapojeny přeshraniční skupiny;
13. zdůrazňuje zásadní úlohu městských oblastí a regionů – včetně hlavních měst a jejich regionů – pro dosahování hospodářských, environmentálních a sociálních cílů strategie Evropa 2020; podporuje dynamický proces zahájený během předchozího programového období ve prospěch integrovaných městských programů a zdůrazňuje význam současných experimentálních přístupů; vyzývá k podpoře modelových koncepcí a projektů na základě integrovaných plánů místního rozvoje a k oboustranně přínosnému posílení vazeb mezi městy a venkovskými oblastmi, které jsou s nimi funkčně propojeny; domnívá se, že větší soudržnost mezi těmito oblastmi má zvláštní význam při řešení problémů oblastí osídlených znevýhodněnými komunitami; zdůrazňuje v tomto ohledu, že největší socioekonomické rozdíly často existují v rámci velkých měst a že velká města se zaostalými oblastmi a chudými čtvrtěmi se nacházejí i v bohatých regionech;
14. zdůrazňuje, že jako střediska a hnací motory růstu se města mohou stát pro daný region klíčovým přínosem; zároveň poukazuje na to, že je třeba, aby se na integrovaných řešeních určených pro danou funkční geografickou jednotku mohly formou podpory partnerství a sítí podílet také venkovské obce; zdůrazňuje specifické výzvy, s nimiž se z důvodu svých komplexních sociálních, hospodářských a environmentálních úkolů potýkají velkoměstské aglomerace; v této souvislosti spatřuje možnosti rozvoje v místním potenciálu venkovských a příměstských oblastí, a to nejen v blízkosti aglomerací a velkých měst; upozorňuje dále na možnost hospodářského rozvoje obzvláště znevýhodněných regionů, která spočívá v patřičném využívání a podpoře místního potenciálu venkovských oblastí, včetně jejich environmentálních a kulturních statků; domnívá se také, že v kontextu strukturální politiky a politiky soudržnosti by cílem partnerství venkovských regionů a městských oblastí měla být spíše snaha poskytnout venkovským oblastem rovnocenné podmínky pro rozvoj a kvalitu života, pokud jde o sociální a ekonomické faktory; vyzývá členské státy, aby vzhledem k dynamickému vlivu měst na hospodářský rozvoj v regionech a v souvislosti s hospodářskou stimulací přilehlých venkovských oblastí zajistily prostředky nezbytné na provádění potřebných městských a příměstských projektů;
15. odmítá používání povinných kvót, zejména pro vnitrostátní rozdělování prostředků v rámci programů ESF/EFRR, na rozvoj obcí a měst, venkova i na další typy územních aglomerací nebo funkčních oblastí, protože by tím mohlo být zajištěno větší kritické množství zásahů; domnívá se, že by požadavek, aby byly městské a jiné oblasti, jimž lze poskytnout podporu, stanoveny v operačních programech, měl být upřednostňován v případě, že tato metoda bude přínosná a zajistí koncentraci pomoci; tento postup je třeba dojednat na základě zásad víceúrovňové správy; domnívá se, že také v tomto ohledu by členské státy a regiony měly získat větší pravomoci k pořádání výběrových řízení založených na konkurenci a výkonu;
16. zdůrazňuje, že ve strukturální politice a v politice soudržnosti nesmí docházet k jednostrannému upřednostňování určitých typů regionů; požaduje, aby se na partnerství venkovských regionů a městských oblastí nahlíželo v širších sociálních, hospodářských a environmentálních souvislostech;
17. zdůrazňuje, že financování ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti by mělo také zohledňovat vzdělávací, kulturní a sociopolitické výzvy vyplývající ze strategie Evropa 2020 a zároveň zůstat v souladu s nadřazeným cílem EU týkajícím se hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jež je zakotvena ve Smlouvě, a dodržovat zásadu subsidiarity; přesto se domnívá, že plošná „europeizace“ příslušných oblastí politiky by z finančních důvodů selhala; požaduje proto zavádění dalších postupů v oblasti místního rozvoje, které by mohly sloužit jako vzory, při zachování kompetencí na vnitrostátní a regionální úrovni;
18. zdůrazňuje také, že politika soudržnosti se nemůže stát nástrojem sloužícím potřebám jednotlivých odvětví, jako jsou politiky v oblasti výzkumu a vývoje, průmyslové inovace a boje proti změně klimatu, neboť by tak došlo k oslabení prvotního cíle této politiky a k omezení jejích možností podporovat rozvojový potenciál regionů, což je nezbytná podmínka pro to, aby se nejvíce znevýhodněné regiony mohly přiblížit těm nejvíce rozvinutým;
19. požaduje, aby se v souvislosti s nevyhnutelným přechodem na obnovitelné zdroje energie a diskusemi o klimatu politika soudržnosti více podílela na rychlém rozvoji environmentálních technologií a obnovitelných zdrojů energie; domnívá se, že by to mělo být jednou z priorit, pokud bude v rámci programů k dispozici dostatek prostředků, a že zaměření na obnovitelné zdroje energie představuje přínos EU, a to na základě plánů na decentralizované energetické koncepty zahrnující technologie účinného skladování energie v regionech; zasazuje se o využívání potenciálu regionálního hospodářství v této oblasti;
20. domnívá se, že existuje možnost, aby byly ze strukturálních fondů podporovány investice do specifické energetické infrastruktury – tato podpora však musí být poskytována pouze v regionech, v nichž je z politických a geografických důvodů výrazně omezena schopnost trhu naplnit potřeby v oblasti zásobování energií; dále požaduje, aby podpora ze strukturálních fondů byla ve všech případech spojována s posilováním vnitřního trhu s energií a zabezpečováním jejích dodávek a aby byla rovněž dodržována zásada víceúrovňové správy v oblasti řízení zdrojů;
21. domnívá se rovněž, že politika soudržnosti má odpovědnost učinit vše, co bude nezbytné k napravení nedostatků a odstranění překážek v základní síti TEN sestávající z hlavních tras evropského významu, zejména pak v příhraničních regionech, které byly v tomto směru dosud vážně zanedbávány;
22. zdůrazňuje, že transevropské dopravní sítě hrají pro soudržnost evropských regionů rozhodující úlohu a že je proto třeba posílit rozvoj infrastruktury TEN, mořských dálnic a klasifikovaných evropských silnic a zkvalitnit k nim přístup, zejména v příhraničních a nejvzdálenějších regionech; žádá, aby byla přijata všechna opatření nezbytná k zajištění dostatečných prostředků na financování prioritních projektů TEN-T a k zaručení jejich včasné realizace; navrhuje, aby určité přeshraniční infrastruktury byly chápány jako prioritní projekty způsobilé k financování v rámci cíle 1, 2 a 3, a vyzývá proto, aby na regionální úrovni povinně existovalo právo na předložení prvního návrhu pro tento typ akce a aby hraniční regiony a místní orgány měly v procesu plánování rovné zastoupení;
23. vybízí k uplatňování zásady vnitrostátních prostředků, vzhledem k přínosu takových opatření pro posilování regionální konvergence, územní soudržnosti a rozvojových aktivit, jako je cestovní ruch, které jsou významné pro vzdálené regiony – například pro ostrovní oblasti;
24. podporuje hospodářský rozvoj a zaměstnanost v MSP a mikropodnicích; požaduje proto, aby hlavní zásady Small Business Act pro Evropu, tzn. „mysli nejdříve v malém“ a „pouze jednou“, byly chápány jako jeden ze základů politiky soudržnosti, a domnívá se, že by členské státy a regiony měly tyto zásady uplatňovat v koncepcích svých operačních programů;
Systém cílů a rámec pro plánování programů
25. zdůrazňuje, že klíčové prvky strategie Evropa 2020 (inovace, vzdělávání a odborná příprava, energetika, životní prostředí, zaměstnanost, konkurenceschopnost, kvalifikace, boj proti chudobě) jsou již nedílnou součástí politiky soudržnosti a strukturální politiky; domnívá se, že se výzvy strategie Evropa 2020 dají velmi dobře začlenit do tří osvědčených cílových struktur (konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská územní spolupráce);
26. zdůrazňuje, že investice do inovací a vzdělávání mohou podpořit růst; poukazuje nicméně na to, že příslušná infrastruktura (doprava, širokopásmové internetové připojení, energetika) a odpovídající ustanovení (vyvážená kombinace veřejných investic a konsolidace daňové politiky s makroekonomickými opatřeními, službami elektronické správy a přeshraničním vzděláváním) k tomu musí zajistit účinnou podporu;
27. domnívá se, že i rozvoj základních infrastruktur by měl být považován za slučitelný se strategií Evropa 2020, protože pouze tehdy, pokud konvergenční regiony budou mít konkurenceschopné dopravní, energetické a komunikační sítě a infrastruktury pro nakládání s odpadem, budou moci přispět k dosažení cílů Evropa 2020 – proto musí být nejslabším a nejchudším regionům EU poskytnuta určitá pružnost při výkladu těchto cílů;
28. zdůrazňuje, že ESF je nejdůležitějším nástrojem pro uplatňování sociálního rozměru strategie Evropa 2020 a že tento fond může významně přispět ke splnění ústředních priorit této strategie, pokud jde o zaměstnanost, přechod na udržitelné hospodářství, snižování počtu případů předčasně ukončené školní docházky a boj proti chudobě, diskriminaci a sociálnímu vyloučení a nalezení řešení různých sociálních situací, v nichž se lidé nacházejí; v této souvislosti zdůrazňuje, že v analýze SWOT by vedle HDP bylo vhodné uvést i další sociální ukazatele;
29. domnívá se, že ESF má zásadní význam pro politiku soudržnosti a že má potenciál zvýšit její podíl na plnění cílů strategie Evropa 2020, a to i v oblasti udržitelného růstu, prostřednictvím podpory vytváření „zelených pracovních míst“ v malých a středních podnicích;
30. je přesvědčen, že boj proti diskriminaci na trhu práce, ať už k ní dochází v souvislosti s pohlavím, sexuální orientací, etnickým původem, věkem, zdravotním postižením nebo bydlištěm, má pro prosazování skutečné rovnosti příležitostí klíčový význam; připomíná, že pro dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti má klíčový význam zvýšení míry zaměstnanosti žen, a že je proto nutné usilovat o odstranění všech překážek, které účasti žen na trhu práce brání;
31. zastává názor, že HDP musí i nadále zůstat klíčovým kritériem pro stanovování oblastí, jež jsou způsobilé pro získání maximální podpory (HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU), a případně států, které získávají prostředky z Fondu soudržnosti (HND na obyvatele nižší než 90 % průměru EU); domnívá se, že příslušným vnitrostátním a regionálním orgánům by měla být poskytnuta možnost používat – na vhodné úrovni rozhodování, pro každý jednotlivý cíl a způsobem odrážejícím geografické soustředění obyvatel – další ukazatele, které by byly dohodnuty ve smlouvách o rozvoji a investičním partnerství, na jejichž základě by bylo možné posuzovat sociální, hospodářské, environmentální, demografické a geografické výzvy, jimž regiony čelí;
32. požaduje, aby se politika soudržnosti v souladu s Lisabonskou smlouvou i nadále zaměřovala především na nejzaostalejší regiony; zdůrazňuje, že nejpotřebnějším regionům by měl být zajištěn přiměřený podíl (v závislosti na závažnosti jejich problémů v oblasti rozvoje) finančních prostředků dostupných v rámci cíle 1 (konvergence);
33. požaduje, aby bylo časově omezeno období způsobilosti u regionů, které ani po několika programových obdobích a přes maximální podporu nejsou schopny doložit významné zlepšení hospodářské, sociální a environmentální situace;
34 . vyzývá Komisi, aby na období trvání příštího programového období předložila návrh, který zajistí poskytování přizpůsobitelné, stabilní a přiměřené přechodné pomoci pro regiony, které již nespadají pod cíl konvergence, aby tak řešila jejich konkrétní situaci, a stejně tak pro regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU ve formě přechodové kategorie, aby se tak zabránilo nerovnému zacházení s regiony, které se nacházejí v podobných situacích; domnívá se, že toto specifické opatření musí nahradit stávající systémy'postupného ukončování' a „postupného zavádění“ programů, a vytvořit tak spravedlivý systém, který bude lépe řešit negativní dopady hospodářské a finanční krize na regiony, a zároveň posílí spravedlnost a solidaritu, což jsou základní hodnoty politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že tato přechodná opatření pro příští programové období by neměla být zaváděna na úkor regionů, které v současné době spadají pod cíl „konvergence“ (cíl 1), pod cíl „konkurenceschopnost“ (cíl 2) nebo pod cíl „evropská územní spolupráce“ (cíl 3);
35. vyzývá k posílení cíle 2 (regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) prostřednictvím jeho horizontální povahy, aby tak bylo dosaženo pokroku v omezeném počtu oblastí, které jsou pro EU prioritní, jako je podpora malých a středních podniků, ekologických inovací, místního hospodářství, vzdělávání a odborné přípravy, infrastruktury, udržitelné mobility, obnovitelných zdrojů energie a dodávek energie, účinnosti zdrojů a sociálního začlenění; zdůrazňuje, že musí být zachován a dále rozvíjen osvědčený systém, který zajišťuje, aby rozvinutější regiony byly schopny odstraňovat regionální strukturální nedostatky, snižovat územní rozdíly, přispívat k plnění společných evropských cílů a řešit budoucí výzvy, přičemž využívají struktur, jež umožňují pružně reagovat na měnící se okolnosti, mezi něž patří m.j. uskupení zaměřená na inovaci a soutěž o finanční zdroje v těchto oblastech; vyzývá k přijetí dalších opatření pro oblasti silně postižené strukturálními změnami, která mohou pomoci zlepšit jejich sociálně-ekonomickou situaci a situaci v infrastruktuře; poukazuje v této souvislosti na to, že by měly být navrženy strategie, které by byly natolik flexibilní, aby umožňovaly řešit problémy a zvláštnosti každého jednotlivého regionu;
36. vyžaduje opatření, která by zajistila, že rozvinutější regiony budou schopny modernizovat svůj sociální a hospodářský kapitál a řešit problémy specifických deprivovaných oblastí a nedostatečný hospodářský rozvoj;
37. je pevně přesvědčen, že cíl 3 (evropská územní spolupráce) je třeba posílit na všech vnitřních hranicích EU a na všech třech úrovních této spolupráce (přeshraniční, meziregionální, nadnárodní), a vyzývá ke zvýšení příslušného podílu strukturálních fondů na 7 %; žádá, aby přidělování prostředků na všechny programy územní spolupráce probíhalo na základě harmonizovaných kritérií takovým způsobem, aby tyto programy mohly strategickým a integrovaným způsobem reagovat na potřeby a specifika každého geografického území a oblasti; zdůrazňuje význam příhraničních regionů z hlediska dosahování cílů strategie Evropa 2020; domnívá se, že je nezbytné zlepšit koordinaci mezi transevropskými sítěmi, a to zejména mezi dopravními a energetickými sítěmi, a přeshraniční infrastrukturou a navýšit dotace pro tyto sítě v souladu s evropskými prioritami, a požaduje odpovídající navýšení finanční podpory pro všechny příhraniční regiony; požaduje zjednodušení prováděcích pravidel, jimiž se řídí programy cíle 3, na základě zásady proporcionality a požaduje rovněž vytvoření jednotného souboru pravidel způsobilosti, což jsou všechno předpoklady větší účinnosti a viditelnosti těchto programů; zdůrazňuje, že je třeba, aby do programů byly úzce zapojeni místní činitelé s rozhodovací pravomocí na místní úrovni, protože jedině tak mohou být programy skutečně realizovány;
38. domnívá se, že ESÚS představuje jedinečný a velmi cenný nástroj územní správy, který odpovídá potřebám strukturované spolupráce a musí být podporován jako nástroj budování systémů přeshraniční správy zajišťující regionální i místní zainteresovanost na různých politikách;
39. naprosto odmítá veškeré návrhy na podřízení politiky soudržnosti vnitrostátním či odvětvovým zájmům; zastává názor, že nové tematické fondy (klima, energetika, doprava) by podkopaly osvědčenou zásadu sdílené správy a integrované rozvojové programy a ohrozily by schopnost vytvářet synergie i účinnost zásahů, a tím i přínos k dosahování cílů strategie Evropa 2020;
40. zdůrazňuje, že Evropský sociální fond musí zůstat součástí politiky soudržnosti, protože jedině tak lze provádět a rozvíjet integrované strategie pro řešení hospodářských a sociálních problémů;
41. podporuje Komisi v jejích snahách o zajištění silnějšího, účinnějšího a viditelnějšího ESF; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při svých jednáních dosáhly dohody o nezbytné výši příspěvku ESF v rámci strukturálních fondů;
42. domnívá se, že účinnost ESF by měla být zvyšována v první řadě prostřednictvím pobídek, nikoli sankcí;
43. zdůrazňuje, že hospodářská krize ještě více zdůraznila naléhavost zásahů v oblastech, na něž se vztahuje ESF, zejména zásahů v zájmu podpory zaměstnanosti, změny zaměstnání, sociálního začlenění a snižování chudoby;
44. zdůrazňuje skutečnost, že ESF poskytuje klíčovou podporu politikám zaměřeným na trh práce, jako jsou preventivní a místní politiky i politiky zaměřené na pomoc mladým lidem při vstupu na trh práce a na boj proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že by členské státy měly využívat ESF k investicím do nových dovedností, vzdělávání (včetně vzdělávání dětí předškolního věku), celoživotního vzdělávání, rekvalifikace a změny zaměstnání, a podtrhuje, že fond hraje významnou úlohu při podpoře všech rozměrů sociálního začleňování, a to i v případě nejvíce znevýhodněných a zranitelných skupin;
45. vyzývá Komisi, aby zintenzívnila činnost v rámci ESF zaměřenou na podporu začleňování na trh práce; vyzývá členské státy, aby investovaly do dětí od velmi útlého věku, a to poskytnutím vzdělání a později zajištěním poradenství ve školách, které by vycházelo z místních a regionálních pracovních příležitostí, a celoživotního vzdělávání, jež by pomohlo přizpůsobit kvalifikace pracovníků potřebám trhu práce, dále aby prováděly opatření zaměřená na řešení nezaměstnanosti mladých lidí a fenoménu „chudých pracujících“ a vytvořily individualizované programy na pomoc znevýhodněným a zranitelným skupinám, jako jsou Romové, přistěhovalci, osoby s postižením a lidé, kteří předčasně ukončili školní docházku. Cílem těchto opatření je podporovat účinný a inkluzivní růst a znalostní hospodářství v Evropě;
46. žádá, aby oblastem, které jsou postiženy velkou chudobou a často napětím v soužití většinových a menšinových kultur na subregionální úrovni, byla věnována další technická podpora a aby tato podpora byla lépe zacílena; domnívá se, že tyto subregionální oblasti mohou i do budoucna snadno zůstat enklávami značné chudoby a ocitnout se v izolaci, a to dokonce i v regionech, které nutně nezaostávají za statistickými průměry; konstatuje, že na rozvoj těchto subregionálních oblastí je třeba vynaložit intenzivní úsilí;
47. vítá skutečnost, že v některých členských státech byly v programovém období 2007–2013 poprvé vytvořeny také operační programy v rámci ESF, které pokrývají všechny cílové oblasti;
48. zdůrazňuje, že neocenitelné zkušenosti nabyté v rámci iniciativy Společenství EQUAL jsou stále relevantní, zvláště co se týče spojení místních a regionálních opatření a výměny osvědčených postupů v rámci celé EU;
49. poukazuje na synergie, jichž je možné dosáhnout prostřednictvím integrovaných místních a regionálních rozvojových přístupů, zejména propojením ESF a EFRR, a požaduje, aby byla stanovena jednotná pravidla způsobilosti a aby se rozšířila a usnadnila možnost křížového financování mezi oběma fondy právě s ohledem na integrované územní plánování a rozvoj; podporuje zavedení možnosti programů financovaných z více fondů, která by ještě více usnadnila integrované přístupy; vyzývá také k budování lépe fungujících synergií mezi ERF a EFRR;
50. v zájmu zvyšování součinnosti žádá, aby v rámci politiky soudržnosti a strukturální politiky byly ve větší míře integrovány odvětvové politiky (v oblasti dopravy, energetiky, výzkumu, ochrany životního prostředí, vzdělávání), a bylo tak možné dosáhnout vyšší efektivity a lepší koordinace mezi strukturálními fondy, rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a rámcovým programem pro výzkum a vývoj; domnívá se, že vytváření programů financovaných z více fondů by mohlo přispět k integrovanějšímu přístupu a zvýšilo by účinnost souhry těchto různých fondů; domnívá se, že vnitrostátní/regionální rozvojová partnerství jsou vhodným nástrojem slučování různých politik; podtrhuje v této souvislosti potřebu vytyčit jasně vymezené cíle a vyhodnocovat, zda se členským státům těchto cílů podařilo dosáhnout;
51. navrhuje, aby politiky v oblasti výzkumu a vývoje byly ve větší míře územně zaměřeny; zdůrazňuje proto význam přizpůsobování politiky soudržnosti a politik v oblasti výzkumu a vývoje specifickým potřebám jednotlivých oblastí, neboť vzhledem k tomu, že nelze uplatňovat tutéž rozvojovou strategii ve všech regionech, je nyní velmi důležité, aby se do navrhování a využívání fondů regionálního rozvoje a programů výzkumu a inovací zapojovaly regionální a místní orgány;
52. požaduje společný strategický rámec pro EFRR, ESF, Fond soudržnosti, rámcové programy, EZFRV a ERF pro programové období po roce 2013; zastává názor, že model harmonizovaného regulačního přístupu (pokud jde o správu, způsobilost, audit, pravidla pro vykazování) musí být dále posílen společným rámcovým nařízením; upozorňuje v této souvislosti na to, že k dosažení výsledků je nezbytná hladká součinnost jednotlivých fondů; žádá Komisi, aby provedla patřičné úpravy, a zajistila tak, aby se příslušné fondy mohly pokud možno navzájem doplňovat;
53. žádá, aby Rada a Parlament přijaly řádným legislativním postupem na základě článku 177 SFEU nový společný strategický rámec;
54. domnívá se, že je nezbytné začlenit Evropský sociální fond do společného strategického rámce, ale zároveň zachovat jeho vlastní, specifická pravidla a podmínky fungování a zajistit mu dostatečné zdroje; žádá Komisi, aby posílila roli ESF, zvýšila jeho viditelnost a zjednodušila opatření pro jeho rozpočtovou kontrolu zavedením jednoduchých a účinných postupů spolupráce mezi řídícími orgány a odbory rozpočtové kontroly;
55. v této souvislosti navrhuje, aby bylo přezkoumáno znovuzačlenění regionálních programů v rámci EZFRV (osy 3 a 4) do tohoto rámce; staví se nicméně proti tomu, aby výsledkem bylo krácení rozpočtových prostředků přidělených EFRR a EZFRV; požaduje závazné cíle pro členské státy a regiony s cílem vytvořit harmonizované správní struktury pro strukturální fondy EU a pro regionální programy rozvoje venkova;
56. požaduje revizi nařízení týkajícího se přeshraniční spolupráce na vnějších hranicích a Evropského nástroje sousedství a partnerství s cílem začlenit tyto fondy pod cíl 3 („evropská územní spolupráce“);
57. vítá cíle smluv o rozvoji a investičním partnerství mezi EU a členskými státy, které navrhuje Komise namísto dřívějších vnitrostátních strategických referenčních rámců vypracovávaných pro jednotlivé členské státy; žádá, aby v byly této fázi stanoveny klíčové investiční priority pro provádění strategie EU-2020 a dosažení dalších cílů politiky soudržnosti; považuje za žádoucí co nejrychlejší vyjasnění konkrétního rozdělení pravomocí mezi zúčastněné úrovně a požaduje dodržování vnitrostátních a/nebo regionálních a místních pravomocí v souladu se zásadou subsidiarity; požaduje přijetí jednoznačného závazku k řádnému zapojení partnerů do smluv o rozvoji a investičním partnerství;
58. podporuje zachování operačních programů jako nejdůležitějšího nástroje převádění strategických dokumentů do konkrétních investičních priorit; požaduje v této souvislosti stanovení jasných a měřitelných cílů;
59. požaduje, aby regionální a místní orgány a jejich sdružení byla v souladu s ústavním a institucionálním systémem jednotlivých členských států povinně zapojována do všech fází realizace politiky soudržnosti (strategické plánování, vypracování a sjednávání dohod o rozvoji a investičním partnerství a operačních programů, kontrola a hodnocení), a to strukturovaným a systematickým způsobem; považuje za nezbytné, aby nařízení o strukturálních fondech obsahovalo odpovídající formulace;
60. domnívá se, že každá budoucí strategie využívání ESF bude efektivnější, pokud bude zahrnovat i regionální a místní úroveň správy, která je schopná přizpůsobit strategické cíle místními charakteristikám na základě strukturovaného dialogu se všemi zainteresovanými stranami;
61. podporuje systém tematických priorit navržený Komisí; zdůrazňuje, že čím méně jsou členské státy nebo regiony rozvinuté, tím šířeji by měl být pojat seznam priorit, přičemž je třeba zohlednit specifické regionální rozvojové potřeby a zároveň zajistit, aby se tento tematický přístup k programům strukturálních fondů a Fondu soudržnosti neprosazoval na úkor integrovaného, místně podmíněného přístupu;
62. požaduje, aby v případě, že budou stanoveny určité závazné priority pro všechny členské státy, mezi ně členské státy zařadily inovace, infrastrukturu, dopravu a účinné využívání zdrojů, domnívá se nicméně, že by při svém rozhodování měly mít určitou volnost, která by jim umožnila zvážit rozsah programů, výchozí situaci každého regionu a požadované výsledky, aby mohly být tyto priority navrženy přesně podle potřeb jednotlivých regionů; zdůrazňuje v této souvislosti, že inovace je zde nutno chápat v širokém smyslu, jaký je jim přisouzen v rámci stěžejní iniciativy Unie inovací; konstatuje, že malé a střední podniky jsou v EU hlavním zdrojem pracovních příležitostí a živnou půdou podnikatelských nápadů; zdůrazňuje, že malé a střední podniky je nutno vzhledem ke klíčové úloze, kterou mohou hrát v provádění strategie Evropa 2020, i nadále podporovat a tuto podporu posilovat; zdůrazňuje, že v souvislosti se stěžejní iniciativou Unie inovací je třeba pracovat se širokým pojmem „inovace“ a nadále usnadňovat malým a středním podnikům přístup ke zdrojům financování; zdůrazňuje, že další priority musí být navrhovány a prováděny na dobrovolném základě a v souladu se zásadou subsidiarity; požaduje, aby k navrhovaným prioritním oblastem patřila energetika, vzdělávání a boj proti chudobě;
63. požaduje, aby se zabránilo zpožděním při zahajování programů a aby byly rozhodovací a hodnotící procesy zásadně urychleny; zdůrazňuje, že je to velmi důležité zejména pro malé a střední podniky; požaduje zlepšení technického vybavení dostupného pro příslušné správní orgány a propojení těchto orgánů, snížení požadavků na zveřejňování a podstatné zkrácení lhůt pro výběrová řízení a nabídky; žádá Komisi, aby posoudila, zda by bylo možné určit pilotní oblasti, které by mohly vyzkoušet nové předpisy v menším měřítku dříve, než daná regulace začne platit pro všechny ostatní regiony, a odhalit tak případné problémy s jejich prováděním;
Pobídky, podmíněnost, orientace na výsledky, spolufinancování a možnosti financování
64. požaduje, aby bylo vyplácení příspěvků v rámci rozvojových a investičních partnerství vázáno na určité konkrétní závazky předem stanovené v dialogu mezi Komisí a členskými státy; zastává názor, že tyto předem stanovené podmínky musí členské státy přimět k tomu, aby provedly reformy s cílem zajistit efektivní využívání prostředků v oblastech, jež přímo souvisejí s politikou soudržnosti, a že členské státy měly být v případě potřeby vyzvány, aby tak učinily, a aby bylo vyplacení prostředků těmito podmínkami vázáno; vyzývá k tomu, aby bylo subjektům podílejícím se na řízení operačních programů umožněno podmíněnost ovlivňovat; považuje za správné, aby tyto podmínky zahrnovaly zejména řádné provádění již schválených právních předpisů EU (např. v oblasti regulace cen, nabídkových řízení, dopravy, životního prostředí a zdravotnictví), aby se zabránilo nesrovnalostem a aby byla zajištěna účinnost; odmítá však ukládání podmínek, které od členských států vyžadují zásadní sociální a ekonomické reformy; každá podmínka by měla plně respektovat zásady subsidiarity a partnerství;
65. zastává názor, že nově zavedená podmíněnost nesmí zúčastněným stranám přinést žádnou další administrativní zátěž; podporuje vytvoření konzistentních, standardních systémů podmíněnosti platných jak pro EFRR, tak pro ESF, jež lze objektivně posoudit;
66. domnívá se, že Komise odpovídá za stanovení a kontrolu provádění podmíněnosti, a navrhuje, aby byly pro členské státy a regiony vytvořeny odpovídající akční plány;
67. vítá návrh Komise, aby byla politika soudržnosti více zaměřena na výsledky, a to stanovením vhodných cílů a ukazatelů ex ante; zdůrazňuje, že se při tom musí jednat jen o několik málo jasně definovaných a měřitelných ukazatelů, které musí být v přímé souvislosti s podporou a musí být dohodnuty společně s regiony / členskými státy; domnívá se nicméně, že všechny nástroje a kritéria, jež byly navrženy k měření výkonnosti programů, by měly i nadále vycházet z kvalitativního přístupu k programům;
68. domnívá se, že ukazatele, jimiž se řídí přidělování regionálních dotací ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, musí být založeny na nejnovějších statistických údajích Eurostatu, aby v plné míře zohledňovaly hospodářské a sociální dopady krize v regionech;
69. žádá zvýšení účinnosti a transparentnosti ESF prostřednictvím činností více zaměřených na výsledky, z tohoto důvodu považuje za nezbytné, aby byly předem stanoveny jasné a měřitelné cíle a ukazatele výsledků, jež budou přímo spojeny s předmětem financování a budou umožňovat zejména měření úspěšnosti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a úspěšnosti v zajišťování kvalitních pracovních míst; domnívá se, že do stanovování těchto cílů a ukazatelů musí být zapojeny zainteresované subjekty na všech úrovních správy a že by tyto ukazatele měly být jednoznačně definovány v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím prostředků, aby členské státy i Komise mohly zhodnotit dosažené výsledky a využít zkušeností v další fázi plánování; podporuje návrh Komise, podle něhož má přidělování peněz z ESF záviset na splnění podmínek ex ante, přičemž k těmto podmínkám patří i transpozice právních předpisů EU a cílů EU, které jsou nezbytné pro úspěšnou realizaci opatření ESF, jakož i strukturální reformy a dostatečné správní kapacity; zdůrazňuje, že orientace na výsledky nesmí vést ke znevýhodnění menších příjemců a že nesmí vzniknout žádné nové překážky, které by jim bránily v možnosti získání prostředků, ani žádná nová rizika;
70. považuje spolufinancování z veřejného a soukromého sektoru za jednu ze základních zásad politiky soudržnosti; požaduje přezkum maximálního stropu financování z EU, který by měl více odpovídat regionální úrovni rozvoje, evropské přidané hodnotě a typům financovaných opatření a měl by být odpovídajícím způsobem zvýšen nebo snížen;
71. vyzývá členské státy a regiony, aby s prostředky získanými ze spolufinancování počítaly předem ve svých plánech a na základě finančního inženýrství je navyšovaly;
72. požaduje, aby se u přímých dotací podnikům zohlednila skutečnost, že financování v rámci politiky soudržnosti, zejména v případě velkých podniků, často neovlivňuje rozhodnutí podniku otevřít v dané lokalitě závod, ale vede pouze k inkasování finančních prostředků ze strany společností, které toto rozhodnutí již přijaly (efekt „mrtvé váhy“), a proto požaduje, aby se grantová podpora velkých soukromých podniků častěji než v současnosti zaměřovala na investice do výzkumu a vývoje, resp. byla více nabízena nepřímo prostřednictvím podpory infrastruktury; požaduje dále, aby byla do obecného nařízení o strukturálních fondech zahrnuta jasná ustanovení, která vyloučí veškerou možnost financovat z prostředků EU přemísťování podniků v rámci EU, podstatně sníží práh pro ověřování takových investic, vyloučí velké podniky z možnosti čerpat přímé dotace a stanoví desetiletý limit pro dobu provozu;
73. uznává pákový efekt a mobilizační potenciál nových nástrojů financování, je obecně pro vyšší úvěrové financování a požaduje rozšíření revolvingových finančních nástrojů na ty oblasti podpory, které prokáží, že jsou náležitě připraveny; požaduje proto zjednodušení postupů a větší právní jistotu na celé programové období, jakož i vytvoření evropského rejstříku, z něhož bude patrné, kterým projektům byly poskytnuty úvěry a kterým dotace; požaduje, aby tyto nástroje byly přizpůsobitelné, aby je bylo možné reálně a prakticky používat ve všech regionech a městech; domnívá se, že nejpozději po jednom programovém období by měla přejít odpovědnost za využívání prostředků na vnitrostátní resp. projektovou úroveň; poznamenává, že některé členské státy v současném programovém období ještě nepřijaly decentralizovaný přístup k využívání finančních nástrojů, jako je JESSICA; zdůrazňuje, že města musí mít k těmto nástrojům přímý přístup;
74. zdůrazňuje, že poskytování příspěvků musí být zachováno vždy jako možnost volby a že subjektům na místě musí příslušet rozhodnutí o tom, jakou vhodnou kombinaci finančních prostředků konkrétně použijí v závislosti na regionálních potřebách;
75. domnívá se, že EIB musí hrát výraznější úlohu při financování infrastruktur transevropské sítě; požaduje větší zaměření na soběstačná řešení využívající partnerství veřejného a soukromého sektoru; domnívá se, že Evropský parlament má v tomto ohledu zásadní roli, neboť odpovídá za zajištění transparentnosti, jakož i v souvislosti s rozhodováním a dohledem;
76. vítá účinnou spolupráci mezi EIB a Komisí při provádění tří společných iniciativ – JESSICA, JEREMIE a JASMINE –, které by měly zvýšit účinnost a efektivitu politiky soudržnosti a zlepšit fungování strukturálních fondů; vyzývá Komisi, aby společné iniciativy s EIB i nadále aktivně schvalovala, zejména v oblasti politiky soudržnosti, a aby zajistila finanční podporu malým a středním podnikům;
77. považuje globální příspěvky subregionální úrovni za vhodný nástroj pro vývoj samostatných inovačních strategií v souladu s evropskými záměry regionální politiky;
78. odmítá však, aby se na globální příspěvky vztahovaly kvóty či závazky, protože by se mohly dostávat do rozporu s nadřazenými prioritami, které byly stanoveny tak, aby odpovídaly potřebám regionu;
Rozpočet, finanční postupy, snižování byrokracie, rozpočtová kázeň a finanční kontrola
79. domnívá se, že se sedmileté programové období se v případě politiky soudržnosti, osvědčilo a mělo by být zachováno přinejmenším do konce příštího plánovacího období (2020); požaduje však systém pro rychlejší strategické přehodnocování výchozích podmínek, aby mohla EU ještě rychleji a flexibilněji reagovat na mimořádné události (jako je finanční krize, energetická krize, přírodní katastrofy);
80. zdůrazňuje nicméně, že stávající struktura rozpočtu EU a jeho přidělovací mechanismy, jež vycházejí z nařízení týkajících se jednotlivých fondů, se osvědčily zejména při provádění politiky soudržnosti a strukturální politiky, takže by se změny měly provádět pouze v oblastech, kde se postupy neosvědčily nebo kde jsou opatření v rozporu s finančním nařízením; v této souvislosti podporuje návrhy Komise na harmonizaci pravidel týkajících se veškerých fondů poskytujících prostředky na regionální rozvoj; požaduje však, aby se při každé i sebemenší změně zavedených, osvědčených a odzkoušených struktur postupovalo s krajní obezřetností, aby se zamezilo funkčním chybám, nevznikala nejistota pro vnitrostátní a regionální správní orgány a aby se nezvyšovalo zatížení příjemců, zejména těch menších s omezenou kapacitou;
81. považuje začlenění cílů strategie Evropa 2020 do stávajících struktur cílů a fondů za proveditelnou; odmítá rozdělení rozpočtu EU do teoretických okruhů „inteligentní“, „inkluzivní“ nebo „udržitelný“ růst i jakékoli roztříštění politiky soudržnosti do různých rozpočtových okruhů; domnívá se, že tato politika by měla mít v rozpočtu EU vlastní okruh;
82. domnívá se, že politika soudržnosti po roce 2013 může ještě více přispět k dalšímu a udržitelnému rozvoji regionů EU a že je rozhodující politikou pro provádění strategie Evropa 2020 napříč odvětvími, vyzývá proto, aby jí byly přiděleny alespoň stejné rozpočtové prostředky;
83. připomíná, že Evropský účetní dvůr po mnoho let upozorňuje na to, že platby v oblasti soudržnosti jsou ovlivněny mírou chybovosti přesahující 5 %, poznamenává však, že to podle výroční zprávy EÚD znamená snížení z 11 % při posledním udělení absolutoria a že dohledové a kontrolní systémy jsou účinné pouze částečně; vyzývá navíc k objasnění metodiky výpočtu chyb, poněvadž nesrovnalosti mezi údaji poskytovanými Evropským účetním dvorem a Komisí vedou ke zmatku a k nedůvěře v oficiální údaje;
84. vyzývá k přijetí přísnějších pravidel kontroly nesrovnalostí při využívání strukturálních fondů členskými státy, které mají v souvislosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů vysokou úroveň nesrovnalostí, a přísnějších pravidel pro postup systematického přerušení a pozastavení plateb, jakmile je zjištěn prokazatelný závažný nedostatek ve fungování akreditovaných orgánů; zároveň žádá, aby byly zrušeny nadbytečné kontroly prováděné v členských státech, které mají uspokojivě fungující systém správy fondů; domnívá se, že co měly být co nejčastěji uplatňovány zásady „dohoda o důvěře“ a „jednotný audit“;
85. požaduje, aby členské státy resp. orgány veřejné správy určily orgány nebo subjekty, které budou mít výhradní odpovědnost za řádnou správu prostředků ze strukturálních fondů;
86. domnívá se, že vhodným prostředkem k posílení řetězce předkládání zpráv a kontrol jsou ověřená výroční správní prohlášení na úrovni vedoucího pracovníka (platebny / správního orgánu), který prostředky spravuje, a zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby tato prohlášení byla obsahově přesná; žádá proto, aby byl zaveden systém pokut, které by byly ukládány v případě nepravdivých prohlášení; nadále souhlasí se záměrem vnitrostátních prohlášení o věrohodnosti;
87. požaduje, aby Komise měla od začátku příštího programového období větší odpovědnost za zlepšení vnitrostátních správních postupů; domnívá se v této souvislosti, že je naléhavě zapotřebí zjednodušit správu programů podpory a odstranit její nejasnosti, zejména v oblasti finančního provádění a finanční kontroly; domnívá se proto, že Komise bude odpovídat za provádění postupů udělování akreditace vnitrostátním, respektive federálním správním orgánům a auditorům; je toho názoru, že oprávnění ke zjednodušenému a méně častému vykazování by mělo souviset s úspěšnou akreditací a snížením chybovosti;
88. dále žádá, aby byla kontrolní role Komise posílena zavedením systematického přerušení a pozastavení plateb, jakmile je zjištěn prokazatelný závažný nedostatek ve fungování schválených orgánů; vyzývá Komisi, aby také vytvořila lépe propracované plány na zvýšení míry navracení chybných plateb;
89. požaduje zjednodušení systému inspekce, snížení počtu inspekčních úrovní a vyjasnění pravomocí Komise a členských států; požaduje zavedení jednoúrovňového inspekčního postupu, podle něhož by členské státy prováděly inspekci projektů a Komise by kontrolovala systémy inspekce používaných v členských státech;
90. domnívá se, že ke zlepšení výkonnosti operačních programů je při výběru projektů v rámci regionů ve větší míře třeba využívat konkurenčních postupů;
91. požaduje, za účelem snížení byrokracie, rozšíření standardních postupů o vyšší standardní jednotkové náklady a paušální všeobecné výdaje, pokud je v daném případě vhodné tento systém uplatnit; požaduje, aby se výrazněji zohlednila zásada proporcionality, tj. aby bylo u provádění menších programů požadováno mnohem méně povinného vykazování a kontrol;
92. žádá Komisi, aby každoročně předkládala veřejný „srovnávací přehled nedostatků“, který by zahrnoval případy nedostatečně, resp. opožděně splněných požadavků vztahujících se na předkládání zpráv a jejich zveřejňování, jakož i případy nesrovnalostí, zneužití a podvodů, k nimž došlo při hospodaření s penězi ze strukturálních fondů; žádá, aby tyto informace byly přehledně rozděleny podle jednotlivých členských států a fondů;
93. je znepokojen skutečností, že byrokratická zátěž brání malým společnostem a organizacím v přístupu k prostředkům ze strukturálních fondů; požaduje, aby příslušná pravidla a technická dokumentace byly co nejjasnější;
94. žádá, aby se v novém programovém období předkládaly výroční účetní uzávěrky i pro víceleté programy;
95. domnívá se, že v rámci celého systému provádění a kontroly by se měla uplatnit účinnější řešení elektronické správy (jednotné formuláře); žádá, aby Komise koordinovala výměnu zkušeností mezi členskými státy a aby provádění probíhalo formou koordinované činnosti sdružení správních a auditních orgánů;
96. podporuje návrh Komise, aby vnitrostátní orgány obdržely prostředky teprve poté, co bude vyplacen příslušný příspěvek EU příjemcům platby; předpokládá, že tento postup urychlí provádění plateb a bude rozhodující pobídkou pro provádění přísných vnitrostátních kontrol; poukazuje však na to, že se mohou objevit případné problémy s likviditou na úrovni členských států či regionů, a proto musí být nalezena řešení pro její zajištění;
97. domnívá se, že výzva Komise, aby se platby více zaměřovaly na výsledky, je nelogická, neboť výsledků lze v první řadě dosáhnout pouze financováním projektů; obává se, že kontrola bude pravděpodobně velmi byrokratická, považuje však za přijatelný požadavek, aby byly platby podmíněny doloženým souladem projektů například se strategií Evropa 2020;
98. domnívá se, že k úhradě by sice mělo dojít až poté, co budou prostředky EU vyplaceny na projekty, příjemci by však neměli být zatěžováni žádným dalším břemenem v podobě úrokových sazeb, v nichž banky nebo jiné finanční instituce neodrážejí nízký rizikový faktor těchto úvěrů;
99. požaduje diverzifikaci sankčních mechanismů, mj. i v podobě systému prémií pro členské státy, ve kterých probíhá provádění řádným způsobem, zejména formou administrativních úlev;
100. připomíná, že specifikum ESF spočívá oproti jiným strukturálním fondům v jeho těsném propojení s cílovými skupinami, které podporuje, a že musí být koncipován způsobem, který umožní podporu velkého množství malých místních projektů; žádá, aby členské státy byly povinny předávat prostředky na projekty okamžitě, aby menším příjemcům nevznikaly žádné problémy; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily flexibilitu při finančním provádění programů, braly v úvahu zásadu proporcionality při stanovování povinností v oblasti kontroly a auditu, zejména pokud jde o čas, úsilí a finanční příspěvky, a aby v zájmu projektů a potenciálních příjemců zjednodušily postupy, snížily nadměrnou administrativní zátěž a odstranily překážky, aby tak ESF mohl lépe přispívat k plnění cílů Evropské unie v oblasti růstu a tvorby pracovních míst; žádá Komisi, aby řídícím orgánům a příjemcům poskytla větší možnost volby, pokud jde o způsoby financování a aby vedle tradičního způsobu účtování navrhla možnost uplatňování standardních nákladů;
101. souhlasí s návrhem Komise, aby se v zájmu větší flexibility v určitých situacích systematicky uplatňovala pravidla „n+2“ a „n+3“, například u přidělování prostředků na úrovni členských států, s výjimkou prvního roku financování a přeshraničních programů, a aby jakékoli jiné výjimky z pravidla o automatickém zrušení závazků představovaly pouze přizpůsobení administrativní zátěži, kterou s sebou nesou nová ustanovení týkající se strategického plánování, zaměření na výsledky a podmíněnosti ex ante; souhlasí i s tím, aby se v případě přeshraničních programů uplatňovalo „pravidlo n+3“, které by umožnilo zohlednit pomalejší administrativní postupy, způsobené jazykovými a kulturními odlišnostmi; považuje to za záruku vyváženého poměru mezi vysoce kvalitními investicemi a hladkým a rychlým prováděním programů;
Politiky sousedství a rozšíření
102. zdůrazňuje význam evropského nástroje sousedství a partnerství pro politiku soudržnosti s ohledem na přeshraniční spolupráci se státy mimo EU; je si vědom současných problémů s prováděním tohoto programu; je přesvědčen, že se nakonec ukáže jako nezbytné, aby se programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství staly opět součástí politiky soudržnosti; domnívá se, že právě propojení infrastruktury (doprava, energie a životní prostředí) se sousedními státy má pozitivní vliv na evropské příhraniční regiony; požaduje, aby byly prostředky evropského nástroje sousedství a partnerství výrazněji zaměřeny na strategické potřeby související s energií a dopravní infrastrukturou; zdůrazňuje roli, kterou v této souvislosti mohou hrát makroregiony; vyzývá Komisi, aby prověřila reálné možnosti vytvoření lépe fungujících synergií mezi iniciativami EFRR, nástrojem předvstupní pomoci, evropským nástrojem sousedství a partnerství a Evropským rozvojovým fondem (ERF); dále žádá Komisi, aby posoudila, zda by bylo možné využít struktur, které již fungují v rámci regionálních politik, také při správě evropského nástroje sousedství a partnerství;
103. zdůrazňuje dále, že pro soudržnost je relevantní proces rozšíření EU, jehož součástí je i nástroj předvstupní pomoci (NPP), který pomáhá kandidátským zemím s obsahovými a organizačními přípravami na provádění politiky soudržnosti; upozorňuje na problémy členských států s jejím prováděním; připomíná původní cíle nástroje předvstupní pomoci, zejména v oblasti financování budování kapacit a institucí a podpoře příprav kandidátských zemí na provádění evropské politiky soudržnosti Společenství, aby kandidátské země byly v době svého přistoupení připraveny provést v plném rozsahu acquis Společenství; vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké jsou problémy současného financování nástroje předvstupní pomoci;
104. znovu opakuje požadavek na odpovědné zapojení Výboru pro regionální rozvoj do budoucího pojetí obou nástrojů;
o o o
105. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vedoucím představitelům evropských regionů a spolkových zemí.
– s ohledem na závazky týkající se objemu pomoci, pomoci subsaharské Africe a kvality pomoci přijaté skupinou G8 v roce 2005 na summitu v Gleneagles a na všech následujících setkáních skupin G8 a G20,
– s ohledem na Deklaraci tisíciletí schválenou Organizací spojených národů dne 8. září 2000,
– s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji(1) a kodex chování Evropské unie pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky(2),
– s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci a na akční program z Akkry,
– s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,
– s ohledem čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(3) („nástroj pro rozvojovou spolupráci“ (NRS)),
– s ohledem na čl. 61 odst. 2 dohody z Cotonou,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 o účinnosti pomoci a korupci v rozvojových zemích(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu sedmého, osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2008(5),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 3. února 2011 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(6),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 11/2010 nazvanou „Jak Komise řídí obecnou rozpočtovou podporu v zemích AKT, Latinské Ameriky a Asie“,
– s ohledem na zelenou knihu Komise určenou Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou „Budoucnost rozpočtové podpory EU poskytované třetím zemím“ (KOM(2010)0586),
– s ohledem na dokument Komise z roku 2007 nazvaný 'Pokyny k programování, koncepci a řízení podpory ze souhrnného rozpočtu„,
– s ohledem na zprávu Komise z roku 2008 nazvanou „Rozpočtová podpora: účelný způsob financování rozvoje?“,
– s ohledem na zprávu Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o rozpočtové podpoře jako prostředku poskytování oficiální rozvojové pomoci (ORP) zemím AKT,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0206/2011),
A. vzhledem k tomu, že snížení chudoby a nakonec i její úplné vymýcení je v souladu s Lisabonskou smlouvou hlavním cílem rozvojové politiky Evropské unie,
B. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora se stala jedním z nejdůležitějších způsobů pomoci,
C. vzhledem k tomu, že mnoho dárců považuje všeobecnou i odvětvovou rozpočtovou podporu za prostředek, jenž má podporovat odpovědnost partnerských zemí za rozvojovou politiku a trvalé reformy, posilovat orgány a systémy jednotlivých zemí dohlížející na plnění povinností a napomáhat růstu, snižování chudoby a plnění rozvojových cílů,
D. vzhledem k tomu, že budování operačních kapacit je nezbytné k vytvoření podmínek, které teprve vůbec umožní provádění programových opatření, včetně rozpočtové podpory či jiných modelů,
E. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora umožňuje překonat určité nedostatky tradičního projektového přístupu (vysoké transakční náklady, roztříštěné paralelní systémy), a posilovat tak v Lisabonské smlouvě zdůrazňovanou soudržnost a účinnost opatření Unie,
F. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora by měla přispívat ke zlepšování kvality a účinnosti pomoci, zejména pokud jde o zásady vlastnické odpovědnosti a harmonizace, protože díky politickému dialogu mezi dárci a příjemci je možné přizpůsobit příspěvky prioritám, které si jednotlivé země stanoví v rámci svých národních strategií pro snižování chudoby,
G. vzhledem k tomu, že navzdory rizikům, na něž poukázal Evropský účetní dvůr ve zprávách o rozpočtové podpoře, je „dynamický přístup“ v rámci obecné podmíněnosti rozpočtové podpory nadále velmi významným nástrojem politického dialogu; avšak vzhledem k tomu, že rozpočtovou podporu nelze v žádném případě považovat za „bianko šek“,
H. vzhledem k tomu, že občas může být obtížné dodržet veškeré závazky, které přijímající země přijaly vůči všem svým partnerům, neboť podmínky dárců jsou někdy protichůdné,
I. vzhledem k tomu, že Evropská unie v rámci dohod o partnerství dosud upozorňovala více na porušování lidských práv (nazývaných práva první generace) než na porušování práv sociálních, hospodářských a kulturních (nazývaných práva druhé generace),
J. vzhledem k tomu, že by spolu všichni dárcové měli navzájem konzultovat, aby nedocházelo k zadávání nejednotných podmínek,
K. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 2 odst. 3 Lisabonské smlouvy je jedním z cílů Unie podporovat udržitelné sociálně tržní hospodářství a že tento přístup by měl platit i v rozvojové politice a v politice sousedství,
L. vzhledem k tomu, že klíčovým faktorem rozvoje schopností partnerské vlády je posílení odpovědnosti, kterou má tato vláda vůči občanům v oblasti rozpočtového řízení, a to díky kontrole vykonávané parlamentem dané země a zajištěním informovanosti její občanské společnosti v oblasti veřejných financí,
1. vítá iniciativu Komise, která byla stanovena v zelené knize o rozpočtové podpoře a jež usiluje především o podporu vnitřního rozvoje partnerských zemí, a požaduje, aby byla přesně stanovena kritéria způsobilosti pro rozpočtovou podporu, a to tak, aby se předešlo riziku případných pochybení nebo nesprávného použití tohoto typu podpory, a s přihlédnutím k takovým měřítkům, jako jsou například indexy korupce jednotlivých zemí;
2. vítá konzultační proces na evropské úrovni; doufá, že postupy uplatňované pro poskytování rozpočtové podpory budou objektivně analyzovány a zkvalitněny, aby se tak zvýšila jejich účinnost;
3. připomíná, že podle ustanovení Lisabonské smlouvy je omezení a odstranění chudoby prvořadým cílem Evropské unie v oblasti rozvojové politiky; připomíná, že chudoba má mnoho rozměrů, například lidský, hospodářský, sociokulturní, politický, genderový a environmentální a že by se rozvojová politika Unie měla zabývat každým z nich;
4. zastává názor, že pomoc, kterou EU poskytuje, by měla vést ke skutečné kvalitní změně v partnerských zemích; uznává, že rozpočtová podpora je účinným nástrojem k dosažení tohoto cíle, za předpokladu, že je využívána jako součást účinného politického dialogu a při jejím přidělování se uplatňuje zásada podmíněnosti;
5. zdůrazňuje klíčovou a nezbytnou úlohu soudržnosti politik v uskutečňování rozvojové politiky, která má mít zásadní dopad; dále vyzývá k tomu, aby se zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie zaměřila na podporu demokracie a lidských práv, míru a bezpečnosti, což jsou klíčové předpoklady pro udržitelný rozvoj; vyzývá k systematičtějšímu úsilí o to, aby byl posílen význam opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof;
6. je toho názoru, že daňový systém zaručuje nezávislý zdroj financování udržitelného rozvoje a je významným propojením mezi vládami a občany rozvojových zemí; žádá, aby bylo mezi nejvyšší priority rozpočtové podpory zařazeno vybudování funkční finanční správy a plošné daňové infrastruktury; doporučuje, aby politika rozpočtové podpory zahrnovala opatření pro boj proti daňovým rájům, daňovým únikům a nezákonným únikům kapitálu;
7. zdůrazňuje, že v některých případech je třeba uplatňovat odvětvovou rozpočtovou podporu, umožňující zaměřit se větší měrou na základní sociální odvětví, jako je zejména zdravotnictví, vzdělávání, podpora nejzranitelnějších osob a především osob zdravotně postižených;
8. zdůrazňuje, že rozpočtové podpory by se nemělo používat k posilování dílčích hospodářských a strategických zájmů Evropské unie, nýbrž k dosažení rozvojových cílů rozvojových zemí a v jejich prospěch, zejména k vymýcení chudoby a hladu;
9. připomíná inovační roli Evropské unie v oblasti rozpočtové podpory a přidanou hodnotu, kterou vytváří Evropská komise díky svým odborným znalostem v této oblasti;
10. konstatuje, že rozpočtová podpora může zvýšit nejen odpovědnost vlád, ale také koordinaci dárců díky nezbytnému dialogu o rozpočtových otázkách; upozorňuje na to, že by to mohl být způsob, jak zlepšit koordinaci s novými dárci;
11. zdůrazňuje, že posláním Evropské unie je umožnit ostatním institucionálním aktérům využívat jejích zkušeností, a to zejména během fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se bude konat v Busanu;
12. zdůrazňuje, že dynamický přístup, který si osvojila jak Komise, tak většina poskytovatelů rozpočtové podpory, s sebou nese řadu rizik, jež je třeba náležitě zohlednit; vyzývá Komisi, aby na úrovni jednotlivých států úspěšně provedla hodnocení možných rizik a přínosů rozpočtové podpory v partnerských zemích;
13. vyzývá Evropskou unii, aby si v řízení rozpočtové podpory stanovila jako cíl využívání doplňkovosti a rovněž i dalších forem pomoci;
14. zdůrazňuje, že v zemích přijímajících rozpočtovou podporu je třeba posílit jak mechanismy kontroly Komise, tak parlamentní dohled a informovanost občanské společnosti; zdůrazňuje rovněž, že veškeré vyplácení prostředků musí být podmíněno zavedením optimální kontroly veřejných financí přijímajících zemí;
15. připomíná, že k tomu, aby se jasně ukázaly konkrétní výsledky rozpočtové podpory v třetích zemích, jsou nezbytné jasně stanovené, obecně podporované a pečlivě sledované ukazatele a že příslušným rozpočtovým orgánům by měly být pravidelně poskytovány informace o ukazatelích a pokynech, které se používají v rámci rozhodovacího postupu o rozpočtové podpoře; zdůrazňuje, že tyto ukazatele musí být lépe uzpůsobeny konkrétním potřebám partnerských zemí, aby se zabránilo jednotnému přístupu pro všechny, který používá Komise a který je potenciálně kontraproduktivní;
16. žádá, aby byla rozpočtová podpora podmíněna demokratickým dohledem parlamentu nad rozpočtem v přijímajících zemích; žádá širokou účast parlamentů a konzultaci občanské společnosti partnerských zemí, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí o využití prostředků rozpočtové podpory mohou být přijímána demokratickým způsobem;
17. vyzývá Komisi, aby před poskytnutím rozpočtové podpory zajistila, že cíle zásahu jsou součástí vnitrostátních programů přijímající země, že jsou dodrženy zásady koordinace, doplňkovosti a soudržnosti ve vztahu k ostatním dárcům a dochází k doplnění zdrojů ze strany přijímající země;
18. s cílem zajistit relevanci rozpočtové podpory vyzývá Komisi, aby sjednotila svůj postup plánování a navrhování tím, že zlepší přípravu a dokumentování rozhodnutí o zahájení operací rozpočtové podpory, a vzhledem k nedostatku zdrojů v delegacích, které často omezují svou kapacitu pro výkon některých činností, vyzývá Komisi, aby poskytla dostatek kvalifikovaných pracovníků pro realizaci této podpory, protože rozpočtová podpora vyžaduje v oblasti financování projektů a programů jiné analytické dovednosti;
19. zdůrazňuje, že prvořadou úlohu by měly zastávat národní parlamenty přijímajících zemí, organizace občanské společnosti a místní orgány, protože mají nejlepší předpoklady pro to, aby určily oblasti priorit, připravily strategické programy svých zemí a sledovaly přidělování rozpočtových prostředků; žádá, aby za účelem posílení parlamentního dohledu přijaly národní parlamenty po konzultaci s občanskou společností a před zahájením politického dialogu s dárci o rozpočtové podpoře strategické programy svých zemí a víceletý rozpočet;
20. zdůrazňuje význam účinnosti rozvojové pomoci EU; vyzývá k vypracování nezávislého systému hodnocení na úrovni EU a mechanismu pro podávání stížností, kterého by mohli využít ti, kteří v rámci pomoci EU utrpěli nějakou škodu, a dále vyzývá k prosazování mechanismů odpovědnosti v rámci daných zemí;
21. žádá Komisi, aby předložila celkové vyčíslení všeobecné a odvětvové rozpočtové podpory, která byla poskytnuta místní správě, a prozkoumala možnost a rizika decentralizace části rozpočtové podpory za účelem vybudování skutečné vlastnické odpovědnosti na straně orgánů místní správy;
22. vyzývá Evropskou unii, aby respektovala a podporovala skutečnou vlastnickou odpovědnost rozvojových zemí za jejich rozvojové strategie, a žádá ji, aby z účasti na politickém dialogu o rozpočtové podpoře nevyřazovala ty, kdo se v dané zemi podílejí na tvorbě politických rozhodnutí, protože takový postup by narušoval demokratickou odpovědnost a přispíval k depolitizaci politických poměrů v zemi;
23. domnívá se, že rozpočtová podpora musí být přednostně určena těm oblastem veřejné správy, které jsou důležité z hlediska snižování chudoby, tj. především ministerstvům zdravotnictví a školství;
24. domnívá se také, že své místo by mělo mít v rozpočtové podpoře i hledisko rovnosti žen a mužů, které by se mělo uplatňovat v průběhu celého rozpočtového procesu a v jehož rámci by měl být podporován dialog s ženskými organizacemi a měly by být stanoveny genderově specifikované ukazatele;
25. zdůrazňuje, že k posílení vzájemné odpovědnosti by Evropská komise měla posílit svou úlohu zprostředkovatele mezi vládou, parlamenty a občanskou společností, a domnívá se v této souvislosti, že určité procento rozpočtové podpory, vyhrazené na technickou pomoc pro posílení resortů jednotlivých ministerstev, by bylo možné použít rovněž na posílení kapacit parlamentů a občanské společnosti, aby se mohly plně ujmout své úlohy vykonavatelů kontroly rozpočtové podpory;
26. zdůrazňuje prvořadý význam dárců pro podporu partnerských zemí při budování jejich kapacit a pozitivní vliv místních projektů podpory na snižování chudoby, růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj v partnerských zemích;
27. je znepokojen důsledky makroekonomické destabilizace a vlivem, který by náhlé přerušení rozpočtové podpory mohlo mít na nejzranitelnější skupiny obyvatel; navrhuje, aby byl v rámci postupu smluveného jednotlivými dárci a po konzultaci s občanskou společností a s parlamentem partnerské země zaveden mechanismus pro postupné snižování vyplácení rozpočtové podpory, který by mohl tento vliv zmírnit, podpořit politický dialog a umožnit nalezení společných řešení existujících problémů;
28. domnívá se, že k rozpočtové podpoře a stejně tak k plánované pomoci je třeba přistupovat jako k přechodnému nástroji, který by neměl stát v cestě úsilí o rozvoj schopností dané země navýšit své vlastní zdroje, například prostřednictvím daní, a stát se tak nezávislou na darech ze třetích zemí;
29. žádá, aby dárci posílili koordinaci a předvídatelnost rozpočtové podpory, a zdůrazňuje, že dárci musí být ve vztahu k partnerským zemím připraveni přijmout dlouhodobé závazky;
30. vyzývá Evropskou unii k přijetí veškerých vhodných opatření, jež povedou k tomu, že třetí země budou na základě svého závazku investovat do mechanismu, který jim bude napomáhat k dosažení finanční stability;
31. trvá na účinném provádění požadavku obsaženého v čl. 25 odst. 1 písm. b nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci), v němž se uvádí, že „Komise jednotně použije přístup založený na výsledcích a ukazatelích výkonu, jasně vymezí podmínky a sleduje jejich plnění a podporuje úsilí partnerských zemí rozvinout parlamentní kontrolu a auditorskou kapacitu a zvýšit transparentnost a přístup veřejnosti k informacím“, a naléhavě vyzývá Komisi, aby tato ustanovení rozšířila i na rozpočtovou podporu, kterou přijímající země dostávají z Evropského rozvojového fondu (země AKT), na něž se dosud vztahují pouze techničtější kritéria čl. 61 odst. 2 Dohody z Cotonou;
32. domnívá se, že vzhledem k tomu, že využívání rozpočtové podpory je důležitým strategickým rozhodnutím ve vztahu Unie s partnerskými zeměmi, musí se na stanovování kritérií způsobilosti pro tento typ podpory vztahovat článek 290 SFEU (akty v přenesené pravomoci), který poskytuje Radě a Parlamentu, jakožto spoluzákonodárcům, plné spolurozhodovací pravomoci při přijímání, včetně případného zrušení aktu v přenesené pravomoci;
33. připomíná, že závažné nedostatky v oblasti schopností, a to především slabá správa, mohou mnohé rozvojové země o rozpočtovou podporu připravit;
34. je toho názoru, že rozhodnutí o financování rozpočtové podpory musí vycházet nejen z očekávaných přínosů, ale také z krátkodobých a dlouhodobých rizik, která mohou vzniknout jak v zemi poskytující pomoc, tak v zemi příjemce; konstatuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě(7) zcela souhlasí s tímto hodnocením a zdůrazňuje skutečnost, že je ještě zapotřebí zavést a uplatňovat řádný rámec řízení rizik;
35. má obavy ze skutečnosti, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnosti týkající se činností financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2009 zjistil, že v platbách v souvislosti s rozpočtovou podporou je velký počet nekvantifikovatelných chyb kvůli nedostatečně formalizovanému a strukturovanému prokázání souladu s platebními podmínkami; současně bere na vědomí a vítá výrazné zlepšení při prokazování způsobilosti, které Účetní dvůr zaznamenal v rámci desátého Evropského rozvojového fondu díky jasnějším hodnotícím rámcům, které jsou nyní běžně používány;
36. připomíná, že veřejné investice do veřejných statků, jako je vzdělání, sociální zabezpečení, infrastruktury a výrobní kapacity, zejména pokud jde o malé zemědělské podniky a podporu místních trhů, mají zásadní význam pro úspěšné strategie rozvoje;
37. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby konkrétní podmínky pro variabilní části na základě výkonnosti jasně určovaly ukazatele, cíle, metody výpočtu a zdroje pro ověření a aby zprávy delegací strukturovaným a formalizovaným způsobem prokazovaly pokrok v řízení veřejných financí na základě jasně stanovených kritérií, podle nichž má být pokrok posuzován, a uváděly dosažený pokrok a důvody, proč reformní program případně nebyl prováděn podle plánu;
38. vyzývá Komisi, aby přijala všechna nezbytná opatření pro boj proti korupci v přijímajících zemích, včetně zastavení vyplácení podpory, pokud to bude nezbytné; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby udržovala intenzivní a pravidelný dialog s partnerskými vládami o korupčních otázkách a kladla dostatečný důraz na potřeby konkrétních přijímajících zemí v oblasti budování kapacit týkajících se odpovědnosti a protikorupčních mechanismů;
39. domnívá se, že jedním z nejvýznamnějších faktorů pro zajištění kvality výdajů je předvídatelnost toků pomoci, která partnerským zemím umožňuje dlouhodobě plánovat výdaje a dosahovat trvalých zlepšení v odvětvových politikách; zastává názor, že tento přístup by měly podpořit daňové politiky partnerských zemí a mobilizace domácích příjmů, které by v dlouhodobém výhledu měly vést ke snížení závislosti na pomoci;
40. připomíná, že nedostatečný pokrok v oblasti řízení veřejných financí stále připravuje značné množství zemí o možnost získat rozpočtovou podporu;
41. domnívá se, že rozpočtová podpora by se v rozvojových zemích měla realizovat postupným způsobem, zpočátku jen v omezeném počtu zemí, který by narůstal úměrně tomu, jak by se schopnosti partnerských zemí zlepšovaly;
42. znovu opakuje, že rozpočtová podpora by měla být poskytována s cílem snížit chudobu a v souvislosti s plněním rozvojových cílů tisíciletí a zásad, jako je partnerství, efektivita pomoci a politická soudržnost v oblasti rozvoje; vyjadřuje svou podporu pobídkám založeným na výsledcích, ale zdůrazňuje, že jakékoli změny ve vyplácení musí být co nejvíce předvídatelné, aby neměly negativní dopad na rozpočtové plánování; znovu opakuje, že rozpočtová podpora by měla být poskytována pouze zemím, které splňují a dodržují minimální normy v oblasti správy věcí veřejných a dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že požadavky spojené s makroekonomickými reformami musí být slučitelné s lidským a společenským rozvojem;
43. vybízí rozvojové země a Komisi, aby v souladu s příslušnými ustanoveními dohody z Cotonou a článků 19 a 20 nařízení (ES) č. 1905/2006 podporovaly rozvoj založený na účasti, zejména pokud jde o podporu a konzultování občanské společnosti a místních a regionálních orgánů;
44. zdůrazňuje, že při udělování rozpočtové podpory zemím AKT dodávajícím banány, které v tomto odvětví využívají doprovodná opatření, je důležité zařadit do variabilní části vycházející z ukazatelů správy specifické podmínky navržené v novém článku 17 a, který Parlament navrhuje vložit do nařízení (ES) č. 1905/2006 (NRS) v souladu s výše uvedeným postojem ze dne 3. února 2011;
45. žádá, aby Komise zveřejnila dohody o rozpočtové podpoře uzavřené s rozvojovými zeměmi a také smlouvy o rozvojových cílech tisíciletí;
46. zdůrazňuje, že odvětvová rozpočtová podpora může být za určitých okolností užitečná jako přechodná možnost, která dotyčným vládám a parlamentům uloží větší díl odpovědnosti za finanční prostředky na jejich podporu a zároveň tyto prostředky vyhradí na rozvojové cíle tisíciletí;
47. domnívá se, že země s bohatými ropnými a nerostnými zdroji mají potřebný potenciál k financování svého vlastního rozvoje a boje proti chudobě na základě transparentních daňových režimů a spravedlivého přerozdělení bohatství;
48. domnívá se, že smlouvy o rozvojových cílech tisíciletí jsou v zásadě příkladem kvalitní, na dosažené výsledky vázané rozpočtové podpory (dlouhodobé, předvídatelné, zaměřené na sociální oblasti atd.); žádá proto Evropskou komisi, aby v roce 2011 uveřejnila hodnocení smluv o rozvojových cílech tisíciletí a posoudila možnost jejich rozšíření na větší počet zemí;
49. žádá Komisi, aby u příležitosti přezkumu v polovině období zveřejnila rovněž podmínky a ukazatele výkonnosti v rámci strategických programů jednotlivých zemí; domnívá se, že ukazatele výkonu rozpočtové podpory je třeba stanovit s ohledem na uskutečňování cílů snižování chudoby a rozvojových cílů tisíciletí;
50. opakuje své předchozí výzvy Komisi, aby se namísto kontroly vstupů zaměřila na ověřování výsledků na základě ukazatelů, prostřednictvím zkvalitnění svého systému podávání zpráv tak, aby se zaměřoval na účinnost programů;
51. zdůrazňuje, že účinnost opatření rozvojové politiky v partnerských zemích musí plně zohledňovat místní podmínky a respektovat hodnoty Evropské unie uvedené ve smlouvě včetně zásad právního státu a demokracie; zdůrazňuje, že rozhodujícím kritériem pro přidělování rozvojové pomoci Unie musí být i nadále potřeby;
52. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily veřejný rejstřík, v němž by byly transparentně uvedeny dohody o rozpočtové podpoře, postupy a ukazatele rozvoje, s cílem posílit demokratické instituce a zajistit vzájemnou odpovědnost;
53. vyzývá členské státy, aby v oblasti politiky rozvojové pomoci prokázaly na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství více soudržnosti; žádá členské státy, aby v oblasti rozpočtové podpory posílily za pomoci Evropské služby pro vnější činnost koordinaci s Komisí tak, aby nedocházelo k překrývání činností a rozporům;
54. připomíná Komisi a členským státům, že je třeba, aby navzájem harmonizovaly svou rozvojovou spolupráci a posílily odpovědnost, kterou za ni společně nesou vůči přijímacím zemím;
55. je pevně přesvědčen, že důkladná analýza budoucí rozpočtové podpory EU poskytované třetím zemím musí řešit otázku sestavování rozpočtu Evropského rozvojového fondu; je seznámen s historickými skutečnostmi a institucionálním uspořádáním, které vedly ke stávající situaci, věří však, že nastal čas, aby Rada, členské státy a země AKT uznaly, že tato situace má negativní dopad na účinnost, transparentnost a odpovědnost rozpočtové podpory EU; zdůrazňuje nicméně, že sestavování rozpočtu nesmí vést ke snížení celkového finančního krytí rozvojových politik;
56. vyzývá členské státy, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby v souladu s praxí běžnou v dalších politických oblastech zlepšily koordinaci rozpočtové podpory poskytované třetím zemím, aby zabránily překrývání prostředků, rozporům a nesoudržnostem nebo je odstranily; lituje toho, že podle přezkumů přiměly slabé politiky, instituce a systémy poskytování služeb na odvětvové úrovni dárce k tomu, aby k provádění projektů využívali své vlastní systémy a aby namísto koordinovaným způsobem jednali na dvoustranné úrovni, což je situace, která je o to více nepřijatelná v případech, kdy jsou finanční prostředky velice omezené, a která EU rovněž značně ztěžuje plnění slibů, které učinila v souvislosti s větší předvídatelností své pomoci; trvá na tom, že ve všech fázích rozpočtové podpory, od přípravy až po poskytování, by se měla pozornost zaměřit na oblasti s největší přidanou hodnotou;
57. vyzývá Komisi, aby informovala veřejnost o rizicích spojených s využíváním rozpočtové podpory, aby však zároveň zdůraznila pozitivní vliv rozpočtové podpory na emancipaci partnerů;
58. vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby i nadále poskytovaly finanční podporu a zároveň i pomoc v podobě poradenství v oblasti technické správy veřejných financí;
59. zdůrazňuje, že cílem lepší koordinace je optimalizace přidělování prostředků, častější výměna osvědčených postupů a zlepšení účinnosti rozpočtové podpory;
60. domnívá se, že Unie by měla uznat a využívat výhodného postavení, které jí dodává její obrovská politická váha a potenciálně široký rozsah činnosti, a měla by zajistit, aby její politický vliv byl úměrný poskytované finanční podpoře;
61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ (KOM(2010)0677),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o posouzení dopadů ve věci sdělení „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ (SEK(2010)1395),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“(KOM(2010)0639),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovitelná energie: na cestě ke splnění cíle pro rok 2020“ (KOM(2011)0031),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(1),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Analýza možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku“ (KOM(2010)0265),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (KOM(2011)0112),
– s ohledem na třetí legislativní balíček týkající se vnitřního trhu v oblasti energetiky pod názvem „Energie pro Evropu: skutečný a spolehlivý trh“(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu(3),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (KOM(2011)0021),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES(4),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky(5),
– s ohledem na zprávu Komise o provádění programu transevropských energetických sítí v období 2007–2009 (KOM(2010)0203),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 nazvané Mobilizace informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství(6),
– s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),
– s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu nazvané „Prioritní plán propojení“ (KOM(2006)0846),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES(7),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o směru k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 k revizi akčního plánu pro energetickou účinnost(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011(11) o strategii Evropa 2020,
– s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 170 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie přispívá ke zřízení a k rozvoji transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0226/2011),
A. vzhledem k tomu, že k našim hlavním úkolům v oblasti energetiky patří boj se změnou klimatu, posilování energetické autonomie při současném snižování celkové spotřeby energie a dovozu fosilních paliv, diverzifikace energetických dodavatelů a zdrojů, dosahování konkurenceschopného vnitřního trhu s energií a zajišťování všeobecného přístupu k udržitelné, dostupné a bezpečné energii,
B. vzhledem k tomu, že energetická politika na úrovni EU staví na společných cílech zajištění nepřetržité dostupnosti energetických produktů a služeb na trhu za ceny, které jsou pro všechny spotřebitele (domácnosti i průmysl) dostupné,
C. vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit bezpečnost dodávek a upevnění solidarity mezi členskými státy v situaci, kdy některý členský stát čelí energetické krizi,
D. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva stanoví konkrétní právní základ pro rozvoj energetické politiky EU, která prosazuje úspěšné propojení energetických sítí mezi členskými státy napříč vnitrostátními a regionálními hranicemi, což je nutné pro dosažení ostatních cílů EU v oblasti energetické politiky a solidarity (fungování trhu s energií, energetická účinnost a energie z obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek a diverzifikace energetických zdrojů a forem dodávek),
E. vzhledem k tomu, že neprovedení včasné modernizace, aktualizace a propojení a nepřizpůsobení energetické infrastruktury Unie udržitelnější a účinnější produkci energie a modelu spotřeby by mohlo ohrozit její schopnost dosáhnout cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2020 – zejména cílů integrace a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie – a narušit dlouhodobý cíl EU do roku 2050 spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů o 80 až 95 %,
F. vzhledem k tomu, že plánování investic do infrastruktury a příslušná rozhodnutí musí být podpořeny dlouhodobými scénáři, které zohledňují očekávané výsledky a další potřeby v oblasti technického rozvoje,
G. vzhledem k tomu, že další začleňování obnovitelných zdrojů energie bude vyžadovat určité úpravy evropské energetické infrastruktury, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce,
H. vzhledem k tomu, že otevřený, transparentní, integrovaný a konkurenceschopný trh s energií v EU je nutný pro dosažení konkurenceschopných cen energie, bezpečnosti dodávek a udržitelnosti a účinné rozsáhlé zavádění obnovitelných zdrojů energie, a vzhledem k tomu, že dokončení takového trhu nadále zůstává důležitým úkolem pro všechny členské státy,
I. vzhledem k zásadnímu významu včasného a úplného provádění stávajících právních předpisů, včetně regulační činnosti, kterou požaduje třetí balíček pro vnitřní trh s energií, a odpovídajícího oznamování investic do energetické infrastruktury v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora(12), s cílem vytvořit přehled o možných mezerách na straně nabídky a poptávky, stejně jako o překážkách pro investice,
J. vzhledem k tomu, že propojení mezi členskými státy je v jedné třetině Unie stále nedostatečné s ohledem na cíl 10% propojení, jak jej stanovila Evropská rada v roce 2002 v Barceloně, a vzhledem k tomu, že některé členské státy a regiony zůstávají stále izolované a závislé na jediném dodavateli, což brání skutečné integraci trhů, likvidity a energetických toků,
K. vzhledem k tomu, že by měly být zohledněny zvláštní požadavky v oblasti energetické infrastruktury přírodních ostrovů a nejvzdálenějších regionů jako například Kanárských ostrovů, ostrova Madeira, Azor a francouzských nejvzdálenějších regionů,
L. vzhledem k tomu, že energetické přepravní sítě jihovýchodní Evropy nejsou tak husté jako v ostatních částech kontinentu,
M. vzhledem k tomu, že alternativní dodávky a tranzitní trasy a nová propojení jsou důležité pro zajištění toho, aby solidarita mezi členskými státy začala fungovat,
N. vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost projektům, které ještě nejsou dokončeny přesto, že je EU zvolila za prioritní projekty v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES,
O. vzhledem k tomu, že třetí balíček pro vnitřní trh s energií vytvořil právní rámec, který by měl zlepšit konkurenceschopnost na trhu s energií,
P. vzhledem k tomu, že dnes plánované energetické infrastruktury musí být v souladu s potřebami trhu a s dlouhodobými cíli EU v oblasti klimatu a energetiky a jejich prováděním v rámci energetických politik jednotlivých členských států , přičemž je třeba upřednostnit ty zdroje energie, které nevyžadují žádné společenské a ekologické náklady,
Q. vzhledem k tomu, že je zapotřebí posílit investice do přenosové kapacity zemního plynu a elektřiny, přičemž je třeba mít na paměti energetické cíle EU 20-20-20 a nové energetické prostředí s výrazně sníženými emisemi uhlíku po roce 2020,
R. vzhledem k tomu, že budování energetické infrastruktury má strategický význam s ohledem na plnění cílů plánu SET (strategický plán pro energetické technologie),
S. vzhledem k tomu, že energetická účinnost nabízí účinný a nákladově efektivní nástroj pro dosažení udržitelné energetické budoucnosti: snížením poptávky se může snížit i závislost na dovozu a přemísťování elektráren v důsledku rostoucích nákladů a inteligentní investice do stávající a nové infrastruktury mohou snížit potřebu veřejných a soukromých investic do energetické infrastruktury,
T. vzhledem k tomu, že inteligentní sítě poskytují důležitou příležitost k vybudování účinného vztahu mezi výrobou energie, přenosem energie, distribucí energie a konečnými spotřebiteli, čímž umožňují racionální spotřebu energie a zvyšují tak energetickou účinnost,
U. vzhledem k tomu, že posílení kapacity vzájemného propojení mezi plynovody podél jihozápadní osy severojižního koridoru umožní dovoz LNG i využití podzemních skladovacích kapacit na Iberském poloostrově k zabezpečení dodávek v EU, což bude důležitým krokem k vytvoření skutečně integrovaného vnitřního trhu s energií,
V. vzhledem k tomu, že zdlouhavá povolovací řízení a nedostatečná koordinace mezi správními orgány mohou vést k zásadním prodlevám a dodatečným nákladům, zvláště co se týče přeshraničních projektů,
W. vzhledem k tomu, že zdlouhavá řízení o získání povolení a nedostatečné metody rozdělování nákladů a nástroje pro sdílení přínosů a nákladů přeshraničních projektů energetické infrastruktury jsou hlavní překážkou jejich rozvoje,
X. vzhledem k tomu, že je třeba zaručit vysoce kvalitní veřejnou debatu a řádně zohlednit evropské právní předpisy v oblasti životního prostředí,
Y. vzhledem k tomu, že regulační orgány hrají významnou úlohu při vytváření vnitřního trhu s energií, který bude zaměřený na spotřebitele, integrovaný a konkurenceschopný,
Z. vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise nazvaného „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ bude v příštím desetiletí zapotřebí 200 miliard EUR na financování požadavků energetické infrastruktury, a vzhledem k tomu, že polovinu této částky musí poskytnout členské státy,
AA. vzhledem k tomu, že tržní nástroje a zásada, že uživatel platí, zůstávají základem financování energetické infrastruktury, a vzhledem k tomu, že určitou omezenou částku veřejných finančních prostředků lze transparentně a na individuálním základě požadovat pro financování některých projektů evropského zájmu, jež nejsou přímo komerčně životaschopné, přičemž je třeba zohlednit rovné podmínky na evropském vnitřním trhu s energií, zaručit bezpečnost dodávek, zabránit narušování hospodářské soutěže a podporovat účinnou integraci obnovitelných zdrojů energie,
AB. vzhledem k tomu, že je zapotřebí co nejdříve provést rozsáhlé investice,
AC. vzhledem k tomu, že regionální orgány sehrávají klíčovou úlohu a jsou nejdůležitějšími subjekty v energetických záležitostech s ohledem na povinnosti v řadě činností souvisejících s celkovým i regionálním plánováním, udělováním povolení, udělováním schválení pro rozsáhlé projekty infrastruktury, investice, zadávání veřejných zakázek, výrobu energie a také s ohledem na skutečnost, že jsou blízko spotřebitelům,
Strategické plánování energetických infrastruktur
1. zdůrazňuje skutečnost, že veřejné orgány mají značnou odpovědnost při naplňování veřejného zájmu dosahováním společenských cílů a cílů v oblasti životního prostředí, ale že hlavní odpovědnost za rozvoj energetické infrastruktury by měl nést řádně regulovaný trh;
2. zdůrazňuje zásadní význam včasného, správného a úplného provádění stávajících právních předpisů, včetně regulační činnosti, kterou požaduje třetí balíček pro vnitřní trh s energií, s cílem vytvořit nejpozději do roku 2014 integrovaný a konkurenceschopný evropský vnitřní trh;
3. zdůrazňuje potřebu realizovat stávající politiky a nařízení tak, aby byly lépe využívány stávající energetické infrastruktury k prospěchu evropských spotřebitelů; vyzývá Komisi a Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), aby důsledněji sledovaly uplatňování pravidel na vnitrostátní úrovni, jako jsou například pravidla související se zásadou o povinném využívání práva („use-it-or-lose-it“);
4. je přesvědčen, že k plnému využití přínosů nové infrastruktury je nutný přístup EU vytvořený ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, a zdůrazňuje nutnost vyvinout doplňkovou harmonizovanou metodu výběru projektů infrastruktury zohledňující pravidla vnitřního trhu; domnívá se, že tato metoda by měla zohledňovat evropské a regionální výhledy s cílem odstranit rozdíly a optimalizovat sociálně-ekonomické dopady a dopady na životní prostředí;
5. zdůrazňuje, že by plánování projektů energetické infrastruktury mělo být plně v souladu se zásadou předběžné opatrnosti; u akčních plánů by mělo být případ od případu prováděno důkladné posouzení jejich dopadu na životní prostředí, které zohlední místní a regionální environmentální podmínky;
6. zdůrazňuje potřebu zaručit v odpovídající míře zajištění dodávek energie pro EU a navázat kladné vztahy s dodavatelskými a tranzitními zeměmi mimo EU prostřednictvím spolupráce v rámci regionálních a globálních soustav přepravy energetických dodávek;
7. zdůrazňuje, že referenční scénář použitý pro posouzení energetické infrastruktury pro rok 2020 musí být transparentní a v souladu s obecnými cíli energetické politiky zakotvenými v článku 194 Smlouvy o Evropské unii a v plánu EU do roku 2050 a s ostatními politikami EU (například v oblasti dopravy, budov a systému obchodování s emisemi (Emission Trading Scheme, ETS)), včetně politik týkajících se energetické účinnosti, které napomohou k dosažení cíle 20% úspor energie (zejména plán energetické účinnosti), jakož i potenciálního dopadu technologického pokroku, zejména v případě obnovitelných zdrojů energie, posílení úlohy elektrických automobilů, šíření inteligentních sítí a zavádění iniciativ „inteligentních měst a regionů“;
8. podporuje okamžité zahájení partnerství pro inovace „inteligentní města“ a vyzývá příslušné partnery zapojené do procesů plánování pro udržitelný rozvoj měst, aby více podpořili iniciativy JESSICA a ELENA a více využívali výhod, které mohou tyto iniciativy přinášet v souvislosti s investicemi do udržitelné energie na místní úrovni, s cílem pomáhat městům a regionům angažovat se v životaschopných investičních projektech v oblasti energetické účinnosti, čistého spalování a zdrojů obnovitelné energie a udržitelné městské dopravy; poukazuje dále na potenciál přeshraničního financování se sousedními zeměmi v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství;
9. zdůrazňuje, že je nutné stanovit na základě hierarchie významnosti a v zájmu nákladové účinnosti oblasti, kde lze infrastrukturu minimalizovat prostřednictvím politik energetické účinnosti nebo stávající vnitrostátní a přeshraniční infrastrukturu zlepšit a modernizovat a kde je zapotřebí nová infrastruktura, kterou lze vybudovat vedle stávající energetické či dopravní infrastruktury;
10. domnívá se, že snížení spotřeby energie a znečišťujících emisí a větší energetické účinnosti lze dosáhnout prostřednictvím realizace programů větší energetické účinnosti v budovách a v odvětví dopravy;
11. zdůrazňuje potřebu zjistit případné budoucí mezery v energetické nabídce a poptávce, stejně jako potenciální budoucí nedostatky ve výrobě a přenosové infrastruktuře;
12. připomíná význam harmonizace tržních projektů a rozvoje společných režimů evropské infrastruktury v EU s cílem zajistit řízení vnitřních propojení v rámci Evropy a propojení se třetími zeměmi;
13. zastává názor, že rozvoj elektrické infrastruktury mezi EU a třetími zeměmi a v některých případech i rozvoj stávající elektrické infrastruktury může vytvářet riziko úniku uhlíku nebo zvyšovat toto riziko tam, kde již existuje; vyzývá Komisi, aby zvážila tuto možnost a v případě potřeby předložila opatření, jejichž prostřednictvím by mohla tuto otázku účinně řešit, jako například požadavek souladu se směrnicí 2009/28/ES o obnovitelné energii;
14. vyzývá provozovatele sítí, regulační orgány včetně agentury ACER a Komisi, aby ve spolupráci s provozovateli sítí a orgány třetích zemí vytvořili podmínky nutné k zajištění kompatibility a stability mezi elektrickou infrastrukturou EU a infrastrukturou třetích zemí s cílem zlepšit energetickou bezpečnost v členských státech;
15. zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se nejen na přeshraniční projekty, ale také na vnitřní přenosové soustavy, které významně přispívají k integraci trhů s energií, integraci výroby obnovitelných zdrojů energie a bezpečnosti systému a k odstranění energetických ostrovů a úzkých míst v rámci vnitřních přenosových soustav, která mají dopad na evropskou energetickou soustavu jako celek; zdůrazňuje, že je třeba zaručit řádné zohlednění odlehlých oblastí a jejich místních potřeb;
16. zdůrazňuje potřebu vytvoření nové infrastruktury, která ukončí existenci energetických ostrovů a závislost na jediném dodavateli a posílí zajištění dodávek;
17. zdůrazňuje, že by žádný region členských států EU, včetně ostrovních regionů, neměl po roce 2015 zůstat mimo evropské plynárenské a elektrické sítě a jeho energetická bezpečnost by neměla být ohrožena nedostatečným příslušným propojením;
18. vítá snahu Komise prosazovat regionální spolupráci a požaduje další pokyny k takovým regionálním iniciativám;
19. připomíná možnosti, které nabízejí stávající smlouvy o spolupráci regionů EU pro rozvoj a posílení přeshraničních projektů energetické infrastruktury, zejména v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie, a naléhavě vyzývá, aby byly tyto nástroje regionální spolupráce (Euregios, seskupení ESUS) k tomuto účelu využity;
20. zastává názor, že regionální iniciativy by měly být rozšířeny a dále rozvíjeny, protože se nejvíce přibližují způsobu, jímž jsou energetické soustavy v jednotlivých regionech provozovány (např. regionální struktura zdrojů výroby, větrná energie, omezení rozvodné sítě a dostupnost energetických zdrojů);
21. zdůrazňuje, že spolupráce mezi obcemi a regiony na vnitrostátní a evropské úrovni přispívá k ukončení existence energetických ostrovů, k dokončení vnitřního trhu s energií a k provádění projektů energetické infrastruktury; zastává názor, že cíl Evropské územní spolupráce stanovený politikou soudržnosti a makroregionální strategie mohou zvýšit příležitosti pro spolupráci v souvislosti s přeshraničními projekty a přispět k dosažení účinných a inteligentních propojení mezi netradičními místními a regionálními zdroji energie a velkými energetickými sítěmi; zdůrazňuje, že vhodná koordinace projektů infrastruktury může zaručit ten nejlepší poměr nákladů a přínosů a maximální účinnost prostředků EU; v této souvislosti se domnívá, že regionální spolupráce by se měla zlepšit, zejména s cílem zajistit řádné propojení stanovených priorit a evropských regionů;
22. žádá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit, že provozovatelům přenosových soustav se dostane dostatečných pobídek k tomu, aby uvažovali o možnostech vzájemného propojení z regionálního nebo evropského hlediska, a že jejich investiční plány budou založeny na sociálně hospodářských dopadech vzájemného propojení a nikoli pouze na úsporách projektu, čímž se předejde nedostatku investic do přenosových kapacit;
23. vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila návrhy řešení cílových konfliktů, jak je popsal evropský koordinátor Georg Wilhelm Adamowitsch ve své třetí výroční zprávě ze dne 15. listopadu 2010, např. konfliktu mezi naléhavou potřebou nové infrastruktury a přísnými předpisy v oblasti ochrany životního prostředí;
24. požaduje, aby byla přijata opatření, která zajistí soulad s mezinárodními dohodami, jako je úmluva z Espoo, ještě před tím, než budou přeshraniční projekty prováděny nebo dále rozvíjeny, a v souvislosti s expanzí energetických sítí upozorňuje na potřebu podporovat užší spolupráci, zejména mezi Ruskem a Běloruskem a baltskými státy, a v této souvislosti rozvíjet dialog o energetice mezi EU a Ruskem, zejména s cílem dosáhnout cíle energetické bezpečnosti pro členské státy a regiony EU;
25. vítá rozhodnutí Komise provést „zátěžové zkoušky“ u jaderných elektráren v Evropě; domnívá se, že budoucí legislativní iniciativy na vytvoření společného rámce pro jadernou bezpečnost mají zásadní význam pro trvalé zlepšování bezpečnostních standardů v Evropě;
26. konstatuje, že s energetickou infrastrukturou jsou spojena značná rizika, včetně provozních (např. přetížení a plynulost dodávek), přírodních (např. zemětřesení a záplavy), environmentálních (např. znečištění, úbytek přírodních stanovišť a ztráta biologické rozmanitosti) a antropogenních/politických (např. bezpečnost a terorismus); žádá proto o realizaci rozhodnutí o rozvoji inteligentních sítí, jak stanoví směrnice 2008/114/ES o kritických infrastrukturách; navrhuje, aby členské státy vypracovaly mapu rizik a využily ji jako nástroj pro proces rozhodování a sledování výsledků zavádění inteligentních sítí za účelem zlepšení vzájemné propojitelnosti soustav;
27. naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila možnost začlenění těch prioritních projektů energetické infrastruktury, které by posilovaly bezpečnost a zabezpečení stávajících nejdůležitějších energetických infrastruktur v Evropě (plynovodů a ropovodů, elektrických sítí, jaderných elektráren, terminálů LNG atd.) vůči nehodám, přírodním katastrofám či katastrofám zapříčiněným člověkem;
Scénář komplexního rozvoje infrastruktury
28. domnívá se, že desetiletý plán rozvoje sítí (Ten-Year Network Development Plan, TYNDP) určuje příslušné projekty infrastruktury v oblasti elektřiny a plynu a měl by – aniž by došlo k narušení fungování vnitřního trhu – stanovit i priority pro výběr projektů evropského zájmu, které by měly být rozvíjeny pro dosažení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu; v této souvislosti zastává názor, že kapacita vzájemného propojení by měla být zvažována na stejné úrovni jako cíl 20-20-20 a z tohoto hlediska by desetiletý plán rozvoje sítí měl být vnímán jako nástroj na sledování dodržování 10% cíle vzájemného propojení;
29. s cílem zajistit lepší správu budoucího plánování infrastruktury EU v oblasti elektrické energie a plynu vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrh na zlepšení transparentnosti a veřejné účasti při určování priorit EU v rámci procesu širší účasti zúčastněných stran (včetně například odvětví energetiky, nezávislých odborníků, organizací spotřebitelů a nevládních organizací); považuje zveřejňování údajů o technických plánech z hlediska zajištění této účasti za klíčové;
30. domnívá se, že je třeba věnovat pozornost vlastnictví energetické infrastruktury v EU ze strany zahraničních společností nebo jejich dceřiných podniků bez transparentní struktury řízení a s nadměrným vlivem zahraničních vlád; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila návrhy odpovídajících právních a institucionálních záruk, zejména pokud jde o přístup k veřejnému financování EU;
31. domnívá se, že desetiletý plán rozvoje sítí přispívá ke klouzavému programu rozvoje evropské infrastruktury přepravy zemního plynu a přenosu elektřiny v rámci dlouhodobého výhledu evropského plánování, který by sledovala agentura ACER a Komise, s řádným přihlédnutím k příslušným ustanovením třetího balíčku pro vnitřní trh s energií;
32. připomíná, že tento přístup „zdola nahoru“ musí doplňovat rovněž strukturovaný pohled „shora dolů“ s evropskou perspektivou;
33. zdůrazňuje, že podpora budování přenosové a distribuční infrastruktury pro účinnou a inteligentní integraci energie z obnovitelných zdrojů i integraci nových způsobů využití elektrické energie (například pro elektrická vozidla nebo nabíjecí hybridní vozidla) je zásadní pro úspěšné dosažení celkových energetických cílů; vítá skutečnost, že je přiznána priorita budoucí evropské supersíti a pilotním projektům podpořeným na fóru ve Florencii; žádá Komisi, aby konzultovala se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem urychlit určení elektrických dálnic jako integrované centrální síťové infrastruktury, aby došlo k optimalizaci propojení, odolnosti systému a provozní pružnosti a snížení nákladů, aniž by bylo vyloučeno širší evropské zeměpisné území, a vyzývá Komisi, aby do poloviny roku 2014 předložila Parlamentu nástin, který se bude co nejúplněji zabývat specifickými potřebami vyplývajícími z přenosu obnovitelných zdrojů energie;
34. poukazuje na to, že zeměpisné překážky vyplývající z jejich umístění jsou důvodem pro to, že ostrovy a horské oblasti se velmi obtížně integrují do energetických sítí EU; vyzývá proto Komisi, aby zohlednila rozmanité okolnosti, jež v regionech existují, a soustředila se výslovně na regiony se specifickými zeměpisnými a demografickými rysy, jako jsou ostrovy, horské oblasti a oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva, s cílem dosáhnout větší diverzifikace zdrojů energie a podpory obnovitelných zdrojů a snížit závislost na dovážené energii; naléhavě vyzývá Komisi, aby mezi své priority v oblasti energetické infrastruktury na rok 2020 zařadila zvláštní situaci energetických systémů na ostrovech;
35. zdůrazňuje, že pokud jde o energetické infrastruktury a jejich vztah k rámci územního plánování námořních prostor, je nutné, aby existovala průřezová soudržnost politiky, což by mohlo být užitečné i pro zařazení velkých projektů větrných elektráren na moři do celkové strategie;
36. připomíná však Komisi, že každý členský stát by měl být také podporován, aby byl jak výrobcem, tak spotřebitelem udržitelné energie z bezpečnostních i ekonomických důvodů;
37. tvrdí, že rozvoj regionální výroby elektřiny je v různých částech Evropy, zejména v regionu Baltského moře, který zůstává izolován a závislý na jediném zdroji dodávek, významným prostředkem pro zabezpečení soběstačnosti v energetice; konstatuje, že regiony mají velký počet zdrojů, jež mohou využívat, včetně možností nabízených přírodními zdroji, a že v budoucnosti by mělo být cílem jejich plné využívání s cílem diverzifikovat výrobu energie;
38. potvrzuje význam účinných infrastruktur dodávek plynu při zvyšování diversifikace a bezpečnosti dodávek, přispívání k lepšímu fungování vnitřního trhu s energií a snižování energetické závislosti, přičemž je zároveň třeba respektovat potřebu snížit do roku 2050 zásadním způsobem emise z energetiky; upozorňuje na potřebu dalšího a řádného uplatňování požadavků na flexibilitu plynových infrastruktur, zejména s cílem zajistit zpětné toky a propojení, a zdůrazňuje, že infrastrukturu dodávek plynu je třeba rozvinout, přičemž musí být plně brán v úvahu přínos terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG) a stlačeného zemního plynu (CNG), přepravních lodí a skladišť, jakož i rozvoj zplynované biomasy a bioplynu;
39. vítá oznámení Komise, že zemní plyn bude hrát významnou úlohu jako záložní palivo; zdůrazňuje však, že jiné formy energie a zařízení na skladování energie budou rovněž muset přijmout tuto úlohu, má-li být zajištěno zabezpečení dodávek; zdůrazňuje skutečnost, že základem bezpečného a rentabilního zásobování bude nadále široká skladba energetických zdrojů;
40. uvádí, že na rozdíl od všech ostatních investic do infrastruktury, které chce EU podnítit, je propojení plynárenských sítí a skladování plynu povinnou infrastrukturou podle nařízení o bezpečnosti dodávek plynu z roku 2009; žádá Komisi, aby posoudila, zda je financování některých zlepšení infrastruktur ze strany EU podle nařízení z roku 2009 potřebné;
41. naléhavě žádá Komisi, aby zhodnotila nekonvenční zdroje plynu a zohlednila přitom právní otázky, hodnocení životního cyklu, dostupné rezervy, dopad na životní prostředí a hospodářskou proveditelnost; žádá Komisi, aby na základě zásady rovného zacházení s primárními energetickými zdroji provedla důkladné hodnocení případných výhod a rizik používání nekonvenčních zdrojů zemního plynu v EU;
42. domnívá se, že ačkoli dekarbonizace hospodářství povede k postupnému poklesu používání energie z fosilních zdrojů, ropa zůstane ještě po mnoho let významnou součástí dodávek energie pro EU, a proto musí být i v době přechodu zachována konkurenceschopná evropská infrastruktura pro přepravu a rafinaci ropy, aby byly zajištěny bezpečné a dostupné dodávky produktu spotřebitelům v EU;
43. upozorňuje na význam plánování integrované energetické infrastruktury pro zemědělské a drobné venkovské zdroje energie, aby byla upřednostněna decentralizovaná produkce energie, účast na trhu a rozvoj venkova; zdůrazňuje význam prioritního přístupu energie z obnovitelných zdrojů do sítě tak, jak bylo navrženo ve směrnici EU 2009/28/ES;
44. v důsledku reformované společné zemědělské politiky poukazuje na potřebu připravit a uzpůsobit sítě na výrobu takových forem energie, jako je elektrická energie a bioplyn ze zemědělských a lesnických zdrojů;
45. domnívá se, že je třeba věnovat pozornost novým technologickým řešením využívajícím nevyužitou energii z průmyslu, tj. spalovaný plyn, odpadní teplo atd.;
46. zdůrazňuje důležitost infrastruktury na úrovni distribuce a významnou úlohu, kterou hrají producenti, kteří jsou současně spotřebiteli, a provozovatelé distribuční soustavy při začleňování decentralizovaných energetických produktů a opatření týkajících se efektivity na straně poptávky do soustavy; zdůrazňuje, že pokud by bylo upřednostněno řízení na straně poptávky a výroba energie na straně poptávky, značně by to posílilo integraci decentralizovaných zdrojů energie a urychlilo dosažení celkových cílů energetické politiky; je přesvědčen, že to zahrnuje to i vnitrostátní projekty infrastruktury, které mají pozitivní dopad i mimo státní hranice, pokud jde o zásobování nebo propojení vnitřního trhu s energií;
47. naléhavě žádá Komisi, aby do roku 2012 představila konkrétní iniciativy na podporu rozvoje kapacit pro skladování energie (včetně víceúčelových zařízení pro plyn/vodík, inteligentních baterií využívajících zpětný tok pro elektrická vozidla, skladovacích stanic využívajících vodní čerpadla, decentralizovaných skladišť bioplynu, vysokoteplotních solárních zařízení, skladovacích zařízení využívajících stlačený vzduch a jiných inovačních technologií); navrhuje, aby Komise zhodnotila další iniciativy pro skladování energie s cílem maximalizovat integraci obnovitelných zdrojů energie;
48. domnívá se, že modernizace a zlepšování účinnosti městských sítí vytápění a chlazení musí být pro EU jednou z priorit, a že by se tato skutečnost měla odrazit a získat podporu v rámci přezkumu stávajícího finančního rámce i budoucích finančních výhledů;
49. vítá projekty týkající se zachycování CO2, dopravy a skladování, které do dnešní doby vznikly; vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala zprávu v polovině období o výsledcích dosažených při využívání experimentálních technologií na zachycování a ukládání uhlíku (CCS) pro tepelné elektrárny, financovaných EU, a to i z technického a ekonomického hlediska;
50. naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami včetně příslušných provozovatelů sítí a tržních subjektů kriticky posoudila a dle potřeby přezkoumala číselné údaje o investičních potřebách uváděných ve sdělení o prioritách energetických infrastruktur, zejména pokud jde o snížení poptávky prostřednictvím opatření na zajištění energetické účinnosti, a žádá ji, aby Radě a Parlamentu podala zprávu o investicích, které budou pravděpodobně třeba;
51. konstatuje, že s výstavbou, provozem a vyřazováním z provozu projektů v oblasti energetické infrastruktury jsou kromě kapitálových a provozních nákladů spojeny rovněž značné náklady environmentální; zdůrazňuje, že je důležité tyto environmentální náklady zohledňovat v rámci analýzy nákladů a přínosů za pomoci metody pro výpočet nákladů po dobu životního cyklu;
52. domnívá se, že by po provozovatelích přepravních soustav mělo být požadováno, aby dali všechny přenosové linky plně k dispozici trhu, a předešli tak vyhrazení přenosové kapacity pro přeshraniční vyrovnávání atd., a že je třeba stanovit tento požadavek v závazných právních předpisech, jejichž základem budou stávající pokyny pro osvědčené postupy skupiny evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG);
53. podporuje posílenou spolupráci mezi členskými státy směřující k vytvoření regionálních regulačních orgánů pro řadu členských států; vítá podobné iniciativy směřující k vytvoření vždy jednoho regionálního provozovatele přepravní soustavy;
54. vyzývá Evropskou komisi a agenturu ACER, aby nadále sledovaly úkol, jímž je vytvoření společného evropského denního trhu do roku 2014, neboť to by umožnilo volný obchod s elektrickou energií ve všech přenosových propojovacích vedeních mezi jednotlivými zeměmi nebo oblastmi s různými cenami;
Inteligentní sítě
55. je přesvědčen, že energetická infrastruktura by se měla více zaměřit na konečného uživatele a více se soustředit na interakci mezi kapacitami distribuční soustavy a spotřebou, a zdůrazňuje potřebu obousměrného toku energie a informací v reálném čase; poukazuje na přínosy nové plynové a elektrické soustavy začleňující účinné technologie, vybavení a služby, jako jsou inteligentní sítě, inteligentní měřicí přístroje a interoperabilní služby správy energie v oblasti výroby a poptávky řízené informačními a komunikačními technologiemi, které zahrnují vývoj inovačních a dynamických vzorců pro výpočet cen a systémů reagujících na poptávku ve prospěch spotřebitelů;
56. zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat rozvoj technologií vstřícných k uživateli a řízení poptávky s cílem zajistit zavádění technologií inteligentních sítí a systémů reagujících na poptávku a dosáhnout plného využití přínosů inteligentních sítí pro všechny zúčastněné strany;
57. zdůrazňuje, že zavádění inteligentních sítí by mělo být jednou z priorit energetické infrastruktury, mají-li být dosaženy energetické a klimatické cíle EU, neboť napomůže integraci distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů a elektrických vozidel, snížení energetické závislosti, zlepšení energetické účinnosti a rozvoji flexibility a kapacity elektrického systému; je přesvědčen, že inteligentní sítě nabízejí jedinečnou možnost k posílení inovací, tvorbě pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky;
58. žádá Komisi, aby usnadnila rychlé zavádění velkých ukázkových projektů inteligentních sítí jako nejlepšího způsobu, jak změřit náklady a výnosy pro evropskou společnost; uvádí, že pro sdílení rizika u investic nezbytných pro tyto projekty je nutné financování z veřejných zdrojů v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, které efektivním způsobem nabízí Evropská iniciativa pro elektrickou síť (EEGI);
59. konstatuje, že inteligentní sítě jsou výsledkem konvergence elektrických a informačních a komunikačních technologií, a že je tudíž nutné věnovat zvláštní pozornost spolupráci těchto dvou odvětví, například co se týče účinného využívání rádiového spektra v celé Evropě a porozumění funkcím inteligentní energie při plánování budoucího „internetu věcí“; žádá Komisi, aby vytvořila plán spolupráce mezi jednotlivými zapojenými útvary (GŘ pro výzkum, GŘ pro energetiku, GŘ INFSO, atd.), a zajistila tak co nejucelenější a všestranně účinný způsob, jímž lze přispět k zavádění a provozu inteligentních sítí a který se stane základem pro činnosti v rámci energetické politiky;
60. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou podle pravidel třetího balíčku pro vnitřní trh s energií zapotřebí další legislativní iniciativy týkající se zavádění inteligentních sítí; domnívá se, že toto posouzení musí zohlednit následující cíle: i) zajištění odpovídajícího otevřeného přístupu a sdílení provozních informací mezi zúčastněnými subjekty a jejich fyzickými rozhraními; ii) vytvoření řádně fungujícího trhu energetických služeb; a iii) poskytnutí náležitých pobídek pro provozovatele sítí za účelem investování do inteligentních technologií pro inteligentní sítě;
61. požaduje, aby byla věnována větší pozornost interakci mezi kapacitou distribučního systému a spotřebou, přičemž bude uplatněna společná evropská strategie pro inteligentní sítě, a konstatuje, že jak bylo zdůrazněno v závěrech Evropské rady ze dne 4. února 2011, technické normy pro inteligentní sítě by měly být schváleny nejpozději do konce roku 2012;
62. zdůrazňuje, že sítě by měly být přizpůsobeny novým účastníkům, aby se usnadnil vstup nových maloobjemových výrobních zdrojů, jako jsou domácnosti a malé a střední podniky;
63. domnívá se, že v rámci sedmého a osmého rámcového programu pro výzkum a vývoj by jako priorita měla vzniknout oblast technologie inteligentních sítí v souvislosti se soukromou infrastrukturou pro dobíjení elektrických vozidel, a to s cílem rychlého zavedení decentralizované obousměrné energetické sítě v této oblasti;
64. zdůrazňuje potřebu vytvořit stabilní regulační rámec na podporu velmi rozsáhlých investic, které jsou v Evropě zapotřebí ke zbudování inteligentních sítí;
65. zdůrazňuje, že prioritou bude standardizace a interoperabilita inteligentních sítí; naléhavě žádá členské státy, aby ve spolupráci s evropskými a mezinárodními normalizačními orgány a průmyslem urychlily práce na technických a bezpečnostních normách pro elektrická vozidla, nabíjecí infrastrukturu a inteligentní sítě a měřicí přístroje s cílem provést jejich dokončení do konce roku 2012; zdůrazňuje, že technologie by se měly řídit otevřenými mezinárodními normami, aby byla zajištěna jejich rentabilita, což podpoří interoperabilitu systému a poskytne spotřebitelům možnost volby řešení;
66. bere na vědomí, že práce na normalizaci inteligentního měření pokračují normalizačním mandátem M/441, který vydala Komise evropským organizacím pro normalizaci (CEN, CENELEC a ETSI), a zdůrazňuje, že technické normy pro inteligentní měřicí přístroje by měly zohledňovat další funkce stanovené v závěrečné zprávě koordinační skupiny pro inteligentní měřicí přístroje CEN/CENELEC/ETSI (SM-CG), zejména:
–
dálkový přenos nebo metrologické záznamy,
–
obousměrnou komunikaci,
–
podporu zdokonalené tarifikace/záloh,
–
dálkové povolení a znemožnění dodávek a omezení výkonu,
–
komunikaci s jednotlivými zařízeními v domácnostech a v budovách a případně jejich přímé ovládání,
–
poskytování informací prostřednictvím internetového portálu/internetové brány na domácí displej;
67. vítá práci, kterou vykonaly EEGI a pracovní skupina Komise pro inteligentní sítě; vyzývá Komisi, aby věnovala co největší pozornost jejich závěrům týkajícím se konkrétních právních předpisů v oblasti inteligentních sítí, na nichž se má pracovat v první polovině roku 2011;
68. zdůrazňuje, že cílem inteligentních měřicích přístrojů je umožnit spotřebitelům efektivně sledovat a kontrolovat svou spotřebu energie;
69. poukazuje na to, že členské státy jsou již povinny, mají-li pozitivní hodnocení, zavést inteligentní měřicí přístroje pro nejméně 80 % svých konečných spotřebitelů do roku 2020, a upozorňuje na dočasný cíl, aby 50 % domácností mělo do roku 2015 nainstalováno inteligentní měřicí přístroje, jak bylo schváleno v nové digitální agendě pro Evropu:
70.
zdůrazňuje, že členské státy by měly podpořit dostatečný počet pilotních projektů pro spotřebitele v oblasti bydlení s cílem podpořit jejich přijetí veřejností a posílit proces inovací, jak stanoví třetí balíček pro trh s energií; vyzývá Komisi, aby na základě posouzení požadovaných ve třetím energetickém balíčku představila další opatření, která zajistí zavedení inteligentních měřicích přístrojů pro všechny spotřebitele mimo oblast bydlení do roku 2014, a to s dočasnou výjimkou pro mikropodniky; požaduje, aby byla v souladu se stávajícími právními předpisy EU stanovena jasná pravidla týkající se bezpečnosti, soukromí a ochrany údajů;
71.
zdůrazňuje, že zavádění zařízení pro správu energie, zejména jedná-li se o instalaci inteligentních měřicích přístrojů v domácnostech, musí být pro konečného spotřebitele především jasně a hmatatelně prospěšné; zdůrazňuje, že je nutné, aby byli spotřebitelé informováni o své spotřebě energie, a mohli se tak aktivně zapojit do úsilí o energetickou úsporu, a požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost pořádání informačních kampaní, poskytování odborné přípravy, jasné fakturaci, zajištění účinnosti z hlediska vynaložených nákladů a podpoře vývoje uživatelsky vstřícných technologií;
72.
v této souvislosti zdůrazňuje vrcholný význam podpory výzkumu a inovací, která se musí opírat o politiku aktivního financování, včetně používání inovačních nástrojů, které musí být ještě vyvinuty, jako je Evropský fond pro financování inovací nebo Evropský fond pro patenty;
73.
vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na výběru normovaného koncesovaného pásma rádiového spektra pro inteligentní měřicí přístroje a sítě;
74.
naléhavě žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů posoudila potřebu dalších opatření pro ochranu údajů a úlohu a odpovědnost různých zúčastněných subjektů týkající se mimo jiné přístupu k údajům, vlastnictví údajů a zacházení s nimi i práv na čtení a změnu a aby v případě potřeby vydala odpovídající právní návrhy a/nebo pokyny;
Definování jasných a transparentních kritérií pro prioritní projekty
75. vítá prioritní koridory, které určila Komise, a souhlasí s tím, že je nutné optimalizovat omezené finanční prostředky; opakuje, že zatímco odpovědnost za plánování a rozvoj infrastrukturních projektů spočívá především na trzích, úkolem EU je určité projekty podporovat, a to tak, že jim udělí status „projektu evropského zájmu“ a na některé z nich bude poskytovat finanční prostředky z veřejných zdrojů;
76. požaduje jasnou a transparentní metodiku vedoucí k výběru prioritních projektů splňujících naléhavé evropské potřeby; zdůrazňuje, že výběr projektů evropského zájmu by měl být prováděn na základě objektivních a transparentních kritérií a za účasti všech zainteresovaných subjektů;
77. zdůrazňuje, že všechny projekty evropského zájmu by měly přispívat k dosahování cílů energetické politiky EU – k dokončení vnitřního trhu, podpoře energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a k většímu zabezpečení dodávek – a měly by být schopny výrazně přispívat k následujícím bodům:
–
zvýšení integrace trhu, posílení hospodářské soutěže a tržní likvidity a snížení koncentrace trhu,
–
ukončení existence „energetických ostrovů“,
–
omezení ztrát v síti a zabránění nedostatečné kapacitě přenosu – a to i v souvislosti s interními projekty, pokud přispívají k rozvoji přeshraničního propojení –, a odlehčení přeshraničním přenosům,
–
řešení závislosti na jediném dodavateli,
–
diverzifikaci tranzitních tras i původu zdrojů,
–
integraci energie z obnovitelných zdrojů do sítě a ke zvýšení používání tohoto druhu energie omezením jeho krácení;
78. domnívá se, že aby bylo odůvodněno prioritní postavení projektů, je třeba zohlednit následující kritéria:
–
projekt musí mít evropský rozměr (tj. jasný veřejný zájem EU),
–
jeho nutnost musí být prokázána na základě hierarchie infrastruktury,
–
musí být v souladu s klimatickými a environmentálními cíli a cíli energetické účinnosti,
–
musí být v souladu s dlouhodobou energetickou politikou EU (umožňovat pružné a multifunkční uplatňování a předcházet nezvratným účinkům),
–
musí vykazovat dobrý poměr mezi vynaloženými náklady a přínosy a nákladovou efektivnost,
–
musí být technicky spolehlivý;
79. zastává názor, že má-li být umožněno stanovení dalších prioritních projektů, je třeba zohlednit následující kritéria způsobilosti:
–
zda je posilována solidarita mezi členskými státy,
–
vyspělost projektů,
–
zda budou mít projekty minimální dopad na životní prostředí,
–
zda pro zúčastněnou veřejnost představují nejlepší řešení;
80. zdůrazňuje význam regionální spolupráce při plánování, provádění a sledování stanovených priorit a při přípravě investičních plánů a konkrétních projektů; je přesvědčen, že stávající strategie pro makroregiony (například Pobaltí a Podunají) mohou sloužit rovněž jako vzor pro platformy spolupráce při schvalování a provádění energetických projektů;
81. upozorňuje, že je nutné prosazovat integraci vnitřního energetického trhu zejména podporou projektů, jejichž cílem je zajistit, aby měly sousední země dobře vyváženou vnitrostátní skladbu zdrojů energie;
82. zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky pro hospodářskou soutěž a pro rozvoj veškerých energetických infrastruktur, včetně dálkového vytápění a chlazení, vycházející z trhu;
83. znovu opakuje, že začlenění ostrovních oblastí do energetických sítí Unie je velmi obtížné kvůli překážkám, které se odvíjí od jejich geografického umístění, a že by jim měla být poskytnuta zvláštní zařízení, která by snížila jejich energetickou závislost, k čemuž lze dospět rozvojem jejich vlastního potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo podporou energetické účinnosti a úspor energie;
84. upozorňuje, že je třeba zvýšit transparentnost jasným informováním veřejnosti o cíli a údajích technického plánování každého projektu; požaduje, aby byly v rámci veřejných konzultací ověřovány důkazy o splnění daných kritérií;
85. domnívá se, že by podporu neměly získávat pouze velké projekty infrastruktury, ale i menší projekty, které by mohly mít vysokou přidanou hodnotu a být rychleji dokončeny;
86. vyzývá Komisi, aby zajistila, že projekty, které získaly status projektů evropského zájmu, budou nadále splňovat výše uvedená kritéria i po svém schválení; je přesvědčen, že dojde-li k významné změně projektu, měl by být jeho status projektu evropského zájmu přezkoumán;
Rychlá a transparentní povolovací řízení
87. souhlasí s tím, že je zapotřebí zajistit včasné provádění projektů evropského zájmu, a vítá návrh Komise na zefektivnění, posílení koordinace a zlepšení a urychlení povolovacích řízení za předpokladu, že bude dodržována zásada subsidiarity a budou respektovány pravomoci vnitrostátních orgánů v této oblasti, s cílem zajistit, aby příslušné stávající lhůty neodradily soukromé investory od inovací;
88. vítá zřízení vnitrostátního kontaktního orgánu („kontaktního místa pro všechno“) pro každý projekt evropského zájmu jako jediného správního rozhraní mezi společnostmi připravujícími projekty a různými orgány zapojenými do povolovacího řízení; zastává názor, že ve věci přeshraničních projektů by měla být zajištěna další koordinace mezi vnitrostátními „kontaktními místy pro všechno“, stejně jako zvýšená úloha Komise v této koordinaci; upozorňuje, že před vytvořením nových kontaktních míst pro všechno musí Komise a vnitrostátní orgány v plné míře využít stávajících institucí;
89. zdůrazňuje, že každý vnitrostátní kontaktní orgán musí být nezávislý a nesmí podléhat politickému ani hospodářskému vlivu; je přesvědčen, že projekty evropského zájmu musí být zpracovávány v pořadí, v němž byly odevzdány, a ve lhůtě stanovené v budoucím návrhu Komise;
90. upozorňuje na důležitost včasného dokončení projektů a vysoce kvalitního dialogu zúčastněných stran; vybízí Komisi, aby zavedla systém varování od mírných po vážné pro případ, že členský stát nezpracuje žádost o povolení v přiměřené lhůtě, a aby pozorně kontrolovala, zda vnitrostátní správní postupy zajišťují správnou a rychlou realizaci projektů evropského zájmu; nastanou-li potíže, vítá zavedení předběžných lhůt, v nichž musí příslušné orgány dospět ke konečnému rozhodnutí; naléhavě žádá Komisi, aby v případě, že orgán k takovému rozhodnutí nedospěje, prošetřila, zda toto zpoždění nelze považovat za bránění správnému a rychlému provedení vnitřního trhu s energií v EU ze strany členského státu;
91. vyzývá Komisi, aby při zohlednění různorodé škály specifických vlastností projektů a jejich územní charakteristiky rozhodla, zda by mohly být zřízeny společné nebo koordinované postupy stanovující konkrétní klíčová opatření a osvědčené postupy (pravidelné výměny informací, včasné sdělování rozhodnutí, společné mechanismy pro řešení problémů atd.), a aby vyhodnotila vhodnost využívání rozhodčích řízení coby nástroje při konečném rozhodování;
92. zdůrazňuje, že je nutné zaujmout participativnější přístup, a uznává, že zajištění většího přijetí projektů energetické infrastruktury ze strany místního obyvatelstva jde ruku v ruce s poskytováním odpovídajících informací o účelech projektů a se zapojením místních subjektů do jejich přípravy v nejranější možné fázi; požaduje účast nevládních organizací, průmyslu, sociálních partnerů a organizací spotřebitelů, a to na všech úrovních občanské společnosti, na konzultačním procesu pro projekty evropského zájmu; vyzývá Komisi, aby vytvořila systém konzultací a hodnocení, jehož prostřednictvím určí osvědčené postupy a poznatky týkající se přijetí infrastruktury ze strany veřejnosti, a zajistí jejich šíření;
93. vzhledem k významu strategií regionů pro udržitelnou energii pro jejich rozvojový potenciál zdůrazňuje potřebu vytvořit platformu pro výměnu osvědčených postupů získaných v regionech, přičemž budou zohledněny úspěšné příklady obcí a regionů, které se specializovaly na obnovitelné zdroje energie, úspory energie a energetickou účinnost; požaduje v tomto ohledu systém konzultací a hodnocení s cílem určit, šířit a napodobovat, kdykoli to bude možné, osvědčené postupy a poznatky o přijímání infrastruktury ze strany veřejnosti;
94. zdůrazňuje, že největší výzva spočívá v zajištění přijetí projektů energetické infrastruktury ze strany místní veřejnosti; je přesvědčen, že přijetí a důvěru veřejnosti a rozhodovacích orgánů lze získat pouze pořádáním otevřených a transparentních diskusí při přípravě rozhodnutí o projektech energetické infrastruktury;
95. žádá Komisi, aby vyhodnotila, zda modernizace a rekonstrukce stávajících energetických koridorů představuje z hlediska efektivity nákladů a přijatelnosti pro veřejnost vhodnější řešení než výstavba nových koridorů;
96. prosazuje širší poskytování informací o významu energetických sítí v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby zvážila uspořádání informační a komunikační kampaně o energetických sítích v EU, která by odpovídala povaze vnitrostátních a místních cílových skupin;
Nástroje financování
97. konstatuje, že investice do sítí jsou cyklické a je třeba na ně pohlížet z historické perspektivy; upozorňuje na skutečnost, že většina infrastruktury, která byla v posledních desetiletích vybudována za účelem propojení centralizovaných elektráren, stárne; upozorňuje, že společnost bude očekávat, že náklady na udržování stávající infrastruktury v provozu a zavádění infrastruktury nové budou optimalizovány prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvoj inovačních finančních nástrojů; zdůrazňuje, že je třeba přesně zjistit infrastrukturní požadavky a předejít závislosti na přebytkových kapacitách, a to plným zohledněním potenciálu energetické a nákladové účinnosti,
98. zdůrazňuje, že velkou část nákladů na potřebné investice do infrastruktury by mělo pokrývat efektivní fungování trhu, a to na základě zásad řádného rozložení nákladů, transparentnosti, nediskriminace a nákladové efektivity a v souladu se zásadou „platí uživatel“; vyzývá Komisi, aby posoudila, ve kterých případech jsou stávající regulační pobídky dostatečné k vysílání nezbytných signálů trhu, a jaká doplňující opatření, včetně těch pro zlepšení pravidel pro rozdělení nákladů, jsou zapotřebí;
99. je toho názoru, že není-li k dispozici žádná regulační alternativa a trh sám o sobě není schopen pokrýt potřebné investice, může být nutné sáhnout po finančních prostředcích EU na financování omezeného počtu některých projektů evropského zájmu, jež nejsou z důvodu svých vlastností z komerčního hlediska životaschopné, ale jejichž rozvoj je nutný k dosažení cílů energetické politiky EU; domnívá se, že veřejné financování může být použito jako prostředek k získání soukromých investic prostřednictvím vytvoření inovační kombinace finančních nástrojů, nedochází-li k narušení hospodářské soutěže;
100. konstatuje, že Evropský fond pro regionální rozvoj se významným způsobem podílí na financování projektů energetické a jiné infrastruktury, a poukazuje na významnou úlohu politiky soudržnosti na místní a regionální úrovni, co se týče energetické účinnosti a dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie;
101. zdůrazňuje, že Fond soudržnosti a strukturální fondy by nadále měly mít ústřední význam pro naše projekty v oblasti infrastruktury; je přesvědčen, že všechny pokusy o vytvoření nových fondů na základě odvětví, jejichž prostředky by pocházely z politiky soudržnosti, jsou chybné;
102. vyzývá Komisi, aby zajistila, že financování investic do infrastruktury bude založeno na potřebách trhu s cílem předcházet narušování hospodářské soutěže a vytváření falešných pobídek pro investice, a že mezi členskými státy nebude docházet k neopodstatněným výkyvům, ovšem za předpokladu, že bude chráněn i veřejný zájem – zejména na místní a regionální úrovni a v oblastech se zvláštními zeměpisnými rysy, jako jsou ostrovy, horské oblasti a regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva –, a to prostřednictvím omezené výše veřejných prostředků, které musí vést k inovační kombinaci finančních nástrojů podporujících soukromé investice;
103. domnívá se, že by Evropská unie měla poskytovat finanční prostředky na projekty, které nejsou zajímavé z komerčního hlediska ani atraktivní pro soukromé investory, mají však zásadní význam pro propojení izolovaných regionů EU s evropskými sítěmi elektřiny a zemního plynu, jež je nedílnou součástí vytváření jednotného trhu s energií v Evropské unii;
104. vyzývá Komisi, aby veřejné finance přidělovala pouze členským státům, které v plné míře zavedly stávající právní předpisy EU a správně je uplatňují, včetně regulačních ustanovení třetího balíčku opatření pro vnitřní trh;
105. vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla pro státní podporu v oblasti energetické infrastruktury a v případě potřeby předložila návrhy na jejich změnu s cílem umožnit státům podporovat modernizaci infrastruktury; současně vyzývá Komisi, aby vydala dokument s novými pokyny k veřejnému financování projektů a k současným právním předpisům pro státní podporu, v němž vytyčí jednoznačná kritéria pro veřejné financování energetické infrastruktury; zdůrazňuje, že na tvorbě tohoto dokumentu se musí podílet GŘ pro energetiku, GŘ pro hospodářskou soutěž a GŘ pro regionální rozvoj, aby se zabránilo jakýmkoli vzájemným rozporům v pravidlech Komise;
106. s ohledem na strategické cíle vyzývá k tomu, aby byla v souvislosti s budoucími energetickými dotacemi v oblasti infrastruktury a výzkumu a vývoje zohledňována zeměpisná zásada; dále trvá na tom, že rozvinuté regiony by měly další dotace na výzkum a vývoj dostávat pouze v případě, že dotovanou činnost konají společně s méně rozvinutými regiony;
107. zdůrazňuje, že stabilní, předvídatelný a přiměřený regulační rámec, jehož součástí jsou odpovídající míra návratnosti a pobídky pro novou infrastrukturu, je zásadní pro podporu investic jak v oblasti přenosu, tak distribuce; zdůrazňuje, že by regulační orgány měly podporovat zavádění nových technologií tržními pobídkami a pilotními projekty;
108. domnívá se, že soukromé financování může usnadnit včasnou výstavbu nezbytných energetických infrastruktur, jelikož úplný dosah výzev v oblasti infrastruktury je tak nesmírný, že je třeba řádným způsobem uvolnit soukromé prostředky; domnívá se, že jakmile se soukromí investoři výzev v oblasti infrastruktury zhostí, měla by Komise stanovit jasné pokyny pro zapojení účastníků trhu a soukromých investorů do takzvané „obchodní trasy“; je přesvědčen, že obavy z možného dopadu na fungování trhu lze překonat, budou-li obchodní trasy povinny předat trhu svou plnou kapacitu;
109. zdůrazňuje, že je třeba v maximální možné míře využít tržní nástroje, včetně zlepšení pravidel pro rozdělení nákladů, projektových dluhopisů, revolvingových fondů, kapitálových fondů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, úvěrových záruk, nekomerčních opatření pro sdílení rizik, pobídek pro financování partnerství veřejného a soukromého sektoru, partnerství s EIB (rozšířením jejích možností zásahu a dostupných zdrojů) a využívání příjmů z aukcí v systému EU pro obchodování s emisemi na projekty spojené s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností a případně i dalších inovačních finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby zohlednila finanční kapacity a tržní podmínky méně rozvinutých členských států;
110. zdůrazňuje význam užší a efektivnější spolupráce se soukromým sektorem a finančními institucemi, zejména s Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj, s cílem podpořit nezbytné financování, zejména pro prioritní přeshraniční projekty; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další inovační finanční nástroje a pomohla podpořit vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru, k nimž poskytnou místní, regionální a vnitrostátní orgány pobídky a nezbytný legislativní rámec a politickou podporu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba rozvinout technickou pomoc a finanční inženýrství na úrovni místních a regionálních orgánů s cílem podporovat při vytváření projektů energetické účinnosti místní aktéry, např. využitím nástroje technické pomoci Evropské investiční banky ELENA a zkušeností společností poskytujících energetické služby, jedná-li se o infrastrukturu energetické účinnosti;
111. podporuje myšlenku vydávat jednotné evropské projektové dluhopisy na financování významných potřeb v oblasti evropské infrastruktury a strukturálních projektů v rámci strategie EU 2020, včetně nové strategie pro rozvoj energetické infrastruktury; je přesvědčen, že projektové dluhopisy EU by zajistily požadované investice a vytvořily dostatečnou důvěru k tomu, aby velké investiční projekty mohly získat podporu, kterou potřebují, a že by se tudíž staly důležitým mechanismem pro získání maximální veřejné podpory; upozorňuje, že má-li mít Evropa udržitelný základ, musí tyto projekty rovněž přispět k ekologické transformaci našich ekonomik;
112. domnívá se zejména, že se projektové dluhopisy EU mohou stát klíčovým finančním nástrojem pro požadované investice do energetické infrastruktury v Evropě a napomoci soukromým projektovým společnostem přilákat finanční prostředky od investorů na kapitálovém trhu; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila legislativní návrh k projektovým dluhopisům EU;
113. zdůrazňuje, že je důležité, aby regulační orgány vypracovaly společnou metodiku pro rozdělení nákladů v přeshraničních infrastrukturních projektech, jelikož tyto pobídky v oblasti síťové infrastruktury často doprovází mnohočetná selhání trhu, především v důsledku přirozeného monopolu a chybějící hospodářské soutěže;
114. zdůrazňuje význam transparentních, úměrných, spravedlivých a nediskriminačních sazeb pro zajištění vhodného rozdělení nákladů na investice do přeshraniční infrastruktury a do vnitřní přenosové infrastruktury, neboť přeshraniční dopady významně přispívají k plnění politických cílů EU, zajištění spravedlivých cen pro spotřebitele a zvýšení konkurenceschopnosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby se zdržely uplatňování příliš nízkých regulovaných sazeb; vítá návrh nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT) podaný Komisí;
115. připomíná, že třetí balíček ukládá regulačním orgánům povinnost posuzovat při určování sazeb investice nejen z hlediska jejich přínosů v daném členském státě, ale i z hlediska přínosů pro celou EU; naléhavě vyzývá Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, aby zajistila, že její členové tuto povinnost dodržují; žádá Komisi, aby dále posoudila, zda by se v případech, kdy není možné náklady a přínosy spravedlivě rozdělit prostřednictvím určování sazeb, mohly kompenzační mechanismy vycházející ze striktní transparentnosti ukázat jako užitečné pro schvalování přeshraničních projektů či relevantních interních projektů, které jsou nutné pro dosažení energetických cílů EU;
116. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit kapacitu propojení energetických sítí na přeshraniční úrovni, a poukazuje na to, že je důležité poskytnout finanční prostředky nezbytné k dosažení stanovených cílů včetně územní soudržnosti;
117. vyzývá k zavedení lepších finančních nástrojů EU, které by zaštiťovaly regionální a místní orgány při jejich úsilí o investice do udržitelné výroby energie;
118. vítá iniciativu Komise, která hodlá v roce 2011 předložit návrh na řešení otázky rozdělení nákladů na technologicky složité nebo přeshraniční projekty, jelikož právě tento problém je pokládán za jednu z hlavních překážek rozvoje přeshraniční infrastruktury, a nový finanční nástroj na podporu prioritních projektů v období 2014–2020;
119. považuje za důležité, abychom v budoucnu věnovali více pozornosti řešení otázky finančních záruk pro investice a aby byl plánovaný finanční rámec vytvářen společně s plány na rozpočtové období 2014–2020;
Další otázky v oblasti infrastruktury
120. domnívá se, že by se všechny externí plynovody a ropovody a další energetické sítě, které vstupují na území Evropské unie, měly řídit transparentními mezivládními dohodami a podléhat pravidlům vnitřního trhu, včetně pravidel pro přístup třetích stran, doložek o místě určení, dohledu nad alokací a řízení problematických míst, trvání smluv a doložek o zaplacení neodebraného objemu dohodnutého na základě smlouvy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby stávající a budoucí plynovody a ropovody a obchodní dohody dodržovaly evropské právní předpisy pro oblast energetiky a aby v případě potřeby učinila příslušná opatření;
121. vyzývá Komisi, aby dále omezila udělování výjimek pro přístup třetích stran k energetické infrastruktuře a přezkoumala, zda subjekty, které již přístup mají, jsou stále potřebné; konstatuje, že by poskytování veřejných financí nebo podpory na projekty prostřednictvím nástrojů, jako jsou projektové dluhopisy kryté EIB atd., mělo vést ke snížení nebo úplnému odstranění nutnosti udělovat výjimky pro přístup třetích stran;
o o o
122. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.
Věc C-490/10 Parlament v. Rada týkající se nařízení Rady (EU, Euroatom) č. 617/2010 o povinnosti informovat o investičních projektech do energetické infrastruktury.
Sociální služby obecného zájmu
443k
137k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu (2009/2222(INI))
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména článek 2 a čl. 3 odst. 3 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména články 9, 14, 106, 151, čl. 153 písm. l), j) a k), články 159, 160, 161 a 345 a Protokol č. 26 této smlouvy,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 36,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, k níž Evropské společenství přistoupilo dne 26. listopadu 2009(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici(2),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(3), zejména čl. 1 odst. 3 této směrnice,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)(4),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství: Sociální služby obecného zájmu v Evropské unii“ (KOM(2006)0177) v konečném znění) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise o sociálních službách obecného zájmu v Evropské unii (SEK(2006)0516),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek“ (KOM(2007)0725),
– s ohledem na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Často kladené otázky týkající se rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a rámce Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby“ (SEK(2007)1516) a „Často kladené otázky týkající se uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek na sociální služby obecného zájmu“ (SEK(2007)1514),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny k uplatňování evropských pravidel týkajících se státní podpory, veřejných zakázek a vnitřního trhu v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, a zejména sociálních služeb obecného zájmu“ (SEK(2010)1545),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020) a na své usnesení ze dne 16. června 2010 o tomto sdělení(5),
– s ohledem na první dvouletou zprávu Komise o sociálních službách obecného zájmu (SEK(2008)2179) a druhou dvouletou zprávu Komise o sociálních službách obecného zájmu (SEK(2010)1284)(6),
– s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (7),
– s ohledem na sdělení Komise o zdanění finančního sektoru (KOM(2010)0549) a související pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2010)1166),
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Na cestě k aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ (KOM(2010)0608),
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Cesta k lépe fungujícímu jednotnému trhu služeb vycházející z výsledků postupu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách“ (KOM(2011)0020) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2011)0102) o procesu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“ (KOM(2011)0011),
– s ohledem na vyjádření komisaře Andora o ustanoveních Lisabonské smlouvy v sociální oblasti(8),
– s ohledem na zprávu profesora Montiho ze dne 9. května 2010 s názvem „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského hospodářství a společnosti“(9),
– s ohledem na zprávu „Uplatňování pravidel Společenství na sociální služby obecného zájmu“, kterou vypracoval Výbor pro sociální ochranu v roce 2008(10),
– s ohledem na zprávu nazvanou „Dobrovolný evropský rámec pro zajišťování kvality v sociálních službách“, kterou vypracoval Výbor pro sociální ochranu v roce 2010(11),
– s ohledem na společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začlenění v roce 2010, kterou vypracoval Výbor pro sociální ochranu v roce 2010(12),
– s ohledem na zprávu nazvanou „Posouzení sociálního rozměru strategie Evropa 2020“, kterou vypracoval Výbor pro sociální ochranu v roce 2011(13),
– s ohledem na závěry a doporučení Fór o sociálních službách obecného zájmu, která se konala v Lisabonu v září 2007, v Paříži v říjnu 2008 a v Bruselu v říjnu 2010(14),
– s ohledem na závěry zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, která se konala ve dnech 16. a 17. prosince 2008, ve dnech 8. a 9. června a ve dnech 6. a 7. prosince 2010(15),
– s ohledem na následující rozsudky Soudního dvora Evropské unie:
–
ze dne 19. dubna 2007 ve věci C-295/05, Tragsa,
–
ze dne 18. prosince 2007 ve věci C-532/03, Komise v. Irsko (irská záchranná služba),
–
ze dne 13. listopadu ve věci C-324/07, Coditel Brabant,
–
ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, Komise v. Německo (Stadtwerke Hamburg),
–
ze dne 10. září 2009 ve věci C-206/08, Eurawasser,
–
ze dne 9. října 2009 ve věci C-573/07, Sea s.r.l.,
–
ze dne 15. října 2009 ve věci C-196/08, Acoset,
–
ze dne 15. října 2009 ve věci C-275/08, Komise v. Německo (Datenzentrale Baden-Württemberg),
–
ze dne 25. března 2010 ve věci C-451/08, Helmut Müller,
–
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2006 ke sdělení Komise s názvem „Provádění lisabonského programu Společenství: Sociální služby obecného zájmu v Evropské unii(16)
–
s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o evropském sociálním modelu budoucnosti(17),
–
s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2006 o Bílé knize Komise o službách obecného (18),
–
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2007 o sociálních službách v obecném zájmu v Evropské unii(19),
–
s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby(20),
–
s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(21),
–
s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(22),
–
s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek(23),
–
s ohledem na jeho písemné prohlášení ze dne 10. března 2011 o vytvoření evropských stanov pro vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace(24),
–
s ohledem na výsledky průzkumů kvality života nadace Eurofound v letech 2003 a 2007(25),
–
s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
–
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0239/2011),
A.
vzhledem k tomu, že článek 3 Smlouvy o EU potvrzuje cíle členských států neustále zlepšovat životní a pracovní podmínky a záměr Unie zajistit blaho občanů prostřednictvím udržitelného rozvoje Evropy, který vychází z vyváženého hospodářského růstu, vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství zaměřeného na podporu malých a středních podniků a zaměřeného na plnou zaměstnanost a společenský pokrok, ochranu a zlepšení životního prostředí, boj proti sociálnímu vyloučení, diskriminaci a nerovnému přístupu ke zdravotní péči, podporu sociální spravedlnosti a ochrany, rovnosti mužů a žen, solidarity mezi generacemi a ochrany práv dítěte,
B.
vzhledem, že článek 9 SFEU požaduje, aby při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížela Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví,
C.
vzhledem k tomu, že článek 14 SFEU a Protokol č. 26 této smlouvy výslovně zmiňuje služby obecného zájmu, které zahrnují sociální služby obecného zájmu; vzhledem k tomu, že je potvrzeno, že vnitrostátní, regionální a místní orgány mají zásadní roli a rozhodovací pravomoci v poskytování, zadávání a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, a že Smlouvy nezasahují do pravomocí členských států v oblasti poskytování, zadávání a organizace neekonomických služeb obecného zájmu,
D.
vzhledem k tomu, že přístup ke službám obecného zájmu je základním právem, které je součástí hospodářských, sociálních a kulturních práv uznávaných Všeobecnou deklarací lidských práv,
E.
vzhledem k tomu, že poskytování univerzálně dostupných, kvalitních a finančně dosažitelných sociálních služeb obecného zájmu ve smyslu sdělení Komise o službách obecného zájmu z roku 2007 může být tedy vnímáno jako jeden ze základních pilířů evropského sociálního modelu a jako základ pro dobrou kvalitu života a pro splnění ekonomických a sociálních cílů EU a cílů EU v oblasti zaměstnanosti,
F.
vzhledem k tomu, že sociální služby obecného zájmu, a zejména dostupnost služeb péče o děti, starší a jiné závislé osoby mají zásadní význam pro rovnocenné zapojení žen a mužů do trhu práce a do procesu vzdělávání a odborné přípravy,
G.
vzhledem k tomu, že segregace pohlaví v sociálních službách, jak podle odvětví, tak z hlediska povolání, má škodlivý vliv na pracovní podmínky a platovou úroveň, a vzhledem k tomu, že neplacené domácí práce a práci spojenou s péčí o děti a starší osoby vykonávají převážně ženy,
H.
vzhledem k tomu, že rozšíření sociálních služeb obecného zájmu bylo a je hnací silou, která přivádí více žen k tomu, aby vstoupily na trh práce,
I.
vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU zahrnují subsidiaritu na místní úrovni, formálně uznávají regionální a místní samosprávu a článek 1 Protokolu č. 26 SFEU uznává zásadní roli a širokou rozhodovací pravomoc vnitrostátních, regionálních a místních úřadů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů,
Základní práva a univerzalita
1. je toho názoru, že na sociální služby obecného zájmu a jejich uživatele a poskytovatele se vztahují vedle obecných rysů služeb obecného zájmu ještě další speciální typické vlastnosti; sociální služby obecného zájmu vymezené členskými státy zahrnují v zájmu zlepšení kvality života všech občanů statutární a doplňkové zdravotní služby a univerzálně dostupné služby poskytované přímo uživateli; tyto služby hrají roli v oblasti prevence, sociální soudržnosti a sociálního začlenění a zajišťují naplňování základních práv vyhlášených v Listině základních práv Evropské unie a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;
2. je si vědom toho, že v případě sociálních služeb obecného zájmu proti sobě stojí dva faktory, které je třeba uvést v soulad: na jedné straně zásada subsidiarity, která vnitrostátním veřejným orgánům potvrzuje svobodnou možnost vymezovat, organizovat a financovat sociální služby obecného zájmu způsobem, který považují za vhodný, a to ve spojení se zásadou proporcionality, a na straně druhé odpovědnost Společenství a členských států za oblasti jejich pravomocí vymezených Smlouvou;
3. naléhá na členské státy, aby zajistily, aby sociální služby zůstaly stejně přístupné, cenově dostupné a kvalitní jako v období rychlého hospodářského růstu a že přístup k těmto službám bude nediskriminační, pokud jde o pohlaví, příjmy, rasu či etnický původ, náboženství nebo vyznání, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci či podmínky zaměstnání; domnívá se, že sociální služby mají základní význam pro zajištění rovnosti mužů a žen, neboť jsou společně se zdravotními službami a zařízeními pro péči o děti v popředí úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti žen a o větší rovnost obecně;
4. trvá na tom, že je třeba zabránit tomu, aby stávající finanční a hospodářská krize a budoucí hospodářské vyhlídky ohrozily rozvoj sociálních služeb obecného zájmu, neboť tím by se v dlouhodobém měřítku omezil růst zaměstnanosti, hospodářský růst v EU, růst daňových příjmů a prosazování rovnosti mezi ženami a muži;
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly hodnocení jednotlivých sociálních služeb obecného zájmu z hlediska dopadů na muže a ženy a aby zajistily, aby se z posuzování navrhovaných opatření EU z hlediska rovnosti pohlaví stal pravidelný a transparentní postup se zřetelnými výsledky a aby se při sestavování rozpočtů dbalo na genderové hledisko u všech programů a politik EU a členských států; dále žádá Komisi, aby do svých monitorovacích zpráv zařazovala otázky rovnosti mužů a žen;
6. vyzývá členské státy, aby v rámci politik zaměřených na dosažení souladu mezi pracovním a rodinným životem zajistily přístupné, cenově dostupné, kvalitní a rozmanité formy poskytování péče o děti, jak jsou popsány v barcelonských cílech, a aby zlepšily poskytování péče o starší a závislé osoby, což je základní krok k dosažení rovných příležitostí v zaměstnání pro ženy a muže, neboť služby v oblasti péče o děti nejen umožňují ženám zapojit se do trhu práce, ale nabízejí i pracovní příležitosti; žádá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k uznání osob, převážně žen, poskytujících bezplatnou péči o domácnost, děti a starší osoby, neboť se významným způsobem podílejí na udržitelnosti sociálních systémů;
7. zdůrazňuje, že obecnost zájmu určité sociální služby nezávisí na oblasti, v níž je tato služba poskytována, nýbrž na způsobu, jakým je poskytována, jenž se projevuje v řadě faktorů, jako je neziskovost a neselektivnost ve vztahu k příjemcům;
8. zdůrazňuje, že v případě sociálních služeb obecného zájmu musí mít zásada subsidiarity přednost před pravidly vnitřního trhu;
9. zdůrazňuje zásadu, že za rozhodování o úpravě, financování a poskytování sociálních služeb obecného zájmu musí nést odpovědnost členské státy a místní orgány; respektuje a podporuje tuto zásadu a vyzývá ostatní evropské orgány, aby se k tomuto postoji připojily;
10. zdůrazňuje, že aby sociální služby obecného zájmu plnily svou úlohu, nemůže být přístup k nim umožněn jen znevýhodněným a zranitelným skupinám lidí, ale musí být přístupné univerzálně a nezávisle na výši jmění nebo příjmu; současně musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi přístupné rovným způsobem pro nejzranitelnější osoby;
11. zdůrazňuje, že ve své podstatě strukturující a inkluzivní charakter sociálních služeb obecného zájmu významně, účelně a efektivně přispívá k rozvoji všech regionů tím, že dává státním a místním nebo regionálním orgánům možnost plnit svou úlohu s pomocí využívání veřejného i soukromého financování; domnívá se, že je obzvláště důležité zachování těchto služeb ve venkovských a ohrožených regionech, a upozorňuje na zásadní úlohu sociálních služeb obecného zájmu při omezování rizik segregace narušených komunit a komunit na okraji společnosti;
12. zdůrazňuje, že sociální služby obecného zájmu jsou financovány hlavně členskými státy, neboť se jedná především o oblast jejich působnosti; domnívá se nicméně, ze Evropská unie může hrát důležitou roli a napomáhat jim v jejich modernizaci a adaptaci na nové podmínky a eventuelně vyslyšet požadavky občanů, co se týče jejich kvality a rozsahu;
13. zdůrazňuje, že je důležité co nejrychleji posoudit sociální důsledky liberalizace v odvětvích zásadních pro sociální pokrok;
14. zdůrazňuje, že je třeba posílit sociální rozměr jednotného trhu a lépe zohlednit zvláštní povahu sociálních služeb obecného zájmu, přičemž důraz by měl být kladen na pragmatický přístup, jenž bude brát v úvahu především přístupnost, univerzalitu, spravedlnost, kvalitu a účinnost těchto služeb;
15. souhlasí s doporučením Montiho zprávy, aby byly širokopásmový internet a základní bankovní služby uznány v evropském právu jako služby, které mohou zajišťovat členské státy a které jsou univerzálně dostupné a přístupné pro všechny;
Hospodářský přínos
16. zdůrazňuje, že se sociální služby obecného zájmu nesmí vymezovat jejich hospodářským dopadem, avšak bere na vědomí druhou dvouletou zprávu Komise a potvrzuje, že sociální služby obecného zájmu mají velký hospodářský přínos, pokud jde o pracovní místa, hospodářskou činnost a kupní sílu, a že odvětví zdravotních a sociálních služeb představuje 5 % hospodářské produkce a zaměstnává 21,4 milionu lidí; konstatuje, že Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu ve své zprávě „Mapování veřejných služeb“ rovněž potvrdilo, že zdravotní a sociální činnosti se v EU podílejí 9,6 % na zaměstnanosti a 9,4 % na HDP; bere na vědomí, že šetření o pracovních silách z roku 2008 ukazuje, že ženy představují 79 % pracovníků ve zdravotních službách, 81 % ve službách rezidenční péče a 83 % v oblasti nerezidenční sociální práce; konstatuje, že organizace zastupující malé a střední podniky, Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků, zastává názor, že malé a střední podniky potřebují kvalitní a účinné sociální služby obecného zájmu k tomu, aby mohly úspěšně fungovat; žádá členské státy, aby také zohledňovaly zásady rovnosti pohlaví; konstatuje, že podpora inkluzívních trhů práce, prevence a rehabilitace povedou k úsporám nákladů a dlouhodobě zlepší kvalitu výsledků;
17. zdůrazňuje, že sociální služby obecného zájmu pomáhají občanům vykonávat svá práva a mají za cíl zajistit sociální, územní a hospodářskou soudržnost realizací různých forem solidarity;
18. zdůrazňuje, že regionální a místní orgány hrají zásadní roli při vymezování, financování, poskytování a přidělování sociálních služeb obecného zájmu v rámci systémů sociálních služeb a sociální ochrany členských států: odhaduje se, že hodnota odvětví místní a regionální správy představuje 15,9 % HDP 27 členských států EU, přičemž místní orgány zde činí 12,9 % HDP a výdaje na sociální ochranu činí 3 % HDP (378,7 miliard EUR)(26);
19. domnívá se, že by vnitrostátní, regionální a místní orgány měly rozšířit uplatňování partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti sociálních služeb obecného zájmu a tím zvýšit jejich účinnost a dostupnost;
Sociální přínos
20. dále zdůrazňuje, že průzkumy kvality života nadace Eurofound(27) ověřily, že jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zlepšit kvalitu života občanů – zajištění úplného začlenění do společnosti a zaručení sociální a územní soudržnosti –, je zajištění a rozvoj služeb obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu; zdůrazňuje, že sociální služby obecného zájmu jsou klíčovým pilířem evropského sociálního modelu, tvoří součást specifické organizace evropských společností a jejich posláním je splnit cíle sociální politiky, zhmatatelnit sociální práva jednotlivců a skupin, a to často prostřednictvím vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení;
21. zdůrazňuje, že je třeba, aby byla podporovaly politiku sociálního pokroku, která zajistí všeobecný přístup ke kvalitním veřejným službám, se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným skupinám, jako jsou svobodné matky, starším osoby, děti, přistěhovalci a osoby se zdravotním postižením;
22. zdůrazňuje, že je nevhodné, aby veřejné prostředky přidělované na poskytování sociálních služeb obecného zájmu byly využívány jinak než k plnění cílů těchto služeb, a že žádnou část z těchto prostředků nelze použít na jiné účely, kromě přiměřených personálních a režijních nákladů spojených s poskytováním této služby; je toho názoru, že legitimní cíl maximalizace výnosů, na němž je založeno soukromé komerční poskytování komerčních služeb, je nepřípustně v rozporu s principy a cíli sociálních služeb obecného zájmu; zastává názor, že rozhodnou-li se členské státy zvolit nepřímé poskytování sociálních služeb obecného zájmu, musí být chráněn obecný zájem, a že by členské státy – při zajišťování kvality, inovací, účinnosti a nákladové efektivnosti – měly podporovat podniky sociální ekonomiky, v nichž je přebytek reinvestován do poskytování služeb a inovací, a motivovat je, aby operovaly jako poskytovatelé;
23. zdůrazňuje tradiční roli státu jako poskytovatele sociálních služeb obecného zájmu, ale domnívá se, ze otevření tohoto sektoru pro soukromé poskytovatele povede ke zvýšení dostupnosti a kvality služeb a k rozšíření možnosti volby pro spotřebitele;
24. znovu potvrzuje svou odhodlanost poskytovat moderní a kvalitní sociální služby obecného zájmu, které jsou prostředkem k uskutečnění mnoha hodnot vtělených do evropského projektu, jako jsou rovnost, solidarita, právní stát a respektování lidské důstojnosti, a rovněž k uskutečnění zásad dostupnosti, univerzálnosti, efektivnosti, hospodárného nakládání se zdroji, nepřetržitosti, blízkosti k uživateli a transparentnosti;
Regulační omezení vztahující se na poskytování sociálních služeb obecného zájmu
25. zdůrazňuje, že vnitrostátní, regionální a místní orgány zapojené do poskytování sociálních služeb obecného zájmu nebo do pověřování poskytováním těchto služeb potřebují pro své služby a výdaje právní jistotu, a že informace a objasnění a nedávno zveřejněná příručka Komise jsou v tomto ohledu sice vítané, avšak k nezbytné právní jistotě nepostačují, čímž brání poskytovatelům sociálních služeb obecného zájmu plnit svůj úkol;
26. zdůrazňuje, že vnitrostátní a místní orgány jsou odpovědné za zajištění řádného fungování sociálních služeb obecného zájmu a za udržení vysoké úrovně kvality;
27. domnívá se, že není ani efektivní, ani demokraticky přípustné, aby současný výklad právních předpisů vedl k tomu, že bude Soudní dvůr neustále žádán, aby rozhodl o limitech pravidel jednotného trhu, pokud jde o sociální služby obecného zájmu, což je jasnou známkou nedostatečné právní jistoty; upozorňuje, že zúčastněné strany spolu v této věci vedou již dlouhou dobu dialog, a vyzývá Komisi, aby začala konečně jednat;
Hospodářská a rozpočtová politika
28. zdůrazňuje, že sociální služby obecného zájmu jsou nezbytnou investicí do hospodářské budoucnosti Evropy a že jsou v některých členských státech pod nesmírným tlakem kvůli ekonomické a bankovní krizi a vládním úsporám, které vedou k ještě větší poptávce po těchto službách; sociální služby obecného zájmu jsou nezbytné jako automatické sociálně ekonomické stabilizátory během těchto krizí, zejména prostřednictvím systémů sociálního zabezpečení;
29. zdůrazňuje, že v současné situaci, z hlediska růstu a zaměstnanosti nejisté, roste potřeba sociálních služeb obecného zájmu, zatímco demografický vývoj vytváří nové potřeby; zdůrazňuje, že současnou klíčovou výzvou poskytování sociálních služeb obecného zájmu je zachování jejich kvality a účelu a že s ohledem na jejich význam a absolutní nezbytnost je třeba tyto služby posílit s cílem zajistit, aby hrály svoji důležitou úlohu při dosahování sociálních a ekonomických cílů strategie EU 2020, pokud jde o zaměstnanost a snižování chudoby;
30. zdůrazňuje, že ekonomická a finanční krize a politiky úspornosti uložené členským státům nesmí vést ke snížení investic do sociálních služeb obecného zájmu, ale naopak vzhledem k jejich významu a nezbytnosti musí dojít k většímu posílení těchto služeb tak, aby byly pokryty potřeby obyvatelstva;
31. upozorňuje na skutečnost, že je nezbytné zajistit, aby vnitrostátní, regionální a místní orgány usnadňovaly přístup k sociálnímu bydlení pro ženy v nouzi nebo pro ženy ohrožené sociálním vyloučením a pro ženy, které se staly obětí genderového násilí, a v obou případech zvláště tehdy, mají-li vyživované děti;
32. poukazuje na to, že je nezbytné více oceňovat práci, již vykonávají osoby zaměstnané v odvětví sociálních služeb, jejichž většinu tvoří ženy, neboť jejich práce je náročná, vyžaduje starostlivý přístup a velké osobní nasazení, a přitom není společensky příliš uznávaná;
33. je toho názoru, že zásada solidarity a posilování Evropské unie vyžadují, aby krize, doprovázena růstem nezaměstnanosti a chudobou, byla řešena pomocí efektivnějšího a účinnějšího využívání prostředků na úrovni EU a na vnitrostátních úrovních, posílením strukturálních fondů a zejména Evropským sociálním fondem a používáním nových zdrojů, jako jsou projektové dluhopisy;
34. domnívá se, že zajištění vysoké kvality sociálních služeb obecného zájmu vyžaduje, aby vlády jednotlivých členských států zajistily odpovídající finanční rámec pro tyto služby, který zaručí kontinuitu a stabilní financování služeb i řádné pracovní podmínky a odbornou přípravu pro osoby zaměstnané či pomáhající v oblasti těchto služeb;
35. dále zdůrazňuje, že pokud členské státy jakkoliv předají pravomoci k sociálním službám obecného zájmu regionálním a místním úřadů, měly by stanovit koordinační mechanismus, aby se zabránilo rozdílům v kvalitě poskytovaných služeb v různých oblastech, a toto předání musí být v každém případě doprovázeno přesunem zdrojů, aby bylo možné pokračovat v poskytování služeb vysoké kvality, ke kterým mají všichni občané přístup a které efektivně reagují na práva a na potřeby uživatelů;
36. domnívá se, že přinejmenším pro zachování poskytování kvalitních sociálních služeb obecného zájmu potřebují členské státy nové zdroje a vyzývá Komisi, aby urychleně vytvořila studii proveditelnost založenou na rozhodnutí přestavitelů evropských států ze dne 11. března 2011(28);
Nedostatky regulačního rámce sociálních služeb obecného zájmu Obecně
37. domnívá se, že panuje rozsáhlý evropský konsensus, že sociální služby obecného zájmu jsou nezbytné pro blahobyt našich národů a pro efektivní hospodářství a že, přestože bylo dosaženo určitého pokroku při řešení obtíží, na něž narážejí poskytovatelé při poskytování a rozvíjení sociálních služeb obecného zájmu při provádění pravidel EU pro tyto služby, neexistuje dosud shoda v rámci Komise a Rady či týkající se provádění dalších praktických opatření k překonání těchto překážek zjištěných zúčastněnými stranami;
38. zdůrazňuje, že smlouvy zavazují EU a členské státy rozvíjet sociálně tržní ekonomiku a zachovat evropský sociální model; zdůrazňuje, že se členské státy a místní orgány mohou svobodně rozhodnout, jak sociální služby obecného zájmu financovat a poskytovat, ať už přímo či nikoliv, za použití všech dostupných nástrojů, a zejména alternativ k veřejným soutěžím, které zajistí, že jejich sociální cíle budou dosaženy a nebudou omezovány aplikováním tržních pravidel na netržní služby; zdůrazňuje, že je zapotřebí prostředí poskytujícího podporu, které podporuje kvalitu, přístupnost, dostupnost a účinnost při poskytování těchto služeb a zároveň usnadní poskytovatelům těchto služeb rozvíjet jejich iniciativu, jež jim umožní anticipovat veřejnou potřebu;
39. zdůrazňuje, že kvality služeb lze docílit pouze pravidelnou a integrovanou konzultací s uživateli, neboť tato služba musí odpovídat především jejich potřebám;
40. bere na vědomí výše uvedené prohlášení ze dne 10. března 2011 o vytvoření evropských stanov pro vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace a potřebu většího uznání aktérů sociální ekonomiky, včetně takových modelů jako družstva, jež vyvíjejí činnost při poskytování veřejných služeb obecného zájmu a uspořádávaní a fungování sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby podnikla nezbytné kroky založené na posouzení dopadů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, aby předložila návrhy evropského statutu pro sdružení, vzájemné společnosti a nadace, jež by jim umožnily působit na mezinárodní úrovni;
Státní podpora
41. vítá revizi státní pomoci vypracované komisařem Almuniou a vyzývá pro vyjasnění základních zásad kontroly státní pomoci s cílem zvýšit právní jistotu a transparentnost vyjasnění takových pojmů jako „pověření“ a „veřejné orgány“; k zavedení rozlišování v pravidlech; k výpočtu kompenzací závazků veřejných služeb, jež by měly mimo jiné zohledňovat sociální kritéria, specifické rysy poskytovatele sociálních služeb a počet externích aspektů vztahujících se k poskytování služeb, jako je sociální přidaná hodnota a zapojení komunity;
42. vítá, že Komise přehodnotila dopady balíčku Monti-Kroes z roku 2005; vyzývá k revizi tohoto balíčku tak, aby posiloval právní jistotu a zjednodušoval pravidla, jako jsou pravidla pro kontrolu přeplatků poskytovatelům obecných služeb veřejného zájmu na místní úrovni a zlepšoval pružnost jejich uplatňování a zvážil rozšíření seznamu výjimek z ohlašování v souladu s příklady nemocnic a sociálního ubytování; vyzývá Komisi, aby znovu zhodnotila vhodnou úroveň minimálního prahu vztahujícího se na veřejné služby obecného zájmu a aby navrhla systém, který zohlední HDP členských států při výpočtu minimálního prahu tak, aby bylo možné vypočítat konkrétní minimální prahy pro každý členský stát a předejít tak narušením hospodářské soutěže v důsledku existence jednotného prahu platného v celé EU; naléhavě žádá, aby kontrola nadměrných vyrovnávacích plateb byla prováděna jen v případě, že se zjistí vážené narušení soutěže;
43. poukazuje na to, že o tom, zda je činnost subjektu poskytujícího určitou službu považována za hospodářskou nebo nehospodářskou, nerozhoduje odvětví ani status tohoto subjektu ani způsob jeho financování, nýbrž spíše vlastní povaha této aktivity a její preventivní účinek;
44. připomíná, že otázkou klíčového významu není ani tak klasifikace rozlišující mezi ekonomickými a mimoekonomickými sociálními službami obecného zájmu, nýbrž spíše stanovit jasnou odpovědnost veřejných orgánů při poskytování služeb, pro zajištění toho, že budou provedeny jednotlivé úkoly v obecném zájmu, jež byly svěřeny subjektům pověřeným provedením těchto služeb;
45. v rámci současných právních předpisů EU vyzývá k vyjasnění pojmů a reformě klasifikačních kritérii používaných pro rozlišování mezi ekonomickými a mimoekonomickými sociálnímu službami obecného zájmu a k společnému chápání služeb veřejného zájmu s cílem zajistit, že budou dosaženy zamýšlené cíle;
Iniciativa k urychlení reforem
46. uznává velký význam vzájemného učení a výměny osvědčených postupů pro podněcování a prosazování další modernizace sociálních služeb obecného zájmu v jednotlivých členských státech a naléhavě vyzývá Komisi, aby takové aktivity i nadále sama aktivně iniciovala a podporovala, včetně školení regionálních a místních orgánů v provádění pravidel EU v souvislosti se sociálními službami obecného zájmu; zdůrazňuje, že problémy u sociálních služeb obecného zájmu, identifikované jejími poskytovateli a příjemci, vyžadují okamžitá řešení založená na pragmatickém přístupu;
47. naléhavě vyzývá Komisi, aby v návaznosti na sdělení z roku 2007 o službách obecného zájmu a současný přezkum pravidel pro poskytování státní pomoci, zavedla program reforem, přizpůsobení a vyjasnění této podpory a uznala zvláštní netržní povahu sociálních služeb obecného zájmu, aby zajistila plnou shodu nejen s ustanoveními jednotného trhu, ale rovněž se sociálními závazky obsaženými ve Smlouvách;
48. domnívá se, že se rámcové nařízení EU o službách obecného hospodářského zájmu, možnými podle článku 14 SFEU, není v současnosti ústředním tématem;
49. je toho názoru, že Výbor pro sociální ochranu zásadním způsobem přispěl a bude přispívat k všeobecnému pochopení a roli sociálních služeb obecného zájmu; konstatuje však, že mandát, který mu poskytují Smlouvy (článek 160 SFEU) stanoví čistě poradní úlohu a neumožňuje rozšířit jeho členství tak, aby zahrnovalo občanskou společnost, Evropský parlament, sociální partnery a další,
50. navrhuje zřízení pracovní skupiny na vysoké úrovni zástupců zúčastněných stran, jak doporučuje 3. fórum sociálních služeb veřejného zájmu, jež by byla otevřená, flexibilní a transparentní, široce by zastupovala jednotlivé zúčastněné strany a byla zaměřená na dosažené reforem, jako jsou politické iniciativy uvedené v této zprávě a stanoviscích k ní, v doporučení 3. fóra sociálních služeb veřejného zájmu, druhé dvouroční zprávě komise a zprávách Výboru pro sociální ochranu i v dalších objevivších se návrzích; navrhuje, aby této pracovní skupině spolupředsedali Evropský parlament a komisař odpovídající za sociální věci a aby zahrnovala zástupce Parlamentu, příslušných komisařů, Rady, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti zastupující uživatele a poskytovatele sociálních služeb obecného zájmu, Výboru regionů, místních orgánů a dalších odpovídajících zúčastněných stran. Pracovní skupina by mohla:
–
zvážit relativní výhody zřízení evropského pozorovacího nebo zdrojového střediska pro veřejné služby obecného zájmu, jež by sbíralo informace pocházející z různých zdrojů ve členských státech a umožňovalo výměnu osvědčených postupů v souvislosti s těmito službami na celostátní, regionální a místní úrovni;
–
usilovat o dosažení široké shody o dalších krocích zaměřených na vyjasnění právních nejistot a dvojznačností ohledně sociálních služeb veřejného zájmu,
–
zhodnotit, zda je třeba znovu navrhnout evropská nařízení o jednotném trhu, jež dopadají negativně na poskytovatele sociálních služeb obecného zájmu tak, aby respektovala a podporovala odpovědnosti členských států při definování, financování a poskytování sociálních služeb obecného zájmu a zohledňovala přitom současný přehled pravidel Komise,
–
provést za pomoci Výboru pro sociální ochranu souhrnnou studii o funkčnosti sociálních služeb obecného zájmu,
–
přezkoumat, jak by členské státy při definování sociálních služeb obecného zájmu mohly zohlednit služby specializující se na osoby určitého pohlaví, zejména poradenství a sociální služby zaměřené speciálně na ženy, ale také významné služby, které přispívají k zvyšování kvality života žen a k dosažení jejich rovnoprávného postavení, jako jsou zdravotnické služby, zejména služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, vzdělávání a péče o starší osoby,
–
podporovat inovace, jako je rejstřík sociálních služeb obecného zájmu členského státu, pilotní systém péče o seniory a akční program založený na dobrovolném evropském rámci kvality;
–
zvážit, jak by členské státy mohly rozvíjet formy pomoci v domácnosti, včetně podpory seniorů a zranitelných osob obojího pohlaví, a snížit negativní dopady v zaměstnání a u penzí na osoby pečující o své rodinné příslušníky;
51. vyzývá, aby čtvrté evropské Fórum o sociálních službách obecného zájmu pokračovalo v iniciativě zprávy Ferreira z roku 2007 a přezkoumalo postup reformy; a k tomu, aby navrhovaná pracovní skupina tomuto čtvrtému fóru předložila zprávu o pokroku, která by mu přinesla kontinuitu, směr a podstatu;
Dobrovolný evropský rámec kvality
52. vítá Dobrovolný evropský rámec kvality, ale trvá na tom, že uplatňování zásad by mělo být prováděno a monitorováno prostřednictvím navržených kritérií kvality, prostřednictvím otevřené metody koordinace, a že zúčastněné strany musí být zahrnuty do tohoto procesu;
53. vítá, že Evropská komise ve svých Klíčových iniciativách obsažených v příloze sdělení týkajícího se Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení navrhuje vytvořit na odvětvové úrovni Dobrovolný evropský rámec kvality pro sociální služby, a to i na poli dlouhodobé péče a bezdomovectví; doporučuje, aby se rovněž zabýval problematikou dětské péče, postižení a sociálního bydlení, a aby jako indikátor používal rovné příležitosti;
54. vyzývá Evropskou komisi, aby objasnila spojitost mezi rámcem kvality navrženým v dobrovolným rámcem kvality a programem Prométheus, aby nedošlo ke zdvojování; naléhavě vyzývá, aby členské státy využily dobrovolný evropský rámec kvality k vypracování nebo zdokonalení systémů pro monitorování kvality a akreditačních systémů, jak to vyhovuje každému členskému státu; zastává názor, že fungování dobrovolného rámce kvality by mělo být vyhodnocováno členskými státy s odkazem na Listinu základních práv a na Protokol č. 26 SFEU;
55. zdůrazňuje, že důstojné pracovní podmínky pro muže a ženy, které by byly stabilní a slučitelné s právními předpisy a praxí daného členského státu, doplněné pravidelnou a kvalitní odbornou přípravou a účastí a uživatelů vybavených většími pravomocemi, zohledňující hledisko pohlaví, jsou zásadní pro poskytování kvalitních sociálních služeb; zdůrazňuje, že dobrovolníci mají cennou úlohu v odvětví sociálních služeb obecného zájmu, ale nemohou zaujímat místo odpovídajícího počtu profesionálně školených specialistů, jako jsou sociální pracovníci a příslušní zaměstnanci obecně;
56. vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření pracovních příležitostí v odvětví sociálních, zdravotnických a vzdělávacích služeb a jeho potenciál růstu tím, že budou nabízet důstojné pracovní podmínky přistěhovalcům a občanům EU a možnost využívání systému komplexní sociální ochrany;
57. má za to, že mezi povinnostmi sociálních pracovníků by měly mít zvláštní význam činnosti zaměřené na zvyšování motivace k práci, vzdělávání a hospodářské činnosti s cílem se osamostatnit a stát se soběstačným;
58. domnívá se, že zásady dobrovolného evropského rámce kvality by se mohly využít k lepšímu vymezení povinných kritérií kvality pro využití v případě revidovaných pravidel pro veřejné zakázky a uzavírání smluv, včetně subdodávek;
59. navrhuje, aby další zdokonalování dobrovolného rámce kvality zahrnovala odkazy na financování a statut poskytovatelů služeb;
o o o
60. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
Rozpravy v plénu, středa 6. října 2010 – Brusel, bod 13, Ustanovení Lisabonské smlouvy v sociální oblasti (rozprava), prohlášení László Andora, člena Komise.
1. fórum o sociálních službách obecného zájmu, 17. září 2007, Lisabon, portugalské předsednictví; 2. fórum o sociálních službách obecného zájmu, 28. a 29. října 2008, francouzské předsednictví; 3. fórum o sociálních službách obecného zájmu, 26. a 27. října 2010, Brusel, belgické předsednictví.
Rada EU, tisková zpráva (Presse 358), 2916. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Brusel, 16.–17. prosince 2008;Rada EU, tisková zpráva 9721/2/09 REV 2 (Presse 124) 2947. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Lucemburk, 8.–9.června 2009;Rada EU, tisková zpráva 17323/1/10 REV (Presse 331PR CO 43), 3053. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Brusel, 6.–7. prosince 2010, sociální služby obecného zájmu, s. 18.
– s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „hlavním cílem politiky Unie [v oblasti rozvojové spolupráce] je snížení a výhledově i vymýcení chudoby. Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,
– s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000,
– s ohledem na Monterreyský konsensus přijatý na mezinárodní konferenci o financování rozvoje konané v mexickém Monterrey ve dnech 18. až 22. března 2002,
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v oblasti rozvoje (2010–2015) (SEK(2010)0265) a s ohledem na závěry Rady ze dne 14. června 2010 o rozvojových cílech tisíciletí, jejichž součástí je uvedený akční plán EU,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(2) („nástroj rozvojové spolupráce“ (NRS)),
– s ohledem na Kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky(3),
– s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci a na akční program z Akkry,
– s ohledem na iniciativu pro všeobecný základ sociální ochrany, kterou v dubnu 2009 zahájil Výbor vedoucích sekretariátů (CEB) OSN,
– s ohledem na zprávu o evropském rozvoji s názvem „Sociální ochrana pro rozvoj podporující začlenění“, představenou dne 7. prosince 2010,
– s ohledem na Agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) a na Světovou dohodu o pracovních místech MOP, které byly přijaty na základě globálního konsenzu dne 19. června 2009 na mezinárodní konferenci práce,
– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny Oliviera De Schutterse nazvanou „Agroekologie a právo na potraviny“, která byla předložena na 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva [A/HRC/16/49] dne 8. března 2011,
– s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství s názvem „Stav potravin a zemědělství 2010–2011; Ženy v zemědělství – Odstranění rozdílů mezi muži a ženami v zájmu rozvoje“, Řím 2011,
– s ohledem na iniciativu „Strukturovaný dialog – pro účinné partnerství pro rozvoj“, kterou v březnu 2010 zahájila Evropská komise s cílem nalézt praktické způsoby zlepšení účinnosti organizací občanské společností a místních orgánů zapojených do spolupráce v rámci EU,
– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 10. listopadu 2010 s názvem „Rozvojová politika EU pro udržitelný rozvoj a růst podporující začlenění. Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU“ (KOM(2010)0629),
– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 19. října 2010 o budoucnosti rozpočtové podpory EU poskytované třetím zemím,
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(4), ze dne 24. března 2009 o smlouvách o rozvojových cílech tisíciletí(5), ze dne 25. března 2010 o dopadech celosvětové finanční a hospodářské krize na rozvojové země a rozvojovou spolupráci(6), ze dne 7. října 2010 o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a celosvětovém zdraví(7), ze dne 15. června 2010 o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010(8), ze dne 25. listopadu 2010 o konferenci o změně klimatu v Cancúnu (COP16)(9) a ze dne 8. března 2011 o daních a rozvoji – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti(10),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A7-0205/2011),
A. vzhledem k tomu, že snížení a vymýcení chudoby je prvořadým cílem EU v oblasti rozvojové politiky, vymezeným v Lisabonské smlouvě,
B. vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji potvrzuje závazek EU k vymýcení chudoby, k úsilí o splnění rozvojových cílů tisíciletí a k zásadám, jako jsou odpovědnost a partnerství, účinnost pomoci a soudržnost politik v rámci rozvoje, které hrají i nadále zásadní roli a měly by určovat směr snah o prohlubování dopadu rozvojové pomoci EU,
C. vzhledem k tomu, že chudoba má mnoho rozměrů, nejen rozměr ekonomický, ale i rozměr lidský, společensko-kulturní, politický, ochranný, genderový a environmentální, jimiž by se měla rozvojová politika EU zabývat,
D. vzhledem k tomu, že zásadní význam pro snížení chudoby a udržitelný rozvoj mají rovné postavení mužů a žen, posílení politického a hospodářského postavení žen a uplatňování lidských práv ze strany žen,
Rozvojová politika s velkým dopadem
1. vítá úsilí vynaložené na vypracování dokumentů o evropských strategiích pro jednotlivé země, které mají zlepšit koordinaci mezi Komisí a členskými státy; zdůrazňuje, že proces plánování musí zajistit uskutečnění programu zaměřeného na účinnost pomoci a respektování práva Parlamentu vykonávat demokratickou kontrolu, jak to stanoví článek 290 Lisabonské smlouvy;
2. opakuje svou výzvu k začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu EU jako důležitého kroku ke zlepšení koordinace různých nástrojů rozvojové pomoci EU; trvá na tom, že toto začlenění nesmí vést ke snížení výdajů ani na budoucí nástroje rozvojové spolupráce, ani na ERF (v porovnání se současnou úrovní);
3. zdůrazňuje, že při zvyšování dopadu pomoci EU by mohlo být již nyní dosaženo výrazných pokroků, pokud by byly v plné míře realizovány zásady, jimiž se již nyní řídí rozvojové činnosti, jako např. politika pomoci EU zaměřená na chudé, soudržnost politik v rámci rozvoje a závazky v oblasti účinnosti pomoci z Paříže a Akkry; žádá proto Komisi a členské státy, aby v těchto otázkách sehrály vůdčí úlohu, zejména v rámci fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v Pusanu, a aby zajistily, že tento rozhodující proces se bude s ohledem na rámec účinnosti pomoci do roku 2015 držet již dříve vytyčených cílů;
4. domnívá se, že projekty a politiky financované Evropskou unií by měly být pravidelně posuzovány s cílem stanovit, které rozvojové činnosti jsou nejúčinnější; žádá proto Komisi, aby vytvořila komplexní politiku posuzování založenou na jednoznačných kritériích a ukazatelích; opakuje však, že úsilí o vytvoření politiky se silným dopadem by nemělo vést k upřednostňování čistě kvantitativního a krátkodobého hodnocení výsledků;
5. domnívá se, že smlouvy o rozvojových cílech tisíciletí představují pozitivní model předvídatelné a na výsledcích založené pomoci, který by měly Komise a členské státy dále rozvíjet;
6. připomíná, že jak se uvádí v konsensu o rozvoji, klíčovým faktorem umožňujícím rozvoj je odpovědná participativní veřejná správa; naléhá na Komisi a členské státy, aby sledovaly postupy v oblasti veřejné správy v rozvojových zemích a podávaly o nich zprávy, a to včetně boje proti korupci, zlepšení nakládání s veřejnými financemi, posílení transparentnosti a dodržování lidských práv; podporuje návrhy Komise na posílení podpory řádné veřejné správy a boje proti korupci v přijímajících zemích; zdůrazňuje však, že mechanismy, které využívají pomoci jako pobídky k politickým reformám, musí být transparentní, musí klást zvláštní důraz na demokracii a lidská práva a musí zapojovat subjekty činné v oblasti rozvoje v dané zemi;
7. zdůrazňuje, že s ohledem na koncept demokratické odpovědnosti je třeba podporovat snahu parlamentů, místních a regionálních orgánů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran plnit úlohu, která jim náleží, při vymezování rozvojových strategií, při vyvíjení tlaku na vlády, aby se nevyhýbaly odpovědnosti, a při posuzování dosavadní účinnosti a výsledků rozvoje; dále trvá na tom, že územní přístup k rozvoji umožňuje lepší odpovědnost ze strany příjemců;
8. žádá EU, aby dostála svým závazkům z Akkry a poskytla finanční prostředky a odpovídající podporu partnerským vládám s cílem umožnit smysluplnou účast občanů v organizacích občanské společnosti;
9. podtrhuje úlohu, jakou sehrávají místní a regionální orgány a jejich sítě při zvyšování dopadu evropské rozvojové politiky; upozorňuje, že vnitrostátní parlamenty přijímajících zemí – v konzultaci s občanskou společností a v zájmu posílení úlohy poslanců při rozhodování ještě před zahájením politického dialogu s dárci – mají nejlepší předpoklady pro to, aby hrály patřičnou úlohu při určování prioritních odvětví, přípravě a přijetí strategických dokumentů dané země a víceletých rozpočtů a sledování přidělování rozpočtových prostředků;
10. zdůrazňuje úzkou vazbu mezi rozvojovou politikou s velkým dopadem a rozvojem kapacit; upozorňuje, že rozvoj kapacit by měl být vnímán jako integrovaný proces posilující schopnost občanů, organizací, vlád a společností vytvářet udržitelné rozvojové strategie; zdůrazňuje, že rozvoj kapacit je procesem, který vyžaduje odpovědnost partnerských zemí a politický prostor pro partnerské země;
11. zdůrazňuje, že pro rozvojovou pomoc s velkým dopadem je nezbytná podpora rozvoje kapacit nejen prostřednictvím nástroje rozpočtové podpory, ale i prostřednictvím technické spolupráce; uznává, že odpovědnost a ztotožnění se s transformačním procesem ze strany partnerských zemí se může časem díky těmto nástrojům zvýšit;
12. zdůrazňuje, že cíl zvýšení dopadu pomoci a dosažení lepších výsledků / efektivnosti nákladů by neměly vést k rozvojové politice, která se bude vyhýbat riziku a která se bude zaměřovat výhradně na „bezproblémové země“; trvá na tom, že klíčovými kritérii pro přidělování rozvojové pomoci EU musí zůstat vymýcení chudoby a potřeby a že účinnost pomoci je nutné zlepšit soustředěním se na hmatatelné výsledky; žádá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly rozsah nástrojů financování a aby se při vyplácení oficiální rozvojové pomoci zaměřovaly na nejchudší a nejzranitelnější země a na to, aby na tuto pomoc dosáhly nejchudší vrstvy společnosti, zejména lidé, kteří jsou nejvíce ohroženi sociálním vyloučením, jako jsou ženy, děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením, a aby zohledňovaly dosažené výsledky a dopad pomoci; požaduje, aby bylo naplánováno postupné ukončení vyplácení oficiální rozvojové pomoci transformujícím se zemím;
13. zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi rozvojovými potřebami nejméně rozvinutých zemí a potřebami zemí se středními příjmy, zejména nových dárců; připomíná, že 72 % chudé světové populace žije v zemích se středními příjmy, a proto by měla pokračovat spolupráce a dialog s cílem řešit problém přetrvávající chudoby a nerovnosti; opakuje, že spolupráce se zeměmi se středními příjmy a strategickými partnery, která není součástí oficiální rozvojové pomoci, nesmí být financována z rozpočtu určeného na rozvoj, který se již nyní potýká s nedostatkem zdrojů;
14. je toho názoru, že rozvojová politika EU by se měla zaměřovat na odstranění překážek rozvoje, jako je dumpingový prodej zemědělských produktů, zatížení nelegitimními dluhy, úniky kapitálu a nespravedlivý obchod, a na vytvoření mezinárodního prostředí, které umožní boj proti chudobě, zaručí důstojné příjmy a živobytí a uspokojení základních lidských práv, včetně práv sociálních a hospodářských;
15. opakuje, že základem, na němž lze zvýšit dopad rozvojové politiky EU, je zásada univerzality lidských práv a nediskriminace;
16. zdůrazňuje, že boj proti nerovnosti – včetně nerovnosti na základě pohlaví – posiluje přístup založený na lidských právech, jenž je prosazován v Evropském konsensu o rozvoji, a vede k rychlejšímu snižování chudoby;
17. uznává dílčí neúspěchy rozvoje zapříčiněné konflikty a pohromami, stejně jako význam a nákladovou efektivnost investic do prevence;
18. žádá Komisi, aby společně se zainteresovanými členskými státy dala šanci novým inovačním přístupům k pomoci, jako je platba až v okamžiku dodávky, pomoc založená na výsledcích nebo financování založené na výsledcích;
19. zdůrazňuje, že pro realizaci rozvojové politiky s velkým dopadem má zásadní význam soudržnost politik v rámci rozvoje a dosažení rozvojových cílů tisíciletí; žádá Komisi, aby jasně vymezila odpovědnost a vedení na nejvyšší úrovni, pokud jde o prosazování povinnosti realizovat soudržnost politik v rámci rozvoje, jež je stanovena ve Smlouvě, a požaduje, aby byly pro tento účel vyčleněny dostatečné zdroje jak v Komisi, tak v Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a v delegacích EU;
20. je přesvědčen, že má-li mít rozvojová politika EU velký dopad, měla by vycházet z přístupu založeného na pobídkách, který bude více rozlišovat a který bude odměňovat země, jež vykazují dobré výsledky, a podporovat země, jež se nejvíce vychylují ze správné cesty;
21. trvá na tom, aby při stanovování směrů vývoje přizpůsobených místním podmínkám byly v souladu se specifickými prioritami příjemce dostatečně zohledňovány cílené inovativní mechanismy financování zaměřené na vytváření bohatství, majetková práva a omezení úniků kapitálu;
Plnění finančních závazků
22. opakuje svůj postoj, že musí být splněn kolektivní cíl věnovat na oficiální rozvojovou pomoc do roku 2015 0,7 % hrubého národního důchodu Unie; naléhá na Komisi a členské státy, aby nalezly nové zdroje financování rozvoje, jako např. celosvětovou daň z finančních transakcí, finanční prostředky soukromého sektoru a tržně zaměřená řešení; staví se proti jakékoli změně nebo rozšiřování definice oficiální rozvojové pomoci, jak ji stanovil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD;
23. naléhavě vyzývá členské státy, aby dostály svým dosud nesplněným finančním závazkům, včetně závazků v rámci iniciativy G8 z Muskoky týkajících se zdraví matek a dětí;
24. zdůrazňuje, že pomoc by měla být poskytována předvídatelným způsobem, který je v souladu s vnitrostátními plány a prioritami a zároveň motivuje k větší transparentnosti a odpovědnosti ze strany dárcovských vlád, nevládních organizací a partnerských států;
25. zastává názor, že přínos rozvojové pomoci Komise a blížící se lhůta pro splnění rozvojových cílů tisíciletí ospravedlňují značné reálné zvýšení roční částky vyčleněné na oficiální rozvojovou pomoc v období příštího víceletého finančního rámce; zdůrazňuje, že podíl celkové evropské pomoci poskytované z rozpočtu EU by neměl být snižován a měl by se nadále zaměřovat na chudobu;
26. připomíná, že pomoc v rámci budoucích nástrojů EU pro rozvojovou spolupráci musí být i nadále v souladu s kritérii oficiální rozvojové pomoci, jak je stanovil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD;
27. žádá, aby se v Evropě zvýšilo úsilí v oblasti vzdělávání a zlepšování informovanosti o rozvoji; zdůrazňuje, že toto úsilí by nemělo být vnímáno pouze jako prostředek ke zvýšení veřejné podpory výdajů na rozvoj, nýbrž že rovněž každému občanu v Evropě umožní porozumět globálním rozvojovým problémům; zdůrazňuje, že zlepšení povědomí veřejnosti a snížení nezájmu o neutěšenou situaci rozvojových zemí by pomohly posílit rozvojovou politiku EU;
28. konstatuje, že v zájmu zvýšení informovanosti veřejnosti a omezení nezájmu je třeba vyvinout úsilí s cílem zlepšit transparentnost v oblasti výdajů na pomoc, posílit šíření nezávislých hodnotících studií a uplatňovat přísnější sankce vůči subjektům, jimž bylo prokázáno zneužívání rozvojové pomoci;
Podpora růstu, z nějž budou mít prospěch chudí
29. uznává, že hospodářský růst je zásadní hnací silou rozvoje; zdůrazňuje však, že růst je pouze jedním z mnoha nástrojů a že maximalizace růstu není totéž jako maximalizace rozvoje; zvláště konstatuje, že vliv růstu na vymýcení chudoby by mohl být mnohem větší, kdyby byla snížena nerovnost a dodržována lidská práva; trvá proto na tom, že rozvojová pomoc EU musí být směřována k růstu, z nějž budou mít prospěch chudí, a to prostřednictvím opatření speciálně zacílených na chudé obyvatelstvo a na lidi na okraji společnosti, která napomohou zvýšení jejich podílu na národním bohatství a umožní jim stát se hnací silou růstu, jenž bude skutečně podporovat začlenění, přičemž k těmto opatřením patří mikroúvěry a mikrofinancování a další řešení vycházející z trhu;
30. poznamenává, že politika založená výhradně na hospodářském růstu má jen omezenou schopnost dosáhnout vymýcení chudoby a podpořit sociální soudržnost, což dokazují nedávné finanční, klimatické, energetické a potravinové krize; zasazuje se o udržitelný rozvoj založený na spravedlivém obchodu a sociální spravedlnosti, který přináší prospěch současným generacím, aniž by ohrožoval dostupnost zdrojů pro budoucí generace;
31. zdůrazňuje, že politiky hospodářského růstu nemohou uspět bez prosazování sociálních a environmentálních norem a uplatňování mechanismů sociální ochrany;
32. zdůrazňuje, že politiky EU by měly napomáhat růstu v oblastech hospodářství, v nichž si vydělává na živobytí chudé obyvatelstvo, jako je zemědělství, a měly by věnovat větší pozornost šedé ekonomice; žádá Komisi a členské státy, aby upřednostňovaly opatření, která zajistí bezpečnost držby půdy a usnadní přístup chudých osob k půdě, na trhy, k úvěrům a dalším finančním službám a k rozvíjení dovedností, aniž by zhoršovala stávající nerovnost a upevňovala asymetrické struktury závislosti;
33. podporuje snahy podporovat průmyslový rozvoj a rozvoj infrastruktury, který bude přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a bude plně v souladu se sociálními a environmentálními normami; konstatuje, že nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit růst a vymanit lidi z chudoby, je napomáhat průmyslovému rozvoji a rozvoji trhu;
34. zdůrazňuje, že průmyslový rozvoj má značný transformační potenciál pro vnitrostátní hospodářství a narozdíl od zemědělského vývozu a těžby přírodních zdrojů, které vystavují hospodářství otřesům, může nabídnout širší pole působnosti pro dlouhodobý růst produktivity; žádá proto rozvojové země, aby tento problém řešily prostřednictvím vytváření a realizace industrializačních politik se zvláštním zaměřením na specializaci výroby a tvorbu obchodní kapacity;
35. zdůrazňuje, že průmyslový růst by měl být energeticky účinný, neboť je třeba, aby s sebou růst HDP nepřinášel zvyšování závislosti na ropě a emisí skleníkových plynů; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby vynaložily veškeré úsilí na usnadnění transferu energeticky účinných technologií a osvědčených postupů do rozvojových zemí;
36. domnívá se, že financování rozsáhlých projektů vývozu nebo projektů infrastruktury – jež mohou být sice lákavé, protože přinášejí viditelné výsledky – nemusí nutně představovat nejlepší strategii, která přinese prospěch většině obyvatel a komunitám chudých osob na okraji společnosti;
37. naléhavě vyzývá EU a členské státy v rozvojových zemích, aby systematičtěji podporovaly agendu důstojné práce MOP a napomáhaly tak vytváření kvalitních pracovních míst a ochraně základních pracovních norem;
38. zdůrazňuje, že diverzifikace hospodářství rozvojových zemí a omezení jejich závislosti na dovozu musí být prioritním cílem pro politiky podporující růst;
39. zdůrazňuje, že realizace investičních projektů podporovaných mechanismy EU na kombinaci grantů a půjček musí podléhat sledování a musí být vypracovány studie jejich dopadu na mezinárodně schválené sociální a environmentální normy; trvá na tom, že rozhodovací procesy o výběru projektů musí být transparentní a musí zajišťovat soulad se strategickými dokumenty EU, zásadou odpovědnosti země a závazky EU na uvolnění pomoci;
40. trvá na tom, že kombinace by měla získat nové prostředky, a nikoli vést k nahrazení grantů oficiální rozvojové pomoci EU půjčkami;
41. zdůrazňuje, že rozvojová politika nemůže být skutečně účinná, pokud nebude prosazovat dostatečné právní rámce, zejména v oblasti vlastnických práv a smluvního práva;
42. připomíná, že prosazování rovného postavení mužů a žen pomůže uvolnit produktivitu žen, a tím přispěje k udržitelnému růstu, z něhož budou mít prospěch chudí;
Lidský rozvoj
43. zdůrazňuje, že chudobu není možné měřit pouze penězi a že v širším smyslu chudoba způsobuje, že jsou lidem upírána základní práva, jako např. práva na potraviny, vzdělání, zdravotní péči nebo svobodu projevu;
44. zdůrazňuje, že pro růst, z nějž budou mít prospěch chudí, a splnění rozvojových cílů tisíciletí je zásadně důležité poskytování základních sociálních služeb ; žádá, aby bylo 20 % veškeré pomoci EU vyčleněno na základní sociální služby, jak je definuje OSN v rozvojových cílech tisíciletí (ukazatel 8.2 cíle 8: Rozvíjet globální partnerství pro rozvoj), se zvláštním zřetelem na volný a všeobecný přístup k primární zdravotní péči a základnímu vzdělávání, s ohledem na podporu EU iniciativě Zdraví pro všechny a sdělení z roku 2010: Úloha EU v oblasti celosvětového zdraví; opakuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat ohroženým skupinám a skupinám s vysokým rizikem sociálního vyloučení, jako jsou osoby se zdravotním postižením;
45. připomíná, že vzdělávání dívek a prosazování rovného postavení mužů a žen ve vzdělávání je z hlediska rozvoje nezbytné a že politiky a činnosti, které se nezabývají rozdílným postavením mužů a žen, opomíjejí zásadní příležitosti k rozvoji; připomíná, že vzdělávání dívek má jednu z nejvyšších návratností ze všech investic do rozvoje, přináší v soukromé i sociální oblasti užitek, který je prospěšný pro jednotlivce, rodiny i celou společnost, ve formě snížení porodnosti žen, snížení úmrtnosti matek, kojenců a dětí, ochrany proti infekci HIV/AIDS, zvýšení podílu žen v pracovní síle a ve formě přínosu mezigeneračního vzdělávání;
46. zdůrazňuje význam vyplnění mezer ve financování zdravotnických systémů v důsledku priorit, jako jsou např. škrty v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, a podtrhuje význam investic do boje proti HIV/AIDS a dalším nemocem;
47. připomíná, že investice do dětí a mládeže je dlouhodobou investicí do udržitelného lidského rozvoje;
48. vítá iniciativu OSN pro všeobecný základ sociální ochrany; žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu poskytovanou národním programům sociální ochrany v rozvojových zemích a aby v této souvislosti vytvořily komplexní politický rámec včetně hledisek rovného postavení mužů a žen a posílení postavení žen;
49. uvítal by, kdyby snahy EU řešily systematičtěji vazby mezi vnějším rozměrem své přistěhovalecké a azylové politiky a dalšími politikami, které mají souvislost s přistěhovalectvím, např. zaměstnanost, vzdělávání, práva a sociální ochrana;
50. je toho názoru, že příjmy z daní jsou nezbytné k tomu, aby byly rozvojové země schopny uspokojit základní potřeby svých občanů, stát se méně závislými na zahraniční pomoci a prosazovat demokratickou odpovědnost; opakuje svůj názor, že EU musí podporovat partnerské země při vytváření spravedlivých, transparentních a účinných daňových systémů, které budou produkovat příjmy, jichž je zapotřebí k sociální ochraně a k provádění politik zaměřených na chudé obyvatele a na mezinárodní úrovni musí pokračovat ve snaze o větší finanční transparentnost o zajištění, aby partnerské země sdílely získaný užitek; připomíná, že pro vytváření spravedlivých daňových systémů jsou klíčové výměna osvědčených postupů a sdílení informací o daňových politikách;
51. zdůrazňuje zásadní význam lidských práv a množství způsobů, které má EU k dispozici, aby pomáhala při vytváření kapacit pro dodržování všech lidských práv;
Zapojení soukromého sektoru
52. uznává, že rozvoj soukromého sektoru v rozvojových zemích má zásadní význam pro vytváření pracovních příležitostí, poskytování služeb a posílení tvorby bohatství; připomíná, že 90 % pracovních míst v rozvojových zemích je v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že v souladu s agendou zaměřenou na chudé obyvatelstvo by se rozvojová pomoc EU měla soustředit na financování domácích společností, zajištění pákového efektu pro domácí kapitál a podněcování přijímajících zemí k tomu, aby vytvářely prostředí, které povede k rozvoji malých a středních podniků a mikropodniků, a na odstranění překážek, které brání formalizaci, přístupu ke kapitálu a dostupným půjčkám, a že služby a budování kapacit by se měly zaměřit zejména na chudší podnikatele;
53. znovu připomíná úlohu sociálně a ekologicky odpovědného soukromého sektoru při urychlování udržitelného rozvoje; žádá Komisi, aby prosazovala a podporovala mj. podniky sociální ekonomie, které fungují v souladu s etickými a ekonomickými zásadami;
54. zdůrazňuje, že je důležité jednoznačně posoudit možná rizika spojená s rostoucí účastí soukromého sektoru, a že je proto zapotřebí stanovit jednoznačná kritéria pro podporu projektů soukromého sektoru a také spolehlivé mechanismy posuzování dopadů, které by měly být vytvořeny s cílem zajistit, aby investice do soukromého sektoru byly udržitelné, v souladu s mezinárodními rozvojovými cíli a aby nevedly k návratu k vázané pomoci;
55. připomíná, že veřejné investice do veřejných statků, infrastruktury a služeb mají základní význam pro udržitelný růst a účinné snižování nerovností;
56. zdůrazňuje, že investiční projekty, do nichž je zapojen soukromý sektor a které v rozvojových zemích financuje EU, by měly splňovat environmentální normy, normy v oblasti lidských práv, sociální normy a normy transparentnosti dohodnuté na mezinárodní úrovni a měly by být v souladu s rozvojovými plány zemí přijímajících pomoc; protestuje proti jakékoli formě spolupráce se soukromými subjekty, která by přímo či nepřímo přispívala k daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem v jakékoli podobě; žádá Komisi, aby důkladně přezkoumala své mechanismy hloubkové kontroly při rozhodování o financování projektů v oblasti těžby surovin;
57. je přesvědčen, že investice mají pozitivní vliv na růst a pracovní místa, a to nejen v EU, ale i v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že průmyslově vyspělé země mají odpovědnost za poskytnutí investic a za transfer technologií do místních podniků, aby odvětví hospodářství rozvojových zemí, která jsou na vzestupu, mohla uplatňovat normy kvality a mezinárodní sociální a environmentální normy; zdůrazňuje také potřebu prohloubené spolupráce s cílem pomoci rozvojovým zemím zlepšit jejich institucionální a regulační kapacity v oblasti správy zahraničních investic;
58. žádá EU, aby uznala právo rozvojových zemí regulovat investice, klonit se k investorům, kteří podporují rozvojovou strategii partnerských zemí, a upřednostňovat domácí a regionální investory s cílem podporovat regionální integraci;
59. žádá EU, aby splnila své závazky vyplývající ze strategie EU pro podporu na rozvoj obchodu v oblasti rozvojové pomoci zaměřené specificky na projekty, které mají pomoci rozvojovým zemím rozvíjet jejich obchodní dovednosti, zdokonalovat dodavatelský řetězec a v konečném důsledku být konkurenceschopné na regionálních a světových trzích;
60. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh s podobným záměrem, jaký má nový zákon USA o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů („conflict minerals“), tj. bojovat proti nezákonné těžbě nerostných surovin v rozvojových zemích, zejména v Africe, která rozněcuje občanské války a konflikty, a zajistit sledovatelnost dovážených nerostných surovin na trhu EU;
61. požaduje analýzu a hodnocení partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž prostřednictvím se soukromý sektor podílí na rozvoji a která jsou podporována Komisí, abychom se poučili ze zkušeností dříve, než přijmeme koncepci nové politiky používání veřejných prostředků na vytvoření pákového efektu pro soukromý sektor;
62. zdůrazňuje, že podporu soukromého sektoru musí doprovázet pomoc poskytovaná celostátním, regionálním a místním veřejným orgánům a parlamentům v přijímajících zemích, aby mohly účinněji regulovat trhy, podporovat transparentnost, uplatňovat spravedlivé daňové politiky a řádnou veřejnou správu a bojovat proti korupci, a to jak v podnicích a nevládních organizacích, tak ve vládách a veřejných orgánech;
Změna klimatu, energie a udržitelný rozvoj
63. vítá návrh, aby se rozvojová spolupráce soustředila na udržitelné obnovitelné energie; opakuje, že přístup k energii je nezbytným předpokladem pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí; trvá na tom, že mezi hlavní cíle projektů podporovaných ze strany EU musí patřit dodávky vody a přístup k energiím pro chudé obyvatele a v souvislosti s poskytováním veřejných služeb a s místním rozvojem;
64. přiznává prioritu podpoře místním a regionálním řešením v oblasti udržitelné energie a zejména decentralizované výrobě energie, jež sladí priority v oblasti rozvoje s úsilím o ochranu životního prostředí;
65. bere na vědomí značný potenciál v oblasti obnovitelné energie (sluneční energie, větrná energie, geotermální energie a biomasa) v řadě rozvojových zemí; žádá EU a její členské státy, aby prováděly projekty v oblasti obnovitelné energie v rozvojových zemích a poskytly příslušné technické možnosti, odborné zkušenosti a investiční příležitosti, protože takový postup má zásadní význam pro hospodářský a sociální rozvoj, omezuje závislost těchto zemí na fosilních palivech a snižuje jejich zranitelnost vůči výkyvům cen;
66. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že oficiální rozvojová pomoc EU ke zlepšení přístupu k energii bude podporovat místní hospodářský rozvoj, zelená pracovní místa a snižování chudoby a nebude vázána na evropské podniky nebo použita k jejich dotování; dále žádá Komisi, aby nesměšovala politiky na zlepšení přístupu chudých lidí k energii s plněním cílů EU v souvislosti se zmírněním změny klimatu nebo s vlastními potřebami, pokud jde o zabezpečení dodávek energie;
67. vítá iniciativy rozvojových zemí s cílem investovat do produkce potravin, a nikoli do produkce biopaliv v zájmu zajištění vlastních dodávek potravin;
68. opakuje, že průmyslově vyspělé země mají povinnost stát v čele budování nízkouhlíkové ekonomiky, která je nezbytná k dosažení potřebného snížení emisí; vybízí členské státy, aby převzaly vůdčí roli při úsilí o snižování emisí;
69. uznává, že cíl řešení změny klimatu a dosažení klíčových rozvojových cílů se vzájemně podporují; zdůrazňuje potřebu systematičtějšího úsilí o to, aby byl posílen význam opatření k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírnění a ke snížení rizika katastrof, a žádá proto, aby byl přijat celostní přístup, který bude začleňovat environmentální rozměr do všech projektů a programů rozvoje, například tím, že se zlepší nařízení týkající se převozu odpadu a nezákonné těžby dřeva;
70. žádá Komisi, aby posoudila dopad „klimatické migrace“, což je jev, který podle některých odhadů donutí do roku 2050 více než 200 milionů lidí opustit domov, protože podmínky v jejich zemích se budou postupně zhoršovat, a zdůrazňuje, že Evropská unie musí přispět ve formě rozvojové politiky k poskytnutí pomoci a omezení počtu uprchlíků, prostřednictvím investic do technologií, lidských zdrojů a finanční pomoci;
71. opakuje své přesvědčení, že větší zohledňování těchto opatření nemůže být náhradou za poskytování nových a doplňkových zdrojů, které se EU a jiní dárci zavázali poskytnout rozvojovým zemím na úsilí o zmírnění změny klimatu a potřeby spojené s přizpůsobením se této změně; zdůrazňuje, že tento přístup musí zvolit místní a/nebo regionální přístup k řešení specifických problémů, s nimiž se dané oblasti potýkají; připomíná, že potřeby spojené se změnou klimatu – a veřejné statky obecně – nemají být financovány z oficiální rozvojové pomoci, a musí se tedy jednat o nově poskytnuté prostředky navíc nad rámec závazků členských států poskytnout na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % HND;
72. zdůrazňuje význam podpory udržitelného městského rozvoje v rámci mezinárodního programu stejně jako jeho realizace na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, jež by měla kladný dopad na kvalitu života obyvatel celého světa, a zejména rozvojových zemí;
73. konstatuje, že udržitelný rozvoj je dosažitelný jen prostřednictvím posílení tvorby kapacit přijímajících zemí a zlepšení jejich základní infrastruktury;
74. požaduje začlenění čl. 8 písm. j) Úmluvy o biologické rozmanitosti, která je pilířem udržitelného rozvoje, do strategických dokumentů zemí a regionů a uplatňování tohoto ustanovení v jejich rámci;
75. uznává, že odlesňování a neudržitelný dovoz dřeva na trh EU přispěly k přírodním katastrofám a zranitelnosti chudých zemí, a žádá proto, aby Evropská komise a Rada začlenily do své nové strategie rozvojové politiky úplný zákaz prodeje nezákonně vytěženého dřeva v EU;
Zajištění potravin a zemědělství
76. opakuje své přesvědčení, že EU by rozvojovou pomoc měla zaměřit na zajištění potravin pro rozvojové země a na podporu udržitelné, místní, drobné a organické zemědělské výroby; zdůrazňuje zejména potřebu zajistit, aby drobní zemědělci měli přístup k výrobním prostředkům (půda, zajištěné vlastnické smlouvy, semena a osiva, odborná příprava, úvěry, konzultační a poradenské služby), ke zpracovatelským možnostem, možnostem uvedení produktů na trh a přístup na místní a přeshraniční trhy;
77. žádá v souladu se zprávu IAASTD o podporu přechodu k organickému k ekologicky udržitelnému zemědělství, které bude jednak zohledňovat zkušenosti drobného zemědělství a jednak představovat účinný nástroj přizpůsobení se změně klimatu;
78. zdůrazňuje význam specifické podpory žen v zemědělství, protože z výzkumů vyplývá, že odstranění rozdílů mezi muži a ženami v zemědělství by mohlo zvýšit celkovou zemědělskou produkci v rozvojových zemích o 2,5–4 % a že ženy vynakládají větší díl svých příjmů na potraviny, zdravotní péči, ošacení a vzdělávání pro své děti; požaduje odstranění všech forem diskriminace vůči ženám a žádá, aby všechny politiky a programy v oblasti zemědělství zohledňovaly rovné postavení mužů a žen; zdůrazňuje, že ženy musí být vnímány jako rovnocenné partnerky v oblasti udržitelného rozvoje pro rozvoj zemědělství a zajišťování potravin;
79. trvá na tom, že EU by se rovněž měla zabývat prvotními příčinami nedostatečného zajišťování potravin, včetně slabé odpovědnosti v oblasti práva na potraviny, spekulací s cenami potravin a zabírání půdy; opakuje, že reforma společné zemědělské politiky musí zohlednit povinnost stanovenou ve Smlouvě, jíž je posílení soudržnosti politik v rámci rozvoje, spravedlivá soutěž, podpora schopností rozvojových zemí a jejich vlastní produktivní činnosti; požaduje takový postup, který by měl za cíl zajistit, aby již nedocházelo k zabírání půdy, aby nebyly neudržitelným způsobem využívány půda a vodní zdroje, aby byla zabezpečena vlastnická práva drobných a domorodých zemědělců a jejich přístup k zemědělské půdě a aby skončily monopoly na setbu a závislost na specializovaných pesticidech;
80. konstatuje, že máme-li být schopni uživit světovou populaci, která v roce 2050 podle odhadů překročí 9 miliard, bude nutné do té doby zvýšit zemědělskou produkci o 70 %, a to s využitím menšího výměru půdy a menšího množství vody a pesticidů; konstatuje, že globální zajištění potravin je pro Evropskou unii otázkou nejvyšší naléhavosti a požaduje přijetí okamžitých a konzistentních opatření s cílem zajistit potraviny pro občany EU i na globální úrovni;
81. připomíná, že řešení nedostatečného zajištění potravin vyžaduje realizaci řady opatření v různých odvětvích, jako např. nakládání s místními přírodními zdroji, posílení produkce a výroby, odborná příprava, vytváření profesních organizací, vytvoření záchranné sítě pro nejohroženější osoby, vzdělávání v oblasti výživy a rovněž diverzifikace pracovních míst na venkově mimo oblast zemědělství s cílem posílit příjem venkovských rodin, které jsou na prvním místě oběťmi hladu;
82. zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení udržitelnosti je nezbytné zavést lepší metody zemědělské výroby, včetně nízkonákladových technologií, zajistit zemědělský výzkum a zvýšit poměr produktivity a účinnosti v rozvojových zemích;
83. žádá EU a rozvojové země, aby prosazovaly vlastnictví půdy jako jeden z nástrojů na omezení chudoby prostřednictvím posílení vlastnických práv a usnadnění přístupu k půjčkám pro zemědělce, malé podniky a místní komunity;
84. vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnými nákupy zemědělské půdy zahraničními investory s podporou místních vlád, zejména v Africe, jež mohou ohrozit zajišťování potravin na místní úrovni a způsobit nepředvídatelné a dalekosáhlé sociální napětí, pokud nebudou provedeny odpovídajícím způsobem;
85. připomíná, že dohody EU o partnerství v odvětví rybolovu by měly pomoci upevnit politiky v oblasti rybolovu partnerských zemí a posílit jejich schopnost zajistit udržitelný rybolov ve vlastních vodách a místní zaměstnanost v tomto odvětví;
86. zdůrazňuje, že stěžejním hlediskem rozvojové politiky by měla být dostatečná ochrana před katastrofami a nemocemi souvisejícími s vodou, stejně jako přístup k dostatečnému množství vody v odpovídající kvalitě a za dostupnou cenu – aniž by přitom byla ohrožena udržitelnost životně důležitých ekosystémů – s cílem splnit základní potravinové, energetické a další požadavky nezbytně nutné pro zdravý a produktivní život;
Transparentnost
87. s cílem zajistit transparentnost a přijetí rozvojových projektů financovaných plně nebo zčásti EU nebo členskými státy ze strany veřejnosti, požaduje vytvoření elektronické databáze, která by poskytovala informace o oficiální rozvojové pomoci; je přesvědčen, že tato databáze by měla umožňovat uživateli zjišťovat informace o všech dárcovských projektech a programech EU a případně agentur OSN i všech přijímajících zemích, které je financují, a údaje o organizacích, které je realizují; je toho názoru, že by tato databáze měla být uživatelsky vstřícná a volně přístupná přes internet a měla by být vybavena funkcí umožňující snadné vyhledávání konkrétních informací podle souboru předem stanovených kritérií (dárce, odvětví oficiální rozvojové pomoci, místo, stav projektu, druh financování a rozvojové cíle tisíciletí) a nabízet tabulky a mapy pro potřeby analýzy; konstatuje, že taková databáze by sehrávala rovněž významnou úlohu při posílení koordinace a harmonizace mezi dárci a propojení s vládami přijímajících zemí;
o o o
88. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.