Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost pro jednání mezi EU a Moldavskou republikou o Dohodě o přidružení (2011/2079(INI))

P7_TA(2011)0385 A7-0289/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na probíhající jednání mezi EU a Moldavskou republikou o Dohodě o přidružení,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se Moldavské republiky ze dne 15. června 2009, v nichž schválila hlavní směry pro vyjednávání,

–  s ohledem na hlavní směry pro vyjednávání o rozsáhlé a komplexní zóně volného obchodu s Moldavskou republikou, které Rada přijala dne 20. června 2011,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Moldavskou republikou a Evropskou unií, která byla podepsána dne 28. listopadu 1994 a vstoupila v platnost dne 1. července 1998,

–  s ohledem na protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci EU s Moldavskou republikou o účasti Moldavské republiky na programech a agenturách Společenství,

–  s ohledem na společný akční plán k evropské politice sousedství EU s Moldavskou republikou, který stanovuje strategické cíle založené na závazcích ke společným hodnotám a účinnému zavádění politických, hospodářských a institucionálních reforem,

–  s ohledem na dialog mezi EU a Moldavskou republikou o vízové politice, jenž byl zahájen dne 15. června 2010, a Akční plán uvolňování vízového režimu, který Evropská komise přijala dne 16. prosince 2010,

–  s ohledem na společné prohlášení o partnerství mobility mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou,

–  s ohledem na zprávu Evropské komise o pokroku Moldavské republiky přijatou dne 25. května 2011,

–  s ohledem na závěry Rady k evropské politice sousedství, které byly přijaty na zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci dne 20. června 2011,

–  s ohledem na společné sdělení nazvané „Nová reakce na měnící se situaci v sousedních zemích“ ze dne 25. května 2011,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci k evropské politice Východního partnerství ze dne 25. října 2010,

–  s ohledem na strategii EU pro Podunají,

–  s ohledem na první zprávu řídícího výboru Fóra občanské společnosti Východního partnerství,

–  s ohledem na doporučení Fóra občanské společnosti Východního partnerství,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Moldavské republiky, zejména usnesení ze dne 7. května 2009 o situaci v Moldavské republice(1) a usnesení ze dne 21. října 2010 o zavedených reformách a vývoji v Moldavské republice(2), a s ohledem na doporučení Výboru pro parlamentní spolupráci mezi EU a Moldavskou republikou,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2011 o strategii EU pro černomořský region(3),

–  s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 90 odst. 4 a článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0289/2011),

A.  vzhledem k tomu, že cílem nové filozofie v oblasti evropské politiky sousedství je v souladu se zásadou „více za více“ přednostně reagovat na ty země, které nejefektivněji plní požadavky, což by mohlo pro Moldavskou republiku představovat příležitost, jak se ve vztahu ke svým sousedům stát úspěšným příkladem evropské politiky sousedství,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie učinila lidská práva a demokracii klíčovým aspektem evropské politiky sousedství,

C.  vzhledem k tomu, že v rámci evropské politiky sousedství tvoří Východní partnerství smysluplný rámec pro prohlubování vztahů, rychlejší sdružování k politickým účelům a další hospodářskou integraci mezi EU a Moldavskou republikou, které pojí silné zeměpisné, historické a kulturní vazby, na základě podpory politických a sociálně hospodářských reforem a pomoci při sbližování na cestě do EU,

D.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství posiluje vícestranné vztahy mezi státy, které se ho účastní, napomáhá výměně informací a zkušeností ve věci transformace, reforem a modernizace a dává Evropské unii k dispozici další nástroje k podpoře těchto procesů,

E.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství zajišťuje upevňování oboustranných vztahů pomocí nových dohod o přidružení a zohledňuje přitom konkrétní situaci a úsilí partnerské země a její schopnost plnit výsledné závazky,

F.  vzhledem k tomu, že základem pro dosažení cílů Východního partnerství jsou mezilidské kontakty, a vzhledem k tomu, že toto není zcela možné bez uvolnění vízového režimu,

G.  vzhledem k tomu, že Moldavská republika a další země Východního partnerství budou mít oproti všem ostatním třetím zemím, s nimiž EU sousedí, časové i věcné výhody z privilegované nabídky EU na uvolňování vízového režimu,

H.  vzhledem k tomu, že aktivní zapojení Moldavské republiky a její závazek vyznávat společné hodnoty a dodržovat společné zásady, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv, včetně práv menšin, má zásadní význam pro dosažení pokroku v tomto procesu a zajištění úspěšného jednání a následného uplatňování Dohody o přidružení, která by měla být uzpůsobena potřebám a možnostem této země a bude mít trvalý dopad na její rozvoj,

I.  vzhledem k tomu, že při prohlubování svých vztahů s Moldavskou republikou by EU měla prosazovat stabilitu a budování důvěry a také se aktivně podílet na hledání včasného a perspektivního řešení konfliktu v podněsterské oblasti, který je příčinou nestability v regionu,

J.  vzhledem k tomu, že jednání s Moldavskou republikou o Dohodě o přidružení i dialog týkající se uvolnění vízového režimu pokračují stabilním tempem a bylo v nich dosaženo značného pokroku, zatímco jednání o rozsáhlé a komplexní zóně volného obchodu ještě ani nezačala,

1.  předkládá v souvislosti s probíhajícími jednáními o Dohodě o přidružení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) tato doporučení:

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Evropské službě pro vnější činnost a Komisi a pro informaci Moldavské republice.

(1) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 54. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0385. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0025.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o situaci v Libyi

P7_TA(2011)0386 RC-B7-0513/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 ze dne 26. února 2011 a 1973/2011 ze dne 17. března 2011,

–  s ohledem na pozastavení jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí, k němuž došlo dne 22. února 2011,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci k Libyi ze dne 18. července 2011,

–  s ohledem na konferenci mezinárodní kontaktní skupiny, která se konala dne 1. září 2011 v Paříži,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, zejména na usnesení ze dne 10. března 2011(1), a na doporučení ze dne 20. ledna 2011(2),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Libyi ze dne 13. září 2011,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po šesti měsících bojů, jejichž důsledkem jsou tisíce obětí, naléhavé humanitární potřeby a velké utrpení, se Kaddáfího režim zhroutil a prozatímní vláda, v jejímž čele stojí Přechodná národní rada, se chystá zahájit práci na budování nové Libye;

B.  vzhledem k tomu, že usnesení Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973 byla přijata po brutálním potlačení pokojných demonstrací, včetně hrubého a systematického porušování lidských práv, a selhání libyjského režimu, pokud jde o zajištění své zodpovědnosti za ochranu libyjského obyvatelstva v souladu s mezinárodním právem;

C.  vzhledem k tomu, že byla vytvořena koalice států, které jsou odhodlány uplatnit rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973; vzhledem k tomu, že tento mandát v druhé fázi převzala NATO; vzhledem k tomu, že letecká kampaň „Odyssey Dawn“ vedená NATO bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude nezbytné pro ochranu civilního obyvatelstva v Libyi;

D.  vzhledem k tomu, že Přechodná národní rada bude muset současně řešit nejnaléhavější humanitární potřeby obyvatelstva, ukončit násilí a zavést právní stát a zároveň se zhostit nelehkého úkolu, kterým je upevnění národa a vytvoření fungujícího demokratického státu; vzhledem k tomu, že Přechodná národní rada se zavázala k rychlému přechodu k demokratické legitimitě tím, že připraví novou ústavu a brzy uspořádá svobodné a spravedlivé volby;

E.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal dne 27. června 2011 rozkaz k zatčení Muammara Kaddáfího, jeho syna Sajfa al-Islám Kaddáfího a jeho bývalého ředitele vojenského zpravodajství Abdulláha al-Sánúsího pro údajné zločiny proti lidskosti, kterých se dopustili po vypuknutí lidového povstání;

F.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od počátku nepokojů v Libyi zemřelo asi 1 500 libyjských uprchlíků při pokusech o přeplutí Středozemního moře do Evropy;

G.  vzhledem k tomu, že se 1. září 2011 v Paříži konal summit „přátel Libye“, kterého se zúčastnilo na 60 států a mezinárodních organizací a jehož cílem byla koordinace mezinárodního úsilí o pomoc při obnově Libye;

H.  vzhledem k tomu, že EU poskytla více než 152 milionů EUR ve formě humanitární pomoci a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise otevřela dne 22. května 2011 kancelář v Benghází s cílem navázat vztahy s Přechodnou národní radou a pomoci se Libyi připravit na další fázi přechodu k demokracii; vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2011 byla otevřena kancelář EU v Tripolisu;

I.  vzhledem k tomu, že EU má zásadní zájem na demokracii, stabilitě, prosperitě a míru v severní Africe;

1.  vítá nadcházející ukončení šestiměsíčního konfliktu v Libyi a po 42 letech trvání pád starého autokratického režimu Muammara Kaddáfího, který byl příčinou dlouhého a nesmírného utrpení libyjského lidu; blahopřeje libyjskému lidu k jeho odvaze a odhodlání a zdůrazňuje, že očekávání Libyjců, pokud jde o svobodu a suverenitu, by měla být hnací silou tohoto přechodného období, jelikož pouze silná místní angažovanost zaručí jeho úspěch;

2.  vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby vytvořila skutečnou, účinnou a důvěryhodnou společnou strategii pro Libyi, a žádá členské státy EU, aby tuto strategii prováděly, aniž by se přitom uchylovaly k jednostranným akcím nebo iniciativám, které by tuto strategii mohly oslabit; vyzývá EU a její členské státy, aby během přechodného období nabídly svou plnou podporu, které je nyní zapotřebí, má-li koordinovaným způsobem vzniknout svobodná, demokratická a prosperující Libye, a přitom se vyhnuly zdvojení činností a používaly mnohostranný přístup;

3.  vyjadřuje svou plnou podporu Přechodné národní radě při jejím náročném úkolu, kterým je vytvoření nového státu, jenž bude zastupovat všechny Libyjce; vítá nedávná uznání Přechodné národní rady a vyzývá všechny členské státy EU a mezinárodní společenství, aby se připojily; vítá skutečnost, že všichni členové Rady bezpečnosti OSN, a to nedávno i včetně Číny, uznali Přechodnou národní radu jakožto libyjský legitimní orgán; naléhavě vyzývá všechny země Africké unie, aby Přechodnou národní radu uznaly; vyzývá Přechodnou národní radu, aby plně převzala zodpovědnost za bezpečnost a dobré životní podmínky libyjského lidu, aby jednala transparentně a v plném souladu s demokratickými zásadami i mezinárodním humanitárním právem; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, Radu a Komisi, aby nadále budovaly vztahy s Přechodnou národní radou a poskytly libyjským orgánům pomoc při budování jednotné, demokratické a pluralitní Libye, kde budou zajištěna lidská práva, základní svobody a spravedlnost pro všechny občany, včetně migrujících pracovníků a uprchlíků;

4.  zdůrazňuje, že zločiny proti lidskosti nemohou v žádném případě zůstat nepotrestány a že Muammar Kaddáfí a příslušníci jeho režimu se musí zodpovídat a být za své zločiny postaveni před soud dle zásad právního státu; naléhavě vyzývá spolubojovníky Přechodné národní rady, aby upustili od odvety a mimosoudních poprav; vyjadřuje očekávání, že v případě jejich předvedení před soud v Libyi za všechny zločiny spáchané v období diktatury a nikoli pouze za zločiny, kvůli kterým vznesl obvinění Mezinárodní trestní soud, libyjské soudy a postupy zajistí naprostý soulad s mezinárodními normami pro spravedlivý proces, včetně transparentnosti vůči mezinárodnímu pozorování a vyloučení trestu smrti;

5.  naléhavě vyzývá všechny státy, zejména sousedy Libye, aby spolupracovaly s novými libyjskými orgány a mezinárodními soudy, konkrétně s Mezinárodním trestním soudem, a aby zajistily, že Kaddáfí a jeho nejbližší okruh budou povoláni ke spravedlnosti; připomíná například, že Niger a Burkina Faso jsou smluvními stranami statutu Mezinárodního trestního soudu, a jsou tedy povinny s ním spolupracovat a vydat mu Kaddáfího či jeho příbuzné, kteří byli obviněni, pokud tyto osoby vstoupí na jejich území; vyjadřuje politování nad nabídkou azylu Kaddáfímu ze strany Guiney Bissau, aby v této zemi žil, a varuje, že by to bylo v rozporu se závazky této republiky stanovenými v dohodě z Cotonou;

6.  vítá závazek států a mezinárodních organizací, které se zúčastnily summitu „přátel Libye“ 1. září 2011, spočívající v okamžitém uvolnění 15 miliard USD ve formě zmrazených libyjských prostředků, jakož i rozhodnutí EU upustit od sankcí vůči 28 libyjským subjektům, včetně přístavů, ropných společností a bank; vyzývá členské státy EU, aby usilovaly o povolení Rady bezpečnosti OSN a uvolnily zmrazené libyjské prostředky s cílem pomoci Přechodné národní radě při správě věcí veřejných, které je v tomto přechodném období zapotřebí, a vyzývá členské státy, aby především splnily své sliby, které učinily na konferenci v Paříži; žádá mezinárodní vyšetřování ohledně místa, kde se nachází kradený majetek a peníze Kaddáfího rodiny, a jejich navrácení do Libye;

7.  vítá skutečnost, že se EU rychle zasadila o svou přítomnost v Tripolisu brzy poté, co bylo toto město osvobozeno, a otevřela v hlavním městě svou kancelář; doufá, že bude mít co nejdříve k dispozici dostatek zaměstnanců, aby mohla navázat na důležitou práci, kterou odvedla kancelář EU v Benghází, a mohla dále upevňovat vztahy s Přechodnou národní radou a podpořit libyjské orgány při řešení nejnaléhavějších potřeb libyjského lidu;

8.  doporučuje, aby byla do Libye vyslána delegace Evropského parlamentu, která by zhodnotila situaci, vyjádřila podporu a solidaritu a zahájila dialog s Přechodnou národní radou, občanskou společností a dalšími místními klíčovými hráči;

9.  zdůrazňuje, že věrohodnost Přechodné národní rady prozatímní vlády se bude odvíjet od její schopnosti řešit nejnaléhavější problémy a současně vytvářet podmínky pro demokratické instituce; vyzývá Přechodnou národní radu, aby zahájila co nejtransparentnější a nejkomplexnější proces zahrnující všechny důležité zúčastněné strany ze všech částí země s cílem dojít k legitimitě a národnímu konsenzu, a vyhnout se tak vzniku regionálních, etnických či kmenových frakcí, které by mohly způsobit další násilí; apeluje na Přechodnou národní radu, aby zajistila zapojení celého spektra libyjské společnosti a podpořila ženy a menšiny při procesu přechodu k demokracii, konkrétně tím, že podpoří jejich zapojení v občanské společnosti, sdělovacích prostředcích, politických stranách a ve všech typech politických a hospodářských rozhodovacích subjektů;

10.  bere na vědomí nedávnou zprávu Amnesty International a vyzývá Přechodnou národní radu, aby prováděla dohled nad ozbrojenými silami a zbavila je zbraní a aby zastavila porušování lidských práv a zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů s cílem zabránit tomu, aby vznikl začarovaný kruh porušování lidských práv a pomsty; vyzývá nové orgány, aby neprodleně převedly všechna zadržovací střediska pod kontrolu ministerstva spravedlnosti a lidských práv a zajistily, aby zatýkání prováděly pouze úřední orgány a všem obžalovaným byl zajištěn spravedlivý proces, který splňuje mezinárodní normy;

11.  bere na vědomí projev předsedy Přechodné národní rady Abdala Džalíla, který pronesl v Tripolisu a v němž oznámil, že Libye bude umírněnou muslimskou zemí s ústavou, v níž to bude zohledněno, a že uvítá účast žen na veřejném životě; očekává, že Přechodná národní rada bude plnit své povinnosti a řídit se závazky, které učinila s cílem vybudovat v Libyi tolerantní, jednotný a demokratický stát a chránit všeobecná lidská práva všech libyjských občanů, migrujících pracovníků i cizinců; vyzývá Přechodnou národní radu, aby aktivně podporovala a zapojovala ženy a mladé lidi do politických procesů, jejichž účelem je vytváření politických stran a demokratických institucí;

12.  vyzývá Přechodnou národní radu, aby bezodkladně nastolila spravedlnost a zahájila proces národního usmíření; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby vyslala do Libye odborníky a školitele v oblasti zprostředkovávání a dialogu, kteří by poskytovali pomoc Přechodné národní radě a dalším libyjským činitelům;

13.  klade důraz na význam toho, aby veškerá porušení lidských práv byla prošetřena bez ohledu na to, kdo se jich dopustil; domnívá se, že by to mělo být důležitou součástí procesu usmíření v zemi, který bude řízen samotnými Libyjci;

14.  vyzývá všechny síly Přechodné národní rady, aby při zacházení s válečnými zajatci, zejména se zbývajícími členy ozbrojených sil podporujících Kaddáfího a se žoldnéři, dodržovaly mezinárodní předpisy na ochranu lidských práv; naléhavě žádá Přechodnou národní radu, aby okamžitě propustila všechny africké migrující pracovníky a Libyjce tmavé pleti, kteří byli nahodile zadrženi, protože byli považováni za Kaddáfího žoldnéře, a aby postavila ty, kteří se dopustili trestných činů, před nezávislý soud;

15.  vyzývá Přechodnou národní radu, aby chránila práva menšin a zranitelných skupin, včetně tisíců přistěhovalců ze subsaharské Afriky, kteří jsou pronásledováni pouze v důsledku své barvy pleti, a aby zajistila ochranu a evakuaci uprchlíků, kteří uvízli ve střediscích Mezinárodní organizace pro migraci nebo v improvizovaných táborech; vyzývá v tomto ohledu vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby Přechodné národní radě poskytla evropskou podporu v oblasti zprostředkování s cílem reagovat na tuto naléhavou situaci v souladu s normami týkajícími se ochrany lidských práv a humanitární pomoci; vyzývá členské státy EU a Komisi, aby se zapojily do přesídlování uprchlíků, kteří jsou dosud v táborech na tuniské hranici a dalších hranicích, kteří uprchli kvůli konfliktu a pro které by návrat do Libye znamenal ohrožení života;

16.  zdůrazňuje, že Organizace spojených národů bude mít úlohu koordinátora, aby byla zajištěna mezinárodní podpora politické změny v Libyi a obnova země v souladu s očekáváními, která vyjádřila Libye na konferenci v Paříži;

17.  zdůrazňuje, že libyjský lid zahájil revoluci a ukázal cestu vpřed; je toho názoru, že budoucnost Libye musí pevně spočívat v rukou libyjského lidu při zajištění naprosté suverenity Libye;

18.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, Komisi a členské státy EU, aby poskytly pomoc při reformování libyjského bezpečnostního sektoru, včetně policejních a ozbrojených sil, jakož i při odzbrojení, demobilizaci a reintegraci bývalých bojovníků, a aby ve spolupráci se sousedními zeměmi posílily kontrolu hranic i obchodu se zbraněmi; je zejména znepokojen vysokým počtem zbraní v rukou bojovníků a civilistů, což vystavuje v nebezpečí životy obyvatel, především pokud jde o zranitelné skupiny, jako jsou ženy a děti;

19.  zdůrazňuje význam úspěšného výsledku libyjského konfliktu pro tuto oblast a v souvislosti s „arabským jarem“; naléhavě vyzývá vedoucí činitele v této oblasti, aby se z případu Libye poučili a vzali na vědomí narůstající lidové hnutí, které požaduje, aby byla dodržována jeho práva a svobody;

20.  vyzývá Přechodnou národní radu, aby se řídila přísnými normami transparentnosti v domácích strategických hospodářských odvětvích, a dosáhla tak toho, že z libyjských přírodních zdrojů bude mít prospěch veškeré obyvatelstvo;

21.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vysoké představitelce, vládám a parlamentům členských států, parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří, Lize arabských států, Africké unii a Přechodné národní radě Libye.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0095. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0020.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o situaci v Sýrii

P7_TA(2011)0387 RC-B7-0482/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 7. července 2011 o situaci v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu v souvislosti se situací v arabském světě a severní Africe(1),

–   s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu o situaci v Sýrii a na reakce mezinárodního společenství ze dne 19. srpna 2011,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/522/SZBP, kterým se mění rozhodnutí 2011/273/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, rozhodnutí Rady 2011/523/EU, kterým se částečně pozastavuje používání Dohody o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Syrskou arabskou republikou, a na nařízení Rady (EU) č. 878/2011 ze dne 2. září 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 442/2011 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Sýrii ze dne 8. a 31. července, 1., 4., 18., 19., 23. a 30. srpna a 2. září 2011,

–   s ohledem na závěry Rady o Sýrii ze dne 18. července 2011,

–   s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky nazvané „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“, které bylo dne 25. května 2011 předloženo Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů,

–   s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 3. srpna 2011,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 23. srpna 2011 o situaci v oblasti lidských práv v Syrské arabské republice,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož smluvní stranou Sýrie je,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od března 2011, kdy započalo násilné potlačování pokojně protestujících osob v Sýrii, a navzdory oznámení ze dne 21. dubna 2011, kterým syrská vláda odvolala výjimečný stav, se dramaticky vystupňovalo systematické zabíjení, násilí a mučení a syrská armáda a bezpečnostní síly na situaci nadále reagují cíleným zabíjením, mučením a masovým zatýkáním osob; vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN přišlo o život více než 2 600 osob, mnoho dalších bylo zraněno a tisíce osob byly zatčeny;

B.  vzhledem k tomu, že vyšetřovací mise vysokého komisaře ze dne 19. srpna 2011 nalezla důkazy o stovkách hromadných poprav, používání ostré munice proti demonstrantům, rozsáhlém rozmisťování ostřelovačů během protestních akcí, o zadržování a mučení osob všech věkových kategorií, blokádách měst a velkoměst podnikaných bezpečnostními silami a o ničení zásob vody;

C.  vzhledem k tomu, že se vláda Syrské arabské republiky zavázala k provedení demokratických a sociálních reforem, avšak nepodnikla potřebné kroky k jejich uskutečnění;

D.  vzhledem k tomu, že mnoho Syřanů musí v důsledku násilí a odsunů čelit zhoršující se humanitární situaci; vzhledem k tomu, že země sousedící se Sýrií a mezinárodní společenství vyvíjejí značné úsilí, aby zabránily dalšímu zhoršení a vyhrocení této humanitární krize;

E.  vzhledem k tomu, že krize v Sýrii představuje ohrožení stability a bezpečnosti celé oblasti Blízkého východu;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku vyostření brutální kampaně, kterou režim vede proti syrskému lidu, přijala EU vůči syrskému režimu omezující opatření, a vzhledem k tomu, že EU zvažuje rozšíření těchto sankcí;

G.  vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Syrskou arabskou republikou na straně druhé nebyla nikdy podepsána; vzhledem k tomu, že podpis této dohody se na žádost Sýrie odkládá již od října 2009; vzhledem k tomu, že Rada přijala rozhodnutí nepodnikat v této věci žádné další kroky a částečně pozastavit uplatňování stávající dohody o spolupráci;

H.  vzhledem k tomu, že nový přístup navrhovaný Evropskou komisí a vysokou představitelkou jako nová reakce na měnící se sousedství je založen na vzájemné odpovědnosti a společných závazcích vůči univerzálním hodnotám, jako jsou lidská práva, demokracie a právní stát;

I.  vzhledem k tomu, že Rada OSN pro lidská práva dne 23. srpna 2011 přijala rezoluci, v níž vyzývá k vyslání nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise do Sýrie, která prošetří případy porušování lidských práv v této zemi, které by mohly být považovány za zločiny proti lidskosti;

1.  důrazně odsuzuje stupňující se používání násilí vůči pokojně protestujícím osobám a brutální a systematické pronásledování aktivistů zasazujících se o demokracii, obhájců lidských práv a novinářů; vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad závažným porušováním lidských práv, včetně hromadného zatýkání, mimosoudních poprav, svévolného zadržování, zmizení a mučení, kterého se dopouštějí syrské orgány;

2.  vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí a svou solidaritu se syrským lidem, který bojuje za svá práva, chválí jeho odvahu a odhodlání a důrazně podporuje jeho touhu po dosažení řádného dodržování právního státu, lidských práv a základních svobod a záruky lepších hospodářských a sociálních podmínek;

3.  podporuje závěry Rady ze dne 18. července 2011, podle nichž syrský režim zpochybňuje svou legitimitu tím, že se vydal cestou represí namísto toho, aby plnil své vlastní sliby o rozsáhlých reformách; vyzývá prezidenta Bašára al-Asada a jeho režim, aby se okamžitě vzdal moci, a odmítá beztrestnost;

4.  opětovně vyzývá k okamžitému upuštění od tvrdých zásahů proti pokojně protestujícím občanům a od pronásledování jejich rodin, k propuštění všech zadržených demonstrantů, politických vězňů, obhájců lidských práv a novinářů a k umožnění neomezeného přístupu mezinárodních humanitárních organizací a organizací zabývajících se lidskými právy a mezinárodních sdělovacích prostředků do země; vyzývá syrské orgány, aby upustily od vládní cenzury místních a zahraničních publikací a od represivní vládní kontroly novin a jiných publikací a aby zrušily omezení týkající se internetu a mobilních komunikačních sítí;

5.  znovu připomíná, že je nutné nezávisle, transparentně a účinně vyšetřit případy zabíjení, zatýkání, svévolného zadržování a údajných násilných zmizení a mučení, kterých se měly dopustit syrské bezpečnostní síly, aby se zajistilo, že pachatelé těchto činů budou pohnáni k odpovědnosti; v této souvislosti vítá nedávnou rezoluci Rady OSN pro lidská práva, v níž se žádá o vyslání nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise do Sýrie, jejímž cílem bude vyšetřit všechny případy údajného porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv, jichž se měl v období od března 2011 dopustit syrský režim, a zjistit tak fakta a okolnosti těchto zločinů a porušování práv, odhalit viníky a zajistit, aby se za své činy museli zodpovídat;

6.  zároveň vyzývá k okamžitému zahájení skutečného mnohostranného politického procesu, do něhož budou zapojeny všechny demokratické politické subjekty a organizace občanské společnosti a jenž se může stát základem pokojného a nezvratného procesu demokratizace v Sýrii; v této souvislosti vítá prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 3. srpna 2011, které zdůrazňuje, že jediným řešením současné krize v Sýrii je mnohostranný politický proces, který uskuteční sama Sýrie; vyzývá stálé členy RB OSN, a zejména Rusko a Čínu, aby přikročily k vypracování rezoluce odsuzující používání smrtícího násilí ze strany syrského režimu a vyzývající k ukončení takového používání síly a aby zavedly sankce v případě, že tak syrský režim neučiní; bere na vědomí setkání generálního tajemníka Ligy arabských států se syrskými orgány a doufá, že budou následovat konkrétní výsledky;

7.  vítá, že Rada dne 2. září 2011 přijala nová omezující opatření vůči syrskému režimu, včetně zákazu dovozu syrské ropy do EU, a přidala jména dalších čtyř osob a tří právnických osob ze Sýrie na seznam subjektů, na něž se vztahuje zmražení majetku a zákaz cestování; vyzývá však k uvalení dalších sankcí, které budou zacíleny na syrský režim, avšak budou mít co nejmenší dopad na životní podmínky obyvatel této země; vyzývá EU, aby při jednáních se syrskými orgány vystupovala jednotně;

8.  vítá humanitární pomoc, kterou syrským uprchlíkům poskytují země sousedící se Sýrií, a to zejména Turecko; nabádá EU a její členské státy, aby pokračovaly v úzké spolupráci s členy RB OSN, se zeměmi, které sousedí se Sýrií, s Ligou arabských států, dalšími mezinárodními subjekty a s nevládními organizacemi, aby se zabránilo možnému rozšíření stávající krize v Sýrii, a to i pokud jde o krizi humanitární, do dalších oblastí regionu, ale i dalšímu prohlubování humanitární krize v samotné Sýrii;

9.  vítá, že Turecko a Saúdská Arábie syrský režim odsoudily; lituje, že Írán režim prezidenta al-Asada nadále podporuje;

10.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, Radu a Komisi, aby dále podněcovaly a podporovaly vznik organizovaných syrských demokratických opozičních sil, a to jak v Sýrii, tak i za jejími hranicemi;

11.  vyzývá svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ruské federace, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, vládě a Kongresu USA, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států a vládě a parlamentu Syrské arabské republiky.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0333.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci

P7_TA(2011)0388 B7-0481/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 6. června 2011 nazvané Boj proti korupci v EU (KOM(2011)0308) a na rozhodnutí Komise (C(2011)3673), kterým se zřizuje protikorupční informační mechanismus EU k pravidelnému hodnocení (zpráva o boji proti korupci v EU),

–  s ohledem na čl. 67 odst. 3 a čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a na Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je,

–  s ohledem na jeho prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí Unie v boji proti korupci,(1)

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru(2),

–  s ohledem na Úmluvu EU o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(3), vypracovanou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, a Protokol EU k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(4), vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, který kriminalizuje podvody a korupci ohrožující finanční zájmy EU,

–  s ohledem na Úmluvu EU o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo úředníků členských států Evropské unie(5) , vypracovanou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii, která kriminalizuje podvody a korupci nezávisle na finančních zájmech EU,

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že korupce je oblast mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a důsledky korupce se často projevují napříč vnitřními hranicemi EU nebo je přesahují, a vzhledem k tomu, že Evropská unie má obecné právo jednat v oblasti protikorupční politiky;

B.  vzhledem k tomu, že článek 67 Smlouvy o fungování EU stanoví Unii povinnost zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, včetně prevence a boje proti trestné činnosti a sbližování předpisů trestního práva, a že článek 83 Smlouvy o fungování EU uvádí korupci jako jeden z mimořádně závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem;

C.  vzhledem k tomu, že ve Stockholmského programu (4.1) je korupce zařazena mezi nadnárodní hrozby, které jsou i nadále výzvou pro vnitřní bezpečnost EU vyžadující jasnou a komplexní reakci;

D.  vzhledem k tomu, že korupci považují ve svém členském státě za závažný problém čtyři z pěti občanů EU (údaje Eurobarometru z roku 2009 o postoji Evropanů vůči korupci) a 88 % respondentů veřejné konzultace v roce 2008, která se týkala Stockholmského programu, se domnívalo, že by EU měla v oblasti korupce dělat více;

E.  vzhledem k tomu, že se ztráty způsobené korupcí odhadují na 120 miliard eur ročně, což představuje jedno procento HDP EU (KOM(2011)0308);

F.  vzhledem k tomu, že korupce oslabuje právní stát, vede ke zneužívání veřejných prostředků obecně i finančních prostředků EU poskytovaných daňovými poplatníky a narušuje trh, a podílela se také na současné hospodářské krizi;

G.  vzhledem k tomu, že korupce, daňové úniky, daňové podvody a další hospodářská kriminalita brání ekonomické obnově členských států zasažených hospodářskou a finanční krizí; vzhledem k tomu, že v případě rozsáhlé deregulace a privatizace je nebezpečí korupce zvláště vysoké a je nutno jej všemi možnými prostředky řešit;

H.  vzhledem k tomu, že korupce způsobuje sociální újmu, protože skupiny organizovaného zločinu ji používají k páchání další závažné trestné činnosti, jako je obchodování s drogami a s lidmi (KOM(2011)0308);

I.  vzhledem k tomu, že chybí politická angažovanost čelních představitelů a rozhodovacích orgánů v boji proti korupci ve všech jejích formách a provádění protikorupční legislativy je mezi členskými státy EU nerovnoměrné a celkově neuspokojivé (KOM(2011)0308);

J.  vzhledem k tomu, že tři členské státy dosud neratifikovaly Trestněprávní úmluvu Rady Evropy o korupci, dvanáct států neratifikovalo její dodatečný protokol a sedm států neratifikovalo Občanskoprávní úmluvu o korupci; tři členské státy ještě neratifikovaly Úmluvu OSN proti korupci a pět členských států EU neratifikovalo Úmluvu OECD o boji proti podplácení;

K.  vzhledem k tomu, že vnímání korupce vážně narušuje vzájemnou důvěru mezi členskými státy, což má vliv na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;

L.  vzhledem k tomu, že soudní spolupráce v případech korupce s přeshraničním rozměrem je velmi složitá a zdlouhavá;

M.  vzhledem k tomu, že korupce může také narušovat důvěru v demokratické instituce a oslabovat odpovědnost politického vedení, není-li neprodleně a řádně řešena (KOM(2011)0308);

N.  vzhledem k tomu, že korupce udržovala u moci mnoho diktátorských režimů a dovolila jim přesouvat značné množství peněz na zahraniční bankovní účty, včetně evropských; vzhledem k tomu, že členské státy musí zvýšit své úsilí k dohledání a zmrazení zcizených zahraničních aktiv, aby mohly být vráceny jejich právoplatným vlastníkům;

1.  vítá, že Komise přijala dne 6. června 2011 protikorupční balíček(6), který obsahuje sdělení o boji proti korupci v EU a rozhodnutí, kterým se zavádí „zpráva o boji proti korupci v EU“;

2.  vyzývá Komisi, aby v rámci své bezpečnostní agendy pro nadcházející roky upřednostnila boj proti korupci, mimo jiné i pokud jde o přidělení lidských zdrojů na tento program;

3.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svého informačního mechanismu řešila klíčový problém týkající se účinného uplatňování protikorupčních zákonů a odrazujících sankcí, včetně těch, které ukládají donucovací a soudní orgány;

4.  vyzývá Komisi, aby se zabývala prováděním a prosazováním protikorupčních právních předpisů EU, včetně odrazujících sankcí, a učinila opatření, která by stimulovala členského státy k provádění a prosazování příslušných mezinárodních a regionálních nástrojů boje proti korupci;

5.  vyzývá Komisi, aby při uplatňování protikorupčního informačního mechanismu EU zajistila, aby v nezávislé expertní skupině a v síti výzkumných zpravodajů byli nezávislí odborníci, aby všichni odborníci prokázali vysokou úroveň bezúhonnosti, renomé a kvalifikace a aby v ní byly zastoupeny různé organizací občanské společnosti;

6.  žádá Komisi, aby zvážila vydání předběžných protikorupčních zpráv do roku 2013 vzhledem k naléhavosti řešení tohoto problému v souvislosti se současnou hospodářskou krizí v mnoha členských státech;

7.  vyzývá Komisi, aby na základě čl. 83 odst. 1 SFEU přijala minimální pravidla pro definování korupce a stanovení sankcí za ni s ohledem na její přeshraniční důsledky a dopady na vnitřní trh;

8.  se znepokojením konstatuje, že na úrovni členských států nedošlo k pokroku v provádění rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV o boji proti korupci v soukromém sektoru; naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly a prosazovaly dodržování ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí;

9.  vyzývá Radu a členské státy, aby plně uplatňovaly úmluvy EU z roku 1995 a 1997, které kriminalizují podvod a korupci;

10.  navrhuje, aby Komise přijala další opatření na úrovni EU k harmonizaci právních předpisů o ochraně informátorů (včetně ochrany před soudními spory pro urážku na cti a pomluvu a obvinění z trestných činů) a ke kriminalizaci nezákonného obohacování;

11.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, včetně agentur EU a členských států, aby zajistily větší transparentnost vypracováním etických kodexů nebo zkvalitněním již existujících kodexů, které by obsahovaly alespoň jasná pravidla týkající se střetu zájmů, a přijaly opatření v oblasti prevence a boje proti korupci pronikající do politiky a médií, včetně zvýšení transparentnosti a dohledu nad financováním a poskytováním finančních prostředků;

12.  vyzývá členské státy, aby investovaly finanční a lidské zdroje do boje proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy spolupracovaly s Europolem, Eurojustem a OLAF při vyšetřování a stíhání trestných činů spojených s korupcí;

13.  vyzývá Komisi a Eurojust, aby zajistily efektivnější a rychlejší výměnu dokumentů a informací mezi vnitrostátními soudy v případech korupce s přeshraničním rozměrem;

14.  vyzývá Radu, aby zajistila nezbytné politické odhodlání, které v současné době v některých členských státech chybí, k boji proti korupci a k provádění opatření přijatých Komisí v rámci jejího protikorupčního balíčku a širšího balíčku na ochranu zákonného hospodářství;

15.  vyzývá Radu a Komisi, aby zefektivnily stávající síť národních kontaktních míst proti korupci, a žádá Komisi, aby informovala Evropský parlament o činnosti této sítě;

16.  vyzývá Radu a členské státy, aby ratifikovaly a plně uplatňovaly Úmluvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích; zdůrazňuje negativní dopad, který má podplácení cizích úředníků na základní práva Unie, životního prostředí a rozvojové politiky;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila práci a mohla tak splnit své povinnosti podávat zprávy podle Úmluvy OSN proti korupci;

18.  zastává názor, že boj proti korupci vyžaduje větší transparentnost finančních transakcí, a to zejména těch, do nichž jsou zapojeny tzv. offshore jurisdikce v rámci EU i jinde ve světě;

19.  žádá Radu, aby jednala společně s Komisí při vytváření dohod se třetími zeměmi (zejména tzv. offshore jurisdikcemi) s cílem zajistit těmto zemím výměnu informací o bankovních účtech a finančních transakcích týkající se EU občanům a podnikům;

20.  vyzývá Komisi, aby se boj proti anonymním fiktivním společnostem v tajných jurisdikcích umožňujícím nezákonné finanční toky stal klíčovým prvkem nadcházející reformy směrnice proti praní špinavých peněz (AML);

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila silnou politickou koordinaci protikorupčního informačního mechanismu s novou strategií boje proti podvodům a legislativní iniciativou k vymáhání majetku pocházejícího z trestné činnosti, která je součástí širšího balíčku na ochranu zákonného hospodářství;

22.  žádá Komisi, aby každoročně podávala Evropskému parlamentu zprávu o provádění protikorupční politiky a aby předkládala, pokud je to opodstatněné a uskutečnitelné, průběžné zprávy o konkrétních problémech souvisejících s bojem proti korupci v EU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62. (2) Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54. (3) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49. (4) Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 2. (5) Úř. věst C 195, 25.6.1997, s. 2. (6) Protikorupční balíček obsahuje sdělení o boji proti korupci v EU, rozhodnutí o zřízení protikorupčního informačního mechanismu, zprávu o provádění rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV o boji proti korupci v soukromém sektoru a zprávu o možných způsobech účasti EU na činnosti Skupiny států proti korupci (GRECO), která působí v rámci Rady Evropy.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o hladomoru ve východní Africe

P7_TA(2011)0389 RC-B7-0490/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o zemích v oblasti Afrického rohu,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 24. srpna 2011 týkající se reakce na hladomor v zemích v oblasti Afrického rohu,

–  s ohledem na výsledky dárcovské konference konané v Adis Abebě dne 25. srpna 2011,

–  s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí OSN,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2011 o rostoucích cenách potravin(1),

–  s ohledem na zprávu Jacka Langa, poradce generálního tajemníka Organizace spojených národů v oblasti právních otázek souvisejících s pirátstvím v somálských pobřežních vodách,

–  s ohledem na plán dokončení přechodu k demokracii v Somálsku přijatý somálskou prozatímní federální vládou, zástupci regionálních správ Putlandu a Galmuduungu, a hnutím Ahlu Sunna Wal Jama'a dne 6. září 2011,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že desítky tisíc lidí již zahynuly, 750 000 lidem bezprostředně hrozí, že budou hladovět a 13,3 milionů lidí v Somálsku, Etiopii, Keni, Eritreji a Džibutsku nutně potřebuje potravinovou pomoc při nejhorším hladomoru za posledních 60 let;

B.  vzhledem k tomu, že v některých místech je míra podvýživy více než třínásobně vyšší než práh mimořádných situací, a vzhledem k předpokladu, že situace v oblasti Afrického rohu se ještě zhorší a že v říjnu 2011 se vyhrotí natolik, že až do začátku roku 2012 nebude šance na její zlepšení;

C.  vzhledem k tomu, že se situaci v tomto regionu postiženém hladomorem zhoršuje více faktorů včetně konfliktů, omezených zdrojů, změny klimatu, rychlého populačního růstu, nedostatku infrastruktury, narušených obchodních modelů a vysokých cen komodit;

D.  vzhledem k tomu, že nejtíživěji postiženou zemí je Somálsko, kde je více než polovina obyvatelstva závislá na potravinové pomoci, 1,4 milionů lidí bylo vnitřně vysídleno a podle zprávy UNICEF trpí 780 000 dětí v jižním Somálsku akutní podvýživou;

E.  vzhledem k tomu, že se humanitární situace v Somálsku v důsledku 20 let trvajícího konfliktu mezi znepřátelenými frakcemi v této oblasti neustále zhoršuje; vzhledem k tomu, že vojenská skupina al-Šabáb má kontrolu nad mnoha oblastmi, ve kterých byl vyhlášen hladomor, a přinutila západní humanitární organizace z oblasti odejít, čímž byly snahy o pomoc vážně narušeny;

F.  vzhledem tomu, že eritrejská vláda jednoznačně odmítla možnost přístupu k potravinové a jiné humanitární pomoci svým občanům;

G.  vzhledem k tomu, že více než 860 000 uprchlíků ze Somálska odešlo kvůli bezpečnosti, potravinám a vodě do sousedních zemí, zejména do Keni a Etiopie, přičemž uprchlický tábor v keňském Dadaabu je přeplněn více než 420 000 lidmi;

H.  vzhledem k tomu, že uprchlický tábor v Dadaabu je v současnosti největším uprchlickým táborem na světě, a vzhledem k tomu, že zde žije 440 000 tisíc osob, ačkoli se při jeho zřizování plánovalo pouze s 90 000 osobami, a vzhledem k humanitární situaci zhoršující se ze dne na den výskytem epidemií, například cholery a spalniček, a k několika zaznamenaným případům znásilnění;

I.  vzhledem k tomu, že 80 % uprchlíků jsou ženy a děti, z nichž mnohé jsou vystaveny sexuálnímu násilí a zastrašování, ať už na cestě do uprchlických táborů nebo v nich;

J.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti, kde není řád a pořádek, vedla k rozšíření pirátství v Indickém oceánu, což vážně narušuje pohyb zboží do regionu i z něj, a vzhledem k tomu, že námořní operace EU EUNAVOR byla schopna šíření pirátství spíše omezit, než odstranit jeho prvotní příčiny;

K.  vzhledem k tomu, že EU vyčlenila v roce 2011 na humanitární pomoc 158 milionů EUR, přičemž členské státy poskytly dalších 440 milionů EUR a do roku 2013 bude do oblasti formou dlouhodobé pomoci investováno více než 680 milionů EUR na zemědělství, rozvoj venkova a zajištění potravin;

L.  vzhledem k tomu, že představitelé Africké unie přislíbili více než 350 milionů dolarů na humanitární operace;

M.  vzhledem k tomu, že rychlé rozšiřování plánů řešení mimořádných situací má zásadní význam pro plnění stávajících humanitárních potřeb a prevenci zhoršení situace v budoucnu; vzhledem k tomu, že operativní deficit projektů organizovaných Světovým potravinovým programem OSN (WFP) v souvislosti se suchem ve prospěch Džibutska, Etiopie, Keni a Somálska dosáhne v nadcházejících 6 měsících 190 milionů USD;

N.  vzhledem ke zvýšenému objemu prodeje pozemků v oblasti Afrického rohu (zejména ve prospěch zahraničních investorů) je nestabilní zemědělský a potravinový systém v této oblasti ještě ohroženější a oproti očekávání nedokáže zajistit pracovní místa, potraviny ani hospodářský rozvoj;

O.  vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu vážně poškodily úrodu v regionu, což v době celosvětové hospodářské krize a rostoucích cen potravin a pohonných látek vážně narušilo snahy o zmírnění chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

P.  vzhledem k tomu, že zpráva Světové banky ze srpna 2011 o cenách potravin uvádí, že vysoké a kolísající ceny potravin ve světě představují nebezpečí pro nejchudší obyvatele rozvojových zemí a ještě zhoršují kritickou situaci v Africkém rohu;

Q.  vzhledem k tomu, že zvýšená likvidita a dostupnost těchto zjišťovacích nástrojů je spojena s vysokými cenami a vysokou volatilitou podkladových aktiv na spotových trzích, a vzhledem k tomu, že pro regulační orgány je obtížnější mít o těchto trzích dokonalý přehled, protože velká většina těchto transakcí se provádí mimo burzu;

1.  vyjadřuje svou nejhlubší lítost nad ztracenými životy a nad utrpením lidí v této oblasti; vyzývá k tomu, aby EU uvolnila na pomoc oblastem, které hladomor zasáhl nejtíživěji, více prostředků na zajištění potravinové pomoci, zdravotní péče, čisté vody a hygienických potřeb nejvíce ohroženým lidem;

2.  vyzývá veškeré orgány a opoziční frakce v této oblasti, aby v souladu s mezinárodními zákony o humanitární pomoci a lidských právech umožnily humanitárním organizacím volný přístup k lidem v tísni a aby za všech okolností chránily civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti; vyzývá k otevření humanitárních koridorů k přepravě potravin a pomoci hlouběji do postižených oblastí;

3.  požaduje, aby všechny strany okamžitě zanechaly útoků proti civilistům, zejména ženám a dětem, aby hnaly jejich pachatele k odpovědnosti a aby zajistily volný přístup k pomoci a možnost volného pohybu pro všechny, kteří prchají před konfliktem a suchem; přísně odsuzuje jednání islámské vojenské skupiny al-Šabáb, která maří úsilí agentur zabývajících se humanitární pomocí a WFP o dopravení potravinové pomoci tam, kde je třeba; připomíná všem zemím v regionu, že podle mezinárodního práva je nutné uprchlíkům pomoci a chránit je;

4.  vyzývá k aktivnějšímu zapojení mezinárodního společenství, které by měla zdvojnásobit úsilí o vyřešení této mimořádné situace, naplnit vzrůstající humanitární potřeby a předejít dalšímu zhoršování situace s ohledem na nedostačující finanční prostředky;

5.  zdůrazňuje, že je nezbytné kontrolovat využívání pomoci, a tudíž nalézt spolehlivé partnery v regionu, včetně zavedených humanitárních organizací a představitelů místních komunit, zajistit lepší koordinaci a lépe zorganizovat distribuci, což také umožní vyhnout se zneužívání pomoci a rabování;

6.  vyzývá Komisi, aby rychle vypracovala lepší postup pro přeměnu humanitární pomoci EU v pomoc rozvojovou, jelikož krize v Africkém rohu zapříčiněná suchem jasně ukazuje, že na mimořádnou pomoc poskytovanou po několik let oblastem zasaženým suchem nenavázaly dlouhodobé politiky rozvoje, zejména s ohledem na zemědělství; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podporovaly projekty východoafrických zemí, pokud jde o prevenci a systémy včasného varování před hladomorem a suchem;

7.  vítá závazky, které Africká unie přijala v souvislosti s humanitárními operacemi, včetně mírové mise AMISOM; vyjadřuje však politování nad tím, že místo přislíbených 20 000 vojáků mírových sil jich dosud Africká unie v Somálsku rozmístila jen 9000;

8.  zdůrazňuje, že řešení hladomoru v Africkém rohu, a zejména v Somálsku bude možné pouze tehdy, pokud se zásadními politickými a hospodářskými problémy a problémy týkajícími se životního prostředí a bezpečnosti budou zabývat jak místní činitelé, tak mezinárodní společenství; požaduje strategii EU pro tento region, která nastíní politické cíle, a to, jak budou jednotlivá humanitární, rozvojová, bezpečnostní a vojenská opatření ve shodě a vzájemně propojena;

9.  vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby zhodnotila džibutský mírový proces; zdůrazňuje, že je důležité zapojit všechny občany postižené konfliktem v Somálsku, včetně občanské společnosti a ženských organizací na všech úrovních; vybízí k ustavení vlády národního usmíření s cílem zahájit obnovou země;

10.  vítá závazky EU a jejích členských států; připomíná však že OSN se v souvislosti s její výzvou k naléhavé pomoci nedostává ještě další 1 miliardy dolarů; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby dostálo svým závazkům, poskytlo potravinovou pomoc a zlepšilo hygienické podmínky v zasažených oblastech;

11.  vyzývá k tomu, aby se v zájmu účinnějšího zajištění potravin přesměrovala větší část oficiální rozvojové pomoci (ODA) EU na zemědělskou produkci a na pomoc pastevcům v rozvojových zemích; v této souvislosti naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby dlouhodobě investovalo do zemědělství jakožto hlavního zdroje potravin a příjmů regionu a do budování udržitelné infrastruktury a aby umožnilo drobným zemědělcům přístup k půdě, a podpořilo tak místní trh a zajistilo lidem v Africkém rohu přijatelnou formu každodenní stravy;

12.  požaduje, aby informace o potravinových zásobách a vytváření cen na mezinárodní úrovni byly transparentnější, kvalitnější a aktuálnější;

13.  žádá členské státy, aby zajistily, že finanční instituce zabývající se spekulacemi na trzích s potravinovými a zemědělskými komoditami zanechají svých spekulativních činností, neboť v jejich důsledku rostou a kolísají ceny potravin, a že před ziskem a výnosy ze spekulací s cenami potravin dají přednost vymýcení chudoby a lidského utrpení v Africkému rohu a v celém rozvojovém světě;

14.  naléhavě vyzývá tyto instituce, aby braly vážně své korporační a sociální povinnosti a aby zavedly interní pravidla s cílem omezit své aktivity na trzích s potravinovými a zemědělskými komoditami, které mají sloužit subjektům reálné ekonomiky k zajištění proti rizikům;

15.  vyzývá skupinu G20, aby urychlila svou práci na přijetí globálních předpisů týkajících se prevence nekalých spekulací a na koordinaci preventivních mechanismů proti nadměrnému kolísání cen potravin ve světě; zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout globální konvergence, musí skupina G20 přizvat ke svým jednáním i země, které nejsou jejími členy;

16.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na změnu směrnice o trzích finančních nástrojů (2004/39/ES) a směrnice o zneužívání trhu (2003/6/ES) s cílem zabránit nekalým spekulacím;

17.  zdůrazňuje, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) musí hrát klíčovou roli při dohledu nad komoditními trhy; prohlašuje, že orgán ESMA by měl postupovat obezřetně při uplatňování regulačních nástrojů s cílem zabránit manipulacím a spekulacím na trzích s potravinovými a zemědělskými komoditami;

18.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala své pokyny týkající se pozemkové politiky s ohledem na zabírání půdy, aby zajistila jejich soulad s nezávaznými pokyny CFS pro odpovědnou správu pozemků, rybolovných zdrojů a lesů a aby tomuto aspektu přiznala větší důležitost vypracováním programů spolupráce, obchodních politik a svým zapojením do činností mnohostranných finančních institucí, jako je Světová banka a MMF;

19.  žádá Komisi a vlády zemí Afrického rohu, aby posoudily současný dopad skupování zemědělské půdy na míru chudoby ve venkovských oblastech a na hladomorem postižené oblasti; žádá Komisi, aby začlenila problematiku zabírání půdy do své politiky dialogu s rozvojovými zeměmi a aby zdokonalila systém podávání zpráv a monitorování skupování půdy ve velkém a podpořila rozvojové země při investičních rozhodnutích;

20.  vyzývá k vyvinutí zvláštního úsilí s cílem lépe začlenit přizpůsobení se změně klimatu do rozvojových politik EU; vyzývá EU, aby finanční prostředky pro tuto oblast výrazně navýšila a zajistila, že budou představovat doplněk ODA, a aby se na nadcházející 17. konferenci smluvních stran směle ujala iniciativy, pokud jde o lepší provádění politik přizpůsobení se změně klimatu a posílení mezinárodního řízení politik udržitelného rozvoje;

21.  vyzývá OSN, Komisi a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby učinily opatření ve věci nezákonného ukládání toxického odpadu na pobřeží Somálska a aby uplatňovaly strategii k eliminaci možného zdravotního nebezpečí pro místní obyvatelstvo;

22.  vyjadřuje své znepokojení nad nedávnými zprávami o zneužití ODA pro účely politického útlaku v Etiopii; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že pomoc bude využívána výhradně ke zmírnění chudoby, odpovědným a transparentním způsobem a za důsledného dodržování ustanovení o lidských právech dohody z Cotonou;

23.  vyzývá Komisi, aby do rozvojových politik EU lépe začlenila pastevce, jelikož jejich činnost má velký hospodářský význam a zajišťuje produkci bílkovin; domnívá se, že je naléhavě nutné vést dialog s místními orgány s cílem zachovat způsob života pastevců a uznat, že jejich kočovný životní styl je naprosto vhodný ve vyprahlých oblastech, jejichž přírodní podmínky osadníkům nepřejí;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti OSN a generálnímu tajemníkovi OSN, orgánům Africké unie, vládám a parlamentům zemí IGAD, panafrickému parlamentu, parlamentnímu shromáždění AKT-EU, předsednictví zemí skupiny G-20 a vládám členských států EU.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0071.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem OSN na vysoké úrovni o prevenci a léčbě nepřenosných nemocí

P7_TA(2011)0390 RC-B7-0488/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na akční plán Světové zdravotnická organizace (WHO) na období let 2008–2013 týkající se globální strategie prevence a léčby nepřenosných nemocí(1),

–  s ohledem na rezoluci Světové zdravotnické organizace ze dne 11. září 2006 o prevenci a léčbě nepřenosných nemocí v evropském regionu WHO(2),

–  s ohledem na rezoluci OSN č. 64/265 o prevenci a léčbě nepřenosných nemocí z října 2010(3),

–  s ohledem na moskevské prohlášení o zdravém životním stylu a léčbě nepřenosných nemocí z dubna 2011(4),

–  s ohledem na rezoluci Světového zdravotnického shromáždění o nepřenosných nemocech z května 2011(5),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN o prevenci a léčbě nepřenosných nemocí(6),

–  s ohledem na zprávu WHO o celosvětové kontrole, prevenci a léčbě chronických respiračních onemocnění z roku 2008(7),

–  s ohledem na Parmské prohlášení a na závazek jednat, který přijaly členské státy evropského regionu WHO v březnu 2011(8),

–  s ohledem na Asturské prohlášení WHO z roku 2011(9),

–  s ohledem na Evropskou chartu boje proti obezitě, která byla přijata v listopadu 2006(10),

–  s ohledem na články 168 a 179 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 35 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. února 2007 o prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob(11) a na své usnesení ze dne 25. září 2008 o bílé knize týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o boji proti kardiovaskulárním onemocněním(13), na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii(14) a na své prohlášení ze dne 27. dubna 2006 o diabetu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o přezkumu evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 v polovině tohoto období(16),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demokratické výzvě a mezigenerační solidaritě(18) a na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snižování nerovnosti v oblasti zdraví v EU(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 ke sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti rakovině: Evropské partnerství(20) a na své usnesení o bílé knize Komise: „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“(21),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2004/513/ES ze dne 2. června 2004 o uzavření Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku(22),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady o zdravotní problematice srdečních onemocnění z roku 2004(23),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)(24),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(25),

–  s ohledem na závěry Rady týkající se „inovativních přístupů v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění“ ze dne 7. prosince 2010(26),

–  s ohledem na závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie ze dne 22. června 2006 a na závěry Rady „Na cestě k moderním, pružným a udržitelným zdravotním systémům“ ze dne 6. června 2011(27),

–  s ohledem na závěry Rady o „úloze EU v oblasti celosvětového zdraví“ ze dne 10. května 2010(28),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle WHO je 86 % úmrtí v Evropě způsobeno nepřenosnými nemocemi;

B.  vzhledem k tomu, že mezi čtyři nejčastější skupiny nepřenosných nemocí patří kardiovaskulární onemocnění, respirační onemocnění, nádorová onemocnění a diabetes; vzhledem k tomu, že je nutné nezapomínat na další důležité nepřenosné nemoci;

C.  vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí, přičemž každý rok jim podlehne více než 2 miliony lidí; vzhledem k tomu, že mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění patří ischemická choroba srdeční a iktus, které vedou k více než jedné třetině (tj. 741 000), resp. o něco více než jedné čtvrtině (tj. 508 000) všech úmrtí z kardiovaskulárních příčin;

D.  vzhledem k tomu, že druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou nádorová onemocnění, s prevalencí, která mezi obyvatelstvem dosahuje průměrně 3–4 % a mezi staršími osobami stoupá až na 10–15 %; vzhledem k tomu, že podle odhadů jsou každoročně nádorová onemocnění diagnostikována u 2,45 milionů lidí v EU a každý rok na ně umírá 1,23 milionů lidí; vzhledem k tomu, že v Evropě dochází k 1% každoročnímu nárůstu prevalence nádorových onemocnění u dětí;

E.  vzhledem k tomu, že chronická respirační onemocnění, kterým lze předejít, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), v Evropě postihují miliony lidí;

F.  vzhledem k tomu, že neexistuje celounijní strategie nebo iniciativa, která by se komplexně zaměřovala na diabetes (I. a II. typu), jenž podle odhadů postihuje více než 32 miliony občanů EU, přičemž zhoršenou glukózovou tolerancí trpí podobně vysoké množství lidí, u nichž se s velmi vysokou pravděpodobností vyvine klinicky manifestní diabetes; vzhledem k tomu, že tyto číselné hodnoty by v důsledku epidemie obezity, stárnutí evropského obyvatelstva a dalších faktorů, které ještě nebyly zjištěny a které je třeba dále zkoumat, měly podle očekávání vzrůst do roku 2030 o 16 %;

G.  vzhledem k tomu, že většinu chronických nepřenosných nemocí způsobují společně čtyři rizikové faktory: spotřeba tabáku, nevyvážená strava, konzumace alkoholu a nedostatek fyzické aktivity; vzhledem k tomu, že pátý důležitý faktor, který je nutné vzít v úvahu, představují látky znečišťující životní prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že spotřeba tabáku představuje hlavní příčinu úmrtí, jimž lze předcházet, a vede ke smrti jednoho ze dvou dlouhodobých konzumentů tabáku;

I.  vzhledem k tomu, že konzumace alkoholu, nevyvážená výživa, znečištěné životní prostředí a nedostatek fyzické aktivity může významným způsobem přispět k riziku rozvoje určitých typů kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a diabetu;

J.  vzhledem k tomu, že se stále častěji zjišťuje, že důležitou úlohu v prevenci nepřenosných nemocí hraje fyzická aktivita;

K.  vzhledem k tomu, že sedm rizikových faktorů předčasného úmrtí (vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, vysoký body mass index, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatek pohybu, nadměrné požívání alkoholu a kouření) souvisejí s návyky v oblasti výživy a fyzické aktivity;

L.  vzhledem k tomu, že většině chronických nepřenosných nemocí lze předejít, a to zejména omezením hlavních rizikových faktorů, jako je kouření, nevyvážená strava, nedostatek tělesné aktivity, konzumace alkoholu a vystavení se působení určitých chemických látek, a vyhýbáním se těmto faktorům; vzhledem k tomu, že významnou možnost prevence nabízí účinná politika v oblasti životního prostředí, včetně prosazování stávajících právních předpisů a norem;

M.  vzhledem k tomu, že při vytváření strategií prevence a včasné identifikace by měly být rovněž zohledněny další faktory, jako je věk, pohlaví, genetická výbava či fyziologické podmínky, včetně obezity;

N.  vzhledem k tomu, že většina nepřenosných nemocí má společné symptomy, jako je chronická bolest a psychické zdravotní problémy, které mají přímý vliv na postižené osoby a kvalitu jejich života, a boj s nimi by měl probíhat na základě společného horizontálního přístupu, aby mohly systémy zdravotnictví s těmito chorobami bojovat rentabilněji;

O.  vzhledem k tomu, že možnosti prevence těchto onemocnění stále ještě nejsou dostatečně prozkoumány, přestože bylo prokázáno, že preventivní strategie v oblasti nepřenosných nemocí zaměřené na celou populaci vedou k důslednému snížení nákladů na jejich léčbu;

P.  vzhledem k tomu, že 97 % nákladů v oblasti zdravotnictví tvoří v současné době léčba a pouze 3 % investice do prevence, a vzhledem k tomu, že náklady na léčbu nepřenosných nemocí v důsledku široké dostupnosti diagnostických a léčebných metod dramaticky stoupají;

Q.  vzhledem k tomu, že WHO považuje nárůst výskytu nepřenosných nemocí za epidemii a odhaduje, že tyto choroby si do roku 2030 vyžádají životy 52 milionů lidí;

R.  vzhledem k tomu, že Světové ekonomické fórum a Harvardská vysoká škola veřejného zdraví zveřejnily údaje, podle nichž vzniknou v důsledku nepřenosných nemocí v období od roku 2005 do roku 2030 ztráty v oblasti celosvětové hospodářské produkce ve výši 25 trilionů EUR;

S.  vzhledem k tomu, že nepřenosné nemoci mohou brzdit strategii Evropa 2020 a omezovat právo lidí na zdravý a produktivní život;

T.  vzhledem k tomu, že EU hraje hlavní úlohu při urychlení pokroku v oblasti řešení celosvětových zdravotnických problémů, včetně rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdravotnictví a nepřenosných nemocí, jak je uvedeno v závěrech Rady o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví;

U.  vzhledem k tomu, že některé faktory týkající se nepřenosných nemocí bezpochyby souvisejí s celosvětovými problémy, jako je znečištění životního prostředí, a měly by se tedy řešit na celosvětové úrovni; vzhledem k tomu, že jiné aspekty lze řešit na vnitrostátní nebo regionální úrovni v souladu se zásadou subsidiarity;

V.  vzhledem k tomu, že podmínky prenatálního vývoje, včetně působení znečištění životního prostředí, mají celoživotní vliv v mnoha aspektech zdraví a spokojenosti, zejména pokud jde o pravděpodobnost rozvoje respiračních onemocnění, a mohou vést k tomu, že u těchto lidí dojde s větší pravděpodobnosti ke vzniku nádorových onemocnění a diabetu;

W.  vzhledem k tomu, že přestože lidé žijí v průměru déle a zdravěji než v případě předchozích generací, EU se vzhledem ke stárnoucí populaci a novému fenoménu „nejstarších seniorů“ potýká s epidemií chronických a mnohočetných onemocnění a také s ohrožením státních systémů zdravotnictví, které z toho plyne, a se zvyšujícím se tlakem na tyto systémy;

X.  vzhledem k tomu, že mezi důležité faktory ovlivňující zdraví patří i sociálně-ekonomické faktory a že mezi členskými státy i uvnitř nich existují v oblasti zdravotnictví rozdíly;

Y.  vzhledem k tomu, že podle odhadů dosáhne v Evropě do roku 2020 nedostatek zdravotnických pracovníků, mezi něž patří lékaři, zdravotní sestry, stomatologové, farmaceuti a fyzioterapeuti, jednoho milionů osob;

Z.  vzhledem k tomu, že je nutné jasně stanovit, že zdravotní stav ovlivňují sociální faktory a faktory životního prostředí, a to vzhledem k tomu, že např. znečištění ovzduší v místnostech způsobuje každý rok úmrtí 1,6 milionů lidí, a představuje tak jednu z hlavních zdravotních hrozeb v Evropě spojených s působením životního prostředí, přičemž vede k podstatnému snížení životnosti a produktivity;

AA.  vzhledem k tomu, že občané EU jsou znepokojeni možným vlivem životního prostředí na své zdraví, přičemž největší starosti jim způsobuje potenciální vliv nebezpečných chemických látek; vzhledem k tomu, že např. znečištění jemnými prachovými částicemi má souvislost s více než 455 000 úmrtí na kardiovaskulární a respirační onemocnění, k nimž každoročně dochází v 27 členských státech EU;

1.  vyzývá k silné politické angažovanosti ze strany Komise a členských států EU, která by odrážela význam a závažnost celosvětové epidemie nepřenosných nemocí;

2.  naléhavě žádá, aby se EU zasadila o splnění ambiciózního cíle snížit úmrtnost na nepřenosné nemoci, kterým by bylo možné předejít, jako je cíl WHO snížit do roku 2025 mortalitu v jednotlivých zemích ve srovnání s rokem 2010 o 25 %;

3.  vyzývá EU a členské státy, aby podpořily následujících pět hlavních závazků a aby je začlenily do politického prohlášení, které má být vydáno na setkání na vysoké úrovni v rámci OSN k projednání problematiky nepřenosných nemocí, jež se bude konat v září 2011:

4.  vyzývá EU a členské státy, aby aktivně uplatňovaly politické prohlášení, které má být vydáno na nadcházející schůzce na vysoké úrovni, a zapojit do této činnosti všechny příslušné agentury a instituce EU, s cílem řešit problematiku nepřenosných nemocí;

5.  vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily primární prevenci, výzkum, časnou diagnostiku a léčbu čtyř nejčastějších nepřenosných nemocí, tj. kardiovaskulárních, respiračních a nádorových onemocnění a diabetu, aniž by docházelo k zanedbávání dalších důležitých nepřenosných nemocí, jako jsou duševní a neurologické poruchy, včetně Alzheimerovy choroby; zdůrazňuje význam časné diagnostiky osob s vysokým rizikem výskytu těchto onemocnění nebo úmrtí na ně nebo osob, které mají k jejich rozvoji vrozené dispozice, trpí chronickými a závažnými onemocněními a rizikovými faktory zhoršujícími nepřenosné nemoci;

6.  zdůrazňuje, že je nutné vytvořit integrovaný a ucelený přístup k léčbě dlouhodobých chorob, který by se zaměřoval na pacienty a zahrnoval by prevenci onemocnění a podporu zdraví, časnou diagnostiku, sledování a poskytování informací a také kampaně na zvýšení veřejného povědomí o rizikových faktorech, předchozích onemocněních a nezdravém životním stylu (spotřeba tabáku, nevhodná strava, nedostatek tělesné aktivity a konzumace alkoholu) a koordinaci nemocniční a komunitní péči;

7.  vyzývá k uplatňování preventivních strategií v oblasti nepřenosných nemocí už v raném věku, zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího vzdělávání o zdravých návycích v oblasti výživy a fyzické aktivity ve školách; domnívá se, že by pro tuto vzdělávací činnost měly být na celém světě dány k dispozici odpovídající zdroje;

8.  podotýká, že aby bylo možné zajistit nejúčinnější léčbu těchto chorob a zároveň zvýšit kvalitu života a rovnost v oblasti zdraví, je nutné urychleně a neomezeně uplatňovat politiku, která se zaměřuje na behaviorální, sociální, ekonomické a ekologické faktory spojené s nepřenosnými nemocemi;

9.  uvědomuje si, že je nutné se odklonit od modelu péče o chronicky nemocné v případě pacientů s pokročilými chronickými onemocněními a zaměřit se více na léčbu lidí v raném stádiu rozvoje nepřenosných nemocí, přičemž konečným cílem by neměla být pouze léčba těchto chorob, ale také zlepšení prognózy pacientů s chronickými onemocněními; zároveň zdůrazňuje význam paliativní péče;

10.  vítá důraz, který předchozí předsednictví kladla na prevenci a léčbu chronických nepřenosných nemocí, včetně prioritního zaměření španělského předsednictví na kardiovaskulární onemocnění a konference o „chronických respiračních onemocněních dětského věku“ a „solidaritě v oblasti zdravotnictví – odstranění rozdílů v oblasti zdravotnictví v členských státech EU“ pořádané v rámci polského předsednictví;

11.  vyzývá k vytvoření jasně stanovených protokolů a pokynů založených na důkazech pro nejběžnější nepřenosné nemoci, aby byla zajištěna vhodná léčba pacientů ze strany všech zdravotnických pracovníků, včetně odborníků, lékařů primární péče a specializovaného středního zdravotnického personálu;

12.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit výzkum a vzdělávání v oblasti chronických chorob na všech úrovních, zejména pokud jde o čtyři nejčastější nepřenosné nemoci a o omezování rizik, o zásahy ze strany orgánů veřejného zdraví obecně a o interakce mezi zdroji znečištění a jejich vlivem na zdraví, a to na základě multidisciplinární spolupráce v oblasti nepřenosných nemocí, která by se měla stát výzkumnou prioritou v regionech a zemích s dostatečnými zdroji, aniž by přitom docházelo k zanedbávání dalších významných nepřenosných nemocí;

13.  důrazně vyzývá členské státy, aby zajistily plnění unijních norem pro kvalitu ovzduší a uplatňování pokynů WHO týkající se ovzduší v místnostech i venku a Parmské prohlášení z roku 2010 a závazek jednat, který poukazuje na nutnost vypořádat se s vlivem změny klimatu na zdraví;

14.  zdůrazňuje potřebu okamžitého a účinného přepracování směrnice o tabákových výrobcích;

15.  za účelem dosažení cílů spojených s problematikou nepřenosných nemocí a vyřešení problémů v oblasti veřejného zdraví a sociálních a hospodářských problémů zdůrazňuje, že je důležité, aby se EU a členské státy i nadále snažily o začlenění prevence a omezování rizik do všech příslušných právních předpisů a politických oblastí, zejména do své politiky týkající se životního prostředí, potravin a spotřebitelů;

16.  je si vědom toho, že podle článku 168 SFEU je činnost se vztahem ke zdravotním otázkám především v kompetenci členských států, zdůrazňuje však, že je nezbytné vytvořit unijní strategii v oblasti chronických nemocí, na něž by navazovala doporučení Rady, přičemž jednotlivé oddíly by se zabývaly čtyřmi nejčastějšími nepřenosnými nemocemi, a to s přihlédnutím k genderově specifickým otázkám a ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně pacientů a zdravotnických pracovníků;

17.  vyzývá členské státy, aby si do roku 2013 vytvořily vlastní plány v oblasti nepřenosných nemocí, zejména pokud jde o čtyři nejčastější z nich, přičemž zdroje věnované tomuto úkolu by měly odpovídat zátěži, kterou tyto choroby představují, a aby vytvořily celosvětové mechanizmy na vysoké úrovni nutné pro činnost v oblasti boje proti těmto chorobám;

18.  podotýká, že uplatňování těchto národních plánů v oblasti nepřenosných nemocí, které by doprovázela účinnější prevence, diagnostika a léčba těchto chorob a omezování rizikových faktorů, jako jsou dříve vzniklá onemocnění a chronická a závažná onemocnění, by mohlo vést k podstatnému snížení celkové zátěže, kterou způsobují, a pozitivně tak přispět k zachování udržitelnosti systémů zdravotnictví v členských státech;

19.  vyzývá Komisi, aby neustále sledovala pokrok dosažený v celé EU, pokud jde o uplatňování národních plánů v oblasti nepřenosných nemocí, zejména čtyř nejčastějších z nich, a podávala o něm zprávy, se zaměřením na pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti prevence, časné diagnostiky, léčby a výzkumu;

20.  vyzývá členské státy, aby se zasadily o zvýšení počtu vyškolených zdravotnických pracovníků, kteří by byli skutečně zaměstnáni v systémech zdravotnictví, aby bylo možné efektivněji řešit problematiku nepřenosných nemocí;

21.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit důsledný společný přístup, který by zahrnoval politické prohlášení OSN a probíhající činnost Rady a Komise, tj. proces reflexe nezbytný v oblasti nepřenosných nemocí;

22.  žádá Komisi, aby zvážila a posoudila možnost rozšíření mandátu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a zařadila nepřenosné nemoci do jeho působnosti a využívala toto středisko jako centra pro shromažďování údajů a pro vypracování doporučení týkajících se nepřenosných nemocí, čímž by politici, výzkumní pracovníci a lékaři získali podrobné údaje o osvědčené praxi a hlubší vědomosti v oblasti nepřenosných nemocí;

23.  zdůrazňuje, že je nutné stanovit priority v oblasti centralizovaného shromažďování údajů s cílem získat porovnatelné údaje, jež by umožnily lepší plánování a vydávání doporučení v rámci celé EU;

24.  vyzývá ke komplexnímu přezkoumání uplatňování politického prohlášení OSN do roku 2014;

25.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby se delegace na vysoké úrovni zúčastnila schůze OSN ve dnech 19. až 20. září 2011 a představila ambiciózní a koordinovaný postoj EU;

26.  pověřuje předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vyslanci EU při OSN, generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu řediteli WHO.

(1) http://whqlibdoc.who.int/publications/2009/9789241597418_eng.pdf (2) http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0004/77575/RC56_eres02.pdf (3) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/64/265&Lang=E (4) http://www.un.org/en/ga/president/65/issues/moscow_declaration_en.pdf (5) http://apps.who.int/gb/ebwha/pdf_files/WHA64/A64_R11-en.pdf (6) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/66/83&Lang=E (7) http://www.who.int/gard/publications/GARD%20Book%202007.pdf (8) http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0011/78608/E93618.pdf (9) http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/2011/asturiasdeclaration.php (10) http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0009/87462/E89567.pdf (11) Úř. věst. C 250 E, 25.10.2007, s. 93. (12) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 97. (13) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 561. (14) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 11. (15) Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 273. (16) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 83. (17) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. (18) Přijaté texty, P7_TA(2010)0400. (19) Přijaté texty, P7_TA(2011)0081. (20) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 95. (21) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 115. (22) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:213:0008:0024:EN:PDF (23) www.consilium.europa.eu/uedocs/NewsWord/en/lsa/80729.doc (24) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:301:0003:0013:en:PDF (25) http://cordis.europa.eu/documents/documentlibrary/90798681EN6.pdf (26) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/118282.pdf (27) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/122395.pdf (28) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/114352.pdf http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/114352.pdf

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o politickém přístupu Evropské unie ke Světové radiokomunikační konferenci ITU 2012 (WRC-12)

P7_TA(2011)0391 B7-0480/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise KOM(2011)0180 v konečném znění ze dne 6. dubna 2011 o politickém přístupu Evropské unie ke Světové radiokomunikační konferenci ITU 2012 (WRC-12),

–  s ohledem na pořad jednání ITU WRC-12,

–  s ohledem na digitální agendu v rámci strategie Evropa 2020,

–  s ohledem na stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG) o společných politických cílech pro konferenci WRC-12,

–  s ohledem na svůj postoj k programu politiky rádiového spektra (RSPP) přijatý dne 11. května 2011(1),

–  s ohledem na závěry Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku ze dne 27. května 2011 týkající se WRC-12,

–  s ohledem na čl. 8a odst. 4 a čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se pozměňuje směrnice 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací,

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že konference v roce 2012 bude zakončena přijetím změn Radiokomunikačního řádu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU);

B.  vzhledem k tomu, že členské státy EU by měly zajistit, aby mezinárodní dohody, jichž jsou stranami v rámci ITU, byly v souladu se stávajícími právními předpisy EU, zejména příslušnými předpisy a zásadami regulačního rámce EU pro elektronické komunikace;

C.  vzhledem k tomu, že spektrum je vzácným veřejným zdrojem, který je klíčově důležitý pro stále větší počet odvětví;

D.  vzhledem k tomu, že zejména bezdrátové širokopásmové a komunikační služby jsou významnou hnací silou růstu a evropské konkurenceschopnosti ve světovém měřítku, jak bylo zdůrazněno v digitální agendě pro Evropu;

E.  vzhledem k tomu, že Evropa bude schopna plně využít potenciál digitálního hospodářství pouze prostřednictvím vytvoření dobře fungujícího vnitřního digitálního trhu s rovnými podmínkami v celé Evropě;

F.  vzhledem k tomu, že harmonizované uvolnění dalšího pásma spektra na světové a evropské úrovní je důležitým nástrojem, jak zmírnit omezení kapacity mobilních sítí a podpořit nové nástroje a hospodářský růst;

G.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních bodů této konference je dostupnost rádiového spektra a zejména digitální dividenda v pásmu 800 MHz;

H.  vzhledem k tomu, že pro politiky EU má význam několik dalších bodů (informační společnost, doprava, politika v oblasti vesmíru, Galileo, vnitřní trh, životní prostředí, audiovizuální politika, výzkum…);

I.  vzhledem k tomu, že každá WRC stanoví pořad jednání příští konference;

1.  vítá sdělení Komise a souhlasí s analýzou významu dopadu WRC-12 na politiky EU;

2.  je přesvědčen, že EU musí při vícestranných jednáních vystupovat jednotně, aby v oblasti využívání spektra prosazovala své zájmy a vytvářela celosvětové synergie a úspory z rozsahu; vybízí proto důrazně členské státy, aby tyto směry politiky plně podporovaly a aby je aktivně propagovaly a hájily na WRC-12; domnívá se dále, že jelikož Komise nemá právo vystupovat v ITU jménem EU, měly by členské státy společně s Komisí úzce koordinovat společný postoj Unie na základě RSPP;

3.  upozorňuje na 25 jednotlivých bodů pořadu jednání WRC-12 a jejich možný dopad na politiky a cíle EU;

4.  vyzývá členské státy, aby tyto cíle chránily a odmítaly jakoukoliv změnu Radiokomunikačního řádu ITU, jež by ovlivnila jejich rozsah a podstatu; žádá v této souvislosti Komisi, aby zajistila, že budou dodržovány zásady Smlouvy o EU a „acquis communautaire“;

5.  domnívá se, že Komise by měla členským státům pomáhat poskytováním technické a politické podpory při jejich dvoustranných a mnohostranných jednáních s třetími zeměmi a spolupracovat s členskými státy při vyjednávání mezinárodních dohod, zejména dohod se sousedními třetími zeměmi, kde může dojít v důsledku odlišných plánů přidělení pásma k interferencím;

6.  připomíná svůj postoj k RSPP, a s ohledem na vlastní studii ITU o pokročilých potřebách programu Europolu pro správu informací a technologie (IMT) připomíná rovněž nutnost přidělit do roku 2015 dostatečné a vhodné spektrum pro mobilní přenos dat o celkové hodnotě alespoň 1 200 MHz s cílem podpořit cíle politiky Unie a co nejlepším způsobem uspokojit rostoucí poptávku po mobilním přenosu dat; připomíná, že všechna nová opatření by měla být transparentní a neměla by narušovat hospodářskou soutěž nebo znevýhodňovat nové subjekty na telekomunikačním trhu;

7.  naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly Komisi při prosazení tohoto významného bodu na pořad jednání další konference WCR v roce 2016; znovu v tomto ohledu připomíná, že je důležité, aby EU vytvořila přehled svých v současnosti využívaných pásem spektra a jejich efektivity, jak bylo navrženo v RSPP;

8.  znovu připomíná svou výzvu členským státům a Komisi, aby usilovaly o vytvoření ambiciózního programu harmonizace v souladu se závěry ITU, a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a přezkoumala potřebu uvolnit další pásmo spektra s ohledem na vývoj spektrálních technologií, zkušenosti trhu s novými službami, možnou budoucí potřebu pozemního radiového a televizního vysílání a nedostatek spektra v jiných pásmech vhodných pro bezdrátové širokopásmové pokrytí s cílem umožnit výše uvedené uvolnění do roku 2012 a do roku 2016, což bude záviset na přijetí nezbytných rozhodnutí;

9.  zdůrazňuje, že bezdrátové širokopásmové služby zásadně přispívají k hospodářskému oživení a růstu; dostatečné a efektivně spravované spektrum je nezbytnou podmínkou reakce na rostoucí poptávku spotřebitelů z hlediska kapacity i pokrytí;

10.  domnívá se, že silnější úloha EU v politice spektra si vyžaduje silnější formální pozici EU v ITU, a důrazně proto podporuje opětovné přezkoumání jejího statusu na příští konferencí zplnomocněných zástupců v roce 2014;

11.  zdůrazňuje význam spolupráce a koordinace mezi členskými státy, aby mohla EU plně využívat potenciál možností inovace pokud jde o technologie radiového spektra;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU vystupovala jako průkopník v oblasti technologie radiového spektra a představovala celosvětový příklad, pokud jde o osvědčené postupy a soudržnost;

13.  zdůrazňuje zranitelnost zařízení využívajících radiové spektrum vůči kybernetickým útokům a upozorňuje na to, že je nezbytné přijmout koordinovaný celosvětový přístup s cílem posílit kybernetickou bezpečnost;

14.  žádá komisi, aby informovala o výsledcích a úspěších WRC-12;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0220.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o Bělorusku: zatčení zastánce lidských práv Alese Bjaljackého

P7_TA(2011)0392 RC-B7-0496/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 12. května 2011(1), 10. března 2011(2), 20. ledna 2011(3) a ze dne 17. prosince 2009(4),

–   s ohledem na závěry o Bělorusku, které přijala Rada ve složení pro zahraniční věci na svém 3101. zasedání dne 20. června 2011,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na deklaraci OSN o zastáncích lidských práv z prosince 1988,

–  s ohledem na rezoluci o svobodě sdružování v Běloruské republice přijatou na Konferenci mezinárodních nevládních organizací Rady Evropy dne 22. června 2011,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 17. června 2011, která odsuzuje porušování lidských práv před prezidentskými volbami v Bělorusku, během voleb i po nich, a vyzývá běloruskou vládu, aby ukončila pronásledování vůdců opozice,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 5. srpna 2011 k zatčení Alese Bjaljackého,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Bělorusko je vázáno mezinárodními závazky k dodržování zásad mezinárodního práva a základních hodnot, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

B.  vzhledem k tomu, že zastánce lidských práv Ales Bjaljacký, předseda střediska lidských práv Vjasna (Jaro) a místopředseda Mezinárodní federace pro lidská práva, byl poté, co byl zadržován ve vazební věznici běloruského ministerstva vnitra, v Minsku dne 4. srpna 2011 uvězněn na základě formálního obvinění z rozsáhlého daňového úniku („zatajení zisku mimořádně velkého rozsahu“) a dne 12. srpna 2011 proti němu bylo vzneseno obvinění podle části II článku 243 běloruského trestního zákoníku; vzhledem k tomu, že mu hrozí trest buď pěti let omezení svobody nebo tří až sedmi let odnětí svobody a zabavení jeho majetku, včetně prostor, z nichž je vedena činnost organizace Vjasna;

C.  vzhledem k tomu, že soukromý majetek Alese Bjaljackého v Minsku, jeho domov v Rakově a kancelář organizace Vjasna v Minsku byly podrobeny razii ze strany příslušníků Výboru státní bezpečnosti (KGB) a Finančního vyšetřovacího oddělení Státní kontrolní komise, a vzhledem k tomu, že jeho počítač a další materiály byly zabaveny;

D.  vzhledem k tomu, že dne 16. srpna 2011 okresní soudce v Minsku zamítl žádost právního zástupce Alese Bjaljackého, aby byl zastánce lidských práv propuštěn na základě jeho závazku, že se dostaví k soudu, a vzhledem k tomu, že doba zadržení Alese Bjaljackého před konáním soudního řízení byla tento týden prodloužena na dva měsíce;

E.  vzhledem k tomu, že zatčení souvisí se zpřístupněním údajů z bankovních účtů Alese Bjaljackého běloruským orgánům některými členskými státy EU; vzhledem k tomu, že při získávání těchto informací běloruské orgány využily mezinárodní spolupráce podle podmínek bilaterální dohody o právní pomoci a zneužily systém mezinárodních postupů a dohod o finančních převodech – určený k tomu, aby bylo možno sledovat teroristy a zločince – s cílem plně kontrolovat nevládní organizace občanské společnosti a běloruskou demokratickou opozici a zdiskreditovat pomoc EU běloruské občanské společnosti;

F.  vzhledem k tomu, že běloruské daňové úřady interpretovaly částky na účtech pana Bjaljackého jako jeho osobní příjem a obvinily jej z jejich zatajování;

G.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány systematicky odmítají na vnitrostátní úrovni zaregistrovat téměř všechny organizace v oblasti lidských práv v zemi (organizaci Vjasna byla registrace v uplynulých letech zamítnuta třikrát); vzhledem k tomu, že v důsledku toho a také kvůli tomu, že zahraniční pomoc nevládním organizacím v Bělorusku (v případě organizace Vjasna jde o finanční prostředky na poskytnutí pomoci obětem masových represí běloruského režimu po prezidentských volbách v prosinci 2010) musí být povolena běloruskými úřady, jsou zastánci lidských práv nuceni otevírat účty v sousedních zemích, aby bylo možno zástupcům nezávislé občanské společnosti poskytovat účinnou pomoc;

H.  vzhledem k tomu, že zastrašování aktivistů a zastánců lidských práv je systematické a rozšířené; vzhledem k tomu, že se v nedávné době objevily zprávy týkající se pronásledování zastánců lidských práv, novinářů a aktivistů vedoucích kampaň za propuštění Alese Bjaljackého, včetně zatýkání, zadržování, výslechů, ukládání pokut nebo zabavování tiskovin; vzhledem k tomu, že jeden z dotčených, Viktar Sazonav, v současné době čeká na soud;

I.  vzhledem k tomu, že případ Alese Bjaljackého je součástí rozšířeného typu dlouhodobého a pokračujícího zastrašování občanské společnosti a zastánců lidských práv po prezidentských volbách v prosinci 2010, které vedlo k dramatickému zhoršení v oblasti lidských práv a občanských a politických svobod v Bělorusku;

J.  vzhledem k tomu, že byl zadržen velký počet aktivistů opozice, včetně bývalých kandidátů na úřad prezidenta a novinářů a zastánců lidských práv, na základě jejich účasti na poklidné povolební demonstraci dne 19. prosince 2010 v Minsku, a že tito lidé byli obviněni z organizování masových nepokojů a byly nad nimi vyneseny neoprávněně tvrdé rozsudky ve výši až sedmi let v trestaneckém táboře s vysokou či střední ostrahou; vzhledem k tomu, že někteří z nich byli údajně podrobeni fyzickému a psychickému mučení, nebyla jim poskytnuta odpovídající právnická a lékařská pomoc nebo byli posláni zpět do vězení po vážném chirurgickém zákroku bez patřičné lékařské rehabilitace;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se situací zastánců lidských práv v Bělorusku; rozhodně odsuzuje nedávné zatčení a obvinění Alese Bjaljackého, předsedy střediska lidských práv Vjasna, a skutečnost, že běloruské orgány nedodržují základní práva na svobodu slova a shromažďování;

2.  vyslovuje politování nad tím, že běloruské orgány důsledně odmítají udělit právní status nezávislým organizacím v oblasti lidských práv v zemi a znemožňují jim fungovat tám, že zavádějí represivní právní předpisy určené k umlčení aktivistů občanské společnosti a poté vyhrožují trestními sankcemi s cílem zastrašit zastánce lidských práv;

3.  domnívá se v této souvislosti a vzhledem k nebývale tvrdým zásahům proti občanské společnosti v Bělorusku po prezidentských volbách v prosinci 2010, že trestní řízení proti Alesi Bjaljackému je politicky motivované a má za cíl klást překážky jeho legitimní práci zastánce lidských práv;

4.  žádá, aby byl Ales Bjaljacký okamžitě a bezpodmínečně propuštěn z vazby a aby bylo vyšetřování ukončeno a všechna obvinění, která jsou proti němu vznesena, odvolána;

5.  odsuzuje kroky uskutečněné proti středisku lidských práv Vjasna a naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby ukončily všechny formy zastrašování uplatňované vůči Alesi Bjaljackému, organizaci Vjasna a jejím zaměstnancům a všem ostatním zastáncům lidských práv a organizacím občanské společnosti a aby dodržovaly zásady právního státu;

6.  vyzývá běloruské orgány, aby zrušily článek 193-1 běloruského trestního zákoníku, který zakazuje organizaci aktivit neregistrovaných veřejných sdružení nebo účast na nich, neboť toto ustanovení je v rozporu s mezinárodními standardy pro svobodu sdružování a představuje porušení závazků Běloruska vůči OBSE a OSN;

7.  zdůrazňuje, že právní pomoc mezi členskými státy EU a Běloruskem by se neměla stávat nástrojem politického pronásledování a represe;

8.  vyslovuje politování nad tím, že byly běloruskými orgány úmyslně zneužity běloruské právní předpisy a bilaterální a mezinárodní mechanismy;

9.  vyzývá běloruské orgány, aby dodržovaly všechna ustanovení Deklarace lidských práv OSN o zastáncích lidských práv a aby zajistily, že jsou za všech okolností dodržovány demokratické zásady, lidská práva a základní svobody v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodními a regionálními nástroji v oblasti lidských práv, které Bělorusko ratifikovalo;

10.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby zrevidovaly běloruské právní předpisy, zejména předpisy v oblasti svobody sdružování a svobody slova, a uvedly je do souladu s mezinárodními standardy, a aby se do té doby zdržely dalšího zneužívání právních předpisů;

11.  vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku, aby zvýšily tlak na běloruské orgány, dále aby rozšířily seznam pro zákaz vydání víz a zmražení majetku a zahrnuly do něj osoby zapojené do zatčení a stíhání Alese Bjaljackého;

12.  zdůrazňuje, že v souvislosti s nebývalou a nepřetržitou represí opozice a občanské společnosti v Bělorusku je třeba, aby Evropská unie podporovala budování demokracie v Bělorusku a našla nové způsoby, jak napomoci běloruské občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům zvýšit informovanost veřejnosti;

13.  vyzývá summit o východním partnerství, který se má konat ve dnech 28.–29. září 2011 ve Varšavě, aby navýšil pomoc a účinně se angažoval s běloruskou demokratickou opozicí a organizacemi občanské společnosti s cílem povzbudit a posílit jejich úsilí o zabezpečení demokracie;

14.  vyzývá běloruské orgány, aby zaručily odpovídající právnickou a lékařskou pomoc pro všechny politické vězně a aby je okamžitě a bezpodmínečně propustily, zbavily je všech obvinění a plně obnovily všechna jejich občanská práva;

15.  zdůrazňuje, že případná spolupráce EU s Běloruskem by měla být vázána režimem přísné podmíněnosti a měla by být založena na předpokladu, že se Bělorusko zaváže k dodržování demokratických norem, lidských práv a zásad právního státu, jak je stanoveno ve společném prohlášení z pražského summitu o východním partnerství ze dne 7. května 2009 podepsaném vládou Běloruska;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy a vládě a parlamentu Běloruska.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0244. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0099. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0022. (4) Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 16.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o Súdánu: situaci v Jižním Kordofánu a vypuknutí bojů ve státě Modrý Nil

P7_TA(2011)0393 RC-B7-0501/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu,

–  s ohledem na souhrnnou mírovou dohodu podepsanou dne 9. ledna 2005,

–  s ohledem na prohlášení Africké unie ze dne 31. ledna 2011,

–  s ohledem na prohlášení EU a jejích členských států ze dne 9. července 2011 o nezávislosti Jihosúdánské republiky,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 6. září 2011 o vypuknutí bojů ve státě Modrý Nil a ze dne 26. srpna 2011 o situaci v Jižním Kordofánu,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 20. června 2011,

–  s ohledem na prohlášení komisařky Georgievové ze dne 26. srpna 2011 o přístupu humanitárních organizací do Jižního Kordofánu,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka ze dne 21. června 2011 o situaci v Abyei a Jižním Kordofánu,

–  s ohledem na prohlášení Africké unie ze dne 20. srpna 2011 o dohodě mezi vládou Súdánu a vládou Jižního Súdánu o podpůrné misi pro sledování hranic,

–  s ohledem na předběžnou zprávu o porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a humanitárního práva v Jižním Kordofánu v období od 5. do 30. června 2011, kterou v srpnu 2011 vypracoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o politických a bezpečnostních opatřeních ve státech Modrý Nil a Kordofán, která byla podepsána dne 28. června 2011,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona ze dne 2. září 2011, v němž naléhavě žádá, aby byly ukončeny boje ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že situace v Jižním Kordofánu zůstává napjatá, boje mezi súdánskými ozbrojenými silami a Súdánským lidovým osvobozeneckým hnutím-Sever pokračují a znovu vypukají boje i ve státě Modrý Nil;

B.  vzhledem k tomu, že ozbrojený konflikt mezi súdánskými ozbrojenými silami a Súdánským lidovým osvobozeneckým hnutím v Jižním Kordofánu si vyžádal ztráty na životech a vysídlení tisíců osob do sousedních zemí;

C.  vzhledem k tomu, že prezident al-Bašír dne 23. srpna 2011 vyhlásil jednostranné dvoutýdenní příměří v Jižním Kordofánu, ale zároveň oznámil, že v tomto regionu nebude povolena činnost žádným zahraničním organizacím;

D.  vzhledem k tomu, že poté, co došlo ke krvavým střetům mezi súdánskou armádou a jednotkami spjatými s Jižním Súdánem rozmístěnými v této oblasti, které přispěly k hromadnému odchodu tisíců obyvatel, oznámil prezident al-Bašír dne 2. září 2011 pozastavení platnosti prozatímní ústavy ve státě Modrý Nil a vyhlásil výjimečný stav;

E.  vzhledem k tomu, že v Jižním Kordofánu jsou zaznamenávány útoky proti civilnímu obyvatelstvu, které zahrnují cílené sumární či mimosoudní popravy zejména osob považovaných za stoupence Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí, svévolné zatýkání a zadržování (přičemž panují obavy, že zadržované osoby jsou mučeny a podrobovány jinému nelidskému a ponižujícímu zacházení), domovní prohlídky zacílené údajně na etnickou skupinu v oblasti Nuba, násilná zmizení, ničení kostelů a rabování;

F.  vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo kvůli nedávným bojům vysídleno nebo těmito boji vážně postiženo více než 200 000 osob a 5 000 osob uprchlo před konfliktem na území Jižního Súdánu (do státu Unity); vzhledem k tomu, že tento počet se může v následujících měsících výrazně zvýšit, neboť boje v regionu pokračují;

G.  vzhledem k tomu, že navzdory vyhlášenému příměří súdánské ozbrojené síly plošně bombardují oblasti s civilním obyvatelstvem v horském regionu Nuba ležícím v Jižním Kordofánu a znemožňují poskytování pomoci vysídleným osobám;

H.  vzhledem k tomu, že humanitárním organizacím se od vypuknutí konfliktu v červnu tohoto roku zatím nepodařilo získat povolení působit v Jižním Kordofánu a že nebylo možné posoudit potřeby místního obyvatelstva; vzhledem k tomu, že súdánská vláda zamítla žádost mírových sil OSN o prodloužení jejich pobytu na území Jižního Kordofánu, Modrého Nilu a Abyei poté, co jižní část Súdánu vyhlásila nezávislost;

I.  vzhledem k tomu, že byly zaznamenány případy, kdy bezpečnostní síly Jižního Súdánu bránily práci humanitárních organizací, mj. tak, že zabavily jejich vozidla, fyzicky napadly humanitární pracovníky a vyplenily střediska mezinárodních organizací včetně OSN, jejichž zaměstnancům byl odepřen vstup do mnoha částí Jižního Kordofánu, čímž jim bylo znemožněno vyšetřování a vedení nezávislé hodnotící mise na místě;

J.  vzhledem k tomu, že značná část obyvatelstva tohoto regionu trpí i nadále nedostatkem potravin, přičemž situace se v důsledku konfliktu, rostoucích cen komodit a hladomoru v Africkém rohu zhoršila;

K.  vzhledem k tomu, že Komise v roce 2011 vyčlenila 100 milionů EUR, z čehož 11 milionů EUR na přechodové oblasti, avšak výzva obracející se na mezinárodní společenství za účelem podpory Jižního Súdánu dosud zajistila pouze 37 % finančních prostředků;

L.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s určitými prvky souhrnné mírové dohody byl zaznamenán pouze malý pokrok, pokud jde o dosažení dohody v rámci jednání po skončení referenda o otázkách, jako je rozdělení výnosů z prodeje ropy, vytyčení hranic, občanství, rozdělení dluhů a aktiv a konání referend v Jižním Kordofánu, Modrém Nilu a Abyei;

M.  vzhledem k tomu, že situace v Dárfúru nadále vzbuzuje velké obavy a že mise OSN vyslaná do Dárfúru informovala o zastrašování, únosech a obecném ohrožování bezpečnosti v uprchlických táborech, jehož se dopouštějí příslušníci ústředních záložních policejních jednotek;

1.  lituje ztrát na životech, násilí, porušování lidských práv a nedostatku humanitární pomoci ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil; důrazně odsuzuje vpád súdánských ozbrojených sil do států Jižní Kordofán a Modrý Nil; naléhavě žádá všechny zúčastněné strany, aby okamžitě ukončily boj a snažily se nalézt politické řešení, které bude vycházet z dohody uzavřené dne 28. června 2011; dále vyzývá k odvolání výjimečného stavu ve státě Modrý Nil;

2.  připomíná všem stranám jejich povinnost dodržovat mezinárodní humanitární právo a lidská práva; žádá zejména, aby bylo ukončeno provádění cílených sumárních či mimosoudních poprav, svévolné zatýkání a zadržování, mučení, násilné mizení osob a rabování; dále žádá, aby Súdán upustil od plošného leteckého bombardování, a zdůrazňuje, že osoby, které se údajně dopustily jakéhokoli porušování právních předpisů, musí být povolány k odpovědnosti a podrobeny nezávislému vyšetřování ze strany Organizace spojených národů;

3.  vítá dohodu ze dne 8. září 2011, kterou zprostředkovala Africká unie a na jejímž základě obě strany souhlasily s tím, že stáhnou své jednotky ze sporné oblasti Abyei; vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby plnily všechna ustanovení souhrnné mírové dohody, a podpořily tak trvalý mír, dodržovaly právo národů na sebeurčení, respektovaly stanovené hranice a v konečném důsledku vytvořily podmínky pro usmíření obou zemí; připomíná závazek EU, že se společně se Súdánem a Jižním Súdánem zapojí do podpory demokratického režimu a dodržování lidských práv všech súdánských občanů;

4.  žádá, aby všechny strany konfliktu umožnily humanitárním organizacím okamžitý a nerušený přístup ke všem osobám, jež potřebují pomoc, a to bez jakéhokoli zastrašování a násilí; s přesvědčením zdůrazňuje, že je povinností chránit civilní obyvatelstvo a humanitární pracovníky; je znepokojen skutečností, že humanitární pomoc smějí rozdávat pouze subjekty kontrolované vládou a místní humanitární pracovníci, ačkoliv zásoby a dodávky základních potřeb budou brzy vyčerpány;

5.  je znepokojen informacemi, podle nichž se vláda snaží donutit vysídlené osoby k návratu do oblastí, kde by jejich životy a bezpečí mohly být ohroženy; vyzývá k dodržování práv vnitřně vysídlených osob;

6.  vyzývá Komisi, členské státy EU a mezinárodní společenství, aby dostály svým závazkům, pokud jde o poskytnutí finančních prostředků regionu, zejména, aby řešily závažný nedostatek potravinové pomoci, nouzových přístřeší a ochrany; žádá, aby byla věnována důkladná pozornost situaci v oblasti zabezpečení dodávek potravin a aby byla zavedena opatření v případě, že by se situace zhoršila; domnívá se, že možná bude zapotřebí další pomoci, má-li být zažehnána hrozba nové humanitární krize obrovských rozměrů v tomto regionu;

7.  vyzývá mezinárodní společenství, s důrazem na podporu úsilí výkonného panelu Africké unie na vysoké úrovni pro Súdán vedeného Thabem Mbekim a se zapojením Arabské ligy, aby usnadnilo jednání mezi smluvními stranami souhrnné mírové dohody a úsilí zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Súdán;

8.  je hluboce znepokojen zprávami o rostoucím používání nášlapných min v regionu; opakuje, že zásadně nesouhlasí s jejich používáním, a žádá, aby veškeré aktivity v tomto směru byly okamžitě ukončeny;

9.  vyzývá Africkou unii, aby prohloubila svou spolupráci s Mezinárodním trestním soudem s cílem zvýšit v celé Africe informovanost o problematice lidských práv a prosazovat jejich dodržování; žádá, aby bylo zajištěno potrestání všech zločinů spáchaných během války v Súdánu, a doufá, že prezident Umar al-Bašír bude v rámci znovunastolení spravedlnosti, zásad právního státu a spravedlnosti pro oběti brzy postaven před soud v Haagu;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti a generálnímu tajemníkovi OSN, zvláštní zástupkyni EU pro Jižní Súdán, vládě Súdánu, vládě Jižního Súdánu, orgánům Africké unie a předsedovi panelu Africké unie na vysoké úrovni pro Súdán, Parlamentnímu shromáždění AKT-EU a vládám členských států EU.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o Eritreji: případ Dawita Isaaka

P7_TA(2011)0394 RC-B7-0505/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na články 2 a 3, čl. 6 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 písm.a) a b) Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, jejímž signatářem je i Eritrea, a zejména na články 6, 7 a 9 této charty,

–  s ohledem na článek 9 dohody o partnerství AKT-EU ve znění z roku 2005 (dohoda z Cotonou), jejíž signatářem je i Eritrea,

–  s ohledem na prohlášení předsednictví Rady o politických vězních v Eritreji ze dne 22. září 2008; s ohledem na další prohlášení o Eritreji a situaci v oblasti lidských práv, která od té doby Rada a Komise vydaly,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Eritreji a zejména na usnesení týkající se lidských práv a případu Dawita Isaaka,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  hluboce znepokojen zhoršující se situací v oblasti lidských práv v Eritreji a neskrývanou neochotou eritrejských úřadů spolupracovat, a to navzdory opakovaným výzvám Evropské unie a mezinárodních organizací v oblasti lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že EU důrazně a jednoznačně prosazuje ochranu lidských práv jako základní hodnotu, a vzhledem k tomu, že svoboda tisku a svoboda projevu mezi tato univerzální a nepostradatelná práva patří;

C.  vzhledem k tomu, že právní stát je principem, který nesmí být nikdy oslaben;

D.  vzhledem k tomu, že tisíce Eritrejců, včetně bývalých vysoce postavených členů vládnoucí strany, jsou od roku 2001, kdy otevřeně kritizovaly prezidenta Isaiase Afewerkiho, vězněny, a to bez obvinění, bez spravedlivého procesu a bez přístupu k právním zástupcům a rodinám;

E.  vzhledem k tomu, že od září 2001 bylo v Asmaře zadrženo 10 nezávislých žurnalistů, včetně švédského občana Dawita Isaaka, který nebyl souzen za žádný trestný čin a k jehož osudu se eritrejské úřady odmítají vyjadřovat;

F.  vzhledem k tomu, že dne 23. září 2011 bude pan Isaak, bývalý reportér nezávislých novin v Eritreji, vězněn již plných 10 let bez obvinění, procesu nebo soudního slyšení a vzhledem k tomu, že je mezinárodně považován za tzv. vězně svědomí;

G.  vzhledem k tomu, že právní stanovisko předložené předsedovi Parlamentu v září 2010 zdůrazňuje skutečnost, že EU má právní a morální závazek chránit své občany v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie;

H.  šokován skutečností, že eritrejská vláda soustavně odmítá poskytnout jakékoliv informace o situaci vězňů, včetně místa, kde jsou zadržováni, a informace, zda jsou ještě naživu;

I.  vzhledem k tomu, že podle informací bývalých vězeňských dozorců je více než polovina úředníků a žurnalistů zatčených v roce 2001 mrtvá;

J.  vzhledem k tomu, že EU je pro Eritreu významným partnerem z hlediska rozvojové pomoci a podpory;

1.  s velkým znepokojením bere na vědomí trvale odsouzeníhodnou situaci v oblasti lidských práv v Eritreji, zejména nedostatečnou svobodu projevu a trvající zadržování politických vězňů, jež je v rozporu se zásadami právního státu a eritrejskou ústavou;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Dawit Isaak stále nebyl propuštěn a že musel prožít 10 let jako tzv. vězeň svědomí; vyjadřuje obavy o život pana Isaaka v nechvalně známých podmínkách v eritrejských vězeních a bez přístupu k nezbytné zdravotní péči;

3.  vyzývá eritrejské orgány, aby v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv neprodleně propustily Dawita Isaaka a bývalé vysoce postavené úředníky;

4.  vyzývá eritrejské orgány, aby v zemi zrušily zákaz nezávislého tisku a aby neprodleně propustily nezávislé žurnalisty a všechny osoby, které byly uvězněny jen proto, že využily svého práva svobody projevu;

5.  znovu opakuje své výzvy Státu Eritrea, aby neprodleně propustil všechny politické vězně, včetně Dawita Isaaka; požaduje, aby v případě, že nebudou moci být propuštěni neprodleně, poskytl Stát Eritrea těmto i jiným vězňům zdravotní péči a právní pomoc; dále požaduje, aby byl EU a členským státům EU umožněn přístup k panu Isaakovi, aby bylo možné zjistit, jakou zdravotní péči a jinou podporu potřebuje;

6.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zintenzívnila úsilí EU a jejich členských států o propuštění Dawita Isaaka;

7.  vyzývá Radu, aby aktivněji využívala mechanismy dialogu spojené s programem EU pro rozvojovou pomoc pro Eritreu s cílem neodkladně nalézt řešení, jež by vedla k osvobození politických vězňů a zlepšila by demokratickou správu země; vyzývá v této souvislosti Radu, aby zajistila, že z rozvojové pomoci nebude mít prospěch eritrejská vláda, ale že bude nekompromisně zaměřena na potřeby eritrejského lidu;

8.  apeluje na Africkou unii jakožto partnera EU, který se výslovně hlásí k všeobecným hodnotám demokracie a lidských práv, aby zintenzívnila svou činnost v souvislosti s politováníhodnou situací v Eritreji a aby spolu s EU usilovala o to, aby byl Dawit Isaak a další političtí vězni propuštěni;

9.  se zájmem sleduje soudní kroky na základě opravného prostředku vycházejícího ze zásady habeas corpus, který v případě pana Isaaka předložili v červenci 2011 Nejvyššímu soudu v Eritreji evropští právníci;

10.  znovu opakuje svůj požadavek, aby se v Eritreji uskutečnila celonárodní konference, na níž by se sešli různí vedoucí představitelé politických stran a zástupci občanské společnosti s cílem nalézt řešení stávající krize a uvést zemi na cestu k demokracii, politickému pluralismu a udržitelnému rozvoji;

11.  klade co největší důraz na závažnost a naléhavost výše uvedených záležitostí;

12.  vyjadřuje svou vřelou podporu a účast rodinám politických vězňů;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, eritrejskému parlamentu a vládě, Panafrickému parlamentu, organizacím COMESA a  IGAD, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU a Africké unii.

Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o epilepsii

P7_TA(2011)0395 P7_DCL(2011)0022

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že epilepsie je nejčastějším vážným onemocněním mozku,

B.  vzhledem k tomu, že v Evropě trpí epilepsií 6 miliónů lidí a že každý rok přibývá dalších 300 tisíc nových případů,

C.  vzhledem k tomu, že až 70 % lidí trpících epilepsií lze pomocí vhodné léčby zbavit záchvatů, avšak že 40 % z nich se v Evropě takové léčby nedostane,

D.  vzhledem k tomu, že 40 % dětí trpících epilepsií se ve škole potýká s obtížemi,

E.  vzhledem k tomu, že u lidí trpících epilepsií je v Evropě vysoká míra nezaměstnanosti,

F.  vzhledem k tomu, že lidé trpící epilepsií jsou vystaveni stigmatizaci a předsudkům,

G.  vzhledem k tomu, že epilepsie poškozuje zdraví, ale rovněž narušuje každý aspekt života a může jednotlivce a rodiny zatěžovat fyzicky, psychicky i sociálně,

1.  vyzývá Komisi a Radu, aby:

2.  vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné právní předpisy na ochranu práv všech lidí trpících epilepsií;

3.  pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény signatářů(1) předal Komisi a parlamentům členských států.

(1) Seznam signatářů je zveřejněn v příloze 1 k zápisu ze zasedání ze dne 15. září 2011 (P7_PV(2011)09-15(ANN1)).