Usnesení Evropského parlamentuze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení(žádost EGF/2010/025 DK/Odense Steel Shipyard from Denmark) (KOM(2011)0251 – C7-0114/2011 – 2011/2093(BUD))

P7_TA(2011)0300 A7-0234/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2011)0251 – C7-0114/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006 ), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení o EFG),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0234/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, jež mají poskytovat dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich opětovném začleňování na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných v období od 1. května 2009 byla působnost EFG rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,

D.  vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s 1356 případy ztráty zaměstnání (pomoc je zaměřena na 950 z nich) v loděnici Odense Steel Shipyard ve  městě Odense v jižním Dánsku,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procedurálních a rozpočtových postupů s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů a že bude dosaženo větší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;

2.  připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;

3.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření na restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.  konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu vyzývá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také komparativní hodnocení těchto údajů;

5.  vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná že EFG byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;

6.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

7.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/025 DK/Odense Steel Shipyard, Dánsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/468/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2011)0155 – C7-0081/2011 – 2011/2060(BUD))

P7_TA(2011)0301 A7-0238/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0155 – C7-0081/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 26 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie(2),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o Fondu solidarity Evropské unie přijaté v rámci dohodovacího jednání dne 17. července 2008,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0238/2011),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  připomíná, že bod IID ze dne 17. května 2006 uvádí, že jestliže lze v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje, přerozdělit prostředky, Komise k tomu přihlédne při předkládání nezbytného návrhu;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/535/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2011 na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (10522/2011 – C7-0137/2011 – 2011/2065(BUD))

P7_TA(2011)0302 A7-0233/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména články 37 a 38 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011, schválený s konečnou platností dne 15. prosince 2010(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2011 na rozpočtový rok 2011, který předložila Komise dne 25. března 2011 (KOM(2011)0154),

–  s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2011 přijatý Radou dne 24.května 2011 (10522/2011 – C7-0137/2011),

–  s ohledem na článek 75b jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0233/2011),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 2/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU (FSEU) ve výši 19,5 milionu EUR v souvislosti s přívalovými dešti, které zasáhly Slovinsko, Chorvatsko a Českou republiku v srpnu a září 2010,

B.  vzhledem k tomu, že účelem tohoto návrhu opravného rozpočtu je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2011,

C.  vzhledem k tomu, že společné prohlášení o prostředcích na platby připojené k rozpočtu na rozpočtový rok 2011 požadovalo předložení opravného rozpočtu, „pokud prostředky zapsané v rozpočtu na rok 2011 nebudou dostatečné pro pokrytí výdajů“,

D.  vzhledem k tomu, že Rada se rozhodla přesunout prostředky z rozpočtových položek výhradně na základě nízké míry čerpání bez ohledu na to, že čerpání z rozpočtových položek na dokončení vyžaduje další opatření v oblasti kontrol a že všechny členské státy nepřijaly příslušná opatření k usnadnění závěrek,

E.  vzhledem k tomu, že záporná rezerva vytvořená Radou pro návrh opravného rozpočtu č. 1/2011 je pouze pragmatická a neposkytuje udržitelné a finančně zdravé řešení otázky neočekávaných potřeb v prostředcích na platby, jak zdůraznil Parlament(4),

F.  vzhledem k tomu, že Komise ještě nepředložila řešení pro zápornou rezervu, ačkoliv ji Parlament ve svém usnesení o návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 a také Rada vyzvaly, aby jej předložila „co nejdříve“,

G.  vzhledem k tomu, že prostředky na platby určené pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pravděpodobně nebudou postačovat pro potřeby v průběhu celého roku 2011, a budou proto muset být navýšeny,

H.  vzhledem k tomu, že provádění plateb u některých významných energetických projektů na rok 2011 bylo v červnu 2011 upraveno směrem dolů, zejména z důvodu provozních zpoždění, a vzhledem k tomu, že tyto prostředky lze použít k jiným účelům,

1.  bere na vědomí postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2011;

2.  domnívá se, že přesuny schválené Radou jsou v rozporu se společným prohlášením o prostředcích na platby, které ctí a cítí se jím vázán;

  3. je rozhodnut pozměnit postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2011 tak, jak je uvedeno níže, s cílem:

4.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení společně se změnou navrženou Parlamentem předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

ODDÍL III – KOMISE

Výdaje ‐ VÝDAJE

Číselné údaje

Hlava 04 – Zaměstnanost a sociální věci

Číselné údaje

Kapitola 04 05 ‐ Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)

Číselné údaje

Článek 04 05 ‐ Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)

Číselné údaje

Poznámky

Tato položka je určena na pokrytí financování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a jejím cílem je umožnit Unii poskytovat dočasnou a cílenou podporu pracovníkům, kteří v důsledku velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu v důsledku globalizace ztratili práci, a to v případech, kdy má propouštění pracovníků značný negativní vliv na regionální nebo místní hospodářství. V případě žádostí podaných do 31. prosince 2011 je možné tuto položku také využít na podporu pracovníků, kteří ztratili práci v přímém důsledku globální finanční a hospodářské krize.

Maximální výše výdajů fondu činí 500 000 000 EUR ročně.

V souladu s bodem 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 je cílem této rezervy poskytovat dodatečnou dočasnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začleňování na trhu práce.

Činnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měla doplňovat činnost Evropského sociálního fondu, aniž by docházelo ke zdvojování struktur..

Způsoby k zapsání položek do této rezervy a k mobilizaci prostředků fondu jsou stanoveny v bodě 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a v článku 12 nařízení (ES) č. 1927/2006.

Právní základ

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12 2006, s. 1).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26).

Odkazy na související právní akty

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).

Hlava 13 ‐ Regionální politika

Číselné údaje

Kapitola 13 06 ‐ Fond solidarity

Číselné údaje

Článek 13 06 01 ‐ Fond solidarity Evropské unie ‐ Členské státy

Číselné údaje

Poznámky

Tento článek je určen na pokrytí nákladů vyplývajících z mobilizace Fondu solidarity Evropské unie v případě přírodních katastrof v členských zemích.

O přidělení prostředků se rozhodne formou opravného rozpočtu, jehož jediným účelem bude uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie.

Právní základ

Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

Odkazy na související právní akty

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, předložený Komisí dne 6. dubna 2005, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108 v konečném znění).

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).

Článek 13 06 02 ‐ Fond solidarity Evropské unie ‐ Státy jednající o vstupu

Číselné údaje

Poznámky

Tato položka je určena na pokrytí nákladů vyplývajících z mobilizace Fondu solidarity Evropské unie v případě přírodních katastrof v zemích zapojených do přístupových jednání s Unií.

O přidělení prostředků se rozhodne formou opravného rozpočtu, jehož jediným účelem bude uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie.

Právní základ

Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

Odkazy na související právní akty

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, předložený Komisí dne 6. dubna 2005, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108 v konečném znění).

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).

Hlava 32 ‐ Energetika

Číselné údaje

kapitola 32 04 ‐ Konvenční a obnovitelné energie

Číselné údaje

Článek 32 04 14 ‐ Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení

Bod 32 04 14 01 ‐ Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení ‐ Energetické sítě

Číselné údaje

Poznámky

Bývalý bod 06 04 14 01

Tyto prostředky jsou určeny na pokrytí nákladů na projekty v oblasti infrastruktury plynu a elektrické energie, které mají nejvyšší přidanou hodnotu Unie.

Prostředky by měly sloužit k úpravě a rozvoji energetických sítí zvláštního významu pro Unii v zájmu podpory fungování vnitřního trhu s energií, a zejména ke zvýšení propojovací kapacity, zabezpečení a diverzifikace dodávek a k překonání environmentálních, technických a finančních překážek. Zvláštní podpora Unie je nezbytná pro mnohem intenzivnější rozvoj energetických sítí a pro urychlení jejich budování, zejména v případech nedostatečné diverzifikace zásobovacích tras a zdrojů.

Prostředky by rovněž měly sloužit k podpoře napojení a integrace obnovitelných zdrojů energie a k posílení hospodářské a sociální soudržnosti se znevýhodněnými a ostrovními regiony Unie.

Jsou určeny na financování druhé fáze plánu hospodářské obnovy dohodnuté mezi oběma složkami rozpočtového orgánu dne 2. dubna 2009. Toto financování je podmíněno souhlasem rozpočtového orgánu a prostředky by tedy měly být poskytnuty způsoby uvedenými v bodech 21, 22 a 23 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, aniž by byly dotčeny finanční příděly na programy schvalované postupem spolurozhodování a priority Evropského parlamentu.

Pokud výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění programu na podporu hospodářského oživení poukáže na vážná rizika při uskutečňování prioritních projektů, Komise doporučí opatření na zmírnění těchto rizik a případně navrhne další projekty, které budou v souladu s plánem hospodářské obnovy, a připraví další návrhy projektů zmíněných již v nařízení (ES) č. 663/2009.

Právní základ

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o vypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, str. 31).

Hlava 40 ‐ Rezervy

Číselné údaje

Kapitola 40 03 ‐ Záporná rezerva

Číselné údaje

Článek 40 03 01 ‐ Záporná rezerva (Podokruh 3b: Občanství)

Číselné údaje

Poznámky

Nový článek

Tento článek je určen na pokrytí prostředků na platby ve výši 178 562 910 EUR zapsaných v článku 13 06 01 ‐ Fond solidarity Evropské unie – Členské státy.

Zásada vytvoření záporné rezervy je stanovena v článku 44 finančního nařízení. Tato rezerva musí být vytvořena před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 23 a 24 finančního nařízení.

Právní základ

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

Článek 40 03 02 ‐ Záporná rezerva (Okruh 4: EU jako globální hráč)

Číselné údaje

Poznámky

Nový článek

Tento článek je určen na pokrytí prostředků na platby ve výši 3 825 983 EUR zapsaných v článku 13 06 01 ‐ Fond solidarity Evropské unie – Státy jednající o vstupu.

Zásada vytvoření záporné rezervy je stanovena v článku 44 finančního nařízení. Tato rezerva musí být vytvořena před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 23 a 24 finančního nařízení.

Právní základ

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0475. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (4) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 (Přijaté texty, P7_TA(2011)0128).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/022 DK/LM Glasfiber, Dánsko) (KOM(2011)0258 – C7-0112/2011 – 2011/2092(BUD))

P7_TA(2011)0303 A7-0235/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2011)0258 – C7-0112/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006 ), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení EGF),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0235/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila vhodné legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných od 1. května 2009 byla působnost EFG rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji,

D.  vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 1650 osob (pomoc má být zaměřena na 825 z nich) v podniku LM Glasfiber, jehož činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 28 (Výroba strojů a zařízení) a vyvíjí ji ve třech obcích na jihu Dánska (Syddanmark),

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procedurálních a rozpočtových postupů s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů a že bude dosaženo větší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;

2.  připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;

3.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.  konstatuje, že informace o koordinovaném balíku individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá Komisi o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách;

5.  vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná že EFG byl vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;

6.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

7.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/022 DK/LM Glasfiber, Dánsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2011/469/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (KOM(2010)0093 – C7-0046/2009 – 2009/0089(COD))

P7_TA(2011)0304 A7-0241/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na pozměněný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0093),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a na čl. 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), ,čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0046/2009),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. prosince 2009(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0241/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu a Rady připojené k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1077/2011.)

PŘÍLOHA NÁVRHU LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

Návrh společného prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada uznávají zvláštní okolnosti, z nichž vychází specifické ujednání o sídle a zázemí agentury, jakož i skutečnost, že dané ujednání nemá dopad na závěry zástupců členských států ze zasedání na úrovni hlav států a předsedů vlád konaného v Bruselu dne 13. prosince 2003(2), zejména pokud jde o upřednostňování členských států přistoupivších k EU v letech 2004 a 2007 při přidělování sídel úřadů a agentur, jež mají být zřízeny v budoucnu.

(1) Úř. věst. C 70, 19.3.2010, s. 13. (2) Viz dokument 5381/04, s. 27.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2004/162/ES, co se týče produktů, jež mohou být osvobozeny od tzv. „octroi de mer“ (námořní daně) nebo jimž může být tato daň snížena (KOM(2010)0749 – C7-0022/2011 – 2010/0359(CNS))

P7_TA(2011)0305 A7-0199/2011

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0749),

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0022/2011),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0199/2011),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o univerzální službě a lince tísňového volání 112 (2010/2274(INI))

P7_TA(2011)0306 A7-0220/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(9),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci o zásadách budoucí univerzální služby v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, kterou dne 2. března 2010 zahájila Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2010 nazvané „Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu“ (KOM(2010)0472),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra (KOM(2010)0471),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA),

–  s ohledem na pracovní dokument Komunikačního výboru Komise nazvaný „Širokopásmové připojení v EU: situace k 1. červenci 2010“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. srpna 2010 nazvané „Zpráva o pokroku jednotného evropského trhu elektronických komunikací za rok 2009 (15. zpráva) SEK(2010)0630“ KOM(2010)0253,

–  s ohledem na čtvrté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích – Trhy budou fungovat ve prospěch spotřebitele zveřejněné v říjnu 2010,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 91/396/EHS ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání(10),

–  s ohledem na doporučení Komise o zpracovávání informací o místě volajícího v elektronických komunikačních sítích pro účely rozšíření místních služeb tísňového volání,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES(11),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 2 (Právo na život), článek 3 (Právo na nedotknutelnost lidské osobnosti), článek 6 (Právo na svobodu a bezpečnost), článek 26 (Začlenění osob se zdravotním postižením) a článek 35 (Právo na zdravotní péči),

–  s ohledem na průzkum nazvaný „Evropská linka tísňového volání 112“ (bleskový průzkum Eurobarometru 314),

–  s ohledem na pracovní dokument Komunikačního výboru Komise nazvaný „Provádění evropské linky tísňového volání 112 – Výsledky čtvrtého kola shromažďování údajů“ (10. února 2011),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 25. září 2007 o evropské lince tísňového volání 112(12),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0220/2011),

A.  vzhledem k tomu, že směrnice o univerzální službě předchází sociálnímu vyloučení tím, že zajišťuje, aby měli občané ve venkovských a odlehlých oblastech nebo nízkopříjmové domácnosti přístup k základním a zásadním telekomunikačním službám za přijatelné ceny,

B.  vzhledem k tomu, že musí být věnována zvláštní pozornost tomu, aby zranitelné skupiny nezůstávaly pozadu, a vzhledem k tomu, že by měla být vždy přijímána zvláštní účinná opatření v zájmu zajištění jejich sociálního začlenění a jejich přístupu ke službám na stejné úrovni jako u všech ostatních občanů,

C.  vzhledem k tomu, že rozvíjející se technologie, zejména pak dostupné mobilní telefonní sítě, poskytují většině občanů přístup k základním telekomunikačním službám,

D.  vzhledem k tomu, že univerzální služba je vymezena jako „minimální soubor služeb specifikované kvality, ke kterému mají přístup všichni koncoví uživatelé za dostupnou cenu s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky bez narušování hospodářské soutěže“;

E.  vzhledem k tomu, že univerzální služba by měla všem občanům poskytovat přístup k službám, které jsou zásadní pro začlenění do společnosti, a to v případě, že samotné tržní síly toho nejsou schopny,

F.  vzhledem k tomu, že základní širokopásmové pokrytí 100 % občanů do roku 2013 je jedním z klíčových výkonnostních cílů digitální agendy; ale i vzhledem k tomu, že v případech, kdy je širokopásmové pokrytí již k dispozici, se průměrné využití týká přibližně 50 % domácností,

G.  vzhledem k tomu, že zatím není možné posoudit provádění revidované směrnice o univerzální službě a uživatelských právech kvůli tomu, že lhůta pro její provedení do vnitrostátního práva trvá do dne 25. května 2011 a tříletá lhůta, která musí uplynout před hodnocením správného a komplexního provedení všech ustanovení směrnice, právě začala;

H.  vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy nejsou samy o sobě cílem, pokud jde o dosahování pozitivních výsledků pro občany, a je rovněž nezbytné maximalizovat přínosy plynoucí z nových opatření prostřednictvím trvalého monitorování členskými státy, a dále maximalizovat úsilí o zlepšování kvality, úplnosti a viditelnosti informací,

I.  vzhledem k tomu, že jednotný trh nelze nikdy skutečně považovat za dokončený a měl by být trvale upravován s ohledem na zajištění sociální ochrany, sociální potřeby, technologický pokrok a na vznik inovativních řešení; dále vzhledem k tomu, že opatření na podporu růstu a vytváření pracovních míst jsou klíčem k zajištění toho, aby jednotný trh a jednotný digitální trh přinášely evropským občanům, spotřebitelům a podnikům okamžité a hmatatelné přínosy,

J.  vzhledem k tomu, že snaha o pokrok je hnací silou a nástrojem pro naplnění vize a cílů stanovených evropskými tvůrci právních předpisů; vzhledem k tomu, že návrhy týkající se nových právních předpisů nebo změn právních předpisů musí zohlednit konkrétní zkušenosti a možnosti uplatňování; vzhledem k tomu, že úpravy právních předpisů se musí těšit jasné politické podpoře, která bude navíc podložena objektivním socioekonomickým hodnocením a hodnocením nákladů a přínosů, což představuje rozhodující faktor,

K.  vzhledem k tomu, že evropská linka tísňového volání 112, která byla vytvořena v roce 1991 rozhodnutím Rady, aby občanům umožnila přístup ke všem tísňovým službám (jako jsou hasiči, policie a záchranná služba), je jediným číslem tísňového volání, které je dostupné ve všech členských státech Evropské unie, a vzhledem k tomu, že převážná většina Evropanů si tento fakt stále neuvědomuje, přičemž od roku 2000 nebyl v tomto smyslu zaznamenán žádný pokrok,

L.  vzhledem k tomu, jeho prohlášení ze dne 11. března 2008 o včasném varování občanů při závažných mimořádných událostech(13) bylo podepsáno 432 poslanci Evropského parlamentu,

M.  vzhledem k tomu, že je neustále nutno hodnotit a zajišťovat kvalitu služeb, když vytáčíme číslo 112, a to jak z hlediska telekomunikačního, tak z hlediska koordinace tísňových služeb, což záleží na mnoha faktorech; a vzhledem k tomu, že stále ještě nebylo provedeno komplexní a detailní zhodnocení skutečného stavu zavádění služby čísla 112 v EU na základě zkušeností občanů, zejména s ohledem na dostupnost, interoperabilitu a čas provedení zásahu;

N.  vzhledem k tomu, že některé nedávné katastrofy prokázaly, že včasné varování a upozornění občanů v případě bezprostředně hrozících nebo šířících se závažných mimořádných událostí a katastrof je nezbytné s cílem snížit utrpení a ztráty na životech,

Univerzální služba a souvislosti nových vývojových trendů

1.  zdůrazňuje význam povinností univerzální služby jakožto záchranné sítě pro sociální začlenění v situacích, kdy samotné tržní síly nedokáží občanům a podnikům zajistit základní služby;

2.  podporuje - jako součást směrnice o univerzální službě a uživatelských právech - pravidelné hodnocení toho, zda jsou stávající předpisy EU vhodné vzhledem k povinnostem univerzální služby s ohledem na sociální, hospodářské a technologické vývojové trendy, aby bylo možné určit vhodné definice, které odráží vyvíjející se skutečné potřeby, a zlepšit kvalitu služeb;

3.  vyzývá Komisi, aby stanovila pokyny pro nejlepší uplatňování a vymáhání revidované směrnice o univerzální službě, přičemž je nutné vyhnout se narušením trhu a zároveň umožnit členským státům, aby mohly přijímat opatření, která nejlépe vyhovují jejich vnitrostátním okolnostem;

4.  podporuje cíle digitální agendy zaměřené na širokopásmové připojení pro všechny a je přesvědčen, že univerzální přístup k širokopásmovému připojení pomáhá občanům a podnikům plně využít přínosy jednotného digitálního trhu, zejména zlepšováním sociálního začlenění, vytvářením nových příležitostí pro sociálně a environmentálně inovativní podniky, což podporuje tvorbu pracovních míst, růst a vytváří více příležitostí k přeshraničnímu obchodu; v tomto smyslu podporuje šíření digitální gramotnosti;

5.  žádá Komisi, aby poskytla vyšší finanční podporu pro místní projekty zajišťující přístup v digitální oblasti a dále pro všechny subjekty, které ve veřejných budovách zajišťují možnost připojení ve formě bezplatného přístupu na internet, čímž napomáhají zajistit přístup k technologickým nástrojům pro znevýhodněné občany;

6.  zdůrazňuje, že spojení politik a technologií (jako jsou drátové, kabelové, optické, mobilní a satelitní sítě) může na straně podniků a veřejných orgánů podpořit rozvoj nových online služeb a aplikací, jako jsou elektronická správa, elektronické zdravotnictví a elektronické vzdělávání, může být hnací silou poptávky po rychlejším připojení k internetu, což zvýší ziskovost investic do otevřených širokopásmových sítí, a tím podpoří partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvoj jednotného digitálního trhu při lepším zapojení marginalizovaných občanů;

7.  zdůrazňuje význam pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek a v rámci rozsáhlého přezkumu těchto pravidel považuje za naprosto nezbytné, aby jak místní, tak regionální orgány měly prospěch z opatření, která podporují jejich účast na investicích do komunikačních technologií a na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (jako nástroj pro uplatnění výhod výzkumu na trhu), a dále považuje za nezbytné, aby bylo více používáno elektronické zadávání veřejných zakázek;

8.  vyzývá k účinnému provedení telekomunikačního rámce, zejména jeho ustanovení o síťové neutralitě tak, aby koncoví uživatelé měli přístup ke službám a k obsahům a mohli na internetu spouštět aplikace dle své volby;

9.  zdůrazňuje, že univerzální služba není jedinou či klíčovou hybnou silou pro dosažení cíle „širokopásmového připojení pro všechny“ vzhledem k požadovaným vysokým investičním nákladům, aniž by nutně musela spotřebitelům poskytovat výrazně lepší služby; konstatuje však, že článek 15 směrnice o univerzální službě stanovuje pravidelný přezkum rozsahu této služby, a zdůrazňuje, že při přezkumu by rovněž mělo být zohledněno provádění ustanovení této směrnice a zjištění průběžného hodnocení dopadů, zejména co se týká rozsahu využívání širokopásmových sítí a účasti domácností v těchto sítích;

10.  domnívá se, že zavedení povinné dostupnosti širokopásmového připojení nebude automaticky znamenat zavádění nových služeb; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily opatření na podporu poptávky a zavádění nových služeb, spíše než aby pouze zajišťovaly připojení; domnívá se dále, že povinnosti univerzální služby by se případně mohly, nejspíše jakožto střednědobý cíl, stát dodatečnou pobídkou pro rozvoj širokopásmového připojení, ale že by cílů univerzálního širokopásmové připojení měly dosáhnout vhodně navržené vnitrostátní programy;

11.  domnívá se, že účinná politika rádiového spektra, která umožní harmonizované využití „digitální dividendy“, a nařízení podporující investice jsou také významným nástrojem pro navýšení úrovně širokopásmového pokrytí;

12.  vyzývá Komisi, aby dokončila probíhající posouzení dopadů a poskytla tvůrcům právních předpisů spolehlivé údaje o stávajícím zavádění, očekávané poptávce a zdokonalování povinností univerzální služby prostřednictvím širokopásmového připojení a na závěr, aby dokončila analýzu mechanismu financování, který bude pro členské státy, spotřebitele a podniky nejúčinnější, aby bylo možné rozšiřovat povinnosti univerzální služby a zároveň se vyvarovat neúčinných nákladů a nadbytečného zatížení;

13.  vyzývá Komisi, aby souběžně a ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány pečlivě monitorovala trhy, aby se zajistilo, že ty členské státy, které jsou již schopny nebo si přejí plnit povinnosti univerzální služby v celém rozsahu širokopásmových technologií a rychlostí širokopásmového připojení, tak mohly činit v případě selhání trhu, aniž by tím způsobovaly narušení trhu;

14.  vítá rozhodnutí Komise provést důkladnou studii poskytování internetových služeb na základě zveřejnění čtvrté hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s přispěním vnitrostátních regulačních orgánů přešetřily možnosti rovného uplatňování povinností veřejné služby, což by zaručilo přístupnost pro zranitelné skupiny, zejména osoby se zdravotním znevýhodněním, a to nejen představením zvláštních koncových zařízení a cenově dostupných sazeb, ale také prostřednictvím dostupnosti odpovídajících informací a skutečnou možností volby spotřebitelů, pokud jde o dostupné služby a poprodejní služby;

16.  domnívá se však, že základní ustanovení o financování univerzální služby, které zajistí, že bude spravována nediskriminačně a transparentně, by mělo v právních předpisech EU zůstat zachováno a že by mělo být rozšířeno, tak aby se vztahovalo i na povinnosti týkající se datových a hlasových služeb;

Evropská linka tísňového volání 112

17.  zdůrazňuje, že linka 112 může přispět k záchraně života a zvyšuje ochranu občanů EU, protože slouží jako významný podpůrný systém pro občany a spotřebitele žijící v rámci jednotného trhu; zdůrazňuje význam, jež má zajištění hladkého fungování čísla 112 v celé Unii; domnívá se, že Komise by měla zajistit, aby k této službě měly přístup všechny články společnosti, včetně osob se zdravotním postižením (poškození sluchu, vady řeči atd.) a dalších zranitelných skupin;

18.  lituje, že evropská linka tísňového volání 112 zdaleka nevyužívá svého plného potenciálu; v důsledku toho se domnívá, že je stále potřebné podniknout základní kroky s ohledem na její uznání mezi občany, přičemž je třeba zohlednit další otázky týkající se technologie a lepší koordinace;

19.  poukazuje na skutečnost, že podle průzkumu Eurobarometru zveřejněného v únoru 2011 dokáže pouze 26 % občanů EU spontánně určit číslo 112 jako tísňovou linku v EU a konstatuje, že 58 % občanů EU stále nesouhlasí s tvrzením, že lidé v jejich zemi jsou dostatečně informováni o existenci linky tísňového volání 112(14);

20.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby s podporou členských států společně posílily své úsilí, pokud jde o zvyšování informovanosti veřejnosti o existenci a používání linky 112, konkrétně prostřednictvím cílené a dalekosáhlé komunikační strategie, která se zaměřuje na obavy a otázky, které občané mají v souvislosti s fungováním systému;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ještě zintenzívnily svou informační činnost a zajistily tak, že všichni občané EU i cestující budou znát číslo 112 jako „celoevropskou“ linku tísňového volání z médií, a to především tištěných a audiovizuálních, a aby organizovaly a podporovaly propagační činnost na zvýšení povědomí a akce pořádané každý rok dne 11. února, který byl vyhlášen Evropským dnem linky 112; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost praktickým informacím, které např. zdůrazní, že číslo 112 je evropská linka tísňového volání dostupná zdarma z pevných i mobilních telefonů po celé EU;

22.  konstatuje, že mezi členskými státy existují značné rozdíly pokud jde o znalost evropského čísla tísňového volání 112, a vyzývá členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy, aby do roku 2020 alespoň 80 % občanů EU spontánně určilo číslo 112 jako linku tísňového volání, kterou lze použít k přivolání pohotovostních služeb po celé Evropské unii;

23.  vyzývá členské státy, aby využívaly nejlepší místa pro šíření informací o lince tísňového volání 112, jejichž prostřednictvím lze oslovit velké množství domácností, zejména lékařské ordinace a lékárny, nemocnice a kliniky, vzdělávací zařízení jako jsou školy a univerzity, a dále i letiště, přístavy a vlaková nádraží; linka 112 je totiž obzvláště užitečná pro cestující a informační portály vnitrostátních tísňových služeb;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby číslo 112 rovněž propagovaly jako „celoevropskou“ linku tísňového volání v prostředí internetu a v rádiu, což jsou dvě média, která nejčastěji sledují mladí lidé a lidé, kteří často cestují; zdůrazňuje, že pouze 16 % lidí, kteří znají číslo 112, se o něm dozvěděli z rádia a pouze 11 % z internetu;

25.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že číslo 112 bude umístěno především na všech pohotovostních vozidlech včetně policie, vozidel záchranné služby, požárních vozidel a vozů dalších služeb;

26.  poznamenává však, že v členských státech existují tradiční čísla tísňového volání, a zdůrazňuje, že v případech, kdy je vůle tato čísla zachovat, je nezbytné, aby nebylo narušováno povědomí o tom, jaké číslo vytočit, nebo aby v tom nebyl vytvářen zmatek;

27.  lituje toho, že členské státy zatím nezajistily poskytování včasných, přesných a spolehlivých informací o místě pro službu linky 112; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy co nejdříve podstatně zlepšila přesnost a spolehlivost informací o místě volajícího na základě nových předpisů EU v oblasti telekomunikací a modernizovala technologii s konečným cílem automatické lokalizace pro všechna volání na číslo 112, včetně zákazníků využívajících roaming, během několika sekund, aby dispečerům a reagujícím službám byly poskytovány tyto klíčové informace, a jejich služby proto měly pro občany smysl; vyzývá Komisi, aby se zasadila o přijetí opatření proti členským státům, které své povinnosti v této oblasti neplní;

28.  vyžaduje, aby členské státy a Komise zavedly opatření, která zlepší přístup k financování a k podpoře výzkumných projektů pro zajištění vývoje co nejlepších technologií identifikace místa volajícího, a to i prostřednictvím internetového hlasového protokolu (VoIP), a v souladu s tím podporuje rozvoj nové generace standardů a předpisů; žádá, aby prostředky z programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií vyčleněných v rozpočtu EU pro rok 2009, 2010 a 2011 byly přidělovány na podporu testování a zavádění inovativních služeb (založených na internetovém hlasovém protokolu VoIP a IP přístupu k lince 112), které lze uvést do praxe prostřednictvím na síti nezávislých aplikací, před zavedením systému nové generace linky 112 v EU; vyzývá dále Komisi, aby prověřila zavádění aplikací nové generace linky 112, jako je posílání textových zpráv, videopřenosy a komunikace prostřednictvím sociálních sítí, a aby prověřila to, jak tyto aplikace, které jsou v současné době občanům dostupné, mohou být zapojeny do systému komunikace v nouzové situaci s cílem zlepšit přístup k lince 112, a aby dále podpořila reakci při mimořádných událostech iniciovanou ze strany občanů;

29.  domnívá se, že systém eCall by měl být zaveden jakožto povinná služba a prostřednictvím právních přepisů;

30.  zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi tísňovými službami jak na vnitrostátní, tak přeshraniční úrovni v rámci Evropské unie, aby bylo možné dosáhnout nejvyšší úrovně účinnosti, a v tomto smyslu vyzývá Komisi, aby podporovala administrativní kroky, jež povedou k prozkoumání způsobů, jak zlepšit interoperabilitu systémů, a ve spolupráci s členskými státy tyto kroky koordinovala;

31.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy co nejdříve stanovila požadavky na spolehlivost a kvalitu pro celý řetězec služby linky 112 a aby zavedla indikátory výsledků a pokyny týkající se kvality služby 112, jak ji vnímají občané, s přihlédnutím k potřebě přístupu, interoperability tísňových služeb, mnohojazyčnosti a včasných a kvalitních zásahů tísňových služeb;

32.  s cílem zvýšit efektivitu služby tísňového volání 112 v EU doporučuje, aby docházelo k výměně osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními agenturami, tísňovými službami a organizacemi občanské společnosti členských států, přičemž tato spolupráce by měla být rozšířena i na organizace kandidátských zemí pro vstup do EU a sousedních zemí; za tímto účelem navrhuje vytvoření sítě odborníků; doporučuje zejména výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, co se týče zpracovávání volání na linku 112, například školení operátorů, využívání jediného operátora, který vyřizuje hovor, a vyžívání online a tlumočnických služeb, které mohou pomoci osobám, jež nemluví jazykem země, v níž používají tísňové služby;

33.  vyzývá členské státy, aby použily všechny potřebné prostředky a snížily počet neúspěšných pokusů o tísňové volání, zkrátily dobu potřebnou na spojení hovoru a odpověď, snížily počet falešných telefonátů; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se blokování telefonátů z mobilních telefonů bez SIM karty;

34.  zdůrazňuje nutnost zaručit dostupnost linky 112 pro osoby s různými druhy zdravotního postižení a zranitelné skupiny a naléhavě vyzývá ke standardizaci dostupnosti linky 112 především pro tyto osoby; k tomu lze využít speciální koncová zařízení pro uživatele se sluchovým, respektive se zrakovým postižením, textové služby, respektive služby ve znakovém jazyce, nebo zajištění dalších speciálních zařízení; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby se ve větší míře snažily zvyšovat povědomí těchto osob o čísle 112 prostřednictvím sdělovacích prostředků odpovídajících jejich potřebám;

35.  vyzývá Komisi, aby provedla studii týkající se aktuálních výsledků služeb poskytovaných linkou 112, spolupráce mezi příslušnými orgány, jejímž cílem je zlepšování této služby a dosavadních jednotlivých opatření ze strany členských států; vyzývá dále Komisi, aby zvážila možnost rozšíření služby 112 z hlasových volání na textové zprávy, aby zpráva ve formátu „112“ spustila reakci tísňových služeb;

36.  vyzývá Komisi, aby nechala nezávislými orgány nejpozději do konce roku 2012 zvážit skutečný stav využívání linky 112 napříč EU, jak jej vnímají občané, a aby zhodnotila zejména dostupnost, interoperabilitu a časy zásahů. v tomto ohledu rovněž vyzývá Komisi, aby ve stejné lhůtě poskytla přehled právně závazných a prakticky zavedených dob nouzových zásahů v EU a aby rozšířila studii dopadů připravovanou v rámci fungování systému eCall na lidské a finanční důsledky fungování linky 112;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, za předpokladu, že potřebná technologie již existuje, k podpoře zavedení „systému zpětného volání linky 112“, tj. systému fungujícího napříč celou EU, univerzálního, mnohojazyčného, dostupného, zjednodušeného a efektivního propojeného systému pro varování a upozorňování občanů v případě bezprostředně hrozících nebo šířících se závažných přírodních a/nebo člověkem způsobených mimořádných událostí a všech druhů katastrof; domnívá se, že takový systém by měl být zaveden bez omezování ochrany soukromí a ve spojení s vhodnými informačními a osvětovými kampaněmi určenými občanům;

38.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila budoucí proveditelnost služby 116, která by byla podobná lince 112 a sloužila by občanům ve stavu emocionální tísně, trpícím depresí či jinými poruchami duševního zdraví;

o
o   o

39.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51. (2) Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1. (3) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11. (4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. (5) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7. (6) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21. (7) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37. (8) Úř. věst. L 337, 18.12.09, s. 1. (9) Úř. věst. L 201, 31.07.02, s. 37. (10) Úř. věst. L 217, 6.8.1991, s. 31. (11) Úř. věst. L 171, 29.06.07, s. 32. (12) Úř. věst. C 219 E, 28. 8. 2008, s. 92. (13) Úř. věst. C 66 E, 20.3.2009, s. 6. (14) Evropská linka tísňového volání 112, bleskový průzkum Eurobarometru, Evropská komise 2011, http://ec.europa.eu/information_society/activities/112/docs/report_2011.pdf

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu (2010/2109(INI))

P7_TA(2011)0307 A7-0217/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o monitorování maloobchodního trhu ze dne 5. července 2010 s podtitulem „Na cestě k účinnějším a spravedlivějším maloobchodním službám na vnitřním trhu do roku 2020“ (KOM(2010)0355) a doprovodný pracovní dokument Komise o maloobchodních službách na vnitřním trhu (SEK(2010)0807),

–  s ohledem na reakce na veřejnou konzultaci Komise o zprávě o monitorování maloobchodního trhu, která se konala od 5. července do 10. září 2010,

–  s ohledem na kulatý stůl o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu pro podniky a spotřebitele pořádaný dne 25. ledna 2011 Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. ledna 2011 ke zprávě o monitorování maloobchodního trhu s podtitulem „Na cestě k účinnějším a spravedlivějším maloobchodním službám na vnitřním trhu do roku 2020“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – “Společně pro nový růst'' (KOM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),

–  s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho ze dne 9. května 2010 nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 10. prosince 2010 o aktu o jednotném trhu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“ (KOM(2010)0543),

–  s ohledem na čtvrté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích s podtitulem „Jak dosáhnout toho, aby trhy fungovaly ku prospěchu spotřebitelů“ (podzimní vydání z října 2010) a páté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích s podtitulem „Spotřebitelé na vnitřním trhu jako doma“ (jarní vydání z března 2011),

–  s ohledem na 21. vydání hodnotící zprávy o vnitřním trhu zveřejněné dne 23. září 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě (KOM(2009)0591),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „'Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu' (KOM(2008)0394),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se ruší rozhodnutí 3052/95/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) 339/93(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 23. června 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 k jednotnému trhu pro podniky a růst(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT(16),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii(17),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0217/2011),

A.  vzhledem k tomu, že Evropou se šíří znepokojivá vlna protekcionismu,

B.  vzhledem k tomu, že do centra politické pozornosti se musí vrátit reálná ekonomika, aby se mohl plně rozvinout potenciál jednotného trhu,

C.  vzhledem k tomu, že maloobchodní trh je klíčovou součástí našeho závazku znovu nastartovat jednotný trh,

D.  vzhledem k tomu, že maloobchodní trh jako přední spotřebitel energie a producent odpadu může zásadním způsobem přispět k udržitelnosti včetně energetických cílů Evropské unie 20–20–20,

E.  vzhledem k tomu, že se nedaří dostatečně uplatňovat obchodní potenciál přeshraničního obchodu online v důsledku různých překážek, jako jsou jazykové bariéry, nezabezpečenost systému, neadekvátní a nedostatečné informace a nedostatek správní koordinace a spolupráce, kvůli nimž se spotřebitelé zdráhají nakupovat online od maloobchodníků v jiných členských státech a maloobchodníci se zdráhají prodávat online přes hranice,

Vize pro lepší konkurenceschopnost, růst a pracovní místa

1.  zdůrazňuje, že odvětví maloobchodu je hnací silou růstu, konkurenceschopnosti a pracovních míst v Evropě a hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů strategie EU 2020;

2.  poukazuje na skutečnost, že maloobchodníci nabízejí různorodé a moderní způsoby nákupu a prodeje zboží a služeb a přispívají k širší možnosti volby pro spotřebitele a pružným a důstojným pracovním příležitostem, zejména pro mladé lidi;

3.  vyzývá orgány EU, aby oblasti maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř aktu o jednotném trhu a faktor obnovy důvěry Evropanů v jednotný trh;

4.  vyzývá Komisi, aby posílila vzájemnou koordinaci politik a zaujala k odvětví maloobchodu holistický dlouhodobý přístup;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že maloobchodnímu odvětví brání v naplnění jeho potenciálu online i offline vážné překážky; zdůrazňuje, že je nutné se jimi bezodkladně zabývat;

6.  zdůrazňuje, že maloobchodníci a dodavatelé mají při dosahování účinnějšího, transparentnějšího a spravedlivějšího maloobchodního trhu společnou odpovědnost;

7.  domnívá se, že před případným uplatněním regulačního přístupu je nutné se v první řadě zaměřit na účinné prosazování zásad Smlouvy a již platných předpisů a nástrojů vnitřního trhu a na samoregulaci;

Odstraňování překážek volného pohybu zboží a služeb

8.  domnívá se, že restriktivní vnitrostátní předpisy, odlišné výklady a nedostatečné vymáhání brání volnému pohybu zboží a služeb v EU; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registrace, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i maloobchodníků, především malých a středních podniků, a tím omezují potenciální přínos jednotného trhu pro evropské občany a podniky;

9.  uznává, že by Komise měla – s využitím odpovídajících statistických nástrojů – přikročit k další analýze důvodů cenových rozdílů v EU, neboť je třeba zajistit větší transparentnost a srovnatelnost cen pro spotřebitele, aniž by byly dotčeny evropské a vnitrostátní fiskální a pracovněprávní předpisy, a tím podpořit uvědomělejší výběr a větší důvěru v přeshraniční obchod; připomíná, že je třeba, aby spolu za tímto účelem vnitrostátní statistické úřady aktivně spolupracovaly;

10.  naléhá na členské státy, aby v plném rozsahu a správně provedly pravidla a právní předpisy pro vnitřní trh, zejména balíček týkající se zboží, směrnici o službách, směrnici o opožděných platbách, směrnici o elektronickém obchodu, „Small Business Act“ a směrnici o nekalých obchodních praktikách; dále žádá členské státy, aby odstranily překrývání a snížily administrativní zátěž a regulační překážky, které mohou omezovat růst a vytváření pracovních míst;

11.  vyzývá Komisi, aby důkladněji monitorovala členské státy s cílem snížit nedostatky v transpozici právních předpisů a zajistit účinné vzájemné uznávání zboží a služeb; žádá Komisi, aby zajistila také zjednodušení již platných pravidel;

12.  bere na vědomí obtíže, jimž čelí nezávislí maloobchodníci v Evropě, a zastává názor, že právní předpisy pro maloobchodní trh by měly být důsledněji založeny na průkazných faktech, zvláště pokud jde o nutnost adekvátního posouzení a pochopení dopadu právních předpisů na malé podniky;

13.  vybízí podnikatelské svazy a sdružení spotřebitelů podporované Komisí, aby zúčastněným subjektům poskytovaly více informací, lepší odbornou přípravu a právní poradenství ohledně jejich práv a nástrojů, které mají k dispozici k řešení problémů, například sítě SOLVIT, a aby podporovaly vzájemnou výměnu osvědčených postupů;

14.  zdůrazňuje, že přeshraničnímu obchodu překáží roztříštěný platební systém; vyzývá Komisi, aby zlepšila jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA) s cílem vytvořit základní platební službu využitelnou všemi typy platebních karet, odstraněním překážek podpořit hospodářskou soutěž mezi platebními prostředky, zvýšit transparentnost transakčních nákladů a odstranit neodůvodněné poplatky za mezibankovní převody; žádá také Komisi, aby zajistila rychlejší průběh bankovních převodů v rámci EU; dále upozorňuje, že oblast SEPA lze považovat za užitečný nástroj pro boj proti šedé ekonomice;

Otvírání přístupu na trh pro podniky a spotřebitele

15.  upozorňuje na obavy části občanské společnosti a malých a středních podniků z rostoucího počtu nákupních center a ubývání místních obchodů a trhů ve vzdálených oblastech a v centrech měst;

16.  zdůrazňuje, že plánování maloobchodu by mělo poskytnout strukturální rámec pro podniky, jenž povede k hospodářské soutěži, rozšíří svobodu volby spotřebitelů a umožní přístup ke zboží a službám, zejména v méně přístupných a řídce obydlených regionech nebo v případech snížené pohyblivosti spotřebitelů; dále trvá na tom, že lokální obchody a trhy hrají při revitalizaci venkovských a městských oblastí významnou sociální, kulturní a environmentální úlohu; naléhá proto na členské státy, aby podporovaly udržitelné místní komunity podporou inovací a růstu malých a středních podniků;

17.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a hrají jedinečnou úlohu při tvorbě pracovních míst, zvláště ve venkovských oblastech, a při podpoře inovací a růstu v maloobchodním odvětví v místních komunitách v celé EU;

18.  domnívá se, že dostupnost se musí řešit při plném dodržování subsidiarity;

19.  uznává, že členské státy jsou odpovědné za své politiky umísťování obchodů a že předními faktory, které musí být zohledněny při rozhodování o umístění nových obchodů, jsou udržitelnost, mobilita, regionální plánování a konsolidace center;

20.  domnívá se, že pobídky na podporu restrukturalizace městského fondu budov – včetně využití strukturálních fondů – by mohly vést ke snížení nájemného (partnerství veřejného a soukromého sektoru) a mohly by podpořit návrat zejména místních podniků, jež podporují hospodářský a sociální rozvoj;

21.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala studii o dopadu a případných důsledcích zřizování hypermarketů a nákupních center pro trh práce, malé a střední podniky a spotřebitele;

22.  bere na vědomí vážné obavy, které vyjádřili pouliční prodejci působící na veřejných prostranstvích z toho, že by směrnice 2006/123/ES mohla být v členských státech uplatňována způsobem, jenž rozšíří pojem přírodních zdrojů i na veřejné pozemky, čímž by se časově omezila povolení pro výkon obchodní činnosti na veřejných prostranstvích; to by mělo závažné negativní dopady na zaměstnanost, svobodu volby spotřebitelů a samotnou existenci tradičních místních pouličních trhů;

23.  zdůrazňuje, že elektronický obchod je důležitým doplňkem obchodu offline a že je nutné přijmout vhodná opatření s cílem rozvinout jeho plný potenciál, včetně zlepšení přístupu k internetu v nejvzdálenějších oblastech Evropské unie; vyzývá Komisi, aby do plánovaného sdělení o elektronickém obchodu začlenila opatření pro zvýšení důvěry, zejména zjednodušení přeshraniční registrace domén, zlepšení bezpečných plateb online, usnadnění přeshraničního vymáhání dluhů a další zvyšování informovanosti spotřebitelů o jejich právech, především pokud jde o možnosti odstoupení od smlouvy a podávání žalob;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že maloobchodníkům brání ve svobodě usazování na území EU četné překážky; je znepokojen zejména některými ustanoveními vnitrostátního obchodního a daňového práva, která de facto diskriminují zahraniční maloobchodníky;

25.  vyzývá Komisi, aby rozhodněji vystupovala proti každému členskému státu, který poruší zásady vnitřního trhu, aby urychlila řízení pro porušení práva využitím zkráceného postupu a aby každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu o vyřešených případech v oblasti maloobchodu;

Řešení smluvních a obchodních praktik ve vztazích mezi podniky

26.  znovu připomíná, že klíčový význam pro správné fungování maloobchodního trhu má svobodná a spravedlivá hospodářská soutěž, smluvní svoboda a řádné vymáhání příslušných právních předpisů;

27.  uznává, že společnosti mají různou tržní sílu a musí po hospodářské stránce jednat rozumně a že EU, má-li obstát v celosvětové konkurenci, potřebuje ekonomické šampióny;

28.  zdůrazňuje však, že jsou široce rozšířeny obavy z dominantního tržního postavení některých velkých subjektů, o nichž se často má za to, že uplatňují vůči slabším dodavatelům a maloobchodníkům nespravedlivé podmínky, například prostřednictvím neodůvodněných mechanismů selektivní distribuce, zeměpisné segmentace, cenové kontroly, vyřazení z nabídky bez předchozího upozornění a dalších restriktivních praktik, a tím narušují hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že tyto praktiky mají dopad na celý maloobchodní dodavatelský řetězec; odsuzuje postupy, které zneužívají nerovnováhy sil hospodářských subjektů a ovlivňují opravdovou smluvní svobodu; zdůrazňuje, že k zabránění těmto praktikám by přispělo zvýšení povědomí všech aktérů – zvláště malých a středních podniků – o jejich smluvních právech;

29.  uznává, že franšíza představuje dobrý způsob, jak mohou nezávislí maloobchodníci přežít ve vysoce konkurenčním prostředí; se znepokojením konstatuje, že smlouvy pro maloobchodníky o franšíze jsou stále přísnější;

30.  zdůrazňuje, že rozvoj prodeje výrobků pod soukromou značkou by měl spotřebitelům přinášet lepší volbu, zejména pokud jde o transparentnost, kvalitu informací a rozmanitost, a malým a středním podnikům poskytovat jasné příležitosti k inovaci a expanzi;

31.  domnívá se, že „parazitické napodobování“, které může vyplývat mimo jiné z dvojí role maloobchodníka jakožto zákazníka i konkurenta výrobců značkového zboží, je nepřijatelné a je třeba se jím neprodleně zabývat; vítá skutečnost, že Komise zpracovává analýzu, jež má dále vyjasnit právní rámce a postupy týkající se obchodních tajemství a parazitického napodobování ve všech 27 členských státech EU;

32.  uznává potřebu vyváženějších vztahů a transparentnosti v maloobchodním dodavatelském řetězci; zdůrazňuje, že v zájmu obnovení důvěry a zajištění spravedlivějšího vyjednávání a rovných podmínek pro všechny je třeba přejít od konfrontace k dialogu založenému na faktech, a tím umožnit všem hospodářským subjektům v dodavatelských řetězcích, aby měly prospěch z přidané hodnoty svých výrobků a plně využívaly výhod jednotného trhu;

33.  naléhá na Komisi a členské státy, aby plně a koherentně prosazovaly právní předpisy týkající se hospodářské soutěže a – nakolik je použitelné na vnitrostátní úrovni – právní předpisy na ochranu před nekalou hospodářskou soutěží a antitrustové právo;

34.  zdůrazňuje, že v zájmu řádného uplatňování pravidel hospodářské soutěže a předcházení zneužívání dominantního postavení na trhu je třeba především posílit místní orgány dohlížející na hospodářskou soutěž a zajistit, aby soustavně a nepřerušovaně komunikovaly a spolupracovaly s generálním ředitelstvím Komise pro hospodářskou soutěž;

35.  podporuje dobrou práci odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky v rámci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, a především skutečnost, že na základě dat a konkrétních příkladů vymezila a sestavila seznam zjevně nekalých obchodních praktik a posoudila je; požaduje silnou podporu iniciativ pro dialog mezi stranami na toto téma; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Evropský parlament není do činnosti této platformy a fóra na vysoké úrovni formálně zapojen; domnívá se, že Parlament by se měl touto záležitostí naléhavě zabývat a měl by se práce fóra aktivně účastnit;

36.  podporuje potřebu přijmout širší a horizontální přístup k rozšíření působnosti za hranice zemědělského a potravinářského průmyslu, kterou vyjádřily zúčastněné subjekty; vyzývá Komisi a podnikatelské svazy, aby na základě probíhajících prací odborné platformy prověřily možnosti vytvoření nového časově neomezeného fóra zaměřeného na maloobchod jako celek;

37.  zároveň jednoznačně podporuje intenzivní práci, již odvedly svazy maloobchodníků a dodavatelů s cílem vytvořit neformální dialog a mechanismus pravidelných konzultací v oblasti práva hospodářské soutěže; vítá jejich dobrovolnou iniciativu usilující o shodu ohledně prohlášení o společných zásadách řádných obchodních praktik v celém maloobchodním dodavatelském řetězci;

38.  vítá rovněž nástroj Komise pro sledování evropských cen potravin i podobné iniciativy členských států, jež mají prostřednictvím analýzy nákladů, procesů, přidané hodnoty, objemů, cen a marží ve všech úsecích potravinového dodavatelského řetězce umožnit spravedlivé výnosy v celém potravinovém dodavatelském řetězci;

39.  se znepokojením konstatuje, že platné právní nástroje nejsou plně využívány zejména malými a středními podniky k prosazování jejich práv, což je zapříčiněno hospodářskou závislostí a obavami ze ztráty obchodních příležitostí; vyzývá Komisi, členské státy a podnikatelské svazy, aby nalezly způsob, jak obnovit důvěru v soudní systémy a usnadnit přístup ke spravedlnosti, včetně možnosti podávat anonymní stížnosti a zřídit v této oblasti úřad veřejného ochránce práv EU; je navíc přesvědčen o tom, že je nutné dále rozvinout koncepční rámec, který by zajišťoval spravedlivou soutěž ve vertikální i horizontální rovině vztahů mezi podniky, a tím pro podniky připravil půdu k práci za skutečně rovných podmínek;

40.  žádá Komisi, aby do konce roku 2011 zveřejnila sdělení mapující platné vnitrostátní právní předpisy a nástroje zabývající se obchodními praktikami a smluvními vztahy a aby důkladně posoudila, zda jsou tyto předpisy řádně prosazovány a zda jsou zapotřebí další kroky;

41.  domnívá se, že je třeba prozkoumat možnosti mechanismů alternativního a neformálního řešení sporů a mechanismů odškodnění a posoudit jejich účinnost, neboť by mohly sloužit jako nástroj maloobchodníků k řešení sporů; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2011 navrhla opatření k alternativnímu řešení sporů s cílem posílit důvěru podniků a spotřebitelů;

42.  vyzývá Komisi a subjekty v maloobchodním dodavatelském řetězci, aby každoročně podávaly Parlamentu zprávu o pokroku dosaženém v rámci stávajících platforem a mechanismů neformálního dialogu; navrhuje, aby byly výsledky projednány v rámci každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu, který organizuje jeho Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů;

Zvýšení účinnosti a udržitelné spotřeby – inovační metody

43.  zdůrazňuje odpovědnost maloobchodního sektoru, pokud jde o udržitelnost; vítá skutečnost, že maloobchodníci a dodavatelé stojí v čele tzv. „zelené odpovědnosti“, zejména v souvislosti s odpadem, spotřebou energie, dopravou a omezováním emisí CO2; vítá závazky, které již maloobchodníci a dodavatelé k docílení udržitelné spotřeby přijali, nicméně se domnívá, že je nutné vynaložit ještě další úsilí; domnívá se, že by odpovědnost podniků měla věnovat větší pozornost sociálním a environmentálním otázkám;

44.  zdůrazňuje, že maloobchodníci a dodavatelé jsou hnací silou inovací, výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že celé odvětví musí v zájmu dalšího zlepšování konkurenceschopnosti v celém dodavatelském řetězci – od logistiky a dopravy, energetické účinnosti, obalů, nakládání s odpady až po recyklaci produktů – nadále zvyšovat míru investic do inovačních technologií a postupů a musí si vyměňovat osvědčené postupy;

45.  žádá Komisi, aby vytvořila společný systém hodnocení a označování zmíněný v usnesení Parlamentu o jednotném trhu pro podniky a růst, jenž by se zakládal na celém životním cyklu výrobku a jehož cílem by bylo především zjednodušení a harmonizace a vypořádání se s problémem nákladů podniků a spotřebitelů spojenými s roztříštěním;

46.  vyzývá zúčastněné strany, aby přijaly další iniciativy s cílem omezit plýtvání potravinami;

47.  vítá společnou dohodu EuroCommerce a UNI-Evropa, která dokládá, že v oblasti obchodu funguje sociální dialog; uznává, že je třeba aktivněji pracovat na zvýšení informovanosti spotřebitelů o sociální odpovědnosti maloobchodníků, zajistit, aby investice do nových technologií odpovídaly lidskému kapitálu, zejména prostřednictvím rozvoje kvalifikace, a bojovat proti šedé ekonomice;

48.  připomíná význam řádného uplatňování stávajících sociálních a pracovněprávních předpisů; lituje, že existuje vysoká míra nehlášeného zaměstnávání, jež je spojeno s velkými daňovými úniky a znemožňuje vytvořit rovné podmínky mezi obchodníky na vnitřním trhu;

49.  upozorňuje, že k hlavním výzvám tohoto odvětví patří zlepšení pracovních podmínek, boj proti šedé ekonomice a zachování míry zaměstnanosti a konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího sladění potřeb maloobchodníků s kvalifikací pracovníků; zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle je třeba investovat do odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, neboť tak toto odvětví získá schopnost rychle se přizpůsobit novým technologiím;

Další postup

50.  žádá Komisi, aby na základě konzultace s odvětvím maloobchodu připravila komplexní evropský akční plán pro maloobchod, jehož cílem bude vytyčit novou strategii, která bude stavět na úspěších a současně řešit přetrvávající otázky a jejíž součástí budou doporučení pro konkrétní odvětví; vítá skutečnost, že Parlament tuto iniciativu podpořil ve svém usnesení o jednotném trhu pro podniky a růst;

51.  zdůrazňuje, že tento akční plán by měl zohledňovat již vypracované iniciativy Komise, jako je fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, iniciativy v oblasti udržitelnosti a změny klimatu a relevantní návrhy aktu o jednotném trhu;

52.  navrhuje, aby byly během prvního kulatého stolu o maloobchodním trhu prezentovány a projednány kroky navazující na opatření doporučená v akčním plánu, a to včetně pokroku dosaženého v rámci dialogu zúčastněných stran;

53.  očekává, že další optimalizace nákupních a prodejních postupů v celém maloobchodním dodavatelském řetězci – od výzkumu trhu a uvádění výrobků na trh po vztahy s dodavateli, logistiku, skladové hospodářství i nakládání s vadným zbožím, stížnostmi spotřebitelů a péči o zákazníky – zlepší konkurenceschopnost maloobchodního odvětví, sníží ceny pro spotřebitele a zlepší kvalitu služeb;

54.  vybízí maloobchodníky a dodavatele, aby se aktivně zapojovali do otevřeného, konstruktivního a soustavného dialogu s cílem dospět k praktickým řešením; vybízí členské státy a orgány EU, aby tento proces aktivně podporovaly;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1. (2) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21. (3) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. (4) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82. (5) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0293. (7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0144. (8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0146. (9) Přijaté texty, P7_TA(2011)0145. (10) Přijaté texty, P7_TA(2010)0384. (11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0320. (12) Přijaté texty, P7_TA(2010)0302. (13) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84.. (14) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 1. (15) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 25. (16) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 10. (17) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 23.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2011 na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (11630/2011 – C7-0166/2011 – 2011/2075(BUD))

P7_TA(2011)0308 A7-0254/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 310 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na čl. 15 odst. 3 a články 37 a 38 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011, schválený s konečnou platností dne 15. prosince 2010(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na návrh opravného Evropské unie č. 3/2011 na rozpočtový rok 2011, který Komise předložila dne 15. dubna 2011 (KOM(2011)0219),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2011, který Rada přijala dne 16. června 2011 (11630/2011 – C7-0166/2011),

–  s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0254/2011),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2011 je zapsat přebytek rozpočtu na rok 2010 ve výši 4 539 394 283 EUR do rozpočtu na rok 2011,

B.  vzhledem k tomu, že hlavními složkami tohoto přebytku jsou kladný výsledek příjmů ve výši více než 1,8 miliardy EUR (1 800 000 000 EUR), nevyčerpané prostředky na výdaje ve výši 2,72 miliardy EUR a zůstatek u prostředků na kurzové rozdíly ve výši 22,3 milionu EUR,

C.  vzhledem k tomu, že velká část prostředků na straně příjmů (1,28 miliardy EUR z 1,8 miliardy EUR) pochází z úroků za pozdní platby a pokuty,

D.  vzhledem k tomu, že rozdíl mezi odhlasovaným rozpočtem na rok 2011 (122,96 miliardy EUR) a použitými/přenesenými prostředky (120,97 miliardy EUR) je způsoben zrušenými prostředky (740 milionů EUR), zejména v důsledku neschválení návrhu opravného rozpočtu č. 10/2010,

E.  vzhledem k tomu, že nevyčerpané prostředky ve výši 2,72 miliardy EUR jsou důsledkem nedostatečného provádění programů, neuvolněných rezerv, nedostatečného plnění v jiných oddílech rozpočtu a nízkého čerpání prostředků převedených z roku 2009 do roku 2010,

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 3/2011, jehož výhradním účelem je zapsat do rozpočtu na letošní rok přebytek z rozpočtu na rok 2010, a to v souladu s článkem 15 finančního nařízení;

2.  je pevně přesvědčen o tom, že část příjmů vypočítaná z úroků za pozdní platby a pokuty by neměla být považována za přebytek, a neměla by tudíž být odečtena z příspěvků členských států (vlastní zdroje založené na HND);

3.  naopak se domnívá, že tento příjem pocházející z uplatňování politiky hospodářské soutěže EU by měl být rovnou vrácen do rozpočtu EU a znovu investován; je odhodlán tuto zásadu prosazovat a bránit na nadcházejících jednáních o ročních a víceletých rozpočtech;

4.  schvaluje nicméně postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2011 beze změny a pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 2/2011 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0475. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2010)0791 – C7-0012/2011 – 2011/0001(COD))

P7_TA(2011)0309 A7-0201/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0791),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0012/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2011(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0201/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 954/2011.)

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2010)0484 – C7-0265/2010 – 2010/0250(COD))(1)

P7_TA(2011)0310 A7-0223/2011

Řádný legislativní postup (první čtení)

[Pozměňovací návrh č. 1, pokud není uvedeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH PARLAMENTU(2)

P7_TA(2011)0310 A7-0223/2011

k návrhu Komise

P7_TA(2011)0310 A7-0223/2011

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů
(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí, a doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro cenné papíry a trhy – a zřízení Evropské rady pro systémová rizika.

(2)  Sdělení Komise ze dne 4. března 2009 s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ navrhlo posílit regulatorní rámec Unie pro finanční služby. Ve svém sdělení ze dne 3. července 2009 s názvem „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty“ posoudila Komise úlohu derivátů ve finanční krizi a ve svém sdělení ze dne 20. října 2009 s názvem „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: budoucí opatření politiky“ uvedla Komise opatření, která hodlá přijmout, aby snížila rizika spojená s deriváty.

(3)  Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy tří nařízení, kterými se zřizuje Evropský systém orgánů finančního dohledu, včetně vytvoření tří evropských orgánů dohledu, jež by přispěly ke konzistentnímu používání právních předpisů Unie a k zavedení vysoce kvalitních společných norem a postupů v oblasti regulace a dohledu, totiž Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(5) (dále jen „orgán EBA“), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(6) (dále jen „orgán EIOPA“) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(7) (dále jen „orgán ESMA“). Tyto orgány hrají klíčovou úlohu při ochraně stability finančního sektoru. Je proto nezbytné trvale zajistit, aby bylo rozvíjení jejich činnosti vysokou politickou prioritou a aby byly náležitě financovány.

(4)  OTC deriváty jsou netransparentní, jelikož se jedná o soukromě sjednané smlouvy a veškeré informace o nich jsou obvykle dostupné pouze smluvním stranám. Vytvářejí složitou pavučinu vzájemné závislosti, v důsledku čehož může být obtížné určit povahu a úroveň příslušných rizik. Finanční krize prokázala, že tyto vlastnosti zvyšují nejistotu v dobách, kdy je situace na trhu napjatá, a v důsledku toho ohrožují finanční stabilitu. Toto nařízení stanoví podmínky pro snížení uvedených rizik a pro zlepšení transparentnosti derivátových smluv.

(5)  Na vrcholné schůzce dne 26. září 2009 v Pittsburghu se čelní představitelé G-20 dohodli, že všechny standardizované smlouvy o OTC derivátech by měly být do konce roku 2012 zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran a že smlouvy o OTC derivátech by měly být hlášeny registrům obchodních údajů. V červnu 2010 vedoucí představitelé skupiny G20 v Torontu znovu potvrdili svůj závazek a zavázali se též urychlit zavádění přísných opatření ke zlepšení transparentnosti OTC derivátů a regulatorního dohledu nad nimi mezinárodně konzistentním a nediskriminačním způsobem s cílem zlepšit trh s OTC deriváty a vytvořit účinnější nástroje, kterými přiměje firmy k odpovědnosti za rizika, která na sebe berou. Komise se zasadí o to, aby tyto závazky stejným způsobem zaváděli naši mezinárodní partneři.

(6)  Evropská rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2009 souhlasila s tím, že je nutno podstatně zlepšit snižování úvěrového rizika protistrany a ze je důležité zlepšit transparentnost, účinnost a integritu transakcí s deriváty. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2010 na téma Trhy s deriváty: budoucí opatření politiky vyzvalo k povinnému zúčtování a ohlašování OTC derivátů.

(7)  Orgán ESMA v rozsahu působnosti tohoto nařízení zabezpečuje stabilitu finančních trhů v naléhavých situacích, zajišťuje konzistentní používání pravidel Unie vnitrostátními orgány dohledu a urovnává neshody mezi nimi. Je také pověřen vypracováním právně závazných regulačních technických norem a má ústřední úlohu při povolování a sledování ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

(8)  Jednotná pravidla jsou vyžadována pro derivátové smlouvy stanovené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(8).

(8a)  Komise ve svém sdělení ze dne 2. února 2011 s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ označila zvýšenou financializaci mezinárodních trhů se surovinami za strategickou výzvu pro ekonomiky Unie. Komise znovu potvrdila, že je zapotřebí více transparentnosti při obchodování se surovinami a že limity pozic by mohly mít pozitivní efekt při obchodování s deriváty u komodit. S cílem dosáhnout skutečného snížení nezdravě vysokého objemu obchodování na trzích se surovinami by měla Komise posoudit zejména účinky omezení připuštění k obchodování na surovinových burzách pouze na fyzické obchodníky a vyloučení finančních institucí. Komise by se měla v rámci nadcházejících přezkumů směrnice 2004/39/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(9) zabývat zejména problémem kolísaní cen na potravinových a zemědělských trzích a navrhnout vhodné požadavky k předcházení systémovým rizikům a manipulativním praktikám, včetně maržových požadavků, limitů pozic a kárného vydání zisku.

(9)  Pobídky k podpoře využívání ústředních protistran se neukázaly jako dostatečný nástroj k zajištění skutečného zúčtování standardizovaných OTC derivátů. Proto jsou zapotřebí požadavky na povinné zúčtování OTC derivátů, které lze zúčtovat, prostřednictvím ústředních protistran.

(10)  Je pravděpodobné, že členské státy přijmou odlišná vnitrostátní opatření, která by mohla vytvořit překážky hladkého fungování vnitřního trhu a mohla by být na úkor účastníků trhu a finanční stability. Jednotné používání zúčtovací povinnosti v Unii je také nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a k vytvoření rovných podmínek pro účastníky trhu.

(11)  Má-li se zajistit, aby zúčtovací povinnost snížila systémové riziko, je zapotřebí proces určení způsobilých kategorií derivátů, které by uvedené povinnosti měly podléhat. Uvedený proces by měl vzít v úvahu, že ne všechny OTC deriváty zúčtované prostřednictvím ústředních protistran lze považovat za vhodné pro povinné zúčtování prostřednictvím ústředních protistran.

(12)  Toto nařízení stanoví kritéria pro určení způsobilosti k zúčtovací povinnosti. S ohledem na svou ústřední úlohu by orgán ESMA po konzultaci s Komisí a Evropskou radou pro systémová rizika, která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika(10) (dále jen „rada ESRB“), měl rozhodovat o tom, zda nějaká kategorie derivátů splňuje kritéria způsobilosti, zda by měla uplatněna zúčtovací povinnost a odkdy by měla zúčtovací povinnost nabýt účinku, a to včetně případné „etapizace“ provádění norem. Postupné zavádění zúčtovací povinnosti by mohlo být provedeno buď z hlediska podílu způsobilých kategorií, které mají být zúčtovány, nebo z hlediska typů účastníků trhu, kteří se mají podrobit zúčtovací povinnosti. Rovněž by mělo být nadále povoleno bilaterální zúčtování, a to v případech, kdy některé kategorie derivátů v rámci jedné skupiny derivátů nesplňují podmínky pro zúčtování, jak tomu může být v případě zajišťovacích derivátů.

(12a)  Při určování, zda má určitá kategorie derivátů podléhat požadavkům na zúčtování, by měl orgán ESMA usilovat o snížení systémového rizika a o zamezení systémovým dopadům. To zahrnuje zohlednění takových faktorů posuzování, jako je budoucí datum, od kterého nabývá zúčtovací povinnost účinku, propojenost příslušné kategorie derivátů na trhu, úroveň standardizace smluvních a hospodářských podmínek smluv, dopady na hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost podniků z EU na celosvětových trzích, provozní schopnost ústředních protistran zvládnout objem úkolů a povinnosti vyplývající z této směrnice a jejich schopnost z hlediska řízení rizik, míra vypořádacího rizika a úvěrového rizika protistrany a dopad nákladů na reálnou ekonomiku, a zejména na investice.

(12b)  Vlastnosti devizového trhu (objem transakcí denně, dvojice měn, důležité transakce třetích zemí, vypořádací riziko řešené v rámci stávajícího spolehlivého mechanismu) vyžadují vhodný režim, který bude zejména zahrnovat předběžné mezinárodní sbližování požadavků a vzájemné uznání dané infrastruktury. Z tohoto pohledu by orgán ESMA měl zvážit vyjmutí devizových swapů a termínových transakcí.

(12c)  Při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a technických prováděcích norem by měl být brán zvláštní ohled na potřeby institucí v oblasti dlouhodobého spoření s cílem poskytovat spotřebitelům produkty dlouhodobého spoření. Za tímto účelem by neměly z tohoto nařízení vyplývat pro instituce v oblasti dlouhodobého spoření neúměrně vysoké náklady. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je řádné uplatňování zásady proporcionality.

(12d)  Institucím v oblasti dlouhodobého spoření by mělo být povoleno využívat ke krytí počátečních a variančních marží státních a kvalitních korporátních dluhopisů jako alternativy k prostředkům v hotovosti.

(13)  K zúčtování smlouvy o OTC derivátech je nutné, aby s ním souhlasily obě smluvní strany. Proto by výjimky ze zúčtovací povinnosti měly být úzce zaměřeny, jelikož by snížily účinnost povinnosti a výhody zúčtování prostřednictvím ústředních protistran a mohou vést k regulatorní arbitráži mezi skupinami účastníků trhu. Komise a orgán ESMA by však měly zajistit, aby povinné mechanismy zúčtování rovněž chránily investory.

(13a)  Obecně by se povinnosti vyplývající z tohoto nařízení měly omezit na budoucí transakce, čímž bude umožněn plynulý přechod, upevněna stabilita systému a současně omezena nutnost provádět dodatečné úpravy. K tomu je třeba posuzovat zúčtovací a ohlašovací povinnosti odlišným způsobem. Zpětnou zúčtovací povinnost lze z právních důvodů kvůli zajištění nezbytného zpětného zabezpečení uplatnit velmi obtížně, což však neplatí u dodatečné ohlašovací povinnosti. V těchto případech by mohla být na základě výsledků studie dopadů a na základě technických podmínek a zbytkové doby splatnosti s ohledem na kategorie derivátů zavedena dodatečná ohlašovací povinnost.

(14)  OTC deriváty, které nejsou považovány za vhodné ke zúčtování prostřednictvím ústředních protistran, s sebou stále nesou úvěrové riziko protistrany, a proto by měla být stanovena pravidla k řízení uvedeného rizika. Uvedená pravidla by měla být použitelná pouze na účastníky trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti.

(14a)  Je důležité, aby byl nutně odlišný přístup k nefinančním protistranám rozšířen z tohoto nařízení i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu(11) a na směrnici 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí(12). Protistrany, kterým není nařízeno provádět centrální zúčtování, by neměly čelit vyšším kapitálovým požadavkům v souvislosti s probíhajícími bilaterálními dohodami.

(14b)  Náklady na regulační kapitál pro finanční protistrany, které se zabývají OTC deriváty, jež jsou zúčtované bilaterálně, a nikoliv prostřednictvím centrálního zúčtovacího střediska, by mělo být možné vypočítat podle úrovně možných ztrát spojených s rizikem selhání, stanoveným pro každou protistranu.

(15)  Pravidla o zúčtovací a ohlašovací povinnosti a pravidla o technikách snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana, by se měla používat na finanční protistrany, a to na investiční podniky povolené podle směrnice 2004/39/ES, úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pojišťovny povolené podle první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu(13), životní pojišťovny povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění(14), zajišťovny povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění(15),, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(16) a alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů povolenými a registrovanými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů(17).

(15a)  U SKIPCP, které provádějí operace s deriváty pouze v malém rozsahu, je proto třeba posoudit jejich činnosti s cílem určit, na jakém konkrétním základě by měly být považovány za finanční protistrany ve smyslu tohoto nařízení. V této souvislosti je třeba učinit kroky s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže a omezit prostor pro zneužívání. Z tohoto důvodu by neměl být zúčtovací práh platný pro nefinanční protistrany automaticky uplatňován na SKIPCP. Spíše by se mělo uvažovat o velmi striktně vymezené odchylce, která by měla být zavedena.

(15b)  SKIPCP by měly spadat do působnosti tohoto nařízení, protože diverzifikované investiční politiky SKIPCP zahrnují i transakce v oblasti derivátových smluv. Činnost SKIPCP se v posledních letech značně zvýšila a tyto subjekty představují přibližně 50 % HDP Unie a zároveň mají vzhledem ke své velké investiční kapacitě globální systémový význam.

(15c)  Penzijní fondy, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(18), s rizikovým profilem neochoty podstupovat riziko a takové, jež používají deriváty za účelem zajištění jejich rizika v oblasti penzijních závazků, by měly podléhat ohlašovacím povinnostem a metodám snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtovává ústřední protistrana, jak je stanoveno v tomto nařízení. Tyto penze by však neměly podléhat zúčtovací povinnosti, aby se zamezilo nepřiměřeným nákladům pro důchodce.

(16)  Tam, kde je to vhodné, by se pravidla použitelná na finanční protistrany měla také používat na nefinanční protistrany. Uznává se, že nefinanční protistrany využívají OTC smlouvy, aby se kryly proti obchodním rizikům přímo spojeným s jejich obchodními činnostmi. Při určování toho, zda by nefinanční protistrana měla podléhat zúčtovací povinnosti, by tedy měl být brán ohled na účel, ke kterému uvedená nefinanční protistrana OTC deriváty používá, a na rozsah její angažovanosti v uvedených nástrojích. Nefinanční protistrany by měly vysvětlit používání derivátů ve svých výročních zprávách nebo jinými vhodnými prostředky. Při stanovování prahu pro zúčtovací povinnost by orgán ESMA měl konzultovat se všemi příslušnými orgány, jako například s regulačními orgány zodpovědnými za komoditní trhy a s nefinančními protistranami, aby se zajistilo plné zohlednění zvláštností těchto odvětví. Do 31. prosince 2013 by nadto měla Komise posoudit systémový význam transakcí nefinančních podniků s OTC deriváty v různých odvětvích, včetně odvětví energetiky. Pokud by vstoupil v platnost srovnatelný soubor pravidel na evropské úrovni, který bude uzpůsobený jednotlivým odvětvím, měla by Komise neprodleně zvážit vynětí tohoto odvětví z působnosti tohoto nařízení a k tomuto účelu předložit odpovídající legislativní návrhy.

(16a)  Zúčtovací práh u nefinančních protistran má pro všechny účastníky trhu velký význam. Při jeho stanovování by měly být zohledněny a posouzeny jak kvalitativní, tak i kvantitativní faktory. V této souvislosti, je-li to vhodné, je třeba usilovat o rozsáhlou standardizaci smluv OTC a uznat význam snižování rizika u běžné obchodní činnost nefinančních protistran. Zavedení prahových hodnot, které budou vycházet z celkového významu podniku na trhu, popřípadě z jeho významu v rámci tržního odvětví OTC derivátů, může být doplněno o ukazatele rizika daného podniku.

(16b)  S cílem vyjmout malé a střední podniky ze zúčtovací povinnosti by se mělo uvažovat o odvětvově specifických zúčtovacích prazích pro OTC deriváty, které vycházejí z celkového objemu smluv, které uzavřel daný podnik. Mimoto by měl orgán ESMA zkoumat, zda by pro ohlašovací povinnost malých a středních podniků mohla být zavedena pravidla de minimis.

(16c)  Komise by měla zajistit, aby nebylo nezbytné a vhodné využívání OTC derivátů nefinančními protistranami za účelem zajištění tržních rizik plynoucích z obchodních operací v souvislosti s tvorbou cen nebo dostupností komplikováno budoucími legislativními návrhy.

(17)  Smlouva uzavřená fondem bez ohledu na to, zda jej spravuje správce fondu či ne, by měla být posuzována v rozsahu působnosti tohoto nařízení.

(18)  Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být vyňaty centrální banky, další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce, další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a mezinárodní rozvojové banky uvedené v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, Banka pro mezinárodní platby a některé další subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 4 odst. 18 směrnice 2006/48/ES, aby nebyly omezeny jejich pravomoci zasahovat za účelem stabilizace trhu, bude-li zapotřebí. U subjektů veřejného sektoru ve smyslu čl. 4 odst. 18 směrnice 2006/48/ES, které jsou ve vlastnictví centrálních vlád a pro něž platí výslovné dohody o zárukách příslušné ústřední vlády, by se mělo předem uvážit, zda by bylo zodpovědné udělit jim odchylku ze zúčtovací povinnosti.

(19)  Jelikož ne všichni účastníci trhu, kteří podléhají zúčtovací povinnosti, se mohou stát zúčtujícími členy ústřední protistrany (nebo klientem zúčtujících členů), měli by mít možnost mít přístup k ústředním protistranám jako klienti nebo prostřednictvím investičních podniků nebo úvěrových institucí, které jsou samy klienty.

(20)  Zavedení zúčtovací povinnosti spolu s procesem ke stanovení toho, které ústřední protistrany lze za účelem této povinnosti využívat, může vést k nezamýšlenému narušování hospodářské soutěže na trhu s OTC deriváty. Například ústřední protistrana by mohla odmítnout uskutečňovat zúčtování transakcí prováděných v některých obchodních systémech, protože ústřední protistranu vlastní konkurenční obchodní systém. Má-li se zabránit těmto diskriminačním praktikám, měly by ústřední protistrany zúčtovávat transakce prováděné v různých systémech, pokud uvedené systémy vyhoví provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, a bez ohledu na smluvní dokumentaci, na jejímž základě protistrany uzavřely obchod s OTC deriváty, za předpokladu, že zmíněná dokumentace odpovídá tržním normám. Komise by obecně měla nadále pečlivě sledovat vývoj trhu s OTC deriváty a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila tomuto narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(21)  K určení příslušných kategorií OTC derivátů, které by měly podléhat zúčtovací povinnosti, prahů a systémově významných nefinančních protistran jsou zapotřebí spolehlivé údaje. Proto je pro účely regulace důležité, aby byl na úrovni Unie stanoven jednotný požadavek na hlášení údajů o OTC derivátech. Kromě toho je třeba, aby byla zajištěna dodatečná ohlašovací povinnost, a to v co největší míře, jak pro finanční, tak nefinanční protistrany nad prahovou hodnotou, aby orgán ESMA získal srovnatelné údaje. Pokud takové dodatečné ohlašování není u jakékoli z kategorií OTC derivátů proveditelné, mělo by být poskytnuto příslušnému registru obchodních údajů patřičné zdůvodnění.

(22)  Je důležité, aby účastníci trhu hlásili všechny údaje o smlouvách o OTC derivátech, které uzavřeli, registrům obchodních údajů. V důsledku toho budou informace o rizicích vlastních trhům s OTC deriváty uchovávány centrálně a budou snadno přístupné pro orgán ESMA, pro příslušné orgány i pro příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank (ESCB). Komise a orgán ESMA by měly zvážit rozšíření použitelnosti ohlašovací povinnosti i na vložené deriváty.

(22a)  Na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES nebo mechanismy skýtající podobnou míru snížení rizika a uznané na základě vnitrostátního práva pro účely penzijního pojištění, které využívají derivátové smlouvy, u nichž je objektivně měřitelné, že snižují rizika přímo související s platební schopností instituce provozující penzijní systém, by se měla vztahovat ustanovení o bilaterální kolateralizaci uvedená v tomto nařízení, která budou předmětem přezkumu v roce 2014.

(23)  Za účelem získání komplexního přehledu o trhu a vyhodnocení systémového rizika by registrům obchodních údajů měly být hlášeny zúčtované i nezúčtované smlouvy.

(23a)  Orgánům ESMA, EIOPA a EBA by měly být poskytnuty odpovídající zdroje, aby mohly efektivně plnit úkoly, které jim jsou svěřeny v tomto nařízení.

(24)  Povinnost ohlásit jakoukoli změnu nebo ukončení smlouvy by se měla používat na původní protistrany uvedené smlouvy a na veškeré ostatní subjekty, které podávají hlášení jménem původních protistran. Protistrana nebo její zaměstnanci, kteří registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany v souladu s tímto nařízením, by neměla porušit žádné omezení prozrazovat informace.

(25)  V souvislosti se zúčtovací a ohlašovací povinností by měly existovat účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy by měly uvedené sankce vymáhat způsobem, který nesnižuje účinnost uvedených pravidel. Členské státy by měly zajistit, aby byly uložené sankce zveřejněny a aby se v pravidelných intervalech zveřejňovaly zprávy hodnotící efektivnost platných pravidel.

(26)  Povolení ústřední protistrany by mělo být podmíněno minimální výší počátečního kapitálu. Základní kapitál by spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy ústřední protistrany měl být vždy přiměřený velikosti a činnosti ústřední protistrany, aby se zajistilo, že je adekvátně kapitalizovaná vůči operačním nebo zbytkovým rizikům a že v případě potřeby dokáže provést řádné ukončení nebo restrukturalizaci svých operací.

(27)  Jelikož toto nařízení zavádí pro účely regulace zákonnou povinnost provádět zúčtování prostřednictvím zvláštních ústředních protistran, je nezbytné zajistit, aby uvedené ústřední protistrany byly bezpečné a spolehlivé a aby nepřetržitě splňovaly přísné požadavky na organizaci, vedení obchodní činnosti a obezřetnost stanovené tímto nařízením. V zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení by se měly výše uvedené požadavky používat na zúčtování všech finančních nástrojů, se kterými ústřední protistrany obchodují.

(27a)  Příslušný orgán by se měl ujistit, že ústřední protistrana udržuje dostatečné dostupné finanční zdroje (které by měly zahrnovat minimální příspěvek vlastních zdrojů ústřední protistrany) v souladu s pokyny vydanými orgánem ESMA.

(28)  Je proto za účelem regulace a harmonizace zapotřebí zajistit, aby finanční protistrany využívaly pouze ústřední protistrany, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

(29)  Nezbytným důsledkem povinnosti provádět zúčtování OTC derivátů jsou přímá pravidla pro povolení ústředních protistran a dohled nad nimi. Je vhodné, aby si příslušné orgány ponechaly odpovědnost za všechny aspekty povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi, včetně odpovědnosti ověřovat, že žadatelská ústřední protistrana splňuje toto nařízení a směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(19) vzhledem ke skutečnosti, že uvedené vnitrostátní orgány nadále dokáží nejlépe posoudit, jak ústřední protistrany den co den fungují, provádět pravidelné přezkumy a přijímat v případě potřeby vhodná opatření.

(30)  Pokud ústřední protistraně hrozí platební neschopnost, může fiskální odpovědnost spočívat převážně na členském státě, ve kterém je usazena. Z toho vyplývá, že povolení a dohled nad uvedenou ústřední protistranou by měl vykonávat příslušný orgán uvedené členského státu. Protože však zúčtující členové ústřední protistrany mohou být usazeni v různých členských státech a dopad selhání ústřední protistrany pocítí jako první, je nutné, aby se do režimu povolování a dohledu zapojil orgán ESMA. Tak se předejde odlišným vnitrostátním opatřením nebo postupům a překážkám pro vnitřní trh. Orgán ESMA by měl zapojit do práce na přípravě doporučení a rozhodnutí další příslušné orgány dotčených členských států.

(31)  Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit povinnost pomoci a spolupráce mezi nimi. █ Při výměně informací je nezbytné přísně dodržovat služební tajemství. Vzhledem k širokému dopadu smluv o OTC derivátech je nezbytné, aby přístup k informacím potřebným pro výkon svých funkcí měly další regulační orgány █.

(31a)  Nic v tomto nařízení by nemělo omezovat nebo bránit ústřední protistraně v jedné jurisdikci ve zúčtování produktu vyjádřeného v měně jiného členského státu EU nebo měně třetí země nebo ukládat povinnost, aby ústřední protistrana měla bankovní licenci pro zajištění přístupu ke každodenní likviditě prostřednictvím centrální banky.

(32)  S ohledem na globální povahu finančních trhů je třeba s ústředními protistranami usazenými v třetích zemích uzavírat dohody o poskytování zúčtovacích služeb v rámci Unie. Součástí těchto dohod by mělo být povolení ústřední protistrany usazené ve třetí zemi ze strany od orgánu ESMA a ze strany příslušných orgánů členského státu, v němž tato ústřední protistrana hodlá poskytovat zúčtovací služby, nebo by měla být osvobozena od podmínek a postupů souvisejících se získáním povolení, o čemž rozhodne Komise, za předpokladu, že uzná právní a dohledový rámec uvedené třetí země jako rovnocenný s rámcem Unie a že budou splněny požadované podmínky. V této souvislosti budou zvlášť důležité dohody s významnými mezinárodními partnery Unie, aby se globálně zajistily rovné podmínky a finanční stabilita.

(32a)  Dne 16. září 2010 se Evropská rada dohodla na tom, že je třeba, aby Unie v rámci svých vnějších vztahů prosazovala své zájmy a hodnoty důrazněji a v duchu vzájemnosti i vzájemného prospěchu a aby učinila kroky s cílem mj. zabezpečit evropským podnikům větší přístup na trh a prohloubit spolupráci v oblasti regulace s významnými obchodními partnery.

(33)  Ústřední protistrany by měly mít bez ohledu na svou vlastnickou strukturu spolehlivé řídicí systémy, vyšší vedení s dobrou pověstí a v radě nezávislé členy. Alespoň jedna třetina členů, ale nejméně dva členové v radě by měli být nezávislí. Tito nezávislí členové by neměli vystupovat jako nezávislí ve více než jedné jiné ústřední protistraně. Jejich odměna by neměla být jakkoli vázána na výkon dané ústřední protistrany. Odlišné řídicí systémy a vlastnické struktury ústřední protistrany však mohou mít vliv na její ochotu nebo schopnost provádět zúčtování některých produktů. Proto je vhodné, aby se jakýmkoli potenciálním střetem zájmů v rámci ústřední protistrany zabývali nezávislí členové rady a výbor pro rizika, který ústřední protistrana zřídí. Musí zde být adekvátně zastoupeni zúčtující členové a klienti, jelikož rozhodnutí přijatá ústřední protistranou na ně mohou mít dopad.

(34)  Ústřední protistrana může zajišťovat funkce, kromě řízení rizik, formou outsourcingu, ale pouze pokud uvedené funkce zajišťované formou outsourcingu nemají dopad na řádný chod ústřední protistrany a na její schopnost řídit rizika. Outsourcing funkcí by měl být schválen výborem pro rizika ústřední protistrany.

(35)  Požadavky na účast pro ústřední protistranu by tedy měly být transparentní, přiměřené a nediskriminační a měly by umožňovat vzdálený přístup, pokud tím ústřední protistrana nebude vystavena dalším rizikům.

(36)  Klientům zúčtujících členů, kteří provádějí zúčtování svých OTC derivátů s ústředními protistranami, by měla být poskytnuta vysoká úroveň ochrany. Skutečná úroveň ochrany závisí na úrovni oddělení, kterou si uvedení klienti zvolí. Zprostředkovatelé by měli oddělovat svá aktiva od aktiv svých klientů. Z těchto důvodů by ústřední protistrany měly vést aktualizované a snadno identifikovatelné záznamy. Mimoto by měly být účty selhavších členů převoditelné na jiné členy.

(36a)  Jakákoli právní nejistota ohledně účinnosti a vynutitelnosti pravidel a postupů ústřední protistrany vztahujících se na vymezení rozsahu aktiv a povinností zúčtujících členů a jejich klientů a převodu pozic v případě vzniku předem určených událostí by ohrozila stabilitu ústřední protistrany. Události, jejichž povaha mohla vést k převodu pozic, by měly být předem přesně stanoveny, aby bylo možné zachovat rozsah poskytované ochrany.

(37)  Ústřední protistrana by měla mít spolehlivý rámec řízení rizik k řízení úvěrových rizik, rizik likvidity, operačních a jiných rizik, včetně rizik, která v důsledku vzájemné závislosti nese nebo představuje pro jiné subjekty. Ústřední protistrana by měla mít adekvátní postupy a mechanismy k řešení selhání zúčtujícího člena. Má-li se minimalizovat riziko nákazy tohoto selhání, měla by mít ústřední protistrana přísné požadavky na účast, měla by realizovat vhodné počáteční marže a měla by mít fond pro riziko selhání a jiné finanční zdroje na pokrytí potenciálních ztrát. Vytvoření vysoce spolehlivého mechanismu řízení rizik by mělo být i nadále prvořadým cílem ústřední protistrany. Může však přizpůsobit jeho rysy konkrétním činnostem a profilům rizika klientů zúčtujících členů a v případě, že to považuje za vhodné, může zařadit do okruhu vysoce likvidních aktiv přijímaných jako kolaterál přinejmenším hotovost a vládní dluhopisy podléhající přiměřenému snížení hodnoty.

(37a)  Strategie řízení rizik ústředních protistran by měly být spolehlivé a neměly by přenášet riziko na daňové poplatníky.

(37b)  Rada pro finanční stabilitu označila ústřední protistrany za systémově důležité instituce. Na mezinárodní úrovni ani v Unii neexistuje žádná zavedená praxe, pokud jde o podmínky, za kterých mohou mít ústřední protistrany přístup k facilitám likvidity centrálních bank, nebo k tomu musí mít licenci úvěrové instituce. Uplatňování zúčtovací povinnosti vyžadované tímto nařízením by mohlo zvýšit systémový význam ústředních protistran a zvýšit potřebu likvidních prostředků. Proto by Komise měla být vyzvána, aby zohlednila veškeré výsledky probíhajících prací mezi ústředními bankami, posoudila ve spolupráci s Evropským systémem centrálních bank případnou potřebu opatření k usnadnění přístupu ústředních protistran k facilitám likvidity centrálních bank v jedné nebo více měnách a podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(38)  Výzvy k dodatkové úhradě a snížení hodnoty kolaterálu mohou mít procyklické účinky. Proto by ústřední protistrany, příslušné orgány a orgán ESMA měly přijmout opatření k předcházení případným procyklickým účinkům vyplývajícím z postupů řízení rizik přijatých ústředními protistranami a k jejich kontrole tak, aby nebyla nepříznivě ovlivněna spolehlivost a finanční zajištění ústřední protistrany.

(39)  Nezbytnou součástí procesu zúčtování je řízení angažovanosti. Pro poskytování zúčtovacích služeb obecně by měl být zajištěn přístup k příslušným zdrojům ocenění a jejich využívání. Tyto zdroje ocenění by měly mj. zahrnovat zdroje spojené s indexy, které se používají jako referenční nástroje pro deriváty nebo jiné finanční nástroje.

(40)  Prvořadou obrannou linií ústřední protistrany jsou marže. Ačkoliv by ústřední protistrany měly realizované marže bezpečně a obezřetně investovat, měly by se zvlášť snažit zajistit adekvátní ochranu marží, jež zaručí, že budou včas vráceny zúčtujícím členům, kteří neselhali, nebo interoperabilní ústřední protistraně, pokud ústřední protistrana, jež tyto marže realizuje, selže.

(40a)  Pro ústřední protistranu má zásadní význam přístup k přiměřeným zdrojům likvidity. Tato likvidita může být zajištěna přístupem k likviditě centrální banky nebo důvěryhodné a spolehlivé komerční banky, popřípadě kombinací obou.

(41)  Evropský kodex chování v oblasti zúčtování a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006(20) stanovil dobrovolný rámec pro vytváření vazeb mezi ústředními protistranami a registry obchodních údajů. Poobchodní odvětví však zůstává roztříštěné podle právních předpisů jednotlivých států, přeshraniční obchody jsou tak nákladnější a dochází k brzdění harmonizace. Proto je zapotřebí stanovit podmínky pro vytváření interoperabilních dohod mezi ústředními protistranami tak, aby tyto dohody nevystavovaly příslušné ústřední protistrany rizikům, která nejsou vhodně řízena.

(42)  Dohody o interoperabilitě obecně mohou být významnými nástroji pro větší integraci poobchodního trhu v Unii a měla by být stanovena regulace. Dohody o interoperabilitě však mohou vystavit ústřední protistrany dalším rizikům. Vzhledem k dalším složitostem spojeným s dohodou o interoperabilitě mezi ústředními protistranami, které provádějí zúčtování smluv o OTC derivátech, je v této fázi vhodné požadovat dobu odkladu tří let po obdržení povolení k zúčtování pro deriváty, než bude možné žádat o povolení k interoperabilitě, a rovněž omezit rozsah působnosti následných dohod o interoperabilitě na hotovostní cenné papíry. Do 30. září 2014 by však orgán ESMA měl Komisi předložit zprávu, zda a kdy by bylo vhodné uvedený rozsah působnosti rozšířit na jiné finanční nástroje.

(43)  Registry obchodních údajů shromažďují pro účely regulace údaje významné pro orgány ve všech členských státech. Orgán ESMA by měl převzít odpovědnost za registraci, odnímání registrace a dohled nad registry obchodních údajů.

(44)  Vzhledem k tomu, že se o údaje uchovávané registry obchodních údajů opírají regulační orgány, ústřední protistrany i jiní účastníci trhu, je nutné zajistit, aby uvedené registry obchodních údajů podléhaly přísným požadavkům na vedení záznamů a správu údajů.

(45)  Je zapotřebí transparentnost cen a poplatků spojených se službami poskytovanými ústředními protistranami, jejich členy a registry obchodních údajů, aby účastníci trhu mohli provést informovanou volbu.

(45a)  V rámci finančních služeb a obchodování s derivátovými smlouvami jsou některé oblasti, v nichž mohou existovat i práva obchodního a duševního vlastnictví. V případech, kdy se tato práva týkají produktů nebo služeb, jež se staly průmyslovými normami nebo uvedené normy ovlivňují, by měl platit požadavek, aby byly licence k dispozici za přiměřených, spravedlivých a nediskriminačních podmínek (FRAND).

(46)  Orgán ESMA by měl být schopen navrhnout Komisi, aby uložila penále. Účelem uvedeného penále by mělo být, aby bylo ukončeno porušování zjištěné orgánem ESMA, aby byly poskytovány úplné a správné informace, které orgán ESMA požadoval, nebo aby se registry obchodních údajů, ústřední protistrany, jejich členové nebo jiné osoby podrobovaly šetření. Navíc za účelem odstrašení a přinucení registrů obchodních údajů, ústředních protistran a jejich členů dodržovat nařízení by Komise měla být schopna ukládat na žádost orgánu ESMA pokuty, pokud by záměrně nebo z nedbalosti byla porušena zvláštní ustanovení nařízení. Pokuta by měla být odrazující a přiměřená povaze a závažnosti porušení, trvání porušení a hospodářským možnostem dotčeného registru obchodních údajů, ústřední protistrany nebo člena.

(47)  Má-li orgán ESMA účinně dohlížet na registry obchodních údajů, ústřední protistrany a jejich členy, měl by mít právo provádět šetření a kontroly na místě.

(48)  Je nezbytné, aby členské státy a ESMA chránily právo na soukromí fyzických osob při zpracování osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(21).

(49)  Je důležité zajistit mezinárodní sbližování požadavků na ústřední protistrany a registry obchodních údajů. Toto nařízení se řídí doporučeními vypracovanými CPSS-IOSCO a ESCB-CESR a vytváří rámec Unie, ve kterém mohou ústřední protistrany bezpečně působit. Orgán ESMA by měl vzít tento vývoj v úvahu při zpracování regulačních technických norem, pokynů a doporučení uvedených v tomto nařízení.

(50)  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a pravomoc podpořit regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 by měla být přenesena na Komisi v souvislosti s údaji, které mají být uvedeny v oznámení pro orgán ESMA a v registru, a s kritérii pro rozhodnutí orgánu ESMA o způsobilosti k zúčtovací povinnosti, o informačním a zúčtovacím prahu, o maximální časové prodlevě u smluv, o likviditě, o minimálním obsahu pravidel řízení, o podrobnostech vedení záznamů, o minimálním obsahu plánu zachování provozu a zaručených služeb, o procentech a časovém horizontu pro maržové požadavky, o mimořádných tržních podmínkách, o vysoce likvidním kolaterálu a snížení hodnoty, o vysoce likvidních finančních nástrojích a koncentračních limitech, o podrobnostech pro provádění testů, o podrobnostech žádosti registru obchodních údajů o registraci u orgánu ESMA, o pokutách a o podrobnostech informací, které by měl registr obchodních údajů poskytovat, jak je uvedeno v tomto nařízení. Při vymezování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využívat odborné znalosti příslušných evropských orgánů dohledu (ESMA, EBA a EIOPA). S ohledem na odborné znalosti orgánu ESMA, pokud jde o otázky cenných papírů a trhů s cennými papíry, by v poradenské činnosti pro Komisi při tvorbě aktů v přenesené pravomoci měl orgán ESMA hrát ústřední úlohu. Ve vhodných případech by však měl orgán ESMA konzultovat s orgány EBA a EIOPA.[Pozměňovací návrh 16]

(50a)  Orgán ESMA by měl v rámci přípravy na stanovení technických pokynů a regulačních technických norem, a především při stanovování zúčtovacího prahu pro nefinanční protistrany v souladu s tímto nařízením, uspořádat veřejné konzultace s účastníky trhu.

(51)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(22).[Pozměňovací návrh 17]

(52)  Protože cílů tohoto nařízení, zejména stanovení jednotných požadavků pro smlouvy o OTC derivátech a také stanovení jednotných požadavků pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a může jich být proto z důvodu rozsahu zamýšlené činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(53)  S ohledem na pravidla pro interoperabilní systémy se považovalo za vhodné pozměnit směrnici 98/26/ES s cílem chránit práva provozovatele systému, který poskytuje zajištění přijímajícímu provozovateli systému, v případě úpadkového řízení proti uvedenému přijímajícímu provozovateli systému,

(53a)  Pro zajištění koherentní a účinné legislativy a z důvodu úzkého propojení mezi obchodováním a poobchodní fází by mělo být toto nařízení sladěno se směrnicí 2004/39/ES, která stanoví příslušné požadavky na obchodní systém, které jsou uloženy ve vztahu k místům, na nichž se provádějí OTC deriváty stanovené předpisy EMIR. K těmto požadavkům může patřit transparentnost, přístup, plnění pokynů, dohled, spolehlivost a systémová bezpečnost a další.

(53b)  Prodej komplexních derivátových produktů veřejným orgánům na místní úrovni vyžaduje, aby byla tomuto aspektu věnována zvláštní pozornost. Komise by měla zahrnout do nadcházejícího přezkumu směrnice 2004/39/ES konkrétní návrhy s cílem řešit tuto otázku. Tyto návrhy budou obsahovat požadavky na náležitou péči, informace a zveřejňování,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro derivátové smlouvy, zvláštní ustanovení s cílem zlepšit transparentnost a řízení rizik na trhu s OTC deriváty a jednotné požadavky pro výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení vypracuje orgán ESMA za účelem tohoto nařízení návrh regulačních technických norem, které by stanovily pokyny ohledně výkladu a uplatňování bodů 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 18]

2.  Toto nařízení se použije na ústřední protistrany a na jejich zúčtující členy, finanční protistrany a registry obchodních údajů. Je-li to stanoveno, použije se na nefinanční protistrany.

3.  Hlava V se použije pouze na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) a bodě 19 směrnice 2004/39/ES.

4.  Zúčtovací povinnosti podle tohoto nařízení se nevztahují na:

4a.  Další odchylky od tohoto nařízení vyžadují přijetí zvláštního nařízení Evropského parlamentu a Rady vypracovaného na základě mezinárodních norem a rovnocenných odvětvových předpisů Unie.

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzkou vazbu mezi těmito osobami.

2.  V zájmu zajištění důsledného uplatňování odst. 1 bodu 22a vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které by stanovily podrobnější kritéria, na základě nichž budou podniky z třetích zemí označeny za zúčtující protistrany třetí země.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 19]

Hlava II

Zúčtování, ohlašování a snižování rizik OTC derivátů

Článek 3

Zúčtovací povinnost

1.  Finanční protistrana nebo nefinanční protistrana uvedená v čl. 7 odst. 2 provádí zúčtování všech smluv o OTC derivátech, které jsou považovány za způsobilé podle článku 4 a jsou uzavřeny s jinými finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v čl. 7 odst. 2, v příslušných ústředních protistranách uvedených v rejstříku uvedeném v čl. 4 odst. 4.

Uvedená zúčtovací povinnost se také použije na finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v prvním pododstavci, které uzavřou smlouvy o OTC derivátech se zúčtujícími protistranami třetí země.

Smlouvy o OTC derivátech uzavřené přede dnem nabytí účinku zúčtovací povinnosti pro danou kategorii derivátů zúčtovací povinnosti nepodléhají.

Uvedená zúčtovací povinnost se vztahuje na všechny smlouvy o OTC derivátech, které jsou po zveřejnění rozhodnutí orgánu ESMA podle čl. 4 odst. 2 písm. a) označeny za způsobilé ke zúčtovací povinnosti.

(1a)  Zúčtovací povinnost se nevztahuje na derivátové smlouvy uzavřené mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku nebo mezi mateřským a dceřiným podnikem. Pro účely tohoto ustanovení je za „mateřský podnik“ a „dceřiný podnik“ pokládán podnik, který je vymezen příslušnými právními předpisy EU. Ohlašovací povinnost podle článku 6 ani požadavky v oblasti metod snižování rizika podle článku 8 nejsou touto výjimkou dotčeny.

2.  Za účelem splnění zúčtovací povinnosti podle odstavce 1 se finanční protistrany a nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2 stanou zúčtujícím členem nebo zúčtují své transakce v ústřední protistraně prostřednictvím investičního podniku nebo úvěrové instituce podléhajících požadavkům směrnice 2004/39/ES.

Článek 4

Způsobilost k zúčtovací povinnosti

1.  Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět zúčtování derivátů podle článku 10 nebo 11, okamžitě uvedené povolení oznámí orgánu ESMA a požádá jej o rozhodnutí o způsobilosti k zúčtovací povinnosti uvedené v článku 3.

1a.  Je-li ústřední protistrana usazená ve třetí zemi uznána podle článku 23, příslušný orgán třetí země v souladu s ujednáními o spolupráci uvedenými v čl. 23 odst. 4 oznámí orgánu ESMA, pro které kategorie derivátových smluv bylo této ústřední protistraně uděleno právo poskytovat zúčtovací služby zúčtujícím členům nebo klientům usazeným v Unii.

2.  Poté, co ESMA obdrží oznámení a žádost uvedenou v odstavci 1, zašle dožadujícímu příslušnému orgánu do šesti měsíců rozhodnutí, které uvádí:

Před přijetím rozhodnutí uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu i netržními účastníky s odbornými znalostmi nebo zájmem o tuto problematiku a kontaktuje radu ESRB a příslušné orgány třetích zemí. Do jednoho měsíce se zveřejní shrnutí těchto konzultací a dále budou na vyžádání podávány doplňující informace o těchto veřejných i jiných konzultacích.

2a.  Orgán ESMA z vlastního podnětu, v souladu s kritérii stanovenými v článku 3, a poté, co uspořádá veřejnou konzultaci, konzultaci s radou ESRB a případně s orgány dohledu třetích zemí, určí a oznámí Komisi kategorie derivátových smluv, které by měly být označeny za způsobilé ke zúčtovací povinnosti, ale pro něž ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení.

Po určení této kategorie derivátových smluv zveřejní orgán ESMA výzvu k vypracování návrhů ke zúčtování této kategorie derivátových smluv.

3.  ESMA založí své rozhodnutí na těchto kritériích:

Při uplatňování výše uvedených kritérií přihlédne orgán ESMA také k mezinárodnímu konsenzu.

Před přijetím rozhodnutí provede ESMA veřejnou konzultaci a popřípadě konzultuje s příslušnými orgány třetích zemí.

4.  Jakékoli rozhodnutí podle odstavce 2 ESMA neprodleně zveřejní v rejstříku. Uvedený rejstřík obsahuje způsobilé kategorie derivátů a ústřední protistrany oprávněné provádět jejich zúčtování. ESMA uvedený rejstřík pravidelně aktualizuje.

ESMA svá rozhodnutí pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je pozměňuje.

5.  Orgán ESMA z vlastního podnětu a po konzultaci s radou ESRB určí a oznámí Komisi kategorii derivátových smluv, která by měla být zahrnuta do jeho veřejného rejstříku a je způsobilá k zúčtovací povinnosti, ale na kterou ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení. Po určení této kategorie derivátů zveřejní orgán ESMA výzvu k vypracování návrhů ze strany ústředních protistran na provádění zúčtování těchto derivátů a zveřejní seznam těch, jimž byla tato výzva určena.

5a.  Kategorie derivátů přestane být způsobilá k zúčtovací povinnosti, jestliže už neexistuje ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána orgánem ESMA jako povolená provádět jejich zúčtování v souladu s tímto nařízením, nebo pokud žádná ústřední protistrana není ochotna takovou kategorii derivátů zúčtovávat.

6.  Aby bylo zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, které specifikují:

Údaje v odstavci 4 přinejmenším správně a jednoznačně označují kategorii derivátů, která podléhá zúčtovací povinnosti.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2012

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu. [Pozměňovací návrh 20]

Článek 4 a

S cílem podpořit účinnou a konzistentní celosvětovou regulaci derivátových smluv může Komise předložit Radě návrhy, aby jí byl udělen odpovídající mandát k jednání za účelem dosažení dohody o efektivních rovnocenných právních předpisech použitelných pro transakce prováděné ve třetí zemi finančními protistranami nebo nefinančními protistranami uvedenými v článku 7.

Článek 4 b

Veřejný rejstřík

1.  Pro účely zúčtovací povinnosti orgán ESMA vytvoří a spravuje veřejný rejstřík. Rejstřík musí být zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách orgánu ESMA.

2.  Rejstřík musí obsahovat alespoň tyto údaje:

3.  Pokud příslušný orgán nebo příslušný orgán třetí země odňal povolení provádět zúčtování pro danou kategorii derivátových smluv, orgán ESMA danou ústřední protistranu neprodleně vyjme z rejstříku pro příslušnou kategorii derivátů.

4.  Rejstřík je orgánem ESMA pravidelně aktualizován.

5.  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které stanoví podrobněji údaje, ,jež budou uvedeny ve veřejném rejstříku podle odstavce 1.

Orgán ESMA předloží Komisi tento návrh prováděcích technických norem do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

Článek 5

Přístup k ústřední protistraně

1.  Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět zúčtování způsobilých smluv o OTC derivátech, akceptuje zúčtování těchto smluv transparentním a spravedlivým způsobem a bez jakékoli diskriminace bez ohledu na místo provádění a pokud možno na základě otevřených mezinárodních průmyslových norem, pokud to nemá nepříznivý vliv na snižování rizika. S cílem zabránit diskriminačním praktikám akceptují ústřední protistrany zúčtování transakcí prováděných v různých systémech, pokud uvedené systémy splňují provozní, technické a právní požadavky stanovené ústřední protistranou nebo se na ni vztahující, a také její požadavky na přístup a řízení rizik, a to bez ohledu na smluvní dokumentaci, na jejímž základě strany uzavřely danou transakci s OTC deriváty.

1a.  Ústřední protistrana poskytne obchodnímu systému žádajícímu o povolení k zúčtování smlouvy o OTC derivátech jednoznačnou kladnou nebo zápornou odpověď do tří měsíců od zpracování jeho žádosti.

V případě, že ústřední protistrana žádost obchodního systému o zúčtování smlouvy o OTC derivátech zamítne, obdrží daný obchodní systém odpověď s plným odůvodněním a vysvětlením.

Jestliže je žádost zamítnuta, může obchodní systém novou žádost podat nejdříve po uplynutí tříměsíční čekací lhůty.

V případě neshody přísluší urovnání jakéhokoli sporu mezi příslušnými orgány orgánu ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1b.  Pro účely zpráv Komisi a Parlamentu uvedených v článku 68 sleduje orgán ESMA přístup k ústředním protistranám a dopady některých postupů na konkurenceschopnost, včetně využití postupů udělování výhradních licencí.

Článek 6

Ohlašovací povinnost

1.  Registru obchodních údajů v souladu s článkem 51 se ohlásí údaje o každé smlouvě o derivátech. Protistrany uvedou údaje o každé smlouvě o derivátech, kterou uzavřely, a každou její podstatnou změnu, náhradu nebo ukončení. Údaje jsou ohlášeny nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně, náhradě nebo ukončení smlouvy, s výjimkou situací upravených akty přijatými podle odstavce 5. V tomto ohledu není dohodnuté ukončení smlouvy či transakce – na rozdíl od předčasného ukončení – považováno za změnu. Údaje o transakcích s deriváty se ohlašují nejpozději jeden obchodní den po uskutečnění transakce nebo po další změně smlouvy. Za obchodní den jsou se považuje den, který je obchodním dnem pro obě protistrany a rovněž pro příslušnou ústřední protistranu v případě, že provádí zúčtování smlouvy. Dále budou po dobu pěti let uchovávat veškeré informace, které je nutné ohlašovat.

Třetí strany jsou oprávněny podávat hlášení stanovená v pododstavci 1 namísto původních protistran pod podmínkou, že je zajištěno, aby nedocházelo ke dvojímu podávání podrobných informací o smlouvě.

Ohlašovací povinnosti podle pododstavce 1 jsou závazné pro tu ústřední protistranu, ke které se provádí zúčtování derivátových smluv podléhajících zúčtovací povinnosti. Pokud jsou derivátové smlouvy podrobeny obchodnímu zhuštění, plní ohlašovací povinnosti podle pododstavce 1 provozovatel služby obchodního zhuštění.

Před přijetím rozhodnutí uspořádá orgán ESMA veřejnou konzultaci s účastníky trhu.[Pozměňovací návrhy 14 a 15]

2.  Ohlašování vždy probíhá pokud možno v souladu s otevřenými mezinárodními průmyslovými normami.

3.  Protistrana, která podléhá ohlašovací povinnosti, může ohlášení údajů o derivátové smlouvě přenést na druhou protistranu nebo na třetí stranu.

Nemá se za to, že protistrana, která registru obchodních údajů ohlásí úplné údaje o smlouvě jménem jiné protistrany, porušuje jakékoli omezení prozrazovat informace uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.

Vykazující jednotka ani její ředitelé nebo zaměstnanci ani další osoby jednající jejich jménem nenesou žádnou odpovědnost, jež vyplývá ze sdělení uvedených informací.

4.  V zájmu zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA ve spolupráci s EBA, ESCB a ESRB návrhy regulačních technických norem s cílem určit náležitosti a typ zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie nebo skupiny derivátů a jakoukoli dodatečnou platnost, včetně změn pro dodatečné ohlašovací povinnosti u již uzavřených smluv (backloading) a ohlašování elektronicky zaznamenaných obchodů pro všechny deriváty, a rovněž kritéria a podmínky pro dodatečné ohlašování platných derivátových smluv, které byly uzavřeny před vstupem tohoto nařízení v platnost.

ESMA ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ESRB předloží návrhy těchto regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Pokud se tyto návrhy regulačních technických norem týkají velkoobchodních energetických produktů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011 ze dne ... [o integritě a transparentnosti na energetickém trhu](26)(27), konzultuje orgán ESMA věc s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. [Pozměňovací návrh 19]

4a.  Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem se orgán ESMA řídí mimo jiné. seznamem požadovaných údajů v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1287/2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES.

5.  S cílem zajistit jednotné podmínky používání odstavců 1 a 2, vypracuje orgán ESMA v koordinaci s orgány EBA, EIOPA a ESRB návrhy prováděcích technických norem pro určení formátu a četnosti zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 pro různé kategorie derivátů.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem ▌ Komisi do 30. června 2012.

Pokud se tyto návrhy regulačních technických norem týkají velkoobchodních energetických produktů ve smyslu nařízení (EU) č. .../2011 ze dne ... [o integritě a transparentnosti na energetickém trhu](28)+,, konzultuje orgán ESMA věc s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 7

Nefinanční protistrany

1.  ▌Nefinanční protistrana podléhá ohlašovací povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1.

2.  Pokud nefinanční protistrana otevře pozice ve smlouvách o OTC derivátech tak, že průměrná pozice po dobu delší než 50 dnů překračuje práh, jenž má být určen podle odst. 3 písm. b), podléhá ▌zúčtovací povinnosti stanovené v článku 3.

Zúčtovací povinnost trvá po tu dobu, kdy čisté pozice a expozice finanční protistrany ve smlouvách o OTC derivátech překračují zúčtovací práh, a skončí tehdy, pokud se tyto čisté pozice a expozice nacházejí po stanovenou dobu pod zúčtovacím prahem.

Příslušný orgán určený v souladu s článkem 48 směrnice 2004/39/ES zajistí splnění povinnosti podle prvního pododstavce.

Zúčtovací povinnost uvedená v odstavci 1 musí být splněna do šesti měsíců od nabytí účinnosti zúčtovací povinnosti.

2a.  Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 2 se berou v úvahu i smlouvy o OTC derivátech uzavřené nefinanční protistranou v přímé souvislosti se zajištěním obchodní činností nebo korporátním financováním uvedené protistrany, které jsou objektivně měřitelné.

3.  Aby byla zajištěno důsledné uplatňování tohoto článku, vypracuje orgán ESMA po konzultaci s EBA, ESRB a dalšími příslušnými orgány návrhyregulačních technických norem, které specifikují:

▌

Tyto prahy jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany podle jednotlivých kategorií derivátů.

Orgán ESMA předloží po konzultaci s EBA, ESRB a dalšími příslušnými orgány tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 19]

▌

V rámci příprav na stanovení zúčtovacího prahu a kritérií, jimiž se určí, které smlouvy o OTC derivátech objektivně přímo souvisí s obchodní činností nebo korporátním financováním, uspořádá orgán ESMA veřejné konzultace a nefinančním protistranám poskytne možnost předložit svá stanoviska.

▌

5.  Komise po konzultaci s orgány ESA a dalšími příslušnými orgány prahy stanovené v odstavci 3 pravidelně přezkoumává a v případě potřeby pozměňuje.

Článek 8

Techniky snižování rizika pro smlouvy o OTC derivátech, které nezúčtuje ústřední protistrana

1.  Finanční protistrany nebo nefinanční protistrany uvedené v čl. 7 odst. 2, které uzavřou smlouvu o OTC derivátech, již nezúčtuje ústřední protistrana, zajistí s náležitou péčí, aby byly zavedeny vhodné obezřetnostní postupy a systémy pro měření, sledování a snižování operačního, tržního a úvěrového rizika, alespoň včetně:

a)  vhodných elektronických prostředků, které zajistí včasné potvrzení podmínek smlouvy o OTC derivátech;