Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2011 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012 ve znění pozměněném Radou – všechny oddíly (13110/2011 – C7-0247/2011 – 2011/2020(BUD)) a návrzích na změnu č. 1/2012 (KOM(2011)0372) a 2/2012 (KOM(2011)0576) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012

P7_TA(2011)0461 A7-0354/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o předběžném odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament(5),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, který předložila Komise dne 26. května 2011 (KOM(2011)0300),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012(6),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který schválila Rada dne 25. července 2011 (13110/2011 – C7–0247/2011),

–   s ohledem na návrhy na změnu č. 1/2012 a 2/2012 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, které Komise předložila dne 17. června 2011, resp. 16. září 2011,

–  s ohledem na článek 75b jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A7-0354/2011),

ODDÍL III
Obecné úvahy

1.  připomíná, že podpora inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářství, které vytváří pracovní místa a vysoce kvalitní zaměstnání tím, že realizuje sedm stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, je cílem, který společně podporuje všech 27 členských států EU a orgány EU; připomíná, že provádění této strategie bude vyžadovat obrovské investice orientované do budoucna, a to až do roku 2020, jejichž výši odhadla Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 o přezkumu rozpočtu EU (KOM(2010)0700) nejméně na 1 800 miliard EUR; zdůrazňuje proto, že nezbytné investice – jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států – je nutno provést okamžitě a bez dalších odkladů;

2.  připomíná, že má-li strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění pomoci Evropě v tom, aby se zotavila z krize a vyšla z ní silnější, musí mít ústřední význam v rozpočtové strategii EU pro rok 2012;

3.  v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stávající krize vedla k poklesu veřejných investic v některých z těchto oblastí v důsledku změn, které členské státy provedly v rámci svých vnitrostátních rozpočtů; vyzývá k tomu, aby byl tento trend zvrácen, a je pevně přesvědčen, že má-li Unie jako celek úspěšně realizovat strategii Evropa 2020, je třeba zaručit investice na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni; je toho názoru, že rozpočet EU by měl plnit významnou úlohu jako nástroj pro využití pákového efektu v případě politik členských států usilujících o hospodářské oživení tím, že bude stimulovat a podporovat investice v členských státech, jejichž cílem je posílení růstu a zaměstnanosti, a jako takový by měl být také používán; zdůrazňuje, že takový postup je v plném souladu s dynamikou evropského semestru, který má jako nový mechanismus pro posílení evropské správy ekonomických záležitostí za cíl zvýšit konzistentnost, synergie a vzájemné doplňování se mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států při realizaci společně dohodnutých cílů strategie Evropa 2020;

4.   znovu připomíná, že rozpočet EU by neměl být v žádném případě vnímán a hodnocen pouze jako finanční položka, která je dodatečnou přítěží pro rozpočty členských států, ale právě naopak, měl by být chápán jako příležitost k větší stimulaci těch iniciativ a investic, na nichž má Unie zájem a které jí přinášejí přidanou hodnotu jako celku, přičemž o většině z nich spolurozhodují Parlament a Rada, a mají tudíž legitimitu i na vnitrostátní úrovni;

5.   znovu poukazuje na doplňkovou povahu rozpočtu EU ve vztahu k vnitrostátním rozpočtům a na podněty, které vytváří za účelem podpory růstu a tvorby pracovních míst, přičemž zdůrazňuje, že vzhledem k samotné povaze tohoto rozpočtu a jeho omezené výši by neměl být krácen a omezován nahodilým snižováním, nýbrž by naopak mělo dojít k posílení cílových oblastí;

6.  uznává, že v Unii panuje akutní nedostatek financí, jak na úrovni členských států, tak na úrovni Unie; zdůrazňuje, že k přisouzení skutečného významu konceptu efektivnosti nákladů by měly být všechny programy a výdaje pečlivě analyzovány z hlediska životaschopnosti, účinnosti a hospodárnosti;

7.   poukazuje na to, že rozpětí, která vyplývají z víceletého finančního rámce (VFR), neposkytují skutečný manévrovací prostor, zejména v podokruhu 1a a v okruhu 4, a snižují schopnost Unie reagovat na změny politiky a nepředvídané potřeby a současně si zachovat své priority; poukazuje na to, že rozsah výzev, jimž Unie čelí, by vyžadoval daleko více prostředků, než skýtají současné stropy VFR; připomíná v této souvislosti, že v důsledku různých naléhavých úkolů a nových priorit, které vyvstaly, jako je například letošní „arabské jaro“ a potřeba poskytnout silný podnět k provádění strategie Evropa 2020 jako koordinovaného způsobu boje proti současné hospodářské a sociální krizi, se stalo nevyhnutelným využití nástrojů, které předpokládá interinstitucionální dohoda (IID) ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;

Postoj Rady

8.   lituje škrtů, které provedla Rada v návrhu rozpočtu (NR) Komise, ve výši 1,59 miliardy EUR u prostředků na závazky (-1,08 %) a 3,65 miliardy EUR u prostředků na platby (-2,75 %), po nichž prostředky na závazky dosahují celkové výše 146,25 miliardy EUR (tj. +2,91 % oproti rozpočtu na rok 2011(7)) a prostředky na platby celkové výše 129,09 miliardy EUR (+2,02 %) – pro srovnání podle NR Komise (včetně návrhu na změnu č. 1/2012) měla tato zvýšení činit +4,03 %, resp. +4,91 %;

9.   poznamenává, že Rada navrhla škrty v několika stech rozpočtových položkách, přičemž zvýšení prostředků nenavrhuje ani v jediné; zdůrazňuje, že k těmto lineárním škrtům dochází ve všech okruzích VFR, nikoli však ve stejném rozsahu;

10.   poukazuje na některé nedůslednosti v  těchto škrtech vzhledem k postojům, které Rada v nedávné době zaujala, jako jsou například škrty, které provedla v NR na rok 2012 v rozpočtových položkách týkajících se nově vytvořených agentur finančního dohledu, jejichž vytvoření sama prosadila, avšak zdá se, že není ochotna poskytnout nezbytné finanční prostředky na jejich uspokojivé fungování;

11.   uznává obavy Rady týkající se hospodářských a rozpočtových omezení na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že Unie by měla ukázat rozpočtovou odpovědnost, připomíná však, že podle ustanovení Smlouvy nesmí v rozpočtu EU vzniknout schodek veřejných financí; dále připomíná, že rozpočet EU představuje 2 % celkových veřejných výdajů v Unii;

12.  vyjadřuje politování na tím, že v tomto kontextu a i přes předchozí výzvy Parlamentu provedla Rada v rozpočtu horizontální škrty a rozhodla o celkové výši prostředků apriorně, aniž by zohlednila přesný odhad skutečných potřeb nutných k dosažení schválených cílů a politických závazků Unie a priority Parlamentu, jak jsou popsány v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 23. června 2011 o mandátu ke třístranným rozhovorům;

13.  zdůrazňuje, že mít při výběru položek a částek, které budou seškrtány, na zřeteli pouze míry čerpání prostředků v minulých letech a spolu s nimi míry zvýšení oproti rozpočtu z předchozího roku, znamená zpátečnický přístup, který neumožňuje v prostředí víceletých programů řádně zohlednit skutečnost, že míra čerpání prostředků nabírá tempo teprve v dalších letech;

14.  konstatuje, že nízká výše prostředků na platby, kterou navrhuje Rada, by vedla k ještě větší nerovnováze mezi prostředky na platby a prostředky na závazky, v důsledku čehož by se automaticky zvýšily neuhrazené závazky (RAL) na konci roku, a to zejména v podokruzích 1a a 1b; upozorňuje v této souvislosti na to, že nashromážděné RAL dosahují v současnosti, kde je VFR již téměř u konce, extrémní výše;

Návrh rozpočtu Parlamentu

15.   stanoví celkovou výši prostředků na 147 763,82 milionu EUR u prostředků na závazky a 133 143,18 milionu EUR u prostředků na platby;

16.   připomíná, že Parlament již označil politiky agendy Evropa 2020 za jednu ze svých nejdůležitějších priorit(8) pro rozpočet na rok 2012, neboť jsou základními a nezbytnými součástmi strategie EU pro hospodářské oživení; zdůrazňuje, že cílem navrženého zvýšení prostředků u vybraného počtu rozpočtových položek je podpora krátkodobých i dlouhodobých strategií pro budoucnost Unie;

17.  domnívá se, že výše prostředků na platby navržená Komisí je naprostým minimem pro pokrytí plateb, jak také uvedli v několika svých vystoupeních předseda Barroso a komisař Lewandowski; nevěří, že návrh prohlášení Rady č. 1 o prostředcích na platby, který má za cíl řešit otázku případných potřeb dalších prostředků na platby, v tomto směru jakkoli pomůže, zejména po zkušenostech z počátku roku 2011, kdy právě Rada nejevila ochotu dodržet podobné prohlášení, které iniciovala v souvislosti s rozpočtem na rok 2011; proto se také rozhodl vrátit většinu prostředků na platby na úroveň NR, a to tím spíše, že škrty Rady u prostředků na platby se dotýkají také oblastí a rozpočtových položek, které spadají pod cíle strategie Evropa 2020, zvláště v podokruzích 1a a 1b;

K podokruhu 1a

18.  připomíná, že podokruh 1a je klíčovým okruhem VFR na období 2007−2013, pokud jde o dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to díky tomu, jak přímo i nepřímo přispívá k financování všech pěti zásadních cílů a sedmi stěžejních iniciativ;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ani Rada obecně nepředkládají návrhy na zvýšení podpory – nad rámec původních plánů – pro investice, které jsou naléhavě potřebné pro provádění sedmi stěžejních iniciativ, a s politováním konstatuje, že jsou ochotny odložit nutné razantní skokové zvýšení společného financování až na VFR po roce 2013; je přesvědčen, že tento přístup vážně ohrozí splnění klíčových cílů do roku 2020; navrhuje proto v určitých klíčových oblastech několik cílených navýšení nad úroveň NR Komise, jmenovitě v oblasti konkurenceschopnosti a podnikání, výzkumu a inovací, vzdělání a celoživotního učení;

20.  připomíná, že má-li být dále financován projekt ITER, bude nutné, aby se rozpočtový orgán dohodl na revizi VFR na období 2007–2013; bere na vědomí návrh Komise ze dne 20. dubna 2011, jak získat prostředky na chybějících 1,3 miliardy EUR pro ITER pro roky 2012 a 2013, ale ve stejném duchu jako Rada, která vyřadila otázku dalších finančních prostředků na projekt ITER ze svého prvního čtení rozpočtu, trvá na tom, aby jednání o vícenákladech na projekt ITER probíhala odděleně od rozpočtového procesu pro rok 2012; vyjadřuje nicméně ochotu vyřešit tento problém s navýšením finančních prostředků, které jsou zapotřebí na projekt ITER, do konce roku 2011, aby se zajistilo, že v důsledku nepřijetí rozhodnutí nebudou oslabeny stávající struktury EU;

21.  znovu potvrzuje, že je rozhodně proti jakékoli formě přesunu prostředků ze sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7.RP), jak navrhuje Komise v rámci svého souboru návrhů, jak financovat ITER, neboť by tím bylo ohroženo úspěšné provádění 7. RP a výrazně by se snížil jeho příspěvek k plnění klíčových cílů a realizaci stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020; proto obnovuje prostředky na 7. RP ve výši podle finančního plánu, tj. přidává 100 milionů EUR do rozpočtových položek, v nichž Komise provedla škrty; také obnovuje celý objem prostředků na platby, které v položkách 7. RP škrtla Rada (492 milionů EUR), neboť je třeba nepřipustit jakékoli riziko neplnění stávajících právních závazků, ze kterého by mohly vyplynout další náklady na úroky z prodlení;

22.  je rozhodnut dále zvýšit objem prostředků na závazky u vybraných položek 7. RP (budování kapacit – výzkum ve prospěch malých a středních podniků, spolupráce – energetika, myšlenky, lidé, výzkum v oblasti energetiky); domnívá se, že tyto položky jsou nástrojem pro zajištění růstu a investic do klíčových oblastí, které mají ústřední význam v rámci strategie Evropa 2020; je přesvědčen, že současné tempo provádění 7. RP je zárukou toho, že tyto navýšené částky bude možné účinným způsobem začlenit do finančního plánování těchto programů;

23.  zvyšuje dále celkovou výši prostředků na závazky u rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP – Inteligentní energie a CIP – Podnikání a inovace) oproti počátečnímu přídělu, aby bylo možno naplňovat stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020; doufá, že toto zvýšení přispěje ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k tomuto programu a k rozvoji zvláštních programů a inovativních finančních mechanismů; připomíná v této souvislosti důležitou roli, kterou hrají malé a střední podniky při zvyšování výkonnosti ekonomiky EU, a podporuje především program CIP-EIP jako nepostradatelný nástroj pro oživení po krizi;

24.  je rozhodnut výrazně zvýšit objem prostředků pro program celoživotního učení, a to vzhledem k jeho vysoké evropské přidané hodnotě a k tomu, jak výrazně přispívá ke stěžejním iniciativám „Mládež v pohybu“ a „Inovace v Unii“; je přesvědčen, že tato navýšení jsou v plném rozsahu proveditelná, neboť dodatečné navýšení finančních prostředků pro tento program, které bylo navrženo Evropským parlamentem a schváleno rozpočtovým orgánem v rámci rozpočtu na rok 2011, bylo ke stanovenému datu úspěšně provedeno a vedlo k výraznému zvýšení počtu účastníků tohoto programu; znovu opakuje, že je rozhodnut podporovat programy EU týkající se mládeže a vzdělávání, neboť mohou přispět ke snížení nezaměstnanosti mladistvých; rovněž navrhuje další navýšení prostředků na závazky u programu Erasmus Mundus;

25.  rozhodl se obnovit NR u prostředků na platby v položce Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a opakuje svou výzvu k dalšímu zlepšování postupu pro mobilizaci prostředků EFG s cílem urychlit poskytování pomoci v daném místě;

26.  v tomto ohledu navrhuje druhé složce rozpočtového orgánu, aby byl využit nástroj pružnosti k získání částky 30,75 milionu EUR v podokruhu 1a;

K podokruhu 1b

27.  konstatuje, že postoj Rady nemění návrh Komise, pokud jde o prostředky na závazky, a zdůrazňuje, že tento postoj k prostředkům na závazky je zcela v souladu s výší prostředků stanovenou ve VFR, a to se zohledněním technické úpravy finančního rámce pro rok 2012 podle ustanovení bodu 17 IID ze dne 17. května 2006;

28.  připomíná, jak důležitou roli hrají při plnění cílů strategie Evropa 2020 a při snaze o hospodářské oživení v evropských regionech regionální politika a politika soudržnosti; vyjadřuje politování nad restriktivním přístupem Rady k prostředkům na platby, které byly seškrtány zhruba o 1 300 milionů EUR oproti prognózám potřeb prostředků na platby pro rok 2012, z nichž vycházela Komise; konstatuje, že škrty Rady se nedotkly pouze položek na cíl konvergence a na technickou pomoc; podotýká, že tyto škrty byly provedeny u přídělů rozpočtových prostředků, které již byly hluboko pod úrovní odhadů, které měly samy členské státy (61 miliard EUR na rok 2012, tj. přibližně o 50 % více než v NR) a byly obecně považovány za naprosté minimum pro pokrytí nadcházejících požadavků na platby a odpovídaly nárůstu čerpání prostředků na konci programovacího období; je přesvědčen, že tento postoj Rady je nepřijatelný tím spíše, že Evropská komise nedávno předložila několik konkrétních návrhů, jež by měly podpořit čerpání plateb z prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v zemích, které jsou nejhůře postiženy současnou finanční a hospodářskou krizí; požaduje, aby bylo posouzeno provádění regionální politiky a politiky soudržnosti a předloženy konkrétní návrhy, jakým způsobem by bylo možné snížit prostředky RAL;

29.   vyzývá Komisi, aby uznala klíčovou úlohu opatření v oblasti boje proti změně klimatu přijímaných na místní a regionální úrovni;

30.  obnovuje proto škrty, které provedla Rada v prostředcích na platby, na úroveň NR;

K okruhu 2

31.  obecně obnovuje škrty, které v tomto okruhu provedla Rada, tak, aby výše prostředků dosáhla 60 457,76 milionu EUR, tj. o 3,07 % více než v rozpočtu na rok 2011; domnívá se, že odhady rozpočtových potřeb, z nichž vycházela Komise, jsou realističtější než návrhy Rady, zejména v současné situaci, kdy panuje značná ekonomická nejistota a trhy jsou nestabilní;

32.  podotýká, že tradiční opravný rozpočet pro oblast zemědělství, který má být předložen na podzim roku 2011, upraví stávající odhady na základě přesnějšího zjištění skutečných potřeb; v tomto ohledu upozorňuje na konečnou výši vázaných příjmů, které mají být k dispozici v roce 2012 (opravy s ohledem na schválení účetních závěrek, nesrovnalosti a doplňková dávka producentů mléka) a které nakonec určí výši nových prostředků, která má být schválena v rozpočtu na rok 2012; odhaduje, že současné rozpětí (ve výši 352,24 milionu EUR), které zbývá, by mělo stačit k pokrytí potřeb v tomto okruhu, nenastanou-li nepředvídané okolnosti;

33.  vyzývá Komisi k tomu, aby zvýšila své úsilí o stanovení jasných priorit v rámci tohoto okruhu ve prospěch udržitelného zemědělství, které zachovává biologickou rozmanitost, chrání vodní zdroje a úrodnost půdy, chová zvířata v dobrých životních podmínkách a podporuje zaměstnanost; je přesvědčen, že jedním z pozitivních vedlejších účinků této politiky by byla prevence krizí, jako bylo například šíření E.coli;

34.  zamítá zvýšení v tzv. položce záporných výdajů (schválení účetní závěrky), které vypadá jako umělé snížení celkového objemu prostředků v okruhu 2; domnívá se však, že členské státy mají nejspíše lepší předpoklady k tomu, aby vyhodnotily efektivitu a spolehlivost svých vnitrostátních systémů dohledu a kontroly v oblasti společné zemědělské politiky (SZP), která je podle všeho nadhodnocena;

35.  zdůrazňuje, že mechanismy pro předcházení a řešení krizí v ovocnářském a zelinářském odvětví jsou zjevně nedostatečné, a je proto třeba najít okamžité řešení ještě před zavedením nové SZP; naléhavě žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila konkrétní návrh, který zajistí dostatečné navýšení unijních příspěvků do krizového fondu v rámci operačních fondů pro organizace výrobců; žádá, aby tohoto navýšení bylo využito na konkrétní opatření ve prospěch výrobců postižených krizí spojenou s epidemií E. coli a na opatření zaměřená na předcházení krizím v budoucnosti;

36.  stanoví zvýšení podpory pro program „Mléko pro školy“ a pokračování podpory pro program „Ovoce do škol“;

37.  zachovává výši přídělu rozpočtových prostředků na program Rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii, který poskytuje podporu 18 milionům lidí trpících v Unii problémy s podvýživou; vítá nedávné snahy Komise (viz pozměněný návrh Komise k nařízení týkajícímu se této oblasti ze dne 3. října 2011 (KOM(2011)0634)) o nalezení politického a právního řešení, které by umožnilo předejít jakýmkoli drastickým škrtům v provádění tohoto programu v letech 2012 a 2013; důrazně vyzývá Radu, aby tento návrh bez jakýchkoli prodlev podpořila, zejména s ohledem na obtížnou sociální situaci v mnoha členských státech v důsledku finanční a hospodářské krize;

38.  přiděluje přiměřené prostředky na pokračování podpory programu LIFE+, v jehož rámci jsou prioritou výhradně projekty vyvíjející činnost v oblasti životního prostředí a klimatu; znovu připomíná, že environmentální problémy a jejich řešení neuznávají hranice jednotlivých států, takže potřeba jejich řešení na úrovni EU je evidentní; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby výrazným způsobem zlepšily způsob, jakým provádějí environmentální legislativu EU;

39.  zdůrazňuje, že společná rybářská politika je i nadále důležitou politickou prioritou, a zachovává její financování ve výši navrhované v NR, a to s ohledem na nadcházející reformu této politiky; je toho názoru, že integrovaná námořní politika by neměla být financována na úkor jiných opatření a programů v oblasti rybolovu v okruhu 2; domnívá se, že účinné řízení rybolovu má zásadní význam pro zachování populací ryb a zabránění nadměrnému rybolovu; vítá dodatečnou podporu pro nové mezinárodní organizace pro rybolov;

K podokruhu 3a

40.  připomíná svůj důrazný požadavek, aby Unie odpovídajícím a vyváženým způsobem reagovala na současné výzvy v oblasti migrace a solidarity, a to s ohledem na řízení legální migrace a prevenci a potírání nelegální migrace; uznává povinnost členských států EU plnit platné předpisy EU a zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostatečné finanční prostředky a podpůrné nástroje pro řešení mimořádných situací, a to při plném dodržení vnitřních pravidel týkajících se ochrany a lidských práv a uplatňování solidarity mezi všemi členskými státy; požaduje proto, aby byly oproti návrhu rozpočtu vyváženým způsobem navýšeny rozpočtové prostředky jednak pro agenturu Frontex a Evropský azylový úřad, které musejí plnit stále větší množství úkolů, a jednak pro Evropský uprchlický fond; na úroveň NR se dále také rozhodl vrátit prostředky na závazky určené pro Evropský návratový fond a Fond pro vnější hranice; je pevně přesvědčen, že vzhledem k současnému vývoji, zejména v oblasti Středomoří, a výzvám, které tento vývoj představuje pro bezpečnost vnějších hranic Unie a řízení migračních toků, je posílení těchto fondů zcela nezbytné;

41.  vyjadřuje své politování nad výraznými škrty, které Rada provedla v rozpočtu agentury Frontex, Fondu pro vnější hranice a Evropského návratového fondu; je pevně přesvědčen, že vzhledem k současnému vývoji, zejména v oblasti Středomoří, a výzvám, které tento vývoj představuje pro bezpečnost vnějších hranic Unie a řízení migračních toků, je posílení těchto fondů zcela nezbytné;

42.  má v úmyslu obnovit prostředky z NR na prevenci trestné činnosti a předcházení teroristickým činům v souladu s finančním plánem a přispět tak k dalšímu rozvoji stále potřebnější spolupráce, například v případě evropské bezpečnostní strategie v oblasti počítačových sítí nebo konfiskace majetku zločineckých organizací;

43.  má za to, že program Daphne byl doposud podfinancován, a zajistí pro něj odpovídající financování, aby se mohl věnovat všeobecně uznávaným potřebám v boji proti násilí páchanému na ženách;

K podokruhu 3b

44.  znovu opakuje, že financování programů, iniciativ a subjektů zaměřených na vzdělání by se mělo zvýšit s ohledem na jejich přínos při plnění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“ a „Inovace v Unii“; usiluje zejména o zvýšení financování programu „Mládež v akci“;

45.  je si vědom toho, jak je důležité zapojit občany do rozvoje občanské společnosti a politického života s evropskou perspektivou, a pokládá za neuvážené, aby Rada snížila výdaje související s otázkou občanství;

46.  odmítá jakékoli další škrty prostředků vyčleněných na finanční nástroj pro civilní ochranu, neboť návrh rozpočtu je již pod úrovní finančního plánu a civilní ochrana spadá nově do pravomocí Unie; v důsledku toho obnovuje částky uvedené v NR;

47.  v souvislosti s evropskými veřejnými prostory se domnívá, že mají-li být zohledněny v rámci rozpočtového procesu, musí rozpočtový orgán získat v dostatečném časovém předstihu hodnotící zprávu a pracovní program; rozhodl se ponechat v rezervě část finančních prostředků na komunikaci, dokud Komise neprojeví ochotu zlepšit v tomto ohledu interinstitucionální spolupráci;

48.  vytváří několik rezerv s cílem obdržet specifické hodnotící zprávy a formální závazek k posílené interinstitucionální spolupráci;

49.  vítá úvěry určené na program veřejného zdraví, který doplňuje opatření členských států v oblasti podpory zdraví a prevenci nemocí a dává těmto opatřením přidanou hodnotu; podporuje úsilí Komise o další vedení kampaně HELP, která v rámci programu veřejného zdraví propaguje život bez tabákových výrobků;

K okruhu 4

50.  znovu opakuje, že v tomto roce je financování okruhu 4 rozpočtu EU na rok 2012 nedostatečné ve srovnání s předchozími roky a že rezerva, která je v tomto okruhu k dispozici, je příliš nízká na to, aby stačila k řešení narůstajících problémů v našem sousedství a ve světě;

51.  vítá navýšení finančních prostředků pro nástroj sousedství, jak bylo navrženo v návrhu na změnu č. 1/2012, což je v souladu s jeho podporou jednoznačné a jednotné reakce Unie na poslední politický a společenský vývoj v jižním Středomoří a přidané hodnoty vnějšího rozměru vnitřních politik Unie a jejích makroregionálních strategií; jednoznačně nicméně opakuje, že takováto finanční pomoc nesmí být v žádném případě na úkor stávajících priorit;

52.  domnívá se, že s cílem dosáhnout v rámci dohodovacího řízení dohody s druhou složkou rozpočtového orgánu je možné souhlasit se snížením prostředků na závazky v případě několika rozpočtových linii, zejména v případě společné zahraniční a bezpečnostní politiky; pokud jde o tuto oblast, považuje výši prostředků schválených v rámci hlasování o rozpočtu na rok 2011 za přiměřenou a rozhodl se odpovídajícím způsobem změnit postoj Rady;

53.  domnívá se, že zvýšení finančních prostředků pro Palestinu a agenturu UNRWA, které navrhuje, má zásadní význam pro lepší zajištění bezpečnosti a životních podmínek uprchlíků a pro současné úsilí o vznik životaschopného palestinského státu; znovu vyzývá k vytvoření jasné strategie pro Palestinu, která by finanční pomoc Unie vázala na výraznější politickou úlohu Unie v mírovém procesu ve vztahu k oběma stranám konfliktu;

54.  připomíná, že rozpočet na rok 2012 by měl odrážet rostoucí potřeby, pokud jde o spolupráci s Asií a Latinskou Amerikou;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny potřeby a omezené priority, které pečlivě stanovily jeho specializované výbory, mohly být v rámci stropu VFR pro okruh 4 financovány, a domnívá se, že návrh předložený v rámci jeho čtení představuje minimum, pokud má Unie věrohodným způsobem plnit úlohu globálního hráče;

56.  navrhuje v této souvislosti druhé složce rozpočtového orgánu uvolnění prostředků z nástroje pružnosti ve výši 208,67 milionů EUR v rámci okruhu 4;

K okruhu 5

57.  odmítá obecný postoj Rady, pokud jde o výdaje v okruhu 5, jenž je založen na plošném snížení o přibližně 74 milionů EUR, z nichž 33 milionů EUR se týká Komise, což je výsledkem paušálních škrtů v rozpočtech jednotlivých orgánů;

58.  zdůrazňuje, že takový restriktivní přístup sice zajistí pro rozpočet EU a rozpočty členských států krátkodobé úspory, na druhé straně však ohrozí provádění politik a programů Unie, což bude ve výsledku v neprospěch občanů a v pozdější době povede k negativnímu dopadu na vnitrostátní rozpočty; dále zdůrazňuje, že Komise a další orgány by měly mít k dispozici odpovídající výši finančních zdrojů, aby mohly plnit své úkoly, a to zvláště poté, co vstoupila v platnost Smlouva o fungování EU;

59.  konstatuje, že tohoto snížení bylo dosaženo zvýšením tzv. míry standardního snížení pro zaměstnance (nefinancovaná pracovní místa), což brání zlepšení míry obsazenosti míst stanovených v plánu pracovních míst, který schválil rozpočtový orgán (neboť má přímý vliv na nábor pracovníků); rád by byl v této souvislosti informován, jak je Rada schopna odhadnout možnou míru stavu zaměstnanců v útvarech Komise s větší přesností než Komise sama; odmítá rovněž škrty v položkách výdajů, v jejichž případě Komise již v návrhu rozpočtu navrhla čisté úspory (např. Úřad pro publikace, studie a konzultace, vybavení a nábytek);

60.  uznávaje obrovské úsilí Komise o zmrazení vlastních administrativních výdajů v nominálních hodnotách již v rámci jejího NR, rozhodl se obnovit veškeré výdaje okruhu 5 oddílu III na tuto úroveň;

61.  v některých položkách správních výdajů však ponechává prostředky v rezervě do té doby, než Komise učiní příslušné kroky, provede návazná opatření nebo předloží návrhy, nebo do té doby, než od ní získá doplňující informace;

K agenturám

62.  obecně souhlasí s Komisí předloženými odhady rozpočtových potřeb agentur a odmítá principy, z nichž vycházely nahodilé a paušální škrty Rady ve srovnání s rokem 2011;

63.  rozhodně se domnívá, že jakékoli škrty v rozpočtech agentur v průběhu rozpočtového procesu by měly ve větší míře souviset s procesem plánovaní činností agentur a s jejich úkoly, kromě případů, kdy je možno určit přesné zdroje úspor; v této souvislosti se domnívá, že škrty provedené v případě agentury Frontex, jejíž mandát byl právě revidován, jsou typickým příkladem toho, jak Rada naprosto separuje úkoly a činnosti agentur (jež jsou stanoveny v právních textech a požadavcích) a rozpočtové prostředky, které jsou jim přidělovány;

64.  souhlasí obecně s tím, že přebytky agentur by měly být při sestavování NR brány v úvahu a prezentovány jasným a transparentním způsobem; znovu však opakuje, že na přebytky finančně soběstačných agentur by se s ohledem na to, aby byly zajištěny proti nespolehlivosti svého příjmu, toto obecné pravidlo vztahovat nemělo;

65.  dále se rozhodl zvýšit příděl rozpočtových prostředků na rok 2012 u tří nových agentur pro finanční dohled, což považuje za mimořádně důležité s ohledem na stávající hospodářskou a finanční situaci a na proces jejich utváření;

K pilotním projektům a přípravným akcím

66.  zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce, které byly v omezeném počtu přijaty, byly důkladně zváženy a posouzeny – a to rovněž s přihlédnutím k prvnímu posouzení, které provedla Komise v červenci 2011, aby nedošlo ke zdvojování činností, které se již uskutečňují v rámci stávajících programů EU; připomíná, že cílem pilotních projektů a přípravných akcí je formulace politických priorit a zahájení nových iniciativ, které mohou posléze přejít v činnosti a programy EU;

ODDÍLY I, II, IV, V, VI, VII, VIII, IX
Obecný rámec

67.  připomíná svůj postoj přijatý ve výše uvedeném usnesení ze dne 6. dubna 2011, v němž požádal všechny orgány, aby navrhly své rozpočty na základě řádného a účinného řízení a aby hledaly možné úspory, a to v souladu s dopisem komisaře Lewandovského ze dne 3. února 2011, v němž vyzval jednotlivé orgány, aby vyvinuly maximální úsilí o omezení nárůstu výdajů na méně než 1 % ve srovnání s rokem 2011;

68.  uznává úsilí, které vynaložily všechny orgány v podobě rozsáhlých škrtů ve vlastních rozpočtech; v reálných hodnotách je růst rozpočtu ve všech orgánech negativní, a to navzdory jejich novým pravomocem a novým úkolům, akcím a činnostem, které vyplynuly ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

69.  konstatuje, že rozpočet v oblasti administrativních a provozních výdajů všech orgánů představuje 5,59 % souhrnného rozpočtu EU, přičemž strop okruhu 5 činí 497,9 milionů EUR;

70.  znovu potvrzuje, že úsporná opatření nesmí ohrozit vyplácení platů a důchodů, údržbu budov a bezpečnost, neboť orgány musí mít zajištěny minimální nezbytné potřeby ke svému provozu, a že škrty musí být přiměřené, aby nedošlo k penalizaci orgánů, které dosáhly maximální hranice úspor, a dále že úspory musí být legální a musí být účinné v roce 2012;

Oddíl I – Evropský parlament
Všeobecný rámec

71.  poukazuje na to, že současná aktualizace rozpočtu na rok 2012 předložená k hlasování činí oproti roku 2011 1,44 % (bez návrhu na změnu týkající se Chorvatska); vzhledem k tomu, že návrh na změnu týkající se Chorvatska bude projednán v dohodovacím výboru s Radou; očekává, že budou doplněny nezbytné výdaje související s Chorvatskem; očekává, že konečná aktualizace rozpočtu na rok 2012 bude tudíž po jednání dohodovacího výboru činit 1,9 % (včetně Chorvatska), přičemž 1,9 % je nejnižší aktualizace za posledních 12 let; bez započtení výdajů na přistoupení Chorvatska a 18 nových poslanců Evropského parlamentu v návaznosti na Lisabonskou smlouvu je tato hodnota pouze 0,8 %; 0,8 % procenta představuje nejmenší navýšení za posledních 15 let; za posledních 15 let bylo průměrné navýšení rozpočtu 4,5 %; vlivem inflace, jejíž současná výše činí 2,9 %, je rozpočet na rok 2012 reálně nižší; Parlamentu se i přesto, že v důsledku Lisabonské smlouvy získal nové pravomoci a funkce a bude provádět nová opatření a činnosti, podařilo docílit skutečných škrtů;

72.  poukazuje na skutečnost, že celková výše jeho rozpočtu na rok 2012 je 1 710,1 milionu EUR (včetně 18 nových poslanců Evropského parlamentu v návaznosti na Lisabonskou smlouvu); tato částka představuje čisté snížení o 14,5 milionu EUR oproti odhadům a 74,085 milionu EUR oproti původním rozpočtovým návrhům před dohodovacím jednáním s předsednictvem;

73.  poukazuje na to, že rozpočet na rok 2012 je konsolidační rozpočet, při jehož sestavování vyvinul Parlament maximální úsilí o dosažení úspor bez toho, aby byla ohrožena kvalita práce a nejvyšší legislativní úroveň; tento rozpočet na rok 2012 a následný rozpočet na rok 2013 představují referenční body pro příští víceletý finanční rámec;

74.  znovu opakuje, že úspory, s nimiž se počítá v případě rozpočtových výdajů na překládání a tlumočení, nesmějí ohrozit zásadu mnohojazyčnosti v Evropském parlamentu a v rámci dialogů s jinými orgány; znovu opakuje, že úspory budou prováděny bez toho, aby bylo ohroženo právo kteréhokoli poslance či poslankyně hovořit během plenárního zasedání, jednání ve výborech, schůzí koordinátorů a trojstranných rozhovorů svým vlastním jazykem; poslanci by rovněž měli mít i nadále právo psát a číst ve svém vlastním jazyce;

75.  je přesvědčen, že v době, kdy se velké množství Evropanů potýká s narůstajícími finančními obtížemi a kdy jsou přijímána stále další úsporná opatření, by měl jít Parlament příkladem a omezit své cestovní náklady; žádá předsednictvo, aby vytvořilo podmínky, které umožní 5% úspory ve všech typech cestovních výdajů, včetně delegací výborů a meziparlamentních delegací, a které budou zároveň plně v souladu se statutem poslanců a prováděcími opatřeními k tomuto statutu; domnívá se, že omezení letů poslanců EP v první třídě by napomohlo dosažení těchto úspor, požaduje, aby až do předložení zprávy generálního tajemníka Evropského parlamentu předsednictvu a Rozpočtovému výboru, k němuž by mělo dojít do 31. března 2012, bylo 15 % celkového objemu prostředků na cestovní výdaje převedeno na rezervy; požaduje, aby tato se zpráva zabývala otázkou proveditelnosti opatření k zajištění maximální efektivity poslaneckých cest s cílem vydat doporučení pro možné rozpočtové úspory na základě zvážení všech návrhů a usnesení, jež v této záležitosti Parlament již přijal; dále by měly být předloženy návrhy, které by zajišťovaly snížení počtu letů poslanců v první třídě, podporovaly nákup letenek ve druhé třídě nebo ve třídě Flexi, zajišťovaly řádné využívání nabídek programů pro stálé cestující a revidovaly pravidla upravující dobu, po kterou se poslanci mohou podepsat do prezenčního rejstříku, zejména v pátek, očekává, že prostředky na cestovní výdaje budou sníženy počínaje rokem 2012 a následujících letech do konce volebního období; navrhuje, aby úspory v oblasti úředních návštěv zohledňovaly při určování skladby delegací pluralismus před proporcionalitou;

76.  zdůrazňuje, že v rozpočtu na rok 2012 jsou zahrnuty výdaje spojené s příchodem dalších 18 poslanců v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (10,6 milionu EUR);

77.  trvá na svém postoji, že přístup spočívající v hledání všech možných úspor a neustálá snaha o reorganizaci a přesouvání stávajících zdrojů jsou v každém případě klíčovými prvky jeho rozpočtové politiky, zejména s ohledem na stávající hospodářskou krizi; domnívá se proto, že by takovéto úspory v rámci rozpočtu na rok 2012 měly být prováděny v širším kontextu strukturálních změn s dlouhodobým dopadem; škrty, které Parlament schválil, si vynutí strukturální změny, které však nesmí ohrozit vysokou úroveň legislativní práce Parlamentu; míní, že cílem Parlamentu je soustředit se na své hlavní úkoly; myslí si, že úspory na překladech a tlumočení neohrožují zásadu mnohojazyčnosti, protože je umožňují inovativní řešení, reorganizace struktur a nové metody práce;

78.  vítá dobrou spolupráci Rozpočtového výboru s předsednictvem, která se zakládá na vzájemné důvěře a respektu; domnívá se, že dohoda přijatá v rámci dohodovacího jednání dne 22. září 2011 v souvislosti s odhady (usnesení ze dne 6. dubna 2011 schválené v plénu, kdy pro hlasovalo 479 poslanců) by neměla být zpochybňována a žádný z prvků této dohody by neměl být znovu otevírán, pokud od té doby nenastaly žádné nové okolnosti;

79.  konstatuje, že příspěvky na všeobecné výdaje byly zmrazeny na úrovni pro rok 2011; vyzývá předsednictvo, aby poslancům nezvyšovalo žádné příspěvky úměrně inflaci (včetně tzv. denních příspěvků);

80.  znovu opakuje, že při jednáních o rozpočtu Evropského parlamentu byla navržena řada rezerv; bez ohledu na kompromis dosažený během dohodovacího jednání mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem žádá, aby v souvislosti s těmito rezervami byly zodpovězeny podstatné otázky týkající se parlamentního rozpočtu a aby tyto odpovědi předložené transparentním způsobem obsahovaly jasné informace o potřebách v oblasti překladů a tlumočení, stravování, úklidu a údržby, rovněž v oblasti cestovních služeb a zařízení a dalších externích služeb a o cenové struktuře a veškerých využitelných dotacích na tyto služby;

Lidské zdroje

81.  schvaluje následující změny plánu pracovních míst:

82.  rozhodl se schválit internalizaci bezpečnostní služby, jak se navrhuje v návrhu na změnu, a v důsledku toho vytvořit v plánu pracovních míst 29 nových míst (26 míst AST 1 a 3 místa AD 5);

83.  schvaluje následující opatření obsažená v návrhu na změnu, která byla kompenzována jinými úsporami:

Budovy a politika v oblasti komunikace a informací

84.  domnívá se, že politika Parlamentu v oblasti nemovitostí vyžaduje důkladnou analýzu a že jeho správní útvary by měly i nadále rozvíjet politiku v oblasti nemovitostí ve spolupráci s Rozpočtovým výborem; žádá proto, aby byl i nadále pravidelně informován o novém vývoji, co se týče projektů budov, které budou mít významné finanční důsledky pro rozpočet, jako je např. budova Konráda Adenauera, Dům evropské historie a projekty týkající se výstavby či koupě budov v pracovních místech Parlamentu; žádá, aby byl průběžně informován o zřizování veškerých nových pracovních míst v souvislosti s tříletým plánem GŘ INLO, a to ještě předtím, než tato opatření schválí správa Parlamentu; žádá správu, aby připravila dohodu o poskytování služeb ve věci sdílení provozních nákladů s Komisí a s jakoukoli jinou institucí, která bude chtít využívat Dům evropských dějin; vyzývá orgány EU, aby lépe koordinovaly své návštěvnické programy s cílem využívat synergií, zvýšit spokojenost návštěvníků a sdílet náklady; žádá správu Parlamentu, aby zlepšila řízení interinstitucionálních projektů;

85.  zdůrazňuje, že v dalších rozpočtových letech je třeba transparentně zajistit platy nových smluvních zaměstnanců s cílem podpořit provádění politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí; dále žádá, aby byl průběžně informován o veškerých plánech na zřízení nových pracovních míst a o jakémkoli zvýšení prostředků v souvislosti s politikou GŘ INLO, a to ještě předtím, než tato opatření schválí administrace;

86.  domnívá se, že projekt Domu evropských dějin vyžaduje aktivní spolupráci a finanční účast dalších orgánů a institucí; vítá příslib předsedy Evropské komise vyslovený v jeho dopise ze dne 28. září 2011, že Komise na tento projekt významným způsobem přispěje a zajistí podporu fungování Domu evropských dějin; připomíná své usnesení ze dne 6. dubna 2011, ve kterém žádá o vytvoření obchodního plánu, v němž by byla vytyčena dlouhodobá obchodní strategie Domu evropských dějin, a konstatuje, že správa Parlamentu již požadované informace předložila; znovu opakuje, že rozhodnutí týkající se tohoto projektu by měla být předmětem otevřené diskuse a plodného dialogu a měla by zaručovat transparentnost rozhodovacího procesu; požaduje, aby byl v souladu s čl. 179 odst. 3 finančního nařízení o tomto projektu v oblasti nemovitostí co nejdříve informován; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že plán výdajů, který má být součástí obchodního plánu, bude důsledně dodržován;

87.  domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých úspor a modernizace a zefektivnění organizace by měla být vypracována komparativní studie, která by rozpočet Evropského parlamentu porovnala s rozpočty reprezentativního vzorku členských států a s rozpočtem Kongresu Spojených států;

Otázky související se životním prostředím

88.  vítá zavedení konkrétních pobídek k většímu využívání méně znečišťujících dopravních prostředků zavedením 50% příspěvku na předplacenou jízdenku v Bruselu; poukazuje na to, že rezerva týkající se různých položek pro výdaje na pracovní cesty závisí rovněž na výsledku zprávy, o kterou požádalo předsednictvo a která posoudí proveditelnost opatření k zajištění maximální efektivity cestovních výdajů a předloží doporučení směřující k rozpočtovým úsporám;

89.  žádá, aby byla přijata další opatření, jež povedou k omezení spotřeby energie, vody a papíru a umožní dosáhnout úspor v rozpočtu Parlamentu;

Oddíl IV – Soudní dvůr

90.  zdůrazňuje, že škrty provedené Radou by Soudní dvůr uvedly do pozice, kdy by vzhledem ke svému narůstajícímu pracovnímu vytížení nebyl schopen náležitě plnit své hlavní povinnosti; rozhodl se proto zčásti vrátit k NR, zejména pokud jde o prostředky pro členy, zaměstnance a prostředky na výpočetní techniku;

Oddíl V – Účetní dvůr

91.  konstatuje, že Účetní dvůr vyvíjí značné úsilí o přeřazení zaměstnanců z pomocných služeb do oblasti provádění auditů, aby tímto způsobem vyšel vstříc vzrůstajícím nárokům na tento orgán, a našel rovněž možnosti podstatných úspor ve svých správních výdajích; konstatuje, že Rada snížila finanční prostředky na mzdy na základě nízké míry čerpání v roce 2010; očekává, že míra čerpání za rok 2011 bude lepší, a proto se rozhodl částečně obnovit NR;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

92.  upozorňuje na to, že některé škrty, které Rada provedla, by ohrozily základní funkce EHSV a zpochybnily jeho schopnost dostát právním závazkům vůči svým zaměstnancům; rozhodl se proto vrátit na úroveň NR v případě prostředků, které budou mít k dispozici členové EHSV k provádění základní činnosti tohoto výboru, která spočívá v tom, že organizacím občanské společnosti v členských státech umožňuje vyjadřovat své názory na evropské úrovni, což na základě střízlivých odhadů míry inflace reálně znamená, že u těchto prostředků dojde ke zmrazení reálných hodnot; rozhodl se dále částečně vrátit na úroveň NR, pokud jde o odměňování zaměstnanců a příspěvky, které mají EHSV umožnit plnění jeho povinností ve vztahu k zaměstnancům; a rozhodl se také v případě tlumočení zčásti vrátit na úroveň NR, která by odpovídala úrovni roku 2009, což by vzhledem k vyšším sazbám za tlumočení i tak znamenalo snížení reálných hodnot;

Oddíl VII – Výbor regionů

93.  zčásti odmítá snížení provedená Radou; navyšuje většinu dotčených položek, protože Rada snížila prostředky výrazně pod míru plnění v roce 2010 a 2011; rozhodl se proto obnovit NR, aby tato instituce mohla zachovat objem politických činností na úrovni roku 2011;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

94.  domnívá se, že prostředky pro tuto instituci byly již výrazně sníženy v předchozích dvou letech; obnovuje proto NR u většiny položek;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

95.  zaujímá jiné stanovisko než Rada a souhlasí s vytvořením dvou dalších stálých pracovních míst (1 AD 9 a 1 AD 6) v rámci plánu pracovních míst EIOÚ s ohledem na nové úkoly této instituce, které jí byly svěřeny článkem 16 Smlouvy o fungování EU, protože úkolem EIOÚ je monitorovat uvedená práva a zajistit jejich dodržování (všechny orgány a instituce EU jsou vázány základními právy na soukromí a na ochranu osobních údajů); ze stejného důvodu souhlasí s převedením místa ředitele tohoto úřadu z AD 14 do AD 15, přestože celkový počet zaměstnanců úřadu EIOÚ činí 43 osob;

96.  ze stejného důvodu se rozhodl obnovit ostatní položky na úroveň NR;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

97.  konstatuje však, že ESVČ jakožto nově vytvořená organizace, která je výrazem významných ambicí EU, musí mít k dispozici dostatečné prostředky; prostředky určené na platy zaměstnanců v roce 2012 musí proto zohledňovat aktuální míru neobsazených pracovních míst na podzim roku 2011; vyzývá ESVČ, aby do budoucna omezila své výdaje v souvislosti s vytvářením vysokých funkcí; domnívá se, že jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo postupné nahrazování míst pro vyslané národní odborníky stálými místy pro státní úředníky členských států; konstatuje, že vyslaní národní experti (VNE) nejsou započítáni do jedné třetiny zaměstnanců ESVČ, kteří jsou na úrovni AD; připomíná nicméně rozhodnutí Rady, kterým se stanoví organizace a fungování ESVČ, v němž se uvádí, že „dnem skončení platnosti smlouvy vyslaného národního experta převedeného pod ESVČ podle článku 7 se daná funkce změní na místo pro dočasného zaměstnance v případech, kdy funkce vykonávaná vyslaným národním expertem odpovídá funkci běžně vykonávané zaměstnanci funkční skupiny AD, je-li nezbytné místo k dispozici v plánu pracovních míst“; mimoto také zdůrazňuje, že finančně zajištěny musí být rovněž provozní potřeby související s vytvořením ESVČ s vlastními systémy informačních technologií v nové budově;

98.  bere na vědomí objasnění, která v souladu se závazkem vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise obdržel od ESVČ v dopise zaslaném předsedovi Rozpočtového výboru dne 30. září 2011 ohledně podílu úředníků EU v plánu pracovních míst; přijímá tedy rozhodnutí obnovit plán pracovních míst ESVČ v podobě uvedené v NR Komise a domnívá se, že je třeba zrušit všechny rezervy určené na nábor pracovníků a zřízení zastoupení EU ve Spojených arabských emirátech;

99.  je znepokojen postojem Rady, která chce omezit zvýšení NR ESVČ na rok 2012 na +2,25 %; s ohledem na celkový finanční kontext zaujal rovněž obezřetný přístup ke zvýšením a pouze částečně přijímá požadavky ESVČ;

100.  přijímá požadované změny v plánu pracovních míst ESVČ, zejména co se týče posílení zastoupení; bude však i nadále bedlivě sledovat složení personálu ESVČ a ověřovat, zda je toto složení v souladu se statutárním závazkem, že úředníci EU musí představovat nejméně 60 % zaměstnanců ESVČ v kategorii AD; požaduje, aby ESVČ předkládal pravidelné zprávy o této otázce; konstatuje, že vyšší rozpočtové potřeby ESVČ jsou důsledkem toho, že na tuto službu byly převedeny pravomoci, které dříve vykonávala Rada a Komise, a důsledkem potřeb, které byly podceněny a které nabyly značného rozsahu, mj. náklady spojené se zahájením činnosti, nové povinnosti a úkoly, které má v současnosti na starosti Rada a Komise;

o
o   o

101.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a dalším příslušným orgánům a institucím.

(1) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17. (2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0114. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0140. (6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0296. (7) Včetně opravných rozpočtů 1 až 3/2011. (8) Viz například usnesení Parlamentu o mandátu ke třístranným rozhovorům, přijaté dne 23. června 2011.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (11114/2011 – C7-0184/2011 – 2011/0033(NLE))

P7_TA(2011)0462 A7-0316/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11114/2011),

–  s ohledem na návrh Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (06647/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 171 a 172 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0184/2011),

–  s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 7 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0316/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Norského království.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o podpoře, poskytování a používání družicových navigačních systémů GALILEO a GPS a navazujících aplikací mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé (11117/2011 – C7-0185/2011 – 2011/0054(NLE))

P7_TA(2011)0463 A7-0332/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11117/2011),

–  s ohledem na návrh dohody o podpoře, poskytování a používání družicových navigačních systémů GALILEO a GPS a navazujících aplikací mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé (11575/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 171 a 172 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0185/2011),

–  s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 7 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0332/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2011 o návrhu směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění) (KOM(2010)0784 – C7-0030/2011 – 2010/0387(CNS))

P7_TA(2011)0464 A7-0314/2011

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0784),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0030/2011),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 25. března 2011 adresovaný Hospodářskému a měnovému výboru podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0314/2011),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 (9)  V souvislosti se zacházením se stálými provozovnami je možné, že členské státy musí určit podmínky a právní nástroje, které jim umožní chránit své vnitrostátní daňové příjmy a bránit obcházení vnitrostátních právních předpisů v souladu se zásadami stanovenými ve Smlouvě a s ohledem na mezinárodně uznávaná daňová pravidla. (9)  V souvislosti se zacházením se stálými provozovnami je možné, že členské státy musí určit podmínky a právní nástroje, které jim umožní chránit své vnitrostátní daňové příjmy, bránit obcházení vnitrostátních právních předpisů a předcházet extrémním formám nízkého zdanění či nezdanění, v souladu se zásadami stanovenými ve Smlouvě a s ohledem na mezinárodně uznávaná daňová pravidla. Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a) upustí od zdanění těchto zisků; nebo a) upustí od zdanění těchto zisků, pokud byly zdaněny ve státě, v němž má dceřiná společnost sídlo, zákonnou sazbou korporační daně, která nesmí být nižší než 70 % průměrné zákonné sazby korporační daně uplatňované v členských státech, nebo Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 – písm. b b) zdaní tyto zisky, přičemž umožní mateřské společnosti a její stálé provozovně odečíst od daně příslušnou část korporační daně, která se vztahuje k těmto ziskům a kterou uhradila dceřiná společnost nebo její dceřiná společnost, až do výše příslušné daně, a to za podmínky, že na každé úrovni společnost i její dceřiná společnost spadají pod definice podle článku 2 a  splňují podmínky stanovené v článku 3. b) zdaní tyto zisky zákonnou sazbou korporační daně, která nesmí být nižší než 70 % průměrné zákonné sazby korporační daně uplatňované v členských státech, přičemž umožní mateřské společnosti a její stálé provozovně odečíst od daně příslušnou část korporační daně, která se vztahuje k těmto ziskům a kterou uhradila dceřiná společnost nebo její dceřiná společnost, až do výše příslušné daně, a to za podmínky, že na každé úrovni společnost i její dceřiná společnost spadají pod definice podle článku 2 a  splňují podmínky stanovené v článku 3.

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 26. října 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (KOM(2010)0815 – C7-0016/2011 – 2010/0395(COD))(1)

P7_TA(2011)0465 A7-0325/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k tomu, že mají být provedeny další změny tohoto nařízení, včetně změn zavedených Lisabonskou smlouvou, nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 by mělo být v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti nahrazeno. (1)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k tomu, že mají být provedeny další změny, včetně změn zavedených Lisabonskou smlouvou, nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 by mělo být v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti nahrazeno tímto nařízením, přijatým podle Lisabonské smlouvy společně Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanovilo rozpočtové zásady a finanční pravidla, jejichž dodržování je závazné pro všechny legislativní akty a všechny orgány. Tyto hlavní zásady, koncepci a strukturu uvedeného nařízení, jakož i základní pravidla rozpočtového a finančního řízení je třeba zachovat. Odchylky od těchto hlavních zásad by měly být přezkoumány a co možná zjednodušeny s tím, že je nutno přihlédnout k jejich trvalému významu, přínosu pro roční rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) a k zátěži, kterou představují pro zúčastněné strany. Je třeba zachovat a posílit hlavní prvky finanční reformy, k nimž patří úloha účastníků finančních operací, začlenění kontrolních opatření do činnosti operačních útvarů, interní auditoři, sestavování rozpočtu podle činností, modernizace účetních zásad a pravidel, jakož i hlavní zásady, jimiž se řídí granty. (2)  Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanovilo rozpočtové zásady a finanční pravidla, která upravují sestavování a plnění souhrnného rozpočtu, zajišťují řádné a efektivní řízení, kontrolu a ochranu finančních zájmů Unie a zvyšují transparentnost a jejichž dodržování je závazné pro všechny legislativní akty a všechny orgány. Tyto hlavní zásady, koncepci a strukturu uvedeného nařízení, jakož i základní pravidla rozpočtového a finančního řízení je třeba zachovat. Odchylky od těchto hlavních zásad by měly být přezkoumány a co možná zjednodušeny s tím, že je nutno přihlédnout k jejich trvalému významu, přínosu pro roční rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) a k zátěži, kterou představují pro zúčastněné strany. Je třeba zachovat a posílit hlavní prvky finanční reformy, k nimž patří úloha účastníků finančních operací, začlenění kontrolních opatření do činnosti operačních útvarů, interní auditoři, sestavování rozpočtu podle činností, modernizace účetních zásad a pravidel, jakož i hlavní zásady, jimiž se řídí granty. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Pokud jde o rámcové výzkumné programy Unie, mělo by dojít k dalšímu zjednodušení a harmonizaci předpisů a postupů, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum1 a v konečné zprávě skupiny odborníků o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu, která byla zveřejněna dne 12. listopadu 2010 na základě čl. 7 odst. 2 rozhodnutí č. 1982/2006/ES. Přijaté texty, P7_TA(2010)0401. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se omezovalo pouze na stanovení obecných zásad a základních pravidel, které platí pro celou rozpočtovou oblast, na kterou se vztahují Smlouvy, zatímco prováděcí ustanovení byla upravena v nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, aby byla ujasněna hierarchie norem a zlepšila se přehlednost nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) může být na Komisi přenesena pravomoc přijímat právní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Do tohoto nařízení by proto měla být začleněna některá ustanovení z nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Podrobná pravidla pro uplatňování tohoto nařízení přijatá Komisí by se měla omezit na technické podrobnosti a způsoby provádění. (5)  Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se omezovalo pouze na stanovení obecných zásad a základních pravidel, které platí pro celou rozpočtovou oblast, na kterou se vztahují Smlouvy, zatímco prováděcí ustanovení byla upravena v nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, aby byla ujasněna hierarchie norem a zlepšila se přehlednost nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) může legislativní akt přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty, kterými se pouze doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Do tohoto nařízení by proto měla být začleněna některá ustanovení z nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Měla by být zjednodušena pravidla, jež platí pro úroky z plateb předběžného financování, neboť tato pravidla představují pro příjemce finančních prostředků Unie i útvary Komise nadměrnou administrativní zátěž a způsobují mezi těmito útvary na straně jedné a hospodářskými subjekty a partnery na straně druhé nedorozumění. V zájmu zjednodušení, zejména z hlediska příjemců grantů, a v souladu se zásadou řádného finančního řízení by již neměla existovat povinnost úročit platby předběžného financování a naběhlé úroky zpětně získávat. Měla by však existovat možnost upravit tuto povinnost v pověřovací dohodě, tak aby mohly být úroky naběhlé z plateb předběžného financování opětovně použity na programy řízené některými pověřenými subjekty nebo získány zpět. (8)  Měla by být zjednodušena pravidla, jež platí pro úroky z plateb předběžného financování, neboť tato pravidla představují pro příjemce finančních prostředků Unie i útvary Komise nadměrnou administrativní zátěž a způsobují mezi těmito útvary na straně jedné a hospodářskými subjekty a partnery na straně druhé nedorozumění. V zájmu zjednodušení, zejména z hlediska příjemců grantů, a v souladu se zásadou řádného finančního řízení, by se povinnost úročit platby předběžného financování a naběhlé úroky zpětně získávat měla okamžitě zrušit. Měla by však existovat možnost upravit tuto povinnost v pověřovací dohodě, tak aby mohly být úroky naběhlé z plateb předběžného financování opětovně použity na programy řízené některými pověřenými subjekty nebo získány zpět. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Smlouva stanoví, že víceletý finanční rámec musí být stanoven formou nařízení. Je proto zapotřebí zapracovat některá ustanovení z víceletého finančního rámce na období 2007–2013 do tohoto nařízení. K zajištění rozpočtové kázně je zejména zapotřebí provázat víceletý finanční rámec s ročním rozpočtovým procesem. Toto nařízení by mělo také upravovat závazky Evropského parlamentu a Rady týkající se prostředků přidělených na závazky, které vyplývají ze základních právních aktů v oblasti strukturálních opatření, rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu. (11)  Protože podle Smlouvy bude víceletý finanční rámec v budoucnu stanoven formou nařízení a interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení musí být odpovídajícím způsobem pozměněna, je logické zapracovat některá ustanovení z interinstitucionální dohody do tohoto nařízení. K zajištění rozpočtové kázně je zejména zapotřebí provázat víceletý finanční rámec s ročním rozpočtovým procesem. Toto nařízení by mělo také upravovat závazky Evropského parlamentu a Rady týkající se prostředků přidělených na závazky, které vyplývají ze základních právních aktů v oblasti strukturálních opatření, rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Příjmy získané nestátními třetími stranami při plnění legitimních úkolů Unie, jako je boj proti pašování a padělání cigaret (např. dohoda „Phillip Morris“), by měly být považovány za účelově vázané příjmy, zejména pokud tyto příjmy vyplývají z dohod uzavřených v rámci alternativního řešení sporů. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Pokud jde o ustanovení o proporcionalitě, měl by být v souvislosti s posouzením rizik, jež provádí schvalující osoba, zaveden pojem přijatelného rizika chyby. Orgány by měly mít možnost odchýlit se od obecné hranice významnosti ve výši 2 %, kterou používá Účetní dvůr při posuzování legality a správnosti uskutečněných operací. Pro orgán příslušný pro udělení absolutoria představuje míra přijatelného rizika lepší východisko k posouzení kvality řízení rizik ze strany Komise. Evropský parlament a Rada by proto měly s přihlédnutím k nákladům na kontrolní opatření a k přínosům těchto opatření určit míru přijatelného rizika chyby pro jednotlivé oblasti politiky. (16)  S cílem posoudit riziko chyby, zohlednit zásadu řádného finančního řízení a odpovídajícím způsobem reagovat by měl být používán nástroj řízení rizik ukazující riziko chyby. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Zásada transparentnosti zakotvená v článku 15 SFEU, jež požaduje, aby orgány a instituce jednaly co nejotevřeněji, stanoví, že pokud jde o plnění rozpočtu Unie musí občané vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou debatu, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie a posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zveřejněním relevantních informací týkajících se koncových smluvních stran a koncových příjemců financí z prostředků Unie, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, přičemž jsou zohledněny legitimní zájmy těchto příjemců s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací, a pokud jde o soukromé osoby jejich právo, aby byly respektovány jejich soukromé životy a ochrana osobních údajů. Orgány a instituce by proto měly uplatňovat selektivní přístup v souladu se zásadou proporcionality. Rozhodnutí zveřejňovat informace by mělo vycházet z relevantních kritérií, aby poskytované informace byly užitečné. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový) (23a)  U nízkých a velice nízkých grantů je možné použít zjednodušené postupy účetnictví a schvalování s cílem vytvořit přístup vycházející z potřeb příjemce. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 b (nový) (23b)  Schváleny mohou být rovněž granty v oblasti základního výzkumu, u nichž není možné předložit výsledek ani zaručit úspěch výzkumu v důsledku probíhající výzkumné činnosti. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 (24)  Jak ukazuje zkušenost s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru (PPP), jež jsou zahrnovány mezi subjekty Unie podle článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, měly by být do nařízení zapracovány další alternativy, aby bylo možno vybírat z širšího spektra subjektů, jejichž úprava je pružnější než úprava, kterou se řídí orgány Unie, a která je z hlediska soukromoprávních partnerů přístupnější. Tyto alternativy by měly být realizovány v rámci nepřímého řízení. Jednou z nich by měl být subjekt zřízený základním právním aktem, pro nějž by platila finanční pravidla, jež by zohledňovala zásady nutné k zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie. Tyto zásady by měly být přijaty v nařízení v přenesené pravomoci a měly by vycházet ze zásad, jež musí dodržovat třetí subjekty pověřené úkoly plnění rozpočtu. Další alternativou by měla být realizace PPP ze strany subjektů podle soukromého práva členského státu. (24)  Jak ukazuje zkušenost s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru (PPP), jež jsou zahrnovány mezi subjekty Unie podle článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, měly by být do nařízení zapracovány další alternativy, aby bylo možno vybírat z širšího spektra subjektů, jejichž úprava je pružnější než úprava, kterou se řídí orgány Unie, a která je z hlediska soukromoprávních partnerů přístupnější. Tyto alternativy by měly být realizovány v rámci nepřímého řízení. Jednou z nich by měl být subjekt zřízený základním právním aktem, pro nějž by platila finanční pravidla, jež by zohledňovala zásady nutné k zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie. Tyto zásady by měly být přijaty v nařízení v přenesené pravomoci, které by mělo být konzultováno s Evropským účetním dvorem, a měly by vycházet ze zásad, jež musí dodržovat třetí subjekty pověřené úkoly plnění rozpočtu. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 (25)  Do tohoto nařízení by měly být pro účely článku 317 SFEU zapracovány základní povinnosti kontroly a auditu, jež jsou členským státům uloženy v případě nepřímého plnění rozpočtu v rámci sdíleného řízení a jež jsou v současné době upraveny pouze v odvětvových nařízeních. Je proto zapotřebí do něj zapracovat ustanovení, jež stanoví jednotný rámec pro všechny příslušné oblasti politiky, který bude upravovat harmonizované správní struktury na úrovni členských států, společné povinnosti řízení a kontroly, jež pro tyto struktury platí, každoroční prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti spolu s výrokem nezávislého auditora o tomto prohlášení a roční prohlášení členských států, kterým tyto státy přebírají odpovědnost za správu finančních prostředků Unie, jíž byly pověřeny, jakož i mechanismy schvalování účetní závěrky, oprav a pozastavování plateb, které uplatňuje Komise. Podrobná ustanovení by měla zůstat předmětem úpravy odvětvových nařízení. (25)  Do tohoto nařízení by měly být pro účely článků 317 a 290 SFEU zapracovány základní povinnosti kontroly a auditu, jež jsou členským státům uloženy v případě nepřímého plnění rozpočtu v rámci sdíleného řízení a jež jsou v současné době upraveny pouze v odvětvových nařízeních. Je proto zapotřebí do něj zapracovat ustanovení, jež stanoví jednotný rámec pro všechny příslušné oblasti politiky, který bude upravovat harmonizované správní struktury na úrovni členských států, který nevytvoří žádné nové kontrolní struktury, ale umožní členským státům akreditovat subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie. Členské státy by měly mít pravomoc určit subjekt nebo organizaci, které budou plnit úkoly akreditačního orgánu a které mohou být na téže administrativní úrovni jako akreditovaný subjekt nebo již odpovídají v současnosti za dohled nad jinými orgány; toto ustanovení by nemělo vylučovat volbu jakékoli jiné struktury ze strany členského státu, pokud je taková struktura v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Dále by měly být v tomto nařízení obsaženy společné povinnosti řízení a kontroly, jež pro tyto struktury platí, každoroční prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti spolu s výrokem nezávislého auditora o tomto prohlášení a roční prohlášení členských států, kterým tyto státy přebírají odpovědnost za správu finančních prostředků Unie, jíž byly pověřeny, jakož i mechanismy schvalování účetní závěrky, oprav a pozastavování plateb, které uplatňuje Komise, aby byl vytvořen koherentní legislativní rámec, který také zlepšuje celkovou právní jistotu a účinnost kontrol a nápravných opatření a také ochranu finančních zájmů Unie. Podrobná ustanovení by měla zůstat předmětem úpravy odvětvových nařízení. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 a (nový) (33a)  Veškeré návrhy předkládané legislativnímu orgánu by měly vyhovovat požadavkům využívání uživatelsky vstřícných informačních technologií („e-government“) a měla by být zajištěna interoperabilita dat zpracovávaných při správě rozpočtu, čímž by se měla zvýšit účinnost. Měly by být stanoveny jednotné normy přenosu dat pro data, která jsou k dispozici v elektronické podobě. K dosažení těchto cílů by mělo být ponecháno přechodné období dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 a (nový) (38a)  Jednorázové částky a paušální financování by se měly používat dobrovolně a pouze v případě potřeby. Měla by se vyjasnit terminologie používaná v případě paušálního financování a jednorázových částek. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 b (nový) (38b)  Mělo by být navrženo další vyjasnění nebo vhodná definice způsobilých výdajů, protože by se tak posílil soulad se zásadou celkových nákladů, zejména, pokud jde o přímé a nepřímé náklady a činnosti, které výzkumu předcházejí nebo na něj navazují. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 a (nový) (43a)  S cílem poskytnout svým auditovaným subjektům dostatek času na reakci na zjištění Účetního dvora, která by mohla mít vliv na účetní závěrku auditovaných subjektů nebo na legalitu nebo správnost uskutečněných operací, Účetní dvůr zajistí, aby všechna tato zjištění byla předána dotyčným orgánům nebo institucím včas. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 (44)  Je zapotřebí zaktualizovat ustanovení týkající se předběžné a konečné účetní závěrky, aby byly především pro účely výkaznictví poskytovány informace, jež by měly doprovázet účetní závěrky zaslané účetnímu Komise za účelem konsolidace. Mělo by se rovněž odkazovat na prohlášení vedení k auditu, které orgány a subjekty financované z rozpočtu přikládají k vlastním konečným účetním závěrkám, jež předávají Účetnímu dvoru, jakož i na prohlášení vedení k auditu, které se předává společně s konečnou konsolidovanou účetní závěrkou Unie. Mělo by být stanoveno, že Účetní dvůr předloží své připomínky k předběžným účetním závěrkám orgánů s výjimkou Komise a subjektů financovaných z rozpočtu k dřívějšímu datu, aby jim umožnil vypracovat konečné účetní závěrky, které zohlední připomínky Účetního dvora. (44)  Je zapotřebí zaktualizovat ustanovení týkající se předběžné a konečné účetní závěrky, aby byly především pro účely výkaznictví poskytovány informace, jež by měly doprovázet účetní závěrky zaslané účetnímu Komise za účelem konsolidace. Mělo by se rovněž odkazovat na prohlášení vedení k auditu, které orgány a subjekty financované z rozpočtu přikládají k vlastním konečným účetním závěrkám, jež předávají Účetnímu dvoru, jakož i na prohlášení vedení k auditu, které se předává společně s konečnou konsolidovanou účetní závěrkou Unie. Mělo by být stanoveno, že Účetní dvůr předloží své připomínky k předběžným účetním závěrkám orgánů s výjimkou Komise a subjektů financovaných z rozpočtu k dřívějšímu datu, aby jim umožnil vypracovat konečné účetní závěrky, které zohlední připomínky Účetního dvora. S cílem uzavřít postup udělování absolutoria během roku, který následuje po roce, v němž je prováděna kontrola, se zřídí pracovní skupina, která připraví návrhy na zkrácení času nezbytného k dokončení tohoto postupu. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 (45)  Pokud jde o informace, které Komise předkládá v souvislosti s udílením absolutoria, měla by Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zejména hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích podle článku 318 SFEU. Do nařízení je proto zapotřebí zapracovat příslušná ustanovení o této zprávě ve vztahu ke stávajícím povinnostem k podávání zpráv. (45)  Pokud jde o informace, které Komise předkládá v souvislosti s udílením absolutoria, měla by Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zejména hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích podle článku 318 SFEU. Do nařízení je proto zapotřebí zapracovat příslušná ustanovení o této zprávě ve vztahu ke stávajícím povinnostem k podávání zpráv. Tato zpráva by měla zejména obsahovat informace o tom, čeho bylo dosaženo v oblasti genderových aspektů personální politiky. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 (48)  Pokud jde o zvláštní ustanovení, která se týkají provádění vnějších akcí, je zapotřebí zohlednit navržené změny týkající se způsobů plnění rozpočtu. (48)  Pokud jde o zvláštní ustanovení, která se týkají provádění vnějších akcí, je zapotřebí zohlednit navržené změny týkající se způsobů plnění rozpočtu a navrhnout diferencovaný přístup pro případy, kdy bude Evropská unie muset reagovat na naléhavé humanitární situace, mezinárodní krize nebo situaci v třetí zemi, které procházejí procesem demokratizace. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 54 a (nový) (54a )  Je zvláště důležité, aby Komise v rámci postupů přípravy aktů v přenesené pravomoci vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a navrhování aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 55 (55)  Změny tohoto nařízení by měly být prováděny jen v případě potřeby. Příliš časté změny jsou spojeny s nepřiměřenými náklady, pokud jde o přizpůsobení administrativních struktur a postupů novým pravidlům. Platná pravidla mohou být navíc uplatňována příliš krátkou dobu na to, aby bylo možné dospět k platným závěrům. vypouští se Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 56 a (nový) (56a)  Měla by se zlepšit čitelnost tohoto nařízení připojením obsahu, který zahrnuje také nadpis každého článku, a stručného přehledu finančních termínů. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Článek 1 Toto nařízení stanoví pravidla pro sestavování a plnění ročního rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet“) a pro předkládání účtů a jejich audit. 1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet“) a pro předkládání účtů a jejich audit. 2.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí: - „orgánem“ Evropský parlament, Evropská rada a Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie a Evropský účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů a Evropská služba pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“); -  Evropská centrální banka se za orgán Unie nepovažuje. Veškerými odkazy na „Unii“ se rozumí odkaz na Evropskou unii a Evropské společenství pro atomovou energii. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Článek 2 Každé ustanovení o plnění rozpočtu v oblasti příjmů a výdajů obsažené v jiném právním aktu musí být v souladu s rozpočtovými zásadami uvedenými v hlavě II. Každé ustanovení o plnění rozpočtu v oblasti příjmů a výdajů obsažené v jiném právním aktu musí být v souladu s tímto nařízením a s podrobnými prováděcími pravidly k tomuto nařízení v souladu s nařízením v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. Toto nařízení se vztahuje na Evropský parlament, Evropskou radu a Radu, Evropskou komisi, Soudní dvůr Evropské unie a Evropský účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů a na Evropskou službu pro vnější činnost (dále jen „orgán“ či „orgány“). Všechny návrhy nebo jejich změny předložené legislativnímu orgánu jasně označí ustanovení obsahující odchylky od tohoto nařízení nebo od nařízení v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení a v příslušné důvodové zprávě se ke každému takovému návrhu uvedou konkrétní důvody těchto odchylek. Toto nařízení se nevztahuje na Evropskou centrální banku. Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu v oblasti správních výdajů, které se týkají prostředků vyčleněných v rozpočtu pro Zásobovací agenturu Euratomu. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Článek 2 a (nový) Článek 2 a Ochrana osobních údajů Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 1.  Rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok odhadují a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro Unii a Evropské společenství pro atomovou energii. 1.  Veškeré příjmy a výdaje musí být zapsány v rozpočtu a v jeho přílohách, a pro každý rozpočtový rok i odhady a veškeré schválené příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro Unii. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 2.  Příjmy a výdaje Unie zahrnují 2.  Příjmy a výdaje Unie zahrnují a) příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vznikají orgánům z ustanovení Smlouvy o Evropské unii v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování těchto ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu; a) příjmy a výdaje Unie; b) výdaje a příjmy Evropského společenství pro atomovou energii. b) příjmy a výdaje vzniklé v souvislosti s prováděním příslušného Evropského rozvojového fondu. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 a (nový) 2a.  Výdaje Unie uvedené v odstavci 2 zahrnují: a) správní výdaje, včetně správních výdajů, které vznikají orgánům na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování těchto ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu; a b) operační výdaje, které vzniknou v důsledku uplatňování těchto ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu, včetně souvisejících podpůrných výdajů. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 b (nový) 2b.  Do rozpočtu se zapisují záruky pro výpůjční a úvěrové operace Unie při správě evropského nástroje finanční stability a evropského mechanismu finanční stability a platby do Záručního fondu pro vnější vztahy. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4 4.  Úrokové výnosy z finančních prostředků, které vlastní Unie, nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dohod uzavřených s pověřenými subjekty uvedenými v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech ii) až viii) či z rozhodnutí o grantu či grantových dohod uzavřených s příjemci. V těchto případech se úrok znovu použije na příslušný program nebo získá zpět. 4.  Úrokové výnosy z finančních prostředků, které vlastní Unie, nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dohod uzavřených s pověřenými subjekty uvedenými v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech ii) až viii). V těchto případech se úrok znovu použije na příslušný program a bude vykompenzován z nároků příslušného příjemce nebo – pokud by to bylo nemožné, nepraktické nebo neúčelné – bude získán zpět. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) Článek 5 a Uplynutí lhůty 1.  Lhůta uvedená ve dnech končí uplynutím posledního dne daného období. 2.  Lhůta uvedená v týdnech, měsících nebo vyjádřená časovým úsekem zahrnujícím více měsíců – rokem, půlrokem, čtvrtletím – končí uplynutím dne v posledním týdnu nebo posledním měsíci, který svým označením nebo číslem odpovídá dni, ve který nastane daná událost nebo daný časový okamžik. 3.  Jestliže v případě, kdy je lhůta uvedena v měsících, není den, ve kterém by lhůta měla uplynout, v posledním měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne daného měsíce. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Článek 5 b (nový) Článek 5 b Prodloužení lhůty Pokud je lhůta prodloužena, vypočítává se nová lhůta od okamžiku uplynutí lhůty předchozí. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Článek 5 c (nový) Článek 5c Neděle a svátky; soboty Má-li být úkon proveden v určitý den nebo v určité lhůtě a připadá-li tento den nebo poslední den dané lhůty na neděli nebo oficiálně uznaný státní svátek, popř. na sobotu, přesouvá se povinnost spojená s tímto dnem na nejbližší následující pracovní den. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a a (nové) aa) nebo v odůvodněných případech částky určené na financování dosud nedokončených stavebních projektů ve smyslu čl. 195 odst. 3, pokud nebyly do 31. prosince dokončeny přípravné etapy přidělení na závazek a pokud se tyto částky ukáží jako nezbytné pro urychlení stavebních prací nebo pokud umožní dřívější splacení závazků; tyto částky mohou být přiděleny do 31. března následujícího rozpočtového roku; a Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. b a (nové) ba) odpovídající částky ze systému vlastních zdrojů. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 4.  Nerozlišené prostředky, které při uzávěrce rozpočtového roku odpovídají řádně smluvně podloženým povinnostem, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku. 4.  Nerozlišené prostředky, které při uzávěrce rozpočtového roku odpovídají řádně smluvně podloženým povinnostem, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku. Totéž platí pro prostředky, u nichž došlo ke zrušení závazku, a pro nevyužité prostředky (na závazky a platby), na které se nevztahují odstavce 2 a 3, a na disponibilní nevyčerpaná rozpětí pod celkovým stropem víceletého finančního rámce u každého okruhu, která dohromady tvoří „celkové rozpětí VFR“, které bude v následujícím rozpočtovém roce přiděleno do jednotlivých okruhů podle jejich potřeb. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 6 6.  Aniž je tím dotčen článek 10, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance nelze přenášet. 6.  Aniž je tím dotčen článek 10, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance nelze přenášet. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příplatky pro členy a zaměstnance orgánů, na které se vztahuje služební řád a pracovní řád. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Článek 9 a (nový) Článek 9 a Přenos nevyužitých prostředků Nevyužité prostředky jak na závazky, tak na platby, a také prostředky, u nichž byl zrušen závazek, z roku N mohou být přeneseny do rozpočtu na rok N+1, popřípadě do jeho z budoucích rozpočtů v rámci ročního rozpočtového procesu, a to na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu. Před 1. říjnem roku N předloží Komise rozpočtovému orgánu svůj odhad výše nevyužitých prostředků a prostředků, u nichž byl zrušen závazek, z roku N, a to u závazků i plateb. Každá ze složek rozpočtového orgánu posléze navrhne, jak nevyužité prostředky přidělit buď do rozpočtu na rok N+1, nebo i na následující roky. Rozhodnutí přijmou společně obě složky rozpočtového orgánu postupem podle článku 314 SFEU. Tyto nevyužité prostředky a prostředky, u nichž byl zrušen závazek, se zapíší do jednoho z rozpočtů víceletého finančního rámce a nad rámec jeho stropů. Nevyužité prostředky a prostředky, u nichž byl zrušen závazek, mohou být buď přiděleny na konkrétní program, nebo zapsány do kapitoly předběžných prostředků. V tomto případě budou zdroje od členských států požadovány pouze po rozhodnutí rozpočtového orgánu o konkrétním určení těchto prostředků. Přenos rozpětí víceletého finančního rámce V případě, že po přijetí ročního rozpočtu zůstanou pod každým ze stropů finančního rámce rozpětí, může rozpočtový orgán před koncem daného rozpočtového roku rozhodnout, že nevyužitá rozpětí budou přenesena do jakéhokoli stropu jednoho z následujících roků daného víceletého rozpočtového rámce. Celková výše víceletého finančního rámce zůstane nezměněna. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 3 3.  Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválit současné poskytnutí dvou nebo více prozatímních dvanáctin jak pro závazky, tak pro platby nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Schvalovací rozhodnutí předá neprodleně Evropskému parlamentu. 3.  Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, ale nepřekračující výši součtu dvou prozatímních dvanáctin jak pro závazky, tak pro platby nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Schvalovací rozhodnutí předá neprodleně Evropskému parlamentu. Rozhodnutí vstupuje v platnost třicet dnů poté, co bylo přijato, pokud Evropský parlament během této 30denní lhůty nerozhodne většinou hlasů svých členů o snížení těchto výdajů. Rozhodnutí vstupuje v platnost třicet dnů poté, co bylo přijato, pokud Evropský parlament v této lhůtě nerozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů. Rozhodne-li Evropský parlament o snížení těchto výdajů, přezkoumá Rada schvalující rozhodnutí s ohledem na částku, kterou Evropský parlament schválil. Rozhodne-li Evropský parlament o snížení těchto výdajů, použije se tato snížená částka. Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat. Nestačí-li pro určitou kapitolu částka dvou prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s prvním pododstavcem ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v příslušné kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Rozpočtový orgán jedná podle postupů uvedených v tomto odstavci. V žádném případě však nesmí být překročena celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 15 Zůstatek rozpočtového roku Přenos rozpočtového zůstatku 1.  Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku. 1.  Zůstatek každého rozpočtového roku po přenosech podle článků 9 a 10 se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako doplňkový příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby pouze v případě schodku, důsledně v souladu s článkem 7 rozhodnutí Rady o vlastních zdrojích, který nezahrnuje kvaziautomatickou úpravu výše příspěvků členských států do rozpočtu Unie. 2.  Odhady takových příjmů nebo prostředků na platby se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého v souladu s článkem 35. Odhady jsou vypracovány v souladu s nařízením Rady, kterým se provádí rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie. 2.  Odhady takových příjmů nebo prostředků na platby se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého v souladu s článkem 35. 3.  Po předložení účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl oproti odhadům zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě musí být návrh opravného rozpočtu předložen Komisí do 15 dnů po předložení předběžné účetní závěrky. 3.  Po předložení účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl oproti odhadům zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož předmětem je právě uvedený rozdíl, a v případě přebytku jako odpovídající doplňkové prostředky. Návrh opravného rozpočtu musí být předložen Komisí do 45 dnů po předložení předběžné účetní závěrky. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Článek 15 a (nový) Článek 15 a Rezerva plateb a závazků Přebytek a nevyčerpané prostředky na závazky z předchozích rozpočtových roků stávajícího víceletého finančního rámce a také prostředky, u nichž byl zrušen závazek, se zapisují do rezervy na platby a závazky. Tato rezerva se použije v první řadě pro jakékoli dodatečné nebo nepředvídané potřeby a také ke kompenzaci záporné rezervy, kterou upravuje postup stanovený v článku 44. Rozhodnutí o čerpání této rezervy přijmou společně obě složky rozpočtového orgánu na základě návrhu Komise. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Článek 16 Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se předkládají v eurech. Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se předkládají v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 65 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v národních měnách za podmínek stanovených v nařízení přijatém v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 65 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a Evropské služby pro vnější činnost příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v národních měnách za podmínek stanovených v nařízení přijatém v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. Výsledky těchto měnových operací jsou uvedeny v samostatném oddílu účetní závěrky příslušného orgánu; to platí obdobně i pro subjekty uvedené v článku 196b. Komise vhodnými prostředky zabezpečí, aby byly výkyvy měnových kurzů, které se projeví při výplatě mezd a úhradě výdajů zaměstnanců Unie, vyrovnávány nejméně v měsíčních intervalech, aby bylo zajištěno rovné zacházení při operacích v eurech a výplatě mezd, kterou je nutno provádět v jiných měnách. Základem příslušného výpočtu je sazba Infor€uro. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. e a (nové) ea) pokuty uvalené v oblasti hospodářské soutěže, další pokuty a pohledávky vzniklé v důsledku mimosoudního urovnání sporů, smírčích dohod nebo jakýchkoli jiných podobných uzavřených dohod s nestátními třetími stranami, nebo jednorázové platby nestátních třetích stran; Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – pododstavec 2 (nový) V případě uvedeném v písmeni b) však mohou být prostředky na závazky dány k dispozici poté, co příslušný členský stát podepíše dohodu o příspěvku vyjádřeném v eurech. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v čl. 173 odst. 2 a čl. 175 odst. 2. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 3.  Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto: 3.  Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto: a) příjmy od třetích osob za dodávky zboží, poskytnutí služeb nebo stavební práce provedené na jejich žádost; a) příjmy od třetích osob za dodávky zboží, poskytnutí služeb nebo stavební práce provedené na jejich žádost; b) výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů, které jsou nahrazovány novými nebo vyřazovány, je-li jejich účetní hodnota plně odepsána; b) výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů, které jsou nahrazovány novými nebo vyřazovány, je-li jejich účetní hodnota plně odepsána; c) příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek; c) příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek s výhradou článku 77; ca) příjmy plynoucí z úroků z předběžného financování s výhradou článku 5; d) výnosy z dodávek zboží, poskytnutí služeb a stavebních prací ostatním útvarům, orgánům nebo subjektům, včetně náhrad poskytnutých těmito orgány nebo subjekty za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem; d) výnosy z dodávek zboží, poskytnutí služeb a stavebních prací ostatním útvarům, orgánům nebo subjektům, včetně náhrad poskytnutých těmito orgány nebo subjekty za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem; e) přijaté platby pojistného plnění; e) přijaté platby pojistného plnění; f) příjmy z prodeje, pronájmu nebo jiných smluv, jejichž předmětem jsou práva k nemovitostem; f) příjmy z prodeje, pronájmu, náhrad nebo jiných smluv, jejichž předmětem jsou práva k nemovitostem; g) příjmy z prodeje tiskovin a filmů, včetně těch na elektronických nosičích. g) příjmy z prodeje tiskovin a filmů, včetně těch na elektronických nosičích. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 a (nový) 2a.  U veškerých jednotlivých darů v hodnotě vyšší než 999 EUR věnovaných Komisi nebo u darů od jednoho dárce, které v úhrnu překračují tuto částku, během kteréhokoli jednoho roku bude možno zjistit jejich původ na internetových stránkách určených k tomuto účelu. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 1.   Nařízení přijaté v přenesené pravomoci uvedené v článku 199 může stanovit případy, kdy mohou být určité příjmy odečteny od žádostí o platbu, které jsou poté vyplaceny v čisté částce. 1.   Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst a) sankce uložené stranám zadaných zakázek nebo příjemcům grantů; b) slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů; c) úroky vytvořené platbami předběžného financování; d) úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami. Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením u nové platby stejného druhu stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, stejném článku a rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku; u platby se může jednat o prozatímní platbu nebo platbu zůstatku. Na položky uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 1.  Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol; kapitoly se dále člení do článků a bodů. 1.  Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol; kapitoly se dále člení do článků a bodů. Provozní prostředky a investice jsou uvedeny samostatně. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2 2.  Komise může ve vlastním oddíle rozpočtu samostatně převádět prostředky podle článku 23, nebo v případech převodů prostředků uvedených v článku 24 požádá o schválení rozpočtový orgán. 2.  Komise může ve vlastním oddíle rozpočtu převádět prostředky podle článku 23; v případech převodů prostředků uvedených v článku 24 požádá Komise nebo ostatní orgány o schválení rozpočtový orgán. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 3 3.  Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových linií, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které jsou označeny „pro memoria“. vypouští se Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 4 4.  Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán. vypouští se Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 3.  Každý orgán s výjimkou Komise může rozpočtovému orgánu navrhnout ve svém oddílu rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 24. 3.  Každý orgán s výjimkou Komise může rozpočtovému orgánu navrhnout ve svém oddílu rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 15 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 24. Pozměňovací návrhy 54, 262, 267 a 268 Návrh nařízení Článek 23 1.  Komise může ve vlastním oddíle rozpočtu samostatně provádět: 1.  Komise může ve vlastním oddíle rozpočtu provádět: a) převody prostředků na závazky v rámci kapitol; a) převody prostředků na závazky v rámci kapitol; b) převody prostředků na platby v rámci jednotlivých hlav; b) převody prostředků na platby v rámci jednotlivých hlav po předchozím oznámení Parlamentu a Radě, a to za předpokladu, že se ani jeden z těchto orgánů nevyjádří ve lhůtě tří týdnů nesouhlas s daným převodem; c) pokud jde o výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, převody prostředků z jedné hlavy do druhé; c) pokud jde o výdaje na zaměstnance a správní výdaje, převody prostředků z jedné hlavy do druhé do maximální výše 15 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do maximální výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí; d) pokud jde o operační výdaje, převody prostředků mezi kapitolami v rámci jedné hlavy do maximální výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se převod provádí; d) pokud jde o operační výdaje, převody prostředků mezi kapitolami v rámci jedné hlavy do maximální výše 15 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se převod provádí; Komise uvědomí rozpočtový orgán o svém záměru provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tři týdny předem. Uvede-li jedna ze dvou složek rozpočtového orgánu v této lhůtě tří týdnů řádně podložené důvody, použije se postup stanovený v článku 24. 2.  Komise může ve vlastním oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí rozpočtový orgán 2.  Komise může ve vlastním oddíle rozpočtu rozhodnout, že převede z jedné hlavy do druhé a) převody prostředků z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 43, přičemž jediná podmínka pro použití rezervy spočívá v přijetí základního právního aktu řádným legislativním postupem podle článku 294 SFEU; prostředky z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 43, přičemž jediná podmínka pro použití rezervy spočívá v přijetí základního právního aktu řádným legislativním postupem podle článku 294 SFEU, za předpokladu, že o svém záměru bezodkladně uvědomí rozpočtový orgán. b) v řádně odůvodněných výjimečných případech mezinárodních humanitárních katastrof a krizí, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, může Komise převést nevyčerpané rozpočtové prostředky pro běžný rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v rozpočtové hlavě spadající do okruhu 4 víceletého finančního rámce, do rozpočtových hlav týkajících se pomoci v krizových situacích a operací humanitární pomoci. 2a.  V řádně odůvodněných výjimečných případech mezinárodních humanitárních katastrof a krizí, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, může Komise převést nevyčerpané rozpočtové prostředky pro běžný rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v rozpočtové hlavě spadající do okruhu 4 víceletého finančního rámce, do rozpočtových hlav týkajících se pomoci v krizových situacích a operací humanitární pomoci. Neprodleně po provedení těchto převodů nebo využití výše uvedených prostředků v následujícím roce Komise uvědomí obě složky rozpočtového orgánu. 2b.  Komise může poskytnout odůvodnění převodu formou pracovního dokumentu útvarů. 2c.  Komise může rozpočtovému orgánu navrhnout v rámci vlastního oddílu rozpočtu jiné převody, které nejsou uvedeny v odstavci 1. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 24 – název Převody Komise schvalované rozpočtovým orgánem Převody orgánů schvalované rozpočtovým orgánem Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 1.  Komise předloží návrh na převod současně Evropskému parlamentu a Radě. 1.  Orgány předloží své návrhy současně oběma složkám rozpočtového orgánu. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 2 2.  Rozpočtový orgán rozhoduje o převodech prostředků za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 s výhradou odchylek uvedených v hlavě I části druhé. 2.  Rozpočtový orgán rozhoduje o převodech prostředků za podmínek uvedených v odstavcích 3, 4 a 6 s výhradou odchylek uvedených v hlavě I druhé části. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 3 3.  S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Rada kvalifikovanou většinou a Evropský parlament o návrhu Komise do šesti týdnů ode dne, ke kterému oba orgány obdržely návrh na převod. 3.  S výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů rozhodnou Rada kvalifikovanou většinou a Evropský parlament o návrhu daného orgánu do šesti týdnů ode dne, ke kterému oba orgány obdržely návrh na převod. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 4 4.  Návrh na převod je schválen, pokud během uvedených šesti týdnů nastane některý z těchto případů: 4.  Návrh na převod je schválen, jestliže ve lhůtě šesti týdnů: a)  Evropský parlament a Rada jej schválí; - schválí jej obě složky rozpočtového orgánu; b) schválí jej buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání; - schválí jej jedna složka rozpočtového orgánu a druhá se zdrží jednání; c)  Evropský parlament i Rada se zdrží jednání nebo nepřijmou rozhodnutí, které odporuje návrhu Komise. - obě složky rozpočtového orgánu se zdrží jednání nebo nepřijmou rozhodnutí, které odporuje návrhu na převod. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 5 5.  Pokud to Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů: vypouští se a) převody činí méně než 10 % prostředků rozpočtové linie, z níž se převod provádí, a nepřesahuje 5 milionů EUR; b) převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100 milionů EUR. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 6 6.  Pokud Evropský parlament nebo Rada pozmění převod, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud Evropský parlament a Rada převod pozmění, považuje se nižší částka, kterou schválil buď Evropský parlament, nebo Rada, za schválenou za předpokladu, že Komise svůj návrh nevezme zpět. 6.  Pokud jedna ze složek rozpočtového orgánu pozmění převod, který druhá složka schválila nebo v jehož případě se zdržela jednání, nebo pokud obě složky převod pozmění, považuje se nižší částka, kterou schválil buď Evropský parlament nebo Rada, za schválenou za předpokladu, že daný orgán svůj návrh nevezme zpět. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Článek 24 a (nový) Článek 24 a Zvláštní pravidla pro převody 1.  Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových linií, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které jsou označeny „pro memoria“. 2.  Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 2 2.  O převodech, které umožňují použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, rozhoduje buď rozpočtový orgán na návrh Komise, nebo Komise v případě, že tyto převody nepřesahují maximální výši 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se převod provádí. 2.  O převodech, které umožňují použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, rozhoduje rozpočtový orgán na návrh Komise. Pro každou jednotlivou operaci musí být předložen zvláštní návrh. Použije se postup podle čl. 24 odst. 3 a 4. Nepřijmou-li Evropský parlament a Rada návrh Komise a nelze dospět ke společnému postoji ohledně použití této rezervy, upustí Evropský parlament a Rada od rozhodnutí o návrhu Komise na převod. Použije se postup podle čl. 24 odst. 3 a 4. Nepřijmou-li obě složky rozpočtového orgánu návrh Komise a nelze dospět ke společnému postoji ohledně použití této rezervy, upustí obě složky rozpočtového orgánu od rozhodnutí o návrhu Komise na převod. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 3.  Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí ukazatelů výkonnosti pro každou činnost a útvary příslušné pro výdaje předávají odpovídající informace rozpočtovému orgánu. Tyto informace se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k návrhu rozpočtu. 3.  Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí ukazatelů výkonnosti pro každou činnost a útvary příslušné pro výdaje předávají odpovídající informace rozpočtovému orgánu. Tyto informace uvedené v čl. 34 odst. 2a písm. d) se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k návrhu rozpočtu. Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 a (nový) 1a.  V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise náležité informace pro srovnání vývoje požadovaných prostředků a původních odhadů uvedených ve finančních výkazech. Uvedené informace obsahují údaje o dosaženém pokroku a o stavu projednávání předložených návrhů legislativním útvarem. Požadované prostředky budou případně upraveny podle stavu projednávání základního právního aktu. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2 2.  Ke snížení nebezpečí podvodů a nesrovnalostí se ve finančním výkazu podle odstavce 1 uvedou informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, posouzení souvisejících rizik, jakož i o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim. 2.  Ke snížení nebezpečí podvodů a nesrovnalostí se ve finančním výkazu podle odstavce 1 uvedou informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, který takový systém obnáší, a posouzení souvisejících rizik, jakož i o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 – písm. a a (nové) aa) přesných, soudržných a transparentních pravidel pro audity zohledňujících práva zúčastněných stran; Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 – písm. d d) předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy; d) bez dotčení odpovědností účastníků finančních operací ve smyslu kapitoly 3 předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a sledování jejich nápravy; Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 a (nový) 2a.  Účelná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména: a) rozdělení úkolů; b) vhodnou strategii kontroly a řízení rizik zahrnující kontroly na úrovni příjemců; c) zabránění střetu zájmů; d) přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech; e) postupy sledování výkonu a následné zjišťování a identifikace nedostatků a výjimek ve vnitřních kontrolách; f) pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 b (nový) 2b.  Základem účelné vnitřní kontroly je: a) provádění vhodné strategie kontroly a řízení rizik koordinované na úrovni vhodných článků kontrolního řetězce; b) přístup k výsledkům kontrol pro všechny vhodné články kontrolního řetězce; c) v případě potřeby spolehnutí se na prohlášení řídících subjektů partnerů pro plnění rozpočtu a nezávislých auditních stanovisek za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že byla provedena v souladu se schválenými standardy; d) včasné uplatňování nápravných opatření, včetně uložení případných odrazujících sankcí; e) jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ politik; f) odstranění několikanásobných kontrol; g) zásada zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol, a to s přihlédnutím k riziku chyby podle článku 29. Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Článek 29 Přijatelné riziko chyby Riziko chyby Legislativní orgán rozhodne postupem uvedeným v článku 322 SFEU o přijatelné míře rizika chyby v jednotlivých částech rozpočtu. Toto rozhodnutí se zohlední při každoročním udílení absolutoria podle čl. 157 odst. 2. Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů na administrativní a kontrolní systémy a míry rizika chyby v souvislosti s navrhovanými právními předpisy pro jednotlivé prostředky a pro každý členský stát. Přijatelná míra rizika chyby vychází z analýz nákladů na kontrolní opatření a přínosů těchto opatření. Členské státy, subjekty a osoby uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. b) poskytnou Komisi na její žádost údaje o nákladech na kontrolní opatření, které hradí, jakož i o počtu a rozsahu činností financovaných z rozpočtu. Pokud je při provádění programu chybovost dlouhodobě vysoká, zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme vhodná opatření, jako je například zjednodušení platných ustanovení, přepracování programu, zpřísnění kontrol nebo případně navrhne ukončení dané činnosti. Přijatelná míra rizika chyby se důkladně sleduje, a změní-li se zásadním způsobem kontrolní prostředí, dojde k jejímu přezkumu. Nutným předpokladem plné efektivity vnitrostátních systémů řízení a kontroly jsou prohlášení o řízení týkající se těchto systémů, která předložily orgány akreditované členskými státy. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Článek 29 a (nový) Článek 29 a Oddělení funkcí Funkce účetního a úředníka provádějícího platby musí být oddělené. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – pododstavec 3 Konsolidovaná roční účetní závěrka a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení vypracované jednotlivými orgány se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Konsolidované roční účetní závěrky a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení vypracované jednotlivými orgány se ihned po přijetí zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.„ Pozměňovací návrh 280 DocAmend>Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 2.  Komise vhodným způsobem zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, které má k dispozici v případě plnění rozpočtu centralizovaným řízením a přímo jejími útvary nebo delegacemi Unie podle čl. 53 druhého pododstavce, a informace o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, jež byly úkoly plnění rozpočtu pověřeny v rámci jiných způsobů řízení. 2.  Komise vhodným způsobem zpřístupní informace o smluvních stranách a příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, které má k dispozici v okamžiku plnění rozpočtu centralizovaným řízením, jakož i o charakteru a účelu financovaných opatření a informace o smluvních stranách a o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, jež byly úkoly plnění rozpočtu pověřeny v rámci jiných způsobů řízení. Tato povinnost se vztahuje také na ostatní orgány, pokud jde o jejich smluvní strany a případně o příjemce jejich prostředků. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3 3.  Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti, zejména na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001, a dále požadavky na bezpečnost s přihlédnutím ke zvláštnostem každého způsobu řízení uvedeným v článku 53 a v souladu s případnými příslušnými odvětvovými předpisy. 3.  Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti údajů, a v případě fyzických osob jejich právo na ochranu soukromého života, a dále právo na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001. V případě fyzických osob se zveřejní pouze jméno smluvní strany nebo příjemce, jeho sídlo, přidělená částka a účel přidělených prostředků, přičemž zveřejnění těchto údajů vychází z příslušných kritérií, jako jsou periodicita přidělovaných prostředků nebo druh či důležitost přidělených prostředků. Rozsah podrobných údajů a kritéria zveřejnění zohledňují zvláštnosti odvětví a jednotlivé způsoby řízení uvedené v článku 55; rozsah podrobných údajů je stanoven pomocí aktů v přenesené pravomoci uvedených v článku 199 a případně ve zvláštních pravidlech příslušných odvětví. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 Evropský parlament, Evropská rada a Rada, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů a ESVČ sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který předají Komisi do 1. července. Evropský parlament, Evropská rada a Rada, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů a ESVČ sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který předají Komisi a souběžně pro informaci i rozpočtovému orgánu do 1. července. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 3 Uvedené orgány také předávají tyto odhady každoročně nejpozději do 1. července rozpočtovému orgánu pro informaci. Komise sestaví vlastní odhad, který také zašle rozpočtovému orgánu do stejného dne. Komise sestaví vlastní odhad, který také zašle rozpočtovému orgánu bezprostředně po jeho přijetí. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 33 Každý subjekt uvedený v článku 200 předává Komisi a rozpočtovému orgánu každý rok do 31. března v souladu se svým zřizujícím aktem odhad svých příjmů a výdajů, včetně plánu pracovních míst a návrhu pracovního programu. Každý subjekt uvedený v článku 200 předává Komisi a rozpočtovému orgánu každý rok souběžně a nejpozději 31. března v souladu se svým zřizujícím aktem odhad svých příjmů a výdajů, včetně plánu pracovních míst a návrhu pracovního programu. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 32. Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie, včetně souhrnného celkového výkazu rezervy na platby a závazky, a souhrn odhadů uvedených v článku 32. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 – pododstavec 1 2.  Komise k návrhu rozpočtu případně připojuje finanční plán na následující roky. 2.  Komise k návrhu rozpočtu připojuje finanční plán na následující roky. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 a (nový) 2a.  K návrhu rozpočtu Komise také přikládá: a) rozbor finančního řízení za uplynulý rozpočtový rok a dosud neprovedené závazky; b) případné stanovisko ostatních orgánů k odhadům, které může obsahovat rozdílné odhady s uvedením důvodů; c) každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů a granty, které Komise uděluje subjektům podle článku 196b a evropským školám; Každý takový pracovní dokument, v němž bude uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst, obsahuje: i) veškeré zaměstnance, které Unie zaměstnává, včetně právně samostatných subjektů, rozepsaných podle druhu smlouvy, ii) prezentaci obecného přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen, iii) počet skutečně obsazených pracovních míst na začátku roku, v němž se předkládá návrh rozpočtu, s uvedením jejich rozdělení podle platové třídy a administrativního oddělení, iv) seznam pracovních míst podle oblastí politik; v) u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků, jakož i počet osob, které na začátku roku, v němž je návrh rozpočtu předkládán, místo skutečně zastávají, a to v členění podle jednotlivých funkčních skupin a případě platových tříd; a d) výkazy o činnosti, které obsahují: i) informace o dosažení všech předem stanovených, konkrétních, měřitelných, dosažitelných, odpovídajících a časově vymezených cílů pro různé činnosti, jakož i nové cíle měřené pomocí ukazatelů, ii) plné odůvodnění a rozbor nákladů a přínosů navrhovaných změn v rovině prostředků, iii) jasné odůvodnění pro zásah na úrovni Unie, mimo jiné při současném dodržení zásady subsidiarity, iv) informace o mírách plnění činnosti v předchozím roce a o mírách plnění pro běžný rok. Výsledky hodnocení jsou přezkoumány a použity k prokázání výhod, které může navrhovaná změna rozpočtu přinést. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 b (nový) 2b.  Pokud Komise svěří plnění rozpočtu partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (PPP), připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, který uvádí: a) výroční zprávu o výsledcích stávajících PPP v předchozím roce; b) cíle stanovené pro rok, na který se návrh rozpočtu vztahuje, s uvedením specifických rozpočtových potřeb spojených s dosažením tohoto cíle; c) administrativní náklady a plněný rozpočet celkově a podle druhu ve smyslu článku 196a a podle jednotlivých PPP v předcházejícím roce; d) výši finančních příspěvků z rozpočtu Unie a hodnotu věcných příspěvků ostatních partnerů u každého PPP; e) tabulky s přehledem zaměstnanců, a to obdobně podle odst. 2a písm. c), u těchto PPP, pokud jsou zaměstnanci placeni nebo částečně placeni z prostředků Unie; k těmto tabulkám s přehledem zaměstnanců se přihlíží při přípravě pracovního dokumentu podle odst. 2a písm. c). Pokud PPP používají finanční nástroje, musí být v tomto pracovním dokumentu uvedeny příslušné údaje podle a bez dotčení odstavce 2c pro každé PPP a každý finanční nástroj. Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 c (nový) 2c.  Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, který uvádí: a) kapitál emitovaný ve formě finančních nástrojů a financovaný z rozpočtu Unie a celkový kapitál vložený do jednotlivých finančních nástrojů, včetně vkladů třetích stran, celkově a v přepočtu na pákový efekt pro každý finanční nástroj, hodnotu majetkových účastí a investic do kvazivlastního kapitálu; b) příjmy a vrácené prostředky obdržené v předchozím roce a prognózu pro rok, na který se návrh rozpočtu vztahuje; c) celkovou výši podmíněných a existujících závazků Unie vyplývajících z uplatňování finančních nástrojů v předchozím roce a celkově rozčleněných zejména podle: i) veškerých potenciálních závazků vůči třetím stranám vyplývajících ze záruk, ii) veškerých potenciálních závazků vyplývajících z maximálního čerpání úvěrových linek poskytnutých třetím stranám; iii) veškerých potenciálních celkových ztrát z podřízených dluhů nebo majetkových účastí či účastí na kvazivlastním kapitálu, nebo iv) jakýchkoli jiných potenciálních nebo podmíněných závazků a jakýchkoli informací relevantních či potenciálně relevantních pro posouzení rizik; d) finanční prostředky poskytnuté v rozpočtu na očekávaná i nepředvídaná rizika celkem a pro každý finanční nástroj; e) procentuální podíl a absolutní počet případů, kdy byly čerpány záruky nebo došlo ke ztrátě podřízeného dluhu, majetkové účasti nebo účasti na kvazivlastním kapitálu v důsledku snížení kapitálu nebo úpadku celkem a pro každý finanční nástroj za předchozí rok a celkově za celou dobu fungování daného finančního nástroje; f) průměrnou dobu mezi platbou z finančních nástrojů v podobě kapitálu z podřízeného dluhu (tzv. „mezzaninové“ nástroje) příjemcům a čerpáním takového kapitálu; pokud je tato doba delší než tři roky, předloží Komise v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán k jejímu zkrácení; g) zeměpisné rozložení čerpání (absorpce) finančních nástrojů podle členských států a jednotlivých finančních nástrojů; h) správní výdaje vyplývající z veškerých správních poplatků, úhrad nebo jiných prostředků vyplácených za správu finančních nástrojů, pokud byla svěřena třetím stranám, a to celkem a podle jednotlivých spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů; i) tabulky s přehledem zaměstnanců, a to obdobně podle odst. 2a písm. c), pokud jsou zaměstnanci placeni nebo částečně placeni z prostředků Unie; k těmto tabulkám s přehledem zaměstnanců se přihlíží při přípravě pracovního dokumentu podle odst. 2a písm. c). Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 3.  K návrhu rozpočtu Komise také přikládá pracovní dokumenty, které považuje za užitečné pro podporu svých rozpočtových požadavků. 3.  K návrhu rozpočtu Komise také přikládá další pracovní dokumenty, které považuje za užitečné pro podporu svých rozpočtových požadavků. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. d d) poskytne podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně rozpisu podle zeměpisných oblastí, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci a prostředky požadované v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu osob, které by mohly být v mezích požadovaných prostředků zaměstnány na plný pracovní úvazek. d) poskytne podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně rozpisu podle zeměpisných oblastí, pohlaví, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci a prostředky požadované v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu osob, které by mohly být v mezích požadovaných prostředků zaměstnány na plný pracovní úvazek. Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 4 a (nový) 4a.  Komise připojí k návrhu rozpočtu návrh na uvolnění prostředků z rezervy na platby a závazky na jakékoli objevivší se potřeby, které nebylo možno předvídat v ročním rozpočtu nebo v nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec. Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 4 b (nový) 4b.  Kromě toho Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu také pracovní dokument o politice budov, který navrhnou jednotlivé orgány a instituce podle článku 196b a které budou obsahovat následující informace: a) výdaje a oblasti hrazené z prostředků příslušných rozpočtových položek pro každou budovu; b) očekávaný vývoj globálního plánování oblastí a lokací v nadcházejících letech a popis stavebních projektů ve fázi plánování uvedené v čl. 195 odst. 3, které již byly stanoveny; c) konečné podmínky a náklady a také příslušné informace s ohledem na realizaci nových stavebních projektů dříve předložených rozpočtovému orgánu podle postupu stanoveného v čl. 195 odst. 3 a nezačleněných do pracovních dokumentů z předchozího roku; d) konečné podmínky a náklady týkající se prodloužení smluv, které nepodléhají postupu stanovenému v čl. 195 odst. 3, ale překračují výši ročních výdajů 500 000 EUR. Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Článek 35 Až do svolání dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 SFEU může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost ostatních orgánů, pokud jde o jejich oddíly, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu návrhu rozpočtu na základě nových údajů, které nebyly známé v době jeho sestavení, včetně návrhu na změnu z důvodu aktualizace odhadu výdajů na zemědělství. Na základě nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost ostatních orgánů, pokud jde o jejich oddíly, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu návrhu rozpočtu v dostatečném předstihu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 SFEU. Může jít mimo jiné o návrh na změnu z důvodu aktualizace odhadu výdajů na zemědělství. Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Článek 36 Schválení výsledku činnosti dohodovacího výboru vypouští se Jakmile se dohodovací výbor dohodne na společném návrhu, Evropský parlament a Rada vyvinou v souladu s čl. 314 odst. 6 SFEU a v souladu se svými vnitřními jednacími řády snahu o co nejrychlejší schválení výsledku jeho činnosti. Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Článek 38 1.  Komise předloží návrhy opravných rozpočtů pro uvolnění prostředků z Evropského fondu solidarity a návrhy opravných rozpočtů pro každý z uvedených důvodů: a) přebytek, b) revize odhadu výše tradičních vlastních zdrojů a základů daně z přidané hodnoty a hrubého národního důchodu, c) zvýšení odhadu příjmů a snížení prostředků na platby, 1.  Komise může v případě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídaných okolností předložit návrh opravného rozpočtu. Komise může v případě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídaných okolností předložit dva návrhy opravného rozpočtu navíc za rok. Žádosti o opravný rozpočet, jež v případě týchž okolností jako v předchozím pododstavci předloží jiné orgány než Komise, se předávají Komisi. Žádosti o opravný rozpočet, jež v případě týchž okolností jako v předchozím pododstavci předloží jiné orgány než Komise, se předávají Komisi. Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a ostatní orgány možnosti přerozdělení příslušných prostředků, s přihlédnutím k případně očekávanému nedostatečnému vynakládání prostředků. Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a ostatní orgány možnosti přerozdělení příslušných prostředků, s přihlédnutím k případně očekávanému nedostatečnému vynakládání prostředků. 2.  S výjimkou mimořádných okolností předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh opravného rozpočtu nejpozději do 1. září každého roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů může přiložit stanovisko. 2.  S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností nebo v případě uvolnění prostředků z Fondu solidarity, u něhož může být návrh opravného rozpočtu předložen kdykoli během roku, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě své návrhy opravných rozpočtů buď v dubnu a/nebo v srpnu. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů může přiložit stanovisko. 3.  Evropský parlament a Rada projednávají návrhy s ohledem na jejich naléhavost. 3.  Evropský parlament a Rada projednávají návrhy s ohledem na jejich naléhavost. Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 40 – odst. 1 – písm. a a) souhrnného výkazu příjmů a výdajů; a) souhrnného výkazu příjmů a výdajů, přičemž se rozlišuje mezi provozem a investicemi; Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 2 a (nový) 2a.  Správní výdaje se dělí takto: a) výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést částku položek a počet pracovních míst; b) výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. c) a financované z okruhu „Správa“ víceletého finančního rámce; c) výdaje na budovy a ostatní s tím spojené výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny; d) výdaje na externí pracovníky a technickou pomoc v bezprostřední souvislosti s prováděním programů. Správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, jsou uvedeny v odděleném souhrnném výkazu rozděleném podle druhu. Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 2 b (nový) 2b.  Kdykoli je to možné a vhodné, musí články a body odpovídat jednotlivým operacím prováděným v rámci určité jednotlivé činnosti. Nařízení v přenesené pravomoci uvedené v článku 199 stanoví pokyny pro klasifikaci článků a bodů ve snaze o co největší transparentnost a přehlednost rozpočtu. Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 2 Tato rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 21 a 23. Tato rezerva musí být vyčerpána co nejdříve a před koncem rozpočtového roku, v první řadě prostřednictvím rezervy na platby a závazky, jak je stanovena v čl. 15 odst. 3a, nebo prostřednictvím převodu postupem podle článků 21 a 23. Pozměňovací návrhy 95 a 287 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1 1.  Rozpočet uvádí: 1.  Rozpočet uvádí: a) v souhrnném výkazu příjmů a výdajů: a) v souhrnném výkazu příjmů a výdajů: i) odhadované příjmy Unie za daný rozpočtový rok; i) odhadované příjmy Unie za daný rozpočtový rok; ii) odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok n – 2; ii) odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok n – 2; iii) prostředky na závazky a na platby za daný rozpočtový rok; iii) prostředky na závazky a na platby za daný rozpočtový rok; iv) prostředky na závazky a na platby za předchozí rozpočtový rok; iv) prostředky na závazky a na platby za předchozí rozpočtový rok; v) výdaje přidělené na závazek a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n – 2; v) výdaje přidělené na závazek a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n – 2, přičemž druhá položka je vyjádřena také jako procentní podíl rozpočtu; vi) odpovídající poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 41 odst. 1; vi) odpovídající poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 41 odst. 1; b) v jednotlivých oddílech rozpočtu se příjmy a výdaje vykazují ve stejné skladbě jako v písmenu a); b) v jednotlivých oddílech rozpočtu se příjmy a výdaje vykazují ve stejné skladbě jako v písmenu a); c) pokud se jedná o zaměstnance: c) pokud se jedná o zaměstnance: i) pro každý oddíl rozpočtu plán pracovních míst, který stanoví počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst povolených v mezích rozpočtových prostředků; i) pro každý oddíl rozpočtu plán pracovních míst, který poskytne komplexní přehled o veškerých lidských zdrojích a stanoví počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst povolených v mezích rozpočtových prostředků, a k němuž je připojen dokument uvádějící ekvivalentní pracovní místa na plný úvazek pro smluvní zaměstnance a místní zaměstnance; ii) plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technologický rozvoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou rozděleny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích rozpočtových prostředků; ii) plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technologický rozvoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou rozděleny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích rozpočtových prostředků; iii) pokud jde o vědecké a technické zaměstnance, může být jejich rozdělení založeno na skupinách platových tříd v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném rozpočtu; plán pracovních míst musí uvádět počet vysoce kvalifikovaných technických a vědeckých pracovníků, kterým jsou poskytovány zvláštní výhody podle zvláštních ustanovení služebního řádu; iii) pokud jde o vědecké a technické zaměstnance, může být jejich rozdělení založeno na skupinách platových tříd v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném rozpočtu; plán pracovních míst musí uvádět počet vysoce kvalifikovaných technických a vědeckých pracovníků, kterým jsou poskytovány zvláštní výhody podle zvláštních ustanovení služebního řádu; iv) plán pracovních míst, který stanoví počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty uvedené v článku 200, které obdrží grant z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro daný rozpočtový rok také počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok; iv) plán pracovních míst, který stanoví počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty uvedené v článku 196b, které obdrží grant z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro daný rozpočtový rok také počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok; ca) pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, v dokumentu přiloženém k oddílu Komise: i) souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů/fondů Unie a mezinárodních organizací, ii) odůvodnění, které objasní, proč bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky místo toho, aby jednala přímo; d) pokud jde o výpůjční a úvěrové operace: d) pokud jde o výpůjční a úvěrové operace: i) v celkovém výkazu příjmů rozpočtové linie, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců, kteří byli původně v prodlení, což vedlo k uplatnění záruky za splnění. Tyto linie se označují „pro memoria“ a jsou doplněny odpovídajícími poznámkami; i) v celkovém výkazu příjmů rozpočtové linie, které odpovídají příslušným operacím, zejména využívání finančních nástrojů (články 130, 131), a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců, kteří byli původně v prodlení, což vedlo k uplatnění záruky za splnění, a veškerých příjmů vyplývajících z využívání finančních nástrojů. Tyto linie se označují „pro memoria“ a jsou doplněny odpovídajícími poznámkami; ii) v oddíle Komise: ii) v oddíle Komise: – rozpočtové linie obsahující záruky Unie za splnění, které se týkají dotyčných operací. Tyto linie se označují „pro memoria“, dokud není rozpočet zatížen konkrétní částkou, která z něj musí být s konečnou platností uhrazena; – rozpočtové linie obsahující záruky Unie za splnění a finanční nástroje, které se týkají dotyčných operací. Tyto linie se označují „pro memoria“, dokud není rozpočet zatížen konkrétní částkou, která z něj musí být s konečnou platností uhrazena; – poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, dobu trvání, jakož i finanční záruku poskytnutou Unií na tyto operace; – poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, dobu trvání, jakož i finanční záruku poskytnutou Unií a jiné finanční nástroje využívané Unií v souvislosti s těmito operacemi; – komplexní výpočet míry celkových prostředků věnovaných na finanční nástroje ve vztahu k rozpočtu Unie; iii) v dokumentu přiloženém k oddílu Komise jako informativní údaje: iii) v dokumentu přiloženém k oddílu Komise jako informativní údaje: – veškeré majetkové účasti prostřednictvím finančních nástrojů nebo PPP, k nimž budou připojeny specifické poznámky o jejich výsledcích; – běžné kapitálové operace a řízení běžného dluhu; – běžné kapitálové operace a řízení běžného dluhu; – kapitálové operace a řízení dluhu v daném rozpočtovém roce; – kapitálové operace a řízení dluhu v daném rozpočtovém roce; e) celková výše výdajů na SZBP se zapíše do jedné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP, jež je rozčleněna na konkrétní rozpočtové články. Tyto články pokrývají výdaje SZBP a obsahují konkrétní rozpočtové linie, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise. e) celková výše výdajů na SZBP se zapíše do jedné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP, jež je rozčleněna na konkrétní rozpočtové články. Tyto články pokrývají výdaje SZBP a obsahují zvláštnírozpočtovou položku pro každou misi; ea) veškeré příjmy a výdaje vztahující se k příslušným evropským rozvojovým fondům, které se zapisují do zvláštního rozpočtového okruhu v rozpočtovém oddílu týkajícím se Komise. Pozměňovací návrh 281 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b b) není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst. b) daný orgán nebo subjekt se účastní srovnávání s jinými subjekty Unie a orgány z podnětu prověrky stavu zaměstnanců Komise. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Článek 49 Článek 49 Článek 49 Je-li v důsledku provádění právního aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, nebo přídělů, jež jsou k dispozici ve víceletém finančním rámci, může být takový právní akt finančně proveden až po změně rozpočtu a případně také po odpovídající revizi finančního rámce. Je-li v důsledku provádění právního aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, nebo přídělů, jež jsou k dispozici ve víceletém finančním rámci, může být takový právní akt finančně proveden až po změně rozpočtu a případně také po odpovídající revizi finančního rámce. Pro účely tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 4 odst. 2, se akt Unie považuje za existující, pokud výpůjční nebo úvěrové operace mají vliv na celkové rozpětí VFR (čl. 9 odst. 4) v jakémkoli běžném nebo budoucím roce, na který se daný víceletý finanční rámec vztahuje. Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 2 2.  Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení. 2.  Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a plní své povinnosti kontroly a auditu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 1 – pododstavec 2 Základní právní akt je právní akt, který stanoví právní základ pro činnost a pro plnění odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu. Základní právní akt je právní akt, který stanoví právní základ pro činnost a pro plnění odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu. Použije se článek 2. Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 3 3.  V oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o Evropské unii může mít základní právní akt jednu z forem uvedených v čl. 26 odst. 2, čl. 28 odst. 1, článku 29, čl. 31 odst. 2 a článcích 33 a 37 Smlouvy o Evropské unii. 3.  V oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) může mít základní právní akt jednu z těchto forem: – rozhodnutí Rady nezbytné pro vymezení a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (čl. 26 odst. 2 SEU); – rozhodnutí Rady o operativní akci, kterou vyžaduje mezinárodní situace (čl. 28 odst. 1 SEU); – rozhodnutí Rady, které vymezuje přístup Unie ke konkrétní otázce zeměpisné nebo tématické povahy (článek 29 SEU); – rozhodnutí Rady, které vymezuje akci nebo postoj Unie, nebo kterým se taková akce nebo postoj provádí (čl. 31 odst. 2 první až třetí odrážka SEU) nebo rozhodnutí o jmenování zvláštního zástupce (čl. 31 odst. 2 čtvrtá odrážka, článek 33 SEU); – uzavření dohody s jedním nebo s více státy nebo mezinárodními organizacemi (článek 37 SEU). Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 5 – písm. b - pododstavce 2 a a 2 b (nové) Celková výše prostředků na pilotní projekty uvedené v písmeni a) nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 40 milionů EUR. Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v prvním pododstavci tohoto písmene nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 50 milionů EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nesmí překročit částku 100 milionů EUR. Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 5 – písm. c c) prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o Evropské unii. Tato opatření se omezují na krátké období a jsou určena na vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů SZBP a přijetí potřebných právních nástrojů. c) prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o Evropské unii (týkající se obecných ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštních ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice). Tato opatření se omezují na krátké období a jsou určena na vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů SZBP a přijetí potřebných právních nástrojů. Pro účely operací Unie na řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace. Pro účely operací Unie na řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace. Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Přípravná opatření schvaluje Rada za plné účasti Komise a Evropský parlament je v dostatečném předstihu konzultován a podrobně informován o přípravných opatřeních, zejména opatřeních souvisejících s činností v rámci SZBP a společné bezpečnostní a obranné politiky. K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme v souladu s tímto nařízením veškerá potřebná opatření, aby zajistila rychlé uvolnění těchto finančních prostředků; K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme v souladu s tímto nařízením veškerá potřebná opatření, aby zajistila rychlé uvolnění těchto finančních prostředků; Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 54 – odst. 1 1.  Každý účastník finančních operací a každá jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu, správě, auditu nebo kontrole se musí zdržet jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do střetu se zájmy Unie. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takového jednání upustit a předložit věc příslušnému orgánu. 1.  Každý účastník finančních operací a každá jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu a jeho správě, včetně přípravy na tyto činnosti, auditu nebo kontrole se musí zdržet jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do střetu se zájmy Unie. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takového jednání upustit a předložit věc svému přímému nadřízenému, který vydá písemné potvrzení o tom, zda střet zájmů existuje. Pokud je zjištěno, že střet zájmů existuje, musí osoba, které se tento střet týká, veškeré své činnosti v probíhající operaci ukončit. Přímý nadřízený učiní sám jakékoli další vhodné kroky. Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 54 – odst. 2 2.  Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z ekonomických důvodů nebo z důvodů jiných společných zájmů s příjemcem ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1. 2.  Ke střetu zájmů dochází, jestliže z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z ekonomických důvodů nebo z důvodů jiných společných zájmů s příjemcem je nebo v očích veřejnosti může být ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1. Střet zájmů může mít, mimo jiné, tyto formy: a) poskytnutí neoprávněných přímých nebo nepřímých výhod sobě nebo jakékoli třetí straně spřízněné pokrevně, příbuzenstvím nebo jakýmikoli jinými specifickými vlastnostmi; b) odmítnutí poskytnout potenciálnímu příjemci, uchazeči nebo předkladateli nabídky práva nebo výhody, na které má nárok, nebo mu tato práva a výhody poskytnout v míře nepřiměřeně velké; c) nepřípustná nebo zneužívající jednání nebo opomenutí uskutečnit nezbytná jednání. Za střet zájmů se považuje situace, kdy je potenciální příjemce, žadatel, uchazeč nebo předkladatel nabídky zaměstnancem, na kterého se vztahuje služební řád, smluvním zaměstnancem, místním zaměstnancem nebo vyslaným národním odborníkem. Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 55 – odst. 1 – písm. a a) prostřednictvím svých útvarů, delegací Unie podle čl. 53 druhého pododstavce nebo výkonných agentur uvedených v článku 59; a) prostřednictvím svých útvarů, zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 53 druhého pododstavce nebo výkonných agentur uvedených v článku 59; Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 55 – odst. 1 – písm. b b) nepřímo, v rámci sdíleného řízení s členskými státy nebo tak, že pověří úkoly plnění rozpočtu: b) nepřímo, v rámci sdíleného řízení s členskými státy nebo na základě zvláštního ustanovení v základním aktu, v němž je také uveden typ partnerů při plnění rozpočtu jiný než v případě podbodů i) a iv) a typy operací, tak, že pověří některými přesně uvedenými úkoly plnění rozpočtu: i) třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi; i) třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi; ii) mezinárodní organizace a jejich agentury; ii) mezinárodní organizace a jejich agentury; iii) finanční instituce pověřené prováděním finančních nástrojů podle hlavy VIII; iv)  Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond nebo jinou dceřinou společnost této banky; iv)  Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond; v) subjekty uvedené v článcích 200 a 201; v) subjekty uvedené v článcích 196b a 196c; vi) veřejnoprávní subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené výkonem veřejné služby, které poskytují dostatečné finanční záruky; vi) veřejnoprávní subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené výkonem veřejné služby, které poskytují dostatečné finanční záruky; vii) subjekty soukromého práva členského státu pověřené realizací partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky; viii) osoby pověřené prováděním zvláštních činností podle hlavy V Smlouvy o EU a uvedené v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 51 tohoto nařízení. viii) osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a uvedené v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 51 tohoto nařízení. Komise i nadále odpovídá za plnění rozpočtu (článek 317 SFEU) a informuje Evropský parlament o operacích, které provádějí subjekty uvedené v bodech i) až viii). Ve finančním výkazu (podle článku 27) je plně odůvodněna volba konkrétního ze subjektů uvedených v bodech i) až viii). Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 55 – odst. 1 a (nový) 1a.  Rozhodnutí o financování, které je připojeno k výroční zprávě o činnosti (čl. 63 odst. 9), stanoví cíle, jichž má být dosaženo, očekávané výsledky, způsob provádění a celkový objem plánu tohoto financování. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, informaci o finančních částkách přidělených pro jednotlivé činnosti a orientační harmonogram provádění. V případě nepřímého řízení musí také určit zvoleného partnera pro plnění rozpočtu, používaná kritéria a úkoly, které mu byly svěřeny. Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 55 – odst. 1 b (nový) 1b.  Subjekty a osoby uvedené v odst. 1 písm. b) bodech i) až viii) plně spolupracují při ochraně finančních zájmů Evropské unie. Evropský účetní dvůr a úřad OLAF musí mít ve všech případech právo komplexně vykonávat své pravomoci podle SFEU při auditu takto spravovaných prostředků. Komise podmíní svěření úkolů plnění rozpočtu existencí transparentních, nediskriminačních, účinných a účelných postupů soudního přezkoumání skutečného plnění těchto úkolů, popřípadě uskutečněním akčního plánu pro posílení těchto postupů. Seznam subjektů a osob, jimž byly svěřeny některé přesně stanovené úkoly plnění rozpočtu, uchovává účetní a tento seznam je připojen k roční závěrce. Veškeré dohody uzavřené s těmito subjekty a osobami jsou na požádání zpřístupněny rozpočtovému orgánu. Subjekty a osoby uvedené v odst. 1 písm. b) bodech i) až viii), které byly pověřeny úkoly plnění rozpočtu, zajistí v souladu s čl. 31 odst. 2 vhodné roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu. Přijatá opatření jsou oznámena Komisi. Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 1 Odpovědnosti za plnění rozpočtu v rámci sdíleného řízení 1.  Členské státy dodržují zásadu řádného finančního řízení, průhlednosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem členské státy plní povinnosti kontroly a auditu a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení mohou být upravena odvětvovými předpisy. 1.  Plní-li Komise rozpočet sdíleným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy. Členské státy dodržují zásadu řádného finančního řízení, průhlednosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti kontroly a auditu a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou upravena odvětvovými předpisy. Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 2 Specifické povinnosti členských států 2.  Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují. Za tímto účelem provádějí kontroly ex ante a ex post, případně včetně kontrol na místě, aby se zajistilo účinné provádění akcí financovaných z rozpočtu a jejich řádné plnění; tyto subjekty a osoby dále zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky a podle potřeby zahajují správní a soudní řízení. 2.  Členské státy při provádění povinností spojených s plněním rozpočtu přijmou právní a správní předpisy nebo jiná opatření nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména: a) prověřují, zda jsou činnosti financované z rozpočtu skutečně prováděny, a zajišťují, aby byly prováděny řádně, a pro tento účel udělují akreditaci subjektům odpovědným za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie a dohlížejí na ně; b) předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují. Za tímto účelem provádějí v souladu se zásadou proporcionality a v souladu s odst. 2 písm. a), a s odstavci 3 až 5 a při dodržení příslušných odvětvových předpisů kontroly ex ante a ex post, popřípadě včetně kontrol na místě na reprezentativních vzorcích transakcí. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky a podle potřeby zahajují správní a soudní řízení. Komise může zhodnotit systémy vytvořené v členských státech buď v rámci svého vlastního posuzování rizika, nebo na základě odvětvových předpisů. Pokud členské státy neprodleně oznámí chyby a / nebo nesrovnalosti Komisi a zajistí jejich nápravu,zejména zpětným získáním částek, které byly vypláceny neoprávněně, jsou osvobozeny od finančních oprav, které se takových chyb a / nebo nesrovnalostí do momentu zveřejnění týkají. Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, přiměřené a odrazující sankce podle odvětvových a vnitrostátních právních předpisů. Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, přiměřené a odrazující sankce, pokud tak stanoví odvětvové předpisy a zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů. Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 3 Úloha a pravomoci akreditačního orgánu 3.  V souladu s odvětvovými předpisy členské státy udělí akreditaci jednomu či několika veřejnoprávním subjektům, které budou mít výlučnou odpovědnost za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků, k nimž jim byla akreditace udělena. Tím není dotčena možnost, aby tyto subjekty prováděly úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie nebo aby některými úkoly pověřily jiné subjekty. 3.  V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových předpisech udělí členské státy akreditaci subjektům, které budou mít odpovědnost za správu a vnitřní kontrolu finančních prostředků Unie, k nimž jim byla akreditace udělena. Tím není dotčena možnost, aby tyto subjekty prováděly úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie nebo aby některými úkoly pověřily jiné subjekty. Akreditační orgán má odpovědnost za sledování toho, zda akreditované subjekty splňují akreditační kritéria, a to na základě stávajících auditů a výsledků kontrol. Přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby nedostatky při plnění úkolů svěřených subjektům, kterým udělil akreditaci, byly odstraněny, včetně pozastavení a odnětí akreditace. Úloha Komise v tomto procesu akreditace, na který se vztahuje odstavec 2, je podrobněji vymezena v odvětvových předpisech, a to s ohledem na riziko v příslušné oblasti politiky. Akreditaci uděluje orgán členského státu v souladu s odvětvovými předpisy pouze takovému subjektu, které je schopen řádně spravovat finanční prostředky. Odvětvovými předpisy se rovněž může vymezit úloha Komise při postupu udělování akreditace. Akreditační orgán má odpovědnost za dozor nad tímto subjektem a za přijetí všech opatření nezbytných k odstranění nedostatků při jeho provozu, včetně pozastavení a odnětí akreditace. Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 4 Úloha a pravomoci akreditovaného subjektu 4.  Subjekty akreditované podle odstavce 3 tohoto článku: 4.  Členské státy na příslušné úrovni prostřednictvím subjektů akreditovaných podle odstavce 3 tohoto článku: a) zřídí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování; a) zřídí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování; b) používají systém ročního účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje; b) používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje za období jednoho roku; c) podléhají nezávislému externímu auditu, který provádí útvar auditu funkčně nezávislý na akreditovaném subjektu v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy; c) poskytují potřebné údaje a informace v souladu s odstavcem 5; d) v souladu s čl. 31 odst. 2 zajišťují každoroční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků Unie; d) zajišťují následné zveřejnění příjemců finančních prostředků Unie v souladu s čl. 31 odst. 2. Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s vnitrostátními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES. f) zajišťují takovou ochranu osobních údajů, která splňuje zásady stanovené směrnicí 95/46/ES. Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 5 Rozsah, lhůty a audit údajů, které předávají akreditované subjekty 5.  Subjekty akreditované podle odstavce 3 tohoto článku poskytnou Komisi do 1. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty: 5.  Subjekty akreditované podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 1. března následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty: a) své účty, na nichž jsou zachyceny výdaje vynaložené při plnění svěřených úkolů; a) roční účetní závěrky akreditovaných subjektů týkající se výdajů vzniklých při plnění povinností jim svěřených a předložených Komisí k proplacení, včetně poskytnutých záloh a pohledávek, u nichž již byl zahájen postup vymáhání nebo byl tento postup dokončen. K těmto informacím musí být připojeno prohlášení o odpovědnosti za správu potvrzující, že podle názoru osob zodpovědných za správu finančních prostředků: - jsou tyto informace řádně prezentovány a jsou úplné a přesné; - výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v odvětvových předpisech; - zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací; příloha prohlášení obsahuje míru chybovosti podle fondů a analýzu chyb a případně také výhrady; b) shrnutí výsledků všech provedených auditů a kontrol, včetně rozboru systematických nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření; b) shrnutí závěrečných zpráv o auditu a přehled provedených kontrol, včetně rozboru opakovaně se vyskytujících nebo systematických nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření a jejich výsledků. c) prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, legality a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení; K účetním závěrkám uvedeným v bodu a) a shrnutím uvedeným v bodu b) se připojí výrok nezávislého auditora, vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, ohledně toho, zda účetní informace podávají pravdivý a věrný obraz a zda výdaje, jejichž úhrada byla požadována od Komise, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. V tomto výroku se uvede, zda přezkum zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení o odpovědnosti řídícího subjektu. Příloha výroku obsahuje míru chyb ve fondech a analýzu chyb a také připomínky. d) výrok nezávislého auditora k prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti uvedeném v písmenu c) tohoto odstavce, který se týká všech údajů v tomto prohlášení. Pokud členský stát udělil v jednotlivých oblastech politiky akreditaci více než jednomu subjektu, pak do 15. února následujícího rozpočtového roku předloží Komisi souhrnnou zprávu obsahující přehled všech prohlášení řídicích subjektů o věrohodnosti na vnitrostátní úrovni a výroků nezávislého auditora o těchto prohlášeních, vypracovaných pro příslušnou oblast politiky. Pokud členský stát udělil v jednotlivých oblastech politiky akreditaci více než jednomu subjektu odpovědnému za správu financí, pak do 15. března následujícího rozpočtového roku předloží Komisi souhrnnou zprávu obsahující přehled všech prohlášení řídicích subjektů o věrohodnosti na vnitrostátní úrovni a odpovídajících výroků nezávislého auditora, vypracovaných pro příslušnou oblast politiky. Členské státy zveřejní na příslušné úrovni tyto informace nejpozději do 6 měsíců po předložení těchto dokumentů Komisi. Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 6 Specifické povinnosti Komise 6.  Komise: 6.  Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, Komise: -a) monitoruje způsob, jakým členské státy plní své povinnosti, zejména prováděním auditů v průběhu provádění programu; a) uplatní postupy k včasnému schválení účetní závěrky akreditovaných subjektů, jež zajišťují, aby byla tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná a aby bylo možno včas odstranit nesrovnalosti; a) uplatní postupy pro včasné schválení účetní závěrky akreditovaných subjektů, jež prokáží, zda je tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná; b) vyloučí z financování výdajů Unie úhrady provedené v rozporu s právem Unie. b) vyloučí z financování výdajů Unie úhrady provedené v rozporu s právem Unie; ba) přeruší platební lhůty nebo pozastaví platby v případě závažných nedostatků při dozoru ze strany členského státu nebo při fungování subjektu akreditovaného v souladu s odstavcem 3 a v případě, nejsou-li neprodleně přijata nezbytná opatření . Podmínky, za nichž může Komise pozastavit platby členským státům nebo za nichž může pověřená osoba tyto platby přerušit, se řídí odvětvovými předpisy. Komise může rozhodnout o úplném nebo částečném zrušení přerušení nebo pozastavení úhrad poté, co členský stát předloží své připomínky. Výroční zpráva o činnosti, kterou předkládá pověřená schvalující osoba Komise obsahuje informace o povinnostech vyplývajících z tohoto odstavce. Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 6 a (nový) Specifické ustanovení pro evropskou územní spolupráci 6a.  Odvětvové předpisy vezmou v úvahu potřeby programů v rámci evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah ročních prohlášení řídících subjektů, proces akreditace a funkci auditu. Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 6 b (nový) Vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti 6b.  Členské státy předloží prohlášení na vnitrostátní úrovni o výdajích vynaložených v rámci metody sdíleného řízení. Toto prohlášení musí být podepsáno na odpovídající politické úrovni a zakládat se na informacích, které mají být poskytnuty podle odst. 5 písm. c) a týkají se přinejmenším účelného fungování zavedených systémů vnitřní kontroly a legality a správnosti uskutečněných operací. K prohlášení vydá stanovisko nezávislý auditor a předkládá se Komisi do 15. března roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Soudní dvůr a kontaktní výbor nejvyšších kontrolních orgánů Evropské unie se konzultují v otázce pokynů pro vypracování prohlášení na vnitrostátní úrovni. Pokud členský stát předložil prohlášení na vnitrostátní úrovni v souladu s tímto odstavcem, bude to bráno v potaz při vypracovávání auditních a kontrolních strategií Komise podle odstavce 6 tohoto článku a stanovování rizika na úrovni členských států v souladu s článkem 29 prohlášení; bude předáno rozpočtovému orgánu na základě obdobného uplatnění čl. 63 odst. 9. Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 1 1.  Subjekty a osoby pověřené úkoly plnění rozpočtu podle čl. 55 odst. 1 písm. b) dodržují zásady řádného finančního řízení, průhlednosti a zákazu diskriminace a při správě finančních prostředků Unie zajišťují viditelnost její činnosti. Při správě finančních prostředků Unie zaručí úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná ochraně vyžadované podle tohoto nařízení, přičemž náležitě zohlední: 1.  Subjekty a osoby jiné než členské státy pověřené úkoly plnění rozpočtu podle čl. 55 odst. 1 písm. b) dodržují zásady řádného finančního řízení, průhlednosti a zákazu diskriminace a při správě finančních prostředků Unie zajišťují viditelnost její činnosti. Při správě finančních prostředků Unie zaručí úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná ochraně vyžadované podle tohoto nařízení, přičemž náležitě zohlední: a) povahu svěřených úkolů a výši příslušných částek; a) povahu svěřených úkolů a výši příslušných částek; b) související finanční rizika; b) související finanční rizika; c) míru jistoty vyplývající z jejich systémů, pravidel a postupů ve spojení s opatřeními, která přijala Komise pro účely dohledu nad plněním svěřených úkolů a jeho podpory. c) míru jistoty vyplývající z jejich systémů, pravidel a postupů ve spojení s opatřeními, která přijala Komise pro účely dohledu nad plněním svěřených úkolů a jeho podpory. Pozměňovací návrh 117 a 282 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 2 2.  Za tímto účelem subjekty a osoby uvedené v odstavci 1: 2.  Za tímto účelem subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 v souladu se standardy rovnocennými standardům Unie, popřípadě – pokud takové neexistují – s mezinárodně uznávanými standardy vymezenými v dohodě, na jejímž základě jsou pověřeny některými přesně stanovenými úkoly plnění rozpočtu: a) zřídí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování; a) zřídí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování; b) používají systém ročního účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje; b) používají systém ročního účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje; c) podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na akreditovaném subjektu či osobě v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy; c) podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na akreditovaném subjektu či osobě v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy; d) použijí příslušná pravidla a postupy pro poskytování finančních prostředků Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek a finančních nástrojů; d) použijí příslušná pravidla a postupy pro poskytování finančních prostředků Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek a finančních nástrojů; e) v souladu s čl. 31 odst. 2 zajišťují každoroční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků Unie; e) zajišťují následné zveřejnění příjemců finančních prostředků Unie v souladu s čl. 31 odst. 2 a ochranu osobních údajů, která odpovídá zásadám stanoveným ve směrnici 95/46/ES; f) zajišťují přiměřenou ochranu osobních údajů. f) zajišťují přiměřenou ochranu osobních údajů, jak je stanovena ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Osoby uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodu viii) mohou splnit tyto požadavky postupně.   Svá finanční pravidla přijmou s předchozím souhlasem Komise. Aniž jsou dotčeny články 196b a 196c, přijmou svá finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise. Osoby uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodu viii) mohou splnit požadavky stanovené v písm. a) až e) tohoto odstavce postupně během prvních šesti měsíců po nástupu do funkce. Pozměňovací návrh 300 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový) V zájmu zajištění právní jistoty se přísnější pravidla účasti neuplatní zpětně a po příjemcích se nepožaduje, aby přepočítali finanční výkazy, které již schválila Komise. Pozměňovací návrh 288 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 3 a (nový) 3a.  Orgány a instituce Unie aktivně vybízejí k podávání hlášení, pokud existuje podezření, že v členských státech došlo při financování ze zdrojů Unie k nesrovnalostem. Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 4 – pododstavec 2 Pověřená schvalující osoba může takovým subjektům či osobám úplně nebo částečně přerušit platby za účelem dalšího ověření, pokud získá informace, které svědčí o významném nedostatku ve fungování systému vnitřní kontroly nebo naznačují, že výdaje, k nimž vydal osvědčení dotčený subjekt či osoba, jsou spojeny s vážnou nesrovnalostí a nebyly předmětem opravy, a to za předpokladu, že takové přerušení plateb je nezbytné k tomu, aby se zabránilo závažnému poškození finančních zájmů Unie. Aniž je dotčen článek 89, může pověřená schvalující osoba takovým subjektům či osobám úplně nebo částečně přerušit platby za účelem dalšího ověření, pokud získá informace, které svědčí o významném nedostatku ve fungování systému vnitřní kontroly nebo naznačují, že výdaje, k nimž vydal osvědčení dotčený subjekt či osoba, jsou spojeny s vážnou nesrovnalostí a nebyly předmětem opravy, a to za předpokladu, že takové přerušení plateb je nezbytné k tomu, aby se zabránilo závažnému poškození finančních zájmů Unie. Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 5 5.  Subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 Komisi předloží: 5.  Subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 Komisi předloží: a) zprávu o plnění svěřených úkolů; a) zprávu o plnění svěřených úkolů; b) své účty, na nichž jsou zachyceny výdaje vynaložené při plnění svěřených úkolů; b) své účty, na nichž jsou zachyceny výdaje vynaložené při plnění svěřených úkolů; c) shrnutí výsledků všech provedených auditů a kontrol, včetně rozboru systematických nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření; c) shrnutí výsledků všech provedených auditů a kontrol, včetně rozboru systematických nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření; d) prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, legality a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení; d) prohlášení řídicího subjektu skýtající přiměřenou jistotu, že: i) údaje obsažené v účetní uzávěrce podávají věrný a poctivý obraz; ii) výdaje uvedené v účetní závěrce byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení; iii) zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky za legalitu a správnost uskutečněných operací. e) výrok nezávislého auditora k prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti uvedeném v písmenu d) tohoto odstavce, který se týká všech údajů v tomto prohlášení. e)  K těmto dokumentům je připojen výrok nezávislého auditora, vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování zavedených kontrolních postupů a ohledně legality a správnosti uskutečněných operací. Auditor oznámí, zda přezkum zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu. Uvedené informace předloží Komisi do 1. února následujícího finančního kroku, s výjimkou výroku auditora uvedeného v písm. e). Výrok auditora se předloží do 15. března. Uvedené informace předloží Komisi do 1. února následujícího finančního kroku, s výjimkou výroku auditora uvedeného v písm. e). Výrok auditora se předloží do 15. března. Těmito povinnostmi nejsou dotčena ustanovení dohod s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Tato ustanovení obsahují alespoň povinnost, aby tyto subjekty každoročně předkládaly Komisi prohlášení, že během příslušného rozpočtového roku byl příspěvek Unie využit a zaúčtován v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 2 tohoto článku a s povinnostmi stanovenými v dohodě s příslušnou mezinárodní organizací nebo třetí zemí. Těmito povinnostmi nejsou dotčena ustanovení dohod s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Tato ustanovení obsahují alespoň povinnost, aby tyto subjekty každoročně předkládaly Komisi prohlášení, že během příslušného rozpočtového roku byl příspěvek Unie využit a zaúčtován v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 2 tohoto článku a s povinnostmi stanovenými v dohodě s příslušnou mezinárodní organizací nebo třetí zemí, a toto prohlášení musí zkontrolovat příslušný nejvyšší kontrolní úřad. Výsledky těchto auditů jsou dány k dispozici rozpočtovému orgánu. Tímto ustanovením nejsou nijak dotčeny pravomoci Evropského účetního dvora a úřadu OLAF provádět vyšetřování. Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 6 6.  Komise: 6.  Komise: a) zajišťuje dohled nad plněním svěřených úkolů a jeho hodnocení; a) dohlíží na to, aby tyto subjekty plnily své odpovědnosti, zejména tím, že provádí audity a hodnocení během provádění daného programu; b) uplatní postupy k včasnému schválení účetní závěrky pověřených subjektů a osob, jež zajišťují, aby byla tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná a aby bylo možno včas odstranit nesrovnalosti; b) uplatní postupy k včasnému schválení účetní závěrky těchto subjektů, aby zjistila, zda je tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná a aby bylo možno včas odstranit nesrovnalosti; c) vyloučí z financování výdajů Unie úhrady provedené v rozporu s použitelnými předpisy. c) vyloučí z financování výdajů Unie úhrady provedené v rozporu s právem Unie. Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 7 7.  Odstavce 5 a 6 tohoto článku se nepoužijí na subjekty a osoby, na něž se vztahuje zvláštní postup udělení absolutoria rozpočtovým orgánem. 7.  Odstavce 5 a 6 tohoto článku se nepoužijí na subjekty Unie, na něž se vztahuje, pokud plní rozpočet Unie, zvláštní postup udělování absolutoria. Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 7 a (nový) 7a.  Odstavce 1, 2 a 3 se použijí obdobně na nepřímé řízení prostředků, které poskytl Evropský parlament svým politickým skupinám. Evropský parlament přijme v této věci prováděcí opatření, která zohlední specifické potřeby politických skupin. Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 6 a (nový) 6a.  Příslušné schvalující osobě mohou být při plnění jejích úkolů nápomocny osoby, na které se vztahuje služební řád, které jsou pověřeny uskutečňovat, v rámci její odpovědnosti, některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních a řídicích informací. Za účelem předcházení střetu zájmů se na zaměstnance, kteří jsou nápomocni pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám, vztahují povinnosti uvedené v článku 54. Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 6 b (nový) 6b.  Každý orgán informuje rozpočtový orgán o každém jmenování, o změně úkolů nebo o ukončení výkonu funkce pověřené schvalující osoby. Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 6 c (nový) 6c.  Každý orgán stanoví ve svých vnitřních předpisech taková opatření pro správu prostředků, jaká považuje za nezbytná pro správné plnění svého oddílu rozpočtu. S těmito vnitřními předpisy je seznámen Evropský parlament v průběhu postupu udělování absolutoria. Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 6 – pododstavec 2 Kontroly ex ante neprovádějí zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante. Kontroly ex ante nejsou prováděny zaměstnanci odpovědnými za kontroly ex post. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante, a naopak. Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 8 8.  Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, které musí dodržovat, o tom písemně uvědomí pověřenou schvalující osobu, a v případě její nečinnosti komisi uvedenou v čl. 70 odst. 6. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. 8.  Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, které musí dodržovat, o tom písemně uvědomí pověřenou schvalující osobu, a v případě její nečinnosti komisi uvedenou v čl. 70 odst. 6. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí tento zaměstnanec orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. Tato povinnost platí rovněž pro nezávislé auditory, kteří provádějí kontrolní postupy v souvislosti s finančním řízením Unie, a to v případech podvodu. Při zveřejnění těchto informací na sebe neberou žádné závazky. Pro účely tohoto odstavce má dotyčný zaměstnanec k dispozici příslušná ustanovení pracovního řádu. Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 7 a (nový) 7a.  Účetní Komise stanoví pravidla pro správu svěřeneckých účtů a jejich používání. Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 2 2.  Aniž jsou dotčeny články 70, 71 a 72, nese každá schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy. 2.  Aniž jsou dotčeny články 70, 71 a 72, nese každá schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména úřadu OLAF. Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Oddíl 4 – název SCHVÁLENÍ ZPĚTNÉHO ZÍSKÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ A FINANČNÍ OPRAVY Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Článek -76 (nový) Článek -76 Definice Pro účely této třídy: a) je zpětné získávání prostředků nástrojem používaným k nápravě situace, kdy byly určité výdaje obdrženy nesprávně; v zásadě vrací nesprávně obdržené částky příjemci takových výdajů. Pokud je nemožné určit skutečnou výši těchto výdajů, může být částka, která má být získána zpět, stanovena jinými vědeckými způsoby. Tyto způsoby by měly být v zásadě stanoveny před vynaložením příslušných výdajů; b) finanční opravy jsou nástroji, které primárně řeší nedostatky v řídicích systémech. Členským státům či třetím zemím nebo jiným subjektům, které nejsou schopny zajistit správné uplatňování pravidel Unie, se jejich prostřednictvím odebírají finanční prostředky. Mohou být rovněž použity na podporu provádění politik Unie stanovených v právním základu pro příslušný příspěvek Unie. Veškeré finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto a které ještě zbývá provést, jsou v rozpisu podle jednotlivých finančních prostředků a členských států uvedeny v účetní závěrce v souladu s článkem 132. Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 76 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Oznámení o dluhu odpovídající příkazu k úhradě je doručeno dlužníkovi a je závazné pro Komisi, pokud jde o jeho obsah v době doručení. Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 76 – odst. 2 2.  Orgán může formálně stanovovat pohledávky od jiných subjektů než členských států prostřednictvím vykonatelného rozhodnutí ve smyslu článku 299 SFEU. 2.  Rada, Komise nebo Evropská centrální banka mohou formálně stanovovat pohledávky od jiných subjektů než členských států prostřednictvím vykonatelného rozhodnutí ve smyslu článku 299 SFEU. Pokud jde o ostatní orgány, může jejich jménem přijmout takové vykonatelné rozhodnutí ve smyslu článku 299 SFEU Komise, a to za podmínek stanovených v nařízení v přenesené pravomoci podle článku 199. Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 1 – pododstavec 2 Účetní při zpětném získávání prostředků Unie započítává tyto částky proti pohledávkám dlužníka vůči Unii, pokud jsou jisté a splatné a znějí na pevnou částkou. Účetní při zpětném získávání prostředků Unie započítává tyto částky proti pohledávkám dlužníka vůči Unii. Tyto částky musí být jisté a splatné a znít na pevnou částku. Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 2.  Pokud se příslušná pověřená schvalující osoba hodlá vzdát nebo částečně vzdát zpětného získání částky stanovené pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality podle postupů a kritérií stanovených v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. Rozhodnutí o vzdání se pohledávky musí být odůvodněno. Schvalující osoba může toto rozhodnutí přenést na jinou osobu pouze za podmínek stanovených v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. 2.  Pokud se příslušná pověřená schvalující osoba hodlá vzdát nebo částečně vzdát zpětného získání částky stanovené pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o vzdání se pohledávky musí být odůvodněno a je uvedeno ve výročních zprávách o činnosti podle čl. 63 odst. 9. Schvalující osoba může toto rozhodnutí přenést na jinou osobu. Příslušná schvalující osoba může v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199 zcela nebo zčásti zrušit stanovenou pohledávku. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená vzdání se stanoveného nároku Unie. Příslušná schvalující osoba může zcela nebo zčásti zrušit stanovenou pohledávku. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená vzdání se stanoveného nároku Unie. Pravidla pro postupy a kritéria pro rozhodnutí o vzdání se pohledávky a pro přenesení tohoto rozhodnutí schvalující osobou a zrušení stanovené pohledávky jsou stanovena v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 a (nový) 2a.  Částky získané zpět členskými státy v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti a úroky z těchto částek se převádějí na řídící orgán, který je zaúčtuje jako příjem v měsíci, kdy byly skutečně inkasovány. Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 b (nový) 2b.  Při převádění do rozpočtu Unie si může členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou částek vztahujících se k nesrovnalostem nebo nedbalostem, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným subjektům dotyčného členského státu. Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 c (nový) 2c.  V náležitě odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech: a) pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů na zpětné získávání vyšší než částka, která má být získána zpět; b) pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo osob právně odpovědných za nesrovnalosti zjištěné a uznané v souladu s vnitrostátním právem dotyčného členského státu. Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Článek 77 a (nový) Článek 77 a Finanční opravy prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení podle části 2 hlavy II 1.  Členské státy odpovídají především za vyšetřování nesrovnalostí, přičemž jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly operací nebo operačních programů podle části 2 hlavy II a za provádění požadovaných finančních oprav v souladu s odstavci 2 až 4. Získávají také zpět finanční prostředky, u nichž došlo k nesrovnalostem při vynakládání výdajů podle části 2 hlavy I. 2.  Členský stát provádí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Opravy prováděné členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku na operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát bere v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondům vznikla. Pokud tak stanoví příslušný právní základ, zdroje z fondů, které se takto uvolnily, mohou členské státy znovu použít na operace v rámci daného operačního programu (náhradní operace). 3.  Příspěvek zrušený v souladu s odstavcem 2 nelze znovu použít: a) na operace, která/které byla/byly předmětem opravy, b) v případě, kdy se finanční oprava provádí u systémové nesrovnalosti, na existující operace v rámci celé prioritní osy, v níž k dané systémové nesrovnalosti došlo, nebo její části, c) v případě, kdy se provádí finanční oprava u náhradní operace. 4.  V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny. Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Článek 77 b (nový) Článek 77b Kritéria pro finanční opravy prováděné Komisí 1.  Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že: a) v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na program; b) výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce; c) členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své závazky podle článku 77a. 2.  Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby stanovila, zda použít opravu paušální sazbou nebo extrapolací. Opravy paušální sazbou mohou být použity pouze tam, kde je vzhledem k povaze případu nemožné buď určit rozsah a výši zjištěných nesrovnalostí, nebo extrapolovat částky, které mají být opraveny. 3.  Komise při rozhodování o výši opravy zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných u daného operačního programu. Pokud není v příslušném právním základu stanoveno jinak, použijí se pro opravy tyto sazby: a) oprava ve výši 100 % Sazbu opravy lze stanovit ve výši 100 %, pokud nedostatky v řídicím a kontrolním systému členského státu jsou, nebo jednotlivé porušení je, tak závažné, že představují naprosté nedodržení pravidel Společenství, čímž se všechny platby staly neoprávněně provedenými; b) oprava ve výši 25 % V případě, že uplatňování řídicího a kontrolního systému členského státu je skutečně nedostatečné a existují důkazy o rozsáhlých nesrovnalostech a nedbalosti v boji s neoprávněnými nebo podvodnými postupy, je odůvodněná oprava ve výši 25 %, protože lze důvodně předpokládat, že možnost beztrestně předkládat neoprávněné žádosti způsobí fondu mimořádně vysoké ztráty. Oprava v této výši je vhodná i pro nesrovnalosti v jednotlivých případech, které jsou závažné, avšak nečiní celou operaci neplatnou. c) oprava ve výši 10 % Pokud jeden nebo více hlavních prvků systému nefunguje nebo funguje tak slabě nebo tak zřídka, že jsou tyto prvky zcela neúčinné při určování způsobilosti žádosti nebo při předcházení nesrovnalosti, je odůvodněna oprava ve výši 10 %, protože lze rozumně dojít k závěru, že existovalo vysoké riziko rozsáhlých ztrát fondu. Tato sazba opravy je rovněž vhodná pro jednotlivé nesrovnalosti střední závažnosti ve vztahu k hlavním prvkům systému; d) oprava ve výši 5 % Pokud všechny hlavní prvky systému fungují, ale nikoli s důsledností, frekvencí nebo intenzitou, jakou požadují předpisy, je odůvodněná oprava ve výši 5 %, protože lze rozumně dojít k závěru, že prvky neposkytují dostatečnou míru zajištění způsobilosti žádostí a že riziko fondů bylo značné. 5% oprava může být vhodná i u méně závažných nesrovnalostí v jednotlivých operacích ve vztahu k hlavním prvkům. Skutečnost, že způsob, jakým systém funguje, je možno zdokonalit, není sama o sobě dostatečným důvodem pro finanční opravu. Musí dojít k závažnému nedostatku v dodržování jasných pravidel Unie nebo pravidel řádné praxe a nedostatek musí vystavit strukturální fondy skutečnému riziku ztráty nebo nesrovnalosti; e) oprava ve výši 2 % V případě, že výkon ve vztahu k hlavním prvkům systému je přiměřený, ale naprosto nefunguje jeden nebo více pomocných prvků, je odůvodněná oprava ve výši 2 % vzhledem k nižšímu riziku ztráty fondu a menší závažnosti protiprávního jednání. 2% oprava bude zvýšena na 5%, pokud je stejný nedostatek zjištěn ve vztahu k výdajům po datu první provedené opravy a členský stát po první opravě nepřijal vhodná nápravná opatření pro danou část systému. Oprava ve výši 2 % je rovněž odůvodněná v případě, že Komise informovala členský stát, aniž by uložila opravu, o nutnosti provést zlepšení pomocných prvků systému, které existují, ale nefungují uspokojivě, ale členský stát nepřijal nutná opatření. Pokud nebyly zjištěny žádné nedostatky v hlavních prvcích, ukládají se opravy pouze u nedostatků v pomocných prvcích řídicích a kontrolních systémů. Pokud existují nedostatky v pomocných prvcích i prvcích hlavních, opravy se ukládají pouze v sazbě použitelné na hlavní prvky. 4.  Pokud členský stát neplní své povinnosti podle příslušného právního základu, může Komise v závislosti na stupni neplnění těchto povinností provést finanční opravu zrušením celého příspěvku pro dotyčný členský stát nebo jeho části. Pokud není v příslušném právním základu stanoveno jinak, finanční opravy týkající se: a) nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a b) nedostatků mezi dohodnutou cílovou úrovní a úrovní dosaženou, a rovněž c) jakýchkoli jiných povinností, které vyplývají přímo z uplatňování právního základu, nebo, pokud je to stanoveno v dohodě o financování, kdy porušení těchto povinností v plném rozsahu nebo částečně způsobuje újmu té politice Unie, z níž financování vychází, nebo kdy si to žádá ochrana finančních zájmů Unie se provádějí podle nařízení v přenesené pravomoci uvedeného v článku 199. 5.  Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory jejích vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o finančních důsledcích po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle článku 77a, zpráv předložených podle článku 56 a případných odpovědí členského státu. Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Článek 77 c (nový) Článek 77c Snížení finančních oprav 1.  Výše finančních oprav u jakýchkoli zvláštních fondů v daném členském státě, které podléhají takovým opravám, se sníží v případě, že řídící orgán předložil věrné a poctivé prohlášení o řízení: a) o 10 %, pokud Komise zjistila, že ve dvou po sobě následujících předchozích letech tento členský stát dosáhl chybovosti pod 2 %; b) o 20 %, pokud Komise zjistila, že v pěti po sobě následujících předchozích letech členský stát dosáhl chybovosti pod 2 %; c) o 50 %, pokud Komise zjistila, že v deseti po sobě následujících předchozích letech členský stát dosáhl chybovosti pod 2 %; není-li sám akt stanovení chybovosti předmětem podvodu nebo jiného úmyslného pochybení nebo hrubého pochybení v důsledku nedbalosti. 2.  Finanční oprava se sníží u každého fondu o patnáct procent, pokud členský stát předložil vnitrostátní prohlášení o výdajích v rámci systému sdíleného řízení v souladu s čl. 56 odst. 6b. 3.  Aniž by tím byla dotčena ostatní opatření přijímaná Komisí, je řídící orgán, který předložil nepravdivé prohlášení o řízení, na základě tohoto článku ze snížení vyloučen. Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Článek 77 d (nový) Článek 77 d Řízení o sporných otázkách 1.  Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení o sporných otázkách tím, že informuje členský stát o svých předběžných závěrech. Členské státy do dvou měsíců po obdržení předběžných závěrů mohou: a) potvrdit obdržení předběžných závěrů a vyslovit s nimi souhlas; nebo b) mít možnost prokázat na základě přezkoumání příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalostí byl menší, než vyhodnotila Komise, pokud Komise navrhuje finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazbou. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace; nebo c) být Komisí pozvány ke slyšení, kterému předsedá předem vybraná komise tvořená odborníky z obou členských států a Komise, v níž se obě strany v duchu spolupráce založené na partnerství pokusí dosáhnout dohody o připomínkách a závěrech, které je z nich nutno vyvodit. Lhůta pro postupy podle písmen a) a b) smí být prodloužena pouze jednou na každé straně o maximálně dva měsíce, a to na základě odůvodněného oznámení, které příslušná strana zašle straně druhé. Lhůta pro postupy podle písmene c) nesmí být delší než čtyři měsíce, pokud komise odborníků většinou všech svých členů nerozhodne o jejím prodloužení až na dobu 6 měsíců ode dne slyšení, na němž se o prodloužení rozhodlo. 2.  Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Není-li dohody dosaženo, přijme Komise rozhodnutí o finanční opravě do tří měsíců od závěrečného dne přezkumu nebo slyšení, přičemž vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. 3.  V případě dohody může členský stát dotyčné finanční prostředky Unie znovu použít v souladu s čl. 77a odst. 2 druhým pododstavcem. Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Článek 77 e (nový) Článek 77 e Vrácení platby 1.  Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 76. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu. 2.  Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Tato úroková sazba je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních operacích refinancování v první pracovní den měsíce, do kterého den splatnosti spadá. Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 81 – odst. 2 a (nový) 2a.  Rozhodnutí o financování stanoví cíle, jichž má být dosaženo, očekávané výsledky, způsob provádění a celkový objem plánu tohoto financování. Obsahuje rovněž popis akcí, které mají být financovány, informace o finančních částkách přidělených pro jednotlivé akce a orientační harmonogram provádění. V případě nepřímého řízení musí také určit zvoleného partnera pro plnění rozpočtu, používaná kritéria a úkoly, které mu byly svěřeny. Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 83 – odst. 1 1.  U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, musí příslušná schvalující osoba před přijetím právního závazku vůči třetí osobě nebo před převodem prostředků do svěřeneckého fondu na základě článku 178 přijmout rozpočtový závazek. 1.  Odchylně od čl. 82 odst. 3 musí u všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, příslušná schvalující osoba před přijetím právního závazku vůči třetí osobě nebo před převodem prostředků do svěřeneckého fondu na základě článku 178 přijmout rozpočtový závazek. Avšak v případě operací humanitární pomoci, civilní ochrany a pomoci v krizových situacích nebo vyžaduje-li to naléhavost situace, může být závazek přijat neprodleně po vzniku právního závazku vůči třetím stranám, za předpokladu, že je to nezbytné pro provedení účinného zásahu ze strany Unie. Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 83 – odst. 3 – pododstavec 4 Částka každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného závazku, je před podpisem zaznamenána příslušnou schvalující osobou do rozpočtových účtů a zaúčtována k souhrnnému rozpočtovému závazku. Tyto částky lze zaznamenat neprodleně po podpisu odpovídajícího individuálního právního závazku v případě operací humanitární pomoci, operací civilní ochrany a pomoci v krizových situacích, nebo pokud je to odůvodněno naléhavostí situace. Částka každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného závazku, je před podpisem zaznamenána příslušnou schvalující osobou do rozpočtových účtů a zaúčtována k souhrnnému rozpočtovému závazku. Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 87 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Platby se provádějí bankovním převodem, šekem nebo debetní kartou. Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 87 – odst. 4 4.  Příslušná schvalující osoba pravidelně zúčtovává platby předběžného financování. Za tímto účelem obsahují smlouvy, rozhodnutí o grantu, grantové dohody a pověřovací dohody, jimiž se úkoly plnění rozpočtu pověřují subjekty a osoby uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. b), příslušná ustanovení. 4.  Příslušná schvalující osoba pravidelně zúčtovává platby předběžného financování v návaznosti na ekonomickou povahu a časový plán realizovaného projektu. U částek předběžného financování vyšších než 2 miliony EUR, které představují více než 50 % celkových prostředků vyčleněných na operaci se provádí kontroly ex post minimálně jednou ročně v průběhu projektu. Za tímto účelem obsahují smlouvy, rozhodnutí o grantu, grantové dohody a pověřovací dohody, jimiž se úkoly plnění rozpočtu pověřují subjekty a osoby uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. b), příslušná ustanovení. Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Článek 89 Potvrzení, schválení a platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtách, které stanoví nařízení v přenesené pravomoci uvedené v článku 199; uvedené nařízení stanoví rovněž podmínky, za kterých mohou věřitelé obdržet z rozpočtové linie, ze které byl zaplacen hlavní výdaj, úroky z prodlení. 1.  Lhůta pro uskutečnění plateb je stanovena takto: a) 90 kalendářních dní v případě zakázek, grantových dohod a rozhodnutí o grantu, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvlášť složité a u kterých platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení; b) 60 kalendářních dní u všech ostatních zakázek, grantových dohod a rozhodnutí o grantu, u kterých platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení; c) 30 kalendářních dní ve všech ostatních případech. Tyto lhůty se nevztahují na platby v rámci sdíleného řízení. 2.  Příslušná pověřená schvalující osoba nebo dále pověřená schvalující osoba může pozastavit lhůtu pro platbu tím, že informuje kdykoli věřitele, že požadovaná platba nemůže být uskutečněna, a to buď proto, že příslušná částka není splatná, nebo proto, že nebyly předloženy požadované doklady. Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může pozastavit lhůtu pro platbu za účelem dalšího ověření, včetně kontroly na místě, aby se před provedením platby ujistila, že výdaje byly skutečně způsobilé. Příslušní věřitelé musí být o důvodech pozastavení písemně informováni. Je-li doba pozastavení delší než dva měsíce, rozhodne příslušný výbor pro vyjasňování sporných otázek o dalším trvání pozastavení na základě žádosti předložené věřitelem. Po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 má věřitel nárok na vyplacení úroku. Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Kapitola 7 – název SYSTÉMY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ SYSTÉMY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A ELEKTRONICKÁ SPRÁVA Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 91 S předchozím souhlasem příslušných orgánů může být předání dokumentů mezi orgány provedeno elektronickou cestou. S předchozím souhlasem příslušných orgánů a členských států může být předání dokumentů mezi nimi provedeno elektronickou cestou. Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Článek 91 a (nový) Článek 91 a Elektronická správa (e-government) Veškeré návrhy předkládané legislativnímu orgánu musí vyhovovat požadavkům využívání uživatelsky vstřícných informačních technologií na všech úrovních, zejména na úrovni konečných příjemců finančních prostředků. Tam, kde jsou fondy spravovány v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 56, musí Komise a členské státy zajistit interoperabilitu údajů shromážděných nebo jinak přijatých a odeslaných při správě rozpočtu. Tam, kde jsou data k dispozici v elektronické podobě, je nutno s možností jejich přenosu v tomto formátu počítat. Pokud je to nezbytné, dohodnou se členské státy a Komise na jednotných standardech pro přenos dat. Ředitelství Komise a výkonné agentury, jakož i subjekty uvedené v článku 200 použijí pro podávání elektronických informací, které poskytují třetím stranám v rámci postupu zadávání veřejných zakázek a při grantových řízeních, jednotné standardy. Navrhnou a uplatní v nejvyšší možné míře jednotné standardy pro předložení, uchování a zpracování údajů poskytnutých v rámci grantových řízení a postupů zadávání veřejných zakázek, a za tímto účelem vymezí pro potenciální příjemce, příjemce nebo zájemce a uchazeče jediný „prostor pro výměnu elektronických údajů“. Komise jmenuje vrchního zpravodajského úředníka (CIO), který dohlíží na provádění tohoto ustanovení a pravidelně podává zprávy o dosažených výsledcích rozpočtovému orgánu v rámci plnění rozpočtu. Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Kapitola 7 a (nová) KAPITOLA 7 A ZÁSADY SPRÁVY Článek 91 b Právo na řádnou správu Pokud v důsledku zjevné administrativní chyby na straně žadatele či uchazeče jednajícího v dobré víře nebyly předloženy průkazné materiály, nebylo možné se vyjádřit nebo doplnit žádosti, nebo z jiných důvodů nebyly naplněny procesní kroky, vyzve příslušný úředník žadatele či uchazeče, aby učinil příslušná opatření k nápravě. Je-li to nutné, je žadatel nebo uchazeč poučen o tom, jaká má procesní práva nebo povinnosti. To, že je nutno poskytnout průkazné materiály a/nebo dokumentaci, jaká má být její forma a předpokládaný obsah, musí být při nejbližší možné příležitosti potenciálním žadatelům a uchazečům oznámeno a s nimi projednáno. Je-li to nutné, jsou uchazeči a žadatelé ihned po přijetí žádosti nebo nabídky informováni o době potřebné ke zpracování a předběžném ukončení postupu a také o úplnosti podané žádosti nebo nabídky. Článek 91 c Údaje o opravných prostředcích Pokud procesní akt schvalující osoby poškozuje práva žadatele nebo uchazeče, příjemce nebo dodavatele, musí obsahovat údaje o dostupných správních a/nebo soudních opravných prostředcích, které umožňují tento akt zpochybnit. Zejména musí být uvedena povaha opravných prostředků, orgán nebo orgány, u nichž je možno se jich domáhat, stejně jako lhůty pro jejich uplatnění. Pokud není stanoveno jinak, jsou tato opravná opatření časově omezena; je nutno je uplatnit do dvou měsíců poté, co byly žadateli nebo uchazeči poskytnuty úplné a přehledné údaje o dostupných opravných prostředcích. Pozměňovací návrh 291 Návrh nařízení Čl. 93 – odst. 3 a (nový) 3a.  Kontaktní údaje interního auditora jsou k dispozici všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, a to z důvodu zachování důvěrných údajů v případech, kdy chtějí interního auditora kontaktovat. Interní auditor či jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která mu poskytla informace, nesmí pocítit jakékoli negativní důsledky tohoto kroku. Interní auditor je povinen zachovávat důvěrnost ohledně totožnosti svých informátorů. Interní auditor každého orgánu má právo informovat orgán příslušný pro udělení absolutoria, pokud to považuje za užitečné. Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 93 – odst. 4 4.  Orgán předává každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, zprávu spolu se shrnutím počtu a druhu provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení. 4.  Orgán příslušný k udělení absolutoria musí mít k dispozici všechny zprávy o auditu ihned poté, co byly vydány. Orgán předává každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, zprávu spolu se shrnutím počtu a druhu provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení. V souhrnné zprávě musí být orgán příslušný k udělení absolutoria upozorněn na jakýkoli přezkum, který doporučuje změny důležitých akvizičních záměrů nebo grantů, případně významné rozpočtové úspory. Pokud existuje Výbor pro pokrok v oblasti auditu, musí podat zprávu formou samostatného prohlášení o dopadu opatření přijatých na základě doporučení pro daný orgán, stejně jako o dalších možných zlepšeních. Pozměňovací návrh 269 DocAmend>Návrh nařízení Čl. 93 – odst. 4 a (nový) 4a.  Zprávy a zjištění interního auditora i zpráva orgánu jsou veřejně dostupné poté, co interní auditor schválí opatření přijatá pro jejich provádění. Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 95 – odst. 3 3.  Aniž jsou dotčeny články 100 až 103, nepoužije se tato hlava na granty ani na smlouvy, jejichž předmětem jsou služby a jež jsou uzavřeny mezi Komisí na straně jedné a Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem nebo jinou dceřinou společností Evropské investiční banky na straně druhé. 3.  Aniž jsou dotčeny články 100 až 103, nepoužije se tato hlava na granty. Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 1 1.  Komise zřídí a provozuje ústřední databázi v souladu s předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Tato databáze obsahuje podrobné údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článku 100, v čl. 103 odst. 1 písm. b) a čl. 103 odst. 2 písm. a). Tato databáze je společná pro všechny orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 200. 1.  Komise zřídí a provozuje ústřední databázi v souladu s předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Tato databáze obsahuje podrobné údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článku 100, v článku 101, v čl. 103 odst. 1 písm. b) a čl. 103 odst. 2 písm. a). Tato databáze je společná pro všechny orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 196b a je veřejně přístupná. Orgán příslušný k udělení absolutoria je informován o počtu případů, u nichž bylo nahlášeno vložení do databáze, a pokud se údaje liší, o počtu těch, které byly do databáze skutečně vloženy. Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 4 a (nový) 4a.  Orgánům třetích zemí lze přístup povolit pouze tehdy, pokud jsou splněna pravidla stanovená v článku 9 nařízení (ES) č. 45/2001 a po posouzení každého jednotlivého případu. Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 103 – odst. 3 3.  Orgán může zveřejnit rozhodnutí nebo shrnutí rozhodnutí, které uvádí název hospodářského subjektu, stručný popis skutečností, dobu trvání vyloučení a výši finanční sankce. 3.  V zájmu posílení ochrany finančních zájmů Unie mohou orgány v souladu se zásadou proporcionality rozhodnout, že zveřejní svá rozhodnutí uložit správní či finanční sankce uvedené v odstavci 1, dodrží-li řádně postup stanovený v odstavci 1. V rozhodnutí zveřejnit rozhodnutí o uložení správních či finančních sankcí uvedené v prvním pododstavci bude zohledněna zejména závažnost přestupku včetně jeho dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst a dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k přestupku došlo, dobu trvání a opakování přestupku, úmysl nebo stupeň nedbalosti dotčeného subjektu a opatření, která subjekt přijal k nápravě situace. Rozhodnutí o zveřejnění bude zahrnuto do rozhodnutí o uložení správních či finančních sankcí, přičemž výslovně stanoví, že rozhodnutí o uložení sankcí či jeho shrnutí bude zveřejněno na internetových stránkách orgánu. Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, musí zveřejněné shrnutí obsahovat jméno osoby, jež je za přestupek odpovědná, stručný popis přestupku, daný program a dobu trvání vyloučení a/nebo výši finanční sankce. Rozhodnutí se zveřejní poté, co vůči němu byly vyčerpány všechny opravné prostředky nebo poté, co vyprší lhůta pro podání opravných prostředků, přičemž zveřejnění zůstává na internetových stránkách až do konce doby vyloučení nebo po dobu 6 měsíců od zaplacení finanční sankce, pokud tato sankce byla přijata jako jediné opatření. Pokud se to týká fyzických osob, přijímá se rozhodnutí o zveřejnění s náležitým ohledem na právo na soukromí a dodrží se práva, jež stanoví nařízení (ES) č. 45/2001. Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 105 – odst. 1 a (nový) 1a.  Komise zajistí vhodnými prostředky a uplatněním článku 91a přístup uchazečů k obsahu nabídek a k veškerým podkladovým materiálům v elektronické podobě (e-procurement), pokud si to přejí, a se souhlasem uchazeče, a uchovává tyto materiály za účelem provádění budoucích postupů zadávání veřejných zakázek v elektronické podobě v centrální databázi, která je společná pro všechny orgány a subjekty, na něž se toto nařízení vztahuje. Tyto údaje jsou po uplynutí šesti měsíců smazány, pokud uchazeč nepožádá o jejich další uchovávání. Za udržování a aktualizaci uložených údajů odpovídá uchazeč. Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu o pokroku při provádění tohoto ustanovení do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost, a poté pravidelně ve stejném intervalu. Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 107 – odst. 2 - pododstavec 1 2.  Zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a každému uchazeči, který splňuje kritéria pro vyloučení a výběr a který o to písemně požádá, vlastnosti a výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla veřejná zakázka přidělena. 2.  Zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a datum, kdy uplyne odkladná lhůta uvedená v čl. 112 odst. 2, a každému uchazeči, který splňuje kritéria pro vyloučení a výběr a který o to písemně požádá, vlastnosti a výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla veřejná zakázka přidělena. Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Čl. 109 – odst. 1 1.  Zadavatel musí od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty předem v případech stanovených v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199. vypouští se Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 109 – odst. 2 2.  Zadavatel může v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené, od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty, aby: 2.   S výjimkou smluv velmi nízké hodnoty může zadavatel v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty, aby: a) zajistil řádné splnění veřejné zakázky; a) zajistil řádné splnění veřejné zakázky; b) omezil finanční rizika spojená s platbami předběžného financování. b) omezil finanční rizika spojená s platbami předběžného financování. Komise může v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199 stanovit kritéria pro analýzu rizik. Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Článek 113 Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která uzavřela s Unií zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě. Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která uzavřela s Evropskou unií zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě, pokud tato dohoda výslovně stanoví kontrolní pravomoci na úrovni standardů Evropské unie, zejména právo Evropského účetního dvora a úřadu OLAF mít přístup ke všem relevantním dokumentům, mít možnost do nich nahlížet a mít také přístup do všech prostor. Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 115 – odst. 1 – písm. b b) anebo fungování subjektu, který sleduje cíl, který je v obecném evropském zájmu nebo je součástí některé politiky Unie (granty na provozní náklady). b) anebo fungování subjektu, který sleduje cíl, který je v obecném evropském zájmu nebo je součástí některé politiky Unie, a vyvíjí činnost na její podporu (granty na provozní náklady). Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 115 – odst. 2 - písm. c c) finanční nástroje uvedené v hlavě VIII části první, jakož i podíly nebo kapitálové účasti v mezinárodních finančních institucích, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), nebo ve specializovaných subjektech Unie, jako je Evropský investiční fond; c) finanční nástroje uvedené v hlavě VIII části první, půjčky, nástroje Unie ke sdílení rizik nebo finanční příspěvky Unie na tyto nástroje, kapitálové nástroje na základě principu soukromého investora a kvazikapitálové financování, jakož i podíly nebo kapitálové účasti v mezinárodních finančních institucích, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), nebo ve specializovaných subjektech Unie, jako je Evropský investiční fond; Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 115 – odst. 2 a (nový) 2a.  Na roveň grantům jsou postaveny a touto hlavou jsou odpovídajícím způsobem upraveny a) majetkový prospěch vyplývající z úrokového zvýhodnění určitých půjček; b) kapitálové investice nebo účasti jiné než uvedené v odst. 2 písm. c). Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Článek 115 a (nový) Článek 115 a Příjemci 1.  Pro účely této hlavy se „příjemcem“ rozumí jeden nebo několik subjektů, kterým je grant udělen. 2.  Pokud opatření provádí jedna nebo několik právnických osob zastoupených právnickou osobou, která provádí koordinaci, nebo k této osobě přidružených, může grantovou dohodu podepsat tento koordinátor jménem všech svých přidružených členů, kteří jsou považováni za spolupříjemce. 3.  Pokud je grant udělen několika (spolu)příjemcům, stanoví grantová dohoda jejich totožnost a upřesní práva a povinnosti mezi nimi a Komisí. Stanoví zejména, ale ne výlučně: a) rozhodné právo a příslušnost soudu, b) finanční odpovědnost právnické osoby, která provádí koordinaci, a jejích přidružených členů vůči Komisi za provádění celého opatření, c) možnost změnit na základě rozhodnutí většiny (spolu)příjemců práva a povinnosti jednotlivých členů; jakákoli změna počtu nebo totožnosti zúčastněných příjemců podléhá schválení příslušné schvalující osoby a uděluje se, pokud nehrozí nebezpečí, že by zmařila účel grantu nebo se negativně a závažným způsobem dotkla zákonných práv Komise vyplývajících z grantové dohody. Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Článek 116 Granty mohou být uděleny v kterékoliv z těchto forem: Granty mohou být uděleny v kterékoliv z těchto forem: a) proplacení stanoveného podílu skutečně vynaložených způsobilých nákladů; a) proplacení stanoveného podílu způsobilé části veškerých skutečně vynaložených ekonomických nákladů; aa) úhrada stanoveného podílu podle standardní stupnice jednotkových nákladů; b) jednorázové částky; b) jednorázové částky; c) standardní stupnice jednotkových nákladů; d) paušální financování; d) paušální financování; e) kombinace forem uvedených v písmenech a) až d). e) kombinace forem uvedených v písmenech a) až d) a zohlednění preferencí příjemců, pokud jde o jejich obvyklé účetní zásady; Pozměňovací návrh 270 Návrh nařízení Článek 116 a (nový) Článek 116a Jednorázové částky, standardní stupnice jednotkových nákladů a paušální financování 1.  Aniž jsou dotčena ustanovení základního aktu, je využití jednorázových částek, standardní stupnice jednotkových nákladů nebo paušálního financování schvalováno na základě rozhodnutí Komise, které zajišťuje dodržování zásady rovného zacházení s příjemci pro stejnou kategorii opatření nebo pracovních programů. V případech, kdy maximální částka grantu není vyšší než 50 000 EUR, může grant schválit příslušná schvalující osoba. 2.  Pro potřebu schválení grantu je nutno předložit přinejmenším tyto podklady: a) odůvodnění vhodnosti těchto forem financování s ohledem na povahu podporovaných opatření nebo pracovních programů, jakož i rizika nesrovnalostí a podvodů a náklady na kontrolu; b) identifikaci nákladů nebo kategorií nákladů krytých formou jednorázové částky, standardní stupnice jednotkových nákladů nebo paušálního financování, přičemž se vyloučí nezpůsobilé náklady podle platných pravidel Unie; c) popis metod pro určení jednorázových částek, standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování, které stanoví podmínky pro rozumné zajištění souladu s pravidly pro neziskové financování a spolufinancování a zamezení dvojímu financování nákladů. Tyto metody jsou založeny na: i) statistických údajích nebo obdobných objektivních ukazatelích, nebo ii) individuálním přístupu k příjemcům na základě certifikovaných a auditem ověřitelných historických údajů o příjemci nebo jeho obvyklých postupů účtování nákladů. 3.  V případech, kdy je schváleno využívání obvyklých postupů účtování nákladů, může příslušná schvalující osoba posoudit soulad těchto postupů s podmínkami stanovenými v odstavci 2 ex ante nebo prostřednictvím vhodné strategie pro kontroly ex post. Byl-li soulad obvyklých postupů účtování nákladů používaných příjemci s podmínkami stanovenými v odstavci 2 zjištěn ex ante, není možné výši jednorázových částek, standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování, jež jsou stanoveny uplatněním příslušných postupů, zpochybnit kontrolami ex post. Příslušná schvalující osoba může považovat obvyklé postupy účtování nákladů příjemce za slučitelné s podmínkami stanovenými v odstavci 2, jsou-li schváleny vnitrostátními orgány jako srovnatelné systémy financování. Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Čl. 117 – odst. 3 3.  Granty musí zahrnovat spolufinancování, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v hlavě IV části druhé. 3.  Granty musí zahrnovat spolufinancování, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v hlavě IV části druhé. První pododstavec se nevztahuje na politické strany a politické nadace na úrovni Unie. Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky, který se stanovuje na základě odhadu způsobilých nákladů. Příjemce může nahradit své vlastní finanční zdroje jinými zdroji financování od třetích stran za předpokladu, že je respektována zásada spolufinancování. Grant nesmí překročit způsobilé náklady. Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Čl. 117 – odst. 4 4.  Účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku v rámci akce nebo pracovního programu příjemce. 4.  Účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku v rámci akce nebo pracovního programu příjemce. První pododstavec se nevztahuje na: První pododstavec se nevztahuje na: a) opatření, jejichž cílem je posílení finanční způsobilosti příjemce nebo vytvoření příjmu; a) opatření, jejichž cílem je posílení finanční způsobilosti příjemce, nebo opatření, která vytvářejí příjem k zajištění jejich udržitelnosti, a to po uplynutí doby financování ze zdrojů Unie stanovené v rozhodnutí o udělení grantu nebo v grantové dohodě; b) stipendia na studium, výzkum nebo odbornou přípravu vyplácená fyzickým osobám; b) stipendia na studium, výzkum nebo odbornou přípravu vyplácená fyzickým osobám; ba) ostatní přímé podpory vyplácené fyzickým osobám, které je nejvíce potřebují, jako jsou uprchlíci nebo nezaměstnaní v souladu s programy vnější činnosti Unie pro uprchlíky a nezaměstnané; bb) granty založené na paušálních sazbách a/nebo na jednorázových částkách a/nebo na jednotkových nákladech, pokud jsou v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 116a odst. 2; bc) granty nízké hodnoty. Pokud dochází k tvorbě zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Evropské unie na způsobilé náklady, které příjemci v souvislosti s prováděním akce nebo pracovního programu skutečně vznikly. Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Čl. 117 – odst. 4 a (nový) 4a.  Pro účel této hlavy se „ziskem“ rozumí: a) v případě grantu na akci přebytek příjmů nad náklady, jež vznikly příjemci grantu, v době podání žádosti o konečnou platbu; b) v případě provozního grantu přebytek zůstatku provozního rozpočtu příjemce. Příjemci jsou oprávněni přenést do roku N+2 3% zisk. Přenesené finanční prostředky musí být využity přednostně příjemcem. Pravidla o zárukách se použijí obdobně, pokud přenesená částka převýší prahové hodnoty stanovené pro granty velmi nízké hodnoty a/nebo granty nízké hodnoty. Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Čl. 117 – odst. 6 6.  V případě jednorázových částek, stupnice jednotkových nákladů a paušálního financování je při jejich stanovování nebo ve fázi hodnocení žádosti o grant nutné přezkoumat, zdali existují dostatečné záruky toho, že budou dodržena pravidla neziskovosti a spolufinancování stanovená v odstavcích 3 a 4. vypouští se Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Článek 117 a (nový) Článek 117 a Způsobilé náklady 1.  Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky, který se stanoví na základě odhadu způsobilých nákladů. Granty nesmějí překročit způsobilé náklady. 2.  Způsobilými náklady se rozumějí náklady příjemce grantu, které splňují tato kritéria: a) vznikly v průběhu trvání akce nebo pracovního programu, s výjimkou nákladů souvisejících se závěrečnými zprávami a osvědčeními o auditu; b) jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu akce nebo pracovního programu; c) jsou nezbytné k provedení akce nebo pracovního programu, který je předmětem grantu; d) jsou identifikovatelné a ověřitelné, zejména jsou zaznamenány v účetnictví příjemce a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je příjemce usazen, a v souladu s běžnou praxí účtování nákladů příjemce; a že e) splňují požadavky platných daňových předpisů a předpisů o sociálním zabezpečení. 3.  Aniž je dotčen odstavec 1 a základní akt, na který se vztahuje článek 2, musí být ve výzvě k předkládání návrhů upřesněno, jaké kategorie nákladů jsou považovány za způsobilé pro financování Unie. Příslušná pověřená schvalující osoba považuje za způsobilé tyto náklady: a) náklady na bankovní záruku nebo srovnatelné ručení, které musí příjemce grantu podle článku 125 poskytnout; b) náklady spojené s externími audity požadovanými příslušnou schvalující osobou buď v době podání žádosti o financování, nebo přijetí přehledu nákladů; c) zaplacenou daň z přidané hodnoty („DPH“), kterou nelze příjemci vrátit podle platných vnitrostátních právních předpisů; způsoby úhrady se stanoví v nařízení v přenesené pravomoci podle článku 199; d) amortizační náklady, pokud skutečně příjemci vznikly; e) administrativní náklady, náklady na mzdy a zařízení, včetně mzdových nákladů vnitrostátní správy v rozsahu, který se váže na náklady činností, jež by příslušný orgán veřejné moci neprovedl, kdyby nebyl prováděn dotčený projekt; f) veškeré granty s výjimkou grantů na provozní náklady, vzniklé náklady, které jsou nezbytné pro další fungování podniku, ale nemohou být přímo spojovány s nabízenými výrobky/službami („nepřímé“ nebo „provozní“ náklady), ve výši až 10 % celkových přímých způsobilých nákladů na akci, pokud to nepřesáhne částku 250 000 EUR, a poté až 8 % na paušálním základě. Tento procentní podíl lze zvýšit zejména pro účely koordinace právních subjektů v souladu s nařízením v přenesené pravomoci podle článku 199. Strop může být překročen na základě odůvodněného rozhodnutí Komise. 4.  Náklady, které vznikly přidruženým členům, jak je uvedeno v článku 115a, jsou považovány za způsobilé za předpokladu, že jsou dotyční přidružení členové uvedeni v grantové dohodě nebo rozhodnutí a řídí se pravidly platnými pro příjemce v rámci grantové dohody nebo rozhodnutí, včetně těch, které se týkají práva Komise, úřadu OLAF a Účetního dvora na kontrolu vynakládání výdajů v souladu s pravidly vztahujícími se na granty. Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Článek 117 b (nový) Článek 117b Spolufinancování formou věcného plnění 1.  Pro účel výpočtu zisku z grantu se spolufinancování formou věcného plnění nezohledňuje. 2.  Příslušná schvalující osoba může v případě, že je to nezbytné či vhodné, spolufinancování formou věcného plnění přijmout. Je-li spolufinancování formou věcného plnění nabízeno k podpoře grantů nízké hodnoty a schvalující osoba má v úmyslu je odmítnout, musí zdůvodnit, proč toto spolufinancování není nezbytné ani vhodné. V těchto případech nesmí hodnota těchto příspěvků překročit: a) buď náklady skutečně vynaložené a řádně doložené účetními doklady; b) nebo, v případě neexistence takových dokladů, náklady obvyklé na dotyčném trhu. Příspěvky formou věcného plnění jsou v předběžném rozpočtu vedeny samostatně, aby odrážely celkovou výši zdrojů přidělených na danou akci. Jejich jednotková hodnota je ohodnocena v prozatímním rozpočtu a nesmí podléhat pozdějším změnám. Příspěvky formou věcného plnění musí být v souladu s vnitrostátními daňovými předpisy a předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení. Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Čl. 118 – odst. 1 – pododstavec 3 První pododstavec se nepoužije v případě pomoci v krizových situacích, operací civilní ochrany a operací humanitární pomoci. První pododstavec se nepoužije v případě pomoci v krizových situacích, zejména operací civilní ochrany prováděných v této souvislosti, a operací humanitární pomoci. Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Čl. 120 – odst. 1 – pododstavec 2 V těchto případech nesmějí být náklady, které lze grantem financovat, vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, pokud se nejedná o řádně odůvodněné výjimečné případy, které stanoví základní právní akt, nebo pokud se nejedná o mimořádně naléhavou pomoc v krizových situacích, operace civilní ochrany nebo provedení operací humanitární pomoci. V těchto případech nesmějí být náklady, které lze grantem financovat, vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, pokud se nejedná o řádně odůvodněné výjimečné případy, které stanoví základní právní akt, nebo pokud se nejedná o mimořádně naléhavou pomoc v krizových situacích, operace civilní ochrany, provedení operací humanitární pomoci a situace, u nichž hrozí, že přerostou v ozbrojený konflikt. Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Článek 121 Článek 121 vypouští se Zásada postupného snižování grantů Není-li v základním právním aktu nebo v rozhodnutí o financování grantů udělených podle čl. 51 odst. 5 písm. d) stanoveno jinak, je grant, pokud je opětovně udělen na období přesahující čtyři roky subjektu, který jedná v obecném zájmu Unie, postupně po čtvrtém roce snižován. Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Čl. 122 – odst. 1 1.  Žádosti o grant se podávají písemně. 1.  Žádosti o grant se podávají písemně, případně v zabezpečené elektronické podobě. Komise poskytne v případech, kdy to považuje za proveditelné, možnost využívat on-line aplikace. Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Čl. 122 – odst. 1 a (nový) 1a.  Maximální lhůta pro vyřízení žádostí je šest měsíců, avšak v případech, kdy je nezbytným předpokladem rozhodnutí komise, je to devět měsíců, a to od uplynutí lhůty stanovené pro podání žádosti. Tato lhůta může být výjimečně překročena, pokud to vyžaduje zvláštní povaha a předmět grantu. V takovém případě se pro příslušnou výzvu k předkládání návrhů oznámí prozatímní lhůta. Pokud není možné lhůtu dodržet z jiných důvodů, musí pověřená schvalující osoba uvést tuto skutečnost do své výroční zprávy o činnosti spolu s důvody a návrhy opatření k nápravě. V následující výroční zprávě o činnosti podá zprávu o úspěšnosti těchto nápravných opatření. Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Čl. 122 – odst. 3 3.  Na žadatele o grant se použijí články 100 až 103. Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v článcích 100 až 103. Ve smyslu nařízení v přenesené pravomoci uvedeného v článku 199 nemusí schvalující osoba toto prokázání vyžadovat v následujících případech: 3.  Na žadatele o grant se použijí články 100 až 103. Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v článcích 100 až 103. Schvalující osoba však toto prokázání nevyžaduje v následujících případech: a) hodnota grantu je velmi nízká; a) hodnota grantu je nízká; b) takové prokázání bylo v poslední době předloženo v jiném řízení o udělení grantu, nebo; b) takové prokázání bylo v poslední době předloženo v jiném řízení o udělení grantu, nebo. c) takové prokázání není fakticky proveditelné. Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Čl. 122 – odst. 3 a (nový) 3a.  Žádost slouží jako důkaz právního postavení žadatele a jeho finanční a provozní způsobilosti uskutečnit navrhovanou akci nebo pracovní program. Za tímto účelem zájemce předloží čestné prohlášení a u žádosti o grant – s výjimkou žádosti o grant nízké hodnoty – veškeré požadované podklady, a to na základě posouzení rizik provedeného příslušnou schvalující osobou. Nezbytné podklady se uvádí ve výzvě k předkládání návrhů. Těmito podklady mohou být zejména účet zisků a ztrát nebo rozvaha za minulý uzavřený rozpočtový rok. Ověření finančních schopností se nepoužije u fyzických osob, které obdržely stipendia, ani u veřejných subjektů nebo mezinárodních organizací. Pověřená schvalující osoba může na základě vlastního posouzení rizika od požadavku na ověření provozní způsobilosti u veřejných subjektů nebo mezinárodních organizací upustit. U grantů na akce přesahujících částku 750 000 EUR nebo u grantů na provozní náklady přesahujících 100 000 EUR se k žádosti přikládá zpráva externího auditu vypracovaná schváleným auditorem. Tato zpráva osvědčuje účetní závěrku za poslední dostupný finanční rok a pověřená schvalující osoba musí uvedenou zprávu auditu výslovně přijmout nebo odmítnout ve lhůtě 90 dnů. Jakmile zprávu přijme pověřená schvalující osoba, stane se závaznou a nesmí být předmětem auditů nebo hodnocení ex post, pokud není předložen nový nezvratný důkaz o nesrovnalostech nebo podvodu. Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Článek 125 Příslušná schvalující osoba může, pokud to považuje za vhodné a přiměřené, od příjemce požadovat složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s platbami předběžného financování. Příslušná schvalující osoba může, pokud to považuje za vhodné a přiměřené, v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik od příjemce požadovat složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s platbami předběžného financování. Záruky se nevyžadují u grantů nízké nebo velmi nízké hodnoty v případech, kdy příjemce získal nejméně jeden grant každý rok v průběhu posledních pěti let. Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Čl. 126 – odst. 1 1.  Částka grantu je stanovena jako konečná až poté, co příslušná schvalující osoba přijme závěrečné zprávy a účty, aniž jsou dotčeny následné kontroly provedené orgánem. 1.  Částka grantu je stanovena jako konečná až poté, co příslušná pověřená schvalující osoba přijme závěrečné zprávy a účty, aniž jsou dotčeny následné kontroly provedené orgánem, které se musí uskutečnit včas. Pozměňovací návrh 184 Návrh nařízení Čl. 126 – odst. 2 2.  Došlo-li během řízení o udělení grantu nebo při provádění grantu k závažným pochybením, nesrovnalostem či podvodům, může příslušná schvalující osoba poté, co je příjemci dána možnost se vyjádřit, přijmout opatření podle článku 110. 2.  Pokud se ukáže, že při řízení o udělení grantu došlo k závažným pochybením, nesrovnalostem či podvodům, pozastaví příslušná schvalující osoba toto řízení a může přijmout nezbytná opatření, včetně zrušení dotyčného řízení. Na případy podezření z podvodu ihned upozorní úřad OLAF. Pozměňovací návrh 185 Návrh nařízení Čl. 126 – odst. 2 a (nový) 2a.  Pokud se ukáže, že po udělení grantu, řízení o udělení grantu nebo při provádění grantu došlo k závažným pochybením, nesrovnalostem či podvodům, může příslušná schvalující osoba v závislosti na dosaženém stadiu řízení ustoupit od podepsání grantové smlouvy nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu, pozastavit provádění grantu nebo případně ukončit grantovou dohodu nebo rozhodnutí poté, co byla žadateli nebo příjemci dána možnost se vyjádřit. Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Čl. 126 – odst. 2 b (nový) 2b.  Pokud se dají tato pochybení, nesrovnalosti nebo podvody přičíst příjemci, nebo pokud by příjemce nesplnil své povinnosti vyplývající z grantové dohody nebo rozhodnutí, může příslušná schvalující osoba dále snížit výši grantu nebo požadovat vrácení neoprávněně vyplacených částek podle grantové dohody nebo rozhodnutí, a to v poměru k závažnosti pochybení, nesrovnalostí nebo podvodů, nebo porušení povinností, poté, co byla příjemci dána možnost se vyjádřit. Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Čl. 126 – odst. 3 3.   Pokud kontroly či audity prokáží, že se určitý příjemce opakovaně dopouští chyb, které mají dopad rovněž na neauditované projekty, jichž se tento příjemce účastní nebo účastnil, může schvalující osoba vztáhnout příslušná zjištění rovněž na tyto neauditované projekty a požadovat vrácení odpovídající částky; tyto projekty však mohou být ještě předmětem auditu v souladu s grantovou dohodou. 3.   V případě systémových nebo opakujících se pochybení nebo nesrovnalostí, které se dají přičíst příjemci a které jsou nad prahem významnosti a mají dopad na řadu grantů, jež mu byly uděleny za podobných podmínek, může příslušná schvalující osoba pozastavit provádění všech dotčených grantů, nebo případně dané grantové dohody nebo rozhodnutí s tímto příjemcem ukončit, a to v závislosti na závažnosti pochybení, nesrovnalostí nebo podvodů, poté, co byla příjemci dána možnost se vyjádřit. Příslušná schvalující osoba může navíc přistoupit k finančním opravám u všech grantů, u nichž se vyskytla systémová nebo opakující se pochybení nebo nesrovnalosti uvedené výše, které mohou být předmětem auditu v souladu s grantovou dohodou nebo rozhodnutím, a to buď snížením částky grantu, nebo požadováním vrácení neoprávněně vyplacených částek podle grantových dohod nebo rozhodnutí. Výše finančních oprav, jež mají být provedeny, se podle možnosti a proveditelnosti stanoví na základě nákladů neoprávněně uvedených jako způsobilé u každého dotčeného grantu. Není-li možné nebo proveditelné částku neuznatelných nákladů přesně vyčíslit, mohou být finanční opravy provedeny na základě extrapolace nebo paušální sazby, a to s ohledem na zásadu proporcionality. Příjemce může v rámci kontradiktorního řízení napadnout provedenou opravu tím, že prokáže, že výpočet opravy je nesprávný, a předloží nový výpočet. 3a.  Příjemce může v rámci kontradiktorního řízení před příslušným výborem pro vyjasňování sporných otázek napadnout rozhodnutí přijatá podle odstavců 2a až 3. Příjemce může zejména napadnout provedenou opravu tím, že prokáže pomocí posouzení pravděpodobnosti, že neexistují opakující se nebo systémová pochybení nebo že výpočet opravy je nesprávný, a předloží nový výpočet. Příjemce má nárok na náhradu nákladů na právní zastoupení v rozsahu, v jakém se mu podaří dosáhnout úspěchu. Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Článek 126 a (nový) Článek 126 a Doba archivace dokladů 1.  Příjemci musí archivovat doklady, veškeré podkladové materiály, statistické záznamy a jiné doklady týkající se grantu po dobu pěti let od data platby zůstatku a po dobu tří let v případě grantů nízké hodnoty. 2.  Doklady týkající se auditů, odvolání, soudních sporů nebo likvidace škod vzniklých při provádění projektu musí být uchovávány až do doby, kdy jsou tyto audity, odvolání, spory nebo škody vyřízeny. 3.  Komise může v nařízení v přenesené pravomoci uvedeném v článku 199 stanovit dobu archivace dokladů akreditovanými subjekty a Komisí. Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Článek 128 Článek 128 Článek 128 Definice Zaměření cen Pro účely tohoto nařízení se „cenami“ rozumí finanční příspěvky udílené za úspěchy v soutěžích. Ceny jsou finanční příspěvky udělené jako odměna v soutěžích. Udělování cen je podporováno, nikoliv však jako náhrada za řádně strukturované financování. Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Čl. 129 – odst. 1 1.  Při udílení cen musí být dodržovány zásady průhlednosti a rovného zacházení. 1.  Při udílení cen musí být dodržovány zásady průhlednosti a rovného zacházení a tyto ceny musí podporovat dosažení evropské přidané hodnoty. Ceny, jejichž hodnota převyšuje částku 5 000 000 EUR, mohou být udělovány pouze v souladu s právním aktem Unie ve smyslu článků 288, 289 a 290 SFEU, jež výslovně stanovují podmínky pro účast, kritéria pro udělení ceny, částku ceny a také postup pro výběr odborníků, kteří provádějí hodnocení. Ceny se přestávají udělovat automaticky po uplynutí doby platnosti nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, v němž bylo jejich udělování zahájeno, nebo pět let po jejich zveřejnění, podle toho, která událost nastane později. Příjmy plynoucí ze zrušení ceny se považují za interní účelově vázané příjmy. Pozměňovací návrh 191 Návrh nařízení Čl. 129 – odst. 2 – pododstavec 1 2.  Ceny jsou uvedeny v pracovním programu uvedeném v článku 118 a schváleném Komisí a podléhají ustanovení čl. 118 odst. 2. 2.  Za tímto účelem jsou ceny předmětem pracovního programu, který se zveřejní na počátku roku provádění. Pracovní program se provádí vyhlašováním soutěží. Pozměňovací návrh 192 Návrh nařízení Čl. 129 – odst. 2 – pododstavec 3 Ceny se nesmí udílet přímo bez uskutečnění soutěže a podléhají zveřejnění stejným způsobem jako výzvy k předkládání návrhů. Ceny se nesmí udílet přímo, bez uskutečnění soutěže, a každoročně se zveřejňují v souladu s čl. 31 odst. 2 a 3. Pozměňovací návrh 193 Návrh nařízení Čl. 129 – odst. 3 3.   Přihlášky do soutěže vyhodnocuje komise odborníků na základě zveřejněných pravidel soutěže. 3.  Ceny uděluje příslušná schvalující osoba nebo porota. Na základě posouzení kvality návrhů a pravidel soutěže mají možnost rozhodnout, zda cenu udělí, či nikoli. Ceny poté uděluje příslušná schvalující osoba vycházející z posouzení provedeného komisí odborníků, kteří mají na základě posouzení kvality návrhů možnost rozhodnout, zda doporučí udělení ceny, či nikoli. Příslušná pověřená schvalující osoba připojí rozhodnutí o udělení ceny spolu se seznamem odborníků účastnících se hodnocení a zdůvodněním jejich volby ke své výroční zprávě o činnosti. Pozměňovací návrh 271 Návrh nařízení Čl. 130 – odst. 1 1.  Pro účely tohoto nařízení se „finančními nástroji“ rozumí opatření finanční podpory Unie financovaná z rozpočtu a zaměřená na plnění konkrétních politických cílů prostřednictvím půjček, záruk, kapitálových či kvazikapitálových investic nebo účastí nebo jiných nástrojů k řízení rizik, případně ve spojení s granty. 1.  Pro účely tohoto nařízení se „finančními nástroji“ rozumí opatření finanční podpory Unie financovaná z rozpočtu, jsou-li výslovně schválena v hlavním sektorovém základním aktu, jako prostředek plnění jednoho či více konkrétních politických cílů prostřednictvím půjček, záruk, kapitálových či kvazikapitálových investic nebo účastí nebo jiných nástrojů k řízení rizik, případně ve spojení s granty. Základní akt uvádí typ finančních nástrojů, jaký je povoleno použít k dosažení politických cílů. Použijí se tyto definice: a) „kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, který je spojením vlastního kapitálu a pohledávek, kdy vlastní kapitál umožňuje investorům dosáhnout vysoké výnosnosti podle úspěchu společnosti nebo kdy dluhová složka zahrnuje prémii k ceně přispívající k výnosům investora, jako jsou překlenovací dluh nebo podřízený dluh; b) „nástrojem ke sdílení rizik“ se rozumí finanční nástroj, který zaručuje částečné nebo úplné krytí definovaného rizika, případně výměnou za dohodnutou odměnu; c) „nástrojem ke sdílení rizik pro projektové dluhopisy“ se rozumí úvěrové posílení v podobě úvěru nebo záruky. Vztahuje se na riziko spojené s dluhovou službou projektu a zabraňuje dluhovému riziku držitelů dluhopisů. Účastní-li se několik subjektů společně operace zajištěné nástrojem ke sdílení rizik, riziko, které nese rozpočet Unie, je úměrné maximálně výši grantu Unie. Pozměňovací návrh 272 DocAmend>Návrh nařízení Čl. 130 – odst. 3 3.  Komise může používat finanční nástroje v rámci přímého nebo nepřímého způsobu řízení; v druhém případě svěří úkoly subjektům uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech iii) a iv). 3.  Komise může používat finanční nástroje v rámci přímého nebo nepřímého způsobu řízení, je-li tak stanoveno v základním aktu; v druhém případě svěří úkoly subjektům uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech iv) a vi). Statut a povaha subjektu, jemuž je svěřeno řízení, by měly být definovány v základním aktu. Komise nese i nadále odpovědnost za zajištění souladu prováděcího rámce finančních nástrojů s řádným finančním řízením a přispívá k plnění stanovených politických cílů. Komise je odpovědná za uplatňování finančních nástrojů, aniž jsou dotčeny svěřené právní a smluvní pravomoci subjektů v souladu s platnými předpisy. Evropský parlament je o uplatňování finančních nástrojů pravidelně informován. Pozměňovací návrh 273 Návrh nařízení Čl. 130 – odst. 3 a (nový) 3a.  Finanční operace prováděné s podporou finančního nástroje Unie v podobě grantu či podpory nebo společně s ním nesmí vést k vyhýbání se daňové povinnosti, pokud jde o evropské příjemce pomoci a další příslušné země a předpisy. Finanční subjekty spravující příslušné finanční nástroje nesou za všechny finanční ztráty vyplývající z porušení tohoto ustanovení odpovědnost společně s těmi, kteří se dopustili příslušného trestného činu,. Pozměňovací návrh 195 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 1 1.  Finanční nástroje jsou poskytovány konečným příjemcům finančních prostředků Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení, průhlednosti a rovného zacházení a v souladu s cíli stanovenými v základním právním aktu, jenž se na tyto finanční nástroje použije. 1.  Finanční nástroje jsou poskytovány konečným příjemcům finančních prostředků Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení, průhlednosti, proporcionality, nediskriminace a rovného zacházení a v souladu s cíli stanovenými v základním právním aktu, jenž se na tyto finanční nástroje použije. Pozměňovací návrh 196 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 1 a (nový) 1a.  Příjmy a splátky v rámci finančního nástroje tvoří podle čl. 18 odst. 3 interní účelově vázané příjmy a automaticky se přenášejí za účelem jejich reinvestování. Příspěvek Unie na daný projekt nesmí být v žádném případě rozdělován ve formě dividend nebo zisku třetím stranám. Pozměňovací návrh 274 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 1 b (nový) 1b.  Komise při používání finančních nástrojů zajistí, aby existoval společný zájem na dosažení politických cílů stanovených pro finanční nástroj, jenž je případně podepřen opatřeními typu spoluinvestování, požadavků na sdílení rizik nebo finančních pobídek, a současně aby nedocházelo ke střetu zájmů s jinými činnostmi pověřeného subjektu. Kromě případů selhání trhu či mikroúvěrových nástrojů musí mít finanční nástroje multiplikační efekt, což znamená, že příspěvek Unie na daný finanční nástroj musí zmobilizovat celkovou investici, která přesáhne výši příspěvku Unie. Pokud nebylo minimálního očekávaného výnosu dosaženo do poloviny doby trvání předpokládané pro příslušný finanční nástroj, předloží Komise zprávu rozpočtovému orgánu; Tato zpráva v polovině období by dále měla popisovat – pokrok učiněný při dosahování kýženého cíle politiky; – celkovou finanční částku vloženou do daného finančního nástroje; – celkovou finanční částku vyplacenou v postupu provádění; – v případě potřeby celkovou finanční částku, pro jejíž navrácení hrozí riziko selhání nebo k selhání již došlo; – v případě potřeby hodnotu vlastního kapitálu získaného v průběhu provádění. Pozměňovací návrh 304/rev Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 1 c (nový) 1c.  Komise každoročně podává orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zprávu o činnostech, které byly podporovány finančními nástroji, o finančních institucích, jež se na jejich provádění podílely, o výkonnosti finančních nástrojů včetně uskutečněných reinvestic, o zůstatku na svěřeneckých účtech, o příjmech a splátkách, o dosaženém multiplikačním efektu a o hodnotě podílů. Tuto svou zprávu Komise připojí k výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 63 odst. 9. Pozměňovací návrh 275 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 2 2.  Aniž je dotčen čl. 46 odst. 1 písm. d) a e), nesmí rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem překročit příslušný rozpočtový závazek přijatý k tomuto účelu. 2.  Aniž jsou dotčeny výpůjční a úvěrové operace a záruky, jež získala EIB na půjčky z vlastních zdrojů EIB, nesmí rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční odpovědností Unie překročit výši příslušného rozpočtového závazku přijatou k tomuto účelu, čímž se vyloučí podmíněné závazky ve vztahu k rozpočtu Unie. Pozměňovací návrh 276 DocAmend>Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 3 3.  Finanční zprostředkovatelé, kteří se podílejí na realizaci finančních operací v rámci finančního nástroje, musí splňovat příslušné normy v oblasti předcházení praní peněz a boje proti terorismu. Nesmí být usazeni na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů nespolupracují s Unií. 3.  Subjekty uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech iv) a (vi) a všichni finanční zprostředkovatelé, kteří se podílejí na realizaci finančních operací v rámci finančního nástroje, musí splňovat příslušné normy v oblasti předcházení praní peněz a boje proti terorismu. Nesmí být usazeni a nesmí jednat se subjekty sídlícími na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů nespolupracují s Unií. Pozměňovací návrh 277 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 4 4.  Dohoda mezi subjektem podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech iii) a iv) a finančním zprostředkovatelem podle odstavce 3 musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr k provádění kontrol na místě a kontrol dokladů a informací, včetně informací uložených na elektronických nosičích, u všech třetích osob, které obdržely finanční prostředky Unie. 4.  Každý subjekt podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodů iv) a (vi) a finanční zprostředkovatel podle odstavce 3 podílející se na správě finančních nástrojů Unie musí být schopen na vyzvání zajistit Komisi, Účetnímu dvoru a úřadu OLAF přístup k výkonu jejich pravomocí provádět kontroly na místě a k dokladům a informacím, včetně informací uložených na elektronických nosičích, u všech třetích osob, které obdržely finanční prostředky Unie, a/nebo se podílejí na jejich správě. Pozměňovací návrh 200 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 4 a (nový) 4a.  Komise každoročně podává orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o činnostech, které byly podporovány finančními nástroji, o finančních institucích, jež se na jejich provádění podílely, o výkonnosti finančních nástrojů včetně uskutečněných reinvestic, o zůstatku na svěřeneckých účtech, o příjmech a splátkách, o dosaženém multiplikačním efektu a o hodnotě podílů. Komise svou zprávu přiloží k souhrnnému přehledu v rámci výročních zpráv uvedenému v čl. 63 odst. 9. Pozměňovací návrh 278 Návrh nařízení Čl. 131 – odst. 4 b (nový) 4 b. Zpráva v polovině období uvedená v odstavci 1b rovněž zahrnuje seznam konečných příjemců finančních nástrojů a finančních částek, které obdrželi. Na stránkách Komise musí být zveřejněna konkrétní právní forma finančních nástrojů,jejich účel a tam, kde je to vhodné, soudní příslušnost jejich oficiálního sídla. Pozměňovací návrh 293 Návrh nařízení Čl. 133 – odst. 2 2.  Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje přinejmenším informace o úrovni vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body. 2.  Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje přinejmenším informace – jak v absolutních hodnotách, tak v procentuálním vyjádření – o úrovni vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body. Pozměňovací návrh 201 Návrh nařízení Čl. 134 – odst. 1 Účetní závěrky uvedené v článku 132 jsou v souladu s účetními pravidly Unie schválenými účetním Komise a podávají věrný a poctivý obraz o aktivech a pasivech, nákladech, výnosech a peněžních tocích. Účetní závěrky uvedené v článku 132 vycházejí z mezinárodních účetních standardů vztahujících se na veřejný sektor a podávají věrný a poctivý obraz o aktivech a pasivech, nákladech, výnosech a peněžních tocích. Pozměňovací návrh 202 Návrh nařízení Článek 135 Účetní závěrky uvedené v článku 132 podávají informace, včetně údajů o účetních zásadách, které jsou relevantní, spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné. Jsou vypracovány v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami uvedenými v účetních pravidlech Unie. Účetní závěrky uvedené v článku 132 podávají informace, včetně údajů o účetních zásadách, které jsou relevantní, spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné. Jsou vypracovány v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami uvedenými v účetních pravidlech Unie a vycházejí z mezinárodních účetních standardů vztahujících se na veřejný sektor. Pozměňovací návrh 203 Návrh nařízení Článek 135 a (nový) Článek 135a Výjimky z účetních zásad Pokud se účetní ve zvláštním případě domnívají, že má být učiněna výjimka z účetních zásad uvedených v článcích 187 až 194, musí být tato výjimka uvedena a řádně zdůvodněna v přílohách k účetním závěrkám uvedeným v článku 136. Pozměňovací návrh 294 Návrh nařízení Čl. 136 – odst. 1 – písm. a a) rozvahu a výkaz o finanční výkonnosti, v nichž se uvádějí aktiva a pasiva, finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci uplynulého rozpočtového roku; jsou předkládány v souladu s příslušnými účetními pravidly schválenými účetním Komise; a) rozvahu a výkaz o finanční výkonnosti, v nichž se uvádějí aktiva a pasiva (včetně důchodových závazků), finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci uplynulého rozpočtového roku; jsou předkládány v souladu s příslušnými účetními pravidly schválenými účetním Komise; Pozměňovací návrh 204 Návrh nařízení Čl. 136 – odst. 2 2.  Poznámky k účetní závěrce doplňují a vysvětlují informace obsažené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a poskytují všechny doplňující informace stanovené v příslušných účetních pravidlech schválených účetním Komise. 2.  Poznámky k účetní závěrce doplňují a vysvětlují informace obsažené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a poskytují všechny potřebné doplňující informace; Pozměňovací návrh 205 Návrh nařízení Čl. 138 – pododstavec 3 Účetní Komise konsoliduje tyto předběžné účetní závěrky s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Komise a konsolidovanou předběžnou účetní závěrku Unie. Účetní Komise konsoliduje tyto předběžné účetní závěrky s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá Účetnímu dvoru a Evropskému parlamentu předběžnou účetní závěrku Komise a konsolidovanou předběžnou účetní závěrku Unie. Pozměňovací návrh 206 Návrh nařízení Čl. 139 – odst. 1 1.  Účetní dvůr předloží do 1. června své připomínky k předběžným účetním závěrkám ostatních orgánů a všech subjektů uvedených v článku 132 a do 15. června předloží své připomínky k předběžné účetní závěrce Komise a konsolidované předběžné účetní závěrce Unie. 1.  Účetní dvůr předloží do 1. června své připomínky k předběžným účetním závěrkám ostatních orgánů a všech subjektů uvedených v článku 132 a předloží své připomínky k předběžné účetní závěrce Komise a konsolidované předběžné účetní závěrce Unie. Pozměňovací návrh 207 Návrh nařízení Čl. 139 – odst. 2 – pododstavec 1 2.  Orgány s výjimkou Komise a jednotlivé subjekty uvedené v článku 132 vypracují své konečné účetní závěrky a předají je účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 1. července následujícího rozpočtového roku, aby mohla být vypracována konečná konsolidovaná účetní závěrka. 2.  Orgány s výjimkou Komise a jednotlivé subjekty uvedené v článku 132 vypracují své konečné účetní závěrky a předají je účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 28. února následujícího roku, aby mohla být vypracována konečná konsolidovaná účetní závěrka. Pozměňovací návrh 208 Návrh nařízení Čl. 139 – odst. 5 – pododstavec 1 5.  Komise schvaluje tuto konečnou konsolidovanou účetní závěrku a vlastní konečnou účetní závěrku a předává je do 31. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. 5.  Komise schvaluje tuto konečnou konsolidovanou účetní závěrku a vlastní konečnou účetní závěrku a předává je do 31. března následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Pozměňovací návrh 209 Návrh nařízení Čl. 139 – odst. 6 6.  Konečná konsolidovaná účetní závěrka se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 287 SFEU a článku 160c Smlouvy o Euratomu, zveřejňují do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku v Úředním věstníku Evropské unie. 6.  Konečná konsolidovaná účetní závěrka se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 287 SFEU a článku 160c Smlouvy o Euratomu, zveřejňují do 31. července následujícího rozpočtového roku v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 210 Návrh nařízení Čl. 141 – odst. 3 3.  Číselné údaje a zpráva o plnění rozpočtu se současně předávají Účetnímu dvoru. 3.  Číselné údaje a zpráva o plnění rozpočtu se současně předávají Účetnímu dvoru a jsou zveřejněny na internetu. Pozměňovací návrh 211 Návrh nařízení Čl. 141 – odst. 3 a (nový) 3a . V průběhu rozpočtového roku je pro období od 1. ledna do 30. června vypracováno zjednodušené prozatímní prohlášení o věrohodnosti účtů Evropské unie. Toto prohlášení vypracuje Komise a bude podléhat omezenému přezkumu ze strany Evropského účetního dvora. Konsolidované prozatímní prohlášení o věrohodnosti ke 30. červnu se předkládá Evropskému parlamentu spolu se zprávou Evropského účetního dvora a případně s připomínkami Komise do 30. října téhož roku. Pozměňovací návrh 212 Návrh nařízení Čl. 143 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) Daná osoba musí zdůvodnit a doložit všechny tyto odchody a oznámit toto odůvodnění Účetnímu dvoru v době přijímání či aktualizace daného účetního pravidla. Pozměňovací návrh 213 Návrh nařízení Čl. 145 – odst. 3 3.  Účetní systém musí umožnit vyhledat všechny účetní zápisy. 3.  Účetní systém musí umožnit, aby při kontrole bylo bez potíží možno vyhledat všechny účetní zápisy. Pozměňovací návrh 214 Návrh nařízení Čl. 147 – odst. 1 1.  Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu. 1.  Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu Pozměňovací návrh 296 Návrh nařízení Čl. 149 – odst. 2 2.  Každý orgán uvědomí Účetní dvůr a rozpočtový orgán o veškerých vnitřních předpisech týkajících se finančních záležitostí, které přijme. 2.  Každý orgán uvědomí Účetní dvůr a rozpočtový orgán o veškerých vnitřních předpisech týkajících se finančních záležitostí, které přijme, do jednoho týdne po jejich přijetí. Pozměňovací návrh 215 Návrh nařízení Čl. 150 – odst. 1 1.  Účetní dvůr prověřuje legalitu a správnost všech příjmů a výdajů z hlediska ustanovení Smluv, rozpočtu, tohoto nařízení, nařízení v přenesené pravomoci uvedeného v článku 199 a všech dalších právních aktů přijatých na základě Smluv. 1.  Účetní dvůr prověřuje legalitu a správnost všech příjmů a výdajů z hlediska ustanovení Smluv, rozpočtu, tohoto nařízení, nařízení v přenesené pravomoci uvedeného v článku 199 a všech dalších právních aktů přijatých na základě Smluv. Účetní dvůr provádí nepřetržitě své kontrolní činnosti. Pozměňovací návrh 216 Návrh nařízení Čl. 150 – odst. 2 – pododstavec 1 2.  Při plnění svých úkolů má Účetní dvůr za podmínek podle článku 152 právo nahlížet do všech dokumentů a informací o finančním řízení útvarů nebo subjektů, pokud jde o operace financované nebo spolufinancované Unií. Má oprávnění vyslechnout každého zaměstnance, který odpovídá za výdajové nebo příjmové operace, a může využít všech kontrolních postupů vhodných pro výše uvedené útvary nebo subjekty. Kontrola v členských státech se uskutečňuje ve spojení s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo, pokud tyto nemají nezbytné pravomoci, s příslušnými vnitrostátními útvary. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány členských států spolupracují v duchu důvěry a zachování své nezávislosti. 2.  Při plnění svých úkolů má Účetní dvůr za podmínek podle článku 152 právo nahlížet do všech dokumentů a informací o finančním řízení útvarů nebo subjektů, pokud jde o operace financované nebo spolufinancované Unií. Má oprávnění vyslechnout každého zaměstnance, který odpovídá za výdajové nebo příjmové operace, a může využít všech kontrolních postupů vhodných pro výše uvedené útvary nebo subjekty. Kontrola v členských státech se uskutečňuje v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo, pokud tyto nemají nezbytné pravomoci, s příslušnými vnitrostátními úřady. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní instituce členských států spolupracují v duchu důvěry a zachování své nezávislosti. Pozměňovací návrh 217 Návrh nařízení Čl. 152 – odst. 1 – pododstavec 1 1.  Komise, ostatní orgány, subjekty, které spravují příjmy nebo výdaje jménem Unie, a koneční příjemci plateb z rozpočtu poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu a informace, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů. Poskytnou Účetnímu dvoru veškeré doklady, které se týkají zadávání a provádění veřejných zakázek financovaných z rozpočtu, a veškeré peněžní nebo materiálové účty, všechny účetní záznamy nebo podklady a rovněž související správní dokumenty, všechny dokumenty týkající se příjmů a výdajů, všechny inventární soupisy a všechna organizační schémata útvarů, které Účetní dvůr považuje za nezbytné pro kontrolu zprávy o plnění rozpočtu a výsledku hospodaření na základě záznamů nebo na místě, a pro stejný účel všechny dokumenty a údaje vytvořené nebo uložené na magnetických nosičích. 1.  Komise, ostatní orgány, subjekty, které spravují příjmy nebo výdaje jménem Unie, a koneční příjemci plateb z rozpočtu poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu a informace, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů. Poskytnou Účetnímu dvoru veškeré doklady, které se týkají zadávání a provádění veřejných zakázek financovaných z rozpočtu, a veškeré peněžní nebo materiálové účty, všechny účetní záznamy nebo podklady a rovněž související správní dokumenty, všechny dokumenty týkající se příjmů a výdajů, všechny inventární soupisy a všechna organizační schémata útvarů, které Účetní dvůr považuje za nezbytné pro kontrolu zprávy o plnění rozpočtu a výsledku hospodaření na základě záznamů nebo na místě, a pro stejný účel všechny dokumenty a údaje vytvořené nebo uložené na nosičích dat. Pozměňovací návrh 218 Návrh nařízení Čl. 153 – odst. 1 1.  Účetní dvůr předá Komisi do 15. června a ostatním orgánům a subjektům uvedeným v článku 132 do 1. června své připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve výroční zprávě. Tyto připomínky musí zůstat důvěrné a jsou předmětem řízení o sporných otázkách. Každý orgán zašle svou odpověď Účetnímu dvoru do 15. října. Orgány s výjimkou Komise zašlou své odpovědi současně Komisi. 1.  Účetní dvůr předá Komisi do 15. června a ostatním orgánům a subjektům uvedeným v článku 132 do 15. června své připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve výroční zprávě nebo by měly být vzaty v úvahu příslušným účetním při přípravě účetní závěrky. Tyto připomínky musí zůstat důvěrné a jsou předmětem řízení o sporných otázkách. Každý orgán zašle svou odpověď Účetnímu dvoru do 30. září. Orgány s výjimkou Komise zašlou své odpovědi současně Komisi. Pozměňovací návrh 219 Návrh nařízení Čl. 153 – odst. 2 2.  Po ukončení řízení o sporných otázkách zašlou příslušné orgány nebo subjekty do 15. října své odpovědi Účetnímu dvoru. Orgány s výjimkou Komise a subjekty zašlou své odpovědi současně Komisi. vypouští se Pozměňovací návrh 220 Návrh nařízení Čl. 153 – odst. 5 5.  Účetní dvůr předá orgánům příslušným k udělení absolutoria a ostatním orgánům do 15. listopadu výroční zprávu doplněnou odpověďmi orgánů a zajistí její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. 5.  Účetní dvůr předá orgánům příslušným k udělení absolutoria a ostatním orgánům do 31. října výroční zprávu doplněnou odpověďmi orgánů a zajistí její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 221 Návrh nařízení Článek 155 Článek 155 vypouští se Oznámení o předběžných zjištěních 1.  Účetní dvůr předá příslušným orgánům, subjektům nebo členským státům oznámení o předběžných zjištěních vyplývajících z jeho auditu. Oznámení o předběžných zjištěních, které by mělo být podle jeho názoru obsažena ve výroční zprávě, musí být předáno do 1. června rozpočtového roku následujícího po roce, ke kterému se tato zjištění vztahují. Oznámení o předběžných zjištěních musí zůstat důvěrné. 2.  K oznámení o předběžných zjištěních předá příslušný orgán, subjekt nebo členský stát Účetnímu dvoru ve lhůtě dvou a půl měsíce své případné připomínky. Pozměňovací návrh 264 DocAmend>Návrh nařízení Článek 156 1.  Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku n + 2 Komisi absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n. 1.  Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. dubna roku n + 2 absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n: - orgánům uvedeným v čl. 1 odst. 2 první odrážce, - subjektům podle čl. 196b odst. 1, - dalším subjektům odpovědným za využívání finančních prostředků Unie, pokud je požadavek, aby Evropský parlament udělil těmto subjektům absolutorium, uveden v právních předpisech Unie. 2.  Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada Komisi důvody odkladu. 2.  Nelze-li lhůtu uvedenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada orgánům a subjektům důvody odkladu. 3.  Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se Komise co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky uvedeného rozhodnutí. 3.  Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se orgány a subjekty co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky uvedeného rozhodnutí. Pozměňovací návrh 265 Návrh nařízení Čl. 157 – odst. 3 3.  Komise Evropskému parlamentu na jeho žádost předloží veškeré nezbytné informace podle článku 319 SFEU pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok. 3.  Orgány a subjekty Evropskému parlamentu na jeho žádost předloží veškeré nezbytné informace podle článku 319 SFEU pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok. Pozměňovací návrh 266 Návrh nařízení Článek 158 1.  V souladu s článkem 319 SFEU a článkem 180b Smlouvy o Euratomu učiní Komise a ostatní orgány všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou. 1.  V souladu s článkem 319 SFEU a článkem 180b Smlouvy o Euratomu učiní Komise a ostatní příslušné orgány a subjekty všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou. 2.  Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají orgány zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují učiněná opatření, aby vyhověly těmto připomínkám, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.  2.  Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají příslušné orgány a subjekty zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují učiněná opatření, aby vyhověly těmto připomínkám, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů se zasílají rovněž Účetnímu dvoru. Pozměňovací návrh 224 Návrh nařízení Čl. 167 – odst. 1 1.  První a třetí část tohoto nařízení se použijí na výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v nařízení (ES) č. 1290/2005, které se týká Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu, nařízení Rady (ES) č. 1084/200625 o Fondu soudržnosti, nařízení Rady (ES) č. 1198/200626 o Evropském rybářském fondu a fondů pro oblast svobody, bezpečnosti a práva, které jsou spravovány v rámci sdíleného řízení podle článku 56 tohoto nařízení (dále jen „fondy“), a na jejich příjmy, není-li v této hlavě stanoveno jinak. 1.  První a třetí část tohoto nařízení se použijí na výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v nařízení (ES) č. 1290/2005, které se týká Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu, nařízení Rady (ES) č. 1084/200625 o Fondu soudržnosti, nařízení Rady (ES) č. 1198/200626 o Evropském rybářském fondu a fondů pro oblast svobody, bezpečnosti a práva, včetně fondů v rámci programu „Solidarita a řízení migračních toků“, které jsou spravovány v rámci sdíleného řízení podle článku 56 tohoto nařízení (dále jen „fondy“), a na jejich příjmy, není-li v této hlavě stanoveno jinak. Pozměňovací návrh 225 Návrh nařízení Článek 168 Článek 168 vypouští se Závaznost přidělení prostředků na závazky Evropský parlament a Rada se zavazují, že budou respektovat přidělení prostředků na závazky, které vyplývají ze základních právních aktů v oblasti strukturálních opatření, rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu. Pozměňovací návrh 226 Návrh nařízení Čl. 169 – odst. 3 3.  V souladu s nařízeními uvedenými v článku 167 nemá skutečnost, že celá nebo částečná částka plateb týkajících se určité operace byla vrácena na účet, vliv na snížení příspěvku, který je z fondů na uvedenou operaci poskytnut. Vrácené prostředky představují podle čl. 18 odst. 3 písm. c) účelově vázaný příjem. 3.  Nakládání s prostředky vrácenými členskými státy a jejich důsledky pro výši finančních příspěvků fondů se řídí předpisy uvedenými v článku 167. Nakládání s prostředky vrácenými členskými státy a jejich důsledky pro výši finančních příspěvků fondů se řídí předpisy uvedenými v článku 167. Pozměňovací návrh 227 Návrh nařízení Hlava III – kapitola 1 – nový nadpis (před článkem 173) KAPITOLA 1 Obecná ustanovení Pozměňovací návrh 228 Návrh nařízení Čl. 175 – odst. 2 – pododstavec 1 2.  Za účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 18 odst. 2 se považují prostředky na: 2.  Prostředky na: a) řízení o udělování grantů a zadávací řízení, jichž se SVV účastní; a) řízení o udělování grantů a zadávací řízení, jichž se SVV účastní; b) činnosti SVS prováděné jménem třetích osob nebo b) činnosti SVS prováděné jménem třetích osob nebo c) činnosti v rámci správní dohody s jinými orgány nebo útvary Komise o poskytování vědecko-technických služeb. c) činnosti v rámci správní dohody s jinými orgány nebo útvary Komise o poskytování vědecko-technických služeb. se ve smyslu čl. 18 odst. 2 považují za účelově vázané příjmy. Pozměňovací návrh 279 Návrh nařízení HLAVA III - kapitola 2 (nová) KAPITOLA 2 Financování a způsobilé náklady Článek 175a Průměrné personální náklady 1.  K přijetí metodik pro průměrné náklady na zaměstnance se použijí následující kritéria: (a) průměrné náklady na zaměstnance jsou obvyklé náklady příjemce při účtování nákladů; patří sem i přístupy založené na nákladových střediscích; (b) průměrné náklady na zaměstnance jsou založeny na skutečných nákladech příjemce na zaměstnance, jak jsou uvedeny v jeho povinné účetní závěrce, nebo na účtování nákladů, jak vyžadují platné vnitrostátní předpisy, a to případně včetně do rozpočtu zahrnutých či odhadovaných částek; (c) metodika průměrných nákladů na zaměstnance vyloučí z průměrných sazeb na zaměstnance jakékoli nezpůsobilé nákladové položky, jak je stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2013)1 a nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2011)2 a vzorové grantové dohody; náklady uplatňované v rámci jiných kategorií nákladů nemohou být zahrnuty; (d) počet produktivních hodin použitých k výpočtu průměrných hodinových sazeb musí odpovídat obvyklé praxi řízení příjemce za předpokladu, že je založena na účetních údajích, které je možno ověřit auditem. 2.  Kritéria uvedená v odstavci 1 se použijí za předpokladu, že všechny ostatní aspekty metodiky jsou v souladu s ustanoveními vzorových grantových dohod. 3.  Kritéria uvedená v odstavci 1 slouží jako referenční údaj pro všechny průměrné náklady účtované v rámci grantové dohody: ty, které mají osvědčení o metodice ex ante, a ty, které nemají osvědčení ex ante, včetně již podepsaných grantových dohod. Proto se tato kritéria použijí i v rámci auditů ex post provedených Komisí, včetně již podepsaných grantových dohod. 4.  Náklady na zaměstnance účtované na základě metodik, jež jsou v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 1, se nepovažují za výrazně odlišné od skutečných nákladů. 5.  V případě, že je metodika schválena ex ante podle kritérií uvedených v odstavci 1, zůstává schválení v platnosti po celou dobu trvání rámcového programu, pokud nedojde ke změně metodiky příjemce, nebo pokud útvary Komise nezjistí v metodice v průběhu auditu nedostatky, a to buď v důsledku nepřesnosti, nesprávného použití nebo jakéhokoli jiného důvodu, který základ, podle něhož bylo schválení uděleno, činí neplatným. 6.  Příjemci, jimž byly schváleny jejich metodiky průměrných nákladů na zaměstnance za podmínek stanovených v rozhodnutí Komise C (2009) 4705, jsou oprávněni buď nadále uplatňovat schválenou metodiku, nebo se vrátit ke svým obvyklým účetním postupům, pokud jsou tyto postupy v souladu s kritérii přijatými podle tohoto článku. 1 Úř. věst. L 391, 30. 12. 2006, s. 1. 2 Úř. věst. L 400, 30. 12. 2006, s. 1. Článek 175b Majitelé MSP (malých a středních podniků) a fyzické osoby 1.  U všech grantů na nepřímé akce, které jsou uzavřeny na základě rámcového programu, má finanční příspěvek Unie, jenž souvisí s prací, již osobně vykonali majitelé v rámci projektu pro majitele malých a středních podniků a fyzické osoby, které nedostávají plat, podobu paušální sazby. 2.  Hodnota osobně vykonané práce těchto majitelů MSP a fyzických osob musí vycházet z paušální sazby, jež se určí vynásobením počtu hodin odpracovaných na projektu hodinovou sazbou, která se vypočte takto: (a) standardní počet produktivních hodin činí 1 575; (b) celkový počet hodin nárokovaných na projekty EU v daném roce nesmí být vyšší než standardní počet produktivních hodin na vlastníka MSP nebo fyzickou osobu. Hodnota osobně vykonané práce se považuje za přímé způsobilé náklady na daný projekt. 3.  Tato forma financování se vztahuje také na majitele MSP a fyzické osoby, které nedostávají plat v rámci již podepsaných grantových dohod s návazností na rámcové programy, pokud ovšem tito příjemci už nepředložili osvědčení o metodice průměrných nákladů na zaměstnance, které Komise přijala. V takovém případě mohou příjemci i nadále uplatňovat tuto ověřenou metodiku. Pozměňovací návrh 230 Návrh nařízení Hlava III – kapitola 3 (nová) KAPITOLA 3 Výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu Článek 175c Výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu 1.  Specializovaný výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu („výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu“) se zřizuje v rámci generálního ředitelství příslušného pro provádění dotyčných rámcových programů; má mandát k zaujetí konečného a jednotného postoje ve všech právních a finančních záležitostech, které se týkají provádění celého cyklu projektu, a ve všech záležitostech týkajících se podnikatelských činností, u nichž obvyklé pracovní postupy mezi jednotlivými útvary neumožňují dosažení shody. Výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu působí jako příslušný výbor pro vyjasňování sporných otázek uvedený v článku 126b ve všech záležitostech týkajících se výzkumných projektů a programů, včetně rámcového programu. Žádný člen výboru pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu neodpovídá v důsledku uplatnění článků 70 a 71 za rozhodnutí, která učinil jako člen výboru pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu. 2.  Výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu je složen z generálních ředitelů, kteří řídí generální ředitelství pro výzkum a inovace, pro vzdělávání a kulturu, pro podnikání a průmysl, pro informační společnost a média, pro mobilitu, dopravu a energetiku, případně z jednoho zástupce s řádným zmocněním za každého generálního ředitele. Zasedání výboru se konají přinejmenším čtyřikrát ročně, přičemž výbor může přijímat konsensuální rozhodnutí písemným postupem. 3.  Na jeho postupy se vztahují tato pravidla: a) výboru pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu předsedá generální ředitel odpovědný za výzkum a inovace nebo jeho zástupce; b) je-li to nutné, může výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu požádat o stanovisko horizontální ústřední útvary Komise, zejména právní službu a generální ředitelství pro rozpočet; c) výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu může vyzvat zúčastněné strany nebo jejich zástupce či odborníky, které považuje za způsobilé k tomu, aby vyjádřili stanovisko; d) rozhodnutí se přijímají na základě konsenzu nebo, není-li to není možné, na základě rozhodnutí většiny, a jsou pro generální ředitelství uvedená v odstavci 1 závazná; e) přijaté konečné a jednotné postoje jsou také závazné pro výkonné agentury, které provádějí části rámcového programu; f) výboru pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu poskytuje podporu zvláštní úsek v rámci generálního ředitelství pro výzkum a inovace. Rozhodnutí výboru pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu jsou veřejnosti zpřístupňována v podobě elektronické databáze, s patřičným ohledem na platné právní předpisy týkající se ochrany údajů; g) výbor pro vyjasňování sporných otázek v oblasti výzkumu přijme svůj jednací řád v souladu s článkem 126c. Pozměňovací návrh 231 Návrh nařízení Hlava IV – kapitola 2 – oddíl 1 (nový) – nadpis (nový) (před článkem 177) Oddíl 1 Obecná ustanovení Pozměňovací návrh 232 Návrh nařízení Článek 177 a (nový) Článek 177a Použití rozpočtové podpory 1.  V případě, že je to stanoveno v příslušných základních aktech, může Komise ve třetí zemi použít podporu z odvětvového nebo souhrnného rozpočtu, pokud je správa veřejných výdajů v dané partnerské zemi dostatečně transparentní, spolehlivá a účinná. 2.  Komise vloží do odpovídajících finančních dohod uzavřených podle čl. 176 odst. 2 písm. b) vhodná ustanovení, podle nichž se daná přijímající země zaváže, že v případě, že se zjistí, že při správě daných prostředků Unie došlo k závažným nesrovnalostem, okamžitě uhradí veškeré finanční prostředky na příslušné operace nebo jejich část. K provedení úhrady uvedené v prvním pododstavci se smí použít čl. 77 odst. 1 týkající se zpětného získávání prostředků započtením příslušné částky oproti pohledávkám. 3.  Komise podporuje rozvíjení kapacit parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím. Pozměňovací návrh 233 Návrh nařízení Hlava IV – kapitola 2 – oddíl 2 (nový) – nadpis (nový) (před článkem 178) Oddíl 2 Svěřenecké fondy sdružující více dárců Pozměňovací návrh 234 Návrh nařízení Čl. 178 – pododstavec 2 Příspěvky Unie a dalších dárců se vkládají na zvláštní bankovní účet. Tyto příspěvky nejsou součástí rozpočtu a spravuje je Komise v rámci odpovědnosti pověřené schvalující osoby. Subjektům a osobám uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. b) mohou být v souladu s příslušnými pravidly nepřímého řízení svěřeny úkoly týkající se plnění rozpočtu. Příspěvky Unie a dalších dárců se vkládají na zvláštní bankovní účet. Tyto příspěvky nejsou součástí rozpočtu a spravuje je Komise v rámci odpovědnosti pověřené schvalující osoby. Použije se čl. 55 odst. 3. Pozměňovací návrh 235 Návrh nařízení Hlava IV – kapitola 2 – oddíl 3 (nový) – nadpis (nový) (před článkem 179) Oddíl 3 Jiné způsoby řízení Pozměňovací návrh 236 Návrh nařízení Čl. 195 – odst. 3 3.  Orgány informují co nejdříve rozpočtový orgán o každém stavebním projektu, který může mít značné finanční dopady na rozpočet. 3.  Orgány a subjekty ve smyslu článku 196b informují co nejdříve rozpočtový orgán o každém stavebním projektu, který může mít značné finanční dopady na rozpočet. Pokud některá z obou složek rozpočtového orgánu zamýšlí zaujmout stanovisko, sdělí ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu příslušnému orgánu svůj úmysl takové stanovisko zaujmout. Pokud neodpoví, může příslušný orgán provést plánovanou operaci v rámci své správní samostatnosti, s výhradou článku 335 SFEU a článku 185 Smlouvy o Euratomu týkajících se zastupování Unie. Rozpočtový orgán informují zvláště v případě: Toto stanovisko se postoupí příslušnému orgánu do dvou týdnů ode dne tohoto sdělení. a) projektů výstavby a rekonstrukce před vypsáním výběrových řízení o konkrétních plánech a poté, co byly vypracovány přesné plány nákladů, ale před uzavřením smluv, o všech aspektech důležitých pro rozhodování a o financování projektu; po dokončení prací pak informují o tom, do jaké míry byl projekt proveden podle plánu a v souladu s rozpočtem; b) jiných operací s nemovitostmi před vypsáním výběrových řízení nebo před provedením případného průzkumu místního trhu o konkrétní potřebě rozlohy nemovitostí, před uzavřením smluv informují o všech aspektech důležitých pro rozhodování a o financování projektu a po dokončení projektů informují o tom, zda byl projekt proveden podle plánu a v souladu s rozpočtem. Orgány a subjekty mohou případně poskytnout informace v pracovním dokumentu o nemovitostní politice uvedeném v čl. 34 odst. 4a. Před uzavřením smlouvy je třeba získat souhlas rozpočtového orgánu. Rozpočtový orgán rozhodne o udělení souhlasu do osmi týdnů od předložení žádosti a obdržení všech informací důležitých pro rozhodování. Orgány požádají rozpočtový orgán o souhlas s pořizováním nemovitého majetku nebo s jakýmkoli jiným stavebním projektem financovaným prostřednictvím půjčky. Pozměňovací návrh 237 Návrh nařízení Čl. 195 – odst. 3 a (nový) 3a.  Projekty v oblasti nemovitostí, které mohou mít značné finanční dopady na rozpočet: i) nákup, prodej, rekonstrukce či výstavba budov převyšující částku 2 000 000 EUR nebo prodloužení stávajících smluv na nemovitosti v hodnotě převyšující 2 000 000 EUR ročně, ii) koupě pozemku, iii) všechny nové smlouvy týkající se budov (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv) na nové nemovitosti zatížené částkou nejméně 500 000 EUR ročně, iv) všechny projekty v oblasti nemovitostí, jež mají interinstitucionální povahu. Pozměňovací návrh 238 Návrh nařízení Čl. 195 – odst. 3 b (nový) 3b.  Projekty v oblasti nemovitostí mohou být financovány z rozpočtových prostředků nebo odchylně od článku 14 půjčkou se souhlasem rozpočtového orgánu. Půjčka musí být splacena v přiměřené lhůtě. Plán financování, který musí příslušný orgán předložit spolu se žádostí o souhlas, uvádí zejména maximální výši, dobu a způsob financování. Pozměňovací návrh 239 Návrh nařízení Hlava VII a (nová) HLAVA VIIa AGENTURY, JINÉ SUBJEKTY A PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU Pozměňovací návrh 240 Návrh nařízení Článek 196 a (nový) Článek 196a Typy partnerství veřejného a soukromého sektoru Mohou být zřízeny tyto typy partnerství veřejného a soukromého sektoru: a) subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu v souladu s článkem 196b; b) subjekty s právní subjektivitou zřízené základním právním aktem, který vymezuje jejich statut, jakož i rozsah a povahu jejich činnosti, jimž je svěřeno provádění partnerství veřejného a soukromého sektoru v souladu s články 196b a 196c v případech, kdy to vytváří evropskou přidanou hodnotu a použití veřejných prostředků je odůvodněné. Pozměňovací návrh 241 Návrh nařízení Článek 196 b (nový) Článek 196b Rámcové finanční nařízení pro agentury, jiné subjekty a partnerství veřejného a soukromého sektoru zřízené zvláštními ustanoveními SFEU a Smlouvou o Euratomu 1.  Prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci v souladu s články 202, 203 a 204 tohoto nařízení bude po konzultaci s Účetním dvorem přijato rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené zvláštními ustanoveními SFEU a Smlouvou o Euratomu, které mají právní subjektivitu. Uvedené rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení. Finanční pravidla těchto subjektů se mohou odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby. Tyto odchylky se nesmí týkat rozpočtových zásad uvedených v hlavě II části první, zásady rovného zacházení s hospodářskými subjekty ani zvláštních ustanovení obsažených v základních právních aktech, jimiž se tyto subjekty zřizují. Pokud se finanční předpisy těchto partnerství veřejného a soukromého sektoru odchylují od rámcového finančního nařízení, musí být Komise o těchto odchylkách a jejich zdůvodnění informována. Komise má právo vznést proti takovým odchylkám ve lhůtě šesti týdnů po oznámení námitku. Předpisy těchto subjektů se mohou odchylovat od služebního řádu. 1a.  Odchylky a zvláštní důvody pro takové odchylky musí být oznámeny Evropskému parlamentu a Radě v pracovním dokumentu, který je vypracováván každý rok a který musí být předložen do 31. října. Pracovní dokument rovněž shrne pokrok při dosahování cíle, pro nějž byly jednotlivé subjekty zřízeny, a význam výše uvedených odchylek pro dosažení tohoto pokroku, informace uvedené v čl. 34 odst. 2b a dokončení předem vymezených zvláštních cílů v roce, kterého se udělení absolutoria týká. V případě, že cíle nejsou zcela splněny, musí vedení daného subjektu stanovit konkrétní důvody tohoto stavu a navrhnout nápravné opatření, které může také zahrnovat odůvodněnou žádost o dočasné zvýšení finančních prostředků pro správní účely na dobu nepřesahující jeden další rok. Pracovní dokument dále uvede strukturu správy a řízení všech subjektů podle tohoto článku, včetně komplexního přehledu o velikosti jednotlivých řídících struktur v porovnání s příslušným stavem zaměstnanců. 2.  Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. Kdykoli to považuje za nezbytné, je Evropský parlament oprávněn pozvat jejich vedení ke konzultacím v průběhu udělování absolutoria, zejména pokud nejsou cíle uvedené v odstavci 1a splněny ve dvou po sobě následujících letech. 3.  Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči útvarům Komise. 4.  Každá z agentur jmenuje smlouvou a po konzultaci s Účetním dvorem nezávislého auditora, jehož úkolem bude ověřovat soulad účetnictví daného subjektu s článkem 134 a provádět pod vedením Účetního dvora analýzy legality a správnosti příjmů a výdajů těchto subjektů. Účetní dvůr posoudí zprávy připravované takovýmto nezávislým auditorem a provádí jakékoli další postupy, které považuje za nezbytné, přičemž může z těchto zpráv nezávislého auditora vycházet při vytváření svého stanoviska. Pozměňovací návrh 242 Návrh nařízení Článek 196 c (nový) Článek 196c Vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, které nevychází ze zvláštních ustanovení SFEU 1.  Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem podle článků 288 a 289 SFEU a jsou pověřeny realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, přijmou finanční pravidla své činnosti týkající se zřízení, provádění, vedení účetnictví a udělení absolutoria za plnění rozpočtu partnerství veřejného a soukromého sektoru. 2.  Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie a vycházejí z článku 55 a 57 a vzorového finančního nařízení, jež bylo přijato prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci v souladu s články 202, 203 a 204 po konzultaci s Účetním dvorem. Pokud se finanční předpisy těchto partnerství veřejného a soukromého sektoru odchylují od vzorového finančního nařízení, musí být Komise o těchto odchylkách a jejich zdůvodnění informována. Komise má právo vznést proti takovým odchylkám ve lhůtě šesti týdnů po oznámení námitku. Předpisy těchto subjektů se mohou odchylovat od služebního řádu, pokud akty, kterými se tyto subjekty podle čl. 1a odst. 2 služebního řádu zřizují, použití služebního řádu nepředpokládají. 3.  Odchylky a zvláštní důvody pro takové odchylky musí být každoročně oznámeny Evropskému parlamentu a Radě v pracovním dokumentu, a to nejpozději do 31. října. Pracovní dokument rovněž shrne pokrok při dosahování cíle, pro nějž byly jednotlivé subjekty zřízeny, a význam výše uvedených odchylek pro dosažní tohoto pokroku, informace uvedené v čl. 34 odst. 2b a dokončení předem vymezených zvláštních cílů v roce, kterého se udělení absolutoria týká. V případě, že cíle nejsou zcela splněny, musí vedení daného subjektu stanovit konkrétní důvody tohoto stavu a navrhnout nápravné opatření, které může také zahrnovat odůvodněnou žádost o dočasné zvýšení finančních prostředků pro správní účely na dobu nepřesahující jeden další rok. Pracovní dokument dále uvede strukturu správy a řízení všech subjektů podle tohoto článku, včetně komplexního přehledu o velikosti jednotlivých řídících struktur v porovnání s příslušným stavem zaměstnanců. 4.  Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. 5.  Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči útvarům Komise. Pozměňovací návrh 243 Návrh nařízení Článek 199 V souladu s články 202, 203 a 204 přijme Komise nařízení v přenesené pravomoci, jež bude upravovat prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Toto nařízení v přenesené pravomoci bude zahrnovat pravidla plnění rozpočtu v oblasti správních výdajů, které se týkají prostředků stanovených v rozpočtu pro Zásobovací agenturu Euratomu. Komise je zmocněna k přijetí nařízení v přenesené pravomoci v souladu s články 202, 203 a 204 týkajícími se prováděcích pravidel k doplnění nebo změně jiných než podstatných prvků v těchto článcích: 5, 8, 9, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 25, 26, 27, 30, 31, 34, 38, 41, 46, 50, 51, 55, 56, 57, 58, 61, 63, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 75, 76, 77, 77b, 78, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 89, 90, 92, 93, 94, 95, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 117a, 118, 119, 120, 122, 123, 124, 125, 126, 126a, 126c, 127, 133, 135, 136, 137, 139, 142, 145, 147, 148, 173, 175, 176, 178, 179, 180, 181, 182, 183, 184, 187, 188, 191, 193, 195, 196, 197. V příloze k tomuto nařízení jsou uvedeny cíle, obsah a rozsah přenesení pravomoci s odkazem na výše uvedené články. Toto nařízení v přenesené pravomoci bude také zahrnovat pravidla plnění rozpočtu v oblasti správních výdajů, které se týkají prostředků stanovených v rozpočtu pro Zásobovací agenturu Euratomu. Pozměňovací návrh 244 Návrh nařízení Článek 200 Článek 200 vypouští se Rámcové finanční nařízení pro agentury a jiné subjekty zřízené SFEU a Smlouvou o Euratomu 1.  Komise přijme rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené SFEU a smlouvou o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s články 202, 203 a 204 tohoto nařízení. Uvedené rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení. Finanční pravidla těchto subjektů se mohou odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s předchozím souhlasem Komise. Tato výjimka se nesmí týkat rozpočtových zásad uvedených v hlavě II části první, zásady rovného zacházení s hospodářskými subjekty ani zvláštních ustanovení obsažených v základních právních aktech, jimiž se tyto subjekty zřizují. 2.  Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. 3.  Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči útvarům Komise. 4.  Pokud není v základním právním aktu uvedeném v odstavci 1 stanoveno jinak, prověří Účetní dvůr legalitu a správnost příjmů a výdajů těchto subjektů, dříve než se provede konsolidace jejich účetních závěrek s účetní závěrkou Komise. Tento přezkum vychází z auditní zprávy vyhotovené nezávislým externím auditorem, jehož určí tyto subjekty a který má za úkol ověřit soulad účetních závěrek daných subjektů s článkem 134. Pozměňovací návrh 245 Návrh nařízení Článek 201 Článek 201 vypouští se Vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem a jsou podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodu v) pověřeny realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, přijmou finanční pravidla své činnosti. Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie a vycházejí z článku 57 a vzorového finančního nařízení, jež přijala Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s články 202, 203 a 204. Pozměňovací návrh 246 Návrh nařízení Čl. 202 – odst. 1 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článků 199, 200 a 201 je svěřena Komisi na dobu neurčitou. 1.  Pravomoc přijímat nařízení v přenesené pravomoci podle článků 196b, 196c a 199 je svěřena Komisi na dobu 3 let od * a za podmínek stanovených v článcích 203 a 204. * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. Pozměňovací návrh 247 Návrh nařízení Čl. 202 – odst. 2 2.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí to současně Evropskému parlamentu a Radě. 2.  Jakmile Komise přijme nařízení v přenesené pravomoci, oznámí tuto skutečnost současně Evropskému parlamentu a Radě. Komise v rámci přípravné činnosti povede odpovídající konzultace, a to i s Evropským parlamentem a na odborné úrovni, a zajistí souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 248 Návrh nařízení Čl. 202 – odst. 3 3.   Pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 203 a 204. 3.   Kdykoli má toto nařízení být předmětem přezkoumání, předloží Komise revidované nařízení v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 249 Návrh nařízení Čl. 203 – název Zrušení přenesení pravomoci Zrušení přenesení pravomoci a zrušení nařízení v přenesené pravomoci Pozměňovací návrh 250 Návrh nařízení Čl. 203 – odst. 1 1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článku 199 kdykoli zrušit. 1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 196b, 196c a 199 kdykoli v plném nebo částečném rozsahu s budoucím účinkem zrušit. Evropský parlament nebo Rada mohou navíc zcela nebo částečně zrušit nařízení v přenesené pravomoci, jež byla přijata podle přenesených pravomocí zrušených v souladu s předchozí větou. Pozměňovací návrh 251 Návrh nařízení Čl. 203 – odst. 2 2.  Ten z obou orgánů, který zahájil vnitřní postup rozhodování o tom, zda zrušit přenesení pravomoci, o této skutečnosti v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí informuje druhý orgán a Komisi a uvede, kterých přenesených pravomocí by se zrušení mohlo týkat a důvody tohoto zrušení. 2.  Ten z obou orgánů, který zahájil vnitřní postup rozhodování o tom, zda zrušit přenesení pravomoci a zda zcela nebo částečně zrušit nařízení v přenesené pravomoci, o této skutečnosti v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí informuje druhý orgán a Komisi a uvede, kterých přenesených pravomocí, případně nařízení v přenesené pravomoci nebo jeho části, by se zrušení mohlo týkat a důvody tohoto zrušení. Pozměňovací návrh 252 Návrh nařízení Čl. 203 – odst. 3 3.  Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí v něm uvedených. Nabývá účinnosti okamžitě nebo od pozdějšího data v něm uvedeného. Rozhodnutí nemá vliv na platnost aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti. Rozhodnutí se vyhlašuje v Úředním věstníku Evropské unie. 3.  Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí v něm uvedených. Toto rozhodnutí může navíc rovněž ukončit platnost nařízení v přenesené pravomoci nebo jeho části. Nabývá účinnosti okamžitě nebo od pozdějšího data v něm uvedeného. Rozhodnutí se vyhlašuje v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 253 Návrh nařízení Čl. 203 – odst. 3 a (nový) 3a.  V rozumné lhůtě poté, co bylo přijato rozhodnutí o zrušení části přenesené pravomoci a případně zrušení celého nařízení v přenesené pravomoci či jeho části, předloží Komise návrh na revizi tohoto nařízení a/nebo revidovaného nařízení v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 254 Návrh nařízení Čl. 204 – název Námitky k aktům v přenesené pravomoci Námitky k nařízení v přenesené pravomoci Pozměňovací návrh 255 Návrh nařízení Čl. 204 – odst. 1 1.  Evropský parlament a Rada mohou ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení vznášet námitky k aktům v přenesené pravomoci. 1.  Evropský parlament a Rada mohou ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení vznášet námitky k nařízení v přenesené pravomoci, které Komise navrhla podle článků 196b, 196c a 199. Pozměňovací návrh 256 Návrh nařízení Čl. 204 – odst. 2 - pododstavec 1 2.  Pokud do uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada nevznesou k aktu v přenesené pravomoci námitky, vyhlásí se tento akt v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost v den, který je v něm uveden. 2.  Pokud do uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada nevznesou k nařízení v přenesené pravomoci námitky, vyhlásí setoto nařízenív Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost v den, který je v něm uveden. Pozměňovací návrh 257 Návrh nařízení Čl. 204 – odst. 3 3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou námitky k aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí tento akt v platnost. Orgán, který vznesl námitky k aktu v přenesené pravomoci, uvede důvody pro tento krok. 3.  Pokud buď Evropský parlament nebo Rada vznesou ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky k nařízení v přenesené pravomoci a navrhnou v něm změny, Komise tyto změny zohlední a může revidované nařízení v přenesené pravomoci přijmout. Evropský parlament nebo Rada mohou vznést námitky k takovému revidovanému nařízení v přenesené pravomoci v souladu s tímto článkem. Pozměňovací návrh 258 Návrh nařízení Čl. 204 – odst. 3 a (nový) 3a.  Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi kdykoli požádat, aby předložila revizi celého nařízení v přenesené pravomoci nebo jeho části. Vzájemně se o svém záměru takovou žádost předložit informují při nejbližší vhodné příležitosti. Pozměňovací návrh 259 Návrh nařízení Článek 205 Změny Přezkum Toto nařízení bude změněno pokaždé, kdy to bude nezbytné, postupem stanoveným v článku 322 SFEU a článku 183 Smlouvy o Euratomu. Každé tři roky nebo pokaždé, kdy to bude nezbytné, bude toto nařízení přezkoumáno postupem stanoveným v čl. 322 odst. 1 SFEU a článku 183 Smlouvy o Euratomu. Prahové hodnoty uvedené v tomto nařízení mohou být nařízením v přenesené pravomoci uvedeným v článku 199 upraveny podle míry inflace v souladu s články 202, 203 a 204. Pozměňovací návrh 260 Návrh nařízení Článek 208 Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 1.  Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2012. 2.  Použije se ode dne 1. ledna 2012. Článek 56 se použije výhradně na závazky fondů uvedených v článku 167 přijaté od 1. ledna 2014. 3.  Článek 56 se použije až od 1. ledna 2014, přičemž do té doby zůstává v platnosti článek 53b nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Členské státy však mohou již uplatňovat čl. 56 odst. 2 od 1. ledna 2012. V případech, kdy členské státy poskytnou vnitrostátní prohlášení ve smyslu čl. 56 odst. 6b, použije čl. 56 odst. 6b poslední pododstavec rovněž od 1. ledna 2012. Úkoly stávajících subjektů podle nařízení Rady (ES) č. 1083/20061 zůstávají akreditací takových subjektů nedotčeny. Od 1. ledna 2014 mají akreditované subjekty pravomoci k výkonu svých funkcí. 4.  Čl. 5 odst. 4 nabývá účinku okamžitě po zveřejnění tohoto nařízení. Pokud příjemci použili čl. 5 odst. 5 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, aniž by měli prostředky na úročeném bankovním účtu, není to považováno za chybu nebo nesrovnalost. 1 Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. Pozměňovací návrh 261 Návrh nařízení Příloha (nová) Příloha týkající se nařízení v přenesené pravomoci podle článku 199 tohoto nařízení Článek 5 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit pravidla ohledně účetnictví týkajícího se úrokových výnosů pro předběžné financování. Článek 8 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se prostředků pro rozpočtový rok. Článek 9 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla pro rušení a přenos prostředků. Článek 16 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit pravidla týkající se směny mezi eurem a dalšími měnami. Článek 18 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit strukturu pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy a poskytnutí odpovídajících prostředků a může stanovit pravidla pro příspěvky členských států na programy v oblasti výzkumu. Nařízení v přenesené pravomoci dále může doplňovat toto nařízení, pokud jde o výnosy ze sankcí uložených členským státům s nadměrným schodkem a účelově vázané příjmy plynoucí z účasti států ESVO na různých programech Unie. Článek 19 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla ohledně přijímání darů určených Unii. Článek 20 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se účtů pro vrácené daně. Článek 22 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit prováděcí pravidla pro výpočet procentních podílů převodů u jiných orgánů než Komise a důvody pro žádosti o převod. Článek 23 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit prováděcí pravidla pro výpočet procentních podílů vnitřních převodů Komise a důvody pro žádosti o převod. Článek 25 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se žádostí o převody rezervy na pomoc při mimořádných událostech. Článek 26 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla pro hodnocení ex ante v polovině období a hodnocení ex post. Článek 27 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se požadavků pro účetní závěrky. Článek 30 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla pro předběžné zveřejnění rozpočtu. Článek 31 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit prováděcí pravidla pro zveřejňování informací o příjemcích prostředků přidělených v rámci nepřímého řízení. Článek 34 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit prováděcí pravidla týkající se finančního plánování. Článek 38 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se návrhů předběžného rozpočtu. Článek 41 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat podrobná pravidla týkající se klasifikace rozpočtu. Článek 46 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se předkládání rozpočtu, včetně definice skutečně vynaložených výdajů v posledním uzavřeném rozpočtovém roce, rozpočtových poznámek a plánu pracovních míst. Článek 50 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla pro plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení a informace o předávání osobních údajů ke kontrolním účelům. Článek 51 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se základního právního aktu a výjimek vyjmenovaných v článku 51. Článek 55 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se metod plnění rozpočtu, včetně přímého centralizovaného řízení, výkonu pravomocí svěřených výkonným agenturám, zvláštních ustanovení v oblasti nepřímého řízení mezinárodních organizací a jmenování veřejnoprávních subjektů či soukromoprávních subjektů pověřených veřejnou službou. Článek 56 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se sdíleného řízení s členskými státy, včetně specifických pravidel pro jednotlivá odvětví, kterými se řídí podmínky, za nichž je možné pozastavit platby členským státům, sestavování rejstříku subjektů odpovědných za řízení, certifikaci a kontrolní činnosti podle předpisů v daném odvětví, opatření k podpoře výměny osvědčených postupů a postupů pro schvalování účetní závěrky. Článek 57 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se nepřímého řízení jiných subjektů a osob než členských států, včetně obsahu dohody, kterou se svěřují úkoly při plnění rozpočtu, stanovení podmínek nepřímého řízení v případech, kdy systémy, pravidla a postupy Komise jsou rovnocenné se systémy, pravidly a postupy těchto subjektů a osob jiných než členské státy, řídící prohlášení o věrohodnosti a stanovení postupů pro schvalování účetní závěrky. Článek 58 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se předběžného posuzování pravidel a postupů v rámci nepřímého řízení. Článek 61 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se práv a povinností účastníků finančních operací. Článek 63 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se kontrol ex ante a ex post, uchovávání podkladových dokumentů, kodexu profesních standardů, nečinnosti pověřené schvalující osoby, předávání informací účetnímu a zpráv o vyjednávacích řízeních. Článek 65 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se pravomocí a povinností účetního, včetně jeho jmenování a ukončení výkonu funkce, stanoviska k účetním a inventárním systémům, správy pokladny a bankovního účtu, podpisů k účtům, řízení zůstatků na účtech, převodní a směnné operace, metody plateb, dokumentů o právnických osobách a uchovávaní podkladů. Článek 66 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit prováděcí pravidla týkající se osob pověřených správou účtů v místních jednotkách. Článek 67 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit podmínky zálohových účtů a pravidla pro vnější činnosti, včetně pravidel pro výběr správců zálohových účtů, dotování zálohových účtů a kontrol ze strany pověřených schvalujících osob a účetních. Článek 69 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se trestní odpovědnosti schvalující osoby, účetního a správce zálohových účtů v případě protiprávní činnosti, podvodu či korupce. Článek 70 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se pověřených schvalujících osob, včetně potvrzení pokynů a úlohy komise pro finanční nesrovnalostí. Článek 71 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se trestní odpovědnosti účetních v případě jiných forem porušení povinností. Článek 72 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se odpovědnosti správců zálohových účtů v případě jiných forem porušení povinností. Článek 75 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se odhadů pohledávek a stanovení pohledávek, včetně postupu a podkladů, a úroků z prodlení. Článek 76 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se vystavení příkazu k úhradě. Článek 77 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se způsobu zpětného získávání prostředků, včetně započtení, postupu vymáhání prostředků, dodatečné lhůty k platbě, vymáhání pokut a dalších sankcí, vzdání se vymáhání a zrušení stanovené pohledávky. Článek 77b Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se kritérií a postupů pro finanční opravy prováděné Komisí. Článek 78 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se promlčecí doby. Článek 80 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se částek z pokut, sankcí a úroků vyměřených Komisí. Článek 81 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se rozhodnutí o financování. Článek 82 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se druhů závazků, přijetí souhrnného závazku, jednotlivého podpisu a správních výdajů, k nimž se vztahují předběžné závazky. Článek 83 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se rozpočtových a právních závazků včetně záznamu individuálních závazků. Článek 84 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se ověřování různých závazků. Článek 85 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se potvrzení výdajů, včetně předání k platbě u výdajů na zaměstnance a průběžných plateb a plateb zůstatku dlužné částky u veřejných zakázek a grantů, ověření správnosti u plateb předběžného financování a průběžných plateb a podkladových formulářů „předáno k platbě“ a „správnost ověřena“. Článek 86 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se schválení výdajů, včetně stanovení povinných informací o platebním příkazu a kontrolách platebních příkazů schvalující osobou. Článek 87 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se druhů plateb a podkladových dokumentů. Článek 89 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se platebních lhůt. Článek 90 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se elektronického řízení operací. Článek 92 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se jmenování interního auditora. Článek 93 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se pravomocí a povinností interního auditora. Článek 94 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se nezávislosti a trestní odpovědnosti interního auditora. Článek 95 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se různých druhů veřejných zakázek, včetně rámcových smluv a specifických smluv. Článek 97 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se požadavků na zveřejňování veřejných zakázek a zveřejňování oznámení. Článek 98 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se forem zadávacího řízení, společných veřejných zakázek s členskými státy a zakázek nízké hodnoty. Článek 99 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se obsahu zadávací dokumentace, včetně možnosti revize ceny a technických specifikací a jejích podmínek. Článek 100 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se kritérií pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Může stanovit, jaké důkazy dostačují k tomu, aby se prokázalo, že nedošlo k situaci, která by vyžadovala vyloučení. Mimoto v případě vyloučení může stanovit dobu jeho trvání. Článek 101 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se kritérií pro vyloučení z probíhajícího zadávacího řízení. Může stanovit, jaké důkazy dostačují k tomu, aby se prokázalo, že nedošlo k situaci, která by vyžadovala vyloučení. Mimoto v případě vyloučení může stanovit dobu jeho trvání. Článek 102 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se centrální databáze vyloučených zájemců a uchazečů. Článek 103 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit prováděcí pravidla týkající se různých správních a finančních sankcí vůči uchazečům či kandidátům, kteří uvedli vědomě nesprávné informace, dopustili se podstatných chyb, způsobili nesrovnalosti či podvody nebo byli usvědčeni ze závažného porušení smluvních povinností. Článek 104 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit výběrová kritéria a kritéria pro zadávání veřejných zakázek. Může dále definovat dokumenty osvědčující hospodářskou a finanční způsobilost a důkazy o technické a profesionální způsobilosti. Nařízení v přenesené pravomoci může rovněž obsahovat prováděcí pravidla týkající se elektronické dražby a neobvykle nízkých zakázek. Článek 105 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se podávání nabídek. Může rovněž stanovit lhůty pro obdržení nabídek a žádosti o účast, lhůty pro nahlížení do zadávací dokumentace a lhůty v naléhavých případech. Může také stanovit různé metody komunikace. Dále může stanovit pravidla pro možnost stanovit povinnost složení jistoty, vyhlášení veřejných zakázek, žádosti o účast a výbor pro hodnocení nabídek a žádostí o účast. Článek 106 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se zásad průhlednosti a rovného zacházení. Může definovat styk, který je přípustný mezi zadavateli a uchazeči v průběhu zadávacího řízení, minimální požadavky písemného záznamu hodnocení a minimální podrobné informace o rozhodnutí přijatém zadavatelem. Článek 107 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky, informací pro uchazeče a podpisu a plnění smlouvy. Článek 108 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se informací pro uchazeče, včetně informací o zrušení zadávacího řízení. Článek 109 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se složení jistoty, které zadavatel vyžaduje. Článek 110 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se zastavení zadávacího řízení z důvodu chyb, nesrovnalostí a podvodů. Článek 111 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se fungování zadavatele, včetně stanovení příslušných úrovní pro výpočet prahových hodnot. Článek 112 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se platných prahových hodnot, samostatných zakázek a zakázek sestávajících z dílčích plnění a odhadů hodnot pro určité zakázky. Článek 113 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se účasti v zadávacím řízení a důkazu o přístupu k zakázce. Článek 114 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se pravidel Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek. Článek 115 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se oblasti rozsahu a obsahu grantů a může obsahovat pravidla pro určení toho, zda se má použít grantová dohoda, nebo rozhodnutí. Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se využití rámcových dohod o partnerství. Článek 116 Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit pravidla pro různé formy grantů. Článek 117 Nařízení v přenesené pravomoci může doplňovat obecné zásady vztahující se na granty, včetně pravidla neziskovosti a zásady spolufinancování. Článek 117a Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat další specifikace týkající se způsobilých nákladů. Článek 118 Nařízení v přenesené pravomoci může definovat požadavky související s ročním pracovním programem, obsahem výzev k předložení návrhů, výjimkami z výzvy k předložení návrhů , informacemi o žadatelích a zveřejňování rozhodnutí o udělení grantu. Článek 119 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se zákazu kumulace. Článek 120 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se udělení grantu se zpětným účinkem. Článek 122 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se žádostí o grant, prokazování nevyloučení, žadatelů bez právní subjektivity, právních subjektů tvořících jednoho žadatele, finančních a správních sankcí, kritérií způsobilosti a grantů velmi nízké hodnoty. Článek 123 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se kritérií pro výběr a udělování grantů. Článek 124 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se hodnocení a udělování grantů a informací pro žadatele. Článek 125 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se jistoty pro účely předběžného financování. Článek 126 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se vyplácení grantů a kontrol, včetně pravidel týkajících se podkladových dokumentů a pozastavení a snížení grantů. Článek 126a Nařízení v přenesené pravomoci může stanovit dobu archivace dokladů akreditovanými subjekty a Komisí. Článek 126c Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se pravomocí a složení výborů pro vyjasňování sporných otázek. Článek 127 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se plnění smluv a podpory třetím stranám. Článek 133 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se zprávy o rozpočtovém a finančním řízení. Článek 135 Nařízení v přenesené pravomoci může specifikovat obecně akceptované účetní zásady, včetně zásady kontinuity činnosti, zásady obezřetnosti, zásady důsledné přípravy, zásady srovnávacích informací, zásady významnosti a hromadění, zásady neschvalování čistých částek a zásady přednosti obsahu před formou a pravidla týkající se podkladových dokumentů, Článek 136 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se účetních závěrek, včetně výkazů o finanční výkonnosti, výkazů peněžních toků, poznámky k finančním výkazům a odůvodnění. Článek 137 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se obsahu rozpočtových účtů. Článek 139 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se schválení účetní závěrky, včetně předání konečné konsolidované účetní závěrky. Článek 142 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se organizace rozpočtových účtů, včetně využití počítačových systémů. Článek 145 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se účetních zápisů. Mimoto může obsahovat prováděcí pravidla týkající se účetních knih, seznamu účetních knih, účetních sladění, zápisů do deníku a sladění účtů. Článek 147 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se vedení a obsahu rozpočtových účtů. Článek 148 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se inventárního soupisu majetku a rozprodeje majetku, včetně pravidel týkajících se inventárního soupisu v delegacích. Článek 173 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se typů operací v rámci výzkumu. Článek 175 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se Společného výzkumného střediska. Článek 176 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se opatření, která mohou být financována v rámci vnějších akcí. Článek 178 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se svěřeneckých fondů pro vnější akce. Článek 179 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se provádění vnějších akcí pomocí nepřímého řízení. Článek 180 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se dohod se subjekty o provádění vnějších akcí, včetně pravidel pro zvláštní půjčky a bankovní účty. Článek 181 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek na vnější akce. Článek 182 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se účasti v zadávacím řízení. Článek 183 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se financování vnějších akcí v plném rozsahu a financování žádostí. Článek 184 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se řízení o udělování grantů používaných v nepřímém řízení. Článek 187 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se působnosti evropských úřadů a delegací orgánů v evropských úřadech. Článek 188 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se prostředků pro evropské úřady, včetně přenesení některých úkolů provedené účetním, pokladny a bankovních účtů. Článek 191 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se přenesení pravomocí schvalující osoby na ředitele interinstitucionálního evropského úřadu. Článek 193 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se rozsahu správních prostředků a záruk na nájem. Článek 195 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se specifických správních prostředků, včetně budov a záloh zaměstnancům orgánů. Článek 196 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se externích odborníků. Článek 197 Nařízení v přenesené pravomoci může obsahovat prováděcí pravidla týkající se přechodných ustanovení, včetně likvidace záručního účtu a aktualizace limitů a částek.