Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2012 o výroční zprávě o daních (2011/2271(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Dvojí zdanění na jednotném trhu“ (COM(2011)0712) a na návrh (přepracované znění) směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (COM(2011)0714),
– s ohledem na sdělení Komise o odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU (COM(2010)0769),
– s ohledem na průvodní pracovní dokument útvarů Komise ke sdělení Komise o odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU (SEC(2010)1576),
– s ohledem na dokument Komise o odpovědích obdržených během konzultací Komise týkajících se úmluv o zamezení dvojímu zdanění a vnitřního trhu: faktický příklad případů dvojího zdanění(1),
– s ohledem na sdělení Komise o ukončení prvního evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik: pokyny pro vnitrostátní politiky v období 2011–2012 (COM(2011)0400),
– s ohledem na společný dopis, který dne 17. srpna 2011 zaslali prezident Francouzské republiky Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi,
– s ohledem na publikaci OECD z roku 2011 s názvem „Využití korporátních ztrát prostřednictvím agresivního daňového plánování“(2),
– s ohledem na podkladový dokument s názvem „Jak efektivní a legitimní je evropský semestr? Zvýšení role Evropského parlamentu“(3),
– s ohledem na publikaci Komise „Tendence v oblasti daní v EU“ (vydání z roku 2011)(4),
– s ohledem na publikaci OECD „Trendy ve spotřebních daních“ 2010(5),
– s ohledem na zprávu Maria Montiho z roku 2010 o nové strategii pro jednotný trh,
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem Hospodářský dopad doporučení Komise o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně a návrhů FISCO' (SEC(2009)1371),
– s ohledem na doporučení Komise 2009/784/ES o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně,
– s ohledem na zprávu Alaina Lamassoura s názvem „Zpráva o občanu a uplatňování práva Společenství“ ze dne 8. června 2008(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. září 2008 o koordinované strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům(7),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. prosince 2007 o použití opatření proti zneužívání daňového systému v oblasti přímého zdanění – uvnitř EU a ve vztahu ke třetím zemím (COM(2007)0785),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. května 2006 o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (COM(2006)0254),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. prosince 2006 o zdanění při odchodu a potřebě koordinace daňových politik členských států (COM(2006)0825),
– s ohledem na zprávu poradců sítě EURES o několika překážkách pro mobilitu občanů EU v přeshraničních regionech z roku 2002(8),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. května 2001 s názvem „Daňová politika v Evropské unii – priority pro nadcházející roky“ (COM(2001)0260),
– s ohledem na návrh usnesení B7-0531/2011, který na základě článku 120 předložila Cristina Muscardiniová a další poslanci,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0014/2012),
A. vzhledem k tomu, že vnitřní trh EU s volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu nefunguje v plném rozsahu a že stále existují oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení;
B. vzhledem k tomu, že občané a podniky EU, které vyvíjejí přeshraniční pracovní a podnikatelskou činnost se potýkají s daňovými překážkami, které ve svém důsledku vytvářejí značné překážky pro růst a zaměstnanost na vnitřním trhu EU, a že tyto překážky musí být odstraněny, má-li být zajištěna konkurenceschopnější Evropa, která vytváří růst a zaměstnanost;
C. vzhledem k tomu, že administrativní náklady vznikající středně velkým společnostem v důsledku daňových systémů jsou v některých členských státech zbytečně zatěžující a vysoké;
D. vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize vedla k tomu, že v Evropě výrazně vzrostl dluh veřejných financí; vzhledem k tomu, že nadměrné zadlužení ve veřejném i soukromém sektoru v členských státech vedlo ke vzniku současné finanční krize; vzhledem k tomu, že v této souvislosti sehrávají automatické stabilizátory sociálního státu důležitější úlohu než kdy dříve, má-li být zajištěn růst a sociální soudržnost;
E. vzhledem k tomu, že účinné zdanění má zásadní význam pro orgány veřejné správy, zejména v Evropě, které tak mohou plnit své úkoly a povinnosti a také dostát očekáváním občanů; vzhledem k tomu, že státy s vysokými schodky se v současnosti potýkají s nutností přistoupit k opatřením na zvýšení svých daní, která by však neměla bránit růstu;
F. vzhledem k tomu, že řádná konsolidace veřejných financí – spolu se spravedlivějším a lépe zacíleným rozložením daňové zátěže – je nutná k tomu, aby byla zajištěna fiskální důvěryhodnost, a ke snížení dluhu je zapotřebí jak omezení výdajů, tak zvýšení daní, přičemž prioritou musí být daňové změny zaměřené na podporu růstu; vzhledem k tomu, že tak budou vytvořeny základy pro dlouhodobý růst;
Obecné úvahy Zamezení dvojímu zdanění, daňovým podvodům a daňovým rájům a zvýšení transparentnosti daní
1. konstatuje, že hlavními funkcemi daňových systémů je financovat veřejné služby, jako je vzdělávání, zdravotní péče, hromadná doprava a infrastruktura, chránit veřejné statky, např. stimulací výroby a spotřeby výrobků šetrných k životnímu prostředí, a odstraňovat sociální nerovnosti zajištěním spravedlivějšího rozdělení příjmů a bohatství;
2. konstatuje, že problematika daní je stále záležitostí, o níž rozhodují členské státy – a některých případech jejich místní orgány – v rámci své suverenity, a tudíž by měly být respektovány různé struktury daňových systémů členských států; poznamenává, že k tomu, aby bylo rozhodování o daňových politikách přeneseno z členských států na úroveň EU, by bylo nutno provést změny ve Smlouvě; poznamenává proto, že přísnější kontrola rozpočtových procesů ze strany Komise by měla být vyvážena větší demokratickou kontrolou ze strany Evropského parlamentu;
3. konstatuje, že zlepšení jednotného trhu a případně určitá daňová harmonizace by mohly být klíčovými faktory pro podnícení růstu a vytváření pracovních míst; konstatuje, že daňové politiky musí usilovat o zvýšení evropské konkurenceschopnosti a o snížení nákladů evropských podniků, zejména malých a středních podniků;
4. poukazuje na nekoordinovanost daňových politik v EU, která může vést ke značným nákladům a administrativní zátěži pro občany a podniky, které vyvíjejí přeshraniční činnosti v rámci EU;
5. vyzývá členské státy, aby své daňové systémy upravily tak, aby více podporovaly růst, a to tím, že zlepší tvorbu daní a přejdou na méně narušující daně a zároveň zaručí dosažení cíle sociálního trhu;
6. zdůrazňuje, že se všichni mohou poučit z příkladů těch členských států, v nichž zdanění a výběr daní probíhají úspěšně;
7. zdůrazňuje nutnost zjednodušení systémů DPH s cílem zabránit dvojímu zdanění a byrokracii zatěžující zaměstnavatele;
8. zdůrazňuje, že nízké daně jsou zásadní nejen pro dobrou sociální situaci rodin a domácností, ale i pro konkurenceschopnost a nová pracovní místa; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí kontrolované a účinné veřejné výdaje a stabilní veřejné finance;
9. zdůrazňuje, že návrhy Komise týkající se problematiky daní musí podpořit evropskou konkurenceschopnost tím, že zabrání narušování hospodářské soutěže v důsledku existence rozmanitých daňových systémů; zdůrazňuje rovněž, že návrhy Komise nesmějí zvyšovat daňovou zátěž;
10. poznamenává, že členské státy, které mají vysoké schodky nebo jejichž růst HDP poklesl nejvíce, budou muset důkladně prozkoumat příčiny těchto schodků a zvýšit své příjmy z daní prostřednictvím účinných a spravedlivých daní, snažit se o účinné snižování výdajů, bojovat proti daňovým podvodům a zvyšovat úspory ve veřejných financích; zdůrazňuje, že daňové reformy by se měly přednostně zaměřit na to, aby byly zaceleny mezery a aby byl rozšířen daňový základ, aniž by přitom byla ohrožena schopnost členských států získat z daní příjmy;
11. domnívá se, že fiskální federalismus by mohl být užitečným nástrojem k dosažení vlastní odpovědnosti v oblasti daňové správy na regionální úrovni a nese tak s sebou vyšší hospodářskou účinnost;
12. bere na vědomí nedávné iniciativy Komise v daňové oblasti, např. společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, daň z finančních transakcí, budoucí systém EU pro DPH a iniciativy v oblasti energetiky;
13. vítá zavedení evropského semestru, který by mohl fungovat jako možný zdroj příjmů pro členské státy prostřednictvím výměny osvědčených postupů ohledně koordinovanějšího a udržitelnějšího fiskálního systému;
14. žádá Komisi a členské státy, aby dále spolupracovaly v otázkách daňových politik namířených proti dvojímu zdanění, daňovým podvodům a únikům s cílem zvýšit transparentnost, zacelit mezery a odstranit nejistotu pro podniky a občany v souvislosti s výběrem daní, zejména pokud jde o administrativní postupy pro podávání daňových přiznání; je proto toho názoru, že by Komise společně s Radou měly přijmout rozhodnou společnou iniciativu ve věci netransparentních jurisdikcí, která by byla lepší než dvoustranné dohody mezi jednotlivými členskými státy a netransparentními jurisdikcemi;
15. trvá na tom, že by se členské státy měly pokud možno snažit o snížení nákladů spojených s plněním daňových povinností, které vznikají malým a středním podnikům, a to zefektivněním postupů a snížením administrativních nákladů; konstatuje, že daně z příjmů právnických osob v jednotlivých členských státech se liší, což může v praxi působit jako překážka pro přeshraniční obchod, která brání růstu a zaměstnanosti; podporuje návrh Komise zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) v celé EU;
16. zdůrazňuje, že CCCTB by prospěl růstu a vedl by ke zvýšení počtu pracovních míst v Evropě, neboť by se snížily administrativní náklady a omezila by se byrokratická zátěž podniků provozujících činnost v několika zemích EU, a to zejména malých podniků;
17. vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly stávající návrhy, a Komisi, aby předložila ve věci daně z příjmů právnických osob, ekologických a spotřebních daní, předcházení daňovým podvodům, řádné správy věcí veřejných a dvojího zdanění návrhy, které budou v souladu s tím, co navrhl Evropský parlament;
18. konstatuje, že současná hospodářská a finanční krize vedla k tomu, že v Evropě výrazně vzrostl dluh veřejných financí, a že v zájmu snížení tohoto enormního veřejného dluhu je třeba současně omezovat výdaje a zvyšovat daně;
19. poukazuje na to, že růst HDP poklesl nejvíce právě v těch členských státech, které musely své daně zvýšit v největší míře, zatímco obecně platí, že členským státům, které dokázaly snížit daně, se podařilo omezit pokles reálného HDP na méně 4 %(9);
20. vyzývá členské státy, aby své daňové systémy upravily tak, aby více podporovaly růst, a to tím, že zlepší navrhování daní a přejdou na méně narušující daně a zároveň zaručí dosažení cíle sociální spravedlnosti;
21. dospívá k závěru, že koordinace daňových politik by mohla být důležitým prvkem strategie pro fiskální konsolidaci na úrovni EU a mohla být zlepšit účinnost nových daňových politik členských států;
Odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU
22. poznamenává, že odstraňování daňových překážek může hrát důležitou roli při zvyšování možnosti občanů pracovat, odcházet do důchodu, nakupovat a – společně s podniky – investovat v EU a jejich důvěry v tento prostor;
23. vítá skutečnost, že sdělení o odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU postihuje ty nejzásadnější stížnosti občanů EU na přeshraniční daňové překážky, a očekává návrhy Komise v této oblasti;
24. vítá skutečnost, že Komise chce zvýšit své úsilí o zajištění toho, aby všichni občané EU měli přístup k informacím a poradenství, které potřebují v souvislosti s daňovými předpisy v EU;
25. konstatuje, že členské státy se shodly na tom, že občané by měli mít lepší přístup k informacím o daních;
26. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se občané nepotýkali s daňovými překážkami, které by jim bránily ve využívání svobod v rámci vnitřního trhu;
27. vyzývá Komisi, aby sdílela informace o osvědčených postupech v členských státech EU a v jiných zemích OECD, pokud jde o informování občanů a podniků, a žádá Komisi, aby vyvinula účinné nástroje pro výměnu těchto informací a osvědčených postupů v daňové oblasti, včetně přípravy pilotních projektů, s cílem podpořit evropskou konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu; dále zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit, aby Eurostat shromažďoval a ověřoval statistické údaje o vyhýbání se daňové povinnosti a daňových únicích z celé EU;
28. je si vědom toho, že některé členské státy zavedly v rámci svých dohod o zamezení dvojímu zdanění zjednodušené postupy pro žádosti o vrácení daně a některé členské státy vytvořily pro nerezidenty nebo plátce daní z jiných zemí internetové stránky, na nichž jsou informace a formuláře v různých jazycích;
29. žádá členské státy, aby podpořily plány Komise na zlepšení koordinace a spolupráce s daňovými orgány členských států a mezi nimi při hledání vhodných řešení, která zamezí dvojímu zdanění a jiným přeshraničním daňovým překážkám;
30. konstatuje, že dvojí zdanění brání přeshraničním činnostem a investicím a že je třeba nalézt koordinovaná řešení tohoto problému;
31. vyzývá Komisi, aby navrhla způsoby, jak zjednodušit plnění daňových povinností při přeshraničním styku;
32. vítá veřejné konzultace Komise, které se týkaly zdanění přeshraničních výplat dividend portfoliovým i jednotlivým investorům a zabývaly se problémem přeshraničních daňových překážek v případě dědictví v rámci EU, a očekává budoucí návrhy Komise v této oblasti;
33. vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly způsoby, jak co nejdříve odstranit překážky pro přeshraniční práci a mobilitu mezi státy, aby bylo možné co nejdříve dosáhnout cílů strategie EU 2020, zejména intenzivnějšího hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti;
34. vyzývá Komisi, aby aktivněji vyřizovala stížnosti a zajistila větší transparentnost a informovanost občanů, pokud jde o výsledky stížností na daňovou legislativu členských států a případy porušení právních předpisů v oblasti daní i o následná opatření;
35. vyzývá Komisi, aby i nadále poskytovala poradenské služby pro občany v rámci sítí Europe Direct a Your Europe a aby dále zdokonalovala internetový portál Europe Direct, aby na něm mohli občané EU nalézt informace od daňových orgánů všech 27 členských států EU; zdůrazňuje, že je nutné, aby tyto informace byly poskytovány v uživatelsky přívětivější formě;
36. vyzývá Komisi, aby prohloubila administrativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti dvojího zdanění mj. tím, že zaměří více projektů a prostředků programu Fiscalis na řešení konkrétních problémů daňových poplatníků;
Odstranění diskriminace a dvojího zdanění občanů a podniků EU
37. zdůrazňuje, že je důležité vyřešit problémy, jako je dvojí zdanění podniků a jednotlivců, případy nesouladu mezi různými daňovými systémy a nedostupnost informací o daňových předpisech jednotlivých členských států;
38. zdůrazňuje, že je v zájmu podniků a občanů, aby bylo na jednotném trhu vytvořeno přehledné, transparentní a stabilní daňové prostředí, protože nedostatek transparentnosti daňových předpisů brání přeshraničním činnostem a investicím v EU;
39. zdůrazňuje, že dvojí zdanění snižuje konkurenceschopnost postižených podniků a zároveň brání fungování jednotného trhu jako celku;
40. vítá sdělení Komise nazvané „Dvojí zdanění na jednotném trhu“ obsahující strategii EU a řešení problémů s dvojím zdaněním při přeshraničním styku;
41. je přesvědčen, že Smlouva o Evropské unii ukládá členským státům povinnost vyřešit otázku dvojího zdanění a měly by tak učinit v souladu s čl. 4 odst. 3 a článkem 26 SFEU týkajících se vnitřního trhu;
42. dospívá k závěru, že dvoustranné daňové dohody mezi členskými státy neřeší všechny problémy diskriminace a dvojího zdanění občanů a podniků;
43. vítá záměr Komise zřídit pracovní skupinu pro problémy dvojího zdanění, jejímiž členy budou daňové orgány členských států a případně sdružení spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby posílila pracovní skupinu EU pro zdanění podniků, tzv. Společné fórum EU pro vnitropodnikové oceňování, a aby spolupracovala s podnikatelskou sférou a s obhájci práv spotřebitelů;
44. žádá Komisi, aby po vzoru Společného fóra EU pro vnitropodnikové oceňování iniciovala vznik nového fóra věnovaného DPH, s nímž by společnosti mohly probírat otázky DPH u právnických osob a spory mezi členskými státy;
45. žádá členské státy, aby zlepšily postupy, které malým a středním podnikům umožňují rychleji žádat o vrácení zaplacené DPH, a tak zkrátily dobu, ve které podniky obdrží úhradu;
46. vyzývá Komisi, aby navrhla závazný mechanismus urovnávání sporů, jak o něm hovoří Montiho zpráva, který by se zabýval případy dvojího zdanění, kterému podléhají jednotlivci a podniky;
47. poznamenává, že administrativní překážky a právní nejistota ztěžují občanům EU volný pohyb s osobními automobily v rámci jednotného trhu; vyzývá proto členské státy, aby zrušily dvojí zdanění při registraci osobních automobilů;
48. vyzývá členské státy, aby modernizovaly a aktualizovaly předpisy pro přeshraniční daňové úlevy pro podniky a zjednodušily a modernizovaly předpisy pro elektronickou fakturaci s cílem vytvořit v konečném důsledku jednotnou „evropskou šablonu pro elektronickou fakturu“;
Zamezení dvojímu zdanění a daňovým podvodům a zvýšení transparentnosti daní
49. konstatuje, že daňové úniky a nedostatek transparentnosti daní jsou hrozbou pro příjmy státu a stojí miliardy eur;
50. konstatuje, že je třeba nalézt patřičnou rovnováhu mezi veřejným zájmem na potírání zneužívání daňového systému, přitom však neukládat neúměrná omezení přeshraniční činnosti v rámci EU a lépe koordinovat uplatňování opatření proti zneužívání daňového systému ve vztahu ke třetím zemím; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy uzavřely dohody se třetími zeměmi, které i nadále umožňují vyhýbání se daňovým povinnostem a netransparentnost daní;
51. vyzývá členské státy, aby:
–
vytvořily a uplatňovaly efektivní daňové systémy, které brání tomu, aby byly jejich daňové základny nepatřičně ochuzovány tím, že vinou nedůslednosti dochází k nezdanění nebo je daňový systém zneužíván;
–
uplatňovaly opatření proti zneužívání daňového systému se zaměřením na umělé vytváření stavu, který umožňuje obejít vnitrostátní právní předpisy nebo pravidla Společenství provedená ve vnitrostátním právu;
–
i nadále sdílely informace o systémech agresivního daňového plánování u ztrát podniků, jejich odhalování a strategiích reakce a aby zjišťovaly míru efektivnosti používaných strategií a následně tyto informace zveřejňovaly;
–
zvážily zavedení tzv. programů CCP (cooperative compliance programmes) a zavedení nebo revizi iniciativ ke zveřejňování zaměřených na systémy agresivního daňového plánování;
–
konečně dokončily reformu směrnice o zdanění příjmů z úspor, která je již nějakou dobou zablokována v Radě, s cílem prosadit automatickou výměnu informací a zajistit spravedlivé a odpovídající zdanění úspor v EU; zdůrazňuje, že všechny jurisdikce, jichž se tyto záležitosti týkají, by měly administrativně spolupracovat způsobem, který neporušuje procedurální práva daňových poplatníků a jejich právo na soukromí, a to tak, že do této automatické výměny informací budou zahrnuty kromě fyzických osob i společnosti a trusty;
–
oznamovaly a zveřejňovaly daňové předpisy pro společnosti provozující přeshraniční činnost vydané vnitrostátními orgány;
–
pro malé a střední podniky vytvořily daňové pobídky, jako je osvobození od daně a snížení daní, a povzbudily tak podnikání, inovace a tvorbu pracovních míst;
–
podporovaly reformy, jež mají omezit prostor pro daňové úniky tím, že zavedou účinné mechanismy pro výběr příjmů z daní, jež omezí na minimum vztah mezi daňovým poplatníkem a daňovými orgány a maximálně zvýší využívání moderních technologií a při vykazování a sledování hospodářské činnosti se zaměří na elektronickou správu (e-governance);
52. vyzývá Komisi, aby
–
označila oblasti, v nichž je možno zlepšením jak právních předpisů, tak administrativní spolupráce mezi členskými státy dosáhnout omezení daňových podvodů;
–
poskytla GŘ TAXUD více rozpočtových zdrojů a zaměstnanců, aby mohlo vytvářet politiky EU a návrhy ve věci zamezení dvojímu zdanění, daňovým únikům a podvodům;
–
potírala škodlivou daňovou konkurenci a dvojí nezdanění velkých společností, které uměle přesouvají zisky, aby co možná nejvíce snížily skutečnou daňovou sazbu; oznamovala a zveřejňovala daňové předpisy pro společnosti provozující přeshraniční činnost vydané vnitrostátními orgány;
–
potírala přísněji daňové podvody, a to tím, že jejich pachatelé budou stíháni v trestněprávním řízení;
53. vyzývá členské státy, aby učinily nejvyšší prioritou boj proti využívání daňových rájů k nelegálním účelům, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem – a s využitím materiálů OECD a její definice a seznamu daňových rájů a netransparentních jurisdikcí jako východiska – formulovala unijní definici a sestavila unijní seznam; požaduje jednotnou evropskou definici, na níž bude shoda, dokud nebude dohodnuta definice na globální úrovni;
54. uznává, že Globální fórum pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely, které vzniklo na půdě OECD, je hlavním mezinárodním fórem pro potírání daňových úniků, a rozhodně proto podporuje jeho práci; všímá si jeho nedostatků jako fóra s nízkým počtem společných jmenovatelů; oceňuje i rozumné iniciativy na vnitrostátní, evropské a celosvětové úrovni s cílem nalézt prakticky proveditelné řešení tohoto přetrvávajícího problému;
55. žádá Komisi, aby rychleji konala při potírání daňových úniků a podvodů;
56. vyzývá členské státy, aby uzavřely dohody o boji proti podvodům a o výměně informací v oblasti daní s Andorrou, Monakem a San Marinem a novou dohodu se Švýcarskem a aby je následně v pravidelných intervalech aktualizovaly;
57. dospívá k závěru, že nedostatek spolupráce a koordinace mezi daňovými systémy členských států může vést k nechtěnému nezdanění a k vyhýbání se daňovým povinnostem, zneužívání a podvodům;
58. vyzývá Komisi, aby analyzovala fiskální dopady uskutečňování evropského semestru a zprávu s výsledky této analýzy zveřejnila v průběhu roku 2012;
59. žádá, aby Evropský účetní dvůr a OLAF měly k dispozici dostatečné rozpočtové a personální zdroje, aby mohly vyvinout účinné kontrolní mechanismy a dohled nad rozpočtovými procesy na úrovni EU;
60. vyzývá Komisi, aby vymezila a učinila svou prioritou koncepční opatření, která mají fiskální dopady na programy stability a konvergenční programy členských států a na národní programy reforem;
o o o
61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.