Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (KOM(2011)0012),

–  s ohledem na bílou knihu Komise o sportu (KOM(2007)0391),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Boj proti korupci v EU“ (KOM(2011)0308),

–  s ohledem na dvě úmluvy Rady Evropy o diváckém násilí a nežádoucím chování na sportovních akcích ze dne 19. srpna 1985 a o boji proti dopingu ze dne 19. srpna 1990,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2003 o ženách a sportu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o dodržování klíčových pracovních norem při výrobě sportovního zboží na olympijské hry(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o dopingu ve sportu(3),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 14. března 2006 o boji proti rasismu ve fotbalu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o nucené prostituci v rámci mezinárodních sportovních událostí(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti profesionálního fotbalu v Evropě(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o etické nezávadnosti hazardních her poskytovaných on-line(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o páté zprávě Komise o soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013(11),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 16. prosince 2010 o větší podpoře sportů na nejnižší úrovni(12),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/37/ES ze dne 27. listopadu 2009 o Evropském roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o úloze sportu jako faktoru přispívajícího k aktivnímu sociálnímu začleňování(13),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2010 o nové strategii pro zaměstnanost a růst,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 1. června 2011 o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014(14),

–  s ohledem na prohlášení z Punta de l'Este z prosince 1999 a na setkání u kulatého stolu, které pořádalo UNESCO, o tradičních sportech a hrách(15), kde se jednalo o uznání tradičních sportů a her jako součásti nehmotného dědictví a symbolu kulturní rozmanitosti,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a soudu a na rozhodnutí Komise o oblasti sportu,

–  s ohledem na evropskou chartu práv žen ve sportu „Jump in Olympia – Strong(er) Women through Sport“,

–  s ohledem na chartu za vymýcení diskriminace lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů ve sportu (Charter for Action to stamp out LGBT discrimination in sport),

–  s ohledem na článek 6, 19 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11.–12. října 2011(16) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26.–27. října 2011 o rozvoji evropského rozměru v oblasti sportu(17),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0385/2011),

A.  vzhledem k tomu, že sport přispívá k uskutečňování strategických cílů EU, zdůrazňuje základní pedagogické a kulturní hodnoty a představuje prostředek integrace tím, že se obrací na všechny občany, nezávisle na jejich pohlaví, etnickém původu, náboženském vyznání, věku, státní příslušnosti, společenském postavení a sexuální orientaci;

B.  vzhledem k tomu, že by specifická povaha sportu měla být upřednostněna v rozsudcích Evropského soudního dvora a v rozhodnutí Komise o oblasti sportu;

C.  vzhledem k tomu, že všechny zainteresované strany, včetně tvůrců politik, musí přihlédnout ke specifické povaze sportu, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a k jeho společenské a výchovné funkci;

D.  vzhledem k tomu, že specifická povaha sportu se chápe jako všechny výjimečné a podstatné aspekty sportu, kterými se sport odlišuje od všech ostatních odvětvích činnosti, včetně hospodářské činnosti; vzhledem k tomu, že by však sport měl podléhat právu Evropské unie, pokud je to vhodné a potřebné;

E.  vzhledem k tomu, že opatření EU v oblasti sportu by měla vždy zohledňovat specifika sportu, přičemž by měly být uznávány jeho společenské, výchovné a kulturní aspekty;

F.  vzhledem k tomu, že sport je na základě Lisabonské smlouvy pravomocí EU zaměřenou na podporu spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, ochranu fyzické a mravní integrity sportovců, posilování zdravotních, sociálních, kulturních a hospodářských přínosů sportu a vyžaduje odpovídající finanční a politickou podporu;

G.  vzhledem k tomu, že sport nesmírně přispívá k pozitivním hodnotám, jako je fair play, úcta k druhému a sociální začleňování;

H.  vzhledem k tomu, že miliardy lidí po celém světě hrají sporty, které byly vytvořené, kodifikované a uvedené ve známost v Evropě a že také moderní olympijské hnutí bylo založeno baronem Pierrem De Coubertinem ve Francii;

I.  vzhledem k tomu, že musí být rozvinuta politika EU v oblasti sportů, aby se řešily a podporovaly záměry a cíle jak v profesionálním, tak i amatérském sportu;

J.  vzhledem k tomu, že podpora a prosazování sportu pro osoby s duševním nebo fyzickým postižením by měla být pro EU prioritou, uvážíme-li, jak důležitou úlohu sehrává v oblasti sociálního začleňování, veřejného zdraví a dobrovolnictví bez ohledu na hranice;

K.  vzhledem k tomu, že dobrovolnictví je v Evropě základem sportu na nejnižší sportovní úrovni;

L.  vzhledem k tomu, že rozvoji masového sportu a šíření sportovních ideálů napomáhá na 35 milionů amatérských sportovců, a rovněž nevýdělečné sportovní kluby a sdružení;

M.  vzhledem k tomu, že sport je jedním z nejdůležitějších činitelů pro upevňování zdraví v moderní společnosti a skrze svou úlohu ve formálním a neformálním vzdělávání je zásadní součástí kvalitního vzdělávání a přispívá k osobnímu naplnění starších občanů;

N.  vzhledem k tomu, že fyzická aktivita a sport vedou k výrazným úsporám z hlediska veřejných výdajů na zdraví;

O.  vzhledem k tomu, že hlavním motivačním faktorem, jenž ovlivňuje zapojení občanů do sportu a do fyzické aktivity, je zlepšit osobní zdraví a přispět k osobní pohodě;

P.  vzhledem k tomu, že praktiky spojené s dopingem porušují hodnoty sportu a vystavují sportovce vážnému nebezpečí, jelikož zapřičiňují závažné a trvalé poškození zdraví;

Q.  vzhledem k tomu, že sport zviditelňuje některé klíčové sportovní hodnoty a tyto hodnoty předává celé společnosti, čímž ji povzbuzuje k účasti na sportovních aktivitách;

R.  vzhledem k obtížné situaci, do níž se dostává mnoho špičkových atletů po ukončení sportovní kariéry;

S.  vzhledem k tomu, že je důležité připravit tyto atlety na změnu jejich kariéry tím, že jim bude umožněno získat všeobecné vzdělání nebo odbornou přípravu spolu s jejich sportovními tréninky;

T.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit a chránit základní práva sportovců;

U.  vzhledem k tomu, že při sportovních soutěžích může docházet ke slovnímu a fyzickému násilí a k diskriminačním projevům;

V.  vzhledem k tomu, že provozování sportu u žen není dostatečně oceněné a v rozhodovacích orgánech sportovních organizací jsou ženy nedostatečně zastoupeny;

W.  vzhledem k tomu, že sportovní aktivity vyžadují zvláštní a vhodná střediska, zařízení a přístrojové vybavení a vzhledem k tomu, že i ve školách by měla být vhodná výbava, která jim umožní podporovat tělesnou výchovu;

X.  vzhledem k tomu, že sport zaujímá důležité místo v evropském hospodářství, neboť vytváří přímo či nepřímo na 15 milionů pracovních míst, což představuje 5,4 % aktivní populace, a roční přidanou hodnotu ve výši přibližně 407 miliard EUR, tj. 3,65 % evropského HDP, a že ekonomicky prosperující sportovní odvětví tudíž přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020;

Y.  vzhledem k tomu, že porušování práv ochrany duševního vlastnictví sportovních organizací a rozmach digitálního pirátství, zvláště nepovolené přímé přenosy sportovních událostí, ohrožují hospodaření celého odvětví sportu;

Z.  vzhledem k tomu, že sport nefunguje jako typické hospodářské odvětví z důvodu vzájemné závislosti sportovních soupeřů a vyrovnané soutěže nezbytné pro zachování nejistoty výsledků;

AA.  vzhledem k tomu, že se sport nechová jako typická hospodářská aktivita, neboť vykazuje jisté specifické znaky a jeho organizační struktura je založena na sportovních svazech, které fungují jinak než obchodní společnosti, a vzhledem k tomu, že sportovní činnost musí být odlišena od obchodních zájmů;

AB.  vzhledem k tomu, že evropský sociální dialog může sehrát důležitou úlohu a měl by proto být podporován;

AC.  vzhledem k tomu, že sport hraje důležitou úlohu a přináší radost mnoha občanům, ať už jsou jeho účastníky, fanoušky či diváky;

AD.  vzhledem k tomu, že velké sportovní akce a sportovní aktivity nabízejí vynikající příležitost pro rozvoj potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Evropě, který může sířit hodnoty a zásady spojené se sportem;

AE.  vzhledem k tomu, že se evropský sportovní model opírá o rozdělení podle sportovních disciplín a že je pro něj v důsledku dlouholeté demokratické tradice charakteristické nezávislé, demokratické, územní a pyramidové uspořádání mechanismů sportovní a finanční solidarity, jako je zásada možnosti postupu a sestupu a otevřené sportovní soutěže zahrnující jak kluby, tak národní týmy;

AF.  vzhledem k tomu, že transparentnost a demokratická odpovědnost ve sportovních klubech může být zlepšena zapojením fanoušků do vlastnické a řídící struktury jejich klubů;

AG.  vzhledem k tomu, že sportovní organizace v oblasti tradičních a místních sportů hrají klíčovou úlohu v posilování kultury, podporování sociálního začleňování a posílení komunit;

AH.  vzhledem k tomu, že národní týmy hrají zásadní roli, že mezinárodní soutěže i nadále tvoří referenční model a že je třeba jednat proti „účelovým naturalizacím“;

AI.  vzhledem k tomu, že ze samotné povahy soutěží mezi národními týmy vyplývá, že sportovní federace a kluby mohou podporovat trénink národních sportovců;

AJ.  vzhledem k tomu, že profesionální i amatérský sport je lehce zranitelný a je vážně ohrožován finanční nestabilitou a že je odpovědností příslušných federací podněcovat kluby k přijímání kultury plánování a citlivých investic;

AK.  vzhledem k tomu, že mezinárodní přestupy mohou být pro mladé sportovce nebezpečné, neboť sportovní nezdar, narušení rodiny a sociální marginalizace jsou některé z důsledků, k nimž může dojít, pokud mladí sportovci opustí příliš brzy domov;

AL.  vzhledem k tomu, že sportovní federace nemají k dispozici strukturální a právní prostředky pro účinný zásah proti manipulacím s výsledky zápasů;

AM.  vzhledem k tomu, že sport má v EU velmi významný sociální a finanční dopad a že hazardní hry jsou vzhledem ke své specifičnosti vyloučeny z působnosti směrnice o službách (2006/123/ES) a nové směrnice o právech spotřebitelů (2011/83/EU);

AN.  vzhledem k tomu, že financování místního sportu je zajištěno, pouze pokud jsou držitelé státní sázkařské licence, kteří platí daně a financují další cíle veřejného zájmu v členských státech, zákonně povinni platit příslušný poplatek ve veřejném zájmu a jsou účinně chráněni proti nelegální konkurenci;

AO.  vzhledem k tomu, že regulace hráčských agentů vyžaduje koordinované jednání mezi řídícími sportovními subjekty a veřejnými orgány, aby mohly být uloženy účinné sankce agentům nebo prostředníkům, poruší-li pravidla;

AP.  vzhledem k tomu, že sport může hrát roli v různých oblastech vnějších vztahů EU, mj. prostřednictvím diplomacie;

Společenská úloha sportu

1.  naléhavě žádá Komisi, aby v souvislosti s budoucím víceletým finančním rámcem navrhla zvláštní ambiciózní rozpočet na politiku v oblasti sportu s ohledem na to, jak rozsáhlé jsou zdravotní, sociální, kulturní a hospodářské přínosy sportu;

2.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že sport bude začleněn jako předmět do učebních plánů škol všech druhů, a zdůrazňuje význam podpory účasti na sportovních aktivách na všech vzdělávacích úrovních od útlého věku včetně škol, vysokých škola a místních komunit, jež by měly být povzbuzovány k tomu, aby disponovaly vhodně vybavenými sportovními zařízeními;

3.  naléhavě žádá členské státy, aby stanovily jasné pokyny, které se budou týkat integrace sportu a fyzické aktivity do všech úrovní vzdělávání napříč členskými státy;

4.  zdůrazňuje význam výchovy prostřednictvím sportu a schopnost sportu napomáhat sociálně ohrožené mládeži při hledání správné cesty a žádá členské státy, národní svazy, ligy a kluby, aby rozvinuly a podporovaly v tomto ohledu iniciativy;

5.  vyzývá členské státy, aby podporovaly spolupráci škol a sportovních klubů; Komise by v této souvislosti měla využít své koordinační funkce ve sportu ke shromáždění příkladů dobré praxe od členských států a zpřístupnit tyto osvědčené postupy všem zainteresovaným stranám po celé Evropě prostřednictvím ústřední databáze;

6.  doporučuje, aby Komise povzbudila provozování sportu mezi staršími občany, neboť sport pomáhá podporovat sociální interakci a vysokou kvalitu zdraví;

7.  zdůrazňuje, že sport v každém věku má velkou schopnost zvyšovat celkovou úroveň zdraví Evropanů a vyzývá proto EU a členské státy, aby usnadnily zapojení do sportu a podporovaly zdravý životní styl plně využívající možností sportu, a tak snížily výlohy za zdravotní péči;

8.  vyzývá Komisi a členské státy k důraznější podpoře úlohy zdravotnických pracovníků při propagaci sportování a přezkoumání toho, jakým způsobem by zdravotní pojišťovny mohly podporovat lidi v zapojení do sportovních aktivit;

9.  zdůrazňuje význam zpřístupnění sportu všem občanům v řadě různých oblastí, ať už ve škole, v práci, jako rekreační činnost či prostřednictvím klubů a svazů;

10.  oceňuje práci vykonávanou organizacemi, které napříč celou EU nabízejí provozování sportovní činnosti osobám s duševním či tělesným zdravotním postižením; žádá Komisi, členské státy a sportovní organizace, aby podporovaly a rozvíjely za pomoci dostatečných finančních prostředků sportovní aktivity a sporotovní soutěže pro osoby se zdravotním postižením, zejména tím, že jim zpřístupní zdarma a za rovnocennných podmínek sportovní zařízení, která budou uzpůsobená jejich potřebám jako sportovců se zdravotním postižením;

11.  zdůrazňuje velký potenciál, jenž má v mnoha oblastech sport pro začleňování, včetně občanské angažovanosti a uplatňování demokracie, podpory dobrého zdraví, rozvoje měst, sociální integrace, trhu pracovních míst, zaměstnanosti, odborné přípravy a vzdělávání;

12.  povzbuzuje členské státy a orgány Společenství, aby navýšily své granty organizacím, které usilují o integraci prostřednictvím sportujících lidí na pokraji sociálního vyloučení nebo které podporují sport pro tělesně nebo duševně postižené osoby;

13.  vybízí členské státy, aby trvale zahrnovaly sport do programů a služeb pro skutečnou integraci všech skupin ohrožených diskriminací a vyzývá sportovní organizace, aby přijaly vhodné školicí programy pro profesionály a dobrovolníky zaměřené na prevenci jakékoli formy diskriminace nebo rasismu a na boj proti těmto jevům;

14.  poukazuje na funkci sportu jako příkladu pro společnost a vyzývá řídící sportovní subjekty, aby se postavily do čela boje proti institucionální diskriminaci;

15.  připomíná, že diskriminace na základě pohlaví by se neměla ve sportu objevovat, a vybízí k rozšíření uplatňování Olympijské charty na všechny sportovní akce, zejména ty v Evropě;

16.  vyzývá Radu, Komisi, členské státy a vnitrostátní orgány příslušné pro oblast sportu, aby se zavázaly k boji proti homofobii a transfobii a aby náležitě uplatňovaly právní předpisy a antidiskriminační politiky zejména v případě lesbických, bisexuálních, homosexuálních a transsexuálních sportovců;

17.  vyzývá členské státy, aby kladly velký důraz na význam kvality tělesné výchovy pro obě pohlaví, a nabádá je, aby rozvinuly nezbytné strategie pro řešení této otázky;

18.  zdůrazňuje, že složení rozhodovacích orgánů sportovních organizací musí odrážet skladbu jejich výročních valných hromad, ale i rovnováhu mezi ženami a muži, co se týče jejich hráčů s licencí, což přinese rovný přístup k administrativním úlohám i na nadnárodní úrovni;

19.  vybízí Komisi a členské státy, aby uznaly význam sportu v podpoře míru, hospodářského růstu, mezikulturního dialogu, veřejného zdraví, integrace a emancipace žen;

20.  vybízí Komisi a členské státy, aby vyzvaly Mezinárodní olympijský výbor, aby uložil pravidlo v Olympijské chartě zakazující veškeré demonstrace či politickou, náboženskou a rasistickou propagandu při sportovních akcích a současně aby zajistil, že nebude vyvíjen politický tlak na ženy, aby porušovaly toto pravidlo, a že nebude toto pravidlo obcházeno tím, že ženy nebudou vyslány svou zemí na soutěž;

21.  vyzývá sportovní organizace, aby nadále podporovaly účast žen ve sportu a v řídících orgánech sportovních organizací tím, že budou mít rovný přístup ke sportovním aktivitám, zejména v případě dívek a žen ze znevýhodněného prostředí, podporou účasti žen na sportu a tím, že bude ženským i mužským sportům a sportovním výsledkům věnována stejná pozornost a že budou stejným způsobem zviditelňovány; vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření umožňující ženám v atletice skloubit rodinný a profesní život a podporovaly rovnost pohlaví ve svých vládních politikách týkajících se sportu; vyzývá Komisi, aby povzbudila výměnu principů a osvědčených postupů, co se týče rovných příležitostí pro muže i ženy ve sportu;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily evropské organizace pro podporu a provádění doporučení Evropské charty práv žen ve sportu;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech svých činnostech souvisejících se sportem zohledňovaly rovnost žen a mužů, a přitom se obzvláště zaměřily na otázky přístupu ke sportu pro přistěhovalkyně a ženy náležící k etnickým menšinám, příležitosti žen zastávat v oblasti sportu pozice s rozhodovacími pravomocemi a zastoupení žen ze sportovní oblasti v médiích, a aby zajistily, aby politika a právní předpisy v oblasti sportu byly založeny na rovnosti pohlaví;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily a povzbudily evropský výzkum specifických znaků ženských sportovních aktivit, důvody, proč ženy a dívky opouštějí sport, a přetrvávání nerovností v přístupu žen ke sportu;

25.  vybízí k tomu, aby byly ve sportu vytvořeny sítě pro ženy podporující výměnu osvědčených postupů a informací;

26.  zdůrazňuje, že nelze tolerovat ani omlouvat kulturními nebo náboženskými důvody skutečnost, že dívkám z přistěhovaleckých rodin rodiče zakazují účastnit se ve škole tělesné výchovy a plavání;

27.  upozorňuje na to, že mnoho dívek se věnuje sportu v mladším věku, avšak že mnohé s ním skončí v období dospívání; v této souvislosti odkazuje na výzkum, který dokládá, že dívky jsou vystaveny otevřenému nebo jemnému nátlaku ze strany vrstevníků a rodiny, aby byly „ženštější“ nebo aby se ujaly povinností, jež jim znemožňují ve sportu pokračovat; vybízí členské státy a vnitrostátní orgány příslušné pro oblast sportu, aby vypracovaly strategie pro programy a trenéry, jež by podporovaly zejména dívky zajímající se o sport v tom, aby si mohly vytvořit identitu jako sportovkyně;

28.  klade důraz na nutnost podpory boje proti dopingu při respektování základních práv atletů, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nejmladším atletům prostřednictvím preventivních a informačních kampaní; naléhavě vyzývá členské státy, aby na obchod s dopingovými látkami ve světě sportu nahlížely stejně jako na obchod s nezákonnými omamnými látkami a aby v tomto směru přijaly příslušné vnitrostátní právní předpisy a snažili se zlepšit evropskou koordinaci v této oblasti; žádá Světovou antidopingovou agenturu, aby vytvořila uživatelsky vstřícný systém správy informací o místech pobytu sportovce, který bude odpovídat právním předpisům EU, a zdůrazňuje potřebu statistických údajů o používání dopingu a sportovců, kteří neprošli při antidopingových testech, aby mohl být zaveden cílený přístup v boji proti dopingu;

29.  domnívá se, že přistoupení EU k Antidopingové úmluvě Rady Evropy je nezbytným krokem pro koordinaci jednotnějšího provádění kodexu Světové antidopingové agentury v členských státech;

30.  je zastáncem větší harmonizace právních předpisů v zájmu dosažení účinné spolupráce na straně politiky a soudnictví v boji proti dopingu a dalším druhům ovlivňování výsledků sportovních akcí;

31.  vyzývá členské státy, aby přistoupily k otázce závislosti na hazardních hrách a ochrany nezletilých před riziky hazardních her;

32.  je pro formulování jasných pravidel týkajících se ochrany nezletilých v soutěžním sportu a pro rozvíjení dalších rozhodujících ochranných opatření v konzultaci s federacemi;

33.  zdůrazňuje klíčový význam současné sportovní přípravy i přípravy na budoucí povolání u mladých spotovců a sportovkyň; vybízí proto Komisi a členské státy spolu se všemi odpovídajícími aktéry, aby vypracovaly pokyny pro zajištění toho, aby mladí sportovci a sportovkyně mohli pokračovat v normální školní docházce a odborných studiích současně se svojí sportovní přípravou a aby se při tom vycházelo z osvědčených postupů jednotlivých členských států; vybízí členské státy, aby v této souvislosti přihlížely k odpovídajícím zkušenostem bývalých sportovců, pokud se chtějí věnovat trenérské činnosti, a aby zřídily obory určené pro sportovce na vysoké úrovni, kteří chtějí pokračovat ve vysokoškolském vzdělání a využívat svých zkušeností ve prospěch sportu jako takového;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily vzdělávací programy pro usnadnění kombinace učení a tréninku pro profesionální atlety;

35.  navrhuje, aby byly stanoveny rámce pro účely odborného vzdělávání a kvalifikací pro trenéry a vzdělávání trenérů, které by byly zahrnuty do Evropského kvalifikačního rámce celoživotního vzdělávání, s cílem podpořit rozvoj znalostní společnosti a vysoce kvalitního trénování na amatérské i profesionální úrovni;

36.  zdůrazňuje úlohu trenérů v rozvoji a vzdělávání mládeže, nejen ve sportovních dovednostech, ale rovněž v životní oblasti; konstatuje, že trenéři mohou poskytnout vedení mladým lidem, aby rozvíjeli svůj zdravý životní styl;

37.  žádá členské státy, aby po úzké poradě s příslušnými federacemi zakázaly přístup na stadiony fanouškům s násilným a diskriminačním chováním a vytvořily koordinovaný přístup při stanovení a vymáhání sankcí proti těmto osobám a aby úzce spolupracovaly při zajištění toho, aby zákazy vstupu na stadiony zůstaly v platnosti také pro mezinárodní zápasy v jiných členských státech, než je stát, ve kterém byl zákaz vydán, za současného dodržování práv a svobod jenotlivce a aby zřídily evropskou databázi pro sdílení informací a posílení spolupráce prostřednictvím zdokonaleného systému včasné výstrahy pro vysokoriziková sportovní utkání;

38.  kladně hodnotí členské státy, které po konzultaci s evropskými sportovními federacemi vypracovaly minimální bezpečnostní normy pro stadiony a přijaly veškerá vhodná opatření k zajištění co nejvyšší bezpečnosti pro hráče a fanoušky;

39.  zdůrazňuje, že když sport probíhá v přírodním prostředí, je nutné zajistit rovnováhu mezi společenským přínosem a zdravým prostředím, v němž je sport provozován;

40.  zdůrazňuje potenciál sportovních událostí pro cestovní ruch na místní a celostátní úrovni a vyzývá členské státy, aby podpořily rozvoj tohoto odvětví ekonomické a obchodní činnosti;

Hospodářský rozměr sportu

41.  podporuje zvláštní povahu sportu, jež je uznávána v oblasti vnitřního trhu a práva hospodářské soutěže, a proto znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby přijala pokyny týkající se uplatňování práva EU na sport s cílem napravit řadu právních nejistot;

42.  konstatuje, že sponzorství poskytuje rozhodující finanční zdroj a řadu možností ve sportu, pokud jsou respektovány zásady finančního fair play;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dobrovolným činnostem ve sportu poskytly vysokou prestiž; znovu vyzdvihuje význam dobrovolníků v oblasti sportu a zdůrazňuje, že je třeba stanovit rámec pro jejich společenské uznání a poskytnout dobrovolníkům řádné školení; vyslovuje se pro výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit dobrovolnou činnost ve sportu a aby byly prozkoumány možnosti právního a daňového rámce, který by podporoval činnosti sportovních asociací;

44.  žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily systém uznávání osvědčení získaných dobrovolníky a osvědčení požadovaných pro výkon regulovaných profesí spojených se sportem;

45.  zdůrazňuje, že vzájemné uznávání vzdělání a odborné přípravy pracovníků ve sportu (rozhodčí, trenéři) v jednotném evropském rámci je mimořádně důležité vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti, díky níž je možné zajistit, aby nedocházelo k významným ztrátám příjmů;

46.  povzbuzuje členské státy, aby zajistily pro sportovce vzdělání ve vysokoškolských institucích a harmonizované uznávání sportovních a vysokoškolských kvalifikací k posílení profesní mobility těchto sportovců;

47.  vybízí také členské státy, aby zlepšily struktury pro bývalé sportovce vracející se na trh práce a jejich začlenění a profesní dráhu poté, co skončili v profesionálním sportu;

48.  vyzývá členské státy, aby zvážily způsoby, jak snížit finanční zatížení nejméně placených profesionálních sportovců a sportovkyň, neboť jejich kariéra je krátká a kolísající; znovu vyjadřuje názor, že profesionálové v oblasti sportu, kteří spadají do kategorie aktivních sportovců a jejichž hlavní výdělek pochází ze sportu, by měli mít stejná práva sociálního zabezpečení jako ostatní pracující;

49.  je toho názoru, že sociální dialog v oblasti sportu je vhodným způsobem, jak najít rovnováhu mezi základními a pracovními právy sportovců a specifickou povahou evropského sportu;

50.  domnívá se, že ve stále se vyvíjející ekonomické dimenzi odvětví sportu je zapotřebí okamžitých zlepšení v otázkách souvisejících se sportem v klíčových oblastech, jako je volný pohyb pracovníků a služeb, svoboda usazování, uznávání profesních kvalifikací, práva duševního vlastnictví a pravidla pro státní pomoc, aby bylo zaručeno, že odvětví sportu bude čerpat veškeré výhody z jednotného trhu;

51.  zdůrazňuje, že zcela zásadní význam má obchodní využívání audiovizuálních práv ke sportovním soutěžím na centralizované, exkluzivní a územní bázi, tak aby bylo v dlouhodobém horizontu zajištěno spravedlivé rozdělování výnosů mezi elitou a sportováním širší veřejnosti;

52.  domnívá se, že přenosy sportovních událostí, jež jsou považovány za stále důležitější z hlediska společenského významu, by měly být dostupné co nejširšímu okruhu lidí; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby provozovatelé vysílání v jejich jurisdikci nevysílaly tyto přenosy na exkluzivní bázi;

53.  uznává právo novinářů na přístup na organizované sportovní události veřejného zájmu a informování o nich ve snaze zajistit právo veřejnosti na získání nezávislých zpráv a informací o sportovních událostech;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby chránily práva duševního vlastnictví ve vztahu ke sportovnímu obsahu a věnovaly přitom náležitou péči právu veřejnosti na informace;

55.  domnívá se, že sportovní sázky představují formu obchodního využívání sportovních utkání a žádá Komisi a členské státy, aby je chránily před nepovoleným využíváním, před provozovateli bez licence a podezřením na ovlivňování výsledků zápasů především tím, že uznají právo na duševní vlastnictví organizátorů k soutěžím, zajistí, aby provozovatelé sportovních sázek výrazně přispívali na financování masového a místního sportu, a tím, že budou chránit čestnost soutěží s důrazem na výchovu sportovců; domnívá se nicméně, že taková práva duševního vlastnictví by neměla omezovat právo na krátké zprávy zakotvené ve směrnici 2007/65/ES (směrnice o audiovizuálních mediálních službách);

56.  opakuje svůj požadavek, aby Komise vypracovala pokyny pro poskytování státní podpory a uvedla v nich, který druh státní podpory je legitimní pro dosažení sociálních, kulturních a vzdělávacích cílů sportu;

57.  vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření v boji proti korupci a na podporu etiky v oblasti sportu; považuje v této souvislosti za nezbytné, aby každá země zavedla přísná pravidla pro finanční dohled nad sportovními kluby;

58.  vyzývá sportovní organizace, aby spolupracovaly s orgány vymáhajícími právo, mimo jiné poskytováním informací, aby byl zajištěn přiměřený a účinný přístup k boji proti ovlivňování výsledků zápasů a dalším podvodům ve sportu;

59.  vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření na zajištění financování sportu, které přinášejí loterie;

60.  poznamenává, že zavedení „satelitního účtu“ pro sportovní sektor je opravdu příhodným krokem Komise, protože s jeho pomocí bude možné hodnotit sportovní činnosti dle jednotných standardů i na vnitrostátní úrovni, což je nezbytné ke zjištění veškerých nesrovnalostí a představuje přínos pro evropské hospodářství a jednotný trh;

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly praktická opatření na výměnu osvědčených postupů a podporu užší spolupráce s ohledem na technické aspekty a výzkum v oblasti sportu;

62.  domnívá se, že místní a regionální orgány hrají v rozvoji evropského rozměru sportu zásadní úlohu, neboť jejich institucionální úkoly zahrnují poskytování služeb veřejnosti v oblasti sportu a přidělování prostředků na sportovní činnosti a na zařízení, která vyžadují;

63.  zdůrazňuje, že místní sporty by měly být příjemci prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu, jež by měly umožnit investice do sportovní infrastruktury a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytli Unii zvláštní rozpočtový program v oblasti sportu, jak to nyní umožňuje článek 165 SFEU;

Organizace sportu

64.  upozorňuje, že sportovní struktury v Evropě spočívají na principech státní příslušnosti a teritoriality;

65.  znovu potvrzuje svůj vstřícný přístup k evropskému sportovnímu modelu, v němž hrají zásadní úlohu federace a který má různé aktéry, včetně fanoušků, hráčů, klubů, lig, sdružení a dobrovolníků, kteří tvoří základ a kteří mají rozhodující úlohu v podporování celkové struktury sportu;

66.  požaduje odstranění překážek dobrovolnictví ve sportu na celém území EU;

67.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou ve společnosti hrají místní orgány v podpoře sportu pro všechny, a vyzývá tyto orgány, aby byly aktivně zapojeny do evropského fóra pro debatu a dialog zaměřený na sport ve světě;

68.  připomíná, že dobrá správa v oblasti sportu je podmínkou pro autonomii a samoregulaci sportovních organizací v souladu s principy transparentnosti, odpovědnosti a demokracie, a poukazuje na potřebu uplatňovat politiku nulové tolerance vůči korupci ve sportu; zdůrazňuje potřebu vhodného zastoupení všech zainteresovaných stran v rozhodovacím procesu;

69.  vyzývá členské státy a sportovní řídící orgány, aby aktivně podporovaly společenskou a demokratickou úlohu sportovních příznivců, kteří vyznávají zásady fair play, a to podporou jejich zapojení do vlastnických a řídících struktur jejich sportovních klubů I jako významné zainteresované strany ve sportovních řídících orgánech;

70.  potvrzuje, že by sportovní kluby měly uvolňovat své hráče povolané do národních týmů a zároveň uznává přínos těchto hráčů k úspěchu v důležitých soutěžích národních týmů, což s sebou může nést příslušné mechanismy pojištění, a zdůrazňuje, že není možné použít na všechny druhy sportů jedno univerzální řešení;

71.  zdůrazňuje, že pro udržitelný rozvoj sportovního hnutí v Evropě a šíření jeho pozitivního vlivu na jednotlice a společnost je nezbytný trénink hráčů na místní úrovni a investice do sportovní výchovy; považuje proto za nezbytné zajistit, aby sport na vysoké úrovni neměl negativní dopad na rozvoj mladých lidí zapojených do sportovních aktivit, amatérský sport a základní roli místních sportovních organizací; zdůrazňuje potřebu rovnocennosti a uznávání diplomů a kvalifikací ve sportu;

72.  potvrzuje svoji podporu pravidlu pro domácí hráče a domnívá se, že by to mohl být model pro další profesionální ligy v Evropě; dále podporuje úsilí řídících orgánů ve sportu o povzbuzení místního trénování mladých hráčů v rámci právních předpisů EU a tedy I o posílení vyvážené konkurence v soutěžích zdravého rozvoje evropského sportovního modelu;

73.  domnívá se, že rozvoj nových talentů je jednou z klíčových činností sportovních klubů a že přílišná závislost na přestupech hráčů může podrývat sportovní hodnoty;

74.  zdůrazňuje význam příspěvků na přípravu, neboť představují účinný mechanismus ochrany středisek sportovní přípravy a zajišťují spravedlivou návratnost investic;

75.  domnívá se, že činnost sportovních agentů by měla být regulovanou profesní činností a agenti by měli mít odpovídající oficiální kvalifikaci a měli by mít daňové sídlo na území EU, čímž by se zvýšila transparentnost; vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla, ve spolupráci se sportovními federacemi, hráčskými svazy a sdruženími agentů, evropský licenční a registrační systém spolu s kodexem chování a mechanismem sankcí;

76.  navrhuje, aby sportovní federace zavedly neveřejný evropský registr hráčských agentů, v němž by agenti uváděli jména hráčů, které zastupují, aby tak byli sportovci, zejména mladší 18 let, chráněni a bylo omezeno riziko střetu zájmů; zastává názor, že by platby poplatků za přestup agentům měly probíhat rozdělením do řady částek během trvání smlouvy, která pro sportovce vstoupila v platnost v důsledku přestupu, přičemž zaplacení plné výše poplatků by záviselo na plnění této smlouvy;

77.  vyzývá členské státy, aby doplnily stávající ustanovení právních předpisů týkajících se hráčských agentů / prostředníků odstrašujícími sankcemi a aby přísně tyto sankce uplatňovaly;

78.  vyzývá řídící sportovní orgány ke zvýšení transparentnosti, co se týče činnosti hráčských agentů, a ke spolupráci s orgány členských států s cílem odstranit korupční praktiky;

79.  vítá studii provedenou na žádost Komise na téma hospodářských a právních důsledků hráčských přestupů; je rovněž toho názoru, že by se měla podpořit opatření přijímaná sportovními federacemi za účelem zprůhlednění mezinárodních přestupů;

80.  vyjadřuje názor, že systémy zaváděné řídícími sportovními orgány s cílem zajistit větší průhlednost mezinárodních přestupů hráčů představují krok správným směrem, neboť vyhovují zásadě dobré správy a zaměřují se na zajištění integrity ve sportovních soutěžích;

81.  jasně podporuje systém licencí a finanční čestnost, jež podporují kluby k účasti podle jejich skutečných finančních možností;

82.  domnívá se, že tato opatření pomáhají zlepšit řízení, obnovit dlouhodobou finanční stabilitu a udržitelnost klubů a přispět k finanční spravedlnosti v evropských soutěžích, a proto žádá Evropskou komisi, aby uznala slučitelnost takových pravidel s právními předpisy EU;

83.  vítá úsilí sportovních federací zakázat vlastnictví více než jednoho sportovního klubu zapojeného do stejné sportovní soutěže; je toho názoru, že provozovatelům sázek by mělo být zakázáno vlastnit nebo kontrolovat podíl v subjektu, jež organizuje soutěže nebo se jich účastní, a že orgánům, které organizují soutěže nebo se jich účastní, by mělo být zakázáno vlastnit nebo kontrolovat podíl v organizaci provozující sázky na sportovní akce, které organizují nebo jichž se účastní;

84.  pobízí členské státy, aby přijaly veškerá nutná opatření k zabránění nezákonným činnostem postihujícím integritu sportu a aby tyto aktivity trestaly a stíhaly je jako trestný čin, zejména pokud takové aktivity souvisí se sázkami, což značí, že zahrnují úmyslné a podvodné manipulování s výsledky soutěže nebo jedné z jejích herních fází, tak aby byla získána výhoda, která není založena jen na běžném sportovním postupu nebo příslušné nejistotě;

85.  vybízí sportovní federace, aby úzce spolupracovaly s členskými státy za účelem ochrany integrity sportu;

86.  vyzývá Evropskou komisi, aby se zabývala neprůhledností přestupů a ovlivňováním výsledků, jak o tom hovoří ve své protikorupční strategii EU, a to tak, že vytvoří minimální pravidla týkající se definice trestných činů v této oblasti;

87.  je hluboce znepokojen závažnými nezákonnými činnostmi odehrávajícími se ve sportu, jako je praní špinavých peněz, a vyzývá členské státy, aby zintenzívnily vzájemnou spolupráci k řešení těchto otázek a k zajištění větší průhlednosti ve finančních transakcích prováděných jako součást hráčských přestupů a činnosti agentů;

88.  nadále zdůrazňuje, že by měly být navrženy nástroje, které umožní posílit spolupráci mezi orgány veřejné správy a sportovními orgány a sázkovými kancelářemi ve vztahu k případům sportovních podvodů, přičemž lze uvažovat i o spolupráci s Europolem a Eurojustem;

89.  uznává legitimnost orgánů sportovního soudnictví při řešení sporů v oblasti sportu, které uznávají základní právo občanů na spravedlivý proces; vyzývá k tomu, aby Arbitrážní soud pro sport (CAS) zohledňoval právní předpisy EU v případech urovnávání sportovních rozepří v rámci sporů vzniklých v EU;

90.  vyzývá Komisi, aby předložila do roku 2012 návrh s cílem dospět k lepšímu porozumění specifickým potřebám sportovního odvětví a tomu, jaké praktické kroky je možné k řešení těchto potřeb přijmout, přičemž se plně zohlední ustanovení článku 165 SFEU;

Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

91.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se třetími zeměmi v otázkách, jako jsou přestupy mezinárodních hráčů, využívání nezletilých hráčů, pirátství ovlivňující výsledky zápasů a nezákonné sázky; zdůrazňuje také potřebu posílit mezinárodní spolupráci, co se týče podpory sportu v rozvojových zemích;

92.  očekává výsledky systému zavedeného pro sledování transparentnosti a finančního fair play a pro boj s korupcí a obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že je nutné, aby systém byl v souladu s právními předpisy EU a pravidly pro ochranu osobních údajů; vyzývá sportovní orgány, aby propojily údaje z TMS s jinými protikorupčními systémy za účelem zefektivnění monitorování situace s cílem bojovat proti manipulaci s výsledky zápasů;

93.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vypořádat se s neautorizovanými subjekty provozujícími hazardní hry, které sídlí v EU či mimo území jejích členských států, neboť jsou schopny obejít systémy monitorující podvody ve sportu;

94.  vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly ve veškeré spolupráci se třetími zeměmi celosvětovou úctu k olympijským zásadám a pravidlům;

95.  žádá kluby, aby při angažování mladých hráčů ze třetích zemí dohlížely na dodržování právních předpisů v oblasti přistěhovalectví a aby všechny podmínky ve smlouvách s těmito mladými hráči byly v souladu s platnými právními předpisy; žádá, aby se mladí sportovci mohli vrátit domů za uspokojivých podmínek, pokud o to projeví zájem, zejména pokud se jim nepodaří zahájit kariéru; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné posílit související právní předpisy;

96.  zdůrazňuje potřebu posílení ochrany nezletilých v souvislosti s mezinárodními přestupy; zastává názor, že mezinárodní přestupy jsou potenciálně nebezpečné pro mladé atlety, kteří jsou velice ohrožení, neboť opustili své rodiny a svou zemi v mladém věku, a mělo by se jim tudíž dostat trvalé pozornosti ze strany sportovních organizací;

97.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby navzdory pravidlům nebo povinnostem, které jsou ženám společností ukládány na základě kulturních, tradičních, historických nebo náboženských důvodů, propagovaly naprostou svobodou žen a mužů provozovat jakýkoli druh sportu;

Evropská identita prostřednictvím sportu

98.  vybízí Komisi, aby rozšířila existující programy, které podporují sport jako nástroj její rozvojové politiky a aby zavedla nové iniciativy v této oblasti;

99.  vyzývá Komisi, aby:

100.  navrhuje, aby se při velkých mezinárodních sportovních akcích organizovaných na území EU vyvěšovala evropská vlajka, a doporučuje sportovním federacím, aby zvážily myšlenku, aby se vlajka objevovala na dresech sportovců členských zemí spolu s jejich národní vlajkou; zdrůrazňuje, že by bylo zcela na vůli členských států a sportovních organizací rozhodnout, zda se chtějí výše uvedeným doporučením řídit;

o
o   o

101.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských zemí a evropským, mezinárodním a národním sportovním federacím.

(1) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 605. (2) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1067. (3) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 590. (4) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 143. (5) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, p. 292. (6) Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 232. (7) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 131. (8) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 51. (9) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16. (10) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 30. (11) P7_TA(2011)0316. (12) Přijaté texty, P7_TA(2010)0498. (13) Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 5. (14) Úř. věst. C 162, 1.6.2011, s. 1. (15) Almaty, Kazachstán, 5. – 6. listopadu 2006. (16) CdR 66/2011 v konečném znění. (17) CESE 1594/2011 (TEN/413).