Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (přepracované znění) (KOM(2011)0029 – C7-0037/2011 – 2011/0011(COD))

P7_TA(2011)0477 A7-0348/2011

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0029),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0037/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 50 odst. 1 a odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. března 2011(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

–  s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0348/2011),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2011 k přijetí k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/.../EU o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice č. 2012/30/EU.)

(1) Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 113. (2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974, s výjimkou článků 10 a 11 tohoto protokolu (08663/2011 – C7-0142/2011 – 2003/0132A(NLE))

P7_TA(2011)0478 A7-0356/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08663/2011),

–  s ohledem na Protokol z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 (08663/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s čl. 100 odst. 2, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0142/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0356/2011),

1.  souhlasí s přistoupením k tomuto protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Mezinárodní námořní organizaci.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974, pokud jde o jeho články 10 a 11 (08663/2011 – C7-0143/2011 – 2003/0132B(NLE))

P7_TA(2011)0479 A7-0341/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08663/2011),

–  s ohledem na Protokol z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 (08663/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 81 odst. 1 a odst. 2, bodem a) a bodem c) ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0143/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A7-0341/2011),

1.  souhlasí s přistoupením k tomuto protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Mezinárodní námořní organizaci.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k návrhu rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (09189/2011 – C7-0122/2011 – 2010/0180(NLE))

P7_TA(2011)0480 A7-0347/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě (09189/2011),

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou leteckou dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (14366/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0122/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0347/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Jordánského hášimovského království.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k návrhu rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé o společném leteckém prostoru (09185/2011 – C7-0124/2011 – 2010/0186(NLE))

P7_TA(2011)0481 A7-0344/2011

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě (09185/2011),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé o společném leteckém prostoru (14370/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0124/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0344/2011),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Gruzie.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o návrhu nařízení Rady o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků na Kanárské ostrovy (KOM(2011)0259 – C7-0146/2011 – 2011/0111(CNS))

P7_TA(2011)0482 A7-0357/2011

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2011)0259),

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0146/2011),

–  s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0357/2011),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o zvláštním programu, který má být proveden prostřednictvím nepřímých akcí a jímž se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2012–2013) (KOM(2011)0073 – C7-0075/2011 – 2011/0043(NLE))

P7_TA(2011)0483 A7-0358/2011

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2011)0073),

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0075/2011),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0358/2011),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Návrh a provádění rámcového programu (2012–2013) by měly vycházet ze zásad jednoduchosti, stability, transparentnosti, právní jistoty, ucelenosti, excelence a důvěry, jak vyplývá z doporučení Evropského parlamentu obsažených v jeho usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum1 . 1 Přijaté texty, P7_TA (2010)0401. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 (8)  V zájmu sledování účinnosti přidělené finanční podpory a efektivního využívání těchto prostředků by měla být přijata vhodná opatření, úměrná finančním zájmům Unie, aby se zabránilo nesrovnalostem a podvodům. Měly by být rovněž učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). (8)  V zájmu sledování účinnosti přidělené finanční podpory a efektivního využívání těchto prostředků by měla být přijata vhodná opatření, úměrná finančním zájmům Unie, aby se zabránilo nesrovnalostem a podvodům. Zvláštní pozornost by měla být věnována vypracování takových smluvních ujednání, která snižují riziko neplnění povinností, jakož i přerozdělení rizika a nákladů v časovém rozložení. Měly by být rovněž učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Čl. 2 – pododstavec 1 – písm. a) a) výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy (včetně projektu ITER); a) výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy (zejména včetně projektu ITER); Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Čl. 6 – odst. 2 2.  V pracovním programu se zohlední příslušné výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje. 2.  V pracovním programu se zohlední příslušné výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi a průmyslem. V případě potřeby se program aktualizuje. Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Čl. 6 – odst. 3 3.  Pracovní program upřesní kritéria pro hodnocení návrhů nepřímých akcí v rámci režimů financování a kritéria pro výběr projektů. Za kritéria se považují excelence, dopad a provádění. V pracovním programu mohou být specifikovány nebo doplněny další požadavky, koeficienty a limity. 3.  Pracovní program upřesní kritéria pro hodnocení návrhů nepřímých akcí v rámci režimů financování a kritéria pro výběr projektů. Za kritéria se považují excelence, dopad a provádění. V pracovním programu mohou být specifikovány nebo doplněny další jasně odůvodněné požadavky, koeficienty a limity. Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Čl. 7 – odst. 2 a (nový) 2a.  Složení výboru uvedeného v odstavci 2 musí být v každém případě takové, aby zajišťovalo přiměřeně vyrovnané zastoupení žen a mužů i členských států, které provádějí výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie. Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.A – bod 1 – pododstavec 3 Výzkumné a vývojové činnosti na podporu stavby projektu ITER budou vykonávány v rámci sdružení pro jadernou syntézu a evropských průmyslových odvětví. Jejich součástí bude vývoj a testování systémů a komponentů. Výzkumné a vývojové činnosti na podporu stavby projektu ITER budou vykonávány v rámci sdružení pro jadernou syntézu a evropských průmyslových odvětví. Jejich součástí bude vývoj, testování, validace a ověřování spolehlivosti komponentů a spolehlivých systémů. Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.A – bod 2 – odrážka 2 a (nová) – plánování nového satelitního experimentu jako součást 8. rámcového programu, který by doplnil experimenty rámci projektu ITER, s cílem zajistit požadovaná zařízení a zároveň omezit rizika a provozní náklady, a který by rovněž zahrnoval posouzení klíčových aspektů technologií pro DEMO; Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.A – bod 4 – odrážka 3 – studie sociologických aspektů a ekonomických hledisek výroby elektrické energie jadernou syntézou a akce zaměřené na zvyšování veřejného povědomí a pochopení jaderné syntézy. – studie sociologických aspektů a ekonomických hledisek výroby elektrické energie jadernou syntézou a akce zaměřené na zvyšování veřejného povědomí a pochopení jaderné syntézy. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby veřejnost dostávala správné informace, a budou přijata zvláštní opatření v oblasti komunikace a ke zvýšení účinnosti programu. Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.A – bod 6 Realizace projektu ITER v Evropě v mezinárodním rámci organizace ITER přispěje k novým výzkumným infrastrukturám významného evropského rozměru. Realizace projektu ITER v Evropě v mezinárodním rámci organizace ITER přispěje k novým výzkumným infrastrukturám významného evropského rozměru a vyžádá si v souvislosti s doplňkovým evropským programem vytvoření nové výzkumné infrastruktury na podporu experimentu ITER. Pozměňovací návrh 11 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – návětí Celkovým cílem je zvýšit především bezpečnost, účinnost zdrojů a nákladovou efektivnost jaderného štěpení a využití záření v průmyslu a lékařství. V pěti základních oblastech, jež jsou uvedeny níže, budou uskutečněny nepřímé akce v oblasti jaderného štěpení a radiační ochrany Existují významné vazby na výzkum v sedmém rámcovém programu Unie přijatém rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES, zejména v oblastech energie, evropských norem, vzdělávání a odborné přípravy, ochrany životního prostředí, zdraví, vědy o materiálech, řízení, společných infrastruktur, ochrany a povědomí o bezpečnosti. Mezinárodní spolupráce bude klíčovým prvkem činností v mnoha oblastech, zejména u pokročilých jaderných systémů, které se projednávají na mezinárodním fóru „Generace IV“. Celkovým cílem je zvýšit především bezpečnost, účinnost zdrojů a nákladovou efektivnost jaderného štěpení a využití záření v průmyslu a lékařství. V pěti základních oblastech, jež jsou uvedeny níže, budou uskutečněny nepřímé akce v oblasti jaderného štěpení a radiační ochrany. Existují významné vazby na výzkum prováděný v rámci sedmého rámcového programu Unie přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES, zejména v oblastech energie, evropských norem, vzdělávání a odborné přípravy, ochrany životního prostředí, zdraví, vědy o materiálech, řízení, společných infrastruktur, ochrany a povědomí o bezpečnosti, jakož i na návrhy ohledně jaderného štěpení uvedené v evropském strategickém plánu pro energetické technologie, který byl schválen Radou v březnu roku 2008. Mezinárodní spolupráce bude klíčovým prvkem činností v mnoha oblastech, zejména u pokročilých jaderných systémů, které se projednávají na mezinárodním fóru „Generace IV“. Obvyklá projektovaná životnost jaderných elektráren stávající generace, které jsou v provozu v Evropě, činí 40 let a v plánu je případné prodloužení jejich životnosti. Reaktory generace III a generace IV pro bezpečnou budoucnost směřují k dosažení 60leté či delší životnosti při současné minimalizaci provozních nákladů a nákladů na údržbu spojených se stárnutím elektráren. Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – návětí – odst. 1 a (nový) Je zřejmé, že je nezbytné zlepšit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ohledně bezpečnostních norem pro všechna jaderná zařízení a činnosti v oblasti jaderné energie. Tyto normy by měly být v široké míře uplatňovány projektanty, výrobci a provozovateli v oblasti výroby energie, zdravotnictví, průmyslu, výzkumu a vzdělávání. Pozměňovací návrh 13 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – bod 1 – nadpis 1.  Geologické ukládání 1.  Veškeré ukládání včetně geologického ukládání Pozměňovací návrh 14 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – bod 1 - pododstavec 1 Cíle spočívají v založení solidní vědecké a technické základny pro demonstrování technologií a bezpečnosti ukládání vyhořelého paliva a radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu v geologických formacích a v podpoře vývoje společného evropského stanoviska v hlavních otázkách týkajících se nakládání s odpady a jejich ukládání, a to prostřednictvím výzkumu zaměřeného na uplatnění v praxi. Cíle spočívají v založení solidní vědecké a technické základny pro demonstrování technologií a bezpečnosti ukládání vyhořelého paliva a radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu, včetně odpadu s dlouhým poločasem rozpadu z vyřazených jaderných zařízení používaných pro civilní účely a z radioizotopů používaných ve zdravotnictví, v průmyslu, zemědělství a při výzkumných a vzdělávacích činnostech, v geologických formacích a v podpoře vývoje společného evropského stanoviska v hlavních otázkách týkajících se nakládání s odpady a jejich ukládání, a to prostřednictvím výzkumu zaměřeného na uplatnění v praxi. Pozměňovací návrh 15 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – bod 1 – pododstavec 2 Geologické ukládání: technické studie a demonstrace projektů úložišť, charakteristika hostitelské horniny in situ (ve všeobecných i v podzemních výzkumných laboratořích zaměřených na danou lokalitu), pochopení celkového prostředí úložiště, studie zaměřené na související procesy v blízkém okolí (forma odpadu a umělé bariéry) i ve vzdálenějším okolí (skalní podloží a cesty k biosféře), vytvoření důkladné metodologie pro zhodnocení výsledků a bezpečnosti a průzkum týkající se správních a společenských otázek v souvislosti s postojem veřejnosti. Geologické ukládání: technické studie a demonstrace projektů úložišť, charakteristika hostitelské horniny in situ (ve všeobecných i v podzemních výzkumných laboratořích zaměřených na danou lokalitu), pochopení celkového prostředí úložiště, studie zaměřené na související procesy v blízkém okolí (forma odpadu a umělé bariéry) i ve vzdálenějším okolí (skalní podloží a cesty k biosféře), vytvoření důkladné metodologie pro zhodnocení výsledků a bezpečnosti a průzkum týkající se správních a společenských otázek v souvislosti s postojem veřejnosti. Aby se efektivněji zabránilo šíření radioaktivních látek v případě nepředvídaných událostí, je nezbytné zavést spolehlivé systémy zajišťující služby při omezeném režimu provozu. Pozměňovací návrh 16 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – bod 2 – pododstavec 2 Bezpečnost jaderných zařízení: provozní bezpečnost současných i budoucích jaderných zařízení, zejména pokud jde o jejich životnost a správu, povědomí o bezpečnosti (minimalizace rizika lidské a organizační chyby), pokročilé metody posuzování bezpečnosti, numerické simulační nástroje, přístrojové vybavení a kontrola, prevence vážných nehod a zmírnění jejich následků spolu se souvisejícími činnostmi pro zabezpečení co nejlepšího řízení znalostí a udržení odborných schopností. Bezpečnost jaderných zařízení: provozní bezpečnost současných i budoucích jaderných zařízení, zejména s přihlédnutím k dopadům nehody ve Fukušimě na výzkum, zejména pokud jde o jejich životnost a správu, povědomí o bezpečnosti (minimalizace rizika lidské a organizační chyby), pokročilé metody posuzování bezpečnosti, numerické simulační nástroje, přístrojové vybavení a kontrola, prevence vážných nehod a zmírnění jejich následků spolu se souvisejícími činnostmi pro zabezpečení co nejlepšího řízení znalostí a udržení odborných schopností. Dodatečná opatření, která je třeba učinit v důsledku nehody ve Fukušimě, by měly zahrnovat: zlepšení seizmické odolnosti, nové vymezení nadprojektových nehod, analýzu obvyklých druhů nehod, lepší zvládání nouzových situací, zamezení nahromadění vodíku z reakcí horkého kovu s párou, rekombinaci vodíku, navržení filtrovacích/mycích systémů, které jsou schopny odolávat přetlaku. Pozměňovací návrh 17 Návrh rozhodnutí Příloha – část I – oddíl I.B – bod 2 – pododstavec 3 Pokročilé jaderné systémy: zlepšení účinnosti stávajících systémů a paliv a studie pokročilých reaktorových systémů za účelem vyhodnocení jejich potenciálu, zabránění šíření jaderných materiálů a dopad na dlouhodobou udržitelnost, včetně základních a průřezových výzkumných činností (jako například vědy o materiálech) a studie o jaderném palivovém cyklu, inovačních palivech a aspektech nakládání s odpadem, včetně dělení a transmutace účinnějšího využití štěpných materiálů ve stávajících reaktorech. Pokročilé jaderné systémy: zlepšení účinnosti stávajících systémů a paliv a studie pokročilých reaktorových systémů za účelem vyhodnocení jejich potenciálu, zabránění šíření jaderných materiálů a dopad na dlouhodobou udržitelnost, včetně základních a průřezových výzkumných činností (jako například vědy o materiálech) a studie o jaderném palivovém cyklu, inovačních palivech a aspektech nakládání s odpadem, včetně dělení a transmutace účinnějšího využití štěpných materiálů ve stávajících reaktorech. Výše uvedené činnosti by měly být zaměřeny na podporu evropské průmyslové iniciativy pro udržitelnou jadernou energii (ESNII), která byla zahájena na konferenci o evropském strategickém plánu pro energetické technologie pořádané belgickým předsednictvím v listopadu 2010, včetně koncepce klíčových demonstračních výzkumných projektů ASTRID, ALLEGRO, ALFRED a MYRRHA.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 obsahující doporučení Komisi k úpadkovým řízením v kontextu práva obchodních společností EU (2011/2006(INI))

P7_TA(2011)0484 A7-0355/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení(1) (nařízení o úpadkovém řízení),

–  s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2006(2), 10. září 2009(3) a 21. ledna 2010(4),

–  s ohledem na články 42 a 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0355/2011),

A.  vzhledem k tomu, že rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy upravujícími úpadková řízení vytvářejí konkurenční výhody nebo nevýhody či obtíže pro společnosti s přeshraniční činností, které by se mohly stát překážkami pro úspěšné restrukturalizace společností v úpadku; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou živnou půdou pro převod řízení do jiného členského státu kvůli výhodnějšímu právnímu postavení (tzv. forum shopping); vzhledem k tomu, že pro vnitřní trh by byly přínosem rovné podmínky pro všechny;

B.  vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout opatření, aby se zabránilo zneužití a jakémukoli rozšíření tzv. forum shoppingu, a vzhledem k tomu, že by bylo třeba zabránit soupeřícím hlavním řízením;

C.  vzhledem k tomu, že i kdyby nebylo možné vytvořit ucelenou hmotněprávní úpravu pro případ úpadku na úrovni EU, pro některé oblasti úpadkového práva je harmonizace vhodná a uskutečnitelná;

D.  vzhledem k tomu, že dochází k postupnému sbližování úpadkového práva jednotlivých členských států;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení o úpadkovém řízení bylo přijato v roce 2000 a je tudíž v platnosti déle než devět let; vzhledem k tomu, že by Komise měla nejpozději do 1. června 2012 předložit zprávu o jeho uplatňování;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení o úpadkovém řízení bylo výsledkem velmi dlouhého procesu vyjednávání, jehož důsledkem je, že byla vypuštěna řada citlivých otázek a že přístup k řadě oblastí byl již v okamžiku jeho přijetí zastaralý;

G.  vzhledem k tomu, že od vstupu nařízení o úpadkovém řízení v platnost došlo k mnohým změnám, k Unii přistoupilo dvanáct nových členských států a nesmírně vzrostl výskyt skupin společností;

H.  vzhledem k tomu, že platební neschopnost má negativní dopady nejen na dotčené podniky, ale také na hospodářství členských států, a že je proto třeba usilovat o to, aby byl každý ekonomický subjekt, každý plátce daní a každý zaměstnavatel před následky platební neschopností chráněn;

I.  vzhledem k tomu, že se postup v rámci úpadkového řízení nyní nezaměřuje na likvidaci, ale spíše na záchranu podniků jakožto alternativní řešení;

J.  vzhledem k tomu, že úpadkové právo by mělo být nástrojem k záchraně společností na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že záchrana, je-li možná, je ku prospěchu dlužníka, věřitelů i zaměstnanců;

K.  vzhledem k tomu, že by úpadkové řízení nemělo být věřitelem zneužíváno na to, aby se vyhnul běžnému řízení k vymáhání svých pohledávek, a že je proto třeba zavést příslušné procesní záruky;

L.  vzhledem k tomu, že by měl být vytvořen právní rámec, který by ve větší míře odpovídal případům přechodné platební neschopnosti společností;

M.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM(2010)2020) odkazuje na překážky a chybějící články, které brání dosažení jednotného trhu pro 21. století, přičemž uvádí: „Musí se zlepšit přístupnost jednotného trhu pro malé a střední podniky. Podnikání je třeba rozvíjet prostřednictvím konkrétních politických iniciativ, zahrnujících zjednodušení práva společností (úpadkové řízení, statut soukromé společnosti atd.), a iniciativ umožňujících podnikatelům znovu začít podnikat poté, co se dostali do konkurzu.“;

N.  vzhledem k tomu, že by úpadkové právo pro případ, že se pravděpodobně záchrana nezdaří, či se již nezdařila, rovněž mělo stanovit pravidla pro takový postup likvidace společnosti, který by všechny účastníky co nejméně poškodil a byl pro ně naopak co nejvýhodnější;

O.  vzhledem k tomu, že je v každém konkrétním případě nezbytné přezkoumat důvody platební neschopnosti podniku, tj. musí být stanoveno, zda jsou jeho finanční potíže pouze přechodné, či zda je podnik zcela insolventní; vzhledem k tomu, že v jádru jde o zjištění veškerých aktiv a pasiv dlužníka, aby bylo možné posoudit jeho platební schopnost či neschopnost;

P.  vzhledem k tomu, že jsou skupiny společností obecným jevem, problém jejich úpadku však dosud na úrovni Unie nebyl řešen; vzhledem k tomu, že úpadek skupiny společností má tendenci vyústit v zahájení několika souběžných samostatných úpadkových řízení v odlišných jurisdikcích vztahujících se na jednotlivé členy skupiny, která je v úpadku; vzhledem k tomu, že dokud nebude možné tato řízení koordinovat, nebude pravděpodobně možné skupinu reorganizovat jako celek, a ta se tak může rozpadnout na části, což následně poškodí věřitele, akcionáře i zaměstnance;

Q.  vzhledem k tomu, že v důsledku odlišných pravidel členských států lze nyní v EU při platební neschopnosti skupin společností jen obtížně dosáhnout jejich záchrany, čímž jsou ohroženy tisíce pracovních míst;

R.  vzhledem k tomu, že propojení vnitrostátních insolvenčních rejstříků vedoucí k zavedení všeobecně dostupné rozsáhlé databáze EU o úpadkových řízeních by věřitelům, akcionářům, zaměstnancům i soudcům umožnilo zjistit, zda bylo úpadkové řízení zahájeno v jiném členském státě, včetně lhůt a podrobností pro uplatnění pohledávek; vzhledem k tomu, že by se tak posílila efektivita příslušné administrativy a zvýšila transparentnost při současném dodržení ochrany údajů;

S.  vzhledem k tomu, že přeshraniční podrobné plány ukončení činnosti a likvidace by měly být v případě finančních institucí právně vykonatelné a jejich použití by mělo být zváženo i v případě všech systémově důležitých podniků, i když nejsou finančními institucemi, jako důležitý krok v procesu utváření vhodného přeshraničního rámce pro úpadková řízení;

T.  vzhledem k tomu, že ustanovení o úpadkových řízeních musí umožňovat zavedení zvláštních opatření pro oddělení životaschopných jednotek poskytujících základní služby, jako jsou platební systémy a další mechanismy definované v podrobných plánech ukončení činnosti a likvidace, a vzhledem k tomu, že by členské státy měly v tomto ohledu rovněž zajistit, aby jejich úpadkové právo obsahovalo vhodná ustanovení, která na úrovni EU umožní zavedení zvláštních opatření pro rozdělení nesolventních přeshraničních konglomerátů na životaschopné jednotky;

U.  vzhledem k tomu, že by úpadková řízení měla zohledňovat převody uvnitř skupiny s cílem zajistit případnou vymahatelnost majetku i přes hranice, aby mohlo být dosaženo spravedlivého řešení;

V.  vzhledem k tomu, že některé investiční společnosti, zejména pojišťovny, nelze rozpustit s okamžitou platností, ale že vyžadují řešení umožňující spravedlivé rozdělení aktiv v čase; vzhledem k tomu, že by nemělo být bráněno převodům podniků, režimům „run-off“ či pokračování činnosti, které by mohly být naopak upřednostňovány;

W.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí zahrnout do úpadkového řízení celé skupiny podniků místo jednotlivých právnických osob by mělo být zaměřeno na výsledek a zároveň by měly být zohledněny veškeré možné výsledné účinky, jako je uplatnění dalších nástrojů vypořádání nebo dopady na systémy záruk, které se v rámci jedné skupiny vztahují k více značkám;

X.  vzhledem k tomu, že by bylo vhodné zabývat se definicí harmonizovaných postupů a standardů restrukturalizace dluhu (bail-in) pro přeshraniční konglomeráty, a to zejména kapitalizace pohledávek (debt-to-equity swaps);

Y.  vzhledem k tomu, že ačkoli pracovní právo spadá do pravomoci členských států, může mít úpadkové právo na pracovní právo dopad, a vzhledem k tomu, že v kontextu rostoucí globalizace a také hospodářské krize je otázku platební neschopnosti třeba posuzovat i z pohledu pracovního práva, neboť rozcházející se definice pojmů „zaměstnání“ a „zaměstnanec“ v členských státech by neměly v případě platební neschopnosti podrývat práva zaměstnanců; vzhledem k tomu, že jakákoli diskuse o specifických problémech platební neschopnosti by však neměla být automaticky důvodem k regulaci pracovního práva na úrovni EU;

Z.  vzhledem k tomu, že cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele(5) je zajistit minimální stupeň ochrany zaměstnanců v případě úpadku a zachovat přitom pro členské státy dostatečnou flexibilitu; vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o její uplatňování, a že by se bylo třeba nad těmito rozdíly zamyslet;

AA.  vzhledem k tomu, že směrnice 2008/94/ES výslovně zahrnuje do své působnosti zaměstnance na částečný úvazek, zaměstnance se smlouvou na dobu určitou a zaměstnance v dočasném pracovním poměru; vzhledem k tomu, že při úpadkovém řízení je nutné zajistit vyšší ochranu také zaměstnancům s nestandardními pracovními smlouvami;

AB.  vzhledem k tomu, že současný nedostatečný stupeň harmonizace, co se týče pořadí věřitelů, snižuje předvídatelnost výsledku soudních řízení; vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit prioritu pohledávek zaměstnanců ve vztahu k pohledávkám jiných věřitelů;

AC.  vzhledem k tomu, že rozsah působnosti směrnice 2008/94/ES, zejména chápání pojmu „neuspokojené nároky“, je příliš široký, protože řada členských států uplatňuje užší definici odměňování (např. vylučují odstupné, prémie, vyplácení odměn atd.), což může vést k nesplnění podstatného objemu nároků;

AD.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou oprávněny definovat „odměnu“ a „plat“ za předpokladu, že dodržují obecné zásady rovnosti a nediskriminace mezi pracovníky, a v důsledku toho by se jakákoliv situace platební neschopnosti, která může poškodit zaměstnance, měla zohledňovat při jejich odškodňování podle sociálního cíle směrnice 2008/94/ES a minimálních kompenzačních částek, které je třeba stanovit;

AE.  vzhledem k tomu, že v důsledku pracovních smluv v celé EU a rozmanitosti těchto smluv v rámci členských států nelze v současné době usilovat o definici pojmu „zaměstnanec“ na evropské úrovni;

AF.  vzhledem k tomu, že by při uplatňování směrnice 2008/94/ES neměly být povoleny pokud možno žádné výjimky;

AG.  vzhledem k tomu, že by legislativní opatření požadované v tomto usnesení mělo být založeno na podrobném posouzení dopadů, jak požaduje Parlament;

1.  žádá Komisi, aby na základě článku 50, čl. 81 odst. 2 nebo článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila jeden či více návrhů týkajících se rámce pro úpadek podniků v EU, podle podrobných doporučení uvedených v příloze k tomuto dokumentu, a zajistila tak rovné podmínky pro všechny, jež by byly založeny na důkladné analýze možných alternativ;

2.  potvrzuje, že doporučení dodržují základní práva a zásadu subsidiarity;

3.  domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÉHO NÁVRHU

Část 1: Doporučení týkající se harmonizace specifických aspektů úpadkového práva a práva obchodních společností

1.1.  Doporučení týkající se harmonizace některých aspektů zahájení úpadkového řízení

1.2.  Doporučení týkající se harmonizace některých aspektů přihlašování pohledávek

1.3.  Doporučení týkající se harmonizace aspektů odpůrčí žaloby

1.4.  Doporučení týkající se harmonizace obecných aspektů požadavků na kvalifikaci a práci správce podstaty

1.5.  Doporučení týkající se harmonizace aspektů reorganizačních plánů

Část 2: Doporučení týkající se revize nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení,

2.1.  Doporučení týkající se působnosti nařízení o úpadkovém řízení

Evropský parlament se domnívá, že by oblast působnosti nařízení o úpadkovém řízení měla být rozšířena tak, aby zahrnovala i takové situace, kdy má dlužník zachována dispoziční oprávnění nebo kdy byl dočasně jmenován správce podstaty. V souladu s tím je třeba revidovat přílohu A nařízení.

2.2.  Doporučení týkající se definice pojmu „místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy“

Evropský parlament se domnívá, že by nařízení o úpadku mělo zahrnovat definici pojmu „místo, ve kterém jsou soustředěny hlavní zájmy“ formulovanou tak, aby se zabránilo podvodnému převodu řízení do jiného členského státu kvůli výhodnějšímu právnímu postavení (tzv. forum shopping). Evropský parlament navrhuje, aby byla zavedena formální definice podobně jako ve znění bodu odůvodnění 13, který je přizpůsoben objektivní poznatelnosti pro třetí strany.

Evropský parlament se domnívá, že by definice měla zohledňovat kritéria, jako je hlavní průběh obchodních aktivit viditelný navenek, umístění aktiv, středisko provozních nebo výrobních činností, pracoviště zaměstnanců atd.

2.3.  Doporučení týkající se definice pojmu „provozovna“ v souvislosti s vedlejším řízením

Evropský parlament se domnívá, že by nařízení o úpadkovém řízení mělo obsahovat definici provozovny jako jakéhokoli provozního místa, kde dlužník vykonává nikoli přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských a materiálních zdrojů a služeb.

2.4.  Doporučení týkající se spolupráce mezi soudy

Evropský parlament se domnívá, že by článek 32 nařízení o úpadkovém řízení měl zajistit jednoznačnou povinnost komunikace a spolupráce nejen mezi správci podstaty, ale i mezi soudy.

V případě zahájení hlavního a vedlejšího úpadkového řízení by měly být lhůty pro tato řízení harmonizovány a zkráceny.

2.5.  Doporučení k některým aspektům odpůrčích žalob

Evropský parlament se domnívá, že by článek 13 nařízení o úpadkovém řízení měl být změněn tak, aby nepodporoval přeshraniční odpůrčí žaloby, ale aby pomáhal předcházet tomu, aby odpůrčí žaloby byly úspěšné díky použití ustanovení o volbě práva.

V každém případě by mělo být při revizi pravidel týkajících se odpůrčích žalob zohledněno, že zdravé dceřiné podniky insolventní holdingové společnosti by neměly být odpůrčími žalobami vehnány do platební neschopnosti, místo toho aby byly v zájmu věřitelů prodány jako prosperující podniky.

Část 3: Doporučení týkající se úpadku skupin společností

Vzhledem k tomu, že skupiny společností se mohou navzájem lišit mírou vnitřní provázanosti, se Evropský parlament domnívá, že by Komise měla předložit flexibilní návrh právní úpravy úpadku skupiny společností, přičemž by měla vzít na vědomí následující:

1.  Pokud to provozní/vlastnická struktura umožňuje, mělo by být postupováno následovně:

2.  Pro úpadková řízení týkající se decentralizovaných skupin by měl nástroj stanovit následující:

Část 4: Doporučení ohledně vytvoření insolvenčního rejstříku na úrovni EU

Soudy by měly mít povinnost tyto údaje do rejstříku EU zaznamenávat.

Informace by měly být uvedeny v úředním jazyce členského státu, v němž bylo řízení zahájeno, a v anglickém jazyce.

(1) Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1. (2) Věc C-341/04 Eurofood IFSC Ltd [2006] Sb. rozh. I-3813. (3) Věc C-97/08 P Akzo Nobel a ostatní v. Komise [2009] Sb. rozh. I-8237. (4) Věc C-444/07 MG Probud Gdynia sp. z o.o. [2010] Sb. rozh. I-417. (5) Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU (2010/2157(INI))

P7_TA(2011)0485 A7-0350/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na 5. zprávu GŘ REGIO o hospodářské, sociální a územní soudržnosti , především na strany 230–234,

–  s ohledem na závěry 5. zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (KOM(2010)0642) a souvisejícího průvodního dokumentu (SEK(2010)1348),

–  s ohledem na pracovní dokument GŘ REGIO nazvaný „Regiony 2020: Posouzení budoucích výzev pro regiony EU“ z listopadu 2008 (průvodní dokument k pracovnímu dokumentu útvarů Komise SEK(2008)2868)),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi„(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(2),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ ze dne 10. května 2007 (KOM(2007)0244),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (KOM(2006)0571),

–  s ohledem na zelenou knihu s názvem „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ ze dne 16. března 2005 (KOM(2005)0094),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0350/2011),

A.  vzhledem k tomu, že demografické změny v EU i na celém světě jsou skutečností a jejich zvládání je jedním z klíčových úkolů budoucnosti a že obyvatelstvo EU je ve srovnání s jinými částmi světa nejstarší;

B.  vzhledem k tomu, že demografická přeměna se vyznačuje stárnutím obyvatelstva a silnými migračními toky jak z třetích zemí, tak v rámci EU z východu na západ a z venkovských oblastí do měst;

C.  vzhledem k TOMU, že demografické změny staví zejména určité regiony před nové úkoly, což je ovšem třeba vidět nejen jako ohrožení, ale také jako příležitost;

D.  vzhledem k tomu, že analýza GŘ Evropské komise REGIO nazvaná „Regiony 2020“ označila demografické změny za hlavní výzvu;

E.  vzhledem k tomu, že demografické změny se týkají jak venkovských, tak i městských oblastí, a že v souvislosti s nimi je třeba zajistit dobrou infrastrukturu a služby;

F.  vzhledem k tomu, že ačkoli zvládnutí všech demografických problémů je především úkolem členských států, i regiony musí jednat aktivně, k čemuž potřebují podporu na evropské úrovni;

G.  vzhledem k tomu, že členské státy v rámci operačních programů na období 2007 – 2013 vyčlenily prostředky ze strukturálních fondů ve výši 30 miliard eur na opatření související s demografickými změnami, a vzhledem k tomu, že ústřední místo v procesu řešení tohoto problému zaujímají regionální a místní orgány, a klíčovým nástrojem mezi opatřeními EU bude tudíž regionální politika;

Obecné souvislosti

1.  domnívá se, že rostoucí průměrná délka života Evropanů je důvodem ke spokojenosti; je toho názoru, že mínění veřejnosti se často soustředí pouze na nebezpečí, avšak nikoli na příležitosti, které demografické změny skýtají;

2.  zastává názor, že by všechny možnosti měly být pečlivě přezkoumány a odpovídajícím způsobem vyzkoušeny, a to i za využití podpory, která je k dispozici prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti;

3.  domnívá se, že demografické změny postihují každý region jinak v závislosti na tom, zda probíhají rychle či pomalu, a na tom, zda se jedná o region, do kterého se lidé stěhují, nebo naopak o region se snižujícím se počtem obyvatel, a že si proto tento jev žádá i rozdílné adaptační strategie, přičemž je třeba, aby jej všechny evropské, celostátní a regionální orgány řešily koordinovaně; konstatuje, že kvalita života je jinak definována v regionech s ubývající populací, zejména ve venkovských oblastech, než v regionech, kde se počet obyvatel zvyšuje, a že je tedy třeba přijmout různé strategie podpory; soudí, že odchod pracovních sil důsledky demografických změn dále umocňuje a že stárnutí populace je pouze dílčím problémem;

4.  domnívá se, že Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond mohou přispět k řešení problémů vyplývajících z demografických změn v EU, konkrétně z rostoucího počtu starších a slábnoucí populace mladých lidí; podporuje návrh, aby se prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj používaly na úpravu bydlení v souladu s potřebami seniorů, tak aby byla zajištěna vysoká kvalita života stárnoucí společnosti; vyzývá členské státy a regiony, aby prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu využívaly na podporu mladých rodin;

5.  je toho názoru, že politické rámcové podmínky pro rovnost mezi ženami a muži mohou napomoci při řešení výzev souvisejících s demografickými změnami; proto požaduje, aby otázka rovnosti mezi ženami a muži byla zohledněna při veškerých úvahách zaměřených na řešení demografických otázek;

6.  zastává názor, že zhoršující se demografická situace oživí v blízké budoucnosti přinejmenším v některých členských státech diskusi o reformě penzijních systémů;

Reformy strukturální politiky

7.  žádá, aby členské státy a regiony při přidělování a rozdělování prostředků ze strukturálních fondů EU a při stanovování ukazatelů dopadu zohlednily rozdílnou úroveň rozvoje regionů i demografické ukazatele, jako je např. míra závislosti; připomíná, že ve srovnání s jinými částmi světa tvoří v EU starší osoby nejvyšší podíl obyvatelstva; domnívá se, že by Komise měla určit způsoby, jak reagovat na demografické změny i na celoevropské úrovni; konstatuje, že z důvodu přístupu k infrastruktuře a službám, ale i ochrany životního prostředí, je třeba analyzovat odliv pracovníků a posoudit nezbytnost vytvoření podmínek pro to, aby občané zůstávali ve svých původních regionech, a předešlo se tak vytváření aglomerací v určitých městských oblastech;

8.  je přesvědčen, že pomocí opatření EU lze najít společná řešení a součinnost, i pokud jde o demografické změny; vyzývá Komisi, aby řešení demografických změn začlenila do budoucí politiky soudržnosti jako horizontální cíl; dále Komisi vyzývá, aby trvala na zohlednění této problematiky při uzavírání investičních partnerství s členskými státy;

9.  apeluje na členské státy a regiony, aby demografickým změnám a jejím účinkům věnovaly větší pozornost než dříve a aby s ní související opatření zohlednily jako horizontální cíl ve vypracovávání vnitrostátních strategických rámcových programů (nebo jiných odpovídajících dokumentů) a ve svých operačních programech; domnívá se v této souvislosti, že stěžejní opatření strategie Evropa 2020, mezi nimiž je i partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí, lze přímo odvíjet od představ partnerů těchto programů;

10.  požaduje přijetí aktivních opatření, která předejdou negativním dopadům demografických změn a posílí technickou podporu pro regiony, které jsou nejvíce postiženy vylidňováním a stárnutím, aby si mohly zachovat svou absorpční kapacitu a možnost využívat prostředky ze strukturálních fondů;

11.  je toho mínění, že veřejné a soukromé subjekty mají v Evropě možnost působit mimo jiné pomocí sociálních inovací jako průkopníci při hledání odpovědí na výzvy, které v souvislosti s demografickými změnami a stárnutím obyvatelstva vznikají; připomíná, že náklady spojené se stárnutím obyvatelstva budou v budoucnosti vyžadovat stále větší investice, a to jak na veřejné, tak na soukromé úrovni; uznává, že tato oblast nabízí stále se zvětšující potenciál jak pro podnikání, tak pro inovace;

12.   zdůrazňuje, že demografické změny, a především stárnutí populace, má viditelný dopad na zajištění sociální infrastruktury, jako jsou důchodové systémy, ošetřovatelská péče a zdravotnictví, a že orgány regionální samosprávy se musejí přizpůsobit měnícím se požadavkům různých skupin populace;

13.  žádá nová jednodušší pravidla Evropského sociálního fondu, aby malé organizace mohly více využívat prostředky fondu a rozvíjet a realizovat své sociální inovační projekty; žádá Komisi, aby v budoucnosti v rámci Evropského sociálního fondu navýšila prostředky pro nadnárodní pilotní projekty prováděné na úrovni EU, které jsou zaměřeny na sociální sféru a na problémy v oblasti zaměstnanosti, s cílem usnadnit inovační regionální, přeshraniční a makroregionální spolupráci, a vyřešit tak společné problémy vyplývající z demografických změn;

Rozvoj měst a infrastruktura

14.  povzbuzuje regiony, aby využívaly strukturálních fondů, které jim pomohou čelit demografickým výzvám, a aby zlepšily přístup k sociálním a administrativním službám i v malých a odlehlých městech a vesnicích, a to prostřednictvím rozvíjení specifického potenciálu každého regionu a posílením faktorů, které obyvatele motivují k tomu, aby v dané oblasti zůstávali;

15.  vyzývá Komisi, aby vytvořila pružnější podmínky pro zajištění stimulů pro křížové financování mezi prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu v oblasti vytváření a provádění integrovaných plánů/strategií pro rozvoj měst;

16.  domnívá se, že má-li se zabránit vylidňování, je třeba se při rozvoji měst zaměřit na dobré podmínky pro děti a rodiny a na potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou pohyblivostí; proto by města, je-li to možné, měla být koncipována tak, aby v nich místa práce, bydlení a volného času nebyla od sebe příliš vzdálená; vyzývá regiony, aby se při městském plánování soustředily na vyvážené a harmonické střídání rezidenčních, komerčních a zelených ploch a aby zajistily lepší spojení s novými rezidenčními oblastmi v okolí měst; naléhavě rovněž žádá, aby se dále rozvíjely možnosti práce z domova;

17.  konstatuje, že malá města v regionech, kde dochází k odlivu obyvatel, plní obzvlášť důležitou funkci jakožto střediska služeb; požaduje, aby se tato jejich klíčová funkce zohlednila v budoucích strukturálních fondech, zejména prostřednictvím lepší koordinace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem; konstatuje, že odliv obyvatel z venkova má negativní řetězové důsledky na městské oblasti a že hospodářsky a sociálně aktivní venkovské oblasti představují veřejné statky, které by měly být zohledněny v přiměřeně financovaném programu rozvoje venkova; vyzývá členské státy, regiony a obce, aby vytvořily komplexní a funkční síť služeb pro obyvatele všech věkových kategorií s cílem zabránit odlivu obyvatel z venkovských oblastí a jejich vylidňování;

18.  upozorňuje na to, že finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj by se daly také využít k prevenci sociálního vyčlenění seniorů, a to např. prostřednictvím vytvoření odpovídající infrastruktury a zavedení služeb, jež by byly pro všechny seniory dostupné;

19.  je toho mínění, že v oblastech s úbytkem obyvatelstva by měly být finančně podporovány adaptační strategie; věří, že se městské a regionální plánování musí více přizpůsobit změnám ve využívání infrastruktury, a to i revitalizací a přestavbou center měst, přičemž důležitá je i spolupráce s partnery ze soukromé sféry; poukazuje na to, že města je třeba rozvíjet tak, aby byla přívětivá pro seniory; zasazuje se o uznání a posouzení turistického potenciálu měst a cílů kulturního dědictví jako možnosti přilákat do oblastí ohrožených vylidňováním nové obyvatele;

20.  vyzývá regiony, aby vyvinuly inovační koncepce v místní hromadné dopravě, a čelily tak mimo jiné výzvě, kterou je klesající počet cestujících, a to především ve venkovských oblastech; navrhuje Komisi, aby takové projekty finančně podpořila;

Senioři, děti a rodiny

21.  zasazuje se o to, aby se prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj přednostně využívaly na úvěry s výhodnými úroky, jejichž prostřednictvím lze podporovat výstavbu bytů vhodných pro seniory; navrhuje, aby se při splnění určitých podmínek nabídla možnost poskytnutí finančních prostředků na bydlení s pečovatelskou službou a vícegenerační domy s cílem zabránit izolaci seniorů a využít jejich tvůrčí potenciál, čímž by se zajistila vysoká kvalita života stárnoucí společnosti;

22.  vybízí členské státy, aby přizpůsobovaly služby v sociální a zdravotní oblasti potřebám všech obyvatel, zejména rodin a dětí, a aby uvolnily finanční prostředky pro zajištění domácí péče a plošné lékařské péče pro starší občany, a to nezávisle na jejich příjmu, věku a sociálním postavení, s cílem zabránit odlivu obyvatel z venkovských oblastí a okrajových regionů;

23.  je toho názoru, že pro sociální soudržnost v Evropě jsou důležité veřejné investice do zdravotnických a pečovatelských systémů; vyzývá členské státy, aby i ve venkovských oblastech zajistily dobrou lékařskou péči, např. prostřednictvím regionálních spádových nemocnic a zdravotnických zařízení, a předcházely tak tendenci omezovat zdravotní péči v těchto oblastech, a v příhraničních regionech posilovaly přeshraniční spolupráci mezi jednotlivými nemocnicemi a jinými zúčastněnými stranami, a aby zvážily možnost použití strukturálních fondů na podporu doplňkových opatření v oblasti telemedicíny a zdravotní péče a aby podporovaly aktivní stárnutí; vyzývá Komisi, aby našla inovační způsoby, jak tato opatření finančně podporovat;

24.  varuje před specifickými problémy s poskytováním služeb obecného zájmu, se kterými se mohou potýkat konkrétní regiony, zejména před nedostatkem odborných pracovníků v pečovatelských profesích v určitých regionech; domnívá se, že tyto regiony by měly vyvinout specifická řešení pro potřeby a obtíže související s poskytováním služeb v daném regionu a využívat prostředky z Evropského sociálního fondu na odbornou přípravu pečovatelů, tak aby byla zajištěna vysoce kvalitní péče a byla vytvořena nová pracovní místa, a to i prostřednictvím rekvalifikačních programů pro nezaměstnané; zdůrazňuje, že by se tím přímo přispělo k jednomu z cílů strategie Evropa 2020, kterým je vytvoření většího množství pracovních míst;

25.  zdůrazňuje, jaký význam má v boji proti odlivu obyvatel vytvoření takových podmínek, které umožní sladit profesní, rodinný a soukromý život, a tam, kde je to možné, například připravit obecně dostupné, vysoce kvalitní, spolehlivé a celodenně nabízené služby pro děti všech věkových kategorií, včetně služeb a možností předškolního vzdělávání; zároveň ovšem uznává, že cennou roli při péči o děti sehrávají i členové širší rodiny;

26.  pokládá za důležité, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro bydlení rodin, aby se tak daly lépe sloučit pracovní a rodinný život, neboť podpora mladých rodin může přispět ke zvýšení porodnosti v členských státech;

Migrace a integrace

27.  zdůrazňuje, že migrace s sebou může nést určité problémy související s integrací;

28.  konstatuje, že odchod kvalifikovaných zaměstnanců z nových do starých členských států představuje pro nové členské státy jeden z největších demografických problémů a má negativní dopad na věkovou strukturu jejich obyvatelstva; dále zdůrazňuje, že migrace se týká i profesionálních zdravotníků, což ohrožuje udržitelnost systému zdravotní péče v méně rozvinutých oblastech;

29.   uznává však, že migrace poskytuje především regionům, v nichž dochází k úbytku populace, příležitost zastavit negativní dopad demografických změn, a žádá proto členské státy, aby začlenění migrantů přijaly jako politické opatření strategického významu;

30.  vyzývá členské státy, aby se dohodly na společné strategii pro oblast legální migrace, v neposlední řadě proto, že Evropa je, zejména v určitých oblastech, v důsledku demografického vývoje odkázána na migraci kvalifikovaných pracovních sil (z jiných členských států i ze států mimo EU, zejména ze zemí s EU sousedících); je toho názoru, že se členské státy musí snažit udržet si kvalifikované pracovníky, aby přispěli k vyváženému rozvoji regionů a zmírnili následky demografických změn;

31.  navrhuje, aby se více finančních prostředků vydávalo na integraci přistěhovalců s cílem odstranit předsudky, přičemž by mohla být podporována školení a společné akce kulturní výměny;

Zaměstnanost

32.  vyzývá Komisi, aby Evropský sociální fond směrovala tak, aby počítal s lidmi všech věkových kategorií, a aby tím bylo zajištěno lepší využití profesního a dobrovolnického potenciálu v reakci na výzvy, jež vyplývají z demografických změn; upozorňuje na to, že zkušenosti a vědomosti starších lidí je třeba využít, např. při projektech coachingu a k zajištění generační obměny, a že je k tomu zapotřebí nalézt příslušná řešení; je toho názoru, že komunikace mezi generacemi nabízí příležitost, kterou je třeba využít;

33.  je toho názoru, že by regiony v boji proti nezaměstnanosti mládeže měly využít cíleně prostředků z Evropského sociálního fondu, aby zajistily začlenění mladých a poskytly jim příležitost začít vykonávat vhodné povolání; poznamenává, že tohoto cíle je možné dosáhnout například podporou vzdělávacích opatření a podnikání mladých lidí;

34.  domnívá se, že je třeba zajistit kontinuitu opatření zaměřených na zvýšení podílu žen na výdělečné činnosti; proto žádá, aby více žen získalo přístup ke kvalifikovanému zaměstnání a k programům celoživotního učení, přičemž získaná kvalifikace musí odpovídat požadavkům pracovního trhu; doporučuje členským státům, aby vytvořily systémy, které mají zaměstnavatelům přiblížit konkrétní projekty zaměřené na sloučení profesního a soukromého života zaměstnanců;

35.  zdůrazňuje, že pro regiony EU, které se potýkají s demografickými problémy, je vytváření vhodného prostředí pro konkurenceschopný a inovační soukromý sektor zásadním předpokladem pro vytváření nových pracovních příležitostí napříč generacemi;

Analýza a osvědčené postupy

36.  je toho názoru, že demografický vývoj v regionech je třeba statisticky zachytit; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jak porovnat místní, regionální a vnitrostátní databáze s demografickými údaji, aby bylo možné tyto údaje zhodnotit v evropském měřítku a posílit výměnu osvědčených postupů mezi státy, regiony a obcemi;

37.  vyzývá Komisi, aby zpřesnila a každých pět let aktualizovala „Demography Vulnerability Index“ s cílem ukázat, které evropské regiony jsou demografickým změnám obzvláště vystaveny; vyzývá Komisi, aby vytvořila pilotní postupy, jimiž by zaznamenala postupy, které fungují v nejnáročnějších regionech;

38.  vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zlepšily spolupráci s místními a regionálními zúčastněnými stranami v otázkách, které s demografickými změnami souvisejí; zastává názor, že se při takovéto spolupráci v příhraničních regionech musí brát ohled na přání a možnosti přeshraničních iniciativ; doporučuje vytvoření programů obsahujících informace o těchto tématech, aby je veřejnost lépe chápala a měla o nich širší povědomí; vyzývá regiony, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se problémů spojených se stárnutím populace;

39.  navrhuje, aby Komise v rámci územní spolupráce podpořila celoevropské sítě, jejichž prostřednictvím se mohou regionální a místní orgány a subjekty občanské společnosti vzájemně učit, jak překonávat problémy vzniklé následkem demografických změn;

40.  žádá Komisi, aby hledala možnosti, jak vhodným způsobem uskutečnit myšlenku programu „ERASMUS pro poslance“ a jak upřesnit myšlenku „letní či zimní univerzity“, aby si zástupci evropských regionů mohli vyměňovat dobré zkušenosti a způsoby řešení v oblasti demografických otázek;

41.  vyzývá Komisi, aby shromáždila, analyzovala a společně s členskými státy a jejich regiony aplikovala osvědčené postupy, které by mohly sloužit jako vzor při vytváření opatření zaměřených na zvládnutí demografických problémů;

42.  vyzývá členské státy a regiony, aby si vyměňovaly zkušenosti, osvědčené postupy a nové metody prevence negativních dopadů demografických změn;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0400. (2) Úř. věst. C 184E, 6.8.2009, s. 75. (3) Úř. věst. C 292E, 1.12.2006, s. 131.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání (KOM(2010)0482 – C7-0264/2010 – 2010/0251(COD))

P7_TA(2011)0486 A7-0055/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0482),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0264/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2)

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. listopadu 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0055/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 236/2012.)

(1) Úř. věst. C 91, 23.3.2011, s. 1. (2) Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 34. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté 5. července 2011 (Přijaté texty, P7_TA(2011)0312).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice týkající se trvalých kultur (KOM(2010)0249 – C7-0129/2010 – 2010/0133(COD))

P7_TA(2011)0487 A7-0188/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0249),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0129/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 3. října 2011 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0188/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011 o evropské statistice trvalých kultur a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 357/79 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1337/2011.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o zvláštním programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2012 až 2013) (KOM(2011)0074 – C7-0078/2011 – 2011/0044(NLE))

P7_TA(2011)0488 A7-0340/2011

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2011)0074),

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0078/2011),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0340/2011),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 (5)  Při provádění tohoto zvláštního programu by se měl klást důraz na podporování mobility a vzdělávání výzkumných pracovníků a na podporu inovací v Evropské unii. JRC by mělo zejména poskytovat přiměřenou odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení. (5)  Při provádění tohoto zvláštního programu by se měl klást důraz na podporování mobility a vzdělávání výzkumných pracovníků a na podporu inovací v Evropské unii. JRC by mělo zejména poskytovat přiměřenou odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení. JRC by dále mělo být nápomocno při dohledu na kvalitu a účinnost odborné přípravy, jakož i koordinaci stávajících vzdělávacích programů v oblasti jaderné energie v rámci Unie i v kandidátských a sousedních zemí. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Iniciativy, které doplňují hlavní jaderný výzkum, vyžadují větší pozornost a více prostředků z rozpočtu, především pokud jde o investice do lidského kapitálu a opatření určená k řešení hrozícího nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v nadcházejících letech (např. granty pro výzkumné pracovníky v oblasti jaderné energie) a následné ztráty dosavadního prvenství Unie; Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  Provádění rámcového programu (2012–2013) by se mělo vycházet ze zásad jednoduchosti, stability, transparentnosti, právní jistoty, ucelenosti, excelence a důvěry, jak vyplývá z doporučení Evropského parlamentu obsažených v jeho usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum1. 1 Přijaté texty, P7_TA(2010)0401. Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Financování výzkumu v Unii by mělo být řízeno tak, aby bylo ve všech fázích projektů více založeno na důvěře a na toleranci rizik. Současně by mělo zajistit odpovědnost, přičemž předpisy Unie by měly být flexibilní. Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11 (11)  Měla by se přijmout přiměřená opatření ‐ úměrná finančním zájmům Evropské unie ‐ k monitoringu efektivity poskytované finanční podpory i efektivity využívání těchto prostředků, a to s cílem zamezit nesrovnalostem a podvodům. Měly by být rovněž učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). (11)  Měla by se přijmout přiměřená opatření – úměrná finančním zájmům Evropské unie – k monitoringu efektivity poskytované finanční podpory i efektivity využívání těchto prostředků, a to s cílem zamezit nesrovnalostem a podvodům. Zvláštní pozornost by měla být věnována vypracování takových smluvních ujednání, která snižují riziko neplnění povinností, jakož i přerozdělení rizika a nákladů v časovém rozložení. Měly by být rovněž učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Čl. 2 – pododstavec 1 – písm. c a (nové) (ca) vyřazování jaderných zařízení z provozu. Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Čl. 6 – odst. 1 1.  Komise vypracuje víceletý pracovní program pro provedení zvláštního programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority uvedené v příloze a časový plán provádění. 1 Komise vypracuje víceletý pracovní program pro provádění zvláštního programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority uvedené v příloze a rovněž potřebné finanční prostředky a časový plán provádění. Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – bod 3.1 – podbod 3.1.1 Nakládání s vyhořelým palivem a vysoce radioaktivním jaderným odpadem zahrnuje zpracování, úpravu, dopravu, dále prozatímní skladování a geologické ukládání. Nejvyšším cílem je zamezit uvolnění radionuklidů do biosféry ve všech těchto fázích po celou velmi dlouhou dobu jejich rozpadu. Klíčovými faktory k dosažení těchto cílů jsou koncepce, posuzování a fungování technických a přírodních zadržovacích systémů po relevantní dobu, které závisejí mimo jiné na chování paliva a/nebo odpadu v geologickém prostředí. Na takové studie se vztahuje tento zvláštní program. Nakládání s vyhořelým palivem a vysoce radioaktivním jaderným odpadem zahrnuje zpracování, úpravu, dopravu, dále prozatímní skladování a geologické ukládání. Nejvyšším cílem je zamezit uvolnění radionuklidů do biosféry ve všech těchto fázích po celou velmi dlouhou dobu jejich rozpadu. Klíčovými faktory k dosažení těchto cílů jsou koncepce, posuzování, sledování a fungování technických a přírodních zadržovacích systémů po relevantní dobu, které závisejí mimo jiné na chování paliva a/nebo odpadu v geologickém prostředí. Na takové studie se vztahuje tento zvláštní program. Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – bod 3.1 – podbod 3.1.3 3.1.3.  Základní aktinidový výzkum vypouští se K udržení kompetentnosti a vedoucí pozice v oblasti jaderné technologie je důležité podporovat mezioborový základní výzkum jaderných materiálů jako zdroj, z něhož se mohou zrodit technologické inovace. K tomu je zase třeba znalostí o reakci tzv. „prvků 5f“ (tj. aktinidů) a sloučenin na (obvykle extrémně) termodynamické parametry. Naše současné poznatky o těchto mechanismech jsou omezené z důvodu malé experimentální údajové základny a vnitřní komplexnosti modelování. Základní výzkum zaměřený na tyto otázky je mimořádně důležitý pro pochopení chování těchto prvků a k tomu, abychom si udrželi vedoucí postavení v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Vývoj v pokročilém modelování a simulacích se využije k podpoře dopadu experimentálních programů. Základní výzkumný program JRC týkající se aktinidů zůstane jednou z čelných iniciativ v odvětví fyziky a chemie v oblasti aktinidů, přičemž hlavním cílem je poskytnout vědcům z vysokých škol a výzkumných středisek experimentální prostory a zařízení na světové úrovni. To jim umožní zkoumat vlastnosti aktinidových materiálů, a tak si doplňovat vzdělání a přispívat k pokroku v jaderných vědách. Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – bod 3.1 – podbod 3.1.6 – pododstavec 1 Hlava II kapitola 3 Smlouvy uvádí, že se stanoví základní standardy bezpečnosti a ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření. V článcích 31 až 38 Smlouvy se stanoví pravidla úlohy, kterou sehrávají členské státy a Komise vzhledem k ochraně lidského zdraví, kontrole hladin radioaktivity v životním prostředí, uvolňování do životního prostředí a nakládání s jaderným odpadem. Podle článku 39 Smlouvy je Komisi při vykonávání tohoto úkolu nápomocno JRC. Hlava II kapitola 3 Smlouvy uvádí, že se stanoví základní standardy bezpečnosti a ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření. V článcích 31 až 38 Smlouvy se stanoví pravidla úlohy, kterou sehrávají členské státy a Komise vzhledem k ochraně lidského zdraví, kontrole hladin radioaktivity v životním prostředí a jejímu uvolňování do životního prostředí. JRC bude ve spolupráci se svými mezinárodními partnery nadále vyvíjet sítě pro měření radioaktivity v životním prostředí s tím, že veškerá zjištění okamžitě zpřístupní veřejnosti. Podle článku 39 Smlouvy je Komisi při vykonávání tohoto úkolu nápomocno JRC. Pozměňovací návrh 11 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – bod 3.1 – podbod 3.1.6 – pododstavec 2 Vzhledem k novým limitům pro radionuklidy v pitné vodě a ve složkách potravin vyvine JRC analytické techniky a vytvoří odpovídající referenční materiály. V zájmu posouzení srovnatelnosti oznamovaných údajů z monitorování podle článků 35 a 36 Smlouvy a podpory harmonizace systému na monitoring radioaktivity s referenčními testovacími materiály budou pořádána mezilaboratorní srovnání s monitorovacími laboratořemi v členských státech. Vzhledem k novým limitům pro radionuklidy v pitné vodě a ve složkách potravin vyvine JRC analytické techniky a vytvoří odpovídající referenční materiály. V zájmu posouzení srovnatelnosti oznamovaných údajů z monitorování podle článků 35 a 36 Smlouvy a podpory harmonizace systému na monitoring radioaktivity s referenčními testovacími materiály budou pořádána mezilaboratorní srovnání s monitorovacími laboratořemi v členských státech. Tato činnost bude zohledňovat směrnici Rady, která má být přijata v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu a má stanovit požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva v souvislosti s radioaktivními látkami ve vodě určené k lidské spotřebě. Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – bod 3.2 – podbod 3.2.1 Jaderná bezpečnost a spolehlivost provozu zařízení se neustále optimalizují, aby se mohly řešit nové otázky kladené liberalizací trhu, prodlouženým provozem jaderných elektráren a tzv. renesancí jaderného odvětví. K zachování a zlepšení úrovně bezpečnosti jaderných elektráren západního i ruského typu musí být rozšířeny a validovány pokročilé a přesné metody posuzování bezpečnosti a příslušné analytické nástroje. V JRC se realizují specializovaná experimentální šetření s cílem zlepšit pochopení pokladových fyzikálních jevů a procesů, a tak umožnit ověření a potvrzení deterministických i pravděpodobnostních posouzení bezpečnosti součástí při zohlednění provozní zátěže/stárnutí a lidských a organizačních faktorů, na základě moderního modelování procesů v jaderných elektrárnách (reaktivity a termálno-hydraulických procesů). JRC bude rovněž nadále hrát ústřední úlohu při zřizování a provozu Evropského clearingového střediska pro zpětnou vazbu a zkušenosti z provozu (European Clearinghouse for Operational Experience Feedback) ve prospěch všech členských států. Toto středisko bude poskytovat tématické zprávy o konkrétních otázkách týkajících se jaderných elektráren a usnadňovat efektivní sdílení a využívání zpětné vazby a zkušeností z provozu s cílem zlepšit bezpečnost jaderných elektráren ve prospěch všech evropských regulačních orgánů. Jaderná bezpečnost a spolehlivost provozu zařízení se neustále optimalizují, aby se mohly řešit nové otázky kladené liberalizací trhu, prodlouženým provozem jaderných elektráren a tzv. renesancí jaderného odvětví. K zachování a zlepšení úrovně bezpečnosti jaderných elektráren západního i ruského typu musí být rozšířeny a validovány pokročilé a přesné metody posuzování bezpečnosti a příslušné analytické nástroje. V JRC se realizují specializovaná experimentální šetření s cílem zlepšit pochopení pokladových fyzikálních jevů a procesů, a tak umožnit ověření a potvrzení deterministických i pravděpodobnostních posouzení bezpečnosti součástí při zohlednění provozní zátěže/stárnutí a lidských a organizačních faktorů, na základě moderního modelování procesů v jaderných elektrárnách (reaktivity a termálno-hydraulických procesů). JRC bude rovněž nadále hrát ústřední úlohu při zřizování a provozu Evropského clearingového střediska pro zpětnou vazbu a zkušenosti z provozu (European Clearinghouse for Operational Experience Feedback) ve prospěch všech členských států. Toto středisko bude poskytovat tématické zprávy o konkrétních otázkách týkajících se jaderných elektráren a usnadňovat efektivní sdílení a využívání zpětné vazby a zkušeností z provozu s cílem zlepšit bezpečnost jaderných elektráren ve prospěch všech evropských regulačních orgánů. Vzhledem k narůstajícímu významu vyřazování jaderných reaktorů z provozu a vzhledem k aspektu expandujícího trhu i k technickým aspektům, které s tímto vyřazováním souvisejí, posílí JRC rovněž své odborné znalosti v této oblasti. Do svého programu zařadí klíčové otázky výzkumu a odborné přípravy odborníků na vyřazování reaktorů z provozu (metodika, odborná příprava na pracovišti a vědecké podklady).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o návrhu nařízení Rady (Euratom) kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na nepřímých akcích v rámci rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2012–2013) (KOM(2011)0071 – C7-0076/2011 – 2011/0045(NLE))

P7_TA(2011)0489 A7-0345/2011

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2011)0071),

–  s ohledem na články 7 a 10 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0076/2011 ),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0345/2011),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy na období 2012–2013, dále jen „rámcový program (2012–2013)“, byl přijat rozhodnutím Rady č. …/…/Euratom ze dne … o rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013). Pro provádění rámcového programu (2012–2013) a jeho zvláštních programů, včetně finančních hledisek, která jsou s tím spojena, je příslušná Komise. (1)  Účelem rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy na období 2012–2013, dále jen „rámcový program (2012–2013)“, který byl přijat rozhodnutím Rady č. …/…/Euratom ze dne … o rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013), je doplnit další opatření Unie v oblasti výzkumné politiky, jež jsou nezbytná k provádění strategie Evropa 2020, zejména opatření související se vzděláváním a odbornou přípravou, s konkurenceschopností a inovacemi, s průmyslem, zaměstnaností a životním prostředím. Pro provádění rámcového programu (2012–2013) a jeho zvláštních programů, včetně finančních hledisek, která jsou s tím spojena, je příslušná Komise. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Rámcový program (2012–2013) by měl přispět k realizaci Unie inovací, tedy jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, čehož by měl docílit posílením hospodářské soutěže v zájmu dosažení excelentní vědecké úrovně a rychlejším zaváděním klíčových inovací v oblasti jaderné energie, zejména pokud jde o jadernou syntézu a bezpečnost, a zároveň by se měl podílet na řešení problémů v odvětví energetiky a změny klimatu. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b)  Návrh a provádění rámcového programu (2012–2013) by měly vycházet ze zásad jednoduchosti, stability, transparentnosti, právní jistoty, ucelenosti, excelence a důvěry, jak vyplývá z doporučení Evropského parlamentu obsažených v jeho usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum1 . 1 Přijaté texty, P7_TA(2010)0401. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Iniciativy, které doplňují hlavní jaderný výzkum, vyžadují větší pozornost a více prostředků z rozpočtu, především pokud jde o investice do lidského kapitálu a opatření určená k řešení hrozícího nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v nadcházejících letech (např. granty pro výzkumné pracovníky v oblasti jaderné energie) a následné ztráty dosavadního prvenství Unie. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  Zvláštní pozornost by měla být věnována vypracování takových smluvních ujednání, která snižují riziko neplnění povinností, jakož i přerozdělení rizika a nákladů v časovém rozložení. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Rámcový program (2012–2013) by měl podporovat účast i nejvzdálenějších regionů Společenství a také širokého spektra podniků, výzkumných středisek a vysokých škol. (8)  Rámcový program (2012–2013) by měl podporovat účast i nejvzdálenějších regionů Společenství a také širokého spektra podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jejichž výzkumná činnost by měla být založena na dodržování základních etických zásad, zejména zásad zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový) (23a)  Realizace ITER v Evropě v souladu s dohodou ze dne 21. listopadu 2006 o založení Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER by v souvislosti se společným prováděním projektu ITER měla být ústředním prvkem výzkumné činnosti v oblasti jaderné syntézy podle rámcového programu (2012–2013). Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 11 – pododstavec 2 Dále také mohou podle povahy a cílů nepřímé akce stanovit dodatečné podmínky, které je třeba splnit s ohledem na druh účastníků, případně místo jejich usazení. Dále také mohou podle povahy a cílů nepřímé akce stanovit dodatečné a náležitě odůvodněné podmínky, které je třeba splnit s ohledem na druh účastníků, případně místo jejich usazení. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 3.  Výzvy k předkládání návrhů uvádějí jasné cíle, aby bylo zajištěno, že zájemci nereagují zbytečně. 3.  Výzvy k předkládání návrhů uvádějí jasné kvantitativní a kvalitativní cíle, aby bylo zajištěno, že zájemci nereagují zbytečně. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 Kritérii budou kritéria excelence, dopadu a provádění. V rámci těchto podmínek pracovní program dále stanoví kritéria hodnocení a výběru a může doplnit další požadavky, koeficienty a prahy nebo uvést další podrobnosti o používání kritérií. Kritérii budou kritéria excelence, dopadu a provádění. V rámci těchto podmínek pracovní program dále stanoví kritéria hodnocení a výběru a může doplnit další jasně odůvodněné požadavky, koeficienty a prahy nebo uvést další podrobnosti o používání kritérií. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 14– odst. 3 a (nový) 3a.  Všechny fáze procesu by měly být optimalizovány, aby nedocházelo ke zpožděním a byla podporována efektivnost nákladů. Tato optimalizace se mimo jiné týká poskytnutí přístupu k návrhu pracovních programů, zveřejňování výzev k podávání návrhů, vypracovávání návrhů, výběrových řízení a doby potřebné ke schválení a poskytnutí grantů. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 4 Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví. Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví, jakož i vyváženost mezi členskými státy provádějícími výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 4 a (nový) Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla zajištěna přiměřená vyváženost mezi představiteli průmyslu (včetně malých a středně velkých podniků) a akademické obce. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3 – pododstavec 1– písm. e e) musejí být očištěny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Unie, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d). e) musejí být očištěny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně nevratné daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Unie, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d). Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 52 – odst. 2 – písm. a a)  Podle smluv o přidružení v sazbě nepřekračující 40 %: výdaje specifických projektů spolupráce mezi přidruženými subjekty, jejichž prioritní podporu doporučil poradní výbor a schválila Komise; prioritní podpora se poskytuje na akce, které mají bezprostřední význam pro ITER/DEMO, kromě projektů, kterým již byl poskytnut prioritní status během dřívějších rámcových programů; a)  Podle smluv o přidružení v sazbě nepřekračující 40 %: výdaje specifických projektů spolupráce mezi přidruženými subjekty, jejichž prioritní podporu doporučil poradní výbor a schválila Komise; prioritní podpora se poskytuje na pokusy zaměřené na optimalizaci výkonu ITER a příspívající k definici programu DEMO;

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o provádění směrnice o odborných kvalifikacích 2005/36/ES (2011/2024(INI))

P7_TA(2011)0490 A7-0373/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o vytvoření evropského profesního průkazu pro poskytovatele služeb(2),

–   s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 19. ledna 2006 ve věci C-330/03, Colegio de Ingenieros de Caminos, Canales y Puertos (Sb. rozh. 2006),

–   s ohledem na zprávu o občanství EU za rok 2010 nazvanou „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“ (KOM(2010)0603),

–   s ohledem na veřejnou konzultaci o směrnici 2005/36/ES, kterou Evropská komise vyhlásila v březnu 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na zprávu Maria Montiho pro Komisi ze dne 9. května 2010 nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–  s ohledem na slyšení se zástupci vnitrostátních parlamentů, které uspořádal dne 26. října 2010 a na němž se jednalo o provádění a uplatňování směrnice 2005/36/ES,

–  s ohledem na studii o uznávání odborných kvalifikací (PE 447.514) zadanou Evropským parlamentem,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 s názvem „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ (KOM(2010)0608),

–  s ohledem na výroční zprávu sítě SOLVIT za rok 2010 o vývoji a výkonnosti sítě SOLVIT v roce 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (KOM(2011)0206),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 22. června 2011 o modernizaci směrnice o odborných kvalifikacích (KOM(2011)0367),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 5. července 2011, v němž je obsažen souhrn odpovědí získaných v rámci veřejné konzultace o modernizaci směrnice o odborných kvalifikacích(4),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 5. července 2011 o hodnocení směrnice o odborných kvalifikacích(5),

–  s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0373/2011),

A.  vzhledem k tomu, že vlivem demografických změn bude mobilita odborníků v Evropské unii nabývat na významu;

B.  vzhledem k tomu, že na trzích práce dochází ke změnám, které vyžadují transparentnější, jednodušší a flexibilnější pravidla o uznávání odborných kvalifikací;

C.  vzhledem k tomu, že mobilita odborných pracovníků je klíčovým faktorem hospodářského rozvoje a dosažení udržitelné hospodářské obnovy;

D.  vzhledem k tomu, že podle zjištění Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) se předpokládá, že v Evropské unii vzroste do roku 2020 poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících o více než 16 milionů pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že právo získat zaměstnání nebo poskytovat služby v jiném členském státě je základním právem zakotveným ve Smlouvách a současně konkrétním příkladem toho, jak občané mohou využívat výhod jednotného trhu;

F.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob v rámci EU a právo na uznání zásluh a odborných znalostí bude možné uplatnit až poté, co budou nynější neviditelné překážky omezeny na minimum a některé vnitrostátní předpisy, které v současné době nepřiměřeně omezují právo na kvalifikovanou práci, budou odstraněny;

G.  vzhledem k tomu, že optimální systém uznávání odborných kvalifikací je základním předpokladem toho, aby každá osoba mohla plně využívat výhod spojených s možností volného pohybu;

H.  vzhledem k tomu, že Akt o jednotném trhu upozornil na skutečnost, že modernizace systému uznávání odborných kvalifikací je pro posílení hospodářského růstu a důvěry odborníků i občanů klíčová;

I.  vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin problémů s uznáváním akademických titulů a odborných kvalifikací je nedostatečná důvěra v kritéria používaná pro získání akreditace a udělování akademických titulů v zemi původu, a proto je nutné bezodkladně zavést opatření pro automatické uznávání zbavením se předsudků a odstraněním formálních vnitrostátních překážek uznávání;

J.  vzhledem k tomu, že od roku 2007 bylo podle této směrnice učiněno přibližně 100 000 rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace, která umožnila mobilitu 85 000 odborníků(6);

K.  vzhledem k tomu, že ze všech regulovaných povolání v EU jsou nejmobilnější zdravotničtí pracovníci, v jejichž případě byla odborná kvalifikace v letech 2007–2010 uznána přibližně 57 200 lékařů, zdravotních sester, zubních lékařů, lékárníků, porodních asistentek a veterinárních chirurgů;

L.  vzhledem k tomu, že očekávání občanů stále nebyla naplněna, jelikož v roce 2010 se více než 16 % případů sítě SOLVIT týkalo uznávání odborných kvalifikací(7);

M.   vzhledem k tomu, že z důvodu složitosti příslušných postupů je obtížné stanovit, který orgán je pro uznávání odborných kvalifikací příslušný;

N.   vzhledem k tomu, že směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči stanoví, aby členské státy, v nichž je zdravotní péče poskytována, zajistily, aby informace o oprávnění k výkonu činnosti zdravotnických pracovníků v celostátních nebo místních registrech vedených na jejich území byly zpřístupněny orgánům jiných členských států, s tím, že výměna informací se uskuteční prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu;

O.  vzhledem k tomu, že případy týkající se odborných kvalifikací, které byly řešeny v rámci sítě SOLVIT, dosáhly v roce 2010 počtu 220, přičemž dvě třetiny těchto případů pocházely z pouhých čtyř členských států;

P.  vzhledem k tomu, že ve směrnici 2005/36/ES byla sloučena pravidla obsažená v 15 předchozích směrnicích přijatých počínaje rokem 1960;

Q.  vzhledem k tomu, že směrnice 2005/36/ES nebyla všemi členskými státy provedena včas a že k úplnému zavedení došlo až tři roky po původním termínu;

R.  vzhledem k tomu, že řádné uplatňování této směrnice by posílilo lidský rozměr jednotného trhu;

S.  vzhledem k tomu, že zavedení evropského profesního průkazu by mělo vést ke zjednodušení a urychlení postupů spojených s uznáváním odborné kvalifikace;

Zjednodušení pro občany

1.  domnívá se, že volný pohyb stále většího počtu vysoce kvalifikovaných osob a pracovníků je jedním z klíčových přínosů evropské spolupráce a konkurenceschopného vnitřního trhu, důležitým faktorem rozvoje hospodářství v celé EU a právem každého občana EU; je pevně přesvědčen o tom, že by se mobilita pracovníků měla pro občany EU rozšířit a měly by být odstraněny její nepřímé překážky za předpokladu, že bude dosaženo rovnováhy mezi mobilitou a kvalitou odborných kvalifikací;

2.  podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je usnadnění přeshraniční mobility jako prostředku pro účinné fungování trhů práce a pro posílení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti v EU; uznává, že je nutné modernizovat směrnici 2005/36/ES, která musí být zárukou jasného a solidního právního rámce;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly mobilitu odborných pracovníků; je přesvědčen, že poměrně nízký počet mobilních odborných pracovníků je důvodem ke znepokojení, a navrhuje, aby byly vytvořeny strategie, které by se tímto stavem zabývaly; podtrhuje výsledek nedávného průzkumu Eurobarometru, podle něhož více než 50 % mladých lidí v Evropě jeví ochotu či velký zájem o práci v zahraničí(8);

4.  vyzývá členské státy, aby informace o přínosech této směrnice šířily mezi své občany a odborníky;

5.  domnívá se, že dialog mezi zúčastněnými stranami vedený za účelem pravidelného doplňování požadavků na počáteční odbornou přípravu, uznávání praxe a další profesní rozvoj je nezbytným předpokladem dosažení harmonizace v oblasti odborné přípravy a vzdělávání; je rovněž toho názoru, že vytvoření tzv. 28. režimu, který by byl nadřazen režimům jednotlivých členských států, nepředstavuje opatření, které by jednoznačným a uspokojivým způsobem řešilo problém rozdílů v oblasti odborné přípravy a vzdělávání;

6.  zdůrazňuje, že většina respondentů, kteří se zúčastnili veřejných konzultací Komise, považuje zásadu částečného přístupu k povolání za nežádoucí a v praxi za obtížně sledovatelnou a je nutné ji upřesnit; zdůrazňuje ovšem, že zásada částečného přístupu k povolání by mohla být přínosná, ale pouze v těch povoláních, kde lze jednotlivé úkoly jasně vymezit; vyzývá k důkladnému přezkoumání této zásady a k tomu, aby byla uplatňována případ od případu, ale aby neplatila pro regulovaná povolání s dopady na oblast zdraví a bezpečnosti;

7.  vítá skutečnost, že postup automatického uznávání je všeobecně úspěšný; zdůrazňuje ovšem, že postup uznávání podle všeobecného systému založeného na odborných zkušenostech je pro příslušné orgány i pro ty, kdo vykonávají určitá povolání, příliš těžkopádný a zdlouhavý;

8.  zdůrazňuje význam systému předběžného ohlašování a poznamenává, že při veřejných konzultacích Komise v roce 2011 se objevila řada námitek, a že zásadním prvkem připravované revize směrnice o uznávání odborných kvalifikací by proto měla být opatření pro zlepšení dočasné mobility odborných pracovníků; vyzývá k tomu, aby byla podrobněji objasněna koncepce dočasně a příležitostně poskytovaných služeb, neboť si uvědomuje, že je nemožné vytvořit jedinou definici, která by se vztahovala na všechna povolání, a že taková definice by narušila subsidiaritu;

9.  zastává názor, že příslušné orgány se při uplatňování režimu předběžného prohlášení potýkají s problémy, neboť neexistuje jednotný přístup k posuzování dočasné a příležitostné povahy určité služby a že je krajně obtížné monitorovat činnosti příslušných poskytovatelů služeb přímo v daném místě; vyzývá Komisi, aby přehodnotila stávající ustanovení uvedená v článku 7 směrnice a podrobněji objasnila otázku stávající judikatury, zejména s ohledem na povolání, jež mohou mít dopad na zdraví a bezpečnost veřejnosti; vyzývá Komisi, aby své závěry předložila Parlamentu;

10.  zdůrazňuje, že čl. 7 odst. 4 směrnice, který členským státům umožňuje prověřovat kvalifikace před jejich uznáním u profesí v oblasti zdravotní péče a bezpečnosti, jejichž uznávání dosud neprobíhá automaticky, považuje za zcela zásadní převážná většina zúčastněných stran; zastává nicméně názor, že v zájmu zvýšení transparentnosti by členské státy měly objasnit, která povolání mají podle jejich uvážení dopad na oblast zdraví a bezpečnosti;

11.  souhlasí s Komisí, že pojem „regulovaného vzdělávání a odborné přípravy“ je vymezen příliš úzce, takže může mít nevhodný dopad na dočasnou mobilitu odborných pracovníků; je toho názoru, že tento pojem musí zahrnovat všechny typy vzdělání a odborné přípravy, s nimiž je spojena možnost vykonávat příslušné povolání v domovském členském státě;

12.  vyzývá Komisi, aby jasně uvedla, že prohlášení pro účely dočasné mobility by mělo v zásadě platit na celém území daného členského státu, a aby posoudila, jestli je potřeba roční prohlášení;

13.  žádá, aby se povinnost předběžného ohlášení podle článku 7 nevztahovala na poskytovatele služeb, kteří své služby poskytují výlučně spotřebitelům, jež doprovázejí do jiných členských států, a kteří tudíž v přijímajícím členském státě nepřicházejí do styku s místními spotřebiteli (např. turističtí průvodci, trenéři, zdravotnický doprovod sportovců); vyslovuje se na podporu výše uvedeného v případě všech služeb, které se netýkají zdraví a bezpečnosti veřejnosti;

14.  vyzývá Komisi, aby jednotlivé zdroje informací, jež jsou nyní na dotazy týkající se uznávání odborných kvalifikací k dispozici, včetně národních kontaktních míst a profesních organizací, koordinovala a sjednotila s portálem „Vaše Evropa“, který je rozcestníkem jednotných kontaktních míst, jež jsou v současné době dostupné v souladu se směrnicí o službách; uvádí, že toto opatření poskytne odborným pracovníkům veřejné rozhraní v jejich vlastním jazyce, kam mohou vkládat dokumenty, kde mohou získat a vytisknout si svůj profesní průkaz a získat aktuální informace o postupu uznávání a administrativní údaje o příslušných orgánech, profesních organizacích a dokumenty, které je třeba předložit;

15.  zastává názor, že v rámci všech jednotlivých povolání je nutné prohloubit dialog a výměnu informací a také spolupráci mezi příslušnými orgány a národními kontaktními místy, a to na úrovni jednotlivých členských států i mezi nimi; žádá Komisi, aby v oborech s nejvyšší mobilitou usnadnila vytváření sítí příslušných orgánů a profesních organizací, které umožní výměnu obecných informací o postupech platných v jednotlivých členských státech a jejich požadavcích na vzdělání a které rovněž umožní sdílet osvědčené postupy a hledat možnosti hlubší spolupráce, například v podobě společných platforem; domnívá se, že je důležité, aby se veřejné orgány a sociální partneři zapojovali do strukturovaného dialogu o tom, jak zlepšit profesní integraci mladých lidí;

16.   vybízí členské státy, aby se postaraly o to, aby veřejné orgány účinněji šířily informace týkající se práv pracovníků a postupů uznávání odborných kvalifikací, tak aby se v rámci podpory mobility omezila veškerá administrativní zátěž, která by mohla mít odrazující účinek;

17.   vyzývá proto členské státy, aby využívaly moderní komunikační technologie, včetně databází a registračních postupů on-line, zajistily tak dodržování lhůt stanovených v obecném systému uznávání a umožnily dosáhnout významného zlepšení v oblasti přístupu k informacím a znalosti postupů;

18.   požaduje, aby příslušné orgány měly povinnost poskytovat aktuálně platné kontaktní informace všem ostatním příslušným orgánům v dané odborné oblasti;

19.   vyzývá Komisi, aby stanovila pokyny týkající se lhůty, v jejímž rámci by měla osoba, která předložila všechny potřebné podklady, obdržet rozhodnutí příslušného orgánu; mobilitu by rovněž usnadnilo zkrácení této lhůty, k němuž by mohlo dojít, pokud by byl ve větší míře využíván systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a optimalizovaly se postupy; vyzývá členské státy, aby na zajištění toho, že odborné kvalifikace budou uznávány v přiměřené časové lhůtě, uvolnily dostatečné prostředky;

20.   vyzývá členské státy, příslušné orgány a Komisi, aby zajistily větší transparentnost, která umožní, aby žadatelé nebo dotčené osoby dostali ucelené odůvodnění, proč jim bylo uznání titulu nebo odborné kvalifikace zamítnuto;

21.   zastává názor, že současný postup oznamování nově udělovaných diplomů je zbytečně složitý; vyzývá Komisi, aby usnadnila oznamování nově udělovaných diplomů a přílohu V této směrnice doplňovala bez větších časových prodlev;

22.   naléhavě žádá členské státy, příslušné orgány a Komisi, aby zajistily, že uznávání diplomů nebo certifikátů bude postaveno na stejnou úroveň s uznáváním odborných kvalifikací a přispěje k vytvoření skutečného evropského a mezinárodního vnitřního trhu, čímž se zabrání regulaci něčeho, co už bylo regulováno;

23.   zdůrazňuje, že vyrovnávací opatření, která příslušným orgánům umožňují ukládat zkoušku způsobilosti nebo adaptační období o maximální délce tří let a která mají neocenitelný význam pro zajištění bezpečnosti spotřebitelů a pacientů, je nezbytné přezkoumat, a posoudit tak, jestli jsou vhodná pro řešení existujících problémů; žádá lepší vysvětlení a posouzení kodexu chování, který pomáhá příslušným orgánům v jejich práci;

24.   požaduje, aby byly na základě konzultace příslušných orgánů, profesních organizací, členských států a Evropského parlamentu vytvořeny nezávazné pokyny EU pro uplatňování vyrovnávacích opatření;

25.   zdůrazňuje, že prověřování úrovně kvalifikace podle článku 11 představuje postup, který je pro úřady velice složitý a nákladný a pro občany jen stěží pochopitelný; poukazuje na to, že pět úrovní kvalifikace podle článku 11 bývá často zaměňováno s osmi úrovněmi evropského rámce kvalifikací; souhlasí s hodnocením Komise, že vypuštění článku 11 a přílohy II a III by vedlo k tomu, že příslušné orgány by se již nemusely na základě předem stanovených úrovní kvalifikace rozhodovat o tom, zda je žadatel způsobilý, nýbrž by se mohly soustředit na stanovení toho, zda mezi různými druhy vzdělání a odborné přípravy existují podstatné rozdíly a zda je nutno přijmout vyrovnávací opatření; je tedy přesvědčen o tom, že zrušení těchto úrovní kvalifikace, včetně přílohy II a III, by postup uznávání výrazně zjednodušilo;

26.  zdůrazňuje, že mezi systémy odborného vzdělávání členských států přetrvávají značné rozdíly; poukazuje tudíž na to, že pokud jde o minimální délku školní docházky požadovanou pro určité odborné vzdělání, je třeba rovněž započítat období obvykle strávená v odborných školách v rámci systémů odborného vzdělávání s praktickou přípravou;

27.  vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby s pomocí Komise vypracovaly studie, jež by vedly k vytvoření evropské klasifikace dovedností, kvalifikací a povolání s cílem zjistit, zda dosažené kvalifikace a povolání odpovídají v různých členských státech týmž dovednostem a kvalifikacím, a vytvořit evropský nástroj pro analýzu;

28.  domnívá se, že by měla být věnována pozornost intenzivnějšímu šíření kodexu chování, což umožní zajistit účinnější provádění této směrnice a tím i jednotný výklad jejích ustanovení;

Aktualizace stávajících ustanovení

29.  vyzývá Komisi, aby obnovila mechanismy pro vedení dialogu mezi členskými státy, příslušnými orgány a profesními organizacemi, a mohla tak v souladu s vědeckotechnickým rozvojem a s potřebnou pravidelností doplňovat minimální požadavky na odbornou přípravu odvětvových profesí, tak aby odrážely současnou odbornou praxi, aby doplnila stávající klasifikaci ekonomických činností na základě odborné praxe a aby vytvořila jednoduchý mechanismus průběžného doplňování minimálních požadavků na odbornou přípravu; s přihlédnutím k budoucímu vývoji boloňského a kodaňského procesu žádá naléhavě Komisi, aby zvážila uplatňování přístupu založeného na odborné způsobilosti a vymezila za tímto účelem minimální požadavky na odbornou přípravu, které budou zohledňovat nejen její délku, ale také studijní výstupy;

30.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nedopustila fragmentarizaci procesu modernizace automatického uznávání odborných kvalifikací, jak ji navrhuje zelená kniha, a aby zajistila, že Parlament bude mít možnost náležitě dohlížet nad případnými podstatnými změnami, které by byly v této směrnici prováděny;

31.  vítá nedávné reformy, k nimž došlo v rámci boloňského procesu, a také možnosti, které tento proces přináší evropským studentům z hlediska jejich mobility a zaměstnatelnosti; vybízí Evropskou komisi, aby s členskými státy spolupracovala na docílení větší transparentnosti a srovnatelnosti evropského systému převodu kreditů (ECTS), díky čemuž by se z tohoto systému měl stát klíčový nástroj pro usnadnění vzájemného uznávání kvalifikací a ve výsledku i pro usnadnění mobility;

32.  vyzývá Komisi, aby při stanovování minimálních požadavků na odbornou přípravu zvážila význam standardizovaných studijních výstupů a odborných lékařských dovedností;

33.  vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou, zda by se automatické uznávání odborných kvalifikací mohlo do budoucna vztahovat i na další oblasti;

34.  žádá, aby byl podrobněji objasněn návrh na prodloužení délky obecného vzdělání, které je podmínkou zápisu zdravotních sester a porodních asistentek do kurzů odborné přípravy;

35.  žádá, aby byl podrobněji objasněn návrh na vypuštění čl. 21 odst. 4 ze směrnice o odborných kvalifikacích;

36.  vyzývá členské státy, aby provedly srovnání minimálních požadavků na odbornou přípravu a zahájily mezi sebou i mezi příslušnými orgány pravidelnější komunikaci za účelem sblížení minimálních požadavků na odbornou přípravu;

37.  poukazuje na to, že k posouzení provádění směrnice 2005/36/ES je nutné sestavit seznam osvědčení nebo jiných dokladů o formální kvalifikaci, které jsou uznávány v jednom nebo ve více členských státech, ale v jiných členských státech uznávány nejsou; seznam by měl rovněž obsahovat případy, kdy je občanům, kteří získali diplom v jiném členském státě, než je členský stát původu, zamítnuto po jejich návratu jeho uznání v domovském členském státě;

38.  zdůrazňuje, že regulovaných povolání je v Evropské unii vysoký počet, a vyzývá členské státy, aby u některých povolání přezkoumaly opodstatnění jejich klasifikace s cílem zjistit, zda dosažené kvalifikace a povolání odpovídají v různých členských státech týmž dovednostem a kvalifikacím; domnívá se, že snížení celkového počtu regulovaných povolání v EU by podpořilo mobilitu; poznamenává ovšem, že tuto klasifikaci je možné odůvodnit se zřetelem na ochranu spotřebitelů, zejména v případě zdravotnických, právnických či technických povolání;

39.  zastává názor, že nejúčinnějším způsobem, jak usnadnit volný pohyb odborných pracovníků, by bylo snížení počtu regulovaných povolání v EU; vyzývá Komisi, aby do revidované směrnice začlenila mechanismus, jehož prostřednictvím by členské státy mohly prověřit své právní předpisy, vyjma předpisů vztahujících se na zdravotnické profese, a v případě, že jsou nepřiměřené, tyto předpisy zrušit;

Zlepšení veřejného zdraví a bezpečnosti

40.  zastává názor, že ochrana spotřebitelů a bezpečnost pacientů je zásadním cílem přezkumu směrnice a že úspěšnost této směrnice do značné míry závisí na současném zajištění mobility a bezpečnosti; upozorňuje na zvláštní postavení zdravotnických pracovníků;

41.  zdůrazňuje, že se objevily vážné problémy spojené s tím, že někteří odborní pracovníci vykonávali v EU svoji pracovní činnost i poté, co jim tato činnost byla pozastavena nebo zakázána;

42.  žádá, aby u povolání, která nejsou zahrnuta do směrnice o službách, byl v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zaveden proaktivní mechanismus varování, který by ukládal povinnost upozornit všechny členské státy na případy, kdy je vůči registraci odborného pracovníka nebo jeho právu poskytovat služby přijato regulační opatření, a to pod podmínkou, že by systém varování neobsahoval žádné další informace, uznával presumpci neviny a dodržoval stávající předpisy o ochraně údajů;

43.  poukazuje na to, že veřejnost a pacienti musí mít větší jistotu, že odborní pracovníci ve zdravotnictví, jimž byla uznána jejich odborná kvalifikace, mají dovednosti a znalosti na úrovni odpovídající současnému vývoji;

44.  zdůrazňuje požadavek zúčastněných stran, aby byl kladen větší důraz na soustavný profesní rozvoj, včetně formálního, neformálního a informálního (celoživotního) učení, a na potřebu jeho hodnocení; upozorňuje na skutečnost, že globální konkurence a přechod ke znalostní ekonomice přináší v oblasti rozvoje dovedností a vzdělávání nové výzvy; vyzývá proto Komisi, aby prozkoumala metody dokládání veškerého vzdělání, čemuž by mohly sloužit evropské pasy dovedností a evropský rámec kvalifikací či systém IMI, a aby navrhla srovnávací tabulku různých systémů soustavného profesního rozvoje v členských státech; dále vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by vhodným řešením různých úrovní soustavného profesního rozvoje pracovníků ve zdravotnictví mohla být vyrovnávací opatření; vybízí příslušné orgány, aby v průběhu postupu uznávání odborných kvalifikací podávaly o soustavném profesním rozvoji informace, sdílely osvědčené postupy a vyměňovaly si informace o soustavném profesním rozvoji v těch odvětvích a v těch členských státech, ve kterých je soustavný profesní rozvoj povinný;

45.  zdůrazňuje, že je důležité, aby celoživotní učení bylo v zájmu dosažení lepšího využití vzdělávacích zdrojů pro zaměstnance uzpůsobeno konkrétním potřebám trhu práce jednotlivých členských zemí;

46.  zdůrazňuje, že rozšíření postupu uznávání tak, aby se vztahoval i na kvalifikace ze třetích zemí, by mohlo vést ke zneužívání systému formou spekulativního výběru jurisdikce (forum shopping), a že pro příslušné orgány v hostitelském členském státě by taková skutečnost znamenala značné nebezpečí;

47.  zdůrazňuje, že pro odborné pracovníky ve zdravotnictví je nanejvýš důležitá schopnost komunikovat s kolegy a pacienty, neboť je nezbytné se vyvarovat nebezpečným situacím či situacím, které mohou ohrozit život pacienta;

48.  domnívá se, že článek 53 směrnice 2005/36/ES o jazykových požadavcích musí být vyjasněn, protože o výklad tohoto ustanovení se mezi Komisí, Evropským soudním dvorem a členskými státy v současnosti vede spor; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby upravily systém jazykových požadavků u zdravotnických profesí a příslušným orgánům poskytly dostatek flexibility k tomu, aby mohly v rámci postupu uznávání zjistit a případně, ovšem pouze je-li to nezbytné, ověřit technické a konverzační jazykové dovednosti odborných pracovníků; domnívá se, že aniž by tím byla dotčena možnost zaměstnavatelů přesvědčit se o jazykové způsobilosti odborných pracovníků, které přijímají na určité pracovní místo, měla by být v tomto ohledu pečlivě uplatňována zásada proporcionality, neboť není žádoucí, aby se takové testy staly další překážkou;

49.  zastává názor, že jazykové znalosti mají pro snazší integraci odborných pracovníků v jiné zemi klíčový význam, neboť zajišťují kvalitu poskytovaných služeb a zaručují ochranu spotřebitelů a bezpečnost pacientů;

50.  zdůrazňuje, že praktičtí lékaři poskytující služby elektronického zdravotnictví by v zájmu ochrany pacientů měli nabízet dodržování týchž norem kvality a bezpečnosti, jaké platí pro poskytování služeb neelektronického zdravotnictví; mělo by být proto jasně stanoveno, že požadavky této směrnice a případně i další požadavky se vztahují na poskytovatele služeb elektronického zdravotnictví;

51.  poukazuje na to, že kvůli rozvoji elektronického zdravotnictví a systému zdravotní péče na dálku je nutné, aby zdravotní sestry a lékaři byli po dokončení vzdělání schopni pečovat o pacienty různých státních příslušností, a že v případě odborných pracovníků a absolventů, kteří k péči o pacienty takové nástroje nutně využívají, proto bude nezbytné podporovat spolupráci mezi vzdělávacími středisky, nemocnicemi a univerzitami v různých zemích;

Integrace odborných pracovníků a zajištění důvěryhodnosti systému

52.  vítá výsledky pilotních projektů v oblasti profesních průkazů, jež byly oznámeny na fóru o jednotném trhu v Krakově; zdůrazňuje, že veškeré profesní průkazy musí být dobrovolné, musí dokládat získanou akademickou nebo odbornou praxi a musí být propojeny se systémem pro výměnu informací o vnitřním trhu; domnívá se, že profesní průkaz by v případě některých povolání mohl být užitečným nástrojem pro podporu mobility, zjednodušení administrativních postupů a posílení bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby před zavedením jakéhokoli průkazu předložila důkazy o tom, že dobrovolný průkaz může být v postupu uznávání přínosem; zdůrazňuje, že zavedení jakéhokoli průkazu musí splňovat podmínky bezpečnosti a ochrany údajů, a trvá na tom, že je nezbytné stanovit záruky proti zneužití a podvodu;

53.  opakuje, že má-li Evropská unie zmenšit rozdíly v provádění a vymáhání směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací ve všech 27 členských státech EU, musejí mít všechny členské státy větší důvěru v systémy druhých států,

54.  podporuje rozšíření systému pro výměnu informací o vnitřním trhu na povolání, na něž se tento systém dosud nevztahuje, a to v podobě formulované v návrhu nařízení o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu(9) („nařízení o systému IMI“), a na povolání, na něž se nevztahuje směrnice  2005/36/ES;

55.  vyzývá k tomu, aby používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu bylo pro příslušné orgány povinné, jelikož by to usnadnilo proaktivní spolupráci v administrativní oblasti a zjednodušilo postupy uznávání; je toho názoru, že systém pro výměnu informací o vnitřním trhu by mohl být dále zdokonalen například tím, že by se rozšířily jeho stávající funkce tak, aby usnadňoval práci vnitrostátních orgánů; žádá Komisi, aby v zájmu využití všech možností efektivního uplatňování tohoto systému vytvořila struktury pro pomoc v oblasti odborné přípravy a technické podpory;

56.  vyzývá k větší mobilitě absolventů a k dodržování rozsudku ve věci Morgenbesserová(10); zastává názor, že by členské státy měly v případě absolventů z jiných členských států podporovat placenou praxi pod dohledem, nabízejí-li tuto možnost i vlastním státním příslušníkům; zdůrazňuje navíc, že profesní zkušenost získaná během praxe vykonávané pod dohledem by měla být uznávána v domácím členském státě;

57.  poukazuje na to, že koncepce společných platforem uvedená v článku 15 této směrnice není úspěšná, jelikož žádné takové platformy v současné době neexistují; zastává názor, že takové platformy by mohly sloužit jako užitečné nástroje pro usnadnění mobility a že jejich definice a řízení by měly být přenechány samotným odborníkům; vítá přání Komise zlepšit tuto koncepci v revidovaném článku; vyzývá Komisi, aby členským státům dovolila svobodně se rozhodnout, zda se společné platformy zúčastní, a aby povolila snížit hranici pro jejich účast;

58.  zastává názor, že vytvoření jakékoli společné platformy by mělo být podmíněno zkouškou na vnitřním trhu a podléhat dohledu Parlamentu;

59.  zdůrazňuje, že součástí této směrnice by měla být i ochrana údajů v souladu se směrnicí 95/46/ES a že revize této směrnice by měly brát rovněž v úvahu dosavadní vývoj v ustanoveních týkajících se ochrany údajů; poznamenává, že by měly být k dispozici aktuální kontaktní informace příslušného orgánu, který odpovídá za správu údajů, a také jasně formulované politiky týkající se uchovávání a používání údajů o odbornících, jakož i pokyny pro opravu chybných informací;

60.  bere na vědomí, že jednání mezi EU a Švýcarskem vedla k dohodě o změně přílohy III dohody o volném pohybu osob uzavřené mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé, a to v tom smyslu, že bude zahrnovat směrnici 2005/36/ES; bere na vědomí, že podle této dohody bude prozatímním způsobem uplatňována většina ustanovení této směrnice, vyjma hlavy II, která na straně Švýcarska vyžaduje určitá přizpůsobení, a že rozhodnutí Rady týkající se výše uvedené dohody pozbude platnost, pokud Švýcarsko do 24 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí neoznámí, že dokončilo své interní postupy potřebné k provedení tohoto rozhodnutí; je připraven pečlivě sledovat vývoj v této záležitosti;

61.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že revidovaná směrnice bude ve stanovené lhůtě řádně provedena; naléhavě žádá členské státy, aby směrnici věnovaly přednostní pozornost;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. (2) Úř. věst. C 76E, 25.3.2010, s. 42. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0145. (4) http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/news/20110706-summary-replies-public-consultation-pdq_en.pdf. (5) http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/news/20110706-evaluation- directive-200536ec_en.pdf. (6) Evropská komise, „Hodnocení směrnice o odborných kvalifikacích“, Brusel, 5. července 2011. (7) Evropská komise, GŘ MARKT, Zpráva o síti SOLVIT za rok 2010: Vývoj a výkonnost sítě SOLVIT v roce 2010, (2011). (8) Evropská komise - Bleskový průzkum Eurobarometru, „Mládež v pohybu: analytická zpráva“, květen 2011. (9) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“), (KOM(2011)0522). (10) Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. listopadu 2003, Věc C-313/01, Morgenbesserová, Sb. rozh. I–13467.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o nové strategii spotřebitelské politiky (2011/2149(INI))

P7_TA(2011)0491 A7-0369/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že „vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv“,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 SEU, který Unii ukládá, aby usilovala „o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“,

–  s ohledem na článek 9 SFEU, který stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“,

–  s ohledem na článek 11 SFEU, který stanoví, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“,

–  s ohledem na článek 12 SFEU, který stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“,

–  s ohledem na článek 14 SFEU a protokol č. 26 k této smlouvě o službách obecného (hospodářského) zájmu,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropské radě nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 6. července 2011 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kterým se mění nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a ruší směrnice 87/250/EHS, 90/496/EHS, 1999/10/ES, 2000/13/ES, 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení (ES) č. 608/2004(1),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 23. června 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů(2),

–  s ohledem na výroční zprávu sítě evropských spotřebitelských center za rok 2010, Úřad pro úřední tisky Evropské unie, 2011,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. dubna 2011 nazvaný „Posílení pravomocí spotřebitelů EU“ (SEK(2011)0469),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2011 s názvem „Spotřebitelé na jednotném trhu jako doma“, 5. vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách (SEK(2011)0299),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. října 2010 s názvem „Jak dosáhnout toho, aby trhy fungovaly ku prospěchu spotřebitelů“, 4. vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích (SEK(2010)1257),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu(5),

–  s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho pro Komisi ze dne 9. května 2010 o revitalizaci jednotného trhu nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(7),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. července 2009, kterou předložila Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (KOM(2009)0336),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. července 2009 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o harmonizované metodice pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů (KOM(2009)0346) a na doprovodný návrh doporučení Komise (SEK(2009)0949),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o vymáhání spotřebitelského acquis (KOM(2009)0330),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu(8) a na doporučení Komise ze dne 12. července 2004 k provádění směrnic, které se týkají vnitřního trhu, ve vnitrostátním právu(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (směrnice o bezpečnosti hraček)(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, jehož cílem je stanovit celkový rámec pro pravidla a zásady týkající se akreditace a dozoru nad trhem(11),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich blahobyt a účinně je chránit“ (KOM(2007)0099) a na usnesení Parlamentu ze dne 20. května 2008 o strategii spotřebitelské politiky EU 2007–2013(12),

–  s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru, specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, nazvanou „Překážky na evropském jednotném trhu 2008“(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)(14),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 12. prosince 2006 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007–2013)(15),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(16),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(17),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0369/2011),

A.  vzhledem k tomu, že občané EU mají jako spotřebitelé klíčový význam pro plnění cílů strategie Evropa 2020 – inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění – neboť výdaje spotřebitelů vytváří více než polovinu HDP Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že podle indexu míry materiální deprivace hrozí 16,3 % obyvatel EU chudoba, přičemž u žen se tento podíl zvyšuje na 17,1 %;

C.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 342 z dubna 2011 věnovaného problematice posílení práv spotřebitele se cítí velká většina spotřebitelů jistě a informovaně, avšak současně značná část z nich se dostatečně v základních právních předpisech týkajících se spotřebitelů neorientuje;

D.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé netvoří stejnorodou skupinu, neboť mezi nimi existují výrazné rozdíly, pokud jde o spotřebitelské dovednosti, znalosti právních předpisů, asertivitu a odhodlání usilovat o nápravu;

E.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 342 z dubna 2011 o posílení práv spotřebitele tráví ženy nakupováním více času než muži (v běžném týdnu 3,7 h u žen oproti 2,8 h u mužů),

F.  vzhledem k tomu, že podle 5. vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách z března 2011 jsou podmínky spotřebitelů v EU stále velmi rozdílné;

G.   vzhledem k nespokojenosti spotřebitelů s fungováním finančních služeb, která je způsobena mimo jiné špatným poradenstvím a tím, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích nezná většina spotřebitelů svá práva v oblasti finančních služeb a 98 % z nich si nedokáže vybrat nejvhodnější způsob investování, přičemž odhadované náklady odpovídají 0,4 % HDP Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že zveřejňování informací je nezbytné a důležité ve všech odvětvích finančních služeb poskytovaných spotřebitelům, nicméně tato strategie musí zohledňovat skutečnost, že zveřejňování informací samo o sobě nestačí pro zajištění konkurenceschopných trhů, na kterých se spotřebitelé mohou rozhodovat ve svém nejlepším zájmu; vzhledem k tomu, že má-li být zveřejňování informací účinnější, je důležité, aby tyto informace byly poskytovány v úředních jazycích EU a v úředních jazycích jednotlivých regionů;

I.   vzhledem k tomu, že je třeba zvlášť chránit některé skupiny osob, které jsou výrazněji ohroženy vzhledem ke své nedostatečné mentální, tělesné nebo duševní způsobilosti, věku či důvěřivosti (např. děti, mladiství a senioři) nebo z důvodu své sociální a finanční situace (např. osoby s nadměrným zadlužením);

J.   vzhledem k tomu, že si EU stanovila cíle v oblasti snižování emisí CO2 a vyzvala k udržitelnějším způsobům spotřeby;

K.   vzhledem k tomu, že řádně fungující vnitřní trh by měl spotřebitelům nabízet širší výběr vysoce kvalitních produktů a služeb za konkurenční ceny a současně vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že růst vnitřního trhu nesmí mít nepříznivý dopad na ochranu spotřebitele a musí zaručovat volný pohyb zboží, přičemž dostatečnou pozornost je nutno věnovat ochraně pracovníků;

M.   vzhledem k k tomu, že informovaní spotřebitelé se silnějším postavením mohou snáze posoudit nejvýhodnější ceny, podmínky prodeje a kvalitu, a jsou tudíž hnací silou hospodářské soutěže a a inovací;

N.   vzhledem k tomu, že plně integrovaný vnitřní trh by evropským spotřebitelům přinesl mnohonásobné výhody, jako jsou nižší ceny a větší nabídka zboží a služeb;

O.   vzhledem k tomu, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách z března 2011 vykazují maloobchodníci nedostatečné znalosti o základních právech spotřebitelů v EU, což je situace, která může jednak poškozovat spotřebitele a jednak ovlivňovat ochotu maloobchodníků k přeshraničnímu obchodování;

P.  vzhledem k tomu, že všechny zúčastněné strany (včetně Komise, vnitrostátních donucovacích orgánů, spotřebitelských organizací a soukromého sektoru) musí vynaložit více úsilí k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele a k posílení jeho postaveníinformovanosti, neboť účinnost dohledu nad veřejným trhem a vymáhání práva jsou klíčové faktory pro zajištění toho, aby se nelegální a nebezpečné výrobky nedostaly na evropský trh nebo aby z něj byly odstraněny;

Q.   vzhledem k současnému hospodářskému útlumu, kdy jsou rozhodnutí spotřebitelů ovlivňována krizí a nabývá na významu rázné a důsledné vymáhání práva;

R.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty musí přispívat k efektivnějšímu provádění a vymáhání práva v oblasti ochrany spotřebitele tím, že budou nadále navzájem úzce spolupracovat;

S.   vzhledem k tomu, že by Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty měly chránit zdraví a blahobyt občanů EU;

Hlavní cíle

1.  vítá iniciativu Komise zavést program pro spotřebitele a zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise navrhla aktivní politiku pro stanovení inteligentní regulace s cílem dosáhnout uceleného právního rámce; dále vyzývá k tomu, aby všechna budoucí opatření v oblasti spotřebitelské politiky vycházela z celostního přístupu a stavěla spotřebitele do centra pozornosti jednotného trhu;

2.   zdůrazňuje, že by politické priority měly mít vazbu na statistiky hodnotících zpráv týkajících se spotřebitelské problematiky a měly by z nich vycházet; vyzývá Komisi, aby ve své strategii spotřebitelské politiky zohlednila nedávno zveřejněný žebříček dvaceti největších výhrad občanů a podniků, pokud jde o jednotný trh;

3.   vítá návrhy Komise na přezkoumání spotřebitelské politiky a její legislativní strategie představené v jejím pracovním programu na rok 2012, který zahrnuje podněty všech příslušných útvarů Komise; upozorňuje zejména na to, že je třeba zaručit, aby se spotřebitelům v celé EU dostalo plné ochrany stanovené klíčovými právními předpisy, jako jsou směrnice o nekalých obchodních praktikách a o spotřebitelském úvěru;

4.  vítá strategický přístup k ochraně spotřebitelů vycházející ze zkušeností získaných v souvislosti se strategií na období 2007–2013; zdůrazňuje potřebu větší provázanosti mezi spotřebitelskou politikou a sociálními a environmentálními cíli v rámci strategie Evropa 2020;

5.  zdůrazňuje, že je třeba řádně uplatňovat stávající právní předpisy (zejména nejnovější směrnici o právech spotřebitelů) a vymáhat jejich dodržování a současně poskytovat adekvátní informace o právech a povinnostech obou stran; kromě toho zdůrazňuje, že v návaznosti na přijetí směrnice o právech spotřebitelů a v souvislosti s novými plánovanými iniciativami je třeba přezkoumat stávající acquis;

6.   zdůrazňuje, že při provádění politik v oblasti ochrany spotřebitelů je nutné postupovat konsistentně, a navrhuje v této souvislosti, aby se znovu otevřela diskuse o způsobu, jakým se tato oblast rozděluje v rámci Komise;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila lepší koordinaci mezi svými politikami, které mají dopad na spotřebitele;

8.  vyzývá Komisi a členské státy k posílení mezinárodní spolupráce i k výměně informací týkajících se ochrany spotřebitelů se státy, které nejsou členy EU;

9.  poukazuje na to, že program pro spotřebitele čeká řada výzev, včetně posílenízvýšení informovanosti spotřebitelů, omezení nerovností, podpory udržitelné spotřeby, omezení kontaktu spotřebitelů s s nebezpečnými výrobky a a ochrany spotřebitelů, zejména dětí, před přímou klamavou reklamou; vyzývá tvůrce politik, aby provedli hloubkovou revizi způsobů tvorby inteligentnějších politik, které bez dalšího zatížení firem poskytnou spotřebitelům potřebné a a skutečně užitečné informace;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila zvláštní ochranu skupinám spotřebitelů, kteří jsou výrazněji ohroženi vzhledem ke své nedostatečné mentální, tělesné nebo duševní způsobilosti, věku či důvěřivosti nebo z důvodu své sociální a finanční situace; podporuje práci Komise v oblasti behaviorální ekonomie, kterou považuje za klíčovou, mají-li být opatření pro ochranu spotřebitelů v praxi účinná;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zdokonalila kritéria a ustanovení týkající se provádění posouzení dopadu a aby případně přezkoumala právní předpisy EU, které mají dopad na spotřebitelskou politiku, a aby stanovila osvědčené postupy, na jejichž základě budou moci členské státy správně uplatňovat stávající právní předpisy;

Posílení spotřebitelů

12.  poukazuje na značný nárůst elektronického obchodování, které je nyní pro spotřebitele velmi důležité, uvážíme-li, že 40 % občanů EU nakupuje on-line; zdůrazňuje, že je třeba posílit důvěru spotřebitelů a maloobchodníků zejména v přeshraniční nákup a obchodování přes internet, a to tím, že jim budou na internetu zaručena jejich práva a povinnosti;

13.   je nespokojen s velkým rozdílem mezi objemem nakupování on-line v rámci téže země a objemem přeshraničního nakupování přes internet; poukazuje na to, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích 44 % spotřebitelů uvedlo, že je od koupě výrobků z jiných členských států odradila nejistota ohledně jejich práv a že pozdní dodání či nedodání zboží a podvody jsou hlavními faktory, které jsou na překážku přeshraničnímu nakupování; vyzývá tudíž, aby strategie spotřebitelské politiky EU podporovala růst a inovace v odvětví maloobchodu, a zejména dokončení jednotného digitálního trhu, s cílem usnadnit spotřebitelům v EU přeshraniční nákup;

14.   připomíná, že důvěra spotřebitelů je hnací silou hospodářství, ať už jde o vnitrostátní či přeshraniční obchod, s využitím, či bez využití internetu;

15.  zdůrazňuje, že je třeba informovat spotřebitele o jejich právech a povinnostech a zajistit, aby jejich práva byla důsledně dodržována při obchodování přes internet, jakož i práva duševního vlastnictví, a aby současně byla zajištěna i ochrana osobních údajů a soukromí;

16.   zdůrazňuje, že osobní údaje spotřebitelů, například databáze obsahující profily spotřebitelů používané pro účely cílené inzerce, mají značnou hospodářskou hodnotu; poukazuje na to, že spotřebitelé si hodnotu údajů, které společnostem dobrovolně poskytují, většinou neuvědomují; žádá Komisi, aby zajistila dostatečnou úroveň konkurence na trhu internetové reklamy a vyhledávačů a aby v souladu se stávajícími právními opatřeními o ochraně údajů monitorovala způsob, jakým jsou tyto údaje využívány příslušnými firmami;

17.  zdůrazňuje, že je třeba spotřebitelům a a obchodníkům poskytovat transparentnějšívíce transparentní a srovnatelné informace, čehož lze dosáhnout např. uváděním jednotkové ceny a internetových stránek s přesným a transparentním porovnáním cen, jakož i i smysluplným a účinným označováním produktů;

18.   zdůrazňuje význam označování výrobků a žádá v tomto ohledu Komisi, aby zohlednila stále častější požadavky spotřebitelů, například v souvislosti se spravedlivým obchodem, uhlíkovou stopou, možnostmi a druhy recyklace a označováním původu;

19.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit univerzální přístup k rychlé širokopásmové a telekomunikační síti a široký přístup ke zboží a službám poskytovaným přes internet, odstranit distribuční omezení a zeměpisnou roztříštěnost a rozvíjet služby elektronického platebního styku;

20.   vyzdvihuje skutečnost, že v programu pro spotřebitele je důležité zdůraznit význam trhu s obsahem pro digitální produkty, například elektronické knihy;

21.  zdůrazňuje, že je třeba posílit postavení spotřebitelů tím, že jim budou poskytovány užitečné, cílené a srozumitelné informace; trvá na tom, že EU a vnitrostátní orgány na jedné straně a organizace spotřebitelů a společnosti na straně druhé musí intenzivněji usilovat o lepší vzdělávání spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby navrhla takovou právní úpravu jednotného trhu, která bude vstřícná ke spotřebitelům, s cílem zajistit, aby byly plně zohledňovány jejich zájmy při fungování jednotného trhu;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spotřebitelským organizacím ve všech členských státech zajistily náležitou podporu a budování kapacit v zájmu posílení jejich úlohy a zdrojů, čímž se zlepší postavení spotřebitelů;

23.   zdůrazňuje, že je třeba začít s výchovou spotřebitelů od co nejranějšího věku, aby chápali a využívali informace uváděné na výrobcích; žádá Komisi, aby zajistila lepší identifikovatelnost a intuitivní charakter evropských log, která v současnosti stále ještě nerozpoznává uspokojivý počet spotřebitelů (zejména loga pro označení shody CE, evropské ekoznačky, Möbiovy pásky pro označení recyklace a škodlivosti);

24.   vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech zahájila informační kampaně o účelu a významu evropského označení CE, v jejichž rámci spotřebitelům vyjasní, co toto označení představuje (a co nikoli), a poskytne jim úplnější informace, a zároveň aby se zasadila o zvýšení povědomí o bezpečnosti výrobků v odborných kruzích;

25.   je přesvědčen o tom, že by občanská společnost měla společně se organizacemi spotřebitelů a podniky dále prosazovat inovativní řešení pro šíření informací o jednotném trhu, jež občanům umožní plně využívat stávající příležitosti; zdůrazňuje významnou úlohu občanské společnosti při pomáhání malým a středním podnikům a spotřebitelům, zejména těm nejzranitelnějším, jako jsou například mladí lidé nebo lidé bez přístupu k internetu, aby překonali existující jazykové, technické a administrativní překážky a omezení v členských státech;

26.   lituje, že změna poskytovatele služeb nebo tarifu je v určitých odvětvích stále obtížně proveditelná, což omezuje svobodnou volbu spotřebitelů a narušuje hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou důkladněji zabývala s cílem zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat všechny výhody jednotného trhu;

27.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala zbývající překážky, které spotřebitelům brání ve změně banky, a aby zvážila způsoby jejich odstranění, jako je vytvoření celoevropského systému přenositelnosti čísla bankovního účtu na úrovni EU;

28.   konstatuje, že pro spotřebitele s přístupem k bankovním účtům je důležité, aby bankovní poplatky byly transparentní, transakce rychlejší a postupy pro přesun bankovních účtů snazší;

29.   bere na vědomí, že přibližně 30 milionů občanů EU nemá přístup k základním bankovním službám, a vyzývá Komisi, aby v souladu se svým prohlášením obsaženým v Aktu o jednotném trhu a v pracovním programu Komise na rok 2011 předložila příslušný návrh;

Ochrana spotřebitelů a bezpečnost výrobků

30.  zdůrazňuje, že je nutné koncipovat spotřebitelské politiky tak, aby zohledňovaly specifické rysy zranitelných skupin spotřebitelů;

31.  požaduje vytvoření přímých vazeb mezi strategií a programem pro politiku v oblasti hospodářské soutěže a přijetí jednotných kroků pro dosažení tohoto cíle, aby spotřebitelé mohli využívat služeb, které lépe uspokojují jejich potřeby a jsou poskytovány za lepších podmínek;

32.  zdůrazňuje, že v EU je naléhavě nutné zvýšit všeobecnou úroveň bezpečnosti spotřebního zboží, zejména v rámci nadcházející revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků; vyzývá Komisi, aby se ve spolupráci s příslušnými agenturami EU hlouběji zabývala dopadem chemických látek na zdraví spotřebitelů, problémem odolnosti vůči antibiotikům a nanotechnologiemi a aby přitom vycházela z platných právních předpisů EU upravujících tyto oblasti;

33.  zdůrazňuje rovněž, že je třeba zpřísnit bezpečnostní normy pro hračky, a naléhá na členské státy, aby urychleně provedly a plně uplatňovaly novou směrnici o bezpečnosti hraček;

34.   vyzývá Komisi, aby vypracovala společný systém hodnocení a označování – jak je uvedeno v usnesení Parlamentu o jednotném trhu pro podniky a růst – založený na celém životním cyklu výrobků zejména s cílem zjednodušit a harmonizovat jednotlivé systémy, odstranit náklady podniků a spotřebitelů spojené s roztříštěním a zabránit klamavé reklamě;

35.   vyzývá k zajištění lepších záruk pro bezpečnost výrobků, především v rámci elektronického obchodování na vnitřním trhu;

36.   žádá o posílení a zefektivnění systému výměny informací RAPEX a o zvýšení jeho transparentnosti vůči spotřebitelům s cílem zajistit lepší celkovou informovanost o rizicích spojených s určitým spotřebním zbožím a umožnit společnostem a celním orgánům rychle přijímat odpovídající opatření;

37.   v tomto ohledu upozorňuje na význam transparentních a spolehlivých trhů, zlepšení odborných norem a předcházení střetů zájmů při poskytování finančních služeb spotřebitelům a na zásadní úlohu finančního vzdělávání;

38.   zdůrazňuje význam přístupu k finančnímu vzdělávání a poradenství a žádá lepší právní úpravu služeb finančního poradenství;

39.   upozorňuje na to, že nové evropské orgány dohledu mají výslovně stanovené pravomoci a odpovědnost v oblasti ochrany spotřebitelů při poskytování finančních služeb, a očekává, že strategie tuto skutečnost zohlední a posílí kapacity evropských orgánů dohledu v oblasti ochrany spotřebitelů, přičemž budou využity stávající osvědčené postupy vnitrostátních orgánů a bude zajištěna odpovídající účast zainteresovaných stran, zejména zástupců spotřebitelů;

40.   žádá, aby byla v celé EU zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitelů v zájmu dalšího posilování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a boje proti ochranářským praktikám;

41.   vyzývá k cílenému financování projektů v oblasti spotřebitelského průzkumu, zejména spotřebitelského chování a shromažďování údajů, které pomohou vypracovat politiky reagující na potřeby spotřebitelů;

42.   navrhuje, aby byla evropská podpora výzkumu rozšířena na rozvíjející se odvětví, mezi něž patří zelená a etická spotřeba a sdílení běžných spotřebních produktů (automobilů, jízdních kol, domácích spotřebičů atd.);

43.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na úpravě prodeje zboží a problematice nespravedlivých smluvních podmínek, v přezkumu předpisů o nekalých obchodních praktikách, směrnice o spotřebitelském úvěru a směrnice o klamavé reklamě a ve studiu obecnější otázky, zda by předpisy o nekalých obchodních praktikách neměly upravovat i vztahy mezi podniky; naléhavě vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu a správně uplatňovaly pravidla a právní předpisy pro vnitřní trh, zejména směrnici o právech spotřebitelů, směrnici o elektronickém obchodu a nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

44.   vyzývá Komisi, aby v rámci programu pro spotřebitele upozornila na význam standardizace s cílem zjednodušit složité postupy a komplexní informace poskytované spotřebitelům například v oblasti služeb a aby zajistila, aby se do tohoto důležitého úkolu zapojily organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány;

Na cestě k sociálnější a udržitelnější spotřebitelské politice v Evropě

45.  vyzývá Komisi, aby do programu pro spotřebitele začlenila hledisko dostupnosti s cílem zajistit, aby také zranitelné skupiny spotřebitelů měly přístup k základním produktům a službám, jež potřebují; zdůrazňuje, že to jasně ukáže sociální rozměr spotřebitelských politik;

46.   zdůrazňuje, že starší osoby a osoby se zdravotním postižením se stále potýkají s bezpečnostními problémy a problémy s přístupem k běžným produktům a službám; v tomto ohledu zdůrazňuje, že normy lze úspěšně používat ke zpřístupnění produktů a služeb co největšímu počtu spotřebitelů bez ohledu na jejich věk nebo zdravotní stav;

47.   vyzývá Komisi, aby v programu pro spotřebitele zohlednila genderovou perspektivu, a dostála tak svému závazku začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do tvorby svých politik jako jejich nedílnou součást; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby program pro spotřebitele vylučoval veškerou diskriminaci založenou na pohlaví, pokud jde o přístup ke zboží a službám a o jejich poskytování;

48.   vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou udržitelnější soukromé spotřeby tak, aby podporovala inovace, hospodářský růst a nízkouhlíkové hospodářství v souladu s cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020; domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována inteligentním energetickým systémům: využívání nových technologií by mělo všem uživatelům sítě umožnit účast na vnitřním energetickém trhu za účelem úspory energie a snížení nákladů na energii a současně zaručit dodávky energie pro zranitelné spotřebitele;

49.   vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby v zájmu prevence a boje proti plýtvání potravinami koordinovaly své úsilí ve snaze poskytovat spotřebitelům lepší informace o jejich efektivnějším nákupu a konzumaci;

50.  zdůrazňuje význam posouzení dopadu liberalizace na spokojenost spotřebitelů a v této souvislosti požaduje, aby bylo vyhodnoceno fungování trhu s energií;

Prosazování práv spotřebitelů a náprava

51.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala a vyzdvihovala úlohu sítě evropských spotřebitelských center (tzv. ECC-Net), jež by měla hrát ústřední úlohu při informování spotřebitelů o jejich právech a při jejich podpoře v případě podávání stížnosti; zdůrazňuje klíčovou úlohu sítě pro přeshraniční vymáhání práva a spolupráci (síť CPC) při zajišťování řádného uplatňování právních předpisů na ochranu spotřebitele a při posilování spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány;

52.   vyzývá Komisi, aby využila veškeré své pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvami, ke zlepšení provádění, uplatňování a vymáhání veškerých právních předpisů EU týkajících se spotřebitelů; vyzývá členské státy, aby vehementněji usilovaly o důsledné a správné uplatňování těchto předpisů;

53.   žádá vytvoření dostupnějších a efektivnějších nápravných mechanismů, jako je alternativní řešení sporů, kolektivní odškodnění nebo řešení sporů on-line, v zájmu posílení spotřebitelů v celé EU; se znepokojením konstatuje, že stávající nedostatečné odškodňování je zásadní mezerou v právním systému, protože umožňuje, aby si obchodníci ponechávali nezákonné zisky;

54.  vyzývá k zavedení dostupných a účinných mechanismů odškodnění pro evropské spotřebitele, které jsou nezbytné pro odstranění překážek na vnitřním trhu, zejména v elektronickém obchodu, a vyzývá Komisi, aby předložila jeden nebo více návrhů řádným legislativním postupem, který zajistí náležité zapojení Parlamentu;

55.  vítá pokračující práci na vytvoření evropského systému alternativního řešení sporů s využitím existujících vnitrostátních a obchodních systémů, který bude spojovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů se spravedlivými obchodními podmínkami pro podnikatele;

56.  vyzývá Komisi, aby využívala osvědčené postupy členských států, jako je např. severský model ochránce veřejných práv, a aby posoudila možnost udělit síti ECC-Net pravomoc v oblasti řešení spotřebitelských sporů;

57.  věří, že takový systém podpoří jednotný trh a poskytne spravedlivý způsob odškodňování spotřebitelů v přeshraničních sporech, čímž se vybuduje důvěra mezi spotřebiteli a podniky a obě strany se vyhnou nákladným sporům;

58.   vyzývá Komisi, aby zahájila interinstitucionální diskusi o vhodném postupu pro zvyšování právní ochrany spotřebitelů při jejich tržních transakcích, který by byl v souladu s přístupem vymezeným ve směrnici o právech spotřebitelů;

59.   zdůrazňuje, že nadcházející víceletý finanční rámec pro období po roce 2013 musí zahrnovat dostatečné finanční prostředky pro splnění cílů stanovených v této zprávě a v připravovaném programu pro spotřebitele; zdůrazňuje, že mají-li být spotřebitelské organizace schopny zastupovat spotřebitele ve všech členských státech, musí EU na tyto účely zaručit dostatečné finanční prostředky;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i  vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0324. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0293. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0376. (4) Přijaté texty, P7_TA (2010)0320. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0307. (6) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84. (7) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 1. (8) Úř. věst. L 176, 7.7.2009, s. 17. (9) Úř. věst. L 98, 16.4.2005, s. 47. (10) Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1. (11) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. (12) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 17. (13) http://www.eesc.europa.eu/smo/news/Obstacles_December-2008.pdf. (14) Úř. věst. L 364, 9.12.04, s. 1. (15) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 61. (16) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (17) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu (2011/2084(INI))

P7_TA(2011)0492 A7-0342/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2011 „O on-line hazardních hrách na vnitřním trhu“ (KOM(2011)0128),

–  s ohledem na článek 51, 52 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie(1),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2010 a zprávy o pokroku francouzského, švédského, španělského a maďarského předsednictví Rady o rámci v oblasti hazardních her a sázek v členských státech Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o etické nezávadnosti hazardních her poskytovaných on-line(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 „Boj proti korupci v EU“ (KOM(2011)0308),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (KOM(2011)0012),

–  s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(12),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0342/2011),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví on-line hazardních her neustále roste, do určité míry mimo kontrolu členských států, jejichž občanům jsou tyto služby poskytovány, a vzhledem k tomu, že toto odvětví se od jiných trhů liší tím, že jsou s ním spojena rizika v oblasti ochrany spotřebitelů, a má vztah rovněž k boji s organizovaným zločinem;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku uplatnění zásady subsidiarity neexistuje žádný evropský právní předpis, který by on-line hazardní hry upravoval;

C.  vzhledem k tomu, že služby hazardních her podléhají řadě právních aktů EU – například směrnici o audiovizuálních mediálních službách, směrnici o nekalých obchodních praktikách, směrnici o prodeji na dálku, směrnici o praní špinavých peněz, směrnici o ochraně údajů, směrnici o ochraně soukromí a elektronické komunikaci a směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy regulují online hazardní hry různě, což nejen ztěžuje regulovaným poskytovatelům nabízet své služby přes hranice členských států, ale také znamená, že regulátoři mohou jen obtížně chránit spotřebitele a potírat protiprávní on-line hazardní hry a trestnou činnost, která je s nimi na úrovni EU potenciálně spojena;

E.  vzhledem k tomu, že jednotný celoevropský přístup k boji proti organizovanému zločinu a podvodům má značnou přidanou hodnotu, zejména pokud jde o etickou nezávadnost sportu a ochranu hráčů a spotřebitelů;

F.  vzhledem k tomu, že v článku 56 Smlouvy o fungování EU je zaručena svoboda poskytovat služby; vzhledem však k tomu, že on-line hazardní hry byly kvůli své zvláštní povaze vyňaty z působnosti směrnic o elektronickém obchodu, o službách a o právech spotřebitelů;

G.  vzhledem k tomu, že ačkoli Soudní dvůr již vyjasnil několik důležitých právních otázek týkajících se on-line hazardních her v EU, v řadě dalších otázek existuje i nadále právní nejistota, kterou lze odstranit pouze na politické úrovni; vzhledem k tomu, že vinou této právní nejistoty výrazně vzrostl počet nabízených nelegálních hazardních her a zvýšila se i rizika, která s nimi souvisí;

H.  vzhledem k tomu, že on-line hazardní hry, nejsou-li řádně regulovány, skrývají větší riziko vzniku závislosti než tradiční hazardní hry, které jsou uskutečňovány za skutečné přítomnosti hráče na pevně určeném místě, což je mimo jiné způsobeno snazším přístupem a absencí sociální kontroly;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba spotřebitele informovat o potenciální škodlivosti on-line hazardních her a chránit je před riziky v této oblasti, zejména pokud jde o závislost, podvody, zneužívání důvěry a hráčství nezletilých,

J.  vzhledem k tomu, že hazardní hry představují značný zdroj příjmů, jež mohou členské státy použít pro obecně prospěšné a dobročinné účely, k nimž patří i sport;

K.  vzhledem k tomu, že musí být bezpodmínečně zachována etická nezávadnost sportu, a proto je třeba zintenzivnit boj proti korupci a ovlivňování výsledků;

L.  vzhledem k tomu, že k naplnění těchto cílů je nutné zavést mechanismy pro kontrolu sportovních soutěží a finančních toků, spolu se společnými mechanismy dohledu na úrovni EU;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce všech zúčastněných (institucí, sportovních federací a sázkových kanceláří) je klíčová také z hlediska sdílení osvědčených postupů;

1.  vítá, že se Komise ujala iniciativy a zahájila veřejné konzultace na základě zelené knihy o on-line hazardních hrách, díky nimž se bude možné pragmaticky a realisticky zabývat budoucností tohoto odvětví v Evropě;

2.  vítá, že Komise jasně uvedla, že cílem politického procesu zahájeného zelenou knihou není v žádném případě deregulace či liberalizace on-line hazardních her;

3.   poukazuje na vzrůstající hospodářský význam odvětví on-line hazardních her, jehož roční příjmy v roce 2008 přesáhly částku 6 miliard EUR, což představuje 45 % světového trhu; souhlasí se Soudním dvorem Evropské unie, že jde o hospodářskou činnost se specifickými vlastnostmi; připomíná, že tento růst je rovněž spojen se zvýšenými sociálními náklady v důsledku patologického hráčství a protizákonné činnosti;

4.  je toho názoru, že účinná regulace odvětví hazardních her na internetu má především tyto cíle:

5.  je přesvědčen, že taková regulace má potenciál zajistit, aby byly sportovní soutěže pro spotřebitele a veřejnost atraktivní, aby byly sportovní výsledky i nadále důvěryhodné a aby si soutěže udržely svou prestiž;

6.  zdůrazňuje, že podle Evropského soudního dvora(13) představuje internet pouze médium, kterým mohou být hazardní hry poskytovány a který nabízí sofistikované technologie, jež lze použít k ochraně spotřebitelů a zachovávání veřejného pořádku; není tím ovšem dotčena pravomoc členských států rozhodovat o vlastním regulačním přístupu k internetovým hazardním hrám a o omezení nebo zákazu nabízení některých služeb;

Zásada subsidiarity a evropská přidaná hodnota

7.  zdůrazňuje, že regulace hazardních her musí spočívat na zásadě subsidiarity a musí se jí řídit, neboť členské státy mají odlišné tradice a kultury; tuto zásadu je třeba chápat jako „aktivní subsidiaritu“, která předpokládá spolupráci mezi správními orgány členských států; domnívá se nicméně, že zásada subsidiarity předpokládá, že budou dodržována pravidla vnitřního trhu, která se na on-line hazardní hry vztahují dle příslušného rozhodnutí Soudního dvora;

8.  je toho názoru, že atraktivní a řádně regulovaná nabídka hazardních her jak na internetu, tak i tradičním fyzickým způsobem, je nezbytná k tomu, aby spotřebitelé nevyužívali služeb provozovatelů, kteří nesplňují vnitrostátní požadavky vztahující se na udělování licencí;

9.  odmítá proto evropský právní předpis, který by jednotně upravoval celé odvětví on-line hazardních her, je však i přesto toho názoru, že v některých oblastech by měl koordinovaný evropský přístup vedle vnitrostátní regulace určitě význam vzhledem k přeshraniční povaze on-line hazardních her;

10.  uznává, že členské státy mají pravomoc rozhodovat o způsobu, jakým jsou hazardní hry organizovány, přičemž je zapotřebí dodržet základní zásady nediskriminace a proporcionality zakotvené ve Smlouvě o EU; v souladu s judikaturou Soudního dvora proto respektuje rozhodnutí několika členských států zakázat on-line hazardní hry nebo některé jejich typy nebo zachovat státní monopol v tomto sektoru, dokud státy nepřijmou harmonizovaný přístup;

11.  poukazuje na to, že Evropský soudní dvůr přijal řadu rozhodnutí, v nichž uvádí, že udělení výhradních práv jedinému subjektu podléhajícímu přísné státní kontrole může sloužit jako prostředek ke zlepšení ochrany spotřebitele před podvody a k účinnějšímu potírání trestné činnosti v odvětví on-line hazardních her;

12.  poukazuje na to, že on-line hazardní hry jsou hospodářskou činností zvláštního typu, pro niž nemohou neomezeně platit pravidla vnitřního trhu, tj. svoboda usazování a svoboda poskytovat služby; uznává však, že ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie zdůrazňuje, že vnitrostátní kontroly by měly být právně upraveny a prováděny jednotně, přiměřeně a nediskriminačně;

13.  zdůrazňuje, že poskytovatelé on-line hazardních her by jednak měli ve všech případech dodržovat vnitrostátní právo zemí, v nichž tyto hry provozují, a jednak by si členské státy měly ponechat právo přijímat opatření k řešení otázky on-line hazardních her, aby mohly provádět vnitrostátní právní předpisy a bránit nelegálním poskytovatelům v přístupu na trh;

14.  je toho názoru, že zásada vzájemného uznávání licencí není pro trh s hazardními hrami použitelná, přesto však tvrdí, že v duchu vnitřního trhu by měly členské státy, které otevřou sektor on-line hazardních her volné soutěži, ať už pro veškeré hry nebo jen pro některé jejich typy, zajistit transparentnost a umožnit hospodářskou soutěž prostou vší diskriminace; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zavedly licenční režim, který by každému evropskému poskytovateli hazardních her umožňoval, aby si v případě, že splňuje podmínky stanovené jednotlivými členskými státy, zažádal o licenci; v členských státech, které zavedly licenční systém, by mohly být stanoveny postupy podávání žádostí, které by snižovaly administrativní zátěž tím, že by bránily zbytečné duplikaci požadavků a kontrol ostatních členských států, přičemž musí být zaručeno, že přednostní úlohu bude mít regulátor v členském státě, v němž byla žádost podána; domnívá se proto, že se musí posílit vzájemná důvěra mezi vnitrostátními regulačními orgány prostřednictvím správní spolupráce; respektuje dále, že některé členské státy se v zájmu ochrany spotřebitelů a prevence trestné činnosti rozhodly stanovit počet operátorů a typy a množství nabízených her, ovšem pod podmínkou, že jsou tato omezení přiměřená a jsou projevem snahy jednotně a systematicky omezit činnost v této oblasti;

15.  žádá Komisi, aby v souladu se zásadou „aktivní subsidiarity“ zkoumala veškeré nástroje či opatření na úrovni EU, jejichž cílem je chránit ohrožené spotřebitele, předcházet vzniku závislosti a zakročit proti těm, kdo hazardní hry nabízejí nelegálně, včetně formální spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, společných standardů pro poskytovatele těchto služeb nebo rámcové směrnice; je toho názoru, že prvním krokem by mohl být evropský kodex pro on-line hazardní hry vypracovaný na základě dohody mezi regulátory a poskytovateli;

16.  je toho názoru, že evropský kodex pro on-line hazardní hry by měl upravovat práva a povinnosti jak poskytovatelů služeb, tak také spotřebitelů; domnívá se, že kodex by měl pomoci zajistit odpovědné hraní hazardních her, vysokou úroveň ochrany hráčů, zejména v případě nezletilých osob a jiných zranitelných skupin, podpůrné mechanismy na úrovni EU i úrovni jednotlivých států, které bojují proti počítačové trestné činnosti, podvodům a klamavé reklamě, a konečně vytvořit rámcové zásady a pravidla, jež by zajistily stejnou úroveň ochrany spotřebitelů v celé EU;

17.  zdůrazňuje, že členské státy by měly více učinit pro to, aby provozovatelům nelegálních hazardních her nemohli nabízet své služby na internetu, například pomocí černé listiny nelegálních poskytovatelů; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení návrhů právně závazných nástrojů, které by bankám, poskytovatelům kreditních karet a ostatním účastníkům platebních systémů v EU uložila, aby na základě vnitrostátních černých listin blokovali transakce mezi svými klienty a poskytovateli hazardních her, kteří nemají licenci pro danou jurisdikci, aniž by přitom docházelo k narušení legálních transakcí;

18.  respektuje právo členských států čerpat ze široké palety represivních opatření proti nabídce nezákonných on-line hazardních her; aby se zvýšila účinnost boje proti nabídce nezákonných on-line hazardních her, podporuje zavedení regulační zásady, podle níž může společnost provozující hazardní hry působit (nebo zažádat o potřebnou vnitrostátní licenci) v určitém členském státě, jen pokud nevykonává činnost v rozporu s právními předpisy v jiném z členských států EU;

19.  vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv k tomu, aby nadále kontrolovala dodržování právních předpisů EU;

20.   konstatuje, že od roku 2008 mohlo být dosaženo většího pokroku v projednávaných případech porušování Smluv a že na žádný členský stát nikdy nebyla podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru; naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala ve svém šetření možných rozporů mezi právními úpravami členských států v oblasti hazardních her (off-line a on-line) a Smlouvou o fungování EU a aby se v případě potřeby začala zabývat řízeními pro porušení povinnosti, která jsou vedena od roku 2008, čímž by měl být zajištěn potřebný soulad; připomíná Komisi, že jako „strážkyně Smluv“ má povinnost rychle jednat, pokud obdrží stížnost na porušení svobod zakotvených ve Smlouvách;

Spolupráce regulačních subjektů

21.  požaduje proto výrazné prohloubení spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, kterou by koordinovala Evropská komise a díky níž budou mít tyto orgány dostatečné kompetence, aby mohly vytvářet společné normy a společně postupovat proti provozovatelům on-line hazardních her, kteří nemají požadované vnitrostátní licence; prohlašuje, že vnitrostátní izolovaná řešení nejsou úspěšná, zejména pokud jde o sestavování černých listin a praní špinavých peněz, sázkové podvody a jinou organizovanou trestnou činnost; V této souvislosti se domnívá, že vytvoření regulačního orgánu s vhodnými pravomocemi v každém členském státě je nezbytným krokem směrem k efektivnější spolupráci v regulační oblasti; poukazuje na to, že základem účinnější spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány by mohl být informační systém vnitřního trhu; bere na vědomí iniciativy vnitrostátních regulačních orgány týkající se užší spolupráce, například fórum GREF (Gaming regulators European Forum) a Evropská platforma regulačních orgánů; vyzývá k posílení spolupráce a zlepšení koordinace mezi členskými státy EU, Europolem a Eurojustem v boji proti nezákonným hazardním hrám, podvodům, praní špinavých peněz a jiné finanční kriminalitě v oblasti on-line hazardních her;

22.  domnívá se, že se jednotlivé formy on-line hazardních her, jako jsou interaktivní hazardní hry s vyšší četností akce v řádu vteřin, sázky nebo loterie s týdenní frekvencí losování, vzájemně liší a vyžadují různá řešení, jelikož některé formy hazardních her poskytují větší možnosti zneužití než jiné; konstatuje zejména, že možnost praní špinavých peněz závisí na síle identifikace, formě hry a dostupných způsobech platby, což si v případě některých forem těchto her vyžaduje důkladnější sledování hry v reálném čase a provádění přísnější kontroly;

23.  zdůrazňuje nutnost chránit účty, které si zákazníci otevřou, aby mohli hrát on-line hazardní hry, pokud by se provozovatel služeb ocitl v platební neschopnosti; navrhuje proto, aby se veškeré budoucí právní předpisy snažily chránit vklady v případě, že jsou daným internetovým stránkám s on-line hazardními hrami uděleny pokuty nebo je proti nim zahájeno soudní řízení;

24.  žádá Komisi, aby podporovala spotřebitele, kteří se stali obětí nelegálních aktivit, a poskytovala jim právní podporu;

25.  doporučuje zavedení jednotných celoevropských norem pro elektronickou identifikaci; domnívá se, že by registrace měla probíhat tak, že se stanoví totožnost hráče a zároveň bude zajištěno, že hráč bude mít k dispozici nanejvýš jeden účet pro hazardní hry na jednu herní společnost; zdůrazňuje, že klíčovými nástroji k prevenci jakéhokoli zneužívání on-line hazardních her, jako je praní špinavých peněz, jsou přísné systémy registrace a kontroly;

26.  je toho názoru, že má-li být zajištěna řádná ochrana spotřebitelů, zejména zranitelných osob a mladých hráčů, před negativními aspekty on-line hazardních her, musí EU přijmout společné normy ochrany spotřebitele; v této souvislosti zdůrazňuje, že před začátkem jakékoli herní aktivity musí být zavedeny postupy kontroly a ochrany, které by mohly mimo jiné zahrnovat ověřování věku, omezení elektronických plateb a převodů prostředků mezi herními účty a povinnost provozovatelů umisťovat na stránkách, kde jsou nabízeny on-line hazardní hry, informace o zákonném věku, rizikovém chování, patologickém hráčství a vnitrostátních kontaktních místech;

27.  požaduje, aby se při řešení problému hazardních her používaly účinné metody a aby se mimo jiné uplatňovaly zákazy hraní a stanovovaly povinné výdajové limity za určité období, které by nicméně mohl stanovit zákazník sám; zdůrazňuje dále, že pokud existuje možnost zvýšit výdajový limit, měla by se uplatňovat určitá časová prodleva, než se tak stane;

28.   zdůrazňuje, že závislost na hazardních hrách představuje patologické chování, které se v některých zemích může týkat až 2 % populace; žádá proto, aby se ve všech členských státech EU zmapoval rozsah tohoto problému, což by posloužilo za základ integrované strategie zaměřené na ochranu spotřebitelů proti této formě závislosti; domnívá se, že hráč musí ihned po otevření účtu obdržet vyčerpávající a přesné informace o hazardních hrách, o odpovědném hraní a o možnostech léčby závislosti na hazardních hrách;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly na vědomí již provedené výzkumy v této oblasti, soustředily se na výzkum výskytu, vzniku a léčby závislosti na hazardních hrách a shromažďovaly statistické údaje o všech typech hazardních her (on-line i off-line) a o závislosti na hazardních hrách v EU s cílem vytvářet souhrnné údaje o celém trhu s hazardními hrami v EU; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí statistické údaje z nezávislých zdrojů, zvláště o závislosti na hazardních hrách;

30.  vyzývá Komisi, aby dala podnět k vybudování sítě vnitrostátních organizací, které se starají o osoby závislé na hazardních hrách, aby tak byla umožněna výměna zkušeností a osvědčených postupů;

31.  konstatuje, že v nedávno zveřejněné studii(14) byl trh s hazardními hrami označen za odvětví, kde je nejčastěji pociťována absence systému alternativního řešení sporů; proto navrhuje, aby vnitrostátní regulační orgány zavedly systém alternativního řešení sporů pro on-line hazardní hry;

Hazardní hry a sport: etická nezávadnost

32.  konstatuje, že riziko podvodů ve sportovních soutěžích – ačkoli bylo přítomno od samého počátku – se po vzniku on-line sportovních sázek vyostřilo a představuje riziko pro etickou nezávadnost sportu; je proto názoru, že by měla být vytvořena společná definice sportovních podvodů a podvodného jednání a sázkové podvody by měly být stíhány v celé Evropě jako trestné činy;

33.  požaduje, aby byly k dispozici nástroje prohlubování přeshraniční policejní a soudní spolupráce za účasti orgánů všech členských států odpovědných za prevenci, odhalování a vyšetřování ovlivňování výsledků soutěží v souvislosti se sportovními sázkami; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zvážily vytvoření speciálních orgánů, jejichž hlavním úkolem by bylo vyšetřovat případy ovlivňování výsledků; požaduje, aby bylo zváženo vytvoření rámce pro spolupráci s pořadateli sportovních soutěží s cílem usnadnit výměnu informací mezi sportovními disciplinárními orgány a orgány činnými v trestním řízení, například pomocí k tomu určených vnitrostátních sítí a kontaktních míst pro řešení případů ovlivňování výsledků; pokud to bude vhodné, mělo by se tak dít ve spolupráci s provozovateli hazardních her;

34.  domnívá se proto, že by na evropské úrovni měla být vypracována jednotná definice sportovních podvodů, která by měla být součástí trestního práva všech členských států;

35.  vyjadřuje obavy z propojení zločineckých organizací a rozvoje ovlivňování výsledků v souvislosti s on-line sázkami, přičemž zisky z této činnosti slouží k financování další trestné činnosti;

36.  konstatuje, že několik evropských zemí již přijalo přísná legislativní opatření proti praní špinavých peněz prostřednictvím sportovních sázek, proti sportovním podvodům (které příslušné zákony označují za samostatný trestný čin) a proti střetu zájmů mezi provozovateli sportovních sázek a sportovními kluby, týmy a aktivními sportovci;

37.  konstatuje, že on-line provozovatelé, kteří mají licenci v EU, již působí při odhalování možných případů korupce ve sportu;

38.  zdůrazňuje, že pro zachování etické nezávadnosti sportu má velký význam vzdělávání; vyzývá proto členské státy a sportovní svazy, aby řádně informovaly a vzdělávaly sportovce i spotřebitele, a to již od raného věku a na všech úrovních (amatérské i profesionální);

39.  je si vědom toho, že příjmy z hazardních her významně přispívají k financování amatérského i profesionálního sportu na všech úrovních v členských státech, včetně opatření, která mají zaručit, aby sportovní soutěže probíhaly poctivě a sázky nebyly manipulovány; žádá Komisi, aby zkoumala alternativní možnosti financování a současně respektovala postupy v členských státech, kde mohou být příjmy ze sportovních sázek běžně používány k ochraně sportovních soutěží před sázkovými podvody, přičemž by měla dbát na to, aby žádný mechanismus financování nevedl k tomu, aby z něj měl prospěch jen malý počet profesionálních sportů, které jsou často přenášeny v televizi, zatímco pro ostatní sporty, především sporty provozované na místní úrovni, by se příjmy ze sportovních sázek snížily;

40.  zdůrazňuje, že sportovní sázení je jednou z forem komerčního využití sportovních soutěží; doporučuje, aby byly sportovní soutěže chráněny před jakýmkoli neoprávněným komerčním využitím, čehož lze dosáhnout zejména tím, že budou uznána vlastnická práva pořadatelů sportovních soutěží, a to nejen v zájmu zajištění rozumného zisku, který prospěje profesionálnímu i amatérskému sportu na všech úrovních, ale také jako prostředek posilování boje proti sportovním podvodům, zejména proti ovlivňování výsledků;

41.  zdůrazňuje, že vztah mezi pořadateli sportovních soutěží a provozovateli on-line hazardních her by byl vyváženější, pokud by mezi sebou uzavírali právně závazné dohody;

42.   zdůrazňuje význam transparentnosti v odvětví on-line hazardních her; v této souvislosti se domnívá, že by měla existovat povinnost předkládat výroční zprávy, což by mělo mimo jiné umožnit zjistit, jaké činnosti veřejného zájmu a sportovní akce jsou financovány, příp. sponzorovány z příjmů z hazardních her; žádá Komisi, aby posoudila možnost povinného předkládání výročních zpráv;

43.  poukazuje na to, že je třeba nabídnout spolehlivou alternativu k nelegálním hazardním hrám; zdůrazňuje, že je třeba hledat pragmatická řešení otázky reklamy a sponzorování sportovních událostí ze strany poskytovatelů internetových hazardních her; zastává názor, že je třeba přijmout společné normy pro reklamy, které budou dostatečně chránit zranitelné spotřebitele, avšak současně umožní sponzorovat mezinárodní akce;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se všemi subjekty v oblasti sportu ve snaze nalézt vhodné mechanismy ochrany etické nezávislosti sportu a financování sportů na místní úrovni;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Především na rozsudky ve věcech: Schindler 1994 (C-275/92), Gebhard 1995 (C-55/94), Läärä 1999 (C-124/97), Zenatti 1999 (C-67/98), Anomar 2003 (C-6/01), Gambelli 2003 (C-243/01), Lindman 2003 (C-42/02), Fixtures Marketing Ltd. v. OPAP 2004 (C-444/02), Fixtures Marketing Ltd. v. Svenska Spel AB 2004 (C-338/02), Fixtures Marketing Ltd. v. Oy Veikkaus Ab 2005 (C-46/02), Stauffer 2006 (C-386/04), Unibet 2007 (C-432/05), Placanica a další 2007 (C-338/04, C-359/04 a C-360/04), Komise v. Italien 2007 (C-206/04), Liga Portuguesa de Futebol Profissional 2009 (C-42/07), Ladbrokes 2010 (C-258/08), Sporting Exchange 2010 (C-203/08), Sjöberg a Gerdin 2010 (C-447/08 a C-448/08), Markus Stoß a další 2010 (C-316/07, C-358/07, C-359/07, C-360/07, C-409/07 a C-410/07), Carmen Media 2010 (C-46/08), Engelmann 2010 (C-64/08). (2) Úř. věst. C 87E, 1.4.2010, s.30. (3) Úř. věst. C 271E, 12.11.2009, s.51. (4) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (5) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (6) Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19. (7) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15. (8) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (9) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. (10) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1. (11) Úř. věst. L 376, 27.12.06, s. 36. (12) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (13) Carmen Media 2010 (C-46/08). (14) „Cross-Border Alternative Dispute Resolution in the European Union“, 2011, http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/studies/download.do?language=en&file=41671.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o zdraví včel a problémech v odvětví včelařství (2011/2108(INI))

P7_TA(2011)0493 A7-0359/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o situaci ve včelařském odvětví(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2010 o zdraví včel (KOM(2010)0714),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady týkající se zdraví včel ze dne 17. května 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. května 2011 nazvané „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (KOM(2011)0244),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)(2), v němž jsou stanovena zvláštní ustanovení pro včelařské odvětví v Evropské unii,

–  s ohledem na vědeckou zprávu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 11. srpna 2008 a vědeckou zprávu, jejíž vypracování zadal a kterou schválil úřad EFSA dne 3. prosince 2009, jež se týkají úhynu včel a pozorování včel v Evropě,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C-442/09(3) ohledně označování medu obsahujícího geneticky modifikovaný materiál,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém?(6),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0359/2011),

A.  vzhledem k tomu, že včelařství plní jako hospodářská a společenská činnost zásadní úlohu při udržitelném rozvoji venkovských oblastí, vytváří pracovní místa a poskytuje prostřednictvím opylování také významné služby v rámci ekosystému, přičemž přispívá ke zlepšení biologické rozmanitosti zachováním genetické rozmanitosti rostlin,

B.  vzhledem k tomu, že včelařství a biologická rozmanitost jsou vzájemně závislé; vzhledem k tomu, že prostřednictvím opylování včelstva poskytují významné environmentální, hospodářské a sociální veřejné statky a zajišťují tak zabezpečení potravin a zachování biologické rozmanitosti a vzhledem k tomu, že včelaři způsobem hospodaření se svými včelstvy prokazují životnímu prostředí a při zabezpečování udržitelného rozvoje ve venkovských oblastech službu klíčového významu; vzhledem k tomu, že plochy sloužící jako pastva pro včely, různé plochy poskytující potravu a některé plodiny (řepka, slunečnice, atd.) zajišťují včelám bohatou výživu, která je nezbytná pro obranyschopnost jejich organismu a k zachování jejich zdraví;

C.  vzhledem k tomu, že panují obavy, že kvůli vysokým nákladům na založení včelařského podniku vstupuje do tohoto odvětví stále méně lidí, což vede k nedostatku včelstev potřebných pro opylování nepostradatelných zemědělských plodin,

D.  vzhledem ke klesajícímu počtu včelstev jak v EU, tak v jiných částech světa; vzhledem k tomu, že opylovačů přispívajících k zemědělské produktivitě ubývá; vzhledem k tomu, že zemědělci v EU, stejně jako v jiných částech světa, se možná budou muset v případě výrazného posílení tohoto trendu uchýlit k umělému opylování, což by mělo za následek dvojnásobný nárůst nákladů na opylování; vzhledem k tomu, že vědecké a veterinární postupy neposkytují, pokud jde o škůdce a choroby, v současnosti v dostatečné míře účinnou prevenci či kontrolu chorob z důvodu nedostatečného výzkumu a vývoje nových léčivých přípravků pro zdraví včel v posledních desítkách let, což je důsledkem omezené velikosti trhu a následného malého zájmu velkých farmaceutických společností; vzhledem k tomu, že řada dostupných léčivých přípravků určených k boji proti roztoči Varroa destructor již není v mnoha případech účinná;

E.  vzhledem k tomu, že na zdraví jednotlivých včel a včelstev má dopad několik letálních a subletálních faktorů, z nichž mnohé spolu souvisí; vzhledem k tomu, že řada prodávaných léčebných přípravků určených k boji proti roztoči Varroa destructor není v mnoha případech z důvodu vzniku odolnosti již dostatečně účinná; vzhledem k tomu, že používání pesticidů, měnící se klimatické a environmentální podmínky, ztráta biologické rozmanitosti u rostlin, změny ve využití půdy, nevhodné postupy chovu včel a přítomnost invazivních druhů mohou oslabovat imunitní systémy včelstev a vytvářet podmínky příznivé pro oportunistické choroby; vzhledem k tomu, že včely mohou být vystaveny produktům určeným k ochraně rostlin přímo i nepřímo, jako například prostřednictvím větru, povrchové vody, gutačních kapének, nektaru a pylu;

F.  vzhledem k tomu, že včelaři mohou přispět ke zdraví a dobrým životním podmínkám jejich včel a rovněž je zachovávat, přestože kvalita jejich životního prostředí hraje velkou úlohu v tom, nakolik jsou úspěšní;

G.  vzhledem k tomu, že se podporuje minimální využití veterinárních produktů a účinných látek a rovněž zachování zdravého imunitního systému včelstev, avšak problémy týkající se odolnosti se stále vyskytují; vzhledem k tomu, že účinné látky a léčebné přípravky nejsou včelami stráveny a evropští producenti spoléhají na čistý vysoce kvalitní med bez reziduí;

H.  vzhledem k tomu, že mnoho evropských včelařů patří mezi amatérské, nikoli profesionální chovatele;

Výzkum a šíření vědeckých poznatků

1.  vyzývá komisi, aby v příštím finančním rámci (FP8) zvýšila míru podpory pro výzkum související se zdravím včel a zaměřila výzkum na technologický vývoj, prevenci a kontrolu chorob, zejména na dopad environmentálních faktorů na imunitní systémy včelstev a vzájemné působení patologických změn, definování postupů udržitelného zemědělství, posilování nechemických alternativ (např. preventivních agronomických postupů, jako je střídání plodin a využívání biologické kontroly) a obecně na podporu technik integrované ochrany před škůdci a rozvoj veterinárních léčebných produktů zaměřených na stávající škůdce a choroby ohrožující včely v EU, zejména na roztoče Varroa destructor, jelikož jsou hlavními patogeny, k jejichž potírání je z důvodu jejich vysoké odolnosti zapotřebí širší paleta účinných látek, a k boji proti parazitům a dalším oportunistickým chorobám;

2.  domnívá se, že je důležité přijmout nezbytná opatření na ochranu zdraví včel, která zohlední zvláštnosti včelařství, rozmanitost zapojených subjektů a zásady proporcionality a subsidiarity;

3.  znovu vyjadřuje obavu, že pokud se nebude zvýšená úmrtnost včel a přírodních opylovačů v Evropě řešit, bude mít závažný negativní dopad na zemědělství, produkci a zabezpečení potravin, na biologickou rozmanitost, udržitelnost životního prostředí a na ekosystémy;

4.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci se sdruženími včelařů prosazovala vytvoření vhodných systémů dohledu na vnitrostátní úrovni a zavedla harmonizované standardy na úrovni EU, aby tak umožnila srovnání; zdůrazňuje, že je třeba zavést jednotnou identifikaci a registraci rojů včel na vnitrostátní úrovni, přičemž revize a aktualizace budou prováděny jednou za rok; trvá na tom, že financování identifikace a registrace by nemělo pocházet ze stávajících programů pro zlepšení produkce medu a jeho uvádění na trh v Evropské unii (nařízení Rady (ES) č. 1221/97(7));

5.  vyzývá Evropskou komisi, aby podpořila evropskou referenční síť pro včelařství v monitorování dopadu environmentálních podmínek a včelařských a zemědělských postupů na zdraví včel;

6.  žádá Komisi, aby vypracovala tříleté programy založené na prohlášení o skutečně registrovaném počtu rojů vydaném všemi členskými státy, nikoli na odhadech;

7.  vítá vytvoření referenční laboratoře EU pro zdraví včel, která by se měla zaměřit na činnosti, kterými se nezabývají stávající sítě odborníků a národní laboratoře, a spojit integrované poznatky vyplývající z jejich výzkumu;

8.  zdůrazňuje, že je třeba na vnitrostátní úrovni podporovat diagnostické laboratoře a testy v terénu, a poukazuje na to, že je třeba zabránit překrývání ve financování;

9.  vyzývá Komisi, aby spolu se zástupci včelařského odvětví vytvořila řídící výbor, který bude Komisi pomáhat při sestavování ročního pracovního programu referenční laboratoře EU; lituje, že před předložením prvního ročního pracovního programu referenční laboratoře EU neproběhla konzultace se zúčastněnými stranami;

10.  vyzývá Komisi, aby nadále podporovala vědecký výzkum v oblasti zdraví včel, přičemž je třeba vycházet z dobrých příkladů, jakými jsou opatření COLOSS programu COST a iniciativy BeeDoc a STEP, a aby povzbuzovala členské státy v podpoře vědeckého výzkumu v této oblasti; zdůrazňuje nicméně, že by měly být posíleny vztahy s včelaři a organizacemi včelařů;

11.  vyzývá Komisi, aby zamezila překrývání ve využití prostředků s cílem zvýšit jejich účinnost při zajišťování hospodářské a ekologické přidané hodnoty pro včelaře i zemědělce; vyzývá Komisi, aby povzbuzovala členské státy ke zvýšení jejich úrovně financování určeného na výzkumu;

12.  vyzývá členské státy, aby podporovaly a dohlížely na vytvoření národních monitorovacích sítí pro fenologii medonosných rostlin;

13.  vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala větší míru sdílení informací mezi členskými státy, laboratořemi, včelaři, zemědělci, průmyslem a vědeckými pracovníky, pokud jde ekotoxikologické studie ohledně faktorů ovlivňujících zdraví včel, aby se tak zajistil informovaný a nezávislý vědecký dohled; vyzývá Komisi, aby tento proces podpořila zpřístupněním svých příslušných internetových stránek v úředních jazycích všech dotčených členských států;

14.  vítá iniciativu Komise „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“, vyzývá však, aby její realizace pokračovala i po roce 2011 a aby se zvýšil počet účastníků z řad vnitrostátních orgánů;

15.  vyzývá k podpoře vzdělávacích programů pro včelaře v oblasti prevence chorob a jejich kontroly a pro zemědělce a lesníky v oblasti botanických znalostí, používání produktů na ochranu rostlin šetrných ke včelám a dopadů pesticidů a zemědělských postupů chránících proti plevelům bez použití chemických látek; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s včelařskými organizacemi předložila pokyny pro veterinární péči o včelstva;

16.  vyzývá orgány a zástupce organizací z členských států, aby podporovaly šíření příslušných vědeckých a technických poznatků týkajících se zdraví včel mezi včelaři; zdůrazňuje skutečnost, že je třeba, aby mezi včelaři, zemědělci a příslušnými orgány probíhal stálý dialog;

17.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit patřičné školení pro veterináře, umožnit včelařům konzultace s veterináři a dále zajistit zapojení včelařských odborníků do vnitrostátních veterinárních orgánů;

Veterinární produkty

18.  uznává, že vývoj inovativního a účinného ošetření proti roztočům rodu Varroa, které způsobují roční ztráty okolo 10 %, má značný význam; domnívá se, že je třeba zvýšit podporu schváleného veterinárního ošetření s cílem snížit negativní účinky nemocí a škůdců; žádá Komisi, aby zavedla společné pokyny týkající se veterinární péče v tomto odvětví a zdůrazňuje, že je třeba je řádně užívat; požaduje zavedení pokynů k používání molekul nebo přípravků na bázi organických kyselin a esenciálních olejů a dalších povolených látek v biologické ochraně proti škůdcům;

19.  vyzývá členské státy, aby poskytly finanční podporu na výzkum a vývoj nových léčebných přípravků pro včely a na jejich testování v terénu, zejména malým a středním podnikům, a to s ohledem na to, jakým způsobem včelařské odvětví přispívá prostřednictvím opylování k biologické rozmanitosti a veřejným statkům, přičemž je třeba vzít v úvahu vysoké náklady na veterinární léčbu, které vynakládají včelaři ve srovnání s náklady na zdravotní péči v jiných odvětvích živočišné výroby;

20.  zdůrazňuje, že farmaceutickému průmyslu je třeba poskytnout pobídky pro vývoj nových léčiv určených k boji proti včelím chorobám;

21.  vyzývá Komisi, aby vypracovala flexibilnější pravidla pro povolování a dostupnost veterinárních produktů pro včely, zejména léčebných přípravků rostlinného původu a jiných, které nemají na hmyz zdravotní dopady; vítá návrh Komise ohledně revize směrnice o veterinárních léčivých přípravcích, avšak poukazuje na to, že omezená dostupnost těchto produktů v současné době by neměla vést k tomu, že budou registrována/uváděna na trh antibiotika k léčbě jiných oportunistických chorob postihujících včelstva, a to kvůli jejich účinkům na včelařské produkty a odolnost;

22.  vítá záměr Komise zavést maximální limity reziduí pro používání léčivých přípravků prostřednictvím „kaskádového“ postupu s cílem odstranit stávající právní nejistotu, jež brání v léčbě nemocných včel;

23.  vyzývá ke změně regulačního rámce, aby tak Evropská agentura pro léčivé přípravky mohla v duchu dodržování ochrany práv duševního vlastnictví zajistit na určitou přechodnou dobu exkluzivitu pro výrobu a prodej nových účinných látek v inovativních veterinárních produktech určených pro včely;

24.  vyzývá Komisi, aby v rámci příští revize veterinárního fondu Evropské unie prověřila možnost jeho rozšíření, tak aby pokrýval i choroby včel;

25.  vítá záměr Komise předložit komplexní právní předpis týkající se zdraví zvířat; vyzývá Komisi, aby upravila rozsah evropské veterinární politiky a její financování tak, aby byla zohledněna specifická povaha včel a včelařství, a bylo tudíž možné efektivněji bojovat se včelími chorobami účinnými a standardizovanými léčivy, která budou přiměřeně dostupná ve všech členských státech, a financováním v oblasti zdraví včel v rámci evropské veterinární politiky; vyzývá Komisi, aby zajistila lepší harmonizaci mezi členskými státy a zaměřila své úsilí na boj s varroázou a její kontrolu v EU;

26.  podporuje reprodukční programy zaměřené na odolnost vůči nákazám a parazitům, zejména pokud jde o varroázu;

Dopady moderního zemědělství na včely

27.  zdůrazňuje, že Evropská unie teprve nedávno za angažované účasti Evropského parlamentu přijala nová, přísnější pravidla pro schvalování produktů na ochranu rostlin a jejich udržitelné používání, aby tak byla zajištěna jejich bezpečnost pro člověka a životní prostředí; poukazuje na to, že tato pravidla obsahují dodatečná přísná kritéria pro bezpečnost včel; vyzývá Komisi, aby nadále informovala Parlament o úspěšném uplatňování nových právních předpisů;

28.  vyzývá Komisi, aby zlepšila metodiku hodnocení rizik u pesticidů s cílem chránit zdraví a rozvoj včelstev, a aby zajistila odpovídající přístup ke zjištěním a metodikám ekotoxikologických studií obsaženým v dokumentech předkládaných v rámci procesu povolování;

29.  zdůrazňuje význam udržitelného zemědělství a vyzývá členské státy, aby co nejdříve provedly a plně uplatnily směrnici 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, především článek 14, v níž je zdůrazněna povinnost zemědělců uplatňovat zásady integrované ochrany rostlin nejpozději od roku 2014, a aby věnovaly zvláštní pozornost těm pesticidům, které mohou mít negativní dopad na zdraví včel a včelstev;

30.  vyzývá Komisi, aby se na základě spolehlivých a efektivních testů v reálných podmínkách a použití harmonizovaných protokolů zabývala a v rámci hodnocení rizik pesticidů chronickou, larvální a subletální toxicitou, jak stanoví nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, které je v platnosti od 14. června 2011; vyzývá dále Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost používání určitých pesticidů, které by mohly mít za určitých okolností nepříznivý účinek na zdraví včel a včelstev; vyzývá Komisi, aby rovněž posílila výzkum možného vzájemného ovlivňování mezi látkou a patogenem a látkou a látkou; konstatuje, že by se měly rovněž zvážit aplikační metody;

31.  vítá skutečnost, že odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin provádějí nezávislé hodnocení požadavků kladených na průmysl, pokud jde o poskytování údajů o různých pesticidech;

32.  vyzývá k tomu, aby byl v rámci dialogu mezi včelaři, zástupci zemědělství a veřejnými orgány vytvořen systém, který zajistí, aby bylo včelařům ve všech členských státech předem oznamováno použití pesticidů, zejména jedná-li se o letecký způsob insekticidního ošetření (např. postřik komárů), a systém, jehož prostřednictvím by byly na vyžádání poskytování informace o umístění rojů v době provádění těchto zásahů; dále vyzývá ke zlepšení přenosu informací prostřednictvím internetové databáze včelařů a zemědělců týkající se například umístění úlů v blízkosti polí;

33.  vyzývá členské státy, aby zvážily, zda by nebylo vhodné začlenit včelařství a zdraví včel do zemědělského vzdělávání;

34.  se zvláštním ohledem na projekt úřadu EFSA nazvaný „Úhyn včel a pozorování včel v Evropě“ (Bee mortality and Bee Surveillance in Europe) z roku 2009 vyzývá Komisi, aby provedla objektivní výzkum ohledně možných negativních dopadů geneticky modifikovaných plodin a monokulturního hospodářství na zdraví včel;

Produkce a bezpečnost potravin, ochrana původu

35.  vyzývá Komisi, aby neustále monitorovala situaci v oblasti zdraví zvířat ve zdrojových zemích, uplatňovala ty nejpřísnější požadavky v oblasti zdraví zvířat a aby zavedla patřičný monitorovací systém týkající se šíření materiálu pocházejícího ze třetích zemí, aby se tak zamezilo zanesení exotických včelích chorob a parazitů, jako jsou brouci Aethina tumida a roztoči Tropilaelaps, do EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s organizacemi včelařů zvýšily transparentnost, pokud jde o četnost, celkový objem, způsobu a především výsledky bezpečnostních prohlídek prováděných na stanovištích hraniční kontroly;

36.  vyzývá k stanovení dočasné mezní hodnoty (referenční hodnoty pro opatření) na 10 ppb pro veterinární produkty povolené v Evropské unii ohledem na stávající analytické metody a postupy v jednotlivých členských státech;

37.  vyzývá Komisi, aby zahrnula hladiny akčních hodnot (NAL) či referenční hodnoty (RPA) nebo systém maximálních limitů reziduií v medu a dalších včelařských produktech pro látky, které nemohou být v případě evropského včelařského odvětví povoleny, a aby harmonizovala veterinární hraniční kontroly a kontroly vnitřního trhu, protože dovoz nekvalitních výrobků, ředění a náhražky v případě medu narušují trh a vytvářejí trvalý tlak na ceny a kvalitu konečného výrobku na vnitřním trhu EU, a musejí existovat rovné podmínky pro výrobky/výrobce ze zemí EU a ze třetích zemí; konstatuje že maximální limity reziduí musí vzít v potaz rezidua pocházející z řádných veterinárních postupů;

38.  vyzývá Komisi, aby zavedla či modifikovala přílohy směrnice Rady 2001/110/ES(8) (směrnice o medu) s cílem zlepšit standardy produkce v EU tím, že se vytvoří jednoznačné právní definice včelařských produktů, včetně druhů medu, a definují se zásadní parametry kvality přírodního medu, jako je obsah prolinu a sacharázy, nízká úroveň HMF či vlhkosti, a ředění (jako je obsah glycerinu, poměr cukru a izotopů (C13/C14), pylové spektrum a aroma a obsah cukru v medu); vyzývá k podpoře výzkumu v oblasti účinných metod pro odhalení ředění medu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že sledování přírodních vlastností medu, které se vztahuje na evropské výrobky, se uplatňuje také na výrobky ze třetích zemí;

39.  vyzývá Komisi, aby harmonizovala pravidla týkající se označování s ustanoveními nařízení o zemědělských režimech jakosti a zavedla povinné označení země původu pro včelařské produkty z dovozu a produkty vyrobené v EU, nebo v případě směsí produktů různého původu povinné označování každé jednotlivé země původu;

40.  v duchu nové politiky EU v oblasti kvality vyzývá včelaře, zástupce jejich organizací a obchodní společnosti, aby lépe využívali sytému pro označování původu produktů z EU (chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení) u včelařských produktů, což by mohlo přispět k cenové dostupnosti provozování včelařství, a vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s včelařskými sdruženími navrhla kvalitní označení a podpořila přímý prodej včelařských výrobků na místních trzích;

41.  vyzývá k přijetí opatření na zvýšení spotřeby evropského medu a včelařských výrobků, a to včetně propagace medů se specifickými vlastnostmi v případě některých odrůd a zeměpisných oblastí;

Opatření související se zachováním biologické rozmanitosti a s nadcházející reformou společné zemědělské politiky

42.  zdůrazňuje nezbytnost konzultací s včelaři ze strany evropských a vnitrostátních orgánů během vypracovávání včelařských programů a příslušných právních předpisů tak, aby byla zajištěna účinnost těchto programů a jejich včasné provádění; vyzývá Komisi, aby poskytla výrazně vyšší finanční zdroje tím, že posílí stávající podporu včelařství v SZP po roce 2013 a zajistí další existenci a zlepšování stávajících podpůrných programů (nařízení (ES) č. 1221/97) v oblasti včelařství, a aby podpořila rozvoj společných projektů, a členské státy, aby poskytly včelařskému odvětví technickou pomoc; vyzývá Komisi k zajištění systému spolufinancování, který by byl slučitelný se stanovením přímé podpory v rámci prvního pilíře SZP (nepovinné provádění stávajícího článku 68 SZP) těmi státy, které to považují za nezbytné; zdůrazňuje, že je třeba podporovat mladé včelaře, aby se tomuto odvětví věnovali; vyzývá Komisi, aby zajistila bezpečnostní síť či společný systém pojištění pro včelařské odvětví s cílem snížit dopad krizových situací na včelaře;

43.  naléhavě žádá Komisi, aby v rámci nové strategie EU pro biologickou rozmanitost dala přednostně k dispozici finanční zdroje pro včelařství nebo ve vyšší míře podpořila veškeré projekty a činnosti předložené v rámci SZP, které se týkají výhradně poddruhů a ekotypů včely medonosné pocházející z jednotlivých oblastí;

44.  vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející reformy SZP vyjasnila opatření na podporu a pomoc, která se mají týkat evropského včelařského odvětví, s ohledem na environmentální a společenské veřejné statky, které včelstva poskytují formou opylování, a na environmentální služby vykonávané včelaři v rámci hospodaření s jejich včelstvy;

45.  konstatuje, že podle zprávy Komise z 28. května 2010 celkový počet včelařů v EU v porovnání s rokem 2004 lehce vzrostl; zdůrazňuje, že podle této zprávy se dá tento nárůst přičíst pouze přistoupení Bulharska a Rumunska k EU a že pokud by se včelaři z těchto zemí nepočítali, byl by patrný citelný pokles v počtu včelařů v EU; považuje to za důkaz závažnosti situace ve včelařském odvětví v EU a potřeby poskytnutí pomoci a zavedení konkrétních opatření k udržení včelařů ve včelařství;

46.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření zvláštního systému pro pomoc včelařům v rámci přímých podpor, například prostřednictvím finančních plateb za včelstva, které by pomohly zachovat včelařské odvětví v EU, udržet včelaře ve včelařství, povzbuzovat mladé lidi, aby se stali včelaři, a zajistit, aby včely i nadále plnily roli opylovačů;

47.  vyzývá Komisi, aby v rámci SZP prosazovala udržitelné zemědělské postupy, povzbuzovala veškeré zemědělce k využívání jednoduchých zemědělských postupů v souladu se směrnicí 2009/128/ES a aby posílila zemědělsko-environmentální postupy specifická pro odvětví včelařství v duchu nové strategie EU týkající se biologické rozmanitosti; vyzývá členské státy, aby v rámci svých programů rozvoje venkova přijaly zemědělsko-environmentální opatření uzpůsobená odvětví včelařství a aby povzbuzovaly zemědělce k tomu, aby se zapojili do zemědělsko-environmentálních opatření určených k podpoře travnaté plochy vhodné pro včely na okrajích polí a uplatňovali vysokou úroveň integrované produkce, přičemž by se tam, kde je to možné, měl uplatňovat celostní přístup k zemědělství a využívání biologické kontroly;

48.  znovu potvrzuje, že Komise pokládá včely za domestikovaný druh, a patří tedy mezi hospodářská zvířata, což usnadňuje přijímání lepších opatření na ochranu jejich zdraví a životních podmínek(9) a zvyšuje informovanost o ochraně přírodních opylovačů; požaduje proto vytvoření strategie na ochranu zdraví včel a zohlednění zvláštností včelařského odvětví v právních předpisech v oblasti zemědělství a zvěrolékařství, zejména pokud jde o náhradu ztrát zemědělců;

49.  vyzývá zúčastněné strany ve včelařském odvětví, aby využily příležitostí, které jim nabízí stávající společná zemědělská politika a její nadcházející reforma, která náležitě zohlední producentské organizace v zemědělském sektoru;

Ochrana biologické rozmanitosti včel

50.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci směrnice Rady 92/43/EHS(10) (směrnice o stanovištích) vymezila stav druhu Apis mellifera (včela medonosná) z hlediska ochrany a případně jej zahrnula do přílohy této směrnice; vzhledem k naléhavosti ochrany druhu Apis mellifera a různých poddruhů, které se vyskytují na území Evropské unie, vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření zvláštního programu nebo nařízení v rámci finančního nástroje Life+, které by umožnilo zavést celoevropský projekt na obnovení volně žijících populací těchto druhů;

51.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci směrnice Rady 92/65/EHS(11) alespoň přechodně uvalila zákaz na dovoz živých včel a druhů rodu Bombus ze třetích zemí s cílem předcházet zavlečení exotických chorob, zejména s ohledem na to, že v Evropské unii není nedostatek genetických zdrojů ve včelařství, a s ohledem na hlavní poddruhy, z nichž druhy v současnosti používané ve včelařství pocházejí;

52.  připomíná, že opatření na podporu biologické rozmanitosti jsou v nezemědělském odvětví zásadní; konstatuje, že zelené plochy podél silnic, okraje železničních tratí, lesní průseky pro energetické sítě a veřejné a soukromé zahrady pokrývají významnou plochu, kde metody racionálního řízení mohou výrazně zvýšit zdroje pylu a nektaru pro včely a opylovací hmyz; domnívá se, že tento vývoj by měl být posuzován v souvislosti s územním plánováním, které především udržuje bezpečnost silniční dopravy;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0440. (2) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. (3) Úř. věst. C 24, 30.1.2010, s.28. (4) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1. (5) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71. (6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0084. (7) Úř. věst. L 173, 1.7.1997, s. 1. (8) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47 (9) Prostřednictvím iniciativ, jako je strategie EU v oblasti zdraví zvířat (2007–2013), která napomáhá poskytovat jednotný a jasný regulační rámec pro zdraví zvířat, zlepšuje koordinaci a účinné využívání zdrojů příslušnými evropskými agenturami a zdůrazňuje význam zachování a zlepšení diagnostické schopnosti. (10) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (11) Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu (2011/2146(INI))

P7_TA(2011)0494 A7-0371/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 14 a 106, jakož i protokol č. 26 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu (KOM(2011)0146),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 23. března 2011 týkající se uplatňování pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu od roku 2005 a výsledků veřejné konzultace (SEK(2011)0397),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci uspořádanou Komisí v roce 2010 o pravidlech státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu,

–  s ohledem na „Příručku o používání pravidel Evropské unie pro státní podporu, veřejné zakázky a vnitřní trh v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, zejména sociálních služeb obecného zájmu“ ze dne 7. prosince 2010 (SEK(2010)1545),

–  s ohledem na směrnici Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise č. 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu(2),

–  s ohledem na rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. ledna 2001 nazvané Služby obecného zájmu v Evropě(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 1996 nazvané Služby obecného zájmu v Evropě(5),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. července 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu(6),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011 na téma „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Reforma pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu“(7),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, Altmark Trans GmbH, Regierungspräsidium Magdeburg a Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH(8)

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 5. července 2011 k budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu(9), ze dne 14. března 2007 o sociálních službách obecného zájmu v Evropské unii(10), ze dne 27. září 2006 o Bílé knize Komise o službách obecného zájmu(11), ze dne 14. ledna 2004 o zelené knize Komise o službách obecného zájmu(12), ze dne 13. listopadu 2001 o sdělení Komise nazvaném „Služby obecného zájmu v Evropě“ (13) a na usnesení ze dne 17. prosince 1997 o sdělení Komise nazvaném „Služby obecného zájmu v Evropě“ (14),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0371/2011),

A.  vzhledem k tomu, že službám obecného hospodářského zájmu (SOHZ) náleží v rámci společných hodnot Unie význačné místo a že podporují základní práva a sociální, hospodářskou a územní soudržnost, jsou tudíž zásadní v boji proti sociálním nerovnostem a ve stále větší míře také pro udržitelný rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že SOHZ významně přispívají k hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti členských států, a tím napomáhají nejen předcházet hospodářským krizím a jejich překonávání, nýbrž také přispívají k celkovému hospodářskému blahobytu;

C.  vzhledem k tomu, že poskytování SOHZ napomáhá úspěšnému provádění strategie Evropa 2020, a vzhledem k tomu, že tyto služby mohou přispět k dosažení cílů týkajících se růstu, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, takže ve výsledku bude možné dosáhnout stanovené vysoké míry produktivity, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;

D.  vzhledem k tomu, že v zájmu občanů je nutné a s ohledem na rozpočtovou situaci velmi důležité, aby soukromé podniky fungující v podmínkách hospodářské soutěže nalezly nákladově účinná řešení;

E.  vzhledem k tomu, že se v případě SOHZ jedná o služby, které by bez veřejného zásahu nebyly vždy nabízeny nebo by byly nabízeny pouze v nedostatečném rozsahu;

F.  vzhledem k tomu, že sociálním službám obecného zájmu (SSOZ) náleží významná úloha při zajišťování základních práv a že významně přispívají k rovnosti příležitostí;

G.  vzhledem k tomu, že podle stávající legislativy EU se oznamovací povinnost nevztahuje na nemocnice a sociální bydlení, tj. na SOHZ, které plní základní sociální potřeby;

H.  vzhledem k tomu, že články 106 a 107 SFEU poskytují právní základ pro reformu pravidel státní podpory pro SOHZ a článek 14 SFEU umožňuje Evropskému parlamentu a Radě stanovit v souladu s pravidly řádného legislativního postupu zásady a podmínky fungování SOHZ, zejména SOHZ hospodářského a finančního charakteru, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států;

I.  vzhledem k tomu, že protokol č. 26 Lisabonské smlouvy stanoví pro SOHZ vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu univerzálního přístupu a práv uživatelů a že výslovně uznává jejich zásadní úlohu;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy a jejich veřejné orgány mají nejlepší předpoklady k tomu, aby řádně sloužily svým občanům, a odpovídají tudíž za stanovení přesného rozsahu a způsobu poskytování SOHZ, a vzhledem k tomu, že článek 1 protokolu č. 26 k Lisabonské smlouvě výslovně uznává široké rozhodovací pravomoci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů pro jejich poskytování, pověřování a organizování;

K.  vzhledem k tomu, že mezi vyrovnávací platby se počítají veškeré výhody poskytované jakýmkoliv způsobem ze strany státu nebo formou státních prostředků;

1.   bere na vědomí reformní cíle Komise směřující ke zvýšení srozumitelnosti toho, jak uplatňovat pravidla podpory na SOHZ se zohledněním jejich rozmanitosti;

2.  žádá Komisi, aby objasnila vztahy mezi pravidly vnitřního trhu a poskytováním veřejných služeb a zajistila uplatňování zásady subsidiarity v rámci definice, organizace a financování veřejných služeb;

3.  upozorňuje na zlepšení, pokud jde o uplatňování a srozumitelnost, k nimž došlo díky opatřením přijatým v roce 2005 známým jako altmarkský balíček; poukazuje nicméně na to, že z veřejných konzultací vyplynulo, že tyto právní nástroje musí být ještě jasnější, přímočařejší, přiměřenější a účinnější;

4.  zdůrazňuje, že výsledky veřejných konzultací rovněž naznačují, že kromě administrativní zátěže mohly k tomu, že pravidla státní podpory nebyla uplatňována na SOHZ, přispět i nejistota a mylný výklad, a to zvláště pokud jde o klíčové pojmy těchto pravidel, jakými jsou „akt pověření“, „přiměřený výnos“, „podnik, služby hospodářské a nehospodářské povahy“ či „význam pro vnitřní trh“;

5.  vítá rozhodnutí Komise poskytnout bližší objasnění rozdílu mezi nehospodářskými a hospodářskými činnostmi v souvislosti s SOHZ s cílem vytvořit větší celkovou právní jistotu a předejít případům, které by musel řešit Evropský soudní dvůr, a řízením pro porušení povinnosti, která by iniciovala Komise; vyzývá Komisi, aby poskytla bližší objasnění ohledně čtvrtého kritéria, které Evropský soudní dvůr stanovil v rozsudku ve věci Altmark, a zajistila, aby způsob výpočtu přiměřeného výnosu byl dostatečně jasný a vhodný vzhledem k rozmanitosti SOHZ; vyzývá proto Komisi, aby se vyhnula uzavřenému seznamu; navrhuje, aby přitom Komise nezůstala u pouhého opakování judikatury Evropského soudního dvora, nýbrž stanovila směrodatná kritéria, která pomohou porozumět používaným pojmům a uplatňovat je; žádá Komisi, aby rozvedla, co považuje za skutečné SOHZ;

6.  je znepokojen dodatečnými požadavky, které chce Komise zavést s cílem zajistit, že rozvoj obchodu nebude narušen v rozsahu, který by byl v rozporu se zájmy Unie, a je přesvědčen, že tyto požadavky povedou k právní nejistotě;

7.  zdůrazňuje, že „akt pověření“ je zárukou transparentnosti, která musí být s ohledem na větší informovanost občanů zachována, ale že rozsah tohoto zmocnění (aktu pověření) by se měl zvětšit, a to zejména zavedením pružnějších pravidel; žádá, aby projekt, jehož součástí je „smlouva o cílech činnosti“, byl považován za způsobilý akt pověření;

8.  zdůrazňuje, že reformu pravidel státní podpory EU lze provést pouze při zohlednění zvláštní funkce SOHZ a pouze za důsledného dodržení zásady subsidiarity, protože za pořizování, poskytování, financování a organizaci SOHZ jsou podle protokolu č. 26 Lisabonské smlouvy odpovědné příslušné členské státy a jejich vnitrostátní, regionální a místní orgány, které mají v tomto ohledu široké rozhodovací pravomoci a svobodu volby;

9.  zdůrazňuje, že při revizi pravidel je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby koncepce a pojmy Společenství byly jasně přizpůsobeny charakteru veřejných služeb a rozmanitosti organizačních forem a zúčastněných stran v této oblasti a aby patřičně zohledňovaly reálné riziko dopadu na obchod mezi členskými státy;

10.  upozorňuje na specifickou povahu SOHZ na regionální a místní úrovni, které neohrožují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a u nichž by bylo možné využít zjednodušený a transparentní postup, jenž by usnadnil inovace a účast malých a středních podniků;

11.  podporuje koncept prahových hodnot pro osvobození od oznamovací povinnosti při vyrovnávacích platbách na SOHZ a s tím související snížení administrativní zátěže; na základě výsledků provedené konzultace navrhuje, aby se zvýšily prahové hodnoty, jež jsou určující pro použití rozhodnutí o SOHZ;

12.  zdůrazňuje, že článek 14 SFEU a protokol č. 26 připojený k Lisabonské smlouvě uznávají specifickou povahu SOHZ, a uznává v této souvislosti zvláštní úlohu vnitrostátních, regionálních a místních orgánů; zdůrazňuje, že reforma pravidel státní podpory EU pro SOHZ představuje pouze jednu část potřebného vysvětlení právních ustanovení týkajících se SOHZ prostřednictvím jednotného právního rámce; konstatuje, že uspokojivá právní jistota bude muset být zajištěna jakýmkoli právním nástrojem; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila sdělení o opatřeních, která pro SHOZ a sociální služby obecného zájmu (SSOZ) zajistí rámec, jenž jim umožní plnit své poslání, jak se k tomu zavázala v Aktu o jednotném trhu;

13.  zdůrazňuje, že v souladu s čl. 106 odst. 2 SFEU podniky pověřené poskytováním služeb obecného zájmu podléhají ustanovením o zákazu a kontrole státní podpory jen v míře, v níž jim použití těchto pravidel právně nebo fakticky nebrání plnit zvláštní úkoly, které jim byly svěřeny vnitrostátními, regionálními či místními orgány; zdůrazňuje v této souvislosti, že článek 14 SFEU jasně stanoví, že Unie a členské státy dbají v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti Smluv o to, aby zejména hospodářské a finanční zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů; požaduje proto, aby byly při reformě pravidel státní podpory EU zohledněny oba tyto články a aby bylo zajištěno, že kompenzace poskytované na SOHZ nebudou nadměrně zatěžovat veřejné finance nebo nepovedou k nízké kvalitě poskytovaných služeb;

14.  domnívá se, že chystaný návrh Komise týkající se projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020 by se mohl a měl stát hlavním vektorem rozvoje služeb obecného zájmu na úrovni členských států i EU; zdůrazňuje, že postupy stanovené za tímto účelem by měly být výslovně uvedeny v rámci pravidel způsobilosti projektů, která budou vymezena na základě řádného legislativního postupu;

15.  považuje za velmi důležité, aby poskytování vyrovnávacích plateb na SOHZ nenarušovalo hospodářskou soutěž nebo nepoškozovalo jiné společnosti, které svou činnost provozují ve stejných odvětvích nebo na stejných trzích a které tyto vyrovnávací platby nedostávají;

16.  poukazuje na to, že přístup ke kompenzaci čistých nákladů na poskytování veřejných služeb je v rámci hospodářských a finančních podmínek nezbytný pro podniky pověřené poskytováním veřejných služeb proto, aby mohly řádně plnit zvláštní úkoly, které jim byly svěřeny veřejnými orgány, a to zejména v době současné krize, kdy veřejné služby plní klíčovou úlohu jako automatický stabilizátor chránící nejzranitelnější sektory veřejného života, čímž pomáhají zmírňovat dopady sociální krize;

17.  chce v této souvislosti zdůraznit, že rozvoj spolupráce veřejných orgánů prostřednictvím sdružování prostředků nabízí velký potenciál pro zvyšování účinnosti využívání veřejných prostředků a modernizaci veřejných služeb, které tak budou moci vycházet vstříc novým potřebám občanů v jejich místních podmínkách; zdůrazňuje také význam přeshraniční spolupráce;

18.  důrazně upozorňuje, že veřejné služby musí mít vysokou kvalitu a být dostupné všem vrstvám obyvatelstva; vnímá v této souvislosti se znepokojením restriktivní postoj Komise, která v souvislosti s vyplácením státní podpory sdružením sociálního bydlení považuje jimi poskytované služby za SSOZ pouze tehdy, jsou-li plnění vyhrazena jenom znevýhodněným občanům či sociálně slabým skupinám, a to z toho důvodu, že takto omezené chápaní tohoto pojmu stojí v protikladu k prvořadému cíli, jímž je sociální rozmanitost a univerzální přístup;

19.  je toho názoru, že poskytování kvalitních služeb je založeno na lidských právech evropských občanů; a že takový přístup založený na těchto právech by měl být posílen;

20.  připomíná, že mají-li být v budoucnosti poskytovány služby v oblasti inteligentní energie či širokopásmové služby, je třeba značných investic do modernizace infrastruktury, zejména v regionech, v nichž se jí nejvíce nedostává, a zejména v oblasti energetiky, telekomunikací a veřejné dopravy;

21.  vyzývá Komisi, aby do nákladů na vyrovnávací platby, které je třeba zohlednit, zahrnula také investice do infrastruktury, která je k fungování SOHZ nezbytná; připomíná Komisi, že poskytování SOHZ je někdy založeno spíše na dlouhodobé investiční podpoře z veřejných prostředků než na ročních vyrovnávací platby;

22.  vyzývá Komisi, aby při sjednávání dvoustranných obchodních dohod přistoupila na to, že v partnerských zemích budou SOHZ a SSOZ poskytovány v rámci veřejného sektoru;

Zjednodušení/proporcionalita

23.  vítá záměr Komise, která chce v rámci diferencovanějšího přístupu zjednodušit použití pravidel o poskytování státní podpory tak, aby byla administrativní zátěž dotčených veřejných orgánů a poskytovatelů služeb přiměřená případnému dopadu, který bude mít dané opatření na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

24.  vyzývá proto k takové formulaci příslušných ustanovení, aby bylo zajištěno, že je lze správně uplatňovat a že zbytečně nezatěžují veřejné orgány a podniky pověřené poskytováním služeb obecného zájmu, a které by jim umožňovaly plně dostát zvláštním úkolům, které jim byly svěřeny; v této souvislosti žádá Komisi, aby umožnila snazší pochopení pravidel a stanovila povinnosti týkající se vyrovnávacích plateb vyplácených státem na služby SOHZ, a poskytla tak větší právní jistotu veřejným orgánům a poskytovatelům služeb;

25.  vyzývá Komisi, aby v rámci zamýšleného zjednodušení pravidel podpory zvýšila pružnost a transparentnost, pokud jde o kontrolu nadměrné kompenzace a zlepšila zejména opatření na její prevenci; u víceletých smluv proto navrhuje provádět kontrolu nadměrné kompenzace pouze na konci doby trvání smlouvy a v každém případě v maximálně tříletých intervalech, a aby byla stanovena transparentní kritéria pro výpočet vyrovnávacích plateb na SOHZ, neboť by se tím podstatně snížilo časové a finanční zatížení poskytovatelů těchto služeb i veřejných orgánů;

26.  vyzývá Komisi, aby u veřejných orgánů a provozovatelů ověřila, zda pokyny k uplatňování pravidel Evropské unie týkajících se státní podpory, veřejných zakázek a vnitřního trhu v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, a zejména sociálních služeb ze dne 7. prosince 2010 efektivně plní svůj účel; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby poskytla veřejným orgánům a provozovatelům nástroj napomáhající k náležitému uplatňování těchto pravidel;

27.   vyzývá Komisi ke zjednodušení pravidel pro pověřování; žádá, aby výzva k předání projektu spolu se smlouvou o cílech služby byly považovány za pověření;

Sociální služby

28.  vyzývá Komisi, aby pro SSOZ, u nichž nelze předpokládat zásadní dopad na obchod mezi členskými státy, zavedla zvláštní pravidla o podpoře de minimis; navrhuje proto, aby byly u tohoto typu sociálních služeb stanoveny vhodné vyšší prahové hodnoty;

29.  podporuje zachování stávající výjimky pro nemocnice a sociální bydlení, na něž se nevztahují žádné prahové hodnoty; vítá skutečnost, že Komise potvrdila, že chce vyjmout z oznamovací povinnosti další oblasti SSOZ; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vyrovnávací platby na veškeré SOHZ, které plní základní sociální potřeby, jako je péče o starší osoby a osoby s postižením, péče o znevýhodněné skupiny a jejich sociální začlenění, zabezpečení dětí a mládeže, zdravotní péče a přístup na trh práce, jak jsou vymezeny členskými státy, byly vyjmuty z oznamovací povinnosti;

30.  domnívá se, že by zvláštní úloha a povaha SSOZ měla být chráněna a jasně definována; vyzývá proto Komisi, aby posoudila, jak nejúčinněji tohoto cíle dosáhnout, a zohlednila přitom možnost zavedení zvláštních pravidel podle odvětví;

Místní služby

31.  vítá záměr Komise, která chce zavést pravidlo de minimis pro státní podporu podniků pověřených poskytováním SOHZ, pokud lze v důsledku místně omezené působnosti očekávat pouze zanedbatelné dopady na obchod mezi členskými státy a pokud je zajištěno, že kompenzace bude použita pouze na poskytování dotčených SOHZ; žádá Komisi, aby zhodnotila, zda by se pravidla o podpoře de minimis měla vztahovat také na SOHZ v oblasti kultury a vzdělávání;

32.  vyzývá Komisi, aby navrhla vhodné prahové hodnoty pro toto pravidlo de minimis pro vyrovnávací platby podnikům pověřeným poskytováním SOHZ tak, aby pro tyto služby platil zjednodušený postup a bylo výrazně sníženo značné administrativní zatížení poskytovatelů služeb, aniž by to mělo nepříznivý dopad na jednotný trh; navrhuje jako možný přístup v tomto ohledu kombinaci výše vyrovnávací platby a obratu podniku, jenž byl pověřen poskytováním SOHZ místními orgány; dále se domnívá, že by bylo vhodnější stanovit prahové hodnoty na dobu tří účetních období v zájmu zajištění potřebné pružnosti;

33.  připomíná, že poskytovatelé SOHZ mají celou řadu odlišných statutů, jako např. sdružení, nadace, dobrovolné či obecní organizace, neziskové organizace a sociální podniky; připomíná, že některé z nich fungují výlučně na místní úrovni, nezabývají se komerční činností a veškeré zisky ze služeb obecného zájmu investují opět v daném místě;

Kvalita a efektivita

34.  zdůrazňuje mimořádný význam vysoké kvality SOHZ a nezbytnost univerzálního přístupu k nim; upozorňuje v této souvislosti na to, že odpovědnost Komise se podle pravidel hospodářské soutěže stanovených SFEU omezuje na kontrolu státní podpory pro poskytování SOHZ, a že ta neposkytují právní základ pro stanovení kritérií kvality a efektivity na evropské úrovni; domnívá se, že definice kvality a efektivity pro SOHZ by měla být vymezena v souladu se zásadou subsidiarity;

o
o   o

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst L 318, 17.11.2006, s. 17. (2) Úř. věst L 312, 29.11.2005, s. 67. (3) Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4. (4) Úř. věst. C 17, 19.1.2001, s. 4. (5) Úř. věst. C 281, 26.9.1996, s. 3. (6) Úř. věst. C 259, 2.9.2011, s. 40. (7) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 149. (8) Věc C-280/00, [2004] ECR I-07747. (9) Přijaté texty, P7_TA(2011)0319. (10) Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 140. (11) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 277. (12) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 294. (13) Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 153. (14) Úř. věst. C 14, 19.1.1998, s. 74.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2011/2052(INI))

P7_TA(2011)0495 A7-0370/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 148, 160 a 168 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 1, 16, 21, 23, 24, 25, 30, 31 a 34,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na článek 30 (právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením), článek 31 (právo na bydlení) a článek 16 (právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu) této charty,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

–  s ohledem na směrnici 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,(2)

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)(3),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, které se konalo dne 8. června 2010 na téma Rovnost a zdraví jako součást všech politik: solidarita v oblasti zdraví„(4),

–  s ohledem na prohlášení Rady ze dne 6. prosince 2010 o Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: spolupráce v boji proti chudobě v roce 2010 a v dalších letech(5),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), které se konalo dne 7. března 2011(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu ze dne 15. února 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení – Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020(7),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu ze dne 10. února 2011 nazvanou 'SPC Assessment of the social dimension of the Europe 2020 Strategy' (Hodnocení Výboru pro sociální ochranu týkající se sociálního rozměru Strategie Evropa 2020)(8),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: ke snížení nerovnosti v oblasti zdraví v Evropské unii“(9),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(10),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(11),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(12),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (KOM(2009) 0567),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (KOM(2010)0573),

–  s ohledem na evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu (KOM(2010)0636),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o rámci EU pro vnitrostátní strategie pro integraci Romů do roku 2020 (KOM(2011)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2001 o Organizaci spojených národů: Světový den odmítnutí chudoby(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociálním hospodářství(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii Evropa 2020(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(19),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně opatření a iniciativ, které mají být učiněny(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011 o zelené knize Komise nazvané „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o úloze žen ve stárnoucí společnosti(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011ohledně režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o strategii EU pro začleňování Romů(27),

–  s ohledem na písemná prohlášení ze dne 22. dubna 2008 o zamezení bezdomovectví na ulicích(28) a ze dne 16. prosince 2010 ke strategii EU v oblasti bezdomovectví(29),

–  s ohledem na závěrečná doporučení evropské konsenzuální konference o bezdomovectví ze dne 9. a 10. prosince 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o strategii EU v oblasti bezdomovectví(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 Mobilita a začlenění osob se zdravotním postižením a Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(31)

–  s ohledem na závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020(32),

–  s ohledem na Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (KOM(2010)0491),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 k budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu(34),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek(35),

–  s ohledem na publikaci EUROSTATu z roku 2010 nazvanou „Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení – statistický portrét Evropské unie 2010“ (Combating poverty and social exclusion – a statistical portrait of the European Union 2010),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o „Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (KOM(2010)0758),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0370/2011),

Číselné údaje

A.  vzhledem k tomu, že 116 milionů osob v Evropské unii je ohroženo chudobou a že 42 milionů (tedy 8 %) žije „v podmínkách závažné materiální deprivace a nemůže si dovolit řadu nezbytných prvků, které jsou v Evropě považovány za základ důstojného života“(36), že chudoba je nepřípustným důsledkem nerovnoměrného rozdělování bohatství, příjmů a zdrojů v prosperující evropské ekonomice; vzhledem k tomu, že nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením, byly nejvíce postiženy finanční, hospodářskou a sociální krizí; vzhledem k tomu, že úsporná opatření, která byla nebo budou v Evropské unii přijata, se nesměji dotknout zaměstnanosti a sociální ochrany, zhoršit postavení nejzranitelnějších osob a ohrozit nezaměstnaností, obtížnou situací či chudobou miliony osob, kterým se zatím dařilo uživit se, pokrýt své potřeby a zajistit svou existenci vlastní prací nebo ze svých starobních důchodů, a to zejména z důvodu rozpočtových omezení ve veřejných službách a sociální podpoře; vzhledem k tomu, že posílení podmíněnosti a omezování politik zaměřených na sociální aktivaci, které je důsledkem krize, zhoršují problémy nejzranitelnějších osob, kterým se navíc nenabízí dostatečné množství důstojných pracovních míst; vzhledem k tomu, že propast mezi bohatými a chudými se v důsledku krize stále prohlubuje,

Porušování základních práv

B.  vzhledem k nové strategii Komise zaměřené na provádění Listiny základních práv, jejímž hlavním cílem je podpořit přístup nejvíce znevýhodněných osob k základním právům; vzhledem k tomu, že tato Listina musí být dodržována v plném rozsahu a že velká chudoba představuje porušení lidských práv a závažný zásah do lidské důstojnosti, což přispívá ke stigmatizaci a nespravedlnosti; vzhledem k tomu, že klíčovým cílem systémů podpory příjmů musí být zbavit lidi chudoby a umožnit jim důstojný život,

Nesplněné závazky

C.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení se zvýšily a postihly v letech 2000 až 2008 nové sociální kategorie navzdory závazkům Unie souvisejícím s cílem vykořenění chudoby v EU do roku 2010, který byl přijat na summitu v Lisabonu konaném ve dnech 23. a 24. března 2000, a navzdory pokroku, jehož má být dosaženo, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000; vzhledem k tomu, že nelze snížit chudobu a vyloučení ani nelze uplatňovat růst podporující začlenění, aniž by byla potírána nerovnost a diskriminace nebo aniž by byl zajištěn rozvoj národních ekonomik a také solidarita s nejslabšími skupinami společnosti, tedy bez spravedlivého a odpovídajícího rozdělení blahobytu v zemi,

D.  vzhledem k tomu, že ohrožení chudobou se přímo týká venkovského prostředí, zejména pak malých hospodářství a mladých zemědělců postižených dopady hospodářské krize i nadměrným kolísáním cen surovin,

20 milionů

E.  vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 má mezi svými hlavními cíli jakožto pružný cíl, tj. bez možnosti sankcí, snížení počtu osob ohrožených chudobou o 20 milionů v souvislosti se třemi ukazateli, které přijaly členské státy (míra ohrožení chudobou po sociálních transferech, index materiální deprivace a procento osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce), a vezmeme-li v úvahu 116 milionů osob ohrožených chudobou a 42 milionů osob žijících v podmínkách závažné materiální deprivace, tento cíl sice bezpochyby uznává význam boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, avšak již od počátku odráží nezájem o postavení milionů obyvatel Evropy, kdy se nejslabší osoby mohou kvůli možnému vzniku prahových účinků ocitnout mimo dosah politik zaměřených na kvantitativní výsledky; vzhledem k tomu, že pokud nebudeme vycházet ze situací, jejichž řešení je nejobtížnější, prováděné politiky jejich řešení nezajistí, vzhledem k tomu, že Evropská platforma pro boj proti chudobě představuje jednu ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020,

F.  s ohledem na rostoucí sociální nerovnosti v některých členských státech, obzvláště v důsledku hospodářských rozdílů způsobených nerovnostmi v distribuci příjmů a bohatství a rozdíly na trhu práce, které vedou k sociální nejistotě a nerovnému přístupu k sociálním funkcím státu, jako je systém sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělání, právní služby aj.,

Vztah mezi hospodářstvím a chudobou

G.  vzhledem k tomu, že chudoba, která v členských státech EU dosahuje již velmi mnoho let vysoké úrovně, má stále výraznější vliv na hospodářství, škodí růstu, zvyšuje deficity veřejných rozpočtů a snižuje evropskou konkurenceschopnost a že tyto jevy samy vyvolávají chudobu a nezaměstnanost, zejména dlouhodobou, která se týká jednoho ze tří nezaměstnaných, a že tato situace je ještě horší v zemích se zranitelnější ekonomikou; vzhledem k tomu, že ochrana sociálních práv v Unii má v boji proti chudobě zásadní význam,

H.  vzhledem k tomu, že chudoba, kterou lze postavit na roveň porušování lidských práv, svědčí o tom, kolik úsilí je ještě třeba vynaložit, aby byly splněny cíle vytyčené v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU,

I.  vzhledem k tomu, že všechny úsporné politiky musí být inteligentní a musí umožňovat proticyklické investice do hlavních politických priorit,

J.  vzhledem k tomu, že pro zajištění evropské konkurenceschopnosti, vytvoření pracovních míst a boj proti chudobě je nezbytné přijmout strukturální reformy,

Vícerozměrná chudoba

K.  vzhledem k tomu, že chudoba je jevem, který má mnoho rozměrů a vyžaduje integrovanou reakci, která zohlední jednotlivé fáze života a mnohorozměrné potřeby lidí a která musí být založena na zajištění přístupu k právům, zdrojům a službám, tak jak je uvedeno ve společných cílech otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění (2006), aby odpovídala základním potřebám a předcházela sociálnímu vyloučení,

L.  vzhledem k tomu, že Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) úspěšně zvýšil povědomí veřejnosti a vyvolal politické závazky,

Důstojná práce / chudí pracovníci

M.  vzhledem k tomu, že růst a zaměstnanost, byť kvalitní, samy o sobě neumožňují zbavit lidi chudoby, že se zvýšila segmentace trhu práce, že se výrazně zhoršily životní a pracovní podmínky, zejména vlivem finanční krize, že se výrazně zvyšuje nejistota zaměstnání, proti níž je třeba bojovat, že byl za poslední léta více uznán fenomén chudých pracovníků, že však zůstává problémem, o němž se zřejmě neuvažuje na úrovni výzev, které staví před naše společnosti, a že jejich počet výrazně vzrostl, neboť chudobě čelí 8 % pracujících a 22 % zaměstnaných osob je chudobou ohroženo(37); vzhledem k tomu, že umožnění přístupu k důstojným a rovným pracovním podmínkám je krokem vpřed na cestě k odstranění chudoby a sociálního vyloučení rodin a osamělých osob,

N.  avšak vzhledem k tomu, že osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace jsou ve větší míře vystaveny rizikům týkajícím se trhu práce, nejistého zaměstnání s nízkou mzdou a chudoby,

Bezdomovectví

O.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví představuje jednu z nejkrajnějších podob chudoby a je problémem, který ve všech členských státech EU zůstává nevyřešen; vzhledem k tomu, že téměř ve všech členských státech Evropské unie žije z nejrůznějších důvodů velký počet bezdomovců, což vyžaduje, aby byly činěny konkrétní kroky vedoucí k jejich sociální integraci; vzhledem k tomu, že podle údajů Eurobarometru si přibližně jeden ze čtyř Evropanů myslí, že jednou z hlavních příčin chudoby je nadměrná cena důstojného bydlení, a že se přibližně devět Evropanů z deseti domnívá, že chudoba je překážkou přístupu k důstojnému bydlení; vzhledem k tomu, že ztráta kontaktu mezi orgány veřejné správy a občany, kteří přišli o bydlení, nejen narušuje veškeré iniciativy zaměřené na poskytnutí pomoci těmto občanům, ale svědčí také o skutečnosti, že proces vyloučení jedince dospěl do mimořádně pokročilé fáze,

P.  vzhledem k tomu, že chudoba závisí rovněž na dostupnosti a kvalitě sociálních služeb, např. zdravotnictví, kultury, bydlení a vzdělávání,

Q.  vzhledem k tomu, že žádné nebo nedůstojné bydlení lze považovat za velmi závažné porušení lidské důstojnosti, které má znatelné dopady na všechna ostatní práva,

Koš základních potřeb a služeb

R.  vzhledem k tomu, že práh chudoby ve výši 60 % národního příjmového mediánu je naléhavým, užitečným a nezbytným ukazatelem relativní chudoby, že je však třeba jej doplnit o další ukazatele, jako je koncepce a výpočet „koše základního zboží a služeb“ na vnitrostátní úrovni (který představuje pouze okamžitou reakci na konkrétní situaci osob, jež jsou oběťmi chudoby) a o ukazatele, které schválila Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v červnu 2010 (ohrožení chudobou, materiální deprivace, domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce) s cílem reagovat na potřeby veřejných politik,

Sociální ochrana

S.  vzhledem k tomu, že sociální ochrana včetně systémů minimálního příjmu je základním prvkem moderní demokracie, jenž významně zaručuje lidská práva na sociální, hospodářskou, politickou a kulturní účast ve společnosti a hraje klíčovou úlohu stabilizátoru ekonomiky, který omezuje dopad krizí, a také úlohu přerozdělování v průběhu celého života, neboť poskytuje zabezpečení proti sociálním rizikům a předchází chudobě a sociálnímu vyloučení a zmírňuje je během celého životního cyklu,

T.  vzhledem k tomu, že podle OECD představuje nevyužití sociálních dávek 20–40% příspěvků,

Zdravotnictví

U.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení nadále zůstávají rozhodujícími sociálními činiteli ovlivňujícími zdraví(38) a životní podmínky včetně délky života, a především dětská chudoba ovlivňuje zdraví a kvalitu života dětí, a že rozdíl mezi bohatými a chudými v oblasti dostupného přístupu ke zdravotním službám, stejně jako v oblasti příjmů a majetku, zůstává značný a v některých oblastech se dále prohlubuje,

V.  vzhledem k tomu, že nejzranitelnější a chudobou nejvíce ohrožené jsou určité skupiny společnosti, například rodiny samoživitelů, starší ženy, menšiny, osoby se zdravotním postižením a lidé bez domova,

W.  vzhledem k zásadě nediskriminace, která je úhelným kamenem základních práv, a to včetně diskriminace na základě sociálního původu,

Senioři

X.  vzhledem k tomu, že z důvodu stárnutí naší společnosti se v blízké budoucnosti značně zvýší počet závislých osob; vzhledem k tomu, že starší osoby, zejména ženy, jsou v některých zemích vystaveny vyššímu riziku chudoby než obyvatelstvo obecně, a to z důvodu poklesu příjmů v důchodu i v důsledku dalších faktorů, jako např. fyzické závislosti, samoty a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že přerušení mezigenerační sociální vazby je hlavním problémem našich společností,

Y.  vzhledem k tomu, že základním prvkem boje proti chudobě jsou důchodové politiky,

Aspekt pohlaví

Z.  vzhledem k tomu, že ženy jsou vůči chudobě obecně zranitelnější než muži vlivem různých faktorů, jako je diskriminace v zaměstnání na základě pohlaví, která s sebou přináší přetrvávající rozdíl ve mzdách mezi pohlavími, následné rozdíly ve výši důchodu, ale také přerušení profesní dráhy za účelem péče o závislé osoby nebo diskriminace v zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě pracuje pouze 63 % žen ve srovnání se 76 % mužů a vzhledem k neexistujícím podpůrným sítím a konkrétním opatřením, jejichž cílem je pomáhat pracujícím osobám při slaďování rodinného a pracovního života, zejména dostupným asistenčním službám,

AA.  vzhledem k tomu, že chudoba má na ženy a dívky jiný dopad než na muže a chlapce, protože chudé ženy a dívky mají obtížnější přístup k odpovídajícím sociálním službám a příjmům;

AB.  vzhledem k tomu, že platforma nebere v úvahu genderové zvláštnosti žen a mužů a že není věnována dostatečná pozornost feminizaci chudoby;

AC.  vzhledem k tomu, že rozdíly v celoživotním výdělku mužů a žen znamenají, že ženy budou mít nižší důchody, a vzhledem k tomu, že ženy jsou v důsledku toho více než muži postiženy trvalou, extrémní chudobou – chudobou je ohroženo 22 % žen nad 65 let ve srovnání s 16 % mužů;

AD.  vzhledem k tomu, že 20 % dětí je vystaveno riziku chudoby oproti 17 % z celkového počtu evropského obyvatelstva a mezi skupinami nejvíce ohroženými chudobou jsou rodiny s nízkými příjmy,

AE.  vzhledem k tomu, že základním prvkem politik zaměřených na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení jsou rodinné politiky,

AF.  vzhledem k prvním projevům předčasného ukončování školního vzdělávání, které je významným příznakem cyklického opakování chudoby,

Mladí lidé

AG.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí, která byla již vyšší než u jiných věkových skupin, za dobu krize v EU dramaticky vzrostla natolik, že překročila 20 % a dosáhla kritické úrovně ve všech členských státech, což pro ně znamená nebezpečí vzniku chudoby již v raném mládí; vzhledem k tomu, že tato znepokojivá situace vyžaduje neodkladná politická, hospodářská i sociální řešení, což v kombinaci s demografickými změnami prohloubí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil; vzhledem k zásadní úloze, již může hrát odborné vzdělávání při pomoci mladým a méně kvalifikovaným pracovníkům při začleňování do trhu práce, ale také vzhledem k tomu, že získat zaměstnání neznamená vždy uniknout chudobě a že zejména mladým lidem hrozí, že se ocitnou v kategorii chudých pracovníků,

Migranti

AH.  vzhledem k tomu, že přistěhovalci a etnické menšiny jsou jako obzvláště zranitelní pracovníci tvrdě postiženi hospodářskou krizí a následně zvýšenou chudobou a sociálním vyloučením z důvodu nejistých zaměstnání, která jim jsou nabízena na základě jejich původu či kvalifikace; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby byly migrujícím pracovníkům zajištěny stejné pracovní a mzdové podmínky, stejný přístup ke vzdělání a stejná sociální ochrana jako státním příslušníkům zemí, v nichž vykonávají svou činnost,

AI.  vzhledem k tomu, že míra chudoby u osob se zdravotním postižením je o 70 % vyšší než průměr, musí být tyto osoby ve středu zájmu strategie zaměřené na zdůraznění jejich přidané hodnoty, jakmile se začlení na pracovní trh,

Romové

AJ.  vzhledem k tomu, že značná část Romů v Evropě žije na okraji společnosti a v otřesných sociálně-ekonomických podmínkách, a často jsou ve všech oblastech života vážně diskriminováni a segregováni stejně jako jiná marginalizovaná společenství,

AK.  vzhledem k tomu, že rostoucí chudobu v EU v současnosti prohlubuje hospodářská a finanční krize spolu s rostoucími cenami potravin a v podstatě neexistujícími přebytky potravin v EU a že 43 milionů lidí je ohroženo hladem; vzhledem k tomu, že režim rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii, nastavený v roce 1987, nyní poskytuje potravinovou pomoc 13 milionům chudých v 19 členských státech a v distribučních řetězcích sdružuje přibližně 240 potravinových bank a charit; vzhledem k nedávnému rozhodnutí Evropského soudního dvora T-576/08, podle nějž je nakupování potravin pro tento režim na trzích nezákonné a ohrožuje potravinovou pomoc EU nejpotřebnějším, protože režim je stále více závislý na tržních nákupech; vzhledem k tomu, že ESD zrušil článek 2 nařízení (ES) č. 983/2008, což bude mít bezprostřední negativní dopad na systém v roce 2012 i letech následujících a nejchudší obyvatelé 19 členských států tak náhle přijdou o potravinovou pomoc,

AL.  vzhledem k tomu, že za hlavní faktory ohrožení chudobou by měly být považovány nezanedbatelné rozpočtové položky týkající se bydlení a energie domácností, které se během minulého desetiletí zvýšily,

AM.  vzhledem k tomu, že největší podíl péče o závislé osoby v EU poskytují rodinní příslušníci,

AN.  vzhledem k tomu, že si osoby žijící v chudobě nemohou zajistit přístup k základním bankovním službám, k nimž patří výběr hotovosti, převod či domicilace, což výrazně brzdí opětovné začlenění těchto osob na pracovní trh a do společnosti,

Účast

1.  žádá Komisi, aby posílila zapojení organizované občanské společnosti a všech příslušných zúčastněných stran, jako jsou nevládní organizace, organizace sociální ekonomiky, poskytovatelé služeb, experti v oblasti sociální inovace a sociální partneři i samotné osoby postižené chudobou ve spolupráci se sdruženími, v nichž se tyto osoby svobodně vyjadřují a které mají značnou zkušenost a znalosti zejména díky provádění vnitrostátních platforem pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v každém členském státě, do vypracování evropské strategie na všech správních úrovních (evropské, vnitrostátní a místní); žádá Komisi o podporu spolupráce místních, regionálních a vnitrostátních orgánů s evropskými orgány, zejména s Evropským parlamentem; domnívá se, že součinnost by se měla týkat všech subjektů, včetně malých a středních podniků a podnikatelů; žádá o rozšíření setkávání osob trpících chudobou a sociálním vyloučením na vnitrostátní úrovni a o formalizaci jejich účasti a jejich podílu na výroční úmluvě o chudobě a sociálním vyloučení, jakožto základní součásti této úmluvy a žádá, aby touto cestou formulovaná doporučení byla odpovídajícím způsobem pravidelně monitorována;

2.  vyzývá Evropskou komisi, aby sehrála koordinační úlohu a vedla členské státy EU ke splnění stávajících úkolů a k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, s trvalým zřetelem na to, že boj proti chudobě spadá převážně do působnosti vnitrostátních politik, a to při zajištění nezbytné solidarity a technické pomoci;

3.  požaduje, aby platforma pro boj proti chudobě rovněž na evropské úrovni řídila vnitrostátní organizace zastupující nejzranitelnější skupiny, které zatím nejsou ohroženy chudobou;

Společné vzdělávání

4.  žádá, aby organizace, které mají konkrétní zkušenosti s bojem proti chudobě, pořádaly na úrovni evropských orgánů a vlád členských států semináře za účelem zvýšení povědomí o chudobě a aby bylo vyzkoušeno společné vzdělávání o otázkách chudoby a sociálního vyloučení, ve spolupráci s evropskými úředníky a osobami, které mají osobní zkušenosti s bojem proti chudobě;

5.  vyzývá členské státy, aby umožnily přístup ke kulturnímu dědictví všem částem společnosti a aby se vyhnuly škrtům v tomto odvětví, jež zajišťuje sociální začleňování a poskytuje kvalitní pracovní příležitosti;

6.  znovu připomíná ústřední úlohu dobrovolnictví a aktivního občanství jako nástroje sociální soudržnosti a v boji proti hospodářským, sociálním a environmentálním nerovnostem, tím že jsou občané vybízeni, aby se zapojili do veřejného života prostřednictvím sportu, kultury, umění, sociálních a politických aktivit;

7.  požaduje, aby měly znevýhodněné osoby přístup k programům mobility ve studiu a v práci, a aby se zvýšil podíl rozpočtu vyčleněný na tyto programy; upozorňuje na to, že program „Youth on the move“ by měl podpořit mobilitu všech učňů, stážistů a studentů a uznání neformálních nabytých dovedností v přípravě na povolání;

8.  podporuje rovněž mezigenerační iniciativy pro snížení „digitální propasti“ u znevýhodněných osob tím, že obdrží přístup k informačním a komunikačním technologiím v souladu s evropskou digitální agendou;

9.  vybízí členské státy, aby podporovaly od počátku vyučování novým technologiím jako součást vzdělávacího programu;

Hodnotící mechanismus

10.  žádá o zavedení mechanismu pravidelného kritického hodnocení, do něhož bude zahrnut Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor a který bude vycházet z přesných ukazatelů na vnitrostátní a evropské úrovni umožňujících hodnotit četné dimenze chudoby a měřit pokrok členských států při realizaci cíle snižování chudoby a při jeho transpozici členskými státy do dílčích cílů s přihlédnutím k pohlaví a věku, protože členské země dostaly příliš mnoho prostoru tím, že chybí přesná definice chudoby, takže hrozí riziko odlišného výkladu; žádá Komisi, aby zlepšila vnitrostátní a evropské ukazatele související se srovnatelností vnitrostátních statistik o chudobě zranitelných osob a aby ve spolupráci s Eurostatem podpořila vypracování přesnějších statistik v rámci úplného přehledu ukazatelů o chudobě a sociálním vyloučení, který by umožnil sledovat počet osob pohybujících se pod úrovní 50 % a 40 % mediánového příjmu, a aby na tomto základě zavedla každoroční hodnocení výskytu chudoby uvnitř EU, přičemž statistické zkoumání by mělo být doplněno kvalitativním a participativním zkoumáním; žádá Komisi, aby se přesvědčila, že uplatněné politiky mají za cíl prospěch všech osob, nikoliv pouze osob blížících se prahu chudoby;

11.  žádá, aby Komise či Eurostat vypracovaly úplný srovnávací přehled o chudobě a sociálním vyloučení a aby doplnily statistiky o kvalitativní a participativní přístup uplatňující dělení podle pohlaví a věku s cílem upozornit na problém chudoby mezi staršími ženami; doufá, že jakmile bude Institut pro rovnost mužů a žen plně funkční, bude přispívat k řešení problému spočívajícího v nedostatečnosti systematických a srovnávacích údajů rozlišených pomocí kritéria pohlaví;

12.  žádá o zlepšení a srovnatelnost vnitrostátních statistik o chudobě pomocí vypracování ukazatelů na evropské úrovni;

13.  s přihlédnutím k současné krizové situaci žádá o bezodkladné vypracování podrobné a aktualizované studie, která by se zabývala počtem osob žijících v chudobě a osob, kterým hrozí, že se ocitnou v chudobě v průběhu příštích měsíců;

  14 žádá Komisi, aby vypracovala a předložila Evropskému parlamentu výroční zprávu o pokroku, jehož dosáhly členské státy při snižování chudoby a sociálního vyloučení;

Horizontální sociální doložka

15.  žádá Komisi, aby brala plně v úvahu řádnou horizontální sociální doložku, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování EU, podle níž bere Unie v potaz požadavky týkající se podpory zvýšení zaměstnanosti, zajištění přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení a vysoké úrovně vzdělávání, odborné přípravy a ochrany lidského zdraví, a žádá ji, aby upřesnila úlohu platformy při hodnocení jejího provádění; žádá o prohloubení studií zabývajících se sociálním dopadem evropských politik, a to i těch, které nebyly vypracovány na podnět Komise, nýbrž na podnět Evropské rady, jako např. Pakt euro plus; domnívá se, že díky hlubšímu uplatňování této doložky bude možné zabránit tomu, aby byly sociální normy v Evropě nivelizovány na spodní hranici, a usnadnit rozvoj společného základu sociálních norem v Evropě; žádá, aby uvedená studie sociálního dopadu byla vypracována společně se sdruženími, která bojují proti chudobě, s přihlédnutím k postavení nejchudších obyvatel Evropy jakožto k referenční hodnotě; domnívá se, že do těchto studií by měl být zapojen Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor i útvary Komise, které odpovídají za sociální otázky, a to pod vedením generálního ředitele, který působí přímo na generálním sekretariátu Evropské komise;

Rozpočet

16.  žádá Komisi, aby přesně určila rozpočtové položky, jichž se platforma týká, zejména ve vztahu k ESF a k jeho přispění k této stěžejní iniciativě prostřednictvím financování politických priorit, jako je prevence předčasného ukončování školní docházky a boj proti chudobě u dětí, žen, starších osob a migrujících pracovníků i prostřednictvím úrovně jejich rozpočtové podpory; žádá Komisi, aby předložila své návrhy týkající se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení ve víceletém rozpočtovém rámci na období let 2014–2020 s cílem zajistit odpovídající financování iniciativ zahájených za účelem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; žádá Komisi, aby identifikovala finanční podporu nezbytnou pro stanovené tematické priority a aby požádala členské státy o finanční podporu subjektů občanské společnosti zapojených na vnitrostátní úrovni do vnitrostátních reformních programů v rámci stěžejní platformy a do vnitrostátních strategií sociální ochrany a sociálního začleňování; doporučuje pokračovat a poskytovat větší rozpočtovou podporu pro evropské programy umožňující přispět k různým aspektům boje proti sociálnímu vyloučení, chudobě a společensko-hospodářským nerovnostem – včetně nerovností v oblasti zdraví (rámcový výzkumný program, program Progress);

17.  bere na vědomí, že Evropská komise odhadla v návrhu rozpočtu na rok 2012 nárůst prostředků určených na stěžejní iniciativu nazvanou Evropská platforma pro boj proti chudobě o 3,3 % ve srovnání s loňským rokem; žádá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení ohledně přispění Evropského sociálního fondu (ESF) k této stěžejní iniciativě a ohledně konkrétních opatření týkajících se takových priorit, jako je boj proti chudobě u dětí, žen, starších lidí a migrujících pracovníků či prevence předčasného ukončování školní docházky; lituje v této souvislosti, že jednotlivé nástroje a rozpočtové položky, jimiž má být prostřednictvím rozpočtu EU dosaženo cílů strategie Evropa 2020, nejsou dostatečně jasné a překrývají se;

Program potravinové pomoci nejchudším (PAD)

18.  zpochybňuje rozhodnutí Komise snížit rozpočtové prostředky přidělené v rámci programu 2012, týkajícího se rozdělování potravin chudým osobám žijícím v Evropské unii, z 500 milionů EUR na 113,5 milionů EUR; vyjadřuje hluboké politování nad touto situací, jež nastává v podmínkách současné vážné hospodářské a sociální krize; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zajistily pokračování režimu rozdělování potravin nejchudším osobám po zbývající roky tohoto období financování (2012 a 2013) a v novém období financování 2014–2020 na takovém právním základě, který nebude moci být zpochybněn Soudním dvorem, a aby zachovaly roční finanční strop ve výši 500 milionů EUR s cílem zajistit, aby osoby závislé na potravinové pomoci netrpěly nedostatkem potravin;

Otevřená metoda koordinace (OMC) v sociální oblasti

19.  žádá, aby byla posílena otevřená metoda sociální koordinace a aby byla řádně uplatňována v oblasti chudoby, zejména prostřednictvím vyspělých vnitrostátních strategií začleňování a sociální ochrany, které budou společně uplatňovány a hodnoceny na základě společně vymezených cílů, prostřednictvím vnitrostátních platforem pro boj proti chudobě a výměnou osvědčených postupů týkajících se politik účinného přístupu k základním právům a také pomocí provádění Listiny základních práv Evropské unie a revidované Evropské sociální charty (kterou neratifikovaly všechny členské státy), zejména článků 30 a 31; zdůrazňuje, že v tomto rámci musí být nadále zohledněna práce Výboru pro sociální ochranu v rámci Rady; žádá, aby platforma zajišťovala podporu a kontrolu účasti orgánů místní správy, podniků sociální ekonomiky a dalších místních subjektů při vypracovávání a provádění vnitrostátních strategických zpráv;

Koš základního zboží a služeb

20.  žádá Komisi, aby v dohodě s Evropskou ústřední bankou navrhla obecné zásady definice „koše základního zboží a služeb“, nezbytné pro zajištění důstojného života všem, a připomíná, že tyto nejnaléhavější potřeby nemohou fungovat bez úcty k lidské důstojnosti a skutečného přístupu ke všem základním právům – občanským, politickým, hospodářským, sociálním a kulturním – bez výjimky; vyzývá k vyjasnění cíle cenové stability, aby mohly být zohledněny vnitrostátní zvláštnosti, které nemají nutně významný dopad na ukazatele pro Eurosystém;

21.  žádá, aby měl Výbor pro zaměstnanost Evropského parlamentu v rámci platformy vymezenu jasnou úlohu, a to především při sledování účinnosti platformy a politik EU a členských států v dalším snižování chudoby a sociálního vyloučení v souvislosti se strategií Evropa 2020;

22.  žádá, aby platforma umožnila co nejpřesněji zmapovat přístup k těmto potřebám (které se liší podle míst a postižených skupin) v závislosti na různých mechanismech pomoci chudým;

23.  žádá Komisi, aby upřesnila cíle a obsah výroční konference platformy pro boj proti chudobě, které by mohly mimo jiné nabídnout výměnu osvědčených postupů a přímé zohlednění osob postižených chudobou; doporučuje, aby se toto setkání konalo nejméně týden, během kterého proběhne Mezinárodní den boje proti chudobě (17. října);

24.  domnívá se, že základem pro zlepšení politik Unie v této oblasti je zlepšení kvality a porovnatelnosti vnitrostátních statistik v rámci platformy za účelem poměřování směrů vývoje nerovností a sociálních jistot;

25.  žádá Komisi, aby platforma zohlednila výsledky Evropského roku boje proti chudobě (2010) a Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012);

Doporučení z roku 2008

26.  vítá oznámení Komise týkající se sdělení o provádění doporučení Komise z roku 2008 ohledně strategie pro aktivní začleňování a žádá, aby do něj byl zahrnut především harmonogram provádění jejích tří pilířů, který upřesní víceletý akční program na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropské unie; vyjadřuje znepokojení nad odložením sdělení o aktivním začleňování až na rok 2012 a žádá Komisi, aby sdělení vydala dříve, již v roce 2011; žádá Radu, Komisi a Parlament, aby se výslovně zavázaly k využívání všech politik na omezení chudoby, čímž se zajistí, že hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti a sociálního začlenění budou přispívat k vykořenění chudoby, nikoliv k jejímu zvyšování;

27.  připomíná tři pilíře evropské strategie aktivního začleňování osob vyloučených z trhu práce v doporučení Komise z roku 2008:

Uplatňování základních práv

28.  žádá, aby byla platforma zaměřena na uplatňování práv, která zajišťují důstojný život všem, zejména v oblasti zaměstnanosti, bydlení, ochrany zdraví, sociálního zabezpečení a dostatečné životní úrovně, soudnictví, školství, odborného vzdělávání a kultury, ochrany rodiny a dětí; žádá, aby Agentura pro základní práva vypracovala studii zaměřenou na skutečný přístup nejchudších obyvatel ke všem základním právům a na diskriminace, kterým jsou vystaveni, i k dalším právům obsaženým v mezinárodních úmluvách a textech, které členské státy podepsaly, za pomoci nevládních organizací, v rámci kterých se sociálně vyloučené osoby vyjadřují svobodně, přičemž nelze zapomínat, že pro úplně uplatnění ostatních základních práv, včetně práv politických a sociálních, je nezbytně nutné uplatnění práva na bydlení;

29.   vyzývá Radu, aby zahrnula téma „Extrémní chudoba a základní práva“ do tématických oblastí příštího víceletého rámce Agentury pro základní práva;

Bezdomovectví

30.  má za to, že situace lidí bez domova si žádá zvláštní pozornost a přijetí dodatečných opatření s cílem úplné sociální integrace těchto osob, ať už ze strany členských států či Evropské komise; to s sebou nese nutnost sběru důvěryhodných srovnatelných statistických údajů na celoevropské úrovni, jejich každoroční šíření doplněné o informace o dosaženém pokroku a definování cílů pro konkrétní strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení na úrovni států i celého Společenství; žádá Evropskou komisi o urychlené vypracování evropské strategie v oblasti bezdomovectví, která se bude odvíjet od společné zprávy Komise a Rady o sociální ochraně a začlenění z roku 2010, ze závěrečného doporučení evropské konsenzuální konference o bezdomovectví (2010) a z usnesení Evropského parlamentu o strategii EU v oblasti bezdomovectví; žádá Evropskou komisi, aby pro provádění této strategie v letech 2011–2020 vypracovala podrobný plán; žádá, aby platforma podporovala výměnu osvědčených postupů, aby veřejné instituce neztratily kontakt s lidmi bez domova;

31.  žádá Výbor pro sociální ochranu, aby každoročně sledoval pokrok, jehož členské státy v oblasti bezdomovectví dosáhly, na základě vnitrostátních výročních tematických zpráv o bezdomovectví (2009) a podle společné zprávy Komise a Rady o sociální ochraně a začlenění z roku 2010;

Vzdělávání a odborné vzdělávání

32.  domnívá se, že vymanit se účinně a zcela z chudoby je možné pouze tehdy, pokud bude nezbytné posílení nástrojů sociální ochrany doplněno o významné posílení vzdělávacích a školicích programů na všech úrovních; podporuje rozvoj systémů vzdělávání, které více podporují začlenění, bojují proti předčasnému ukončování školní docházky a umožňují přístup mladých lidí ze znevýhodněných skupin k vyšším stupňům vzdělávání, a to s cílem bojovat proti předávání chudoby mezi generacemi; podporuje přístup k potvrzování nabytých zkušeností a k celoživotnímu vzdělávání při snižování chudoby formou začleňování do trhu práce, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, aby se jim usnadnil přístup k důstojným a kvalitním pracovním místům; proto považuje za nezbytné řádně provádět a dále rozšířit programy celoživotního vzdělávání a také spolupráci mezi členskými státy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a opatření individuální pomoci při hledání zaměstnání, a zdůrazňuje, že tato opatření by měla být posílena v případě nejzranitelnějších sociálně slabých osob; doporučuje vytvořit strategii EU pro řešení chudoby pracujících, pro vytváření kvalitních pracovních míst a pro dosažení dohody o zásadách kvalitní práce;

Důstojná práce / chudí pracovníci

33.  připomíná, že hojné rozšíření nejistých pracovních smluv ve většině členských států má sklon zhoršovat segmentaci trhu práce a snižovat ochranu nejzranitelnějších skupin; zdůrazňuje proto, že vedle odborného vzdělávání a průběžného vzdělávání se při vytváření nových pracovních míst musí dodržovat základní zásady Mezinárodní organizace práce, musí se uplatňovat koncept důstojné práce a kvalitních pracovních míst (důstojné pracovní podmínky, právo na práci, bezpečnost a zdraví pracovníků, sociální ochrana, zastupování a dialog se zaměstnanci) a musí se uplatňovat mzdová rovnost mezi muži a ženami a rovné zacházení s pracovníky z Evropské unie a s pracovníky ze třetích zemí, kteří legálně pobývají na území Unie; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a účinným způsobem bojovaly proti fenoménu nehlášené práce, která je kromě toho, že má velké negativní ekonomické dopady na udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, v rozporu se zásadami důstojné práce a neumožňuje přístup k systémům sociálního zabezpečení, a představuje tak vysoké riziko chudoby; žádá Komisi, aby řešila fenomén chudých pracovníků a aby vytvářela jistá pracovní místa a zajistila řádné uplatňování pružných smluv, kterých nebude možné zneužívat;

34.  zdůrazňuje, že mladé lidi zajímá především to, aby byli samostatní, měli přístup ke zdravotní péči a přiměřenému bydlení za rozumnou cenu a zároveň měli možnost se vzdělávat, pracovat a uplatňovat se; proto vyzývá členské státy, aby odstranily diskriminaci na základě věku v oblasti přístupu k systémům minimálního příjmu, jako je vyloučení mladých lidí ze systémů minimálního příjmu kvůli nedostatečným příspěvkům na sociální zabezpečení;

35.  trvá na nutnosti cílených doplňkových dávek pro nejvíce znevýhodněné skupiny (zdravotně postižené či chronicky nemocné osoby, rodiny s jedním živitelem či mnohočlenné rodiny), které by pokryly dodatečné náklady spojené s jejich situací, mimo jiné na osobní asistenci, používání zvláštních infrastruktur a zdravotní a sociální péči;

36.  vyzývá členské státy, aby zvýšily efektivitu úřadů práce, mimo jiné i prostřednictvím účinnějšího zjišťování potřeb trhu práce, protože zaměstnanost je prvním krokem v prevenci i v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

37.  zdůrazňuje, že přechod ze školy, odborného vzdělávání nebo vysoké školy do oblasti výdělečné činnosti musí být lépe připraven a musí následovat bezprostředně po jejich ukončení; zdůrazňuje proto zásadní význam účinného provádění iniciativy „Evropská záruka pro mladé lidi“ a toho, aby se stala nástrojem aktivního začleňování na trh práce; domnívá se, že do vytváření udržitelné strategie snížení nezaměstnanosti mladých lidí musí být zapojeni sociální partneři, místní a regionální orgány a organizace mladých lidí, přičemž musí být formálně uznávány získané kvalifikace;

38.  doporučuje, aby členské státy v rámci uplatňování zásad flexikurity na trhu práce a po konzultaci se sociálními partnery zaručily skutečnou rovnováhu mezi flexibilitou a bezpečností pracovníků a aby prostřednictvím pobídek posílily účast pracovníků v procesu odborného vzdělávání;

39.  připomíná, že riziko extrémní chudoby je větší u žen než u mužů vzhledem k nedostatečnému systému sociální ochrany a přetrvávající diskriminaci, zejména na trhu práce, což vyžaduje konkrétní a četná politická opatření s přihlédnutím k pohlaví a konkrétní situaci;

40.  žádá členské státy, aby posílily prostředky umožňující účinnost veřejných služeb zaměstnanosti;

41.  žádá Evropskou komisi, aby zavedla pružnější pravidla a postupy kontroly financování náhrad za závazky veřejné služby, které musí hradit místní orgány zavádějící místní veřejné služby na pomoc nejchudším;

42.  vyzývá ke zhodnocení znalostí, zkušeností, neformálních kompetencí a dovedností znevýhodněných lidí v situacích chudoby a sociálního vyloučení a/nebo tradičních komunit, aby byly podpořeny a zavedeny systémy beroucí ohled na zkušenosti získané pomocí neformálního vzdělávání, a rovněž ke zjištění toho, jak by tyto systémy mohly přispět k jejich integraci do trhu práce;

Migranti

43.  požaduje, při plném respektování rozdílných postupů, kolektivních smluv nebo právních předpisů v jednotlivých členských státech a také zásady subsidiarity, aby byla dodržována rovná práva a sociální ochrana pro všechny v každém členském státě, a to bez ohledu na to, zda jde o občany Unie nebo třetích zemí; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nelegální a nehlášené práci;

44.  vyzývá zejména k přijetí opatření zaměřených na kulturní a jazykovou integraci v hostitelské zemi s cílem překonat sociální vyloučení;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe spolupracovaly se třetími zeměmi v oblasti vzdělávání a kultury s cílem snížit chudobu a sociální vyloučení v těchto zemích, podpořit rozvoj a rovněž předcházet přistěhovalectví výlučně z ekonomických důvodů;

46.  domnívá se, že chudoba, která postihuje osoby již zaměstnané, odráží nerovné pracovní podmínky, a požaduje, aby byly uskutečněny snahy tuto situaci změnit, a sice tak, že odměňování obecně, a minimální mzdy zejména, kromě toho, že budou definovány zákonem nebo kolektivními smlouvami, musí také umožnit zaručení důstojné životní úrovně;

47.  uvádí, že pro zaručení vymanění se z chudoby nestačí zajistit zaměstnanost, je totiž nezbytné učinit další kroky pro boj s jevem chudých pracovníků a zajistit přístup k trvalému a kvalitnímu zaměstnání;

48.  vyzývá členské státy, aby podporovaly plnou účast žen na trhu práce, zavedly právní předpisy týkající se jednotné odměny za práci a aby věnovaly více pozornosti otázce přiměřenosti důchodů žen;

49.  doporučuje zavedení vhodného zdanění nejvyšších platů za účelem přispění k financování systémů sociální ochrany a minimální mzdy a snížení rozdílů v příjmech;

Osoby se zdravotním postižením

50.  doporučuje členským státům, aby prováděly nová opatření pro zapojení zranitelných a sociálně vyloučených skupin, především osob se zdravotním postižením, do podniků, včetně podniků sociální ekonomiky a veřejných služeb, s cílem stimulovat jejich začleňování zejména v ekonomicky slabších a sociálně zranitelnějších regionech, nebo aby prohloubily stávající právní předpisy, jako např. směrnici z roku 2000, která upravuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením; doporučuje členským státům, aby zajistily jejich účast na vzdělávání od nejútlejšího věku, odstranily stávající překážky a poskytly jim potřebnou pomoc; doporučuje členským státům, aby podporovaly takové prostředí, do něhož mohou mít přístup osoby se zdravotním postižením, a žádá je, aby věnovaly zvláštní pozornost situaci v oblasti vzdělávání a péče v raném dětství, aby se zabránilo trvalému vyloučení bez naděje na návrat u dětí, které mají zdravotní postižení od narození; vyzývá Komisi a členské státy k intenzivnější výměně osvědčených postupů při zavádění různorodých opatření pro integraci osob se zdravotním postižením do trhu práce; doporučuje členským státům, aby zaručily starším lidem a osobám se zdravotním postižením přístup k sociálním službám a zdravotní péči;

Aspekt pohlaví

51.  důrazně kritizuje skutečnost, že v Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení navržené Komisí je zcela opomíjen genderový aspekt chudoby a sociálního vyloučení;

52.  zdůrazňuje, že ženy ve venkovských oblastech často nejsou považovány za pracovní sílu, ačkoli je jejich přínos ke každodenní zemědělské práci stejně důležitý jako přínos mužů, a jsou tudíž sociálně vyloučeny, pokud jde o jejich zaměstnanecká práva, a vystaveny riziku chudoby;

53.  vybízí Komisi a členské státy, aby v zájmu vymýcení chudoby a boje proti sociálnímu vyloučení učinily genderové hledisko klíčovým prvkem všech společných politik a vnitrostátních programů; dále se domnívá, že by členské státy měly zohlednit genderové hledisko v rámci svých plánů na zotavení ekonomiky po hospodářském poklesu;

54.  s ohledem na význam politik sociální ochrany pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení zdůrazňuje význam účinných a dostatečných sociálních služeb pro podporu zranitelných sociálních skupin (např. zdravotně postižených osob, rodičů samoživitelů, nezaměstnaných apod.) a specifických skupin obyvatelstva (např. domácností s více dětmi);

55.  žádá členské státy, aby zlepšily ochranu osob v pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a předcházely tomu, aby se tyto osoby dostávaly do finančně obtížné situace; přeje si proto, aby se posílily vnitrostátní právní předpisy tak, aby před zrušením pracovní smlouvy existovala povinnost nabídnout přeřazení na jinou práci;

56.  vyzývá platformu, aby připravila definici zvláštního statusu pracovníka se zdravotním postižením, který by mu zajistil dlouhodobé zaměstnání;

57.  vybízí členské státy, aby s ohledem na zvyšování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti žen, zajistily prostřednictvím sladění pracovního a rodinného života lepší možnosti využívání kvalitních a finančně dostupných pečovatelských zařízení, neboť velká část občanů Unie pečuje o některého člena rodiny a je tak vyloučena z trhu práce, čímž se u nich zvyšuje riziko, že upadnou do chudoby;

Využívání prostředků z fondů

58.  uznává, že je nezbytné vyhodnotit – tam, kde je to možné – účinnost, dopad, koordinaci a největší přínos evropských fondů, především Evropského sociálního fondu (ESF), s cílem dosáhnout snížení chudoby – i když to nepatřilo mezi prvořadý záměr těchto fondů –, omezit hospodářské rozdíly, nerovnováhu v prosperitě a rozdíly v životní úrovni mezi členskými státy a regiony Evropské unie, a podporovat tak hospodářskou a sociální soudržnost; považuje za prioritní ty projekty, které spojují cíle a strategie zaměstnanosti a integrované metody aktivního začleňování, jako např. projekty zaměřené na posílení mezigenerační solidarity na regionální a místní úrovni, nebo projekty, které přímo přispívají k dosažení rovnosti pohlaví a aktivnímu začleňování zranitelných skupin; zdůrazňuje důležitost efektivních solidárních opatření zahrnujících posílení, předjímání převodů a snížení podílu členských států při spolufinancování rozpočtových fondů s cílem vytvořit důstojná pracovní místa, podpořit výrobní odvětví, bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a nedopustit vznik nových závislostí; zdůrazňuje důležitost podpory boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení – v zájmu přístupu ke kvalitnímu zaměstnání a nediskriminace – a rovněž zaručení odpovídajícího příjmu a přístupu ke kvalitním službám;

59.  vyzdvihuje zásadní roli politiky soudržnosti a strukturálních fondů při podpoře zaměstnanosti a sociálního začleňování a v boji proti chudobě v městských oblastech, kde většina znevýhodněných osob žije, i ve venkovských oblastech; zdůrazňuje význam přispění Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci k předcházení chudobě mezi pracujícími postiženými krizí a přispění evropského nástroje mikrofinancování Progress k podpoře podnikání; vyzývá k zachování specifické funkce každého fondu i v příštím víceletém finančním rámci;

60.  zdůrazňuje, že Evropský sociální fond je i nadále hlavním nástrojem zaměřeným na sociální začlenění, a domnívá se, že tento fond musí být posílen tak, aby odpovídajícím způsobem reagoval na ambiciózní cíle stanovené ve strategii EU 2020 a v platformě pro boj proti chudobě;

61.  domnívá se, že nástroje, jakými jsou evropský mechanismus mikrofinancování „Progress“ a program „Grundtvig“, hrají významnou roli v prevenci chudoby a sociálního vyloučení, a předpokládá, že by se měly rozvíjet na základě důkladných analýz;

62.  žádá Evropskou komisi o vymezení prioritních oblastí pro výdaje Evropské unie, aby bylo možné financování účinněji zaměřit na mikroregiony a/nebo oblasti, jejichž obyvatelé jsou nejvíc postiženi chudobou a sociálním vyloučením;

63.  domnívá se, že činnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci umožňujícího poskytovat konkrétní individuální pomoc zaměstnancům propuštěným v důsledku krize nebo globalizace by se měla prodloužit i po roce 2013 a jeho financování závazků i plateb by se mělo plně zajistit z evropského rozpočtu;

Správa ekonomických záležitostí / evropský semestr

64.  vyzývá členské státy, aby předložily vnitrostátní reformní programy v souladu s cílem této platformy a s cíli sociálního a udržitelného rozvoje Unie, a podporuje prohlášení Komise, že chudoba je „v Evropě 21. století nepřijatelná“; vyzývá je, aby nezpochybňovaly systémy indexace mezd a globálních kolektivních smluv, ani aby neracionálně a neopodstatněně neomezovaly své investiční kapacity a sociální výdaje v rámci správy ekonomických záležitostí a zajistily udržitelnost veřejných financí a vytváření finančně dobře ohodnocených pracovních míst, majíce na mysli to, že snižování chudoby je klíčovým důsledkem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; žádá o objasnění statusu vnitrostátních akčních plánů pro sociální začlenění a toho, zda budou tyto plány zahrnuty do vnitrostátních programů reforem v rámci strategie EU 2020; vyzývá Komisi, aby vypracovala pro jednotlivé země konkrétní doporučení s cílem dosáhnout splnění cíle snížení chudoby – zejména v případě že se jeho naplňování nedaří – a měla přitom na zřeteli, že snižování chudoby vyžaduje zvýšené úsilí a mobilizaci všech stran a všech prostředků, aby se ve střednědobém časovém horizontu výrazně snížila chudoba a závažná chudoba a nejpozději v roce 2020 se dosáhlo její nízké úrovně nebo dokonce jejího vymýcení; navrhuje Komisi, aby pro členské státy připravila pokyny na úrovni EU zajišťující účinnou účast místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran na přípravě vnitrostátních programů reforem; konstatuje, že územní pakty jsou potenciálně nejpokročilejším a nejkomplexnějším mechanismem pro zapojení místních a regionálních orgánů do tohoto procesu, jak jej předpokládá pátá zpráva o soudržnosti; domnívá se, že cíle strategie EU 2020, tj. snížení počtu lidí ohrožovaných chudobou o 20 miliónů, může být dosaženo pouze v případě, že se úsporná opatření, která byla nebo budou v Evropské unii přijata, neodrazí negativně na zaměstnanosti a sociální ochraně, a to zejména, pokud jde o nejvíce znevýhodněné osoby;

65.  zastává názor, že členské státy by se měly snažit zapracovat cíle snižování sociálního vyloučení a chudoby do ambiciózních vnitrostátních a regionálních cílů a že by mezi tyto cíle měly zahrnout i specifický cíl týkající se dětské chudoby a specifické strategie, které budou při posuzování dětské a rodinné chudoby používat komplexnější metodu;

66.  žádá podporu pro všechny nevládní organizace a malá sdružení při jejich boji za základní práva, aby se posílil potřebný lidský vklad, umožnila se účast lidí trpících chudobou a aby bylo možné je lépe informovat o jejich přístupu k právům a právní ochraně;

67.  vítá návrh týkající se globálních dotací, díky kterým by mohlo mnoho nevládních organizací a sdružení lépe bojovat s chudobou;

68.  vybízí členské státy, aby co nejrychleji přijaly a schválily návrh směrnice Rady týkající se zavádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)0426); žádá Komisi, aby i nadále napomáhala překonávání technických obtíží v Radě, a zajistila tak rychlé dosažení dohody, a aby usilovala o vyplnění stávajících mezer v právních předpisech, které v současné době nepokrývají všechny relevantní aspekty, s cílem pokračovat v odstraňování diskriminace, včetně diskriminace na základě sociálního původu;

69.  navrhuje, aby kroky navržené v platformě počítaly s důsledky vícenásobné diskriminace a aby se uplatňovala politická opatření po vzoru opatření, jež jsou v současnosti zaváděna například ve španělských a rumunských právních předpisech, a zejména aby byla vypracována koncepce začleňování hlediska rovnosti mužů a žen s cílem řešit vícenásobnou diskriminaci;

70.  žádá zavedení rovného odměňování mužů a žen a rovného zacházení s pracovníky z Evropské unie a ze třetích zemí;

71.  naléhá na Komisi, aby konzultovala způsoby, jak lépe bojovat proti negativní diskriminaci na základě sociálního původu;

Sociální ekonomika

72.  vítá vůli Komise lépe zohledňovat prostřednictvím různých iniciativ roli aktérů sociální ekonomiky – jak jsou definováni v usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice –, a především její závazek, že vyjasní právní rámec podniků sociální ekonomiky (vzájemné pojišťovací společnosti, nadace a družstva), aby byly odstraněny překážky bránící jejich plnému zapojení – v podmínkách právní jistoty – do snižování chudoby a do boje proti sociálnímu vyloučení, a nabídnout inovativní a trvalé odpovědi na potřeby občanů; současně však zdůrazňuje, že sociální ekonomika se neomezuje jen na toto pole působnosti; znepokojuje ho nicméně absence odkazu na statut evropského sdružení, přestože neziskový sektor je velmi důležitým subjektem v boji proti chudobě; zdůrazňuje však, že opatření týkající se sociálního hospodářství a především sdružení a vzájemných spolků, které se v současnosti nabízejí, nejsou na úrovni jejího příspěvku k politice boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a k evropskému hospodářství a sociálnímu modelu a obecně její reakce na důsledky hospodářské a sociální krize; zdůrazňuje především své požadavky a očekávání týkající se otázky uznání sociálních služeb obecného zájmu (SSOZ), které byly znovu potvrzeny v usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti SSOZ přijatém dne 5. července 2011; bere na vědomí návrhy na revizi ustanovení Společenství v otázce zadávání veřejných zakázek a státní pomoci a znovu opakuje svůj požadavek na jejich úpravu podle specifických úkolů SSOZ a podle jejich způsobu organizace; podporuje vytváření kvalitních pracovních míst a opatření individuální pomoci při hledání zaměstnání prostřednictvím integračních podniků a podniků sociální ekonomiky díky jejich zkušenostem v oblasti společensko-profesního začleňování znevýhodněných osob; znovu opakuje svůj požadavek na předložení odvětvových legislativních iniciativ týkajících se kvality a přístupnosti sociálních služeb obecného zájmu, a to především v oblasti zdravotnictví, školství, veřejné dopravy, energetiky, vodního hospodářství a komunikace;

73.  vyzývá k přijetí rámcové směrnice o kvalitě a přístupnosti sociálních služeb obecného zájmu, a to především v oblasti zdravotnictví, školství, veřejné dopravy, energetiky, vodního hospodářství a komunikace;

74.  požaduje rozhodnou podporu, která zaručí kvalitu a dostupnost sociálních služeb, především v oblasti zdravotnictví, dlouhodobé péče, vzdělávání, dopravy, energetiky, vodohospodářství a komunikace;

Bydlení

75.  doporučuje členským státům, aby prováděly proaktivní politiku v oblasti důstojného bydlení s cílem zajistit všeobecnou dostupnost kvalitního bydlení, která by zaručila přístup k základním službám z hlediska zdraví a bezpečnosti, a to za přiměřené náklady nebo za preferenční kupní cenu, a aby bránily jeho ztrátě, neboť neexistence bydlení představuje závažné ohrožení důstojnosti; mimoto poukazuje na význam proaktivní politiky v oblasti energetiky prostřednictvím výraznějšího využívání obnovitelných energií a energetické účinnosti za účelem boje proti energetické nejistotě; vyzývá, aby byla věnována větší pozornost otázce bydlení pro migranty, kteří jsou často vykořisťováni a jsou nuceni bydlet ve zdravotně závadných obydlích; připomíná existenci protokolu 26 Lisabonské smlouvy týkajícího se sociálního bydlení a vyzývá k jeho dodržování, zejména pokud jde o volnost členských států tento protokol zavádět, včetně otázky financování; vybízí členské státy k provádění zvláštních programů v oblasti bydlení a k poskytnutí příležitosti k bydlení bezdomovcům, aby bylo možné zaručit nejzákladnější životní standardy také nejzranitelnějším osobám ve společnosti;

76.  doporučuje členským státům rozvíjet nabídku kvalitního sociálního a nouzového bydlení, aby se zajistil přístup všech, zejména nejchudších osob, k důstojnému bydlení za přiměřené náklady; domnívá se, že je pro společnost a územní celky mnohem nákladnější hledat náhradní bydlení pro osoby, které byly vystěhovány z místa bydliště, než je zde udržet; doporučuje provádět politiky prevence proti vystěhování, zejména tím, že se veřejné orgány postarají o úhradu nájemného a nedoplatků na nájemném za osoby, kterým hrozí vystěhování;

77.  připomíná souvislost mezi životem ve znevýhodněných oblastech, který prohlubuje chudobu a sociální vyloučení a zhoršuje zdravotní problémy; proto považuje evropské kroky v oblasti znevýhodněných oblastí za účinný způsob boje s vyloučením a snižování výdajů na zdravotnictví a žádá Evropskou komisi, aby v příštích programech politiky soudržnosti Evropské unie tyto kroky podpořila;

78.  žádá navýšení prostředků pro Evropský fond pro regionální rozvoj určených na financování opatření na zlepšení energetické účinnosti v sociálním bydlení za účelem boje proti energetické nejistotě;

79.  zdůrazňuje výrazné úsilí, které musí vyvinout Unie a členské státy v zájmu snížení nákladů na energie v rozpočtových položkách domácností, a to tím, že zajistí zabezpečené dodávky a ochrání se tak proti výrazným výkyvům cen na energetickém trhu a posílí své politiky podpory energetické účinnosti domácností;

Romové

80.  žádá, aby byli Romové a organizace, které je zastupují a pracují s nimi, aktivně zapojeni do vytváření a provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů do roku 2020, ve snaze přispět k plnění cíle Unie v oblasti chudoby; žádá Evropskou unii a členské státy, aby co nejrychleji zavedly evropskou strategii zaměřenou na začlenění Romů, a žádá členské státy, aby do konce roku navrhly opatření na začlenění Romů v souladu s evropským rámcem koordinace vnitrostátních strategií integrace Romů, který Komise předložila v dubnu 2011; zdůrazňuje, že začlenění a integrace Romů bude vyžadovat stejně jako boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení větší úsilí, aby se do roku 2020 dosáhlo jejich plného začlenění a skoncovalo se s jejich častou diskriminací; žádá, aby i další komunity, jež žijí na okraji společnosti, jako např. přistěhovalci, byly zahrnuty do všech politik Unie nebo členských států, které usilují o jejich sociální začlenění;

81.  zdůrazňuje význam sociálních, zdravotních, pečovatelských a vzdělávacích služeb pro překonávání rozdílů, pro podporu sociální integrace a pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná jejich potenciál při vytváření nových pracovních příležitostí a požaduje výrazné a udržitelné investice do těchto klíčových služeb a infrastruktur a jejich další rozvoj; s netrpělivostí očekává akční plán Komise zaměřený na řešení nedostatku pracovníků ve zdravotnictví;

82.  žádá, aby byly při plánování, využívání a kontrole unijních zdrojů vzaty v úvahu zájmy osob s postižením, zejména co se týče podpory vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti a samostatnosti (dopravy a komunikace).

Děti

83.  žádá, aby se boj proti chudobě dětí zaměřil na prevenci a zároveň aby byla zajištěna rovnost přístupu k vysoce kvalitním službám zaměřeným na vzdělávání a péči o děti v raném věku – s cílem předejít tomu, že zahájí školní docházku s řadou nevýhod – a k dalším zařízením pro děti (centra, která jsou v provozu ve školním roce i o prázdninách, apod., mimoškolní, kulturní, sportovní a jiné činnosti probíhající během dne), a to prostřednictvím vhodného pokrytí jednotlivých regionů těmito službami a zařízeními; vyzývá k finanční podpoře služeb, které se osvědčily, a k systematické integraci politik podpory pro zchudlé rodiny ve všech příslušných oblastech pomoci, zejména spojením obecného přístupu s cílenými opatřeními určenými pro nejzranitelnější rodiny, tj. především rodiny, které mají děti se zdravotním postižením, rodiny samoživitelů a rodiny s více dětmi; žádá, aby se vztahům mezi rodiči a dětmi věnovala zvláštní pozornost v programech boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aby nedocházelo k umisťování dětí do náhradní péče v důsledku velké chudoby;

84.  zdůrazňuje, že všechny děti a mladí lidé mají právo na vzdělání podle Úmluvy OSN o právech dítěte, včetně dětí a mladých lidí, kteří nemají povolení pobytu v zemích, v nichž jsou usazeni;

85.  připomíná, že tisíce dětí jsou odloučeny od rodičů kvůli životním podmínkám (absence bydlení) nebo proto, že jejich rodiče, kteří žijí ve velké chudobě (materiální, sociální a kulturní), nedostali nutnou podporu pro převzetí své rodičovské odpovědnosti;

86.  žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost budoucnosti mladých lidí a byla vypracována jasná strategie podpory přístupu mladých lidí k prvnímu důstojnému zaměstnání podle úrovně jejich vzdělání;

87.  zdůrazňuje, že boj proti chudobě vyžaduje ucelený a důsledný přístup, který bude zahrnovat všechny oblasti politiky; dále připomíná, že je obzvláště důležité, aby byla posílena opatření zaměřená na řešení tohoto jevu formou prevence i boje proti němu, a to jak na evropské, tak i vnitrostátní úrovni;

88.  je si vědom toho, že k problému dětské chudoby je nezbytné zaujmout komplexnější přístup, a zároveň zdůrazňuje výsledky, kterých bylo dosud dosaženo při stanovování „společných zásad“, jak je uvedeno v závěrech zasedání Rady pro zaměstnanost ze dne 6. prosince 2010, které vyzývají k upřednostnění boje proti dětské chudobě;

89.  podporuje odhodlání Komise předložit v průběhu roku 2012 doporučení týkající se otázky dětské chudoby;

90.  podporuje závěry červnového zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, které podporují integrovanou strategii k prevenci dětské chudoby a k podpoře dobrých podmínek života dětí, jež je zaměřena na odpovídající rodinné příjmy, dostupnost služeb, včetně raného vzdělávání a péče o dítě, a na účast dětí; požaduje podrobný plán provádění navrženého sdělení pro rok 2012;

91.  zdůrazňuje význam strukturálních fondů, především Evropského sociálního fondu, jako klíčového nástroje pro poskytování pomoci členským státům při boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; žádá členské státy o výraznější spolufinancování opatření na podporu služeb, jako jsou například možnosti péče o děti, starší a závislé osoby;

92.  žádá Komisi, aby dbala na to, že politiky úsporných opatření schválené členskými státy nebudou v rozporu se sledovaným cílem strategie EU 2020, kterým je zbavit 20 milionů lidí chudoby, ani tento cíl nezpochybní;

93.  vyzývá k boji proti bludnému kruhu chudoby s cílem předejít přetrvávání chudoby u dalších generací;

94.  vyzývá členské státy, aby uznávaly skutečnou hodnotu úlohy umělců v sociální integraci a boji proti chudobě, zejména podporováním jejich pracovního prostředí a statutu;

Minimální příjem

95.  vyjadřuje přání, aby Komise při plném respektování zásady subsidiarity zahájila konzultace o případné legislativní iniciativě týkající se minimálního příjmu – adekvátního a umožňujícího hospodářský rozvoj –, který umožní předcházet chudobě a poskytne základ pro důstojný život, jenž umožní plně a bez výhrad se podílet na životě společnosti a dosahovat pokroku při hledání zaměstnání nebo odborného školení a která bude hrát roli automatického stabilizátoru hospodářství, a to se zohledněním odlišné praxe, kolektivních smluv nebo právních předpisů v různých členských státech, přičemž stanovení minimálního příjmu zůstává přednostním právem každého členského státu; vyjadřuje přání, aby Komise pomohla členským státům sdílet osvědčené postupy o úrovních minimálního příjmu, a podněcuje členské státy k tomu, aby rozpracovaly systémy minimálního příjmu na základě nejméně 60% příjmového mediánu v každém členském státě;

Nevyužívání příspěvků

96.  připomíná, že podle OECD představuje nevyužití příspěvků 20– 40% dávek; vyzývá členské státy, aby posoudily své systémy podpory příjmů a sociálních dávek a aby zabránily vzniku skryté chudoby tím, že zvýší transparentnost, budou účinněji informovat příjemce dávek o jejich právech, zavedou účinnější poradenské služby, zjednoduší postupy a zavedou opatření a politiky zaměřené na boj proti stigmatizaci a diskriminaci osob s minimálním příjmem;

97.  žádá členské státy, aby lidem pečujícím o své blízké poskytly odpovídající podporu, odbornou přípravu a respitní péči, aby mohli starší či potřební lidé zůstat ve svých domovech a ve svém okolí tak dlouho, jak chtějí;

98.  žádá Komisi, aby vyhodnotila podíl případů předlužení na vzniku chudoby a aby v rámci platformy podpořila výměnu postupů o mechanismech boje proti předlužení;

Starší lidé – pečovatelská dovolená

99.  je toho názoru, že programy péče o starší osoby, včetně domácí péče, musí být rozvíjeny a přehodnoceny ve všech členských státech s cílem zabránit tomu, aby se tyto osoby dostaly do situace sociálního vyloučení nebo chudoby, a dodává, že se musí rovněž dostat podpory rodinné péči o starší osoby – pokud možno i podpory finanční – v souladu s cílem prosazovat udržitelnou společnost, poskytovat především větší podporu aktivnímu stárnutí a mezigenerační solidaritě, podněcovat dostupnost a solidaritu a zlepšovat kvalitu dlouhodobé péče; žádá Komisi, aby posoudila, zda by k tomu mohla přispět směrnice o pečovatelské dovolené;

100.  žádá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost rozvoji sociálních inovací, podpoře sociální politiky založené na faktech a podloženějšímu a přidanou hodnotu poskytujícímu využívání studií dopadu, které jsou schopny přinést inovativní řešení udržitelná z hlediska demografických tendencí;

101.  zdůrazňuje význam rozvíjení politických návrhů na úrovni členských států s cílem čelit problémům spojeným s chudobou a vyloučením, jako je například bezdomovectví a závislost na alkoholu nebo drogách; požaduje účinnější výměnu osvědčených postupů v těchto oblastech mezi členskými státy;

102.  zdůrazňuje, že je důležité navrhnout opatření ke zjednodušení přístupu subjektů působících v oblasti dobrovolnictví k evropskému financování;

103.  žádá Komisi, aby vzala v úvahu zprávu Evropského parlamentu o zelené knize o budoucnosti důchodů v Evropě;

104.  doporučuje členským státům zavedení přiměřeného minimálního důchodu, který starším osobám umožní důstojný život;

105.  vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření souboru rámcových pokynů a zásad s cílem zajistit přiměřený a udržitelný režim penzijního zabezpečení, aby bylo možné účinně bojovat proti riziku chudoby, kterému čelí ženy v důsledku nejistých pracovních podmínek, nízkého počtu pracovních příležitostí a nízkého platového ohodnocení; upozorňuje, že je nezbytné zajistit, aby bylo možné lépe sladit sociální zabezpečení s individuální a rodinnou situací, a současně zvýšit hodnotu přikládanou mateřství a poskytování péče;

o
o   o

106.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12. 2000, s. 16. (3) Úř. věst. L 298, 7.11. 2008, s. 20. (4) Rada EU, tisková zpráva 10560/10 (tisk 156), 3019. zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Lucemburk, 7. a 8. června 2010. (5) Rada EU, 3053. zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Brusel, 6. prosince 2010. (6) Rada EU, tisková zpráva 7360/11 (tisk 52), 3073. zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Brusel, 7. března 2011. (7) Stanovisko Výboru pro sociální ochranu předložené Radě, Rada Evropské unie 6491/11, SOC 124, 15. února 2011. (8) Zpráva Výboru pro sociální ochranu předložená Radě, Rada EU, 6624/11 ADD 1 SOC 135 ECOFIN 76 SAN 30, 18. února 2011. (9) Stanovisko Výboru pro sociální ochranu předložené Radě, Rada EU, 9960/10, SOC 357, SAN 122, 20. května 2010. (10) Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 18. (11) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 130. (12) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11. (13) Úř. věst. C 87E, 11.4.2002, s. 253. (14) Úř. věst. C9E, 15.1. 2010, s. 11. (15) Úř. věst. C212E, 5.8. 2010, s. 23. (16) Úř. věst. C 76 E, 25.3. 2010, s. 16. (17) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57. (18) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120.. (19) Přijaté texty P7_TA(2010)0262. (20) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 116. (21) Přijaté texty, P7_TA(2010)0376. (22) Přijaté texty, P7_TA(2010)0375. (23) Přijaté texty, P7_TA(2011)0058. (24) Přijaté texty, P7_TA(2011)0086. (25) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 49. (26) Přijaté texty, P7_TA(2011)0338. (27) Přijaté texty, P7_TA(2011)0092. (28) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 19. (29) Přijaté texty, P7_TA(2010)0499. (30) Přijaté texty, P7_TA(2011)0383. (31) Přijaté texty, P7_TA(2011)0453. (32) Závěry Rady ze dne 7. března 2011, Brusel. (33) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 79. (34) P7_TA(2011)0319. (35) P7_TA(2010)0365. (36) Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (KOM(2010)0758. (37) EUROSTAT (2009), zpráva Výboru pro sociální ochranu: „SPC Assessment of the social dimension of the Europe 2020 Strategy“ (Hodnocení Výboru pro sociální ochranu týkající se sociálního rozměru strategie Evropa 2020) (10. února 2011). (38) Komise pro sociální determinanty zdraví (2008). Napravení nerovnosti v rámci generace – rovnocenná zdravotní péče prostřednictvím opatření týkajících se určujících sociálních faktorů v oblasti zdraví. Závěrečná zpráva Komise pro sociální determinanty zdraví. Ženeva, Světová zdravotnická organizace.