Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou obsahovat vízum, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu (KOM(2010)0662 – C7-0365/2010 – 2010/0325(COD))

P7_TA(2011)0321 A7-0237/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0662),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0365/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0237/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2011 k přijetí návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../.../EU o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou obsahovat vízum, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1105/2011/EU.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o evropských širokopásmových sítích: investice do digitálního růstu (2010/2304(INI))

P7_TA(2011)0322 A7-0221/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA)(1);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2010 nazvané „Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu“ (KOM(2010)0472);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o návrhu Komise o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální program pro Evropu“ (KOM(2010)0245),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra a sdělení Komise „Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu“ (TEN/434-435 – CESE 362/2011),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2009 nazvané „Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí“(3);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. srpna 2009 nazvané „Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti: Hlavní úspěchy strategie i2010 v období 2005–2009“ (KOM(2009)0390);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2009 nazvané „Internet věcí: akční plán pro Evropu“ (KOM(2009)0278);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvané „Investujme dnes do Evropy zítřka“ (KOM(2009)0036);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20 března 2006 nazvané „Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení“ (KOM(2006)0129);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. dubna 2006 nazvané „Akční plán “eGovernment‛ v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech' (KOM(2006)0173);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. dubna 2004 nazvané „Elektronické zdravotnictví – zlepšení zdravotní péče pro evropské občany: Akční plán pro evropský prostor elektronického zdravotnictví“ (KOM(2004)0356);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o Internetu věcí(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(5),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 26. března 2009 k posílení bezpečnosti a základních svobod na internetu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. září 2008 o plném využití výhod digitální dividendy v Evropě: společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání(7);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o vytváření evropské politiky širokopásmového připojení(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 nazvané „K evropské politice rádiového spektra“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2005 o informační společnosti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 1998 o globalizaci a informační společnosti: potřeba silnější mezinárodní koordinace(12),

–  s ohledem na rámec EU pro elektronické komunikace zejména ve znění směrnic 2002/21/ES (rámcová směrnice), 2002/20/ES (autorizační směrnice), 2002/19/ES (přístupová směrnice), 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) a nařízení (ES) č. 1211/2009 (nařízení BEREC),

–  s ohledem na Plán evropské hospodářské obnovy (KOM(2008)0800),

–  s ohledem na přílohu III pozměňujícího nařízení Rady (ES) č. 473/2009 ze dne 25. května 2009,

–  s ohledem na článek 189 Lisabonské smlouvy,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0221/2011),

A.  vzhledem k tomu, že pokrytí celé EU rychlým širokopásmovým připojením má zásadní význam pro plnění cílů strategie EU 2020 z hlediska podpory inteligentního, udržitelného, inkluzivního a územně soudržného růstu hospodářství, zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti, posílení konkurenceschopnosti Evropy, usnadnění vědeckého výzkumu a inovací, čímž by byla všem regionům, městům, obcím a společenským skupinám poskytnuta možnost a příležitost těžit z výhod digitálního prostředí a využívat nových digitálních technologií pro účely veřejných služeb,

B.  vzhledem k tomu, že širokopásmové připojení umožňuje mnoho platforem (měď, kabel, optické vlákno, pevné a mobilní bezdrátové připojení, družice atd.), přitahuje uživatele všeho druhu (spotřebitele, podniky, vlády, veřejné a neziskové instituce včetně škol, knihoven, nemocnic a agentur působících v oblasti veřejné bezpečnosti), kteří širokopásmové připojení využívají k mnoha službám (elektronický obchod, poskytování zdravotní péče, audio a video komunikace, zábava, řízení loďstva, veřejné služby, vzdělávání, odborná příprava na zaměstnání a mnoho dalších), a umožňuje též využití aplikací pro vzájemnou komunikaci strojů (chytré elektroměry a chytré sítě, bezdrátové srdeční monitory, havarijní služby, zabezpečovací systémy, telemetrie vozů, sledování zboží a další);

C.  vzhledem k tomu, že uživatelé a služby, jež uznávají a využívají různé platformy, pomohou coby součást širokopásmového ekosystému zajistit 100% přístup k širokopásmovému připojení a poskytnou mnoho souvisejících výhod pro společnost, což bude naopak napomáhat 100% přijetí širokopásmové sítě; vzhledem k tomu, že cíle EU by měly zahrnovat to, aby všechny regiony a společenské skupiny mohly využívat přínosy digitálního prostředí,

D.  vzhledem k tomu, že udržitelný přístup k infrastruktuře a konkurence ve službách ve spojení s realistickým a životaschopným stanovováním cílů shora zpřístupní připojení nové generace účelně a v souladu s poptávkou,

E.  vzhledem k tomu, že politika širokopásmového připojení EU musí položit základy rozvoje, který EU umožní získat vedoucí postavení v oblasti širokopásmového připojení a jeho rychlostí, mobility, pokrytí a kapacity; vzhledem k tomu, že celosvětově vedoucí pozice v odvětví IKT má zásadní význam pro prosperitu a konkurenceschopnost EU, vzhledem k tomu, že evropský trh s téměř 500 miliony obyvateli s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by byl klíčovým faktorem pro rozvoj vnitřního trhu, vytvořil by celosvětově jedinečnou zásadní skupinu uživatelů, poskytl by všem regionům nové možnosti a každému uživateli vyšší hodnotu a Unii kapacitu stát se znalostní ekonomikou světového významu; vzhledem k tomu, že rychlé šíření širokopásmového připojení má zásadní význam z hlediska podpory inovací a produktivity v EU a pro stimulaci vzniku nových MSP a nových pracovních příležitostí v EU;

F.  vzhledem k tomu, že je v zájmu přidané hodnoty pro Evropu velmi důležité překlenout digitální propast a zajistit širokopásmové připojení pro všechny v celé EU, zejména pokud se jedná o odlehlé a venkovské oblasti, aby se zajistila sociální a územní soudržnost,

G.  vzhledem k tomu, že širokopásmové připojení je důležité pro zavádění nových technologických infrastruktur, jako např. cloud computing, superpočítače, „internet věcí“ a různá prostředí inteligentního zpracování dat, které jsou nezbytné pro to, aby EU zastávala v oblasti vědy, technologií a průmyslu vedoucí pozici; připomíná, že řádný přístup k širokopásmovému připojení a jeho rychlost jsou základním předpokladem rozvoje a účinného využívání těchto inovativních informačních a komunikačních technologií; konstatuje dále, že účelem těchto technologií a jimi poskytovaných služeb je zajistit jejich výhody pro spotřebitele i podniky, zejména malé a střední podniky;

H.  vzhledem k tomu, že k rozvoji širokopásmového připojení pro všechny a tzv. přístupu příští generace (Next Generation Access, NGA) v oblasti bez pokrytí nebo s nízkým pokrytím mohou významně přispět věřejné subjekty; vzhledem k tomu, že veřejné investice by měly fungovat tak, aby doplňovaly soukromé investice a podporovaly hospodářskou soutěž; vzhledem k tomu, že je třeba zachovat pobídky pro investory v přístupových sítích nové generace, aby do širokopásmového přístupu investovali i nadále,

I.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor za poslední desetiletí investoval do širokopásmových zařízení, služeb, aplikací a obsahů stovky miliard eur, ovšem ne všichni evropští občané mohou výhod širokopásmového připojení využívat; vzhledem k tomu, že by podpora soukromých i veřejných investic měla být i nadále hlavním motorem růstu širokopásmové infrastruktury v EU,

J.  připomíná rozhodnutí přijaté na ministerské konferenci Unie pro Středomoří dne 4. listopadu 2008 v Marseilles, že je třeba zmírnit digitální propast mezi oběma pobřežími Středozemního moře, přičemž toto rozhodnutí vyústilo v předložení návrhu BB-Med (širokopásmová síť pro Středomoří),

Širokopásmové připojení pro všechny

1.  konstatuje, že sdělení je jen jednou částí širšího balíčku, který zahrnuje i Digitální agendu, Unii inovací, Program politiky rádiového spektra, programy financování na úrovni EU a členských států s ohledem na vytvoření všestranně podpůrného systému pro účinný další rozvoj, přístup k sítím a jejich využití, ať už prostřednictvím pevného pozemního, mobilního nebo družicového připojení;

2.  poznamenává, že se koncepce širokopásmového připojení neustále vyvíjí, protože roste počet platforem a zákaznická základna a řady uživatelů se exponenciálně násobí; širokopásmové připojení se netýká jen přístupu k internetu ani se neomezuje na přímou interakci s člověkem, protože propojení a aplikace pro vzájemnou komunikaci strojů se rychle šíří;

3.  konstatuje, že prudce stoupá objem pevného i mobilního přenosu dat a že pro zvládnutí takového nárůstu bude mít klíčový význam řada opatření, jako například další harmonizace přidělování rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení, zvýšení účinnosti spektra a rychlé zavedení přístupových sítí nové generace;

4.  domnívá se proto, že cílem musí být nastolení celosvětově vedoucí pozice EU v infrastruktuře informačních a komunikačních technologií; v zájmu dosažení tohoto cíle musí být do roku 2013 zajišťuje 100 % základního pokrytí širokopásmovým připojením pro všechny Evropany, přičemž ve venkovských oblastech by měla být všem uživatelům dostupná alespoň služba 2Mbps, v ostatních oblastech pak mnohem vyšší rychlosti; upozorňuje Komisi na to, že v zájmu odstranění digitální propasti bude třeba při zajišťování základního pokrytí ve venkovských oblastech pamatovat na růst požadavků na přenos u inovativních internetových služeb, jako je e-government, e-health nebo e-learning; domnívá se, že při zvažování možností financování těchto cílů je třeba věnovat nejvyšší pozornost otázkám hospodářské soutěže, aby nedošlo k narušení trhu a aby to byly v prvé řadě trhy, komu bylo umožněno nabídnout svá řešení;

5.  poznamenává, že pro dosažení cíle 100 MB/s by mělo v roce 2015 alespoň 15 % domácností v EU odebírat připojení alespoň v této rychlosti;

6.  připomíná význam naplnění cílů Digitální agendy pro zajištění toho, aby všichni evropští občané měli do roku 2020 přístup k širokopásmovému připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s, což umožní, aby Unie měla nejvyšší možnou rychlost a kapacitu širokopásmového připojení; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů EU2020 v oblasti širokopásmového připojení musí Digitální agenda stanovit měřítka pro mezidobí, tj. pro roky 2013, 2015 a 2018, a to na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní;

7.  zdůrazňuje, že je nutné co nejlépe využít veškerých dostupných technologií, včetně technologií mobilních a satelitních, pro dosažení širokopásmového pokrytí ve venkovských oblastech, horských regionech a na ostrovech, aniž by přitom došlo k nežádoucímu zatížení spotřebitelů nebo průmyslu;

8.  poznamenává, že budoucí politika přidělení radiového spektra musí být cestou k tomu, aby se Evropa dostala do čela v oblasti bezdrátových aplikací a nových služeb; poznamenává, že přístup ke kmitočtovým pásmům dlouhých rádiových vln je – vzhledem k jejich charakteristikám přenosu podporujícím pokrytí širokých oblastí – zásadní pro umožnění bezdrátového pokrytí ve venkovských, horských a ostrovních oblastech, které by umožnilo přístup ke všem internetovým službám, jež lze předjímat; zdůrazňuje, že Evropa si musí udržet své místo v čele vědeckého výzkumu a technologických inovací v oblasti bezdrátových služeb; konstatuje, že je velmi důležité usnadnit přístup k širokopásmové infrastruktuře, včetně uživatelských zařízení v místě, pomoci využívání satelitních služeb širokopásmového internetu ve venkovských oblastech, horských a ostrovních regionech za dostupnou cenu a pomoci uživatelům získat přístup k veškerým internetovým službám, které lze předjímat;

9.  doporučuje usnadnit urychlené využívání „digitální dividendy“ pro nové mobilní širokopásmové služby prostřednictvím harmonizovaného a technologicky neutrálního přístupu v celé EU, který by zajistil úspory z rozsahu a zamezil škodlivým přeshraničním problémům s rušením, a který by zároveň neomezoval stávající TV/HDTV digitální příjem na základě mezinárodních norem; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU podpořila projekty a různé experimenty „bezdrátových měst“;

10.  domnívá se, že je nezbytné, aby vzdělávací a výzkumné instituce měly přístup k širokopásmové infrastruktuře, což zajistí volný pohyb znalostí pro účely přípravy mladších generací a zajištění konkurenceschopnosti EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily evropské a vnitrostátní programy, jež napomohou tomuto cíli a budou poskytovat finanční prostředky, aby se zajistil přístup všem vzdělávacím a výzkumným institucím k širokopásmové infrastruktuře do roku 2015; domnívá se, že do roku 2015 by veškeré evropské výzkumné a akademické instituce měly být připojeny k ultrarychlé Gbps síti, čímž by vznikl intranet pro jednotný evropský výzkumný prostor;

11.  žádá členské státy, aby podporovaly a rozšiřovaly volně přístupné vysokorychlostní připojení k významným veřejným infrastrukturám umístěným v odlehlých oblastech (školy, nemocnice a další veřejné instituce) jako prostředek ke zlepšování veřejných služeb a k zajištění vysokorychlostního připojení v odlehlých oblastech, čímž by snížily investiční náklady na distribuci místních soukromých sítí;

12.  navrhuje, aby byly členské státy vybízeny k uplatňování doprovodných veřejných politik zavádění nových technologií a aby bylo podporováno zavedení metod digitálního vyučování; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby podporovala výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a se zeměmi vně EU;

13.  připomíná, že nové technologie a přístup k vysokorychlostnímu připojení pozitivně ovlivňují vzdělání – a to i tím, že vytvářejí dobré příležitosti pro vzdělávání na dálku, zejména v nejvzdálenějších regionech – informovanost, komunikaci a rekreaci občanů;

14.  zdůrazňuje nutnost udržitelných investic do výzkumu v rámci EU v zájmu budoucích komunikačních technologií, a to jak v oblasti pevných, tak i mobilních sítí; žádá Komisi, aby i nadále rozvíjela společné technické iniciativy v těchto oblastech, do nichž by byly zapojeny univerzity, výzkumné ústavy, výrobci přístrojů, poskytovatelé služeb a obsahu; domnívá se, že tyto platformy představují optimální prostředky pro rozvoj a využívání nových technologií a poskytnou EU významnou konkurenční výhodu;

15.  konstatuje, že provozovatelé vysílání by měli být schopni nabízet pluralitní a kvalitní audiovizuální obsah s využitím stávajících vysílacích platforem, včetně pozemních platforem, a také širokopásmové sítě, zejména pro služby na vyžádání, pod podmínkou, že tyto širokopásmové sítě splňují stejné požadavky na kvalitu služeb a usilují o co největší účinnost spektra a co největší pokrytí;

16.  žádá Komisi, aby v zájmu vytvoření koherentní, soudržné a účinné unijní struktury využívající všech zdrojů co nejdřívě předložila přiměřený návrh strategického plánu, který bude obsahovat jednotný rámec pro všechny aspekty kybernetické bezpečnosti EU a který povede k zajištění plné ochrany a odolností sítí a infrastruktur pro kritické informace, včetně minimálních bezpečnostních norem a certifikací, společné terminologie, řízení kybernetických incidentů a plánu pro kybernetickou bezpečnost; zastává názor, že tento plán by měl definovat příspěvky, které musí poskytnout každý zúčastněný, včetně Komise, členských států, agentury ENISA, Europolu, Eurojustu, EU a národních týmů pro řešení krizových situací v oblasti výpočetní techniky a ostatních orgány a úřady EU a členských států, a rovněž jako soukromý sektor, a měl by se také zabývat mezinárodní úlohou a zastoupením EU;

17.  domnívá se, že další pobídkou rozvoje širokopásmového připojení by se finálně mohly stát závazky univerzální služby, a vyzývá Komisi, aby rychle zhodnotila, jaký rozsah by taková univerzální služba měla;

18.  vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se všemi partnery předložily vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu a aby přijaly operační plány obsahující konkrétní opatření pro zavedení cílů pro rok 2013 a 2020 v oblasti širokopásmové infrastruktury stanovených v Digitální agendě; vyzývá Komisi, aby se s těmito plány seznámila, navrhla optimální řešení a koordinovala jejich provádění s členskými státy;

Širokopásmové připojení pro hospodářský růst, inovace a globální konkurenceschopnost

19.  domnívá se, že nové vysokorychlostní sítě a služby jsou nutné pro posílení mezinárodní konkurenceschopnosti EU a vytvoření vysoce kvalitní zaměstnanosti;

20.  má za to, že spojení konkurenčního prostředí a pečlivě zvolených cílů v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb poskytovaných prostřednictvím této infrastruktury poskytuje nejlepší základ pro udržitelnou hospodářskou soutěž, investice, inovace a zavádění nových technologií; zdůrazňuje nicméně, že v některých případech by mohla investice podpořit i užší spolupráce mezi zúčastněnými partnery;

21.  domnívá se, že velkokapacitní širokopásmové sítě a optická vlákna v přístupových sítích (FTTH) jsou z hlediska koncových uživatelů a jejich budoucích potřeb i hospodářského rozvoje s ohledem na stále rozšířenější používání širokopásmových aplikací nezbytné;

22.  doporučuje, aby se podporoval konkurenční trh pro investice do pevné i bezdrátové infrastruktury širokopásmového připojení a její využívání; konstatuje, že konkurenční trh je katalyzátorem dalších investic a inovací ze strany poskytovatelů komunikací, aplikací a obsahu a je současně vitální platformou digitální ekonomiky; uvědomuje si, že spolehlivá širokopásmová platforma bude propojovat veřejnou správu, jednotlivce a podniky z obou pobřeží Atlantického oceánu, a proto by zejména EU a Spojené státy měly realizovat intenzivní agendu na podporu širokopásmového připojení;

23.  vybízí Komisi, Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a poskytovatele služeb, aby usilovali o nalezení společného přístupu do roku 2013 k posílení jednotného trhu pro obchod a komunikace v celé EU;

24.  zdůrazňuje, s ohledem na dosažení konkurenceschopných mobilních trhů, důležitost konkurenčního a včasného přidělení spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení prostřednictvím programu politiky rádiového spektra a vyzývá členské státy, aby do roku 2013 zpřístupnily kmitočtové pásmo 800 MHz při zachování stávajících služeb;

25.  připomíná, že digitální svět a informační a komunikační technologie jsou hybnou silou inovací a přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení je tudíž nezbytným předpokladem všech evropských inovačních partnerství, neboť zvyšuje spolupráci a účast občanů;

26.  zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek v předkomerční fázi v oblasti hledání řešení založených na výzkumu a vývoji pro tato odvětví jako prostředku pro povzbuzení účinného cyklu technického rozvoje a poptávky po vysokorychlostních širokopásmových službách;

27.  je toho názoru, že veřejné finanční prostředky vyčleněné na širokopásmové služby mohou být účinným nástrojem k posílení konkurenceschopnosti regionů EU, budou-li směřovány do vývoje moderní infrastruktury nové generace s vysokou kapacitou přenosu dat v oblastech, kde širokopásmové připojení výrazně chybí; domnívá se, že takové oblasti, zejména ty, které jsou bohatě industrializovány a mají velkou hustotu zalidnění, by mohly velmi záhy těžit z inovativního a tvůrčího potenciálu nových služeb, které budou jednotlivcům i podnikům k dispozici;

28.  domnívá se, že rozšíření širokopásmového pokrytí, zejména ve venkovských oblastech, usnadní lepší komunikaci, obzvláště pro osoby se sníženou mobilitou nebo žijící v izolaci, a rovněž na venkově zlepší přístup ke službám a podpoří rozvoj malých a středních podniků, čímž napomůže k vytváření nových pracovních míst a rozvoji nových služeb v těchto oblastech;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že finanční prostředky v hodnotě 1 miliardy EUR, které byly přislíbeny v roce 2008 v plánu evropské hospodářské obnovy v souvislosti se 100% širokopásmovým pokrytím do roku 2010, nebyly přiděleny, a cíle nebylo dosud dosaženo; vyzývá Komisi a členské státy, aby při revizi stávajícího víceletého finančního rámce přidělily potřebné finanční prostředky za účelem naplnění cíle, jímž je zajištění 100% širokopásmové pokrytí do roku 2013;

30.  zdůrazňuje naléhavou potřebu vytvořit konkurenceschopný jednotný digitální trh, který by otevřel vnitřní trh pro všechny občany EU; požaduje vytvoření jednoho správního místa pro daň z přidané hodnoty v rámci každého členského státu, což by usnadnilo přeshraniční elektronický obchod pro malé a střední podniky a podnikatele;

31.  trvá na tom, že velká poptávka po připojení, která zároveň podporuje zviditelňování hospodářství EU, přispívá k připravenosti sítě EU a reaguje na společenské změny, jež nastaly v rámci jednotného trhu, by měla být zaštítěna přiměřenými finančními prostředky a pevnou infrastrukturou v oblasti hospodářské soutěže potřebnou pro uskutečnění evropského projektu širokopásmového připojení;

32.  zdůrazňuje, že širokopásmové služby jsou klíčem ke konkurenceschopnosti průmyslu EU a velkou měrou přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a kvalitnímu zaměstnání a účasti všech regionů a sociálních skupin na digitálním životě v EU; domnívá se, že úspěšné provedení balíčku opatření pro širokopásmové sítě má zásadní význam pro řešení nezaměstnanosti zejména mezi mladými lidmi, prostřednictvím zajišťování inteligentního, udržitelného a začleňujícího růstu v Evropě podle strategie Evropa 2020;

33.  vítá iniciativu Komise svolat na červen 2011 digitální shromáždění;

Stimulace investic a hospodářské soutěže pobídkami

34.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se opatření jednotlivých členských států zaměřená na dosažení širokopásmového připojení pro všechny soustředila na opatření na straně poptávky a zabránila narušování trhu nebo vytváření nepatřičné zátěže na toto odvětví;

35.  poznamenává, že případná rizika spojená s nákladnou širokopásmovou infrastrukturou nové generace jsou vysoká a doba návratnosti je dlouhá; uvádí, že nařízení by nemělo odrazovat od investic do této infrastruktury a mělo by zajistit dostatečné investiční pobídky pro všechny subjekty na trhu;

36.  zdůrazňuje, že náklady na investice do infrastruktury musí být financovány trhem; poznamenává však, že v případech, kdy je nepravděpodobné, že by otevřená infrastruktura byla zavedena prostřednictvím tržních sil v přiměřené lhůtě, rámec státní podpory širokopásmového připojení a zacílené využití finančních prostředků Společenství, včetně EIB, strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, může být tím nejprogresivnějším doplňkovým nástrojem pro urychlení zavádění širokopásmového připojení; vyzývá Komisi, aby ve svém přezkumu pokynů pro státní podporu širokopásmových sítí poskytovala pevný a konzistentní rámec, který podporuje hospodářskou soutěž a účinné investice do otevřených sítí a umožní pružné vyčleňování finančních prostředků EU v příslušných programových obdobích;

37.  podporuje veškerá opatření, která pomohou snižovat náklady na stavební inženýrství, a vyzdvihuje potřebu inovativních služeb, aby se podpořilo jejich zavádění; zdůrazňuje nezbytnost podpořit nové dovednosti a schopnosti s cílem poskytnout inovativní služby a přijmout technické změny a domnívá se, že investice do nových, otevřených a konkurenceschopných sítí se musí opírat o opatření, která poskytnou místní, regionální a vnitrostátní orgány, aby tak byly sníženy náklady; požaduje, aby byly vyčleněny prostředky z veřejných fondů (na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU) na rozvoj širokopásmové komunikační infrastruktury v izolovaných, řídce osídlených nebo odlehlých oblastech, které pro poskytovatele nejsou dostatečně lákavé ve smyslu nákladů a přínosů;

38.  zdůrazňuje, že jsou nutné lepší pokyny pro místní a regionální orgány týkající se investic do širokopásmové infrastruktury, jejichž cílem je povzbudit plné čerpání strukturálních fondů EU, neboť údaje o výdajích v rámci strukturálních fondů naznačují, že regiony mají potíže s čerpáním finančních prostředků, které jsou k dispozici, a jejich zaměřením na projekty širokopásmových sítí; domnívá se, že státní podpora pro investice do širokopásmových sítí by měla být použita v součinnosti se strukturálními fondy k podnícení místního podnikání a místní ekonomiky, vytváření místních pracovních míst a na podporu hospodářské soutěže na trhu telekomunikací; domnívá se, že pro maximální využití omezených veřejných finančních prostředků, ať už přímo členskými státy, nebo prostřednictvím EU, je nutné, aby byly tyto finanční prostředky jasně zaměřeny na ty projekty, v souvislosti s nimiž lze očekávat maximální účinek soukromých investic pro další zvýšení pokrytí a kapacity; zdůrazňuje, že v souladu s pokyny Komise pro státní podporu jsou zapotřebí veřejné finanční prostředky nebo zvýhodněné půjčky, jež by měly být zacílené na dlouhodobé a otevřené infrastruktury, které budou schopné reagovat na budoucí vývoj a budou orientované na hospodářskou soutěž a možnost volby pro zákazníka;

39.  zdůrazňuje, že opatření jsou v této oblasti přijímána převážně na místní úrovni, a podporuje snahu Komise vytvořit a zdokonalit mechanismus, který by subjektům na místní úrovni umožnil přístup k relevantním informacím s cílem snížit investiční náklady; je toho názoru, že k tomu, aby plány na širokopásmové připojení mohly být plně funkční, musí jednak Komise spolupracovat s členskými státy a místní a regionální orgány se také musí podílet na jejich vytváření;

40.  uznává, že v zájmu podpory investic a k odstraňování překážek investic do sítí nové generace je třeba regulační jistoty a vybízí vnitrostátní regulatorní orgány, aby prováděly předkonkurenční politiky zajišťující transparentnost a nediskriminaci na celém trhu telekomunikací, což by umožnilo všem účastníkům hospodářské soutěže rovnocenný přístup k infrastruktuře; vyzývá členské státy, aby postupovaly v souladu s pravidly EU pro oblast telekomunikací, a vnitrostátní regulační orgány, aby provedly doporučení o přístupové síti nové generace (NGA); vyzývá Komisi, aby v předpisovém rámci uplatnila více prvků podněcujících investice a povzbuzovala využívání synergií plynoucích z příslušných projektů v oblasti infrastruktury;

41.  zdůrazňuje význam konkurenčních trhů pro dosažení širokopásmového připojení za dostupnou cenu a zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy a vnitrostátní regulační orgány urychleně přijaly revidovaný rámec EU pro oblast telekomunikací a doporučení o přístupových sítích nové generace;

42.  zdůrazňuje, že jsou nutné jasné pokyny pro členské státy, aby se zajistilo, že budou včas vyčleněny finanční prostředky za účelem hlavních cílů v oblasti širokopásmového připojení, které budou respektovat nákladovou efektivnost a uplatňování proporcionality opatření;

43.  vyzývá k vytvoření investičně příznivého rámce pro přístupové sítě nové generace a vysokorychlostní (mobilní a družicový) bezdrátový přístup, který mimo jiné zajistí právní jistotu a bude podporovat investice, hospodářskou soutěž a neutralitu technologií a ponechá trhu možnost volby technologie;

44.  vyzývá členské státy, aby zajistily nediskriminační přístup k stavebním pracím a usnadnily přístup k inženýrským sítím, čímž se podstatně sníží práh investic;

45.  vyzývá Komisi, aby s pomocí členských států zmapovala oblasti s žádnou nebo malou dostupností těchto služeb;

46.  poznamenává, že politika EU musí podporovat zavádění účinných a dostupných sítí, aplikací, přístupu, vybavení služeb a obsahu, aby maximalizovala dostupnost a přijetí širokopásmového připojení; vyzývá členské státy, aby zavedly služby v oblasti elektronické správy (e-government), elektronické demokracie (e-democracy), elektronického vzdělávání (e-learning) a elektronického zdravotnictví (e-health), čímž se zvýší poptávka po širokopásmovém připojení;

47.  zdůrazňuje, že tam, kde jsou tržní síly schopné poskytnout konkurenceschopný širokopásmový přístup, měla by vládní politika podporovat investice a inovace v soukromém sektoru tím, že odstraní překážky v jeho zavádění;

48.  podporuje spolupráci Komise s Evropskou investiční bankou (EIB) na zlepšování financování rychlých a ultrarychlých sítí a zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo toto financování orientováno na projekty otevřených infrastruktur, které podporují rozmanitost služeb;

49.  vítá návrh Komise na prozkoumání nových finančních zdrojů a inovačních finančních nástrojů; v tomto směru podporuje vytvoření projektu systému dluhopisů EU, který ve spolupráci s EIB a s garancí danou rozpočtem EU bude reagovat na současný nedostatek financí vycházející ze zdráhání se soukromých investorů investovat a značných překážek na straně vnitrostátních rozpočtů; naléhavě proto Komisi žádá, aby co možná nejdříve předložila konkrétní legislativní návrhy na provedení tohoto alternativního zdroje financování pro velké infrastrukturní projekty, které prokazují evropskou přidanou hodnotu;

50.  nadále podporuje přiměřené investice veřejného sektoru a organizační modely, zejména se zapojením místních orgánů, partnerství veřejného a soukromého sektoru a daňové pobídky pro rozvíjení rychlých a ultrarychlých sítí; zdůrazňuje, že je důležité, aby vládní politiky byly koordinovány na všech úrovních;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uzavřely pakt EU o zavádění širokopásmového připojení s cílem účinněji, v souladu s pravidly Komise pro poskytování státní podpory, koordinovat vnitrostátní a evropské programy financování a soukromé investice se zaměřením především na venkovské oblasti a zajištění nezbytné koordinace s odpovídajícími ukazateli výstupů v měřítku celé EU;

52.  vyzývá ke zřízení jediné pracovní skupiny EU na vysoké úrovni, v níž by byli zastoupeni relevantní partneři, včetně uživatelů a poskytovatelů elektronických sítí a služeb, vnitrostátních regulačních orgánů a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), aby pomáhala ve vypracování budoucí strategie pro infrastrukturu informačních a komunikačních technologií a zvláštních služeb informační společnosti;

53.  vyzývá Komisi, aby zajistila provádění zásady neutrality a otevřenosti internetu a podpořila možnost přístupu koncových uživatelů k informacím, jejich šíření a používání aplikací a služeb dle svého výběru; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nutné pro provádění revidovaných pravidel EU v oblasti telekomunikací vydávat zvláštní pokyny;

54.  vyzývá členské státy, aby vymezily, která opatření lze využít k usnadnění přístupu nových provozovatelů na trh s cílem podpořit konkurenční prostředí;

55.  zdůrazňuje, že regulatorní opatření přijatá členskými státy v souvislosti s realizací funkčního oddělení by měla být přijímána pouze výjimečně a na základě analýzy očekávaných dopadů na regulační orgán, podnik, zejména jeho pracovní sílu a pobídky k investicím do této sítě; uvedené posouzení dopadů by mělo být projednáno se všemi zúčastněnými partnery, včetně zástupců pracovníků;

Výhody pro spotřebitele

56.  bere v úvahu záměr Komise vypracovat pokyny pro kalkulaci nákladů a nediskriminaci, což jež jsou klíčovými zásadami v rámci EU, a vybízí Komisi, aby podporovala hospodářskou soutěž v oblasti rychlých a ultrarychlých sítí a umožnila všem operátorům rovnocenný přístup k infrastruktuře s cílem zajistit široký výběr služeb, spravedlivé sazby za přístup k síti a dostupné ceny pro zákazníky a opatření na povzbuzení účelných investic a rychlého přechodu na rychlé a ultrarychlé sítě;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly digitálním společenským vyloučením a dalšími překážkami, kvůli kterým zůstaly některé skupiny obyvatel bez přístupu k připojení, a to zejména v nízkopříjmových skupinách společnosti a u osob se zdravotním postižením, a aby zapojily všechny zúčastněné partnery do poskytování: školení a veřejného přístupu k širokopásmovým službám, k hospodářské pomoci při nákupu širokopásmových služeb a vybavení a k pobídkám pro technologický rozvoj a k rozvoji obsahu zaměřeného na specifické potřeby uživatelů;

58.  vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení přijatelných interaktivních služeb a umožnění monitoringu cílů v oblasti širokopásmové infrastruktury stanovila více kvalitativních charakteristik širokopásmového přístupu, a to včetně rychlosti stahování a nahrávání, reakčního času a rychlosti pro uživatele a prvků nutných pro účinné provádění takových služeb; vítá práci Komise na vývoji metodiky pro měření relevantních aspektů stávajících uživatelských zkušeností;

59.  zdůrazňuje rozdíl mezi teoretickými rychlostmi sítě a rychlostí, s níž se uživatelé skutečně setkávají, neboť rychlost internetu, jak ji vnímá uživatel, souvisí rovněž s kapacitou webových stránek a přetížením atd.; vyzývá Komisi ve spojení s Úřadem evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), aby přehodnotila svá opatření týkající se poskytovaných rychlostí širokopásmového připojení a aby v souladu s tím upravila cíle, a vyzývá úřad BEREC, aby vypracoval pokyny EU pro zajištění toho, aby deklarovaná rychlost širokopásmového připojení patřičně odrážela průměrně dosahované rychlosti připojení a stahování, jež uživatelé mohou skutečně očekávat a zajištění komplexní informovanosti zákazníka o nabízených službách za účelem zabezpečení transparentnosti přínosů nových technologií, podpoření porovnatelnosti a posílení hospodářské soutěže; žádá proto úřad BEREC, aby v zájmu transparentnosti týkající se přínosů nové technologie pro vkládání a stahování dat zajistil využívání nezavádějící reklamy o běžné rychlosti širokopásmového připojení, s níž se spotřebitelé setkávají; žádá regulační orgány členských států, aby přijaly opatření proti poskytovatelům, kteří se neřídí doporučeními úřadu BEREC;

60.  opět zdůrazňuje význam, který přikládá budoucím vysokorychlostním službám, jejichž výsledkem bude energetická účinnost EU a plnění bezpečnostních cílů a další využití komunikačních možností (např. účinné a inteligentní dopravní systémy, systémy komunikace mezi lidmi, mezi lidmi a stroji a mezi stroji navzájem);

61.  konstatuje, že nové sítě optických kabelů nabízejí spotřebitelům vysoce kvalitní přístup za rychlosti, která je vždy vyšší, než umožňují stávající technologie; považuje za rozumné upřednostnit rozvíjení širokopásmové infrastruktury založené na optických kabelech v oblastech, kde je to z dlouhodobého hlediska nejhospodárnější a nejudržitelnější řešení;

62.  žádá, aby Komise každoročně předkládala Parlamentu zprávu o nabídkách širokopásmových služeb a možností, které jsou uživatelům v EU reálně dostupné, o pokroku v zavádění rámce pro elektronické komunikace a o doporučeních o NGA;

63.  vyzývá Komisi, aby koordinovala osvědčené postupy mezi členskými státy v oblasti veřejně přístupných bezplatných vysokorychlostních internetových sítí WiFi ve veřejné dopravě;

64.  zdůrazňuje, že vývoj nových informačních a komunikačních technologií spojený s širokopásmovým internetem, představuje velkou příležitost, jak dále zlepšit komunikaci a dialog mezi občany a orgány Evropské unie;

65.  vyzývá Komisi, aby předložila podrobnější posouzení dopadů, které mohou mít některé s širokopásmovými sítěmi spojené technologie, zejména systémy komunikace mezi lidmi, mezi lidmi a stroji a mezi stroji navzájem, na lidské zdraví; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU soustavně sledovala a hodnotila zdravotní rizika bezdrátového internetu, aby občané nebyli vystaveni zdraví škodlivé radiaci;

Elektronické iniciativy: podpora poptávky

66.  žádá přijetí konkrétních opatření, která by zabezpečila, aby MSP mohly v plné míře využívat potenciál širokopásmového připojení v oblastech elektronického obchodu a elektronického zadávání zakázek; vyzývá Komisi, aby přistoupila k výměně osvědčených postupů a zvážila začlenění zvláštního programu pro MSP a širokopásmové připojení do své digitální agendy;

67.  zdůrazňuje, že v zájmu co největšího dopadu a společenského přínosu by zavádění širokopásmového připojení mělo být spojeno se zvyšováním povědomí o poptávce a se vzdělávacími programy;

68.  vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí směřující k odstranění nedostatků v oblasti elektronických dovedností na všech úrovních vzdělávání a prostřednictvím celoživotního vzdělávání pro všechny občany, se zvláštním zaměřením na ty, jež vykazují nízkou kvalitu IT dovedností; upozorňuje, že investování do širokopásmových sítí v EU může být úspěšné, pouze pokud investice půjdou ruku v ruce s investicemi do zvyšování IT dovedností občanů; zdůrazňuje úlohu nových technologií pro vzdělávání a konstatuje, že technická gramotnost tedy není jen cílem, ale i nezbytným nástrojem k dosažení celoživotního učení a sociální soudržnosti;

69.  vyzývá členské státy a průmysl, aby umožnily lidem rozvíjet si nové dovednosti prostřednictvím rekvalifikačních a školicích programů a na technické změny navázaly konkrétní opatření aktivní politiky zaměstnanosti;

70.  žádá členské státy, aby věnovaly pozornost doporučení Komise v jejím akčním plánu pro elektronickou správu (e-government) využíváním elektronického zadávání zakázek, přijetím otevřené strategie pro přístup k údajům veřejného sektoru, podporou elektronické totožnosti a zajištěním celoevropské a celosvětové interoperability digitálního podpisu; připomíná, že by veškerá aktivita měla být směřována ke zjednodušování byrokratické komunikace s veřejnou správou;

71.  vyzývá Komisi, aby urychlila postupy při zadávání veřejných zakázek s využitím internetových zdrojů a elektronické fakturace (iniciativa e-invoice);

72.  podporuje iniciativy jako je elektronické zdravotnictví a celoevropská zdravotnická informační infrastruktura, jež posílí autonomii pacientů a zvýší kvalitu jejich života; konstatuje že, s ohledem na stárnutí populace EU, že by tyto služby měly být dostupné kdekoliv a kdykoliv, a to i prostřednictvím mobilních zařízení, a především by měly být finančně dostupné; domnívá se, že s cílem zavést celoevropské zdravotnické informační infrastruktury pro systém zdravotnických služeb zaměřených na pacienta je nutné přijmout následující opatření:

73.  podporuje inovativní širokopásmové služby směřované do námořního odvětví, a vítá diskusi Komise a členských států o nové iniciativě týkající se elektronických systémů v námořní dopravě na základě projektu SafeSeaNet, která se má rovněž zabývat i informacemi spojenými s logistikou, clem, hraniční kontrolou, životním prostředím, rybolovem, oblastí komunikace a bezpečností;

74.  vyzývá Komisi, aby podpořila použití nejnovější generace družic jakožto inovativní využití širokopásmových komunikací v projektech, kde je přidaná hodnota Evropy, včetně toho, že budou více využívány Globální námořní tísňový a bezpečnostní systém, ale i nová generace celosvětové širokopásmové sítě a širokopásmové služby pro námořní loďstvo FleetBroadband;

75.  připomíná, že je nutné propojit digitální agendu s poskytováním nových služeb přinášejících růst, jako je elektronický obchod, elektronické zdravotnictví (eHealth), elektronické učení (e-learning), a elektronické bankovnictví (e-banking);

76.  vyzdvihuje důležitost silného právního rámce EU v oblasti ochrany osobních údajů a vítá probíhající přezkum směrnice o ochraně údajů;

o
o   o

77.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 35. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0220. (3) Úř. věst. C 235, 30.9.2009, s.7. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0207. (5) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45. (6) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 206. (7) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 60. (8) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 87. (9) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 364. (10) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 133. (11) Úř. věst. C 133 E, 8.6.2006, s. 140. (12) Úř. věst. C 104, 14.4.1999, s. 128.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o komplexním přístupu k ochraně osobních údajů v Evropské unii (2011/2025(INI))

P7_TA(2011)0323 A7-0244/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny, a s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), a zejména na článek 8 o ochraně soukromého a rodinného života a na článek 13 o účinném právním prostředku nápravy,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(1),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(4),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy č. 108 ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, kterou rozvíjí směrnice 95/46/ES, a na dodatkový protokol k této úmluvě ze dne 8. listopadu 2001 o orgánech dozoru a předávání údajů přes hranice a na doporučení Výboru ministrů členským státům, zejména na doporučení č. R (87) 15 upravující používání osobních údajů v policejním sektoru a na doporučení CM/Rec. (2010)13 týkající se ochrany osob při automatizovaném zpracování osobních údajů v rámci profilování,

–  s ohledem na pokyny pro úpravu počítačově zpracovaných souborů s osobními údaji vydané Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 1990,

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii“ (KOM(2010)0609),

–  s ohledem na závěry Rady ke sdělení Komise nazvanému „Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii“(5),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 14. ledna 2011 ke sdělení Komise nazvanému „Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii“,

–  s ohledem na společný dokument pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 a pracovní skupiny pro policii a spravedlnost nazvaný „Budoucnost soukromí“, jenž byl poskytnut jako příspěvek ke konzultaci Evropské komise ve věci právního rámce pro základní právo na ochranu osobních údajů(6),

–  s ohledem na stanovisko 8/2010 o použitelném právu, které vydala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29(7),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o ochraně údajů a na své usnesení o Stockholmském programu(8),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0244/2011),

A.  vzhledem k tomu, že směrnice 95/46/ES o ochraně osobních údajů a směrnice 2009/140/ES o telekomunikačním balíčku EU umožňují volný tok osobních údajů v rámci vnitřního trhu,

B.  vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti ochrany údajů v EU, členských státech i v dalších zemích daly vzniknout právní tradici, kterou je třeba zachovat a dále rozpracovat,

C.  vzhledem k tomu, že hlavní zásady směrnice 95/46/ES platí i nadále, v jednotlivých členských státech však byly zaznamenány různé přístupy k jejímu uplatňování a vymáhání; vzhledem k tomu, že má-li být EU schopna řešit nesčetné problémy spojené s ochranou údajů, např. problémy, které se objevily v souvislosti s globalizací, vývojem technologií, nárůstem činností, které se provádějí on-line, využíváním spojeným s rostoucím spektrem činností a bezpečnostními otázkami (tj. bojem s terorismem), musí se po důkladném posouzení dopadů vybavit komplexním, soudržným a moderním rámcem na vysoké úrovni, který bude při zpracovávání osobních údajů jednotlivců uvnitř EU i za jejími hranicemi schopen za všech okolností účinně chránit základní práva jednotlivců, především jejich soukromí; vzhledem k tomu, že tento rámec může posílit právní jistotu, omezit byrokratickou zátěž na minimum, zajistit hospodářským subjektům stejné podmínky, podpořit jednotný digitální trh a vzbudit důvěru v chování správců údajů a donucovacích orgánů,

D.  vzhledem k tomu, že porušování předpisů o ochraně údajů může vést k vážným ohrožením základních práv jednotlivců a hodnot členských států, a že tedy Unie a členské státy musí přijmout účinná opatření proti takovému porušování; vzhledem k tomu, že takové porušování vede k nedostatku důvěry ze strany jednotlivců, které oslabí účelné využívání nových technologií, a vzhledem k tomu, že by tudíž nesprávné používání a zneužívání osobních údajů mělo být trestáno náležitými, přísnými a odrazujícími sankcemi, včetně trestních sankcí,

E.  vzhledem k tomu, že při zajišťování základního práva na ochranu osobních údajů musí být plně zohledněna další podstatná základní práva zakotvená v Listině základních práv a další cíle stanovené ve smlouvách EU, například právo na svobodu projevu a informací a zásada transparentnosti,

F.  vzhledem k tomu, že nový právní základ stanovený článkem 16 SFEU a skutečnost, že článek 8 Listiny základních práv uznává právo na ochranu osobních údajů za autonomní právo a že článek 7 této listiny uznává právo na respektování soukromého a rodinného života za autonomní právo, plně vyžadují a podporují komplexní přístup k ochraně údajů ve všech oblastech, v nichž jsou osobní údaje zpracovávány, včetně oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), aniž jsou dotčena konkrétní pravidla stanovená v článku 39 SEU, a oblasti zpracování údajů orgány a institucemi EU,

G.  vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité, aby byla při projednávání legislativních řešení zohledněna řada klíčových aspektů, mezi něž patří efektivní ochrana poskytovaná po určitou stanovenou dobu za všech okolností a nezávisle na politických preferencích; vzhledem k tomu, že daný rámec musí být dlouhodobě stabilní a případná omezení výkonu uvedeného práva, jsou-li zapotřebí, musí odpovídat právním předpisům, musí být výjimečná, nezbytně nutná a přiměřená, řádně odůvodněná a nikdy nesmí zasahovat do základních aspektů práva samotného,

H.  vzhledem k tomu, že sběr, analýza, výměna a zneužívání údajů a nebezpečí „profilování“, k nimž došlo díky technickému vývoji, dosáhly bezprecedentních rozměrů, a vyžadují tudíž účinná pravidla na ochranu údajů, jako např. použitelné právní předpisy a definice odpovědností veškerých zúčastněných stran, pokud jde o provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů; vzhledem k tomu, že věrnostní karty (klubové karty, slevové karty, karty zaručující výhody atd.) jsou stále více a častěji využívány firmami a v rámci obchodu, a jsou či mohou být využívány k profilování zákazníků,

I.   vzhledem k tomu, že občané neprovádějí on-line nákupy se stejným pocitem bezpečí, jaký mají při nákupech bez použití internetu, a to kvůli obavám z krádeže totožnosti a nedostatku transparentnosti, pokud jde o to, jakým způsobem budou zpracovány a využity jejich osobní údaje,

J.  vzhledem k tomu, že technologie čím dál tím více umožňují vytvářet, zasílat, zpracovávat a uchovávat osobní údaje kdekoli a kdykoli v mnoha různých formách, a vzhledem k tomu, že je v této souvislosti stěžejní, aby si subjekty údajů zachovávaly nad svými údaji efektivní kontrolu,

K.  vzhledem k tomu, že základní práva na ochranu údajů a soukromí zahrnují ochranu osob před možným sledováním a zneužíváním jejich údajů jak státem, tak soukromými subjekty,

L.  vzhledem k tomu, že soukromí a bezpečnost jsou možné a že mají pro občany klíčový význam, a že tedy není třeba volit mezi svobodou a bezpečím,

M.  vzhledem k tomu, že si děti zaslouží zvláštní ochranu, protože si v souvislosti se zpracováním osobních údajů mohou být méně vědomy rizik, důsledků a ochranných opatření a práv; vzhledem k tomu, že mladí lidé zveřejňují své osobní údaje na stránkách sociálních sítí, které se na internetu rychle šíří,

N.  vzhledem k tomu, že účinná kontrola prováděná subjekty údajů a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů vyžaduje transparentní chování správců údajů,

O.  vzhledem k tomu, že ne všichni správci údajů jsou internetovými podniky, a že se tudíž nová pravidla na ochranu údajů musí týkat jak internetového prostředí, tak prostředí mimo internet, přičemž je třeba vzít v úvahu rozdíly mezi nimi,

P.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány pro ochranu údajů podléhají v dvaceti sedmi členských státech velmi odlišným pravidlům, zejména pokud jde o jejich status, zdroje a pravomoci,

Q.  vzhledem k tomu, že účinný evropský a mezinárodní režim ochrany údajů je nezbytným předpokladem pro přeshraniční tok osobních údajů, a vzhledem k tomu, že stávající rozdíly v právních předpisech na ochranu údajů a v jejich vymáhání ovlivňují ochranu základních práv a osobních svobod, právní jistotu a jasnost ve smluvních vztazích, rozvoj elektronického obchodu a elektronického podnikání, důvěru spotřebitelů v systém, přeshraniční transakce, globální ekonomiku a jednotný evropský trh; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je výměna údajů důležitá pro umožnění a zajištění bezpečnosti veřejnosti na národní a mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro výměnu jsou nezbytnost, proporcionalita, omezení účelu, dohled a přiměřenost,

R.  vzhledem k tomu, že stávající pravidla a podmínky pro předávání údajů o občanech EU do třetích zemí vedly v jednotlivých členských státech k vytvoření rozdílných přístupů a postupů; vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby byla práva subjektů údajů v plném rozsahu prosazována ve třetích zemích, kam jsou osobní údaje předávány a kde jsou zpracovávány,

Plné zapojení a komplexní přístup

1.  velmi vítá a podporuje sdělení Komise nazvané „Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii“ a pozornost, která je v tomto sdělení věnována posílení stávajících opatření, předložení nových zásad a mechanismů a zajištění soudržnosti a vysoké úrovně ochrany údajů v novém prostředí, které vzniklo díky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (článek 16 SFEU) a díky Listině základních práv, zejména článku 8 této listiny, která je nyní závazná;

2.  zdůrazňuje, že normy a zásady stanovené směrnicí 95/46/ES jsou ideálním výchozím bodem a měly by být dále rozpracovávány, rozšiřovány a vymáhány coby součást moderních právních předpisů na ochranu údajů;

3.  vyzdvihuje důležitost článku 9 směrnice 95/46/ES, který zavazuje členské státy, aby stanovily výjimky z pravidel na ochranu údajů, pokud jsou osobní údaje použity výhradně pro novinářské účely nebo pro účely umělecké nebo literární tvorby; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou tyto výjimky zachovány a že se bude všemožně usilovat o vyhodnocení toho, zda je nezbytné rozšířit tyto výjimky v souvislosti s jakýmikoli novými ustanoveními s cílem chránit svobodu tisku;

4.  zdůrazňuje, že technologicky neutrální přístup směrnice 95/46/ES by měl být zachován jako zásada nového rámce;

5.  uznává, že technologický vývoj dal na jednu stranu vzniknout novým hrozbám pro ochranu osobních údajů, ale na druhou stranu také vedl k významnému vzestupu využívání informačních technologií pro každodenní a za normálních okolností neškodné účely, a že tento vývoj vyžaduje důkladné zhodnocení současných pravidel na ochranu údajů, aby se zajistilo, že i) tato pravidla budou stále poskytovat vysokou úroveň ochrany, že ii) tato pravidla budou stále udržovat spravedlivou rovnováhu mezi právem na ochranu osobních údajů a právem na svobodu projevu a informací a že iii) tato pravidla nebudou zbytečně bránit každodennímu zpracovávání osobních údajů, které je obvykle neškodné;

6.  domnívá se, že je absolutně nezbytné rozšířit používání obecných pravidel na ochranu údajů na oblast policejní a justiční spolupráce, a to i na zpracovávání údajů na vnitrostátní úrovni, přičemž bude obzvláště zohledněn diskutabilní trend systematického opětovného využívání osobních údajů soukromého sektoru pro účely vymáhání práva a v případě nevyhnutelné potřeby a bude-li to přiměřené budou rovněž povolena zvlášť přizpůsobená a harmonizovaná omezení některých práv na ochranu údajů jednotlivců;

7.  zdůrazňuje, že do oblasti působnosti nového rámce je zapotřebí zahrnout zpracovávání osobních údajů orgány a institucemi Evropské unie, které se řídí nařízením (ES) č. 45/2001;

8.  uznává, že mohou být zapotřebí zesílená dodatečná opatření, pomocí nichž se stanoví, jak budou obecné zásady stanovené v tomto komplexním rámci uplatňovány na činnosti a zpracovávání údajů v rámci konkrétních sektorů, jak se již stalo v případě směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, trvá však na tom, že tato pravidla specifická pro určité sektory by za žádných okolností neměla snižovat úroveň ochrany zajištěnou rámcovými právními předpisy a že musí jasně vymezit výjimečná, nezbytná, legitimní a zvlášť přizpůsobená snížení úrovně obecných zásad ochrany údajů;

9.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby stávající přezkum právních předpisů EU na ochranu údajů stanovil:

10.  je toho názoru, že by revidovaný režim ochrany údajů měl při plném prosazování práv na soukromí a údajů rovněž omezit byrokratickou a finanční zátěž na minimum a že by měl poskytnout nástroje umožňující konglomerátům vnímaným jako jeden celek jednat jako jeden subjekt spíše než jako několik samostatných podniků; vybízí Komisi, aby provedla posouzení dopadů a pečlivě vyhodnotila náklady nových opatření;

Posílení práv jednotlivců

11.  vyzývá Komisi, aby posílila existující zásady a prvky v souladu se směrnicí 95/46/ES a zároveň zlepšila jejich provádění v členských státech, především co se týče „globálního on-line prostředí“, tj. zásadu transparentnosti, zásadu minimalizace objemu údajů a omezení účelu, zásadu vědomého, předchozího a výslovného souhlasu, oznamování porušení ochrany a práva subjektů;

12.  zdůrazňuje, že souhlas je možno považovat za platný pouze pokud je jednoznačný, vědomý, svobodný, konkrétní a výslovný a že musí být zavedeny odpovídající mechanismy pro záznam udělení či zrušení souhlasu ze strany uživatele;

13.  poukazuje na skutečnost, že v oblasti pracovních smluv nemůže být dobrovolný souhlas předpokládán;

14.  vyjadřuje znepokojení nad nekalými praktikami souvisejícími s on-line behaviorální reklamou a připomíná, že směrnice o soukromí a elektronických komunikacích stanoví, že před zasíláním obchodních sdělení pro účely marketingu je třeba získat předběžný a výslovný souhlas příslušné osoby s používáním tzv. cookies a zpětnou analýzou jejího on-line chování;

15.  plně podporuje zavedení obecné zásady transparentnosti, používání technologií zvyšujících transparentnost a vytvoření standardních prohlášení o ochraně soukromí, které jednotlivcům umožní vykonávat kontrolu nad jejich vlastními údaji; zdůrazňuje, že informace o zpracování dat musí být poskytnuty v jasném a běžného jazyce a lehce srozumitelným a snadno přístupným způsobem;

16.  dále zdůrazňuje, že je důležité zlepšit prostředky pro uvědomění si a uplatňování práva na přístup, opravu, vymazání a zablokování údajů, vyjasnit „právo být zapomenut“(9), a zaručit přenositelnost údajů(10) a zároveň zajistit technickou a organizační proveditelnost, která umožní uplatňování těchto práv; zdůrazňuje, že k tomu, aby mohli uživatelé odpovědně používat internet, potřebují mít dostatečně spolehlivou kontrolu nad svými údaji, které jsou na internetu;

17.  zdůrazňuje, že občané musí mít možnost vykonávat svá práva týkající se jejich údajů bezplatně; vyzývá společnosti, aby nevytvářely žádné zbytečné překážky, které by omezovaly právo na úpravu či mazání vlastních osobních údajů nebo na přístup k nim; zdůrazňuje, že subjekty údajů musí mít kdykoli možnost dozvědět se, jaké údaje jsou uchovávány, kdo údaje uchovává, kdy, za jakým účelem, na jak dlouho a jakým způsobem jsou zpracovávány; zdůrazňuje, že subjekty údajů musí mít možnost nechat své údaje vymazat, opravit a zablokovat nebyrokratickým způsobem a musí být informovány o jakémkoliv zneužití údajů či narušení bezpečnosti osobních údajů; rovněž požaduje, aby byly tyto údaje zpřístupněny na žádost dotčené osoby a vymazány nejpozději tehdy, když o to dotčená osoba požádá; zdůrazňuje, že je třeba subjekty údajů jasně informovat o úrovni ochrany údajů ve třetích zemích; zdůrazňuje, že právo na přístup zahrnuje nejenom plný přístup ke zpracovávaným údajům jednotlivce, včetně jejich zdroje a příjemců, ale také srozumitelnou informaci o postupu spojeném s jakýmkoli automatickým zpracováním; zdůrazňuje, že to bude ještě důležitější v kontextu profilování a vytěžování dat;

18.  poukazuje na to, že profilování představuje v digitálním světě výraznou vývojovou tendenci, a to i s ohledem na rostoucí význam sociálních sítí a integrovaných modelů internetového obchodování; vyzývá proto Komisi, aby doplnila ustanovení týkající se profilování a v souvislosti s tím jednoznačně vymezila pojmy „profil“ a „profilování“;

19.  opakuje, že je třeba posílit povinnosti správců údajů, pokud jde o poskytování informací subjektům údajů a vítá pozornost, kterou sdělení věnovalo opatřením pro zvyšování informovanosti cíleným jak na veřejnost, tak konkrétně na mládež; zdůrazňuje potřebu vytvořit konkrétní postupy pro zacházení se zranitelnými osobami, především s dětmi a staršími osobami; vybízí různé zúčastněné strany, aby tato opatření provedly, a podporuje návrh Komise, aby byla opatření pro zvyšování informovanosti spolufinancována prostřednictvím rozpočtu Unie; vyzývá k tomu, aby byly ve všech členských státech účinně šířeny informace o právech a povinnostech fyzických a právnických osob týkajících se sběru, zpracovávání, uchovávání a předávání osobních údajů;

20.  připomíná, že je nezbytné specifickým způsobem chránit zranitelné osoby, zejména děti, a to především zavedením implicitního nastavení vysoké úrovně ochrany údajů a prováděním vhodných a specifických opatření na ochranu jejich osobních údajů;

21.  zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit právní předpisy v oblasti ochrany údajů, jež by zohlednily potřebu chránit zejména děti a nezletilé – mimo jiné s ohledem na zvýšený přístup dětí k internetu a digitálnímu obsahu – a zdůrazňuje, že mediální gramotnost se musí stát součástí formálního vzdělávání s cílem naučit děti a nezletilé, jak se odpovědně chovat v online prostředí; v této souvislosti konstatuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost ustanovením týkajícím se sběru a dalšího zpracování osobních údajů dětí, prosazování zásady omezení účelu ve vztahu k osobním údajům dětí a způsobu, jakým se získáván jejich souhlas a opatřením v oblasti ochrany proti behaviorálně cílené reklamě(11);

22.  podporuje další vyjasnění a posílení záruk týkajících se zpracovávání citlivých údajů a vyzývá k zamyšlení nad potřebou zabývat se novými kategoriemi, jako např. genetickými údaji, a to zejména v souvislosti se společenským a technologickým vývojem (např. „cloud computing“);

23.  zdůrazňuje, že osobní údaje týkající se profesního postavení uživatelů, které jsou poskytovány jejich zaměstnanci, by neměly být zveřejňovány nebo předávány třetím stranám bez předchozího souhlasu dotčené osoby;

Další posílení dimenze vnitřního trhu a zajištění lepšího prosazování pravidel na ochranu údajů

24.  konstatuje, že ochrana údajů by měla mít na vnitřním ještě významnější úlohu, a zdůrazňuje, že účinná ochrana práva na soukromí má zásadní význam pro získání důvěry jednotlivce, která je nezbytná pro úplné uvolnění růstového potenciálu jednotného digitálního trhu; připomíná Komisi, že předpokladem jednotného digitálního trhu je to, aby společné zásady a společná pravidla platila pro zboží i služby, protože služby jsou důležitou součástí digitálního trhu;

25.  opakuje svou výzvu Komisi, aby objasnila pravidla týkající se použitelného práva v oblasti ochrany osobních údajů;

26.  domnívá se, že je nezbytné posílit povinnosti správců údajů s cílem zajistit dodržování pravidel na ochranu údajů mimo jiné prostřednictvím zavedení aktivních mechanismů a postupů, a vítá v této souvislosti další instrukce, které navrhla Komise ve svém sdělení;

27.  připomíná, že v tomto kontextu musí být zvláštní pozornost věnována správcům údajů, kteří jsou vázáni povinností zachovávat profesní tajemství a že by se v jejich případě mělo uvažovat o vytvoření speciálních struktur pro dohled nad ochranou údajů;

28.  vítá a podporuje úvahy Komise o zavedení zásady odpovědnosti, neboť má klíčový význam pro zajištění toho, aby správci údajů jednali zodpovědně; zároveň vyzývá Komisi, aby pozorně přezkoumala, jak by tato zásada mohla být uplatňována v praxi, a vyhodnotila příslušné důsledky;

29.  vítá možnost, aby bylo v podnicích jmenování úředníků pro ochranu údajů povinné, neboť zkušenosti v členských státech EU, které již takové úředníky mají, dokazují, že se tato koncepce ukázala být úspěšná; upozorňuje však, že koncepce musí být pečlivě vyhodnocena v případě malých podniků a mikropodniků s cílem zabránit přílišným nákladům nebo zátěži;

30.  v této souvislosti rovněž vítá probíhající úsilí o zjednodušení a harmonizaci stávající oznamovací povinnosti;

31.  považuje za zásadní, aby bylo posouzení dopadů na ochranu soukromí povinné s cílem určit související rizika, předvídat problémy a přinést aktivní řešení;

32.  domnívá se, že je nanejvýše důležité, aby byla práva subjektů údajů vymahatelná; konstatuje, že jako nástroj umožňující jednotlivcům kolektivně hájit svá práva týkající se údajů a žádat o nápravu škod vzniklých jejich porušením by bylo možné zavést soudní řízení zahájené na základě podání skupinové žaloby; poznamenává nicméně, že zavedení takového nástroje musí podléhat určitým omezením, aby nedocházelo k jeho zneužívání; žádá Komisi, aby objasnila vztah mezi tímto sdělením o ochraně údajů a probíhající veřejnou konzultací o hromadné žalobě; vyzývá proto k zavedení kolektivního nápravného mechanismu pro porušení pravidel v oblasti ochrany údajů, aby mohly být subjektům utrpěné škody nahrazeny,

33.  zdůrazňuje potřebu řádné harmonizované kontroly v celé EU; vyzývá Komisi, aby ve svém legislativním návrhu stanovila přísné a odrazující sankce, včetně trestních sankcí, za nesprávné používání a zneužívání osobních údajů;

34.  podporuje Komisi, aby zavedla systém pro povinné obecné oznamování porušení ochrany osobních údajů a rozšířila ho i do jiných odvětví, než jsou telekomunikace, a zároveň zajistila: a) že se z něho nestane rutinní oznámení veškerých porušení ochrany, nýbrž se bude týkat zejména těch, které mohou poškodit jednotlivce, b) že všechna porušení ochrany bez výjimky budou zaznamenána a budou k dispozici pro přezkumu a vyhodnocení orgánům pro ochranu údajů a jiným příslušným orgánům, čímž budou zajištěny rovné podmínky a jednotná ochrana pro všechny jednotlivce;

35.   chápe koncepce „ochrany soukromí již od návrhu“ (privacy by design) a „standardní nastavení ochrany soukromí“ (privacy by default) jako posílení ochrany údajů a podporuje jejich konkrétní uplatňování a další rozvoj a také potřebu prosazovat využívání technologií zvyšujících ochranu soukromí; upozorňuje na to, že při jakémkoli uplatňování „ochrany soukromí již od návrhu“ je nutné vycházet z pevně stanovených a konkrétních kritérií a definic, aby bylo chráněno právo jednotlivců na soukromí a ochranu údajů, a aby byla zajištěna právní jistota, transparentnost, rovné podmínky a volný pohyb; je přesvědčen, že „ochrana soukromí již od návrhu“ by měla být založena na zásadě minimalizace údajů, kterou se rozumí to, že všechny produkty, služby a systémy by měly být vytvářeny takovým způsobem, aby shromažďovaly, používaly a předávaly pouze osobní údaje, které jsou naprosto nezbytné pro jejich fungování;

36.  konstatuje, že vývoj a širší využití tzv. cloud computingu přináší nové výzvy, pokud jde o soukromí a ochranu osobních údajů; vyzývá proto, aby byla objasněna způsobilost správců údajů, zpracovatelů dat a subjektů, u nichž jsou údaje ukládány, s cílem lépe vymezit příslušnou právní odpovědnost a zajistit, aby subjekty údajů měly informace o tom, kde jsou jejich údaje uloženy, kdo má k jejich údajům přístup, kdo rozhoduje o tom, jakým způsobem budou tyto údaje použity a jaké jsou postupy pro zálohování těchto údajů a pro jejich zpětné získání;

37.  vyzývá proto Komisi, aby při přezkumu směrnice 95/46/ES řádně zohlednila otázky ochrany údajů související s cloud computingem a aby zajistila, že se předpisy v oblasti ochrany údajů budou vztahovat na všechny zainteresované strany, včetně telefonních a ostatních operátorů;

38.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že všichni provozovatelé internetu převezmou odpovědnost za ochranu údajů, a vyzývá prodejce reklamy a vydavatelé, aby jasně a s předstihem informovali uživatele internetu, a to před jakýmkoli shromažďováním údajů týkajících se uživatelů;

39.  vítá nedávno podepsanou dohodu o rámci pro posouzení dopadů aplikací sloužících k identifikací na základě rádiové frekvence (RFID) na ochranu soukromí a údajů, jejímž cílem je zajistit soukromí spotřebitelů před uvedením čipů RFID na trh;

40.  podporuje úsilí o to, aby byly dále posilovány samoregulační iniciativy, jako jsou kodexy chování, a vyslovuje se pro zvážení vytvoření certifikačních režimů EU coby doplňkových prvků legislativních opatření, přičemž bude současně zachován režim ochrany údajů EU založený na právních předpisech stanovujících vysokou úroveň záruk; vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu samoregulačních iniciativ jako nástrojů pro lepší prosazování předpisů v oblasti ochrany údajů;

41.  je přesvědčen, že každý režim certifikace či osvědčení musí být zaručeně integrální a důvěryhodný, technologicky neutrální, celosvětově rozpoznatelný a dostupný, aby se nevytvářely překážky pro vstup;

42.  zasazuje se o další vyjasnění, posílení a harmonizaci statutu a pravomocí vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů a o prozkoumání možností, jak zajistit konzistentnější uplatňování pravidel EU na ochranu údajů na celém vnitřním trhu; Zdůrazňuje dále, že je důležité zajistit soudržnost pravomocí evropského inspektora ochrany údajů, vnitrostátních orgánů ochrany údajů a pracovní skupiny zřízené podle článku 29;

43.  zdůrazňuje v tomto kontextu, že by měla být posílena úloha a pravomoci pracovní skupiny zřízené podle článku 29 s cílem zlepšit koordinaci a spolupráci mezi orgány členských států pro ochranu údajů, především co se týče potřeby zachovat jednotné uplatňování pravidel ochrany údajů;

44.  vyzývá Komisi, aby v novém právním rámci objasnila zásadní pojem nezávislosti vnitrostátních orgánů ochrany údajů ve smyslu absence jakéhokoliv vnějšího vlivu(12); zdůrazňuje, že vnitrostátní orgány pro ochranu údajů by měly obdržet nezbytné zdroje a měly by mít harmonizované pravomoci k vyšetřování a ukládání sankcí;

Posílení globálního rozměru ochrany údajů

45.  vyzývá Komisi, aby zjednodušila a posílila stávající postupy pro mezinárodní předávání údajů – právně závazné dohody a závazná podniková pravidla – a aby na základě výše uvedených zásad ochrany údajů definovala ambiciózní hlavní prvky ochrany údajů v EU, jež by byly používány v mezinárodních smlouvách; zdůrazňuje, že ustanovení o ochraně osobních údajů obsažená ve smlouvách EU se třetími zeměmi by měla poskytnout evropským občanům stejnou úroveň ochrany osobních údajů, jakou jim poskytuje Evropská unie;

46.  je toho názoru, že by bylo dobré, aby byl postup Komise dále vyjasněn, přísněji prováděn, prosazován a sledován a že je třeba lépe vymezit kritéria a požadavky pro posouzení úrovně ochrany údajů ve třetí zemi či v mezinárodní organizaci s ohledem na nové hrozby pro soukromí a osobní údaje;

47.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila účinnost a správné uplatňování zásad „bezpečného přístavu“;

48.  vítá postoj Komise k reciprocitě v oblasti úrovně ochrany v případě subjektů údajů, jejichž údaje jsou vyváženy do třetích zemí nebo jsou v nich drženy; vyzývá Komisi, aby podnikla rozhodné kroky vedoucí k rozšířené regulativní spolupráci se třetími zeměmi s cílem vyjasnit platná pravidla a sblížit právní předpisy EU a třetích zemí v oblasti ochrany údajů; vyzývá Komisi, aby toto téma zařadila mezi prioritní body pořadu jednání obnovené transatlantické hospodářské rady;

49.  podporuje úsilí Komise o posílení spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, včetně OSN, Rady Evropy a OECD, a s normalizačními organizacemi, jako je Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), konsorcium World Wide Web (W3C) a skupina IETF (Internet Engineering Task Force); vybízí k tomu, aby byly vyvinuty mezinárodní normy(13) a současně zajištěna soudržnost iniciativ v oblasti mezinárodních norem a probíhajících přezkumů v rámci EU, OECD a Rady Evropy;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (2) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60. (3) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (4) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. (5) 3071. zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané v Bruselu ve dnech 24. a 25. února 2011, k dispozici na adrese: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/jha/119461.pdf. (6) 02356/09/EN WP 168. (7) 0836/10/EN WP 179. (8) Například: postoj Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. C 8E, 14.1.2010, s. 138); doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 26. března 2009 k posílení bezpečnosti a základních svobod na internetu (Úř. věst. C 117E, 6.5.2010, s. 206); usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – Stockholmský program (Úř. věst. C 285E, 21.10.2010, s. 12). (9) Musí existovat jasné a přesné vymezení všech příslušných prvků, na nichž je toto právo založeno. (10) přenosnost osobních údajů usnadní hladké fungování jak jednotného trhu, tak internetu, a posílí jeho typickou otevřenost a propojenost; (11) Pozornost by měla být věnována věkovému limitu pro děti, pod nímž by bylo potřeba souhlasu rodičů, a také mechanismům na ověřování věku; (12) V souladu se článkem 16 SFEU a s článkem 8 Listiny. (13) Viz Madridská deklarace: Globální normy ochrany soukromí v globálním světě, říjen 2010 a usnesení o mezinárodních normách přijaté na 32. Mezinárodní konferenci komisařů pro ochranu údajů konané ve dnech 27.–29. října 2010 v Jeruzalémě.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kterým se mění nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a ruší směrnice 87/250/EHS, 90/496/EHS, 1999/10/ES, 2000/13/ES, 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení (ES) č. 608/2004 (17602/1/2010 – C7-0060/2011 – 2008/0028(COD))

P7_TA(2011)0324 A7-0177/2011

Řádný legislativní postup (druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17602/1/2010 – C7-0000/2011)(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2008(2)

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2008)0040),

–  s ohledem na skutečnost, že se zástupce Rady v dopise ze dne 22. června 2011 zavázal schválit postoj Parlamentu ve druhém čtení, v souladu s čl. 294 odst. 8 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0177/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal tento postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 6. července 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2000/13/ES, směrnice Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise(ES) č. 608/2004

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1169/2011.)

(1) Úř. věst. C 102 E, 2.4.2011, s. 1.… (2) Úř. věst., C 77, 31.3.2009, s. 81. (3) Přijaté texty zd dne 16.6.2010, P7_TA(2010)0222

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních přestupcích v oblasti bezpečnosti silničního provozu (17506/1/2010 – C7-0074/2011 – 2008/0062(COD))

P7_TA(2011)0325 A7-0208/2011

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17506/1/2010 – C7-0074/2011),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2008)0151),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. června 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu;

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A7-0208/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.   schvaluje společné prohlášení Parlamentu a Rady připojené k tomuto usnesení;

3.   bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal tento postoj Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 6. července 2011 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních přestupcích v oblasti bezpečnosti silničního provozu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2011/82/EU)

PŘÍLOHA

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o korelačních tabulkách

Dohodou dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou v trialogu dne 20. června 2011 o návrhu směrnice o usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se přestupků souvisejících s bezpečností silničního provozu není dotčen výsledek probíhajících interinstitucionálních diskusí o korelačních tabulkách.

Prohlášení Komise o korelačních tabulkách

Komise připomíná, že je odhodlána zajistit, aby členské státy v zájmu občanů, v zájmu zdokonalení tvorby právních předpisů a zvyšování jejich transparentnosti a s cílem usnadnit posuzování souladu vnitrostátních právních předpisů s právem Unie vytvářely srovnávací tabulky, z nichž bude patrné spojení směrnice EU s prováděcími opatřeními přijatými členskými státy, a aby v rámci provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu tyto tabulky předkládaly Komisi.

Komise lituje nedostatku podpory pro opatření zařazených do návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti silniční bezpečnosti, jejímž cílem bylo udělat zavedení korelačních tabulek povinné.

Komise je v duchu kompromisu a v zájmu zajištění bezodkladného přijetí návrhu ochotna přistoupit na to, aby bylo v textu obsažené mandatorní ustanovení o srovnávacích tabulkách nahrazeno příslušným bodem odůvodnění, v němž by byly členské státy vybídnuty k dodržování tohoto postupu.

Postoj, který Komise zaujímá v souvislosti s tímto návrhem, však nesmí být považován za precedens. Komise bude pokračovat ve svém úsilí o to, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou nalezla vhodné řešení této horizontální institucionální otázky.

Prohlášení Komise o pokynech pro silniční bezpečnost

Komise přezkoumá potřebu vypracovat pokyny na úrovni EU s cílem zajisti větší sbližování při vymáhání pravidel silničního provozu členskými sáty prostřednictvím srovnatelných metod, postupů, norem a frekvence kontrol, zejména v souvislosti překračováním povolené rychlosti, řízení v opilosti, nepoužívání bezpečnostních pasů a nezastavením na červenou.

(1) Úř. věst. C 45E, 23.2.2010, s. 149.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2007–2013 (16973/3/2010 – C7-0024/2011 – 2010/0048(APP))

P7_TA(2011)0326 A7-0253/2011

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady (16973/3/2010),,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0024/2011),

–  s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení předložené jménem Rozpočtového výboru Parlamentu Radě (O-0074/2010 - B7-0310/2010) a Komisi (O-0075/2010 - B7-0311/2010) ze dne 20. května 2010 a na rozpravu v plénu dne 15. června 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2007–2013(2),

–  s ohledem na článek 75 a čl. 81 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A7-0253/2011),

A.  vzhledem k tomu, že stávající právní nástroj, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, musí být po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pozměněn,

B.  vzhledem k tomu, že všechny tři orgány se tímto požadavkem následovně zabývaly:

C.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament se domnívá, že současná interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení je i nadále v platnosti až do doby, kdy vstoupí v platnost nové nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, a to s výjimkou článků, které v se důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost staly zastaralými,

D.  vzhledem k tomu, že navzdory úsilí belgického a maďarského předsednictví neprojevila Rada žádnou ochotu zahájit jednání o „lisabonském balíčku“, jak stanoví čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie,

E.  vzhledem k tomu, že snížení míry flexibility ve víceletém finančním rámci, jež navrhla Rada, by oklestilo pravomoci a výsady Evropského parlamentu oproti k těm, kterými disponuje v současné době,

F.  vzhledem k tomu, že záměrem Lisabonské smlouvy nebylo omezit výsady Evropského parlamentu, a že Evropský parlament není ochoten takové omezení akceptovat,

1.  neuděluje souhlas s návrhem nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2007–2013;

2.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil legislativní postup za ukončený a předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0328.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o pracovním programu Komise na rok 2012

P7_TA(2011)0327 RC-B7-0381/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pracovní program Komise na rok 2011“ (KOM(2010)0623/2),

–  s ohledem na stávající rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí, zejména na přílohu 4 této dohody,

–  s ohledem na výsledky pravidelného dialogu všech komisařů s parlamentními výbory a na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů ze dne 7. června 2011, která byla předána Konferenci předsedů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o společné zemědělské politice do roku 2020: řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám(3),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že do konce roku 2011 má být proveden přezkum rámcové dohody na základě praktických zkušeností a tento přezkum bude také příležitostí zlepšit interní metody práce, například pokud jde o pravidelný dialog, zvýšení transparentnosti a zjednodušení způsobu předávání námětů od výborů, přičemž je třeba plně využít nashromážděných zkušeností, aby vznikl pevný základ pro přípravu priorit Parlamentu,

B.  vzhledem k tomu, že finanční krize a opatření přijatá s cílem jí čelit stále ještě značně ovlivňují ekonomiky členských států a stabilitu eurozóny,

C.  vzhledem k tomu, že Komise musí jednat tak, aby v plné míře využila své zákonné pravomoci a politickou autoritu; vzhledem k tomu, že Evropská unie nemůže fungovat efektivně, pokud Komise jednoznačně neurčí, praktickým způsobem nevyjádří a nebude prosazovat obecný zájem svých členských států a občanů a nebude účinně plnit svou povinnost dohlížet na uplatňování Smluv a právních předpisů EU,

D.  vzhledem k tomu, že Komise má klíčovou úlohu při formování budoucnosti EU a měla by využít svůj příští pracovní program k prosazování cílů a hodnot Unie, k posílení ztotožnění se s projektem EU, k vyvedení EU z krize a k zajištění toho, aby byla zastupována a udržela si své respektované postavení ve světě,

E.  vzhledem k tomu, že jednou z výzev, před nimiž Komise při vypracovávání svého programu stojí, je bojovat proti svému vlastnímu dlouhou praxí zavedenému přístupu zaměřenému na jednotlivé oblasti a naopak vytvářet synergie mezi politikami, zajistit vzájemný soulad cílů a metod a učinit respektování základních zásad, jako je nediskriminace, dodržování základních práv a rovnost před zákonem pevnou součástí svých legislativních i nelegislativních opatření,

OBNOVENÍ RŮSTU PRO ZAMĚSTNANOST: ZRYCHLENÍ BĚHEM OBDOBÍ DO ROKU 2020

1.  připomíná, že v rozpočtu EU se musí promítat priority politiky EU; opakuje, že je třeba zavést nové vlastní zdroje a zvýšit investice na úrovni EU, a napomoci tak splnění cílů strategie EU 2020;

2.  požaduje proto, aby byl na úrovni EU zahájen otevřený a konstruktivní dialog a spolupráce s cílem shodnout se na účelu, rozsahu a směřování víceletého finančního rámce (VFR) Unie a na reformě jejího systému příjmů a aby mj. byla uspořádána konference o vlastních zdrojích za účasti poslanců Evropského parlamentu a členů vnitrostátních parlamentů;

3.  připomíná své pokyny ohledně VFR po roce 2013, jak byly schváleny ve zprávě zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 s názvem „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“; připomíná, že k přijetí VFR Radou je nutné, aby Parlament vyslovil na základě zprávy Rozpočtového výboru svůj souhlas; připomíná, že Evropský parlament musí být v souladu s čl. 312 odst. 5 a článkem 324 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) náležitě zapojen do procesu jednání o příštím VFR;

4.  naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby postupovaly v souladu s Lisabonskou smlouvou a vyvinuly veškeré úsilí, aby urychleně dosáhly dohody s Parlamentem na praktické pracovní metodě pro proces vyjednávání o příštím VFR; připomíná vazbu mezi reformou příjmů a reformou výdajů, a požaduje proto pevný závazek, že se v rámci jednání o příštím VFR povede diskuse o návrzích týkajících se nových vlastních zdrojů;

5.  požaduje, aby byl návrh společného strategického rámce, který se týká Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF) předložen co nejdříve, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož právním základem budou čl. 289 odst. 1 a článek 294 SFEU; také naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se Fondu solidarity Evropské unie;

6.  upozorňuje na důležitost toho, aby byl jako naléhavá záležitost předložen návrh týkající se Evropského sociálního fondu jako klíčového nástroje pro boj proti nezaměstnanosti a pro snižování sociálních nerovností a chudoby zlepšováním vzdělávání a odborné přípravy; zastává názor, že by měl být kladen větší důraz na nezaměstnanost mládeže, která je hrozivě vysoká, a na problém žáků, kteří předčasně ukončují školní docházku;

7.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své práci a spolupráci s Parlamentem a Radou na zlepšování kvality právních předpisů; v této souvislosti také vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby byly do všech legislativních aktů systematicky zařazovány srovnávací tabulky, které jasně ukáží, jak jsou právní předpisy EU prováděny ve vnitrostátním právu a že jsou účinně uplatňovány;

8.  zdůrazňuje klíčový význam řádného a včasného uplatňování právních předpisů EU prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů členských států a naléhavě vyzývá Komisi, aby využila své výkonné pravomoci a v případě nutnosti zahájila řízení o porušení povinnosti s cílem zajistit řádné provedení a účinné vymáhání práva Unie;

9.  naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve uvedla acquis do souladu s ustanoveními článků 290 a 291 SFEU, a to podle jasně stanoveného harmonogramu, a vyzývá ji tudíž, aby předložila potřebné legislativní texty;

Regulace finančního trhu: dokončení reformy

10.  zdůrazňuje, že stále ještě je třeba čelit hospodářské krizi, a to vytvořením rámce správy ekonomických záležitostí, který dokáže vynutit fiskální disciplínu a koordinaci, stabilizovat měnovou unii a zvýšit míru investic do produktivních pracovních míst; naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy trvalého mechanismu pro řešení krizí spravovaného podle pravidel Unie, studii proveditelnosti týkající se zřízení systému společného vydávání evropských státních dluhopisů na základě společné a nerozdílné odpovědnosti a návrhy na plné začlenění strategie EU 2020 do rámce stability a na jednotné vnější zastupování eurozóny;

11.   poukazuje na to, že co se týče finanční regulace, opatření ke zlepšení odolnosti finančního systému a kapacity k pokrytí ztrát je třeba doplnit o opatření, která zastaví nárůst rizik, a opatření ke snížení nákladů na kompenzaci selhání; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu lepšího sledování hromadění rizik u bank, oddělení bankovních činností a užitkových funkcí a zásadních návrhů na řešení případů selhání bank ústrojnějším způsobem; v této souvislosti dále zdůrazňuje potřebu regulace subjektů úzce propojených s bankovními systémy, které zajišťují podobné funkce, ale nepodléhají stejným pravidlům (stínové bankovnictví);

12.  vyzývá Komisi, aby neodkladně předložila:

13.  vyzývá Komisi, aby v roce 2012 Parlamentu předložila:

14.  zdůrazňuje nutnost se nadále soustředit na ochranu a důvěru investorů; domnívá se, že iniciativy usilující o obnovení důvěry ve finanční systém mají zásadní důležitost a měly by obnášet široký přezkum postupů hloubkových kontrol, morálního hazardu v přeshraničních skupinách, systému pobídek a odměn a vyžadovat větší transparentnost a odpovědnost finančního systému;

15.  zdůrazňuje, že ratingové agentury sehrály významnou roli při vzniku a zhoršování dluhové krize eurozóny a ovlivnily její důsledky pro evropské bankovnictví; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla revidovaný legislativní rámec, který zlepší regulaci ratingových agentur a dohled nad nimi; domnívá se, že zřízení evropské ratingové agentury by přineslo vítanou pluralitu přístupů;

Inteligentní růst

16.  důrazně vybízí Komisi, aby do konce tohoto roku předložila legislativní návrh týkající se příštího rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, který bude podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, snižovat byrokracii, zlepšovat multidisciplinární přístup a zvyšovat účast menších hráčů a inovativních forem v projektech; považuje za nezbytné zvýšit rozpočet na výzkum a vývoj pro příští období financování, aby EU ještě více nezaostávala za svými konkurenty, a to vzhledem k masivnímu nárůstu výdajů na výzkum a vývoj v jiných oblastech světa (v USA a zejména v Číně) a s cílem plně podporovat cíle strategie Evropa 2020;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve svých programech výzkumu a vývoje uplatňovala rizikovější přístup založený na důvěře, a to v zájmu snížení byrokracie a zvýšení účasti inovativních firem na projektech;

18.  zdůrazňuje potřebu uvolnit finanční prostředky na investice do vysokorychlostních sítí; zdůrazňuje, že má-li být Evropa celosvětově konkurenceschopná, je nezbytné zajistit její stoprocentní pokrytí službami vysokorychlostního internetu, k nimž musí mít přístup každý Evropan;

19.  vyzývá Komisi, aby v rámci svého pracovního programu na rok 2012 úzce spolupracovala s členskými státy a zajistila tak, že budou správně a včas provedeny reformy rámcových právních předpisů v oblasti komunikací z roku 2009; zejména konstatuje, že je nutné prosadit povinnosti týkající se přístupu na trh a další výhody pro spotřebitele, včetně detailnějších informací o smlouvě a cenách a opatření vztahujících se k přenositelnosti čísel;

20.  podotýká, že v pracovním programu na rok 2012 je třeba se zabývat řadou oblastí spojených s novým vývojem technologií, a posílit tak jednotný digitální trh; tyto oblasti zahrnují mj. „cloud computing“, „internet věcí“, elektronické podpisy a počítačovou bezpečnost;

21.  očekává, že Komise zajistí, aby opatření ke snížení cen datového roamingu, která budou brzy ohlášena, byla plně účinná od roku 2012;

22.  zdůrazňuje význam strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií a úspěšného dobudování evropského digitálního jednotného trhu, které zajistí obrovské příležitosti k růstu pro průmyslová odvětví a malé a střední podniky v přeshraničním obchodu, přiblíží člověka člověku, přetvoří způsob, jakým lidé žijí a pracují, poskytnou nové nástroje pro vzdělávání a odbornou přípravu a přispějí k lepšímu přístupu k veřejným službám a k údajům z otevřených zdrojů; žádá proto Komisi, aby zvýšila podporu pro IKT, aby se EU podařilo být vůdčím činitelem na prudce se rozvíjejících nových trzích, jako jsou zdravotnické technologie a ekologičtější dopravní a elektrické sítě;

23.  připomíná rostoucí význam práv duševního vlastnictví pro hospodářský růst a tvůrčí potenciál Evropy a zdůrazňuje, že musí být zaručena náležitá ochrana těchto práv; žádá Komisi, aby urychleně předložila posouzení aktuální situace v této oblasti spolu s konkrétními návrhy na revizi příslušných aktů; zdůrazňuje důležitost práv duševního vlastnictví pro kulturní a tvůrčí odvětví a pro přístup ke kulturním statkům a službám;

Udržitelný růst

24.  vyzývá Komisi, aby zlepšila svou strategii v oblasti klimatu s cílem podpořit vůdčí úlohu EU v boji proti změně klimatu a zároveň posílit konkurenceschopnost EU a dosáhnout vyvážené mezinárodní dohody;

25.  volá po komplexní vnější energetické strategii EU, která by zahrnovala otázky surovin a vzácných zemin a upřednostňovala otevřené, globální trhy; požaduje také udržitelnou, konkurenceschopnou a integrovanou energetickou politiku, v jejímž rámci by různorodost a relativní podíl energetických zdrojů spolu se zabezpečením dodávek energie byly řešeny společně v rámci koherentního přístupu, a domnívá se, že úspěšné dobudování vnitřního trhu s energií má stěžejní význam pro evropskou konkurenceschopnost a růst; vyzývá Komisi, aby urychlila rozvoj integrované evropské energetické sítě tím, že předloží návrhy, které předpokládá ve svém balíčku pro oblast energetické infrastruktury;

26.  vzhledem k cíli vytvořit do roku 2014 společný trh s energií vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky a energetické účinnosti a aby bezodkladně přijala odpovídající prováděcí opatření; a naléhavě vyzývá Komisi , aby předložila jakékoli nové návrhy potřebné k dosažení těchto cílů;

27.  vyzývá k bezodkladné revizi směrnice o jaderné bezpečnosti s cílem dosáhnout jejího posílení, a to zohledněním výsledků zátěžových testů, které proběhly po havárii ve Fukušimě;

28.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh 7. akčního programu Společenství pro životní prostředí a přesvědčivé integrované strategie v oblasti biologické rozmanitosti;

29.  domnívá se, že reforma SZP by měla zajistit, aby SZP byla úzce propojena s cíli strategie EU 2020 a aby se jejím těžištěm stala udržitelnost, aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost evropské produkce potravin a současně se zvýšila konkurenceschopnost zemědělců a jejich kapacita pro inovace, byl podpořen rozvoj venkova, aby byla zajištěna rozmanitost forem zemědělství a výroby a aby bylo možné se vyhnout byrokracii;

30.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyhodnotila fungování systému včasného varování a reakce a systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva s cílem napravit případné nedostatky;

31.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který zakazuje uvádění potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh, a žádá, aby Komise předložila nový legislativní návrh týkající se nových potravin;

32.  vyjadřuje hluboké politování nad zpožděním práce na revizi hlavních směrů transevropské dopravní sítě a na návrzích letištního balíčku; vítá bílou knihu o budoucnosti dopravy a naléhavě vyzývá Komisi, aby v co nejkratší lhůtě předložila legislativní návrhy pro tuto oblast; domnívá se, že stále nebyl dotvořen integrovaný a interoperabilní evropský trh železniční dopravy, a je přesvědčen, že prioritou by měla být včasná revize hlavních směrů transevropské dopravní sítě, jejímž účelem by bylo rozvinout komplexní multimodální dopravní síť s výkonnou komodalitou a interoperabilitou; proto žádá Komisi, aby předložila legislativní návrhy zaměřené na odvětví dopravy a na rozšíření pravomocí Evropské agentury pro železnice v oblasti certifikace a bezpečnosti; trvá na tom, že je naléhavě potřeba lépe financovat transevropské dopravní sítě a zlepšit koordinaci prostřednictvím financování z Fondu soudržnosti;

33.  trvá na tom, že je třeba, aby Komise v roce 2012 předložila Evropskou úmluvu o právech cestujících ve všech dopravních prostředcích;

34.  trvá na nutnosti plně zavést jednotné evropské nebe, včetně vytvoření funkčních bloků vzdušného prostoru a systému SESAR, aby bylo v budoucnosti možné zajistit splnění potřeb týkajících se kapacity vzdušného prostoru a bezpečnosti; hluboce lituje skutečnosti, že se nepodařilo postupně odstranit zákaz tekutin, aerosolů a gelů v letecké přepravě cestujících, o což by však Komise měla i nadále přednostně usilovat;

35.  zdůrazňuje potřebu komplexní a ambiciózní reformy společné rybářské politiky, která by zahrnovala integraci ekosystémového přístupu, regionalizaci, jasně definovaná opatření týkající se malých rybářských podniků, nový impuls pro evropské odvětví akvakultury a důrazný boj proti nedovolenému, nekontrolovanému a nehlášenému rybolovu a výmětu; vyjadřuje své obavy ohledně skutečnosti, že Komise možná nepředloží nové návrhy týkající se technických opatření předloží dříve než v roce 2013, kdy skončí platnost současných přechodných opatření;

Růst podporující začlenění

36.  vítá stěžejní iniciativy týkající se nových dovedností pro nová pracovní místa a platformu pro boj proti chudobě, ale domnívá se, že v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí bylo vytvořeno příliš málo legislativních návrhů; vyzývá Komisi, aby při dodržení zásad subsidiarity a sociálního dialogu v oblasti mezd a důchodů a v souladu s hlavními zlepšeními zakotvenými v Lisabonské smlouvě vytvořila novou sociální strategii a aby v souladu s čl. 153 odst. 5 SFEU respektovala pravomoci členských států a sociálních partnerů a zajistila demokratickou legitimitu celého procesu zapojením Evropského parlamentu;

37.  vyzývá k tomu, aby pro období po roce 2013 byla vypracována důrazná politika soudržnosti v rámci celé Unie a aby se v rámci její přípravy zefektivnilo využívání stávajících fondů a programů, které by měly zajistit dostatek finančních zdrojů a přizpůsobit politiku cílům strategie EU 2020, přičemž vytvoří přidanou hodnotu díky součinnosti s ostatními vnitřními politikami; očekává, že Evropská komise zohlední zásadu spolurozhodování a bude konstruktivně hrát úlohu zprostředkovatele během celého postupu přijímání právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti, a to za účelem brzkého dosažení dohody, aby se zabránilo politováníhodným zdržením a aby se podařilo účinně zdolat přirozené počáteční potíže, které mohou nastat během provádění operačních programů politiky soudržnosti v příštím programovém období;

38.  podporuje iniciativy zaměřené na sladění rodinného života a práce a vyjadřuje své přesvědčení, že by Komise měla předložit legislativní návrhy zabývající se různými druhy dovolených, tj. otcovské dovolené, dovolené za účelem osvojení a dovolené za účelem péče o rodinné příslušníky, a že by zároveň měla stanovit evropskou strategii založenou na osvědčených postupech členských států, jejímž cílem bude vytvořit podmínky pro dosažení cílů strategie EU 2020 v oblasti zaměstnanosti; vítá iniciativy Komise, jejichž cílem je odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, vyjadřuje však politování nad tím, že platové rozdíly nadále zůstávají skutečným problémem, se kterým je třeba se vypořádat, a opakuje svůj požadavek, aby byl stanoven pevný závazek řešit mnohé příčiny platových nerovností mezi ženami a muži prostřednictvím revize stávajících právních předpisů;

39.  lituje, že Komise ještě nepředložila legislativní návrh ve věci boje proti násilí na ženách v rámci ucelené strategie s přiměřeným sbližováním sankcí;

40.  vyjadřuje politování nad nedostatkem návrhů a iniciativ v oblasti veřejného zdraví a vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii; vítá úmysl Komise pozměnit v roce 2012 směrnici 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci; zdůrazňuje, že nové faktory a údaje naznačují, že změna je nutná, a tudíž Komisi naléhavě žádá, aby neodkladně předložila tento pozměňující akt a aby přitom také zvážila rozšíření oblasti působnosti této směrnice s cílem snížit riziko spojené s látkami ohrožujícími reprodukční zdraví a s jejich přítomností ve výrobcích, a zabezpečit evropským zaměstnancům ochranu zdraví a bezpečnost práce;

41.  zdůrazňuje význam nových víceletých programů v oblasti vzdělávání, kultury, audiovizuálních médií, mládeže a občanství, jelikož tyto vzdělávací programy jsou klíčové pro úspěch strategie EU 2020 a pro zachování multikulturní i jazykové rozmanitosti v EU a jsou účinnou hybnou silou sociální soudržnosti a integrace; domnívá se, že je nutné podniknout kroky a zavést opatření vycházející z odpovídajícího a účinného rozpočtového rámce, aby se zaručilo, že tyto zavedené programy budou nadále reagovat na potřeby evropských občanů i po roce 2013;

Využití potenciálu jednotného trhu pro růst

42.  vyzývá Komisi, aby systematičtěji uplatňovala tzv. test dopadů na malé a střední podniky, jenž nebyl řádně a jednotně uplatněn u všech nových legislativních návrhů, zejména pak na vnitrostátní úrovni; žádá proto Komisi, aby předložila minimální standardy a požadavky vycházející z osvědčených postupů s cílem zajistit, aby byl test dopadů na malé a střední podniky uplatňován na úrovni EU i jednotlivých členských států;

43.  znovu zdůrazňuje svoji podporu Aktu o jednotném trhu, avšak naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh na modernizaci a zjednodušení postupů pro zadávání veřejných zakázek pro zadavatele a malé a střední podniky, včetně zlepšení životních a pracovních podmínek;

44.  vítá návrhy Komise na přezkoumání spotřebitelských politik a legislativních strategií v rámci pracovního programu na rok 2012, přičemž do tohoto přezkoumání budou zahrnuty podněty všech příslušných útvarů Komise; zejména konstatuje, že je třeba zaručit, aby se spotřebitelům v celé Evropské unii dostalo plné ochrany stanovené klíčovými právními předpisy, jako jsou směrnice o nekalých obchodních praktikách a o spotřebitelském úvěru;

45.  naléhavě žádá Komisi, aby s cílem skutečně zvýšit mobilitu pracovníků v EU předložila ambiciózní reformu směrnice o uznávání odborných kvalifikací, na jejímž základě se zjednoduší postupy automatického uznávání těchto kvalifikací, aniž by byla ohrožena bezpečnost pacientů, a zvýší se mobilita absolventů, přičemž bude přezkoumáno, zda některá regulovaná povolání, či jejich podobory, nelze deregulovat;

46.  vyzývá Komisi, aby dostála závazkům programu „spravedlnost pro růst“, v jehož rámci se má zlepšit přístup podniků a spotřebitelů ke spravedlnosti, a proto žádá Komisi, aby přednostně předložila návrh směrnice o alternativním řešení sporů v občanských a obchodních záležitostech, jak bylo oznámeno;

OBČANSKÁ AGENDA: SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO

47.  lituje skutečnosti, že zatím nebyl předložen legislativní návrh týkající se zvýšené solidarity uvnitř EU v oblasti azylu, a konstatuje, že by se mělo pokračovat v práci na souboru předpisů týkajících se azylu, s cílem zavést společný evropský azylový systém, který zaručí plnou ochranu základních práv a zabrání zneužívání právních předpisů týkajících se azylu k jiným účelům;

48.  je znepokojen skutečností, že nedochází k řádnému uplatňování stávajícího acquis v oblasti azylu (Dublin, Eurodac, postup přijímání a směrnice o minimálních normách za účelem ochrany žadatelů o azyl), což znamená, že není zaručeno dodržování společných evropských norem, a tím dochází k oslabování smyslu pro solidaritu;

49.  bere na vědomí iniciativu Komise týkající se souboru opatření na ochranu obětí a domnívá se, že je nanejvýš důležité posílit práva a podporu obětí zločinu v EU;

50.  proto vyzývá Komisi, aby zajistila plné dodržování schengenského acquis a aby se u jakéhokoli i jejího návrhu postupovalo s použitím evropské metody. uznává potřebu inteligentních vnějších hranic, nutnost jejich lepší správy a účinné a důvěryhodné politiky správy vnějších hranic; domnívá se, že kontrola přístupu na území EU je jednou ze základních funkcí území bez vnitřních hranic, hraniční kontrola vnějších hranic EU musí být neustále zlepšována, aby odpovídala novým migračním a bezpečnostním problémům, což je důvod, proč musí být zavedena vyvážená vízová politika; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby dokončila zavádění systémů SIS II, VIS a EURODAC a zřízení nové IT agentury; připomíná, že účinné a integrované řízení vnějších a vnitřních hranic EU a vízová politika jsou úzce propojeny a představují nezbytný nástroj pro migrační a azylovou politiku, včetně mobility i předcházení zneužívání; vyjadřuje politování nad tím, že SIS II stále ještě není v provozu, a vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o spuštění tohoto systému, přičemž bude nadále podrobně sledovat přidělování rozpočtu EU na tento účel;

51.  kladně hodnotí pozměnění příručky SIRENE, aktualizaci společné Praktické příručky pro příslušníky pohraniční stráže, další rozvoj evropského systému kontroly hranic (Eurosur) a zavedení evropského systému pohraniční stráže v souladu se Stockholmským programem;

52.  vítá iniciativu Komise dále vyjasnit podmínky, za kterých jsou orgány členských států oprávněny provádět činnosti v souvislosti s ostrahou hranic, sdílet operativní informace a spolupracovat mezi sebou a s Frontexem; sdílí stanovisko, že Frontex hraje důležitou úlohu při správě hranic, a vítá dohodu o úpravě právního rámce této agentury, který jí s ohledem na operativní kapacitu na vnějších hranicích umožní pracovat účinněji;

53.  je pevně přesvědčen, že návrhy na přezkum směrnice č. 95/46/ES a směrnice o uchovávání údajů, jež mají být brzy předloženy, by měly být ambiciózní a měly by jít nad rámec nedostatečné ochrany stanovené rámcovým rozhodnutím o ochraně údajů v bývalém třetím pilíři; zdůrazňuje, že je důležité řešit klíčové otázky v oblasti počítačové bezpečnosti a ochrany soukromí v souvislosti s „cloud computingem“ a „internetem věcí“; zdůrazňuje, že v oblasti ochrany osobních údajů je třeba sledovat náročné cíle i v souvislosti s bojem proti terorismu; vyzývá Komisi, aby při vyjednávání s třetími zeměmi neporušovala ochranu údajů EU, a zdůrazňuje, že Parlament podrobí veškeré návrhy, včetně těch, které se týkají jmenné evidence cestujících EU, systému EU pro získávání finančních údajů a jakýchkoli dohod EU o jmenné evidenci cestujících s třetími zeměmi (v současnosti probíhají jednání s USA, Kanadou a Austrálií), pečlivé kontrole z hlediska dodržování základních práv;

EVROPA VE SVĚTĚ: PROSAZOVÁNÍ NAŠEHO VLIVU NA SVĚTOVÉ SCÉNĚ

54.  zdůrazňuje že hodnoty, zásady a závazky, na kterých byla EU vybudována, by měly být klíčovými zásadami společné zahraniční politiky; zdůrazňuje, že Komise musí plně spolupracovat s Evropskou službu pro vnější činnost, a to nejen pokud jde o rozšiřování, rozvoj, obchod a humanitární pomoc, ale také pokud jde o vnější aspekty vnitřních politik, čímž se zajistí větší koherence činnosti EU, zejména v oblasti obchodní a průmyslové politiky, a bude možné obchod využít jako skutečně účinný nástroj pro růst a vytváření pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje význam vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise při vytváření koherentní společné zahraniční politiky;

55.  vyzývá k posílení evropských vojenských schopností pomocí většího sdílení dostupných zdrojů, čímž by se zlepšila schopnost EU rychle a účinně reagovat na vnější krize a posílila by se bezpečnost v transatlantické oblasti;

Evropská politika sousedství

56.  zdůrazňuje, že přezkum nástrojů pro vnější finanční pomoc by měl být považován za příležitost k posílení evropské vnější politiky, zejména při stávajícím přechodu směrem k demokracii v zemích jižního sousedství; vyzývá k větší flexibilitě a rychlosti při rozdělování finanční pomoci zemím v krizových situacích, kde je pomoc zapotřebí; zdůrazňuje, že Komise musí posílit kapacity v přijímajících zemích, čímž bude zajištěno převzetí odpovědnosti za pomoc společně s maximalizací se jejího dopadu; žádá Komisi, aby stavěla na zkušenostech s předchozí generací nástrojů pro vnější finanční pomoc a věnovala pozornost problémům, na které upozornil Účetní dvůr;

57.  vítá skutečnost, že Komise přezkoumá evropskou politiku sousedství, a očekává konkrétní návrhy, jakým způsobem dále rozvíjet obě její mnohostranné dimenze, přičemž bude obzvlášť zohledněno směřování arabských zemí k demokracii; zdůrazňuje, že je nutný nový impuls; vítá návrhy formulované ve sdělení Komise z května 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství a požaduje rychlé provedení konkrétních opatření ve styku s nejbližšími sousedy EU; zdůrazňuje, že EU bude moci naplnit svůj závazek vybudovat užší vztah se svými sousedy prostřednictvím kombinace zvýšené finanční pomoci, větší podpory demokracie, přístupu na trh a lepší mobility; žádá, aby byl proveden přezkum Unie pro Středomoří založený na posouzení současných nedostatků, jenž rovněž zohlední nedávné události spojené s arabským jarem;

Rozšíření EU

58.  očekává, že Komise bude pokračovat v jednáních o přistoupení; zdůrazňuje, že v návaznosti na úspěšné završení jednání s Chorvatskem by měla být připravena jednání s dalšími kandidátskými zeměmi západního Balkánu, přičemž poukazuje na to, že je nutné, aby tyto země podnikly všechny potřebné kroky a plně a nekompromisně splnily všechna kodaňská kritéria; dále je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci v Bosně a Hercegovině a úsilí o vyřešení sporu o název Bývalé jugoslávské republiky Makedonie; doufá, že probíhající jednání povedou k úplnému řešení situace na Kypru, a očekává, že Turecko k tomuto procesu přispěje tím, že splní své závazky vyplývající z Ankarského protokolu;

59.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vstoupila v jednání s Kosovem s cílem co nejdříve sestavit plán postupu při liberalizaci vízového režimu, jelikož je Kosovo jedinou částí západního Balkánu, která má s EU vízový režim; vítá v tomto ohledu nedávnou dohodu mezi Srbskem a Kosovem;

Komplexní obchodní politika

60.  podporuje úsilí, které Komise vyvíjí v rámci všech probíhajících dvoustranných a regionálních obchodních jednání, aby dosáhla pozitivních výsledků a uzavřela v roce 2012 komplexní a vyvážené obchodní dohody, což by podstatně zvýšilo obchodní perspektivy EU a příležitosti společností z EU na celém světě; nicméně se domnívá, že je ze strany EU potřeba trvalé úsilí, aby byl využit prostor pro příležitosti, který se v roce 2011 otevřel na základě mnohostranných jednání v rámci kola jednání z Dohá, jež by mělo otevřít cestu ke světové hospodářské stabilitě;

61.  domnívá se, že Evropská unie by měla posílit své obchodní propojení s dalšími velkými hospodářskými a politickými hráči ve světě, zejména s USA, Čínou, Ruskem, Indií, Japonskem a státy skupiny BRIC, a to tak, že využije stávající prostředky a nástroje spolupráce a bude je rozšiřovat při každé vhodné příležitosti; vyzývá Komisi, aby zajistila větší zapojení Parlamentu do probíhajících jednání a do vymezování mandátů pro jednání o investičních dohodách; vyzývá Komisi, aby uzavřela jednání o stávajících bilaterálních a regionálních dohodách o volném obchodu a navrhla účinná doprovodná pravidla ohledně záruk; konstatuje, že je třeba je považovat za doplňkovou strategii, a nikoli za alternativu k mnohostrannému rámci;

62.  domnívá se, že odstranění obchodních a investičních překážek na celosvětové úrovni zůstává klíčovým úkolem a zásadním prvkem světové obchodní strategie EU; v tomto ohledu poznamenává, že nedávná zpráva Komise z roku 2011 o obchodních a investičních překážkách ukazuje významné a neodůvodněné překážky v našich vztazích se strategickými partnery, které omezují přístup na trh významných třetích zemí; opakuje proto svoji výzvu, aby Komise byla v tomto svém úsilí soustředěná a přísná, aby pokračovala v boji proti neodůvodněným ochranným opatřením, ale aby zároveň zajistila, že obchodní politika zůstane nástrojem vytváření pracovních míst v Evropě i mimo ni; vyzývá Komisi, aby vyvinula další úsilí a nalezla a postupně odstranila překážky kladené transatlantickému obchodu a investicím zejména v oblasti vzájemného uznávání a vytváření norem, přičemž optimálně využije Transatlantickou hospodářskou radu k tomu, aby byl do roku 2015 vytvořen transatlantický trh;

63.   vyzývá Komisi, aby v souladu s několika zprávami z vlastního podnětu přijatými v roce 2010 prosazovala zařazování závazných ustanovení týkajících se lidských práv, sociálních a environmentálních standardů do všech obchodních dohod;

Rozvojové politiky a humanitární pomoc

64.  žádá, aby Komise v roce 2012 předložila iniciativu týkající se inovativního financování oficiální rozvojové pomoci s cílem splnit závazky v oblasti rozvojových cílů tisíciletí; dále požaduje legislativní návrhy, které se budou podrobněji zabývat problematikou daňových rájů, nezákonného odlivu kapitálu a zneužívání převodu cen v návaznosti na sdělení o podpoře řádné veřejné správy v daňové oblasti;

65.  žádá Komisi, aby předložila sdělení s konkrétními návrhy pro vytvoření účinného propojení mezi humanitární pomocí a rozvojem, které by mělo zohledňovat flexibilitu umožňující propojení pomoci, obnovy a rozvoje v situaci, kdy určitá země prochází přechodovým obdobím; podporuje rozšíření programů školního stravování tak, aby v místech sužovaných hladem pokryly všechny děti, přičemž by se využívalo místních potravin a zrušily by se poplatky za základní školy a základní zdravotní služby, které by měla podle potřeby kompenzovat zvýšená dárcovská pomoc;

66.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní iniciativu, která pomocí právně závazných opatření na úrovni EU vnese transparentnost do těžebních odvětví, s cílem umožnit rozvojovým zemím přístup k výnosům z jejich přírodních zdrojů, které pomohou jejich komunitám vymanit se z chudoby;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0266. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0297. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0331.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o právních předpisech EU v oblasti přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) a souvisejících kontrolách krmiv a potravin – provádění a výhled (2010/2249(INI))

P7_TA(2011)0328 A7-0195/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 16. července 2010 nazvané „Druhý plán boje proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE): Strategický dokument o přenosné spongiformní encefalopatii na období 2010–2015“ (KOM(2010)0384),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 25. srpna 2010 o celkovém fungování úředních kontrol bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin ve členských státech (KOM(2010)0441),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. prosince 2010 o budoucí potřebě a používání strojně odděleného masa v Evropské unii, včetně informační politiky vůči spotřebitelům (KOM(2010)0704),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu(2), a na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o zkušenostech získaných při uplatňování nařízení o hygieně (KOM(2009)0403),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(4) a na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o uplatňování tohoto nařízení (KOM(2009)0334),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém?(8),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise, kterým se mění rozhodnutí 2009/719/ES, kterým se některým členským státům povoluje přezkoumat jejich roční programy sledování BSE,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. října 2010 k výše uvedenému sdělení Komise ze dne 16. července 2010 nazvanému „Druhý plán boje proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE): Strategický dokument o přenosné spongiformní encefalopatii na období 2010–2015“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0195/2011),

A.  vzhledem k tomu, že výskyt BSE v Evropské unii dosáhl v polovině 90. let minulého století epidemických rozměrů, což vedlo k zavedení řady opatření, jejichž cílem bylo vymýcení BSE a dalších TSE,

B.  vzhledem k tomu, že počet pozitivních případů BSE v EU klesl z 2 167 případů v roce 2001 na 67 případů v roce 2009; vzhledem k tomu, že s ohledem na tento pokles lze říci, že právní předpisy, které byly v uvedeném období provedeny, přispěly k vymýcení BSE a dalších TSE v EU, a vzhledem k tomu, že s touto klesající epidemiologickou tendencí by mělo současně dojít i k přizpůsobení právních předpisů aktuálnímu stavu ohrožení,

C.  vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se TSE byly s ohledem na pokračující pokles v počtu případů BSE v nedávných letech pozměněny a že je možné uvažovat o dalších změnách, přičemž je ovšem nutné zajistit a zachovat vysokou úroveň zdraví zvířat a lidí v Evropské unii; vzhledem k tomu, že by tyto změny mohly zahrnovat opatření týkající se odstraňování SRM, přezkumu ustanovení souvisejících s úplným zákazem použití v krmivech, vymýcení klusavky, utrácení kohort a dohledu,

D.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit zvýšení domácí produkce bílkovinných plodin, aby bylo možné snížit závislost na dovozu sóji a dalších zdrojů bílkovin,

Obecné poznámky

1.  vítá Druhý plán boje proti přenosné spongiformní encefalopatii (TSE): Strategický dokument o přenosné spongiformní encefalopatii, který předložila Komise, a její návrhy, které se týkají přezkumu určitých stávajících právních předpisů v oblasti TSE v Evropské unii; zdůrazňuje však, že určitá ustanovení je třeba důkladně posoudit a budou podpořena pouze za určitých podmínek;

2.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby výše uvedený výrazný pokles v počtu případů BSE v Evropské unii nevedl k méně přísným opatřením pro TSE či k omezení striktních mechanismů kontroly a dohledu v EU; bere na vědomí přínos dřívějších a stávajících právních předpisů v oblasti TSE k vymýcení TSE v EU;

Dohled nad BSE

3.  bere na vědomí zvýšení věkové hranice pro testování skotu na TSE na více než 72 měsíců ve 22 členských státech, které bylo zavedeno výše uvedeným rozhodnutím Komise, kterým se mění rozhodnutí 2009/719/ES, kterým se některým členským státům povoluje přezkoumat jejich roční programy sledování BSE;

4.  naléhavě žádá Komisi, aby zvýšila věkovou hranici ve zbývajících členských státech pouze tehdy, bude-li tento krok podložen řádnými posouzeními rizik, aby nedošlo k ohrožení vysoké úrovně zdraví zvířat a ochrany spotřebitelů;

5.  zdůrazňuje, že mechanismus dohledu je důležitým nástrojem pro sledování výskytu TSE v EU; vyjadřuje znepokojení nad dalším zvyšováním věkové hranice pro testování skotu, a to zejména s ohledem na testování vzorků zvířat, kterým se bude systém sledování výskytu BSE u skotu řídit od ledna 2013; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o pokroku a nových poznatcích týkajících se velikostí vzorků, jež budou zvoleny;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala požadavek na testování rizikových zvířat, který je důležitou součástí úsilí o pokračování ve sledování vývoje výskytu případů BSE v EU i zajištění včasného odhalení veškerých případných opětovných výskytů v budoucnosti;

Revize zákazu použití v krmivech

7.  podporuje (zejména s ohledem na stávající nedostatek bílkovin v EU) návrh Komise na zrušení ustanovení o zákazu krmení nepřežvýkavců zpracovanými živočišnými bílkovinami, a to pokud se tento krok bude vztahovat pouze na nebýložravce a budou dodrženy následující podmínky:

8.  zdůrazňuje, že tato opatření musí jít ruku v ruce se SZP zaměřenou na propojení rostlinné a živočišné výroby, odpovídající využívání luk, zvýšení domácí produkce bílkovin a podporu systémů střídání plodin;

9.  naléhavě žádá Komisi, aby zavedla opatření, jejichž prostřednictvím zajistí, že v případě zrušení zákazu použití v krmivech bude vyloučena možnost křížové kontaminace materiálu z nepřežvýkavců materiálem z přežvýkavců v přepravních kanálech;

10.  vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda je zapotřebí vystavovat zvláštní povolení jatkám, v nichž vznikají vedlejší produkty živočišného původu z nepřežvýkavců i přežvýkavců, s cílem zajistit jasné oddělení těchto vedlejších produktů;

11.  odmítá používání zpracovaných živočišných bílkovin z nepřežvýkavců i přežvýkavců v krmivech pro přežvýkavce;

12.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda je třeba kontrolovat dovozy zpracovaných živočišných bílkovin, aby bylo zajištěno vyloučení vnitrodruhové recyklace, používání materiálů kategorie 1 a 2 a porušování hygienických předpisů; zdůrazňuje, že k tomuto účelu jsou rovněž nutné pravidelné a neohlášené kontroly na místě;

13.  zasazuje se o to, aby bylo kriticky posouzeno stanovení toleranční hodnoty pro přítomnost zanedbatelného množství nepovolených živočišných bílkovin, které nepochází z přežvýkavců, v krmivech, k níž dochází v důsledku náhodné a z technického hlediska nevyhnutelné kontaminace, a to za předpokladu, že bude k dispozici metoda pro určení podílu těchto bílkovin;

Seznam SRM

14.  očekává od Komise, že bude zachovávat přísné normy obsažené v seznamu EU týkajícím se SRM; zdůrazňuje, že tyto přísné normy nesmí být oslabeny žádnými pokusy OIE o přizpůsobení norem EU seznamu OIE;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby o změnách seznamu EU týkajícího se SRM uvažovala pouze tehdy, bude-li to v rámci uplatňování zásady předběžné opatrnosti podpořeno vědeckými důkazy, bude-li možné vyloučit rizika pro lidské zdraví i zdraví zvířat a bude-li možné zaručit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce;

Výzkum TSE

16.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dále podporovala využívání genetiky při tlumení klusavky u ovcí prostřednictvím šlechtitelských a pěstitelských programů s cílem předcházet příbuzenskému křížení a genetickým změnám;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, jež by podporovala pokračující výzkum odolnosti vůči klusavce u koz a atypické klusavky, neboť tento výzkum může přispět k vymýcení TSE v EU;

18.  vyzývá Komisi, aby podporovala pokračující výzkum usilující o vyvinutí rychlých diagnostických testů na BSE prováděných před porážkou zvířat a po ní;

19.  zamítá návrh Komise snížit výši finančních prostředků EU poskytovaných na výzkum TSE;

Utrácení kohort

20.  bere na vědomí návrh Komise na přezkum stávající politiky utrácení kohort v případě výskytu BSE ve stádech skotu; zdůrazňuje, že s cílem zachovat vysokou úroveň důvěry spotřebitelů je před provedením jakýchkoli úprav politiky utrácení kohort třeba zvážit následující hlediska: 1) ochranu spotřebitele, 2) veškerá rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat a 3) zachování postupů, kdy subjekty pověřené řízením rizik a zákonodárci mohou v případě opětovného výskytu BSE v EU provést okamžitá nezbytná opatření;

Bezpečnost potravin a krmiv

21.  bere na vědomí výše uvedenou zprávu Komise o celkovém fungování úředních kontrol bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin ve členských státech; upozorňuje, že daná zpráva poukazuje na určité nedostatky v kvalitě zpráv vypracovávaných v členských státech, a naléhavě členské státy vyzývá, aby kvalitu podávaných zpráv zlepšily tím, že zdokonalí vnitrostátní audity s cílem zajistit splnění požadavků právních předpisů, označí případy, kdy tyto předpisy dodrženy nebyly, a zvýší výkon kontrolních orgánů a provozovatelů potravinářských podniků; vyzývá Komisi, aby vykonávala efektivní dohled nad kontrolami prováděnými ze strany členských států;

22.  vyjadřuje znepokojení nad kontaminací potravin a krmiv, např. dioxiny, a vyzývá členské státy, aby velmi striktně prosazovaly a uplatňovaly stávající předpisy o kontrolách potravin a krmiv a řízení rizik a v případě potřeby je dále zpřísnily a zajistily jejich harmonizované provádění na vnitřním trhu používáním společných řídících pokynů;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, jimiž zajistí dodržení požadavků stanovených v nařízení (ES) č. 1069/2009 a v prováděcím nařízení (EU) č. 142/2011, jež se týkají nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu před přeměnou na bioplyn a využití nebo odstranění zbytků rozkladu, a zabrání nezákonnému proniknutí těchto produktů do krmivového řetězce; naléhavě vyzývá Komisi, aby dohlížela na provádění stávajících pravidel v členských státech a zaručila, že tento typ činností bude prováděn v uzavřeném systému;

Strojně oddělené maso

24.  vyjadřuje znepokojení nad stávajícími právními předpisy EU týkajícími se strojně odděleného masa a nad prováděním těchto předpisů v členských státech;

25.  vyzývá členské státy, aby v souladu se stávajícími předpisy přezkoumaly způsob, jakým uplatňují definice strojně odděleného masa;

26.  vyzývá k tomu, aby bylo strojně oddělené maso nacházející se v potravinách povinně označováno s cílem informovat spotřebitele, a umožnit jim tak činit informovaná rozhodnutí;

27.  žádá Komisi, aby informovala třetí země o veškerých změnách, které budou v nařízení o TSE provedeny, a o opatřeních v této oblasti;

o
o   o

28.  pověřuje svého předsedu, aby tuto zprávu o provádění předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1. (2) Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22. (3) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. (4) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. (5) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. (6) Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31. (7) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1. (8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0084.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o bezpečnosti letectví, se zvláštním zřetelem na otázku bezpečnostních skenerů (2010/2154(INI))

P7_TA(2011)0329 A7-0216/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o používání bezpečnostních skenerů na letištích EU (KOM(2010)0311),

–  s ohledem na usnesení ze dne 23. října 2008 o dopadu bezpečnostních opatření v letectví a detektorů pro fyzickou kontrolu na lidská práva, soukromí, lidskou důstojnost a ochranu údajů(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy(2),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008(3),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti(4),

–  s ohledem na pátou zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění nařízení (ES) č. 2320/2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (KOM(2010)0725),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 5. května 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o poplatcích za ochranu letectví před protiprávními činy(5),

–  s ohledem na doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz)(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(9),

–  s ohledem na směrnici Rady 96/29/EURATOM ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření(10),

–  s ohledem na stanovisko specializované sekce „Doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost“ Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o používání bezpečnostních skenerů na letištích EU,

–  s ohledem na článek 48 svého jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0216/2011),

Bezpečnostní skenery

A.  vzhledem k tomu, že obecným pojmem „bezpečnostní skener“ se označuje technologie, která je schopna odhalit kovové i nekovové předměty ukryté v oděvech; vzhledem k tomu, že bezpečnostní skenery se považují za účinné, pokud mají schopnost odhalit jakýkoliv nepovolený předmět, který kontrolovaná osoba ukryla ve svém oděvu,

B.  vzhledem k tomu, že právní rámec EU v oblasti bezpečnosti letectví stanoví několik metod a technologií užívaných pro účely prohlídek, o nichž se předpokládá, že mohou sloužit k odhalování zakázaných předmětů ukrytých v oděvech, a z nichž si členské státy mohou zvolit jednu či více možností; vzhledem k tomu, že bezpečnostní skenery nejsou v současné době na tomto seznamu uvedeny,

C.  vzhledem k tomu, že některé členské státy v současné době bezpečnostní skenery dočasně používají – po dobu nejvýše 30 měsíců – na svých letištích, a to na základě svého práva vyzkoušet nové technologie (kapitola 12.8 přílohy nařízení Komise (EU) č. 185/2010),

D.  vzhledem k tomu, že členské státy mají právo uplatňovat přísnější opatření, než jsou společné základní normy, které vyžadují evropské právní předpisy, a proto mohou na svém území zavést používání bezpečnostních skenerů; vzhledem k tomu, že přitom jednají na základě posouzení rizika a v souladu s právem Společenství; vzhledem k tomu, že uvedená opatření musí být relevantní, objektivní, nediskriminační a úměrná danému riziku (článek. 6 nařízení (ES) č. 300/2008),

E.  vzhledem k tomu, že zavedení bezpečnostních skenerů členskými státy ve kterémkoliv z obou výše uvedených případů znemožňuje provádění skutečných jednorázových bezpečnostních kontrol; vzhledem k tomu, že při zachování současného stavu se může stát, že funkční podmínky, které existují v členských státech, nebudou jednotné, což bude mít negativní dopad na cestující,

F.  vzhledem k tomu, že debaty o bezpečnostních skenerech by se neměly odehrávat mimo rámec obecné debaty o integrované bezpečnostní politice pro evropská letiště;

G.  vzhledem k tomu, že zdraví představuje hodnotu, kterou je třeba uchovat, a každý má právo na jeho ochranu; vzhledem k tomu, že expozice ionizujícímu záření představuje riziko, kterému je nezbytné se vyhnout; vzhledem k tomu, že skenery vyzařující rentgenové záření, které má kumulativní účinky a škodlivé dopady na lidské zdraví, by tudíž neměly být v Evropské unii povoleny,

H.  vzhledem k tomu, že v právních předpisech EU i v zákonech členských států již existují ustanovení týkající se ochrany proti možnému ohrožení zdraví v důsledku používání technologií uvolňujících ionizující záření, jakož i omezení expozice tomuto druhu záření; vzhledem k tomu, že s ohledem na tuto skutečnost by skenery využívající ionizující záření měly být v Evropské unii zakázány;

I.  vzhledem k tomu, že Evropská komise si vyžádala stanoviska evropského inspektora ochrany údajů, pracovní skupiny zřízené podle článku 29 a Agentury pro lidská práva, a že jejich odpovědi obsahují důležité informace o tom, za jakých podmínek lze používání bezpečnostních skenerů na letištích považovat za slučitelné s ochranou základních práv,

J.  vzhledem k tomu, že obavy ohledně zdraví a dodržení práv na soukromí a na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, nediskriminace a ochrany údajů musí být vyřešeny jak z hlediska dané technologie, tak použití ještě předtím, než může být zvažováno zavedení tělesných skenerů;

K.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní skenery by kromě zajištění větší bezpečnosti, než kterou zaručují stávající zařízení, měly napomoci ke zrychlení kontrol cestujících a zkrátit dobu čekání;

Financování bezpečnosti letectví

L.  vzhledem k tomu, že Rada dosud nevyjádřila svůj postoj v souvislosti s postojem Evropského parlamentu ke směrnici o poplatcích za ochranu letectví před protiprávními činy,

Opatření k zajištění bezpečnosti nákladu

M.  vzhledem k tomu, že cílem teroristických útoků, které byly v nedávné době odhaleny tajnými službami, bylo využít nákladu jakožto prostředku k provedení útoků,

N.  vzhledem k tomu, že přiměřená bezpečnostní opatření se týkají a nadále musí týkat nejen cestujících osob, ale i nákladu a pošty,

O.  vzhledem k tomu, že náklad a pošta na palubě letadel určených k přepravě osob představují terč teroristických útoků; vzhledem k tomu, že bezpečnostní kontroly nákladu a pošty jsou mnohém mírnější než kontrola cestujících, musí být zpřísněna bezpečnostní opatření pro náklad a poštu nakládané na palubu letadel určených k přepravě osob,

P.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní opatření jsou zaměřena nejen na letiště, ale na celý dodavatelský řetězec,

Q.  vzhledem k tomu, že poskytovatelé poštovních služeb hrají v oblasti bezpečnosti letectví významnou úlohu při řízení procesu předávání poštovních a balíkových zásilek a že v souladu s evropskými právními předpisy investovali značné částky a zavedli nové technologie s cílem zajistit splnění mezinárodních i evropských norem bezpečnosti,

Mezinárodní vztahy

R.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby opatření zaměřená na zajištění bezpečnosti letectví byla koordinována na mezinárodní úrovni, což zajistí vysokou úroveň ochrany a zamezí provádění zbytečných detekčních kontrol cestujících, které by vedly k omezování a k nadbytečným nákladům,

Školení bezpečnostních pracovníků

S.  vzhledem k tomu, že úvodní a navazující školení bezpečnostních pracovníků je zásadním předpokladem pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti letectví, přičemž tato musí být současně v souladu s přístupem k cestujícím, v němž se klade důraz na ochranu jejich osobní důstojnosti a chrání jejich osobní údaje,

T.  vzhledem k tomu, že sociální, vzdělávací a školicí normy pro bezpečnostní pracovníky by měly být součástí revize směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství(11),

Obecně

1.  domnívá se, že v oblasti bezpečnosti letectví je třeba zavést integrovaný přístup, který by zahrnoval jednorázovou bezpečnostní kontrolu, tak, aby na letišti v EU nebylo nutné provádět další kontroly cestujících, zavazadel a nákladu z jiného letiště v EU;

2.  je toho názoru, že přidanou hodnotu v oblasti bezpečnosti letectví představují takové metody skenování, které jsou účinné a z hlediska cestujících rychlé, a to vzhledem k množství času strávenému na místech, kde se kontrola provádí;

3.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala použití jiných technik detekce výbušnin, včetně pevných látek, v oblasti bezpečnosti v letectví;

4.  žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily integrovaný systém analýzy rizik týkajících se cestujících, kteří mohou být z opodstatněných důvodů podezříváni, že představují bezpečnostní riziko, a prohlídek zavazadel a nákladu, přičemž by měly být využity veškeré dostupné a spolehlivé informace, zejména informace ze strany policie, zpravodajských služeb, celnic a dopravních podniků; tento systém by měl klást důraz zejména na dosažení účinnosti, a být v plném souladu s čl. 21 Listiny o základních právech EU, jež se týká nediskriminace a v souladu s právními předpisy Evropské unie týkajícími se ochrany osobních údajů;

5.  žádá Komisi a členské státy, aby zajistily účinnou spolupráci, řízení bezpečnosti a výměnu informací mezi všemi zúčastněnými orgány a službami a rovněž mezi orgány a bezpečnostními firmami a leteckými dopravci, a to na evropské i vnitrostátní úrovni;

6.  žádá Komisi, aby s cílem zohlednit možné problémy, praktické zkušenosti a technologický rozvoj, pravidelně aktualizovala seznam povolených metod detekční kontroly a podmínek a minimálních standardů jejich používání, čímž bude zajištěna vysoká účinnost detekčních kontrol a budou zajištěna práva cestujících a pracovníků a jejich zájmy odpovídající danému stupni rozvoje;

7.  zdůrazňuje význam boje proti terorismu a organizovanému zločinu, které jsou hrozbou pro bezpečnost Evropské unie, jak již bylo uvedeno ve stockholmském programu, a za tímto účelem podporuje výhradně v této oblasti použití účinných bezpečnostních opatření, jejichž cílem je předcházet teroristickým činům a která jsou stanovena zákonem, jsou svobodná a otevřená demokratické společnosti, nezbytná a přiměřená cíli, jehož mají dosáhnout, a jsou plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Evropskou úmluvou o lidských právech; připomíná, že důvěra občanů v jejich instituce je zásadní, a že tudíž musí být nastolena náležitá rovnováha mezi potřebou zajistit bezpečnost a zárukou základních práv a svobod;

8.  v této souvislosti zdůrazňuje, že veškerá protiteroristická opatření by měla být v plném souladu se základními právy a povinnostmi Evropské unie, které jsou v demokratické společnosti nezbytné, a musí být přiměřená, nezbytně nutná, stanovená zákonem, a tedy vymezena pro jejich konkrétní účel;

Bezpečnostní skenery

9.  požaduje, aby Komise navrhla zařadit bezpečnostní skenery na seznam povolených metod detekční kontroly za podmínky, že současně k seznamu přiloží pokyny a společné minimální standardy pro jejich používání, jak je stanoveno v tomto usnesení, teprve tehdy, bude-li provedeno posouzení dopadu, které Evropský parlament požadoval v roce 2008 a které prokáže, že uvedená zařízení nepředstavují riziko pro zdraví cestujících, osobní údaje, osobní důstojnost a soukromí cestujících a účinnost těchto skenerů;

10.  je přesvědčen, že používání bezpečnostních skenerů musí být upraveno společnými předpisy, postupy a normami, v nichž by měla být určena nejen kritéria účinnosti detekční kontroly, ale i záruky nezbytné pro ochranu zdraví a základních práv a zájmů cestujících, členů posádky a bezpečnostních zaměstnanců;

11.  je přesvědčen o tom, že bezpečnostní skenery by měly sloužit k urychlení tempa kontrol na letištích a ke zvýšení pohodlí cestujících, a vyzývá proto Komisi, aby tento aspekt zohlednila ve svém legislativním návrhu;

12.  konkrétně navrhuje, že by Komise, v návaznosti na stanovení společných předpisů týkajících se používání bezpečnostních skenerů, měla tyto předpisy pravidelně a na základě potřeby revidovat tak, aby ustanovení o ochraně zdraví, soukromí, osobních údajů a základních práv přizpůsobila rozvoji technologií;

Nutnost a přiměřenost

13.  je přesvědčen, že vzhledem k eskalaci teroristických hrozeb musí veřejné orgány přijmout ochranná a preventivní opatření, která si demokratické společnosti žádají;

14.  domnívá se, že bezpečnostní skenery jsou účinnější než současné detektory kovů, zejména pokud jde o nekovové předměty a kapaliny, a že provádění osobních prohlídek (kompletních ručních prohlídek) je nepříjemnější, trvá déle a vzbuzuje větší nevoli než používání skenerů;

15.  domnívá se, že používání bezpečnostních skenerů je vhodnější než méně náročné metody, které nemohou poskytnout obdobnou míru ochrany, za předpokladu, že budou poskytnuty přiměřené záruky; připomíná, že pokud jde o oblast bezpečnosti v letectví, měly by našimi ústředními prioritami zůstat využívání zpravodajských služeb v širším smyslu a řádně proškolený bezpečnostní personál na letištích;

16.  domnívá se, že obavy a požadavky, které existují v souvislosti s otázkou ochrany soukromí a zdraví, lze vyřešit za pomoci dostupných technologií a metod; domnívá se, že technologie, která je v současnosti předmětem vývoje, se jeví jako slibná a že musí být používána ta nejlepší z dostupných technologií;

17.  má za to, že otázka zavedení či nezavedení bezpečnostních skenerů spadá do pravomocí členských států EU, které mají v tomto smyslu volnost rozhodování; domnívá se však, že má-li být vytvořena jednotná evropská oblast bezpečného letectví, je nutné používání skenerů více sladit;

18.  domnívá se, že členské státy EU, které zavedou bezpečnostní skenery, musí zajistit, aby tyto skenery vyhovovaly minimálním standardům a požadavkům, které pro všechny členské státy EU stanoví právní úprava EU, aniž by bylo dotčeno právo členských států zavést přísnější opatření;

19.  domnívá se, že členské státy by měly zvýšit počet kontrolních stanovišť a bezpečnostních pracovníků, aby se cestujících nedotkla instalace bezpečnostních skenerů;

20.  je toho názoru, že osoby, které podstupují kontrolu, by měly mít možnost si zvolit, zda budou použity tělesné skenery, přičemž v případě, že odmítnou, budou nuceny podrobit se jiným druhům detekční kontroly, které zajistí bezpečnost na takové úrovni, která odpovídá přinejmenším účinnosti bezpečnostních skenerů, a zaručí plné dodržování práv a respektování důstojnosti; zdůrazňuje, že takovéto odmítnutí by nemělo vést k jakémukoli podezřívání daného cestujícího;

Zdraví

21.  připomíná, že evropské a vnitrostátní právní předpisy je třeba uplatňovat zejména s ohledem na dodržení zásady ALARA (nejnižší přiměřeně dosažitelné úrovně);

22.  vyzývá členské státy, aby používaly technologii, která je pro lidské zdraví nejméně škodlivá a která představuje přijatelné řešení obav veřejnosti ohledně ochrany soukromí;

23.  zastává názor, že nelze připustit, aby docházelo k expozici dávkám kumulativního ionizujícího záření; domnívá se proto, že by mělo být výslovně zakázáno používat při bezpečnostních kontrolách jakékoli formy technologie využívající ionizujícího záření;

24.  vyzývá Komisi, aby v rámci příštího rámcového programu pro výzkum přezkoumala, zda lze uplatnit technologii, která by byla pro všechny osoby zcela neškodná a současně by zajišťovala bezpečnost letectví;

25.  vyzývá členské státy, aby pravidelně sledovaly dlouhodobé dopady vystavení bezpečnostním skenerům a zohlednily při tom vědecký vývoj a aby kontrolovaly, zda zařízení byla náležitě instalována a jsou řádně používána a provozována;

26.  trvá na tom, aby byl brán patřičný ohled na zvláštní případy a aby byl uplatňován spravedlivý a individuální přístup ke zranitelným (zdravotně a komunikačně znevýhodněným) cestujícím, např. těhotným ženám, dětem, osobám vyššího věku, zdravotně postiženým osobám, osobám s implantovanými zdravotnickými prostředky (např. ortopedickými protézami nebo kardiostimulátory) a také ke všem osobám, které u sebe mají léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky nezbytné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu (např. jehly, inzulín);

Snímky těl

27.  je přesvědčen, že by měla být používána pouze schématická zobrazení, a trvá na tom, aby nesměly být pořizovány žádné snímky těl;

28.  trvá na tom, aby data získaná prostřednictvím skenování mohla být používána pouze za účelem detekce zakázaných předmětů, využívána pouze po dobu nezbytnou pro postup kontroly a byla zničena bezprostředně poté, co daná osoba projde bezpečnostní kontrolou, a nesměla být ukládána;

Zákaz diskriminace

29.  domnívá se, že provozní normy musí zajistit, aby byl používán nahodilý postup výběru a aby cestující, u nichž má být použit bezpečnostní skener, nebyli vybíráni na základě diskriminačních kritérií;

30.  zdůrazňuje, že jakákoli forma profilování na základě např. pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení je jako součást postupu výběru cestujících pro kontrolu skenerem či odmítnutí takové kontroly nepřijatelná;

Ochrana údajů

31.  domnívá se, že bezpečnostní skenery by měly využívat schematického zobrazení obrysů těla, aby se chránila identita cestujících a zajistilo se, aby nemohli být identifikováni na základě jakýchkoli částí jejich těla;

32.  klade důraz na to, že používaná technologie nesmí mít kapacitu ke skladování či ukládání údajů;

33.  připomíná, že používání bezpečnostních skenerů musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů;

34.  zdůrazňuje, že členské státy, které se rozhodnou bezpečnostní skenery používat, by měly mít na základě zásady subsidiarity možnost uplatňovat přísnější normy než ty, jež stanoví evropské právní předpisy o ochraně občanů a jejich osobních údajů;

Poskytování informací skenovaným osobám

35.  domnívá se, že osoby, které jsou předmětem detekční kontroly, musí předem obdržet komplexní informace, které se týkají zejména způsobu fungování příslušného skeneru, povahy pořizovaných snímků, jakož i podmínek zaručujících právo na důstojnost, soukromí a na ochranu osobních údajů, a také možnosti odmítnout podstoupit kontrolu skenerem;

36.  vyzývá Komisi, aby pořádala informační kampaně o právech cestujících v letecké dopravě, jejichž součástí bude podrobné vysvětlení práv cestujících v souvislosti s bezpečnostními kontrolami a bezpečnostními skenery;

Zacházení se skenovanými osobami

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bezpečnostní pracovníci obdrží zvláštní školení ohledně používání bezpečnostních skenerů, které zajistí, aby byla respektována základní práva cestujících, jejich důstojnost a ochráněny jejich údaje a zdraví; v této souvislosti se domnívá, že by pro bezpečnostní pracovníky obsluhující skenery mohl být velice užitečný kodex chování;

Financování bezpečnosti letectví

38.  připomíná svůj postoj ze dne 5. května 2010 k otázce poplatků za ochranu letectví před protiprávními činy;

39.  má za to, že poplatky za ochranu musí být transparentní, že musí být užívány výhradně k pokrytí nákladů na zajištění bezpečnosti a že členské státy, které se rozhodnou uplatnit přísnější opatření, musí hradit dodatečné náklady, které z nich plynou;

40.  vybízí Radu, aby ohledně poplatků za ochranu letectví před protiprávními činy přijala okamžitě postoj v prvním čtení, jelikož právní předpisy v oblasti bezpečnosti letectví a příslušných poplatků spolu vzájemně úzce souvisí;

41.  doporučuje, aby na každé letence cestujících byly uvedeny náklady na bezpečnostní opatření;

Zákaz kapalin, aerosolů a gelů (LAG)

42.  znovu opakuje a zdůrazňuje své stanovisko, že by měl by být v roce 2013 ukončen zákaz přepravování tekutin, jak stanoví právní předpisy EU; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, Komisi, členské státy a odvětví průmyslu, aby úzce spolupracovaly s cílem zajistit, aby byla zrušena omezení týkající se přepravy tekutin na palubě letadla, a to ku prospěchu cestujících;

43.  vyzývá členské státy a letiště, aby učinily veškeré kroky nezbytné k včasnému získání vhodných technologií s cílem, aby ukončení zákazu přepravy kapalin ve stanovených termínech nenarušilo bezpečnost;

44.  zastává proto názor, že všechny zúčastněné subjekty by měly usilovat o to, aby se od zákazu přepravy kapalin, aerosolů a gelů přešlo k detekčním kontrolám, které budou prováděny pokud možno optimálním a jednotným způsobem a při nichž bude vždy kladen důraz na dodržování práv cestujících;

Opatření k zajištění bezpečnosti nákladu

45.  zastává názor, že prohlídky nákladu a pošty musí být podloženy analýzou rizik a musí být přiměřené nebezpečím spojeným s jejich přepravou, a že je nutné zajistit nezbytnou bezpečnost, zejména v případě, že se náklad a pošta přepravují v letadlech pro osobní přepravu;

46.  připomíná, že 100% kontroly nákladu nejsou proveditelné; žádá členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí při provádění nařízení (ES) č. 300/2008, jakož i příslušného nařízení Komise (EU) č. 185/2010 s cílem posílit bezpečnost v celém dodavatelském řetězci;

47.  domnívá se, že úroveň bezpečnosti nákladu se dosud v jednotlivých členských státech liší a že chceme-li dosáhnout jednorázové bezpečnostní kontroly (one-stop security), měly by členské státy zajistit řádné uplatnění opatření platných v oblasti evropské přepravy nákladu a pošty a uznávání regulovaných agentů schválených jiným členským státem;

48.  je toho názoru, že bezpečnostní opatření členských států zaměřená na leteckou přepravu nákladu a pošty byla posílena a byla zintenzívněna inspekční činnost Komise týkající se těchto opatření, považuje tedy za naprosto zásadní, aby byla vypracována technická zpráva s cílem určit nedostatky současného systému přepravy nákladu a možnosti jejich řešení;

49.  žádá Komisi a členské státy, aby posílily kontroly v oblasti letecké nákladní dopravy, včetně kontrol týkajících se ověřování schválených agentů pro známé odesilatele; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit větší počet osob, které tyto kontroly provádějí na vnitrostátní úrovni;

50.  podtrhuje potenciál celních informací pro výpočet rizik spojených se zvláštními zásilkami a žádá Komisi, aby pokračovala ve své práci ohledně možného využití celního elektronického systému pro účely bezpečnosti letectví, především využitím systému kontroly dovozu EU s cílem zlepšit spolupráci mezi celními orgány;

51.  žádá Komisi, aby přijala veškerá opatření nezbytná k zajištění bezpečné přepravy nákladu pocházejícího ze třetích zemí, počínaje letištěm původu, a stanovila kritéria pro určení vysoce rizikového nákladu, přičemž by měla upřesnit zejména odpovědnost jednotlivých subjektů;

52.  žádá Evropskou komisi, aby v bezpečnostním programu zohlednila zvláštní rysy všech zúčastněných subjektů a aby uvedla bezpečnostní opatření týkající se přepravy nákladu a pošty do souladu s potřebou zajištění dynamického hospodářství, v němž jsou nadále podporovány obchodní výměny, kvalita služeb a rozvoj elektronického obchodu;

53.  žádá Komisi, aby v souvislosti s otázkou přepravy nákladu navrhla harmonizovaný systém úvodního i dalšího školení bezpečnostních pracovníků s cílem udržovat se na úrovni posledního technického vývoje v oblasti bezpečnosti;

Mezinárodní vztahy

54.  žádá Komisi a členské státy, aby v oblasti bezpečnosti letectví spolupracovaly s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a se třetími zeměmi při hodnocení rizik a v rámci systémů tajných služeb;

55.  žádá Komisi a členské státy, aby podpořily zavedení globálních normativních standardů v rámci ICAO, s cílem podpořit úsilí třetích zemí o zavedení těchto standardů, učinit další krok na cestě ke vzájemnému uznání bezpečnostních opatření a sledovat cíl spočívající v zavedení účinné jednorázové bezpečnostní kontroly;

o
o   o

56.  je přesvědčen, že postup projednávání ve výborech je pro oblast bezpečnosti letecké dopravy nevhodný, alespoň pokud jde o opatření s dopadem na práva občanů, a vyzývá k plnému zapojení Parlamentu prostřednictvím postupu spolurozhodování;

57.  očekává, že mu Komise v rámci tohoto volebního období Parlamentu předloží legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 300/2008, přičemž zohlední prohlášení samotné Komise ze dne 16. prosince 2010 týkající se přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí;

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 71. (2) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72. (3) Úř. věst. L 91, 3.4.2009, s. 7. (4) Úř. věst. L 55, 5.3.2010, s. 1. (5) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 164. (6) Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59. (7) Úř. věst. L 184, 24.5.2004, s. 1 (8) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 38. (9) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (10) Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1 (11) Úř. věst.L 272, 25.10.1996, s. 36.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o ženách a řízení podniků (2010/2115(INI))

P7_TA(2011)0330 A7-0210/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září roku 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu, které byly v Pekingu přijaty, a na následné dokumenty, které se týkají dalších akcí a iniciativ pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy a které byly přijaty na zvláštních zasedání OSN Peking + 5 konaného dne 9. června 2000, Peking + 10 konaného dne 11. března 2005 a Peking + 15 konaného dne 12. března 2010,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zvláště na její články 1, 2, 3, 4, 5, 21 a 23,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny hodnoty společné členským státům, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se hovoří o boji proti diskriminaci na základě pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Komise o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (KOM(2010)0491),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 6. června 2010 nazvanou „Správa a řízení podniku ve finančních institucích a politika odměňování“ (KOM(2010)0284),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (KOM(2010)0078),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada v březnu 2006, a na nový Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada 7. března 2011,

–  s ohledem na doporučení Rady 96/694/ES o vyrovnané účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech,

–  s ohledem na výroční setkání Světového ekonomického fóra, které se konalo ve dnech 26.–29. ledna 2011 v Davosu, a na program nazvaný „Women Leaders and Gender Parity“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o správě a řízení finančních institucí(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(2),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 15. června 1995 o 4. světové konferenci o ženách konané v Pekingu: „Rovnost, rozvoj a mír“(3), ze dne 10. března 2005 o návaznosti na akční platformu přijatou na 4. světové konferenci o ženách (Peking + 10)(4) a ze dne 25. února 2010 o akční platformě OSN pro rovnost mužů a žen (Peking +15)(5),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0210/2011),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvě o Evropské unii a jedním z jejích cílů a úkolů, a vzhledem k tomu, že Unie si sama uložila zvláštní úkol zohlednit rovnost žen a mužů ve všech svých činnostech,

B.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů Unie by mělo být umožnit schopným a kvalifikovaným ženám přístup k pracovním místům, jež jsou pro ně dnes obtížně dosažitelná, a to odstraněním přetrvávajících překážek a nerovnosti mezi muži a ženami, jež brání ženám v profesním postupu,

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů v zaměstnání musí znamenat profesní postup obou pohlaví bez rozdílu, jak obecně na trhu práce, tak pokud jde o jmenování do vedoucích funkcí na všech úrovních, a to v zájmu sociální spravedlnosti a plného využití dovedností žen s cílem zároveň posílit hospodářství, přičemž musí ženám umožňovat stejné vyhlídky profesního růstu jako mužům,

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2008 ženy obdržely 59,5 % všech vysokoškolských diplomů v EU, že jsou nadpolovičně zastoupeny ve studijních oborech podnikového hospodářství, managementu a práv, avšak že podíl žen na nejvyšších úrovních rozhodování v největších veřejných kótovaných podnicích dosahoval v roce 2009 pouze 10,9 %,

E.  vzhledem k tomu, že ostatní možné překážky zastoupení žen mohou být kombinací diskriminace na základě pohlaví, stereotypů v chování, které v podnicích stále přetrvávají, a nedostatečného odborného vedení potenciálních vedoucích pracovnic,

F.  vzhledem k tomu, že studie Komise a soukromého sektoru prokázaly spojitost mezi lepšími obchodními a finančními výsledky podniků a přítomností žen v jejich rozhodovacích orgánech; vzhledem k tomu, že z této skutečnosti jasně vyplývá, že významné zastoupení žen na řídících postech je skutečným nástrojem pro zlepšení výkonnosti a obchodní konkurenceschopnosti,

G.  vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je důležité zavádět metody, jako jsou případové studie a výměny osvědčených postupů v této oblasti, jakož i pozitivní činnost s cílem dospět k optimálnímu využívání žen jako lidských zdrojů na všech úrovních podniků,

H.  vzhledem k tomu, že ženy dnes tvoří jen 10 % členských základen správních rad největších kótovaných společností v EU a předsedají jen 3 % představenstev, i když v tomto ohledu existují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a profesními odvětvími; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů stále činí pro EU jako celek 17,5 % a týká se i vedoucích míst,

I.  vzhledem k tomu, že počet žen v řídících orgánech společností v současné době roste pouze o půl procentního bodu ročně; vzhledem k tomu, že při takto pomalém tempu bude trvat dalších 50 let, než bude v řídících orgánech společností každé pohlaví zastoupeno alespoň ze 40 %,

J.  vzhledem k tomu, že obchodní a průmyslové komory a organizace zastupující odbory a zaměstnavatele zdaleka nemají vyvážené zastoupení mužů a žen, což odráží slabé zastoupení žen ve vedoucích funkcích podniků; vzhledem k tomu, že však obchodní a průmyslové komory a organizace zastupující odbory a zaměstnavatele mohou přispívat k šíření a výměně osvědčených postupů v této oblasti,

K.  vzhledem k tomu, že je v kompetenci tvůrců politik jak na úrovni EU, tak i členských států a podniků odstraňovat překážky vstupu žen na trh práce obecně a zvláště na vedoucí místa a zajistit ženám rovné příležitosti, aby měly přístup k vyšším funkcím, a aby tak bylo zaručeno účinné využívání všech stávajících zdrojů, aby dovednosti a silné stránky žen, jakož i lidský potenciál Unie, byly co nejlépe využívány a chráněny základní hodnoty EU, kde rovnost je základní zásadou,

L.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že proaktivní iniciativy a opatření, která přijal soukromý sektor s cílem zvýšit zastoupení žen, jako jsou například opatření směřující ke zhodnocení lidských zdrojů v rámci podniků s cílem lépe podporovat kariéru žen nebo opatření směřující k vytváření sítí i mimo podniky, která podněcují účast a profesní postup žen a pravidelnou výměnu osvědčených postupů, jsou užitečné a je třeba je podporovat, přestože zatím nestačí na to, aby zvrátily skutečnou situaci v podnicích, a vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve vedení podniků,

M.  vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že předloží legislativní opatření s cílem zajistit, aby kótované společnosti přijaly účinná opatření pro dosažení rovného zastoupení žen a mužů ve správních radách v případě, že tak nebude učiněno v příštích 12 měsících v rámci samoregulace,

1.  vítá opatření, která Komise oznámila dne 1. března 2011, zejména její záměr navrhnout v roce 2012 evropské právní předpisy v případě, že společnosti nedosáhnou pomocí dobrovolných opatření cíle 30% zastoupení žen ve správních radách podniků do roku 2015 a 40% zastoupení do roku 2020;

2.  naléhavě vyzývá společnosti, aby do roku 2015 dosáhly kritické hranice 30% zastoupení žen ve vedoucích funkcích podniků a do roku 2020 pak 40% zastoupení;

3.  konstatuje, že v Norsku došlo k jasnému pokroku v zastoupení žen poté, co byl v roce 2003 přijat právní předpis, který ukládá minimálně 40% zastoupení každého pohlaví ve správních radách kótovaných podniků majících více než 500 zaměstnanců a který stanoví účinné sankce za jeho nedodržování;

4.  zdůrazňuje, že společnosti jsou povinny na pracovišti zajistit rovnost zacházení a příležitostí mezi muži a ženami a že za tímto účelem musí být přijata opatření, která budou zaměřená na prevenci jakéhokoli druhu diskriminace;

5.  vítá iniciativy členských států, například Francie, Nizozemska a Španělska, kde je stanovena spodní hranice zastoupení žen ve vedoucích funkcích, již musí podniky dodržovat, a sleduje diskuse týkající se zastoupení žen v dalších členských státech, například v Belgii, Německu a v Itálii; poznamenává, že průkazná politická vůle je jediný způsob, jak urychlit proces přijímání závazných opatření, jež mohou zajistit vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích podniků;

6.  vítá přijetí kodexu pravidel řízení a správy podniků ve Finsku, podle nějž musí být v řídících orgánech podniků zastoupeni muži i ženy a nedodržení této povinnosti musí být veřejně vysvětleno; konstatuje, že tento kodex vedl k zastoupení žen v řídících orgánech finských podniků ve výši 25 % a podíl podniků kótovaných na burze s ženskou účastí v dozorčí radě nebo představenstvu se od oznámení o zavedení kodexu zvýšil z 51 % na přibližně 70 %;

7.  trvá na tom, že přijímání pracovníků do vedoucích funkcí podniků se musí zakládat na schopnostech požadovaných ve formě dovedností, kvalifikace a zkušeností a že podniky musí při přijímání nových pracovníků dodržovat zásady transparentnosti, objektivity, začleňování, účinnosti, nepřípustnosti diskriminace a rovnosti žen a mužů;

8.  domnívá se, že by se mělo zvážit stanovení účinných pravidel týkajících se zákazu souběhu mandátů ve správních radách, a to jednak ve snaze uvolnit místa pro ženy, tak z důvodu účinnosti a nezávislosti řídících orgánů středních a velkých podniků;

9.  zdůrazňuje, že veřejné podniky kótované na burze by měly jít příkladem a uplatňovat vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách a na vedoucích místech na všech úrovních;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby provedly nové strategie umožňující větší účast žen na řízení podniků, a to zejména:

11.  zdůrazňuje problematiku rozdílných mezd v rámci podniků, zejména mzdových rozdílů mezi ženami na řídících místech a jejich mužskými protějšky; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly opatření za účelem boje proti přetrvávajícím mzdovým rozdílům spojeným s tradičními stereotypy, jež mají dopad na kariéru a částečně přispívají k nízkému zastoupení žen v řídících orgánech podniků;

12.  domnívá se, že zejména společnosti, které jsou povinny předkládat nezkrácený výkaz zisků a ztrát, by měly v rozumném časovém horizontu dosáhnout rovného zastoupení žen a mužů ve svých správních radách;

13.  vyzývá společnosti, aby přijaly a provedly kodexy pravidel řízení a správy podniků na podporu rovnosti žen a mužů ve správních radách podniků, uplatňovaly vzájemný tlak na ovlivňování organizací zevnitř a zavedly pravidlo „dodržujte nebo vysvětlujte“, na jehož základě budou mít společnosti povinnost objasnit důvod, proč ve správní radě není alespoň jedna žena;

14.  je toho názoru, že členské státy a Komise by měly vytvořit iniciativy zabývající se spravedlivějším sdílením rodinné péče a rodinných povinností, a to nejen v rámci rodiny, ale také mezi rodinou a společností s cílem snížit mzdové rozdíly mezi ženami a muži za stejné množství vykonané práce; domnívá se, že by měla být přijata specifická opatření s cílem:

15.  vybízí vedoucí pracovníky podniků, aby své zaměstnance seznámili s rozvojem kariéry mužů a žen a aby se osobně angažovali v programech sledování a podpory profesní dráhy žen na vedoucích pozicích v jejich podnicích;

16.  vyzývá Komisi, aby:

17.  vybízí Komisi k předložení plánu, který stanoví konkrétní, měřitelné a dosažitelné cíle pro splnění vyváženého zastoupení obou pohlaví v podnicích všech velikostí, a vyzývá ji, aby pro malé a střední podniky vypracovala zvláštní příručku;

18.  vyzývá Komisi, aby vytvořila internetovou stránku, která se bude věnovat osvědčeným postupům v této oblasti, aby se zajistilo seznámení s těmito postupy a jejich výměna; zdůrazňuje význam vytvoření komunikační strategie s cílem účinně informovat veřejnost a sociální partnery o významu těchto opatření; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zahájily cílené informační kampaně;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0223. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0085. (3) Úř. věst. C 166, 3.7.1995, s. 92. (4) Úř. věst. C 320E, 15.12.2005, s. 247. (5) Úř. věst. C 348E, 21.12.2010, s. 11.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám (2010/2242(INI))

P7_TA(2011)0331 A7-0228/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 7. října 2009(1) o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (dále „výbor CRIS“) přijaté v souladu s článkem 184 jednacího řádu,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 16. června 2010 prodloužit mandát výboru CRIS do 31. července 2011(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni(4),

–  s ohledem na probíhající legislativní program Evropské unie, zejména s ohledem na změnu Smlouvy, správu ekonomických záležitostí, Akt o jednotném trhu a energetické politiky,

–  s ohledem na své závěry přijaté na základě návrhů zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (SURE) o novém víceletém finančním rámci,

–  s ohledem na příspěvky, které přednesly tyto orgány vnitrostátních parlamentů: rakouský Bundesrat, rakouský Nationalrat, belgický senát a sněmovna reprezentantů, bulharské národní shromáždění, Senát České republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, dánský Folketinget, finský Eduskunta, francouzské Assemblée Nationale, německý Bundestag, německý Bundesrat, řecký Vouli Ton Ellinon, maďarské národní shromáždění, italská sněmovna reprezentantů, italský Senato della Repubblica, lotyšský Saeima, litevský Seimas, nizozemská sněmovna reprezentantů, polský Sejm, polský Senát, národní shromáždění Portugalské republiky, rumunská sněmovna reprezentantů, rumunský senát, Národní rada Slovenské republiky, národní shromáždění republiky Slovinsko, švédský Riksdagen a House of Lords a House of Commons Spojeného království,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (A7-0228/2011),

A.  vzhledem k tomu, že sociální náklady krize jsou vysoké a míra zaměstnanosti v EU klesla o 1,8 %, v důsledku čehož je 23 milionů ekonomicky aktivních lidí nezaměstnaných (9,6 % z celkového počtu), nezaměstnanost mladých lidí je 21 %, vyhlídky na zlepšení úrovně zaměstnanosti jsou nejisté a 17 % obyvatel EU hrozí chudoba(5),

B.  vzhledem k tomu, že lidová povstání na jižním pobřeží Středozemního moře a Středním východě mohou být mimo jiné považovány za důsledek hospodářských a sociálních nedostatků, nerovnosti a vysoké nezaměstnanosti, která má zejména dopad na mladší vzdělanou generaci, a vzhledem k tomu, že slouží jako připomenutí hodnoty demokracie a důkaz toho, že globalizace vyžaduje hledání komplexních odpovědí týkajících se uznávání a dodržování základních práv a svobod a napravování nerovností mezi zeměmi a mezi různými úrovněmi společnosti v jednotlivých zemích,

C.  vzhledem k tomu, že od krachu společnosti Lehman Brothers uplynuly již tři roky, byly v boji proti finanční krizi přijaty mnohé kroky; vzhledem k tomu, že je třeba dále pracovat na vytvoření udržitelného finančního sektoru, který bude schopen se vypořádat s nepřiměřeným spekulativním chováním a financovat reálnou ekonomiku, přednostně prostřednictvím financování dlouhodobých investičních potřeb a vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že reformy správy ekonomických záležitostí nenašly uspokojivé řešení problému nerovnováhy na celosvětové úrovni a úrovni EU,

D.  vzhledem k tomu, že finanční krize vyvolala hospodářskou a sociální krizi vedoucí v některých zemích ke krizi politické,

E.  vzhledem k tomu, že podle předpovědi Evropské komise by měla do roku 2013 produkce klesnout přibližně o 4,8 % HDP a během příštích deseti let by měla být výrazně nižší než za posledních 20 let(6),

F.  vzhledem k tomu, že krize odhalila nedostatek víry, důvěry a vize v rámci EU,

G.  vzhledem k tomu, že další budování sociálně tržního hospodářství a jeho hodnot je základním cílem Evropské unie,

H.  vzhledem k tomu, že se počet lidí žijících v relativní prosperitě zvýšil, avšak současně vzrostly i hospodářské a sociální rozdíly,

I.  vzhledem k tomu, že celosvětová finanční krize měla obrovský dopad na pokrok v naplňování rozvojových cílů tisíciletí, a zejména cíle snížit do roku 2015 chudobu ve světě o polovinu,

J.  vzhledem k tomu, že krize jasně ukázala, že je zapotřebí dosáhnout pokroku na cestě k vytvoření skutečné správy ekonomických záležitostí v Unii, jež by měla sestávat ze systematického souboru politik navržených k zajištění udržitelného růstu, kvalitních a stabilních pracovních míst, rozpočtové disciplíny, nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy, větší konkurenceschopnosti a produktivity hospodářství EU a přísnější regulace finančních trhů a dohledu nad nimi, jakož i udržitelného mechanismu pro řešení finanční krize,

K.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 nazvaném „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“ jasně stanovil, že ani při realizovatelných úsporách není rozpočet EU ve své celkové výši 1 % HND schopen vyplnit finanční mezeru způsobenou potřebami dodatečného financování vyplývajícího ze Smlouvy a ze stávajících politik a závazků; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je tudíž přesvědčen, že je nezbytné navýšit prostředky v příštím VFR minimálně o 5 % ve srovnání s výší prostředků v roce 2013;

L.  vzhledem k tomu, že v témže usnesení Evropský parlament uvedl, že strop vlastních zdrojů se od roku 1993 nezměnil; je přesvědčen, že strop vlastních zdrojů může vyžadovat některé progresivní úpravy, protože členské státy svěřují více pravomocí Unii a stanovují pro ni více cílů; domnívá se, že přestože současný strop vlastních zdrojů stanovený jednomyslně Radou sice poskytuje dostatečný rozpočtový prostor ke splnění nejnaléhavějších výzev Unie, nepostačoval by stále k tomu, aby se rozpočet EU stal skutečným nástrojem pro evropskou hospodářskou správu nebo aby se významným způsobem podílel na investicích do strategie Evropa 2020 na úrovni EU;

M..  vzhledem k tomu, že máme-li v Unii zajistit udržitelný rozvoj a splnit cíle strategie Evropa 2020, je třeba převést nevyužité prostředky na platby na společné programy zaměřené na růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost a využít půjčky od EIB a vytvořit trh s projektovými dluhopisy, který přitáhne veřejné a soukromé investory a může být používán na financování společných projektů sloužících zájmům celé Unie (dluhopisy pro konkrétní projekty),

I.Evropská krize státního dluhu a eura, včetně společného vydávání státních dluhopisů a eurobondů

1.  připomíná trojúhelník propojených citlivých oblastí, kdy nevyrovnaná fiskální politika některých členských států prohloubila schodky veřejných financí, které tu byly před krizí, a kdy finanční krize významně přispěla k obrovskému nárůstu těchto schodků, což mělo za následek napětí na trzích se státními dluhopisy v některých členských státech;

2.  zdůrazňuje, že v důsledku snížení hodnocení státního dluhu Řecka, Irska a Portugalska ratingovými agenturami došlo v eurozóně k efektu přelévání a posunům v portfoliích odrážejícím neochotu investorů spekulovat a podstupovat riziko, v důsledku čehož nastal na trhu v Řecku, Irsku a Portugalsku nedostatek financí za udržitelné sazby, a proto jim byla poskytnuta finanční pomoc v rámci programů EU-MMF;

3.  domnívá se, že do programů finanční pomoci EU-MMF by měla být zapojena Mezinárodní organizace práce;

4.  připomíná, že ratingové agentury hrály významnou úlohu ve vytváření finanční krize v souvislosti s přidělováním nesprávného ratingu strukturovaným finančním nástrojům, který musel být snížen; schvaluje zásady stanovené v říjnu 2010 Radou pro finanční stabilitu jakožto obecné pokyny, jak snižovat závislost na externích ratinzích, a vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila veřejné konzultace, které byly uzavřeny v lednu 2011;

5.  žádá, aby byl proveden transparentní audit veřejného dluhu s cílem určit jeho původ a zjistit totožnost hlavních držitelů dluhových cenných papírů a výši příslušných částek;

6.  konstatuje, že dvoustranný nebo vícestranný přístup členských států ohrožuje ekonomickou integraci, finanční stabilitu a důvěryhodnost eura, a vítá zásadu evropského semestru koordinace hospodářské politiky, jehož cílem je překonat nadměrnou vnitřní nerovnováhu v EU;

7.  poukazuje na skutečnost, že krize státního dluhu odhalila rizika vnitroevropské nerovnováhy; zdůrazňuje, že EU musí reagovat jednotně, rozvíjet mnohem užší koordinaci fiskální politiky a ve vhodných případech společnou fiskální politiku s dostatečným rozpočtem EU částečně financovaným z vlastních zdrojů a zavést vhodná opatření v oblasti řízení krize a hospodářské konvergence;

8.  podtrhuje nutnost racionalizovat výdaje členských států prostřednictvím rozpočtu EU, zejména v oblastech, kde má EU vyšší přidanou hodnotu než vnitrostátní rozpočty;

9.  zdůrazňuje, že perspektivy růstu v členských zemích by měly být považovány za klíčový prvek při definování relativní úrovně úrokových sazeb ve spojení se státním dluhem, zejména pokud jde o pomoc poskytovanou evropským nástrojem finanční stability a od roku 2013 evropským mechanismem stability (ESM);

10.  oceňuje úsilí, které vysoce zadlužené členské státy vyvíjejí s cílem zajistit konsolidaci rozpočtu a provést strukturální reformy;

11.  zdůrazňuje, že mateřské banky mající místo původu v členských státech také nesou svůj díl odpovědnosti za neodpovědné poskytování úvěrů jejich dceřinými společnostmi v jiných členských státech, které například přispělo ke vzniku bublin na trhu s nemovitostmi ve Španělsku, Irsku a Lotyšsku, což způsobilo současné rozpočtové problémy těchto členských států; konstatuje proto, že poskytování finanční pomoci těmto zadluženým členským státům, pokud bude aktuální, by sloužilo nejen konkrétním zájmům zadlužených států, ale rovněž zájmům těch členských států, jejichž mateřským bankám se nezdařilo zajistit odpovědné poskytování úvěrů v prvé řadě v jejich dceřiných společnostech;

12.  zdůrazňuje, že všechny členské státy mají systémový význam; vyzývá k ucelenému, sociálně inkluzívnímu a soudržnému balíku reforem, který se zaměří na slabé stránky finančního systému; vyzývá k vytvoření konceptu evropské státní pokladny, čímž by byl posílen ekonomický pilíř HMU; vyzývá dále k tomu, aby byla zavedena opatření zaměřená na odstranění nynější nedostatečné konkurenceschopnosti, v případě potřeby zavedením vhodných strukturálních reforem zaměřených na cíle strategie Evropa 2020 a základní příčiny krize veřejného dluhu; upozorňuje, že členské státy musí usilovat o návrat k udržitelným veřejným financím a tempu růstu na základě rozumných politik pro kvalitní veřejné výdaje a spravedlivý a účinný výběr příjmů;

13.  vyzývá Komisi, aby provedla šetření týkající se budoucího systému eurobondů s cílem určit podmínky, za kterých by takový systém mohl přinášet užitek všem zúčastněným členským státům a eurozóně jako celku; upozorňuje, že eurobondy by mohly představovat životaschopnou alternativu k dluhopisovému trhu amerického dolaru a že by mohly podpořit integraci evropského trhu se stáními dluhopisy, nižší výpůjční náklady, vyšší likviditu, větší rozpočtovou kázeň a dodržování Paktu o stabilitě a růstu, podporovat koordinované strukturální reformy a více stabilizovat kapitálové trhy, což přispěje k myšlence eura jakožto globálního „bezpečného přístavu“; připomíná, že pro společné vydávání eurobondů je nutné dále pokročit směrem ke společné hospodářské a fiskální politice;

14.  zdůrazňuje proto, aby pokud budou vydávány eurobondy, bylo jejich vydávání omezeno na míru dluhu ve výši 60 % HDP v rámci společné a nerozdílné odpovědnosti jakožto prioritního státního dluhu a aby s nimi byly spojeny pobídky ke snížení státního dluhu na tuto úroveň; navrhuje, aby zastřešujícím cílem eurobondů bylo snížit státní dluh a předcházet morálnímu riziku a spekulacím s eurem; poznamenává, že přístup k takovým eurobondům by vyžadoval dohodu o měřitelných programech snižování dluhu a jejich provádění;

15.  konstatuje, že existuje politická shoda o revizi článku 125 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem do roku 2013 přeměnit dočasný systém evropského nástroje finanční stability na stálý evropský mechanismus stability; vyzývá k tomu, aby evropský mechanismus stability byl později transformován v evropskou dluhovou agenturu a aby Evropský parlament měl v takové změně Smlouvy odpovídající roli;

16.  vyjadřuje politování nad chybějící sociální odpovědností odborníků ve finančním sektoru, kterou prokazují například tím, že se nevzdávají části svých bonusů po dobu nejméně jednoho roku ve prospěch sociálních projektů, jako je snižování nezaměstnanosti mladých lidí v Unii;

II.  Celosvětová nerovnováha a správa věcí veřejných

17.  připomíná, že jak některé rozvinuté, tak i rozvíjející se ekonomiky, jako jsou USA a Čína přispívají k celosvětové nerovnováze; vítá aktivní účast a další zapojení Číny do , celosvětového systému správy ekonomických záležitostí;

18.   poznamenává, že polovina objemu světového hospodářství se nachází mimo EU, a sice v USA a Japonsku, což představuje nový a nebývalý trend;

19.  zdůrazňuje, že vyvážení celosvětové poptávky vyžaduje asymetrický přístup: země s velkými vnějšími přebytky (např. Čína) musí diverzifikovat hnací síly růstu a podpořit vnitřní poptávku, zatímco země s velkými deficity (např. USA) musí zvýšit domácí úspory a dokončit strukturální reformy;

20.  zdůrazňuje, že finanční trhy musí sloužit udržitelnému rozvoji reálné ekonomiky;

21.  podporuje skupinu G20 v úsilí regulovat trhy s komoditními deriváty; vyzývá Komisi, aby se zabývala kolísáním cen na zemědělských trzích, plně uskutečnila všechna rámcová opatření dohodnutá na úrovni G20 a bojovala proti nadměrné a škodlivé spekulaci, zejména pomocí nadcházejících právních předpisů o finančních trzích, které mají být v EU zavedeny, a přezkumu směrnice o zneužívání trhu(7) a směrnice o trzích finančních nástrojů (8);

22.  připomíná význam surovin pro Evropskou unii a dále důležitost zajišťování potravin a stability cen potravin v celosvětovém měřítku, zejména pro rozvojové země, a inflační tlaky, které nedostatek potravin a cenová nestabilita působí globálně; z toho důvodu vyzývá Evropskou unii, aby zintenzívnila úsilí směřující ke snížení závislosti na surovinách například formou rychlého zlepšení norem účinnosti a aby rovněž posílila výrobu a používání obnovitelných materiálů; poznamenává, že s cílem přispět k zajišťování potravin a cenové stabilitě je třeba zevšeobecňovat udržitelné způsoby výroby a současně se musí opětovně zavádět mechanismy řízení dodávek; za tímto účelem vyzývá k větší transparentnosti a reciprocitě v obchodu; varuje kromě toho před ochranářskými tendencemi v oblasti strategických surovin;

23.  vyzývá k lepší regulaci swapů úvěrového selhání;

24.  bere na vědomí tendenci směřování velkého objemu soukromých investic do rozvíjejících se ekonomik, neboť očekávaný příliv těchto investic v roce 2011 se blíží hodnotě 1 bilionu USD(9); vyzývá MMF, aby vyvinul rámec pro prevenci vzniku spekulativních bublin pomocí dohledu nad globálními toky kapitálu a přijal příslušná opatření s cílem zabránit nepříznivému vývoji; uznává, že kontroly nad kapitálem nijak nenahrazují vhodné hospodářské politiky a mělo by k nim docházet jen v nejkrajnějším případě; zdůrazňuje potřebu toho, aby země přijaly opatření současně s bojem proti vytváření těchto bublin;

25.  poznamenává, že existují možná rizika, pokud jde nepříznivé podmínky pro dlouhodobé financování reálné ekonomiky, probíhající koncentrace aktérů finančního trhu, včetně finančních institucí a výměn; apeluje v této souvislosti na Evropskou radu pro systémová rizika, aby pozorně sledovala vývin jakéhokoli systémového rizika v důsledku koncentrace na finančních trzích;

26.   poukazuje na skutečnost, že ačkoli EU má vyvážený běžný účet a nepřispívá k celosvětové nerovnováze, byla by v případě nesprávné nápravy nerovnováhy znehodnocením amerického dolaru výrazně zasažena; bere na vědomí, že EU musí úzce koordinovat své politiky v oblasti obchodu a měnové nerovnováhy s USA s cílem vyhnout se náhlému znehodnocení dolaru; vyzývá USA a významné světové aktéry, aby zajistily, že správa měny se stane mnohostranným úsilím zahrnujícím všechny významné světové měny; vítá skutečnost, že byly oznámeny ukazatele světové nerovnováhy a vyzývá, aby byly tyto ukazatele plně zohledňovány při formulaci makroekonomických politik;

27.  zdůrazňuje, že EU se musí vypořádat s řadou otázek, chce-li zlepšit svoji úlohu globálního hráče, zejména s nedostatečnou konkurenceschopností a konvergencí, nedostatečnou finanční stabilitou, slabou vnitřní mírou růstu a zaměstnanosti, vnitřní nerovnováhou, která roste s prohlubováním vnitřního trhu a HMU, a nedostatkem politické váhy na mezinárodní úrovni kvůli mimo jiné nedostatečné soudržnosti svého zastoupení v mezinárodních organizacích, která by se mohla zlepšit pomocí prováděcích opatření zajišťujících jednotné zastoupení eura na mezinárodní úrovni, jak je uvedeno ve Smlouvě;

28.  připomíná, že EU musí vystupovat jednotně, mít ve střednědobém výhledu jediného zástupce v radě MMF, zejména pro eurozónu, a v příslušných případech plně zastupovat členské státy, celosvětově hájit demokracii, lidská práva, právní stát, slušné pracovní a životní podmínky, řádnou správu věcí veřejných, udržitelný rozvoj a spravedlivý a volný obchod, jakož i cíle v oblasti klimatu, přičemž se musí držet své vnitřní agendy a bojovat proti korupci, daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům;

29.  domnívá se, že Evropa by se měla zaměřit na dosažení vyvážené a spravedlivé globální dohody o volném obchodu, která by umožnila snížit rozdíly mezi nově se rozvíjejícími a rozvinutými ekonomikami; vyzývá ke zrušení překážek obchodu; považuje absenci globální obchodní dohody za hlavní nedostatek, neboť nově se rozvíjející ekonomiky jsou blokovány ekonomikami rozvinutými, pokud jde o projekty vývozu zemědělských produktů, zatímco rozvíjející se ekonomiky blokují služby ze strany těch rozvinutých;

30.  zdůrazňuje nutnost otevřít trhy s veřejnými zakázkami na transparentní a reciproční bázi;

31.  zdůrazňuje význam ducha vzájemnosti a vzájemných výhod, které přináší vztahy EU s jejími hlavními strategickými partnery; domnívá se, že by si EU v této souvislosti měla položit otázku, zda by nebylo vhodné, aby si vytvořila nástroje, s jejichž pomocí by mohla prověřit hospodářské praktiky třetích zemí související se státní podporou a vyhodnotit jakékoli snahy, které by mohly směřovat k přesunu klíčových technologií mimo území EU;

32.  konstatuje, že v současnosti Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vyžaduje kombinované zůstatky na účtu pouze na regionální úrovni; žádá přijetí účetních pravidel, která budou vyžadovat, aby všechny podniky a nadace vedly účetnictví za zemi, a podporu mezinárodní spolupráci v oblasti daní prostřednictvím dohod mezi orgány o výměně informací;

33.  připomíná, že trvá na rozsáhlých reformách globální hospodářské a finanční správy, jejichž cílem bude podpora transparentnosti a odpovědnosti a zajištění soudržnosti politik mezinárodních hospodářských a finančních institucí; coby první krok k vytvoření globální struktury správy hospodářských záležitostí vyzývá k začlenění brettonwoodských institucí a dalších stávajících orgánů správy hospodářských záležitostí, ,včetně skupiny G20, do systému OSN, kde by měly spolupracovat se Světovou obchodní organizací a Mezinárodní organizací práce a se světovou organizací na ochranu klimatu, kterou je potřeba vytvořit;

34.  vyzývá země G20, aby urychleně přijaly globální a koordinovaná politická opatření, která přispějí k silnému, stabilnímu a vyrovnanému globálnímu udržitelnému růstu; vyzývá k zapojení příslušných parlamentů těchto zemí pro zvýšení legitimity a odpovědnosti; vyzývá dále k reformě MMF a k větším finančním zdrojům pro tuto instituci, čímž by byla posílena jeho transparentnost, odpovědnost a demokratičnost, a současně se bude posilovat jeho role v hospodářském a finančním dohledu nad jeho členy, přičemž cílem by bylo vytvoření důvěryhodné bezpečnostní sítě k boji proti celosvětové nerovnováze;

35.  vyzývá k zavedení nových mechanismů finanční pomoci:

III.  Důvody pro vytvoření nového měnového systému

36.  připomíná, že žádná země nebo blok zemí by neměly prospěch z „měnové války“, která by mohla zvrátit veškeré úsilí ze strany občanů EU učiněné v reakci na potřebu snížit státní dluh a zapojit se do strukturálních reforem; konstatuje, že euro zabránilo vypuknutí měnové krize stejného druhu, jaká je historicky často spojovaná s finančními krizemi; připomíná, že pravidla mnohostranného obchodního systému (WTO) nepokrývají kapitálové toky a nejsou doplněna mnohostranným měnovým systémem;

37.  připomíná cíl ze summitu skupiny G20 v Koreji budovat stabilnější a odolnější mezinárodní měnový systém (MMS); uznává celosvětové znepokojení z fungování MMS a žádá, aby bylo v této věci dosaženo rychlého a výrazného pokroku; požaduje proto reformu MMS, která zajistí systematickou a komplexní makroekonomickou spolupráci při udržitelném a vyváženém celosvětovém růstu;

38.  zdůrazňuje, že tento mezinárodní měnový systém by měl mimo jiné pokrývat tyto oblasti:

39.  vyzývá dále k tomu, aby byla v dlouhodobém horizontu zvážena možnost vytvoření celosvětové rezervní měny zpočátku na základě vývoje a transformace zvláštních práv čerpání a MMF;

IV.  Zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti EU a provádění strategie Evropa 2020 podporou inovací a dlouhodobých investic zaměřených na zaměstnanost a růst

Konkurenceschopnost, konvergence a strategie Evropa 2020

40.  vyzývá, aby při definování obsahu evropského semestru byly maximálně a důsledně zohledněny cíle strategie Evropa 2020, a upozorňuje na nutnost překonat všechny projevy vnitřní nerovnováhy EU;

41.  zdůrazňuje význam politik Unie, které se vzájemně podporují, pro naplnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a pracovní místa, budou-li se opírat o specifickou škálu různých nástrojů, mj. progresivní strategie v oblasti vzdělávání, životního prostředí, klimatu a energetiky, účinné využívání zdrojů, obnovenou zemědělskou politiku, politiku soudržnosti, strategie týkající se inovací a výzkumu a vývoje, obnovený rozpočet EU a těsněji koordinované vnitrostátní rozpočty na podporu těchto společných cílů;

42.  zdůrazňuje, že má-li EU opět být vedoucím světovým hráčem, musí být řešení problému udržitelnosti ve strategii Evropa 2020 začleněno do všech příslušných oblastí politik; zdůrazňuje, že má-li Evropa obstát v globální konkurenci, musí se ujmout se vedoucí úlohy v ekologické přeměně směrem k udržitelné společnosti s účinným využíváním zdrojů; zdůrazňuje, že rozsáhlé investice do ekologické infrastruktury, obnovitelných energií a energetické účinnosti jsou skvělým způsobem, jak stimulovat obnovu a podporovat dlouhodobý růst a vznik pracovních míst;

43.  připomíná, že plný potenciál jednotného trhu nebyl ještě zcela využit a že je zapotřebí obnoveného politického odhodlání a rozhodné akce, aby tento trh rozvinul svůj plný potenciál pro udržitelný růst podporující začlenění a pracovní místa; zdůrazňuje potřebu dále rozvíjet evropské odvětví služeb a posílit obchod ve službách;

44.  zdůrazňuje, že úspěch strategie Evropa 2020 závisí na závazku EU jako celku, na tom, jak si ji osvojí členské státy, vnitrostátní parlamenty, místní a regionální orgány a sociální partneři; připomíná význam intenzivního a řádně fungujícího sociálního dialogu a kolektivních dohod v rámci strategie Evropa 2020 a také podpory skutečného evropského sociálního dialogu o makroekonomických politikách a opatřeních; konstatuje, že tato opatření je třeba provést v zájmu dosažení širokého konsenzu do budoucna;

45.  bere na vědomí růst pravomocí a odpovědnosti regionálních a místních orgánů; připomíná, že dvě třetiny veřejných investic v Evropě zůstávají na nižší než celostátní úrovni; poznamenává, že výběr úrovně, na jaké se investice uskuteční, významně ovlivňuje jejich účinnost; upozorňuje proto na to, že je důležité zajistit, aby se veřejné investice uskutečňovaly prostřednictvím té úrovně systému správy, která je nejúčinnější;

46.  naléhavě žádá vnitrostátní parlamenty a vlády členských států, aby jednaly v rámci svého rozhodovacího procesu na vnitrostátní úrovni způsobem, který je odpovědný vůči EU, a aby do svých vnitrostátních diskusí zahrnovaly evropský rozměr;

47.  zdůrazňuje, že fiskální konsolidace musí být provázena střednědobými a dlouhodobými cíli, jak je zmiňuje například strategie Evropa 2020, zejména v oblasti vzniku pracovních míst, sociálního začleňování, investic do infrastruktury, účinného využívání zdrojů, ekologické transformace hospodářství a znalostní ekonomiky s cílem posílit konkurenceschopnost a sociální, hospodářskou a územní soudržnost; konstatuje, že různé vnitrostátní politiky a politiky EU by měly uvedené strategii poskytovat konzistentní podporu a že rozpočtová kázeň může, je-li uložená bez dobře definované strategie, ohrožovat vyhlídky na růst, snižovat konkurenceschopnost a vážně poškodit hospodářství v dlouhodobém výhledu; připomíná, že vzhledem k tomu, že otevřená metoda koordinace byla neúspěšná, měla by strategie Evropa 2020 zahrnovat závazné cíle vypracované pro členské státy Komisí s maximálními a minimálními hodnotami, které by měly být uplatněny na některé makroekonomické aspekty jejich ekonomik;

48.  vyzývá k přísnému finančnímu auditu, který zahájí Komise v úzké spolupráci s Eurostatem ve všech členských státech s cílem určit jejich aktuální finanční stav, aby bylo možné činit s ohledem na strategii Evropa 2020 a regionální projekty a projekty soudržnosti rozhodnutí založená na faktech; vyzývá ke kontrole všech programů financování v Evropské unii a vnitrostátních a regionálních dotačních programů; doporučuje další rozvoj projektů a programů, jejichž úspěch má zásadní význam, a naopak vyzývá k zrušení neúčinných dotací a programů hospodářského rozvoje;

49.  poukazuje na skutečnost, že jsou to zvláště ženy, komu hrozí, že budou žít v chudobě; konstatuje, že v řadě členských států se během krize zvýšila dětská chudoba; zdůrazňuje, že to je nepřijatelné a že je nutno negativní trendy zvrátit; žádá proto, aby zejména stávající nevládní organizace vytvořily pevnou síť pro vymýcení dětské chudoby prostřednictvím přístupů orientovaných na děti, cílů, které by měly zohledňovat konkrétní potřeby dětí, a silného důrazu na práva dětí;

50.  konstatuje, že stabilní systémy sociálního zabezpečení jsou významnými hospodářskými stabilizátory ve špatných časech; zdůrazňuje proto, že zatímco je třeba konsolidovat veřejné finance, jsou zde také přesvědčivé důvody pro zajišťování služeb veřejného sektoru a udržování stávajících úrovní sociální ochrany; vyzývá k přijetí opatření, jejichž cílem je snížení rozdílů v příjmech zejména odstraňováním nezaměstnanosti mladých lidí;

51.  zdůrazňuje, že by hospodářský pokles neměl být důvodem pro pomalejší provádění politik zaměřených na sladění pracovního a soukromého života, zejména těch, které usnadňují přístup žen na trh práce;

52.  upozorňuje na problémy vyplývající z krize, k nimž patří obrovský útlum ekonomické aktivity a pokles tempa růstu způsobený výrazným zvýšením strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti, dále snížení míry veřejných a soukromých investic a také větší konkurence ze strany rozvíjejících se ekonomik;

53.  uznává, že k překonání nynější nerovnováhy uvnitř EU bude potřeba diferencovaného přístupu a že koordinace hospodářských politik bude efektivní jen tehdy, pokud náležitě zohlední výchozí pozici různých vnitrostátních ekonomik EU a jejich specifika; zdůrazňuje nutnost hospodářské koordinace a pokroku při obnovování zdravých financí;

54.  vyzývá k tomu, aby rozpočty členských států EU byly slučitelnější s rozpočtem EU a lépe se s ním doplňovaly; zastává názor, že příští víceletý finanční rámec se musí zaměřit na klíčové oblasti priorit strategie Evropa 2020 a měl by zajistit adekvátní financování stěžejních iniciativ v těch oblastech, v nichž má EU společné pravomoci s členskými státy, což může poskytnout velkou evropskou přidanou hodnotu;

55.  zdůrazňuje, že klíčovou roli v podpoře strategie Evropa 2020 musí hrát zemědělská politika i politika soudržnosti; je přesvědčen, že reforma společné zemědělské politiky (SZP) musí být provedena v souvislosti s řešením celosvětových problémů; domnívá se, že úspěch strategie Evropa 2020 je založen na předpokladu, podle kterého bude zajištěna soudržnost politik EU, včetně nejrůznějších aspektů, jako je sladění rozpočtů jednotlivých členských států a EU, včetně SZP a Fondu soudržnosti, a to například tím, že zaručí spravedlivé přidělování zdrojů členským státům a jednotlivým regionům na základě jasných cílů vytvořených na podporu konvergence a konkurenceschopnosti s důrazem na členské státy a regiony s největšími potřebami a rovněž strategie v oblasti vzdělávání, inovací a výzkumu a vývoje;

56.  připomíná dále, že strategie Evropa 2020 bude důvěryhodná pouze v případě, že se bude opírat o adekvátní finanční prostředky, a proto podporuje:

Energetické a dopravní politiky a vnitřní trh

57.  s ohledem na zřízení Evropského energetického společenství jako klíčového politického projektu určeného k naplnění cílů strategie Evropa 2020, jímž je pokrok v přechodu na obnovitelné energie za současné maximalizace energetické účinnosti, zvyšování energetické nezávislosti EU a skutečné propojenosti trhu s energií; zdůrazňuje význam vnějšího rozměru své energetické politiky;

58.  je přesvědčen o tom, že vztahy mezi zeměmi produkujícími ropu a plyn a spotřebitelskými zeměmi, především těmi evropskými, by měly být posíleny a že by měl by zároveň být zohledněn nedávný vývoj na politické scéně ve Středomoří; domnívá se, že je třeba urychleně vypracovat společnou politiku v oblasti udržitelné energie a zásobování surovinami s cílem zabránit nepříznivému vlivu, který by mohl zpozdit obnovu a budoucí rozvoj evropského hospodářství;

59.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou začlenění principů účinnosti využívání zdrojů do všech evropských politik hraje v zajištění konkurenceschopnosti EU, a to včetně rozvoje inovativních nových produktů a služeb, nových způsobů, jak snížit vstupy, minimalizovat množství odpadu, zlepšit řízení surovinových zásob, změnit spotřebitelské chování, zlepšit logistiku, zajistit, aby příslušné výrobní procesy, řídicí a obchodní metody byly optimalizovány, abychom zajistili, že při navrhování výrobků a služeb bude plněn přístup založený na životním cyklu podle zásady „od kolébky do hrobu“;

60.  připomíná, že přístup k energii a surovinám a jejich efektivní využívání jsou zásadní pro zajištění celkové konkurenceschopnosti EU; zdůrazňuje, že má-li EU zůstat konkurenceschopná v dlouhodobém výhledu, musí být světovým vůdcem v podpoře úspor energie a energetické účinnosti, výzkumu nových zelených technologií a investování do nich, diverzifikaci a racionalizaci zásobování energií i rozvoji a vyšším využívání obnovitelných zdrojů energie; připomíná, že snížení závislosti na dovozech energie a surovin přispívají k zajištění konkurenceschopnosti EU a pomáhají dosáhnout cíle EU v oblasti inflace;

61.  zdůrazňuje, že je nutné věnovat velkou pozornost udržitelné dopravní politice, zejména rozšíření evropských dopravních sítí, přičemž lepší přístup k těmto sítím pro znevýhodněné regiony ve spojení podporou ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti by výrazně přispěl ke konsolidaci jednotného trhu; zdůrazňuje, že je důležité mít účinný a vzájemně provázaný dopravní systém usnadňující volný pohyb osob, zboží a služeb a podporující růst; zdůrazňuje význam transevropských dopravních sítí (TEN-T), které poskytují důležitou evropskou přidanou hodnotu, neboť přispívají k odstranění míst s nedostatečnou průchodností a fyzických překážek, jako jsou například rozdílné rozchody kolejí, a k zajištění přeshraniční infrastruktury;

62.  považuje Akt o jednotném trhu za klíčovou politickou iniciativu, která upevňuje základy cílů strategie EU 2020 a stěžejních iniciativ zaměřených na plné využití růstového potenciálu vnitřního trhu a dokončení jednotného trhu a to v duchu Montiho zprávy; zdůrazňuje, že krize jasně ukázala, jak je důležité posílit průmyslovou základnu a inovační potenciál EU usnadněním přístupu na trh a mobility na trhu a potíráním sociální a územní roztříštěnosti v celé EU;

Mobilita a migrace

63.  zdůrazňuje, že velká povstání v sousedních oblastech a demografické změny v EU vyžadují přijetí společné přistěhovalecké politiky; zdůrazňuje, že je třeba podporovat lepší přístup na trh práce a mobilitu zajištěním rovných pracovních a sociálních podmínek a práv všem pracovníkům, včetně uznávání profesních kvalifikací a diplomů po celé EU, a poskytnutím možnosti převodu práv sociálního zabezpečení a důchodových dávek v zájmu posílení evropského jednotného trhu;

64.  domnívá se, že Schengenská dohoda zůstává pro občany EU výjimečným úspěchem/výdobytkem, že by tomu tak mělo být i nadále; požaduje, aby spolupráce v této oblasti byla i nadále posílena; vyjadřuje své velké znepokojení nad hypotetickými změnami schengenských pravidel; trvá na tom, že je nezbytné, aby byl Parlament řádně zapojen do legislativního procesu a zdůrazňuje, že je třeba, aby členských státům bylo zabráněno v jakýchkoli jednostranných rozhodnutích v této oblasti; připomíná, že přijetí Schengenské dohody představovalo krok vpřed směrem k větší evropské integraci a že musí být zachována zásada svobody pohybu pro občany;

65.  vyzývá ke společné přistěhovalecké politice EU a vítá návrhy Komise na otevření většího množství legálních cest, jak přijít do EU pracovat; zdůrazňuje potřebu reformy současného systému modré karty (jejím rozšířením na mnohem větší počet pracovních míst a profesí); konstatuje, že zaměstnavatelé v EU jsou ve stále větší míře závislí na lidech ze zemí mimo Evropu, kteří se nechávají zaměstnávat v odvětvích jako zemědělství, zahradnictví, cestovní ruch, péče o staré osoby a děti, protože stále méně občanů EU je schopno tyto druhy prací vykonávat; domnívá se, že návrh Komise týkající se sezónních pracovníků, jehož cílem je poskytnout těmto pracovníkům, kteří jsou často zranitelní a nechránění, lepší podmínky a zajistit lepší právní postavení za účelem jejich ochrany před vykořisťováním;

MSP, inovace a výzkum a vývoj

66.  doporučuje Komisi, aby prostřednictvím rizikového kapitálu nebo emisí akcií podporovala a usnadnila větší kapitálové financování pro malé a střední podniky, získávání větší finanční pomoci ze strukturálních fondů, a aby podporovala také menší závislost na půjčkách, zejména v případě začínajících firem zaměřených na oblast vyspělých technologií, které naléhavě potřebují kapitál na výzkum a vývoj; zdůrazňuje potřebu posilovat nástroj pro záruky rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a zjednodušit přístup k financování pro malé a střední podniky; zdůrazňuje , že je zvláště třeba podněcovat a podporovat ženy-podnikatelky;

67.  uznává úlohu sociálního hospodářství („třetího“ sektoru) v Evropě a jeho význam z hlediska podpory inovací; zdůrazňuje potřebu nových a strategických ekologičtějších politik veřejných zakázek v Evropě méně náročných na zdroje na podporu konkurenceschopného inovačního odvětví s rovnými podmínkami pro přístup;

68.  naléhavě žádá, aby byla EIB/EIF udělena vedoucí role na evropské úrovni v uvolňování prostředků pro MSP používáním jednodušších a přehlednějších postupů, čímž by došlo ke spolupráci s finančními institucemi členských států a zamezení vzniku paralelních systémů k již existujícím strukturám na vnitrostátní úrovni, tak aby MSP mohly snadno získat obvyklý přístup na trh; doporučuje, aby EIB/EIF působily jako filtr zaměřený na vhodná prioritní odvětví v rámci strategie Evropa 2020, posilující hospodářství, zaměstnanost, udržitelnost životního prostředí a účinné využívání zdrojů, a jako poradce vybraných skupin MSP, který se bude účastnit diskusí s bankami a jejich týmy pro řízení rizik s cílem pomoci MSP získat dlouhodobé úvěry; vyzývá k tomu, aby se využívalo kapacity EIB pro poskytování financování v maximální možné míře;

69.  vyzývá členské státy, aby urychlily proces provádění opatření stanovených ve Small Business Act (2008) a přezkumu, který k němu Komise zveřejnila dne 23. února 2011, aby snížily administrativní zátěž, usnadnily malým a středním podnikům přístup k financování a podpořily jejich internacionalizaci;

70.  zdůrazňuje, že příští generace programů financování EU musí systematicky podporovat inovativní MSP vytvářející pracovní příležitosti na vnitřním trhu i v celosvětovém měřítku; upozorňuje na potřebu usnadnit rychlé vytváření podniků používajících nové technologie, zlepšit jejich financování, snížit administrativní zátěž a podporovat jejich internacionalizaci; domnívá se, že by bylo velmi žádoucí uznání klíčové úlohy, kterou sehrává systém průmyslových družstevních bank a retailových bank zajišťujících optimalizaci strategie, aby pomáhala a poskytovala opravdovou podporu sektoru malých a středních podniků;

Daně

71.  zdůrazňuje, že HMU i vnitřní trh vyžadují větší koordinaci vnitrostátních daňových politik; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit kvalitu zdanění, aby poskytovalo správné pobídky pro zaměstnanost, inovace a dlouhodobé investice; žádá Komisi, aby zanalyzovala v souvislosti s evropským semestrem odolnost daňových systémů členských států, tak aby jejich daňové reformy byly odolné vůči hospodářským fluktuacím a aby se neopíraly zbytečně o daňové základy, které jsou velmi cyklické nebo je o nich známo, že jsou náchylné k bublinám;

72.  podporuje Komisi v úsilí bránit škodlivé daňové soutěži, vyhýbání se daňovým povinnostem či bránit daňovým podvodům a rájům, a to v EU i na mezinárodní úrovni, zlepšit systémy výběru daní a zavést povinný společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob s následným indikativním daňovým rozmezím a rovněž zvláštní a zjednodušený systém zdanění pro malé a střední podniky; vítá strategii pro DPH, kterou má představit Komise a jejímž cílem je zavést systém neumožňující podvody;

73.  konstatuje, že boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a zlepšení výběru daní, rovněž ve vztahu ke třetím zemím, musí být základním aspektem současného úsilí členských států zaměřeného na rozpočtovou konsolidaci;

74.  domnívá se, že takový krok je zásadní právě v nynější situaci, kdy členské státy musí konsolidovat své rozpočty; upozorňuje, že daňová soutěž je přijatelná v případě, že neohrožuje schopnost členských států získat z daní takové příjmy, které mohou oprávněně očekávat, připomíná, že by měla být navržena řešení k minimalizaci daňové soutěže;

75.   domnívá se, že při přidělování prostředků EU by měla být zohledněna strategie členských států pro zdanění a jejich ochota spolupracovat v boji proti daňovým únikům a podporovat užší spolupráci v daňové oblasti;

76.  uznává, že neexistuje společná definice daňových rájů; požaduje alespoň jednotnou evropskou dohodnutou definici, dokud nebude dohodnuta definice na celosvětové úrovni;

77.  vyzývá členské státy – vzhledem k zásadnímu charakteru boje proti korupci a v zájmu skutečného ozdravení finančního systému – aby do svého trestního řádu začlenily ustanovení o tom, že bude-li jakákoli práce vykonána na základě korupce, úplatků či jiných prostředků použitých k získání nezákonných výhod, platební agentura svou platbu zruší, nebo – v případě, že již byla provedena – bude požadovat vyplacení dvojnásobku zaplacené částky;

Zaměstnanost

78.  zdůrazňuje, že předpokladem pro dosažení spravedlivé, ekologické a inteligentní strategie růstu jsou nová pracovní místa a lepší pracovní místa, a proto vyzývá:

79.  zdůrazňuje, že ve většině případů je nezaměstnanost v členských státech, které přijaly úsporná opatření, způsobena poklesem celkové ekonomické aktivity, s alarmujícím nárůstem míry dlouhodobé nezaměstnanosti; konstatuje, že dlouhodobou nezaměstnanost je naléhavě potřeba řešit, neboť může vážně poškodit dlouhodobý růst v daných zemích a ve výsledku snížit vyhlídky na konkurenceschopnost celé Unie;

80.  konstatuje, že v důsledku nynější krize by mohl trh práce v EU zůstat na dlouhou dobu roztříštěný, na jedné straně s koncentrací vysoce kvalitní pracovní síly v členských státech s vyváženými běžnými účty a na druhé straně pak trh s vysokou mírou nezaměstnanosti a nedostatečnou konkurenceschopností nabídky pracovních sil v těch členských státech, které jsou krizí nejhůře zasaženy a patří také mezi nejsilněji zadlužené;

81.  domnívá se, že je stále potřeba zabývat se problematikou správy a řízení podniků v souvislosti s pobídkami zaměřenými na dlouhodobé investice a vytváření pracovních míst; navrhuje, aby byla vypracována výroční zpráva hodnotící společenskou a environmentální odpovědnost pro všechny podniky s více než 250 zaměstnanci a obratem převyšujícím 50 milionů EUR;

Strategie v oblasti vzdělávání

82.  zdůrazňuje význam vzdělávání v raném dětství, odborné přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých pro inovace a růst a zdůrazňuje význam řádného zavádění flexikurity; zdůrazňuje, že je nezbytné přizpůsobit vzdělávací a školicí systémy, tak aby tyto systémy lépe poskytovaly lidem znalosti a dovednosti potřebné pro zajištění větší zaměstnanosti, produktivity, růstu a konkurenceschopnosti;

83.  navrhuje vytvoření programu EU v oblasti stáží obdobně podle programu Erasmus, s plným zapojením soukromého sektoru; zastává názor, že takový program by měl zahrnovat seskupení univerzit, univerzit aplikovaných věd, institucí odborného vzdělávání, zástupců průmyslu, finančních trhů a malých a středních podniků a velkých podniků a měl by občanům, včetně zranitelných skupin osob, poskytnout přístup k odborné přípravě zejména v oblasti přenositelných dovedností ve znalostní ekonomice s cílem rozvíjet celoživotní učení;

84.  důrazně podporuje zavedení opatření určených ke zvyšování kvality vyššího vzdělávání v Evropě rovněž dalším omezením překážek studentské mobility, lepším propojením akademického a podnikatelského prostředí a podporou pozitivního postoje společnosti k podnikání; navrhuje, aby byl zaveden evropský systém stipendií v oblasti inovací, který bude přispívat k rozvoji znalostí a dovedností osob zaměstnaných v inovačních odvětvích a zároveň umožní vytváření sítí EU a navazování spolupráce; domnívá se, že taková stipendia by se zaměřila na mládež v programech pro oblast odborného vzdělávání, vytvořených a specificky uplatňovaných v každém z členských států;

85.  zdůrazňuje, že je potřeba vytvořit na evropské a vnitrostátní úrovni podmínky pro zvýšení investic soukromého a veřejného sektoru do výzkumu a rozvoje; konstatuje, že financování vysokých škol probíhá převážně prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů, které jsou již pod tlakem v rámci konsolidace; podporuje dále členské státy v tom, aby zajistily, že jejich systémy financování univerzit jsou navrženy takovým způsobem, aby posilovaly kapacitu Evropy pro technický rozvoj, inovaci a vytváření pracovních míst;

86.  domnívá se, že k tomu, aby se členské státy povzbudily, aby více investovaly do vzdělávací oblasti, by se měla zvláštní pozornost věnovat veřejným výdajům do vzdělávání, výzkumu a odborné přípravy při hodnocení střednědobého rozpočtového cíle členských států;

87.  podporuje výzvu Asociace evropských univerzit navýšit veřejné investice do vysokoškolského vzdělávání na 3 % HDP; domnívá se, že to vyžaduje, aby při posuzování Paktu o stabilitě a růstu bylo provedeno kvalitativní zhodnocení těchto výdajů;

88.  vyzývá ke zlepšení vzdělávání pro zaměstnání nevyžadující vysokoškolská studia pomocí rozvoje odborné přípravy;

V.  Přehodnocení role EU: za hranice evropské správy ekonomických záležitostí

89.  zdůrazňuje, že Evropská unie se nachází na křižovatce: buď se členské státy rozhodnou spojit úsilí směřující k hlubší integraci, nebo je možné, že v důsledku stagnace na rozhodovací úrovni a rozdílů na ekonomické úrovni se EU rozpadne;

90.  varuje před rizikem ustupování k roztříštěné Unii, která bude zranitelná vůči protekcionismu a populismu;

91.  vyzývá k demokratičtější politické Unii, která umožní, aby orgánům EU byla svěřena výraznější úloha při navrhování i provádění společných politik; zdůrazňuje význam posilování demokratické legitimity a kontroly Unie;

92.  zdůrazňuje, že je nutné respektovat zásady evropského projektu, a to zejména rovnost členských států, solidaritu, soudržnost a spolupráci; poukazuje na to, že je nutné tyto zásady naplňovat účinným odstraňováním vnitřní nerovnováhy a směřováním ke skutečné konvergenci na základě koordinace mezi členskými státy eurozóny a státy mimo ni;

93.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská komise měla větší váhu a odpovídala se více Evropskému parlamentu, jenž má hlavní úlohu ztělesňujíc hlas občanů, zejména při poskytování fóra, které umožňuje veřejné rozpravy za hranice států, s ohledem na to, že rozhodnutí jednotlivých členských států v oblastech, jako je správa ekonomických a sociálních záležitostí, pociťují i ostatní země;

94.  zdůrazňuje, že je nutné, aby správa ekonomických záležitostí se sbližujícími se hospodářskými, fiskálními a sociálními politikami byla organizována pomocí metody Společenství a řízena orgány Unie a současně by se měly plně zapojit vnitrostátní parlamenty;

95.  domnívá se, že prvním krokem správným směrem jsou nové právní předpisy o Evropské radě pro systémová rizika a třech evropských orgánech dohledu, ale má za to, že je potřeba dále pracovat na tom, aby byl zajištěn přímý dohled na úrovni EU nad institucemi představujícími systémové riziko, jako jsou vysoce zadlužené subjekty a prosazování jedné sady pravidel; zdůrazňuje potřebu poskytnout novým orgánům lidské a finanční zdroje odpovídající jejich rostoucí odpovědnosti;

96.  domnívá se, že vedle dohledu nad finanční stabilitou existuje potřeba dohledu a mechanismu prevence zaměřených na případné bubliny a na optimální přidělování kapitálu s ohledem na makroekonomické problémy a cíle a rovněž nutnost investovat do reálné ekonomiky; a domnívá se dále, že nástrojem k tomuto účelu by měla být také daňová politika;

97.  žádá Komisi, aby předložila další návrhy na regulaci struktur finančního trhu, jejichž velikost, systémová integrace či složitost může ohrozit finanční stabilitu a schopnost regulačních orgánů odolávat jejich požadavkům a schopnost orgánů dohledu mít přehled o jejich činnosti, a zejména o stínovém bankovním systému a o míře jeho využívání; vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti regulace jako omezení nebo znevýhodnění velikosti, i obchodní modely;

98.  zdůrazňuje, že řešení krize veřejného dluhu a zvýšení konkurenceschopnosti EU, sbližování a solidarita vyžadují posun pravomocí a výdajů směrem k Unii, aby se výrazně snížilo zatížení vnitrostátních rozpočtů, a zdůrazňuje, že je nezbytné vytvářet rozsáhlé synergie mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočty EU, které by umožnily optimální využití a vyčlenění stávajících fiskálních zdrojů na všech úrovních, přičemž bude i nadále respektována zásada subsidiarity s cílem podpořit silné regiony a státy;

99.  dochází k závěru, že aby se dosáhlo politické unie a hospodářské integrace odpovídající měnové unii v souladu s prioritami schválenými Evropskou radou, potřebuje EU dostatečně velký rozpočet, aby nabízel euru vhodné podmínky udržitelným způsobem a poskytl této měně odpovídající rozpočtový prostor na úrovni politického uspořádání, na níž je měna vydávána;

100.  připomíná, že studie, které předcházely zřízení měnové unie – především McDougallova zpráva, která analyzovala podmínky nezbytné pro provedení Wernerova plánu – uváděly, že objem rozpočtových prostředků by se musel pohybovat mezi 2,5 a 10 % HND Unie v závislosti na tom, zda by funkce přerozdělování plnil rozpočet Unie a o jaké funkce by se jednalo, dále že by rozpočet musel být financován na základě vlastních zdrojů a že by měl být využit k financování politik a opatření v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, odvětví energetiky a dopravy, rozvojovou spolupráci a výzkum a vývoj, a že vnitrostátní rozpočty by byly odpovídajícím způsobem sníženy s cílem dosáhnout daňové neutrality pro občany a podniky;

101.  zdůrazňuje, že je potřeba dosáhnout lepší rovnováhy mezi hospodářskou a sociální politikou, mimo jiné posílením a institucionalizací makroekonomického sociálního dialogu;

102.  připomíná, že Evropská unie odvozuje svou legitimitu z demokratických hodnot, které představuje, z cílů, které sleduje, a ze svých pravomocí, nástrojů a orgánů; domnívá se, že prohlubování evropské hospodářské integrace je nezbytné k zajištění stability v eurozóně a EU jako celku, což bude vyžadovat další rozvoj v oblastech vnějšího zastoupení eurozóny, hlasování kvalifikovanou ohledně základu pro zdanění právnických osob, opatření na boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, společné vydávání státních dluhopisů a eurobondů, úvěruschopnost EU, lepší rovnováha mezi hospodářskou a sociální politikou, vlastní zdroje rozpočtu EU a role vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu;

103.  domnívá se, že politická rozhodnutí o správě ekonomických záležitostí by neměla ohrožovat závazky schválené na úrovni EU, které odrážejí cíle a zájmy všech členských států, a je třeba, aby tato rozhodnutí byla zakotvena ve Smlouvě a byla prosazována s plným zapojením orgánů a pod kontrolou Evropské komise a Evropského parlamentu;

104.  požaduje komplexní strategii reagující na výzvy, jimž Unie čelí, přičemž klíčovým prvkem reakce EU bude posílená správa ekonomických záležitostí; dále požaduje trvalé řešení pro prosazování konsolidace veřejných rozpočtů, udržitelný růst, posílení strukturálních reforem a reorganizaci bankovního sektoru; bere na vědomí Pakt euro plus navržený Radou coby jeden z prvků balíčku pro správu ekonomických záležitostí projednávaného mezi Parlamentem a Radou;

105.  vyzývá k přeměně Smlouvy o Euratomu na Evropské energetické společenství;

106.  domnívá se, že vedle změn smluv požadovaných pro účely mechanismu stability by tyto vzájemně propojené otázky měly být řešeny v rámci konference, která je svolávána v souladu s čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii;

107.  domnívá se, že pokud se tak nestane, bude nutné přejít k posílené spolupráci podle článku 329 Smlouvy o fungování EU, aby eurozóna mohla fungovat demokraticky a efektivně;

108.  připomíná, že reakce na krizi musí být založena na prohlubování evropské integrace, uplatňování metody Společenství, konsolidaci meziparlamentního dialogu, podpoře sociálního dialogu, posilování státu sociálních jistot prostřednictvím podpory sociálního začleňování, vytváření pracovních míst a udržitelném rozvoji a dalším budování sociálně tržního hospodářství a jeho hodnot, jenž je zásadním cílem Evropské unie, za účelem zapojení všech občanů do budování evropského projektu založeného na hodnotách zakotvených ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie;

o
o   o

109.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, předsedovi Evropské rady, předsedovi euroskupiny, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance, Evropské bance pro obnovu a rozvoj, Hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, vládám a parlamentům členských států a sociálním partnerům.

(1) Úř. věst. C 230 E, 26.8.2010, s. 11. (2) Úř. věst. C 257E, 24.9.2010, s. 211. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0376. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0080. (5) Eurostat, Statistics in focus, 9/2010, Population and social conditions http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-10-009/EN/KS-SF-10-009-EN.PDFand European Commission, Employment in Europe 2010 (http://ec.europa.eu/employment_social/eie/executive_summarys_en.html#top). (6) European Commission, Impact of the current Economic and Financial crisis on potential output, Occasional Papers 49, červen 2009, Tabulka V, s. 33 (http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication15479_en.pdf). (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1). (9) IMF Staff Position Noteposition, 19. února 2010, SPN/10/04, Capital Inflows: The Role of Controls.