Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2010 (KOM(2011)0328) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2011)0690),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování)(2),

–  s ohledem na pokyny Komise pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003(3) (pokyny týkající se ukládání pokut),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2008 nazvané „Použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí“(4) (sdělení o bankovnictví),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2008 nazvané „Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže“(5) (sdělení o rekapitalizaci),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2009 nazvané „Nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství“(6) (sdělení o znehodnocených aktivech),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2009 nazvané „Návrat k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu“(7) (sdělení o restrukturalizaci),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2008 nazvané „Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize“(8) (původní sdělení o dočasném rámci),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. prosince 2010 nazvané „Dočasný rámec Unie pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize “(9) (nové sdělení o dočasném rámci, které nahrazuje sdělení, jehož platnost skončila dne 31. prosince 2010),

–  s ohledem na studii z června 2011, kterou si nechal vypracovat Parlament, nazvanou „Státní podpora – pravidla pro finanční služby a reálnou ekonomiku v době krize“(10),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. října 2011 nazvaný „Dopady dočasných pravidel státní podpory přijatých v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí“ (SEK(2011)1126),

–  s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, kterým se stanoví provádění nařízení Rady (ES) č. 659/1999, jež stanoví podrobná pravidla pro uplatnění článku 93 Smlouvy o ES s ohledem na zjednodušení povinnosti členských států podávat zprávy,

–  s ohledem na pracovní zprávu útvarů Komise nazvanou „Veřejná konzultace: směrem k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“ (SEK(2011)0173),

–  s ohledem na dokument GŘ pro hospodářskou soutěž nazvaný „Osvědčené postupy s ohledem na průběh jednání v souvislosti s články 101 a 102 SFEU“(11),

–  s ohledem na dokument GŘ pro hospodářskou soutěž nazvaný „Pokyny pro postupy úředníků pro slyšení v jednáních v souvislosti s články 101 a 102 SFEU“(12),

–  s ohledem na dokument GŘ pro hospodářskou soutěž nazvaný „Osvědčené postupy předkládání ekonomických údajů a shromažďování údajů v případech týkajících se provádění článků 101 a 102 SFEU a případech spojování“(13),

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(14) (dále jen rámcová dohoda), zejména na článek 12(15) a 16(16) této dohody,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. dubna 2007 o zelené knize o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel EU(17) a ze dne 26. března 2009 o bílé knize o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES(18) a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru ze dne 20. října 2011 k dokumentu nazvanému „Směrem k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu(19),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 22. února 2005 o XXXIII. zprávě Komise o hospodářské soutěži 2003(20), ze dne 4. dubna 2006 o zprávě Komise o politice v oblasti hospodářské soutěže 2004(21), ze dne 19. června 2007 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2005(22), ze dne 10. března 2009 o zprávách o politice hospodářské soutěže za roky 2006 a 2007(23), ze dne 9. března 2010 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008(24) a ze dne 20. ledna 2011 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009(25),

–  s ohledem na stanovisko evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2010 (INT/594 - CESE 1461/2011),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0424/2011),

A.  vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize, která vypukla na podzim roku 2008, nebyla doposud překonána; vzhledem k tomu, že neklid na finančních trzích a obavy z recese nabyly v posledních měsících opět na intenzitě;

B.  vzhledem k tomu, že Komise reagovala na vypuknutí krize okamžitě a přiměřeným způsobem tím, že přijala zvláštní pravidla pro poskytování státní podpory a jako nástroj k řízení krize použila politiky hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že se jednalo a stále se jedná pouze o přechodný režim, jakkoli jeho časový rámec přesáhl původní očekávání;

C.  vzhledem k tomu, že v období mezi 1. říjnem 2008 a 1. říjnem 2010 přijala Komise více než 200 rozhodnutí o státní podpoře pro finanční odvětví; vzhledem k tomu, že v roce 2009 činila nominální částka podpory pro finanční odvětví, kterou využily členské státy, 1 107 miliard EUR (9,3 % HDP EU); vzhledem k tomu, že maximální objem Komisí schválených opatření od začátku krize do 1. října 2010 (včetně režimů i jednorázových zásahů) představuje částku ve výši 4 588,90 miliard EUR;

D.  vzhledem k tomu, že Komise od 1. ledna 2011 zavedla požadavek, aby každý příjemce opatření týkajícího se rekapitalizace či znehodnocených aktiv předložil plán restrukturalizace, a to bez ohledu na to, zda je dotyčná banka hodnocena jako v zásadě zdravá nebo zatížená problémy;

E.  vzhledem k tomu, že značné částky státní podpory poskytované v průběhu krize například formou systémů záruk, systémů rekapitalizace a doplňkových forem podpory likvidity bankovního financování, vedly k prudké nerovnováze veřejných financí; vzhledem k tomu, že doposud není známo, jak dalekosáhlé budou budoucí důsledky této státní podpory a zejména záruk poskytovaných bankám, zda bude splnění některých těchto záruk skutečně požadováno;

F.  vzhledem k tomu, že protekcionismus a nevymáhání pravidel hospodářské soutěže by krizi pouze prohlubovaly a prodlužovaly; vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je velmi důležitým nástrojem, který EU umožňuje mít dynamický, efektivní a inovativní vnitřní trh a být konkurenceschopnou na globální úrovni;

G.   vzhledem k tomu, že i přes veškeré snahy vyrovnat se s hospodářskou krizí zůstávají kartely i nadále největší hrozbou pro hospodářskou soutěž, spokojenost spotřebitelů a řádné fungování trhů, a proto není možné s nimi souhlasit ani během hospodářské krize;

Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2010

1.  vítá zprávu Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2010; zdůrazňuje u příležitosti 40. výročí vydávání této zprávy, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže doposud přinesla četné výhody s ohledem na spokojenost spotřebitelů a zůstává i nadále základním nástrojem k odstraňování překážek volnému pohybu zboží, osob a kapitálu; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže je i nadále významným nástrojem k zachování jednotného trhu a ochraně zájmů spotřebitelů; zdůrazňuje, že je nezbytné aktualizovat některé předpisy s cílem čelit novým výzvám;

2.  připomíná, že propojení pevných zásad a flexibilních postupů umožňuje, aby politika hospodářské soutěže představovala konstruktivní a stabilizační faktor finančního systému EU a reálné ekonomiky obecně;

Doporučení v oblasti politiky hospodářské soutěže

3.  je přesvědčen, že pro stimulaci hospodářské soutěže na jednotném trhu a poskytnutí skutečné volby spotřebitelům je nezbytná větší transparentnost cen;

4.  vítá stávající výměnu názorů mezi Komisí a sdruženími spotřebitelů v oblasti evropských právních předpisů o hospodářské soutěži a vybízí Komisi, aby takové vyměny nadále podporovala a případně do nich zapojila další zúčastněné strany;

Dohled nad státní podporou

5.  vítá pracovní dokument útvarů Komise připravený s cílem vyhodnotit dopady dočasných pravidel státní podpory přijatých v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí; bere na vědomí hodnocení Komise, že státní podpora byla z globálního pohledu „účinná při snižování finanční nestability, zlepšování fungování finančních trhů a zmírňování dopadů krize na reálnou ekonomiku“; není si však jist, zda tato optimistická analýza bude platit i v budoucnu;

6.  zdůrazňuje, že dočasný režim uplatňovaný na státní podporu byl přínosný jako počáteční reakce na krizi, nelze jej však nepřiměřeně prodlužovat; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve ukončit dočasná opatření a výjimky, jakmile to hospodářská situace dovolí;

7.  připomíná, že nový stálý regulační systém pro uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory je nezbytný k řešení nedostatků zjištěných v právním systému existujícím před krizí, zejména pokud jde o finanční odvětví, i k nápravě narušení, k nimž došlo během finanční a hospodářské krize;

8.  bere na vědomí sdělení konkrétních pokynů vztahujících se na záchranu a restrukturalizaci bankovního odvětví; navrhuje Komisi, aby se zřetelem k narušení hospodářské soutěže zohlednila dopad opatření na podporu likvidity, která přijaly centrální banky ve fázi záchrany bankovních institucí, a před poskytnutím finanční pomoci z veřejných prostředků zajistila řádnou restrukturalizaci bank, do které zapojí akcionáře a držitele dluhopisů;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prodloužení dočasné státní podpory bankovnímu odvětví na období po roce 2011 spojila s náročnějšími a přísnějšími podmínkami, pokud jde o omezení obsahu a rozsahu rozvahy, a aby tyto podmínky také patřičně zohledňovaly poskytování úvěrů drobnějším klientům, jakož i přísnější omezení bonusů a rozdělování dividend a další klíčové faktory; domnívá se, že by tyto podmínky měly být explicitní a Komise by je následně měla vyhodnotit a shrnout;

10.  bere na vědomí opatření, která Komise až doposud přijala za účelem omezení rozsahu rozvahy některých institucí, „které jsou příliš velké nebo propojené na to, aby je bylo možné nechat zkrachovat“ a jež dostávaly během krize státní podporu; má za to, že je třeba za tímto účelem přijmout další opatření;

11.  zdůrazňuje nicméně, že postupující konsolidace bankovního odvětví vedla ve skutečnosti ke zvýšení tržního podílu některých velkých finančních institucí, a naléhavě proto Komisi vyzývá, aby toto odvětví nepřestávala pozorně sledovat s cílem zlepšit fungování hospodářské soutěže na evropských bankovních trzích a aby za tím účelem mj. ukládala povinnost provádět plány restrukturalizace, které předpokládají oddělení bankovních činností v případech, kdy vklady drobných klientů těmto institucím umožňují financovat riskantnější investiční bankovní činnosti;

12.  konstatuje, že Evropská centrální banka během krize poskytla v několika případech finanční prostředky na podporu likvidity za nestandardních podmínek; bere na vědomí hodnocení Komise, že tento typ opatření nepředstavuje, přísně vzato, státní podporu, jak Komise uvádí ve své studii; zdůrazňuje však, že politická opatření na úrovni EU musí být koordinovaná a že Komise by měla zohlednit dopady podpory ECB a jiných centrálních bank nebo dalších veřejných zásahů při hodnocení státní podpory poskytované bankám, které jsou také příjemci podpory od ECB nebo jiných centrálních bank;

13.  konstatuje, že dopady podpory ECB a dalších veřejných zásahů, jež banky obdržely během krize, nebyly začleněny do vyhodnocení slučitelnosti vypracovaného Komisí; žádá Komisi, aby tyto operace vyhodnotila ex post;

14.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila plánovaný legislativní návrh toho, jakým způsobem bude v rámci, který bude skutečně evropský, řešen úpadek bank, s tím, že tento návrh by měl zaručovat společný soubor pravidel a společnou sadu intervenčních nástrojů a stimulů a měl by omezovat na minimum účast daňových poplatníků, zejména vytvořením harmonizovaných fondů pro řešení problémů průmyslu, které budou (na základě přístupu vycházejícího z posouzení rizik) financovány z vlastních zdrojů;

15.  zdůrazňuje, že státní podpora musí být přidělována způsobem, který nebude narušovat hospodářskou soutěž či zvýhodňovat zavedené společnosti před společnostmi, které se teprve prosazují;

16.  domnívá se, že státní podpora by měla podporovat inovační a výzkumná uskupení, a podpořit tak podnikání;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že zamýšlené zjednodušení pravidel státní podpory SOHZ nepovede ke zhoršení kontroly nadměrné kompenzace;

18.  bere na vědomí záměr Komise, která chce zavést pravidla de minimis pro státní podporu SOHZ; zdůrazňuje, že je nutno stanovit jasná a jednoznačná kritéria, podle nichž bude možno rozhodnout, na jaké služby se tato pravidla budou vztahovat;

19.  zdůrazňuje, že veškeré návrhy, které chtějí z principu vyjmout další kategorie SOHZ z oznamovací povinnosti, se musejí zakládat na prokázání toho, že taková výjimka z pravidel je odůvodněná a nutná a že nepovede k nežádoucímu narušování hospodářské soutěže;

20.  zdůrazňuje význam podpory hospodářské soutěže ve všech odvětvích, v neposlední řadě i v odvětví služeb, které tvoří 70 % evropského hospodářství; upozorňuje dále na právo zřizovat nové společnosti a služby;

Antimonopolní předpisy

21.  pokud Komise předloží návrh horizontálního rámce upravujícího kolektivní odškodnění, navrhuje, aby mohla být ve vhodných případech přijata zásada následné žaloby, v jejímž rámci může být právo prosazováno soukromoprávní cestou prostřednictvím kolektivního odškodnění, jestliže Komise nebo vnitrostátní orgán pro ochranu hospodářské soutěže přijaly rozhodnutí o porušení pravidel; poznamenává, že zavedení zásady následné žaloby obecně nevylučuje možnost stanovit samostatné nebo následné žaloby;

22.  konstatuje, že fungování mechanismů alternativního řešení sporů často závisí na ochotě obchodního subjektu spolupracovat, a je pevně přesvědčen o tom, že dostupnost účinného systému soudního odškodnění by byla výraznou pobídkou k tomu, aby se strany dohodly na mimosoudním urovnání sporu, díky čemuž by se pravděpodobně předešlo značnému počtu případů, a ubylo by tedy i soudních sporů; vybízí k tomu, aby byly na evropské úrovni vytvořeny mechanismy alternativního řešení sporů, které by umožnily rychlé a výhodné řešení sporů, a nabídly tak ve srovnání se soudním řízením atraktivnější možnost; zdůrazňuje však, že tyto mechanismy by měly nadále zůstat (jak to ostatně vyplývá z názvu) pouze alternativou k soudním opravným prostředkům, nikoli být jejich předpokladem;

23.  zdůrazňuje, že vzhledem k rozsudkům Soudu ve věci 360/09 Pfleiderer a ve věci 437/08 CDC Hydrogen Peroxide musí Komise zajistit, aby kolektivní odškodnění neohrožovalo účinnost zásady shovívavosti obsažené v právních předpisech pro oblast hospodářské soutěže a postup urovnávání sporů;

24.  je pevně přesvědčen, že by měly být náležitě zohledněny specifické otázky v oblasti hospodářské soutěže a že všechny nástroje použitelné pro kolektivní odškodnění musí zcela a řádně zohledňovat specifický charakter antimonopolní politiky;

25.  znovu opakuje, že pokud jde o kolektivní odškodnění v oblasti politiky hospodářské soutěže, je nutné zavést ochranná opatření, která umožní předejít vytvoření systému skupinových žalob se zbytečnými stížnostmi a nadměrným počtem soudních sporů, a zaručit při soudních řízeních rovné podmínky; zdůrazňuje, že tato ochranná opatření musí mimo jiné zahrnovat následující body: