Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2295(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0029/2012

Předložené texty :

A7-0029/2012

Rozpravy :

PV 12/03/2012 - 17
CRE 12/03/2012 - 17

Hlasování :

PV 13/03/2012 - 8.5
CRE 13/03/2012 - 8.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0070

Přijaté texty
PDF 324kWORD 88k
Úterý, 13. března 2012 - Štrasburk
Ženy v politickém rozhodovacím procesu
P7_TA(2012)0070A7-0029/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost (2011/2295(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 2 a čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 21 a 23 této listiny,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na přijaté závěry Komise OSN pro postavení žen z roku 2006 o „Rovnoměrné účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech na všech úrovních“,

–   s ohledem na s ohledem na dohodnuté závěry Komise pro postavení žen 1997/2 o významných oblastech zájmu pekingské akční platformy 1996–1999,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/58/142 o ženách a politické účasti a na rezoluci III Valného shromáždění OSN o ženách a politické účasti schválenou dne 18. listopadu 2011; Rezoluci A/C.3/66/L.20/Rev.1,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011(1),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2000 o vyváženém zastoupení mužů a žen ve výborech a odborných skupinách jí zřízených(2),

–  s ohledem na doporučení Rady 96/694/ES ze dne 2. prosince 1996 o vyrovnané účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech(3),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec (2003)3 ze dne 12. března 2003 o vyrovnané účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodovacím procesu, a na výsledky obou kol monitorování pokroku dosaženého při provádění tohoto doporučení Rec (2003)3, založených na dotazníku, jejichž předmětem byly údaje o účasti žen a mužů na politickém a veřejném rozhodování, v jejichž rámci byla zohledněna příslušnost k pohlaví a jež byla dokončena v roce 2005 a 2008,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) 1079 (1996) o vyšším zastoupení žen v tomto shromáždění, na doporučení 1413 (1999) o rovném zastoupení v politickém životě, na usnesení 1348 (2003) o vyváženém zastoupení mužů a žen v PACE, na doporučení 1665 (2004) o účasti žen ve volbách a na usnesení 303 (2010) o dosažení trvalé rovnosti žen v politickém životě na místní a regionální úrovni,

–  s ohledem na usnesení Kongresu místních a regionálních samospráv (orgánů) Rady Evropy 85 (1999), na doporučení 68 (1999) o zastoupení žen v politickém životě v regionech Evropy a doporučení 111 (2002) o individuálních hlasovacích právech žen a demokratických požadavcích,

–  s ohledem na prohlášení o účasti žen ve volbách, které přijala Evropské komise pro demokracii prostřednictvím zákona („Benátská komise“),

–  s ohledem na příručku nazvanou „Sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví v praxi“ připravenou generálním ředitelstvím pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy (duben 2009),

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1899(2010) ze dne 27. ledna 2010 o zvyšování zastoupení žen v politice prostřednictvím volebního systému,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2000 o ženách v rozhodovacím procesu(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0029/2012),

A.  vzhledem k nevyvážené účasti mužů a žen na politickém rozhodování a k tomu, že ženy stále nejsou dostatečně zastoupeny na politických postech, a to jak ve volených, tak i jmenovaných funkcích na úrovni Evropské unie a na úrovni členských států; vzhledem ke znepokojivě nízkému zastoupení žen ve volbách v polovině volebního období v Evropském parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že účast žen na politickém rozhodování a metody, strategie a kulturní postoje a nástroje pro boj proti nerovnosti se na vnitrostátní úrovni v EU velmi liší, a to na úrovni členských států, politických stran i sociálních partnerů;

C.  vzhledem k tomu, že se zastoupení žen v Evropském parlamentu zvýšilo na 35 %, avšak dosud nedosáhlo rovnosti; vzhledem k ještě nižšímu zastoupení žen na vedoucích pozicích ve výborech a politických skupinách; vzhledem k tomu, že zastoupení žen v Evropské komisi se drží na jedné třetině a že Komisi nikdy nepředsedala žena;

D.  vzhledem k tomu, že podle statistik a navzdory řadě přijatých opatření stále existuje nerovnost a zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu v posledních letech stagnuje, místo aby vykazovalo vzestupnou tendenci, a procento zastoupení žen a mužů ve vnitrostátních parlamentech v celé EU zůstává stejné, tj. 24 % tvoří ženy a 76 % muži, přičemž ženy zastávají jen 23 % veškerých ministerských postů(5);

E.  vzhledem k tomu, že v současné době je fakticky zaveden neformální systém kvót, v němž jsou zvýhodňováni muži oproti ženám a v němž si muži vybírají do rozhodovacích funkcí opět muže, přičemž se nejedná o formalizovaný systém, ale o systematickou a velmi hluboce zakořeněnou reálnou kulturu pozitivní diskriminace mužů;

F.  vzhledem k tomu, že rovné zastoupení žen a mužů v politickém rozhodovacím procesu je součástí lidských práv a sociální spravedlnosti a nezbytným předpokladem pro fungování demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že přetrvávající nedostatečné zastoupení žen je demokratickým deficitem, který podkopává legitimitu rozhodování na úrovni EU i členských států;

G.  vzhledem k tomu, že rozhodovací proces je založen na správní přípravě, a proto určitý počet žen na administrativních pozicích a především vedoucích pozicích je věcí kvality a zajišťuje, že genderový aspekt je zohledňován při přípravě všech politik;

H.  vzhledem k tomu, že evropské volby, které proběhnou v roce 2014 a po nichž bude následovat jmenování příští Evropské komise a nominace na další vrcholné pozice EU, jsou příležitostí k posunu směrem k paritní demokracii na úrovni EU a k tomu, aby se EU stala vzorovým příkladem v této oblasti;

I.  vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen stanovuje mimo jiné povinnost smluvních států přijmout veškerá vhodná opatření, včetně pozitivních opatření, k odstranění diskriminace žen v politickém a veřejném životě;

J.  vzhledem k tomu, že Parlamentním shromážděním Rady Evropy vybízí k:

   reformě volebních systémů, aby byly vstřícnější k zastoupení žen;
   tomu, aby byla do ústav a volebních zákonů včleněna ustanovení o zákazu diskriminace žen a mužů, s nutnou výjimkou umožňující opatření pozitivní diskriminace v případě nedostatečně zastoupeného pohlaví;
   občanské výchově zohledňující aspekt rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů a zakořeněné zaujatosti vůči ženským kandidátům, zejména v rámci politických stran, ale také ve sdělovacích prostředcích;

K.   vzhledem k tomu, že Pekingská deklarace a akční platforma o ženách u moci a v rozhodovacím procesu zdůrazňuje, že při prosazování zájmů žen je nutné brát v úvahu jejich rovnoprávné zapojení, které je nezbytné pro upevnění demokracie a podporu jejího správného fungování; vzhledem k tomu, že tato deklarace znovu zdůrazňuje také to, že aktivní účast žen – za stejných podmínek jako u mužů – na všech úrovních rozhodování je zásadní z hlediska dosažení rovnosti, udržitelného rozvoje, míru a demokracie;

L.  vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy týkající se pohlaví vedou k výrazné segregaci, pokud jde o klíčové pozice v politickém rozhodovacím procesu, přičemž ženám jsou více svěřovány úkoly v oblasti péče a přerozdělování, například v oblasti zdraví, sociálního zabezpečení a životního prostředí, a mužům vlivné (???) úkoly týkající se zdrojů, jako je tomu v oblasti hospodářství, obchodu, rozpočtu a zahraničních věcí, což narušuje rozložení sil a přidělování zdrojů;

M.  vzhledem k tomu, že politické strany, jež nesou odpovědnost za výběr, seřazení a nominaci kandidátů do vedoucích funkcí, hrají ústřední úlohu při zaručování rovného zastoupení žen a mužů v politice, a měly by tudíž podporovat osvědčené postupy, jako jsou například dobrovolné stranické kvóty pro volby, které již byly zavedeny v některých politických stranách ve 13 členských státech EU;

N.  vzhledem k tomu, že studie „Korupce a ženy ve vládě“ vypracovaná Světovou bankou v roce 1999 uvádí, že v případě vyšší účasti žen dochází k nižší vládní korupci, protože v souladu se závěry tohoto výzkumu ženy dodržují vyšší standardy etického chování a vykazují vyšší zájem o dosažení „všeobecného prospěchu“;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba komplexních mnohostranných strategií spočívajících v nezávazných opatřeních, jako jsou například cíle a dobrovolné stranické kvóty, podpůrných opatřeních, jako je například vzdělávání v oblasti rovnosti pohlaví, kampaně pro zvyšování informovanosti, a právně závazných opatřeních, jako jsou volební kvóty pro zastoupení mužů a žen, přičemž je třeba mír na paměti, že jako nejúčinnější se ukázala právně závazná opatření, jež jsou slučitelná s institucionálním a volebním systémem a jež zahrnují pravidla pro stanovování pořadí kandidátů, sledování jejich dodržování a účinné sankce za jejich nedodržování;

P.  vzhledem k tomu, že přístup žen k finančním prostředkům na volební kampaně je často omezen kvůli diskriminaci v rámci politických stran, vyloučení žen z vysokopříjmových skupin a nižším příjmům a úsporám;

Q.  vzhledem k tomu, že postupy v rámci volebního systému, politické instituce a politické strany hrají rozhodující úlohu a mají zásadní dopad na účinnost uplatňovaných strategií a na rozsah vyváženosti, pokud jde o zastoupení žen a mužů v politice;

R.  vzhledem k tomu, že účast žen v politickém rozhodovacím procesu a jejich přístup k vedoucím pozicím v tomto procesu jsou stále negativně ovlivněny různými překážkami, jako je nepříznivé a nevstřícné prostředí v politických institucích a v institucích sociálního zabezpečení, přetrvávající stereotypy ohledně postavení žen a mužů a také důsledky nedávné hospodářské krize a její negativní dopady na otázky rovnosti žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že nízká účast žen na rozhodování a vládnutí je spojována zejména s problémy se skloubením pracovního a rodinného života, s nerovným rozdělením rodinných povinností, jež spočívají hlavně na bedrech žen a s přetrvávající diskriminací v práci a při profesním vzdělávání;

Zastoupení žen ve volených funkcích

1.  vybízí Radu, Komisi a členské státy, aby navrhly a prováděly účinnou politiku rovnosti žen a mužů a různorodé strategie, s jejichž pomocí by se dosáhlo rovné účasti v politickém rozhodovacím procesu a politickém vedení na všech úrovních, zvláště pak v oblasti makroekonomické politiky, obchodu, trhu práce, rozpočtové politiky, obrany a zahraniční politiky, posoudily dopady a zpřístupnily toto hodnocení veřejnosti pomocí vhodných ukazatelů v oblasti rovnosti žen a mužů a zároveň zajistily kvantifikované cíle a lhůty, jasné akční plány a mechanismy pravidelného monitorování a na ně navazující právně závazná nápravná opatření v případě nedodržení stanovených cílů ve stanovených lhůtách;

2.  vítá zavedení volebních paritních systémů/kvót pro zastoupení žen a mužů v rámci právních předpisů v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení legislativních opatření, např. opatření pozitivní diskriminace s cílem dosáhnout pokroku při dosahování rovného zastoupení a zajišťování účinnosti těchto opatření prostřednictvím tzv. zipových systémů, monitorování a účinných sankcí, jež umožní vyváženější účast žen a mužů na politickém a veřejném rozhodovacím procesu, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany;

3.  kromě toho vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby prosazovaly rovné zastoupení žen a mužů na všech úrovních tím, že dají najevo nepřípustnost diskriminace, poskytování přiměřených zdrojů, využívání zvláštních nástrojů a podpory nezbytné odborné přípravy úředníků odpovědných za sestavování rozpočtů na základě rovnosti žen a mužů;

4.  vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost vzdělávacím programům týkajícím se rovnosti žen a mužů a určeným pro občanskou společnost, zejména pro mladé lidi,poskytovaným od útlého věku, přičemž by v těchto programech bylo uznáno, že práva žen jsou lidskými právy a že rovné zastoupení žen a mužů je v politickém životě zásadní;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly závazek, který by potvrdily všechny politické strany na vnitrostátní úrovni, evropské a regionální úrovni a který by se týkal přijetí opatření na podporu aktivního zapojení žen do politického života a do voleb, zajištění rovnosti v jejich interních rozhodovacích procesech, při jmenování kandidátů na volené funkce a na volebních seznamech stran na základě stanovení kvót a toho, že se bude věnovat pozornost umístění kandidujících žen na těchto seznamech, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany;

6.  uznává úlohu politických stran coby klíčových činitelů při prosazování rovnosti pohlaví; vyzývá tudíž členské státy, aby po svých politických stranách vyžadovaly vytvoření a zavedení systémů kvót a dalších možností pozitivní diskriminace, uplatňování pravidel týkajících se pořadí žen na kandidátských listinách na regionální, vnitrostátní i unijní úrovni a stanovení a vymáhání odpovídajících sankcí za nedodržení těchto kvót a pravidel, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany; žádá členské státy, aby pro politické strany stanovily cíle založené na rovném zastoupení žen a mužů, jejichž plnění by bylo předpokladem pro přidělování finančních prostředků;

7.  vyzývá politické strany v celé Evropě, aby zavedly systém kvót pro kandidátské listiny na členství ve stranických orgánech a pro volby, zejména v souvislosti s kandidátskými listinami pro evropské volby v roce 2014, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany; za nejlepší způsob, jak zvýšit účast žen v politice, považuje postup sestavování volebních seznamů, na nichž by se na prvních místech střídaly kandidující ženy s muži;

8.  zdůrazňuje potřebu konkrétních kroků, které by vedly k dosažení rovnosti ve volených funkcích ve vnitrostátních parlamentech a Evropském parlamentu (jako jsou předseda nebo místopředsedové), například tak, že by se stanovily, že 50 % těchto volených funkcí budou zastávat ženy a 50 % muži;

9.  vítá záměr Komise podporovat účast žen v příštích volbách do Evropského parlamentu prostřednictvím finančních programů „Základní práva a občanství“ a „Evropa pro občany“; vyzývá Komisi, aby ve svých příslušných ročních pracovních programech zajistila, že v letech 2013–2014 budou k dispozici dostatečné finanční prostředky, mimo jiné pro financování informačních kampaní ve sdělovacích prostředcích s cílem podpořit volbu žen, a aby zajistila, že politické strany a organizace občanské společnosti v členských státech budou mít k těmto finančním prostředkům snadný přístup, aby je mohly použít pro navrhování iniciativ, jejichž cílem je zvýšení účasti žen na rozhodovacím procesu;

10.  žádá Komisi, aby při plánování dalšího finančního období (2014–2020) v rámci výše uvedených programů nebo programů na ně navazujících podporovala činnost související s prosazováním rovnosti na postech rozhodovacího procesu a v politické činnosti a aby na tuto činnost vyhradila finanční prostředky a to samé činila i při plánování činnosti související s plánovaným Evropským rokem občanů 2013;

11.  vyzývá Komisi, aby kampaně na podporu rovnosti zahájila v případě volebních seznamů pro Evropský parlament alespoň dva roky před každým vyhlášením voleb a aby členským státům doporučila přijetí obdobných kroků v případě místních a regionálních voleb;

Zastoupení žen ve jmenovaných funkcích

12.  vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře budou nominovat jednu ženu a jednoho muže; žádá předsedu Komise, aby se při sestavování Komise řídil zásadou rovnosti; vyzývá Komisi, aby tento postup veřejně podporovala; připomíná, že Parlament by se měl v rámci tohoto postupu zaměřit zvláště na rovnost žen a mužů, a znovu zdůrazňuje význam zohledňování rovného zastoupení žen a mužů při schvalování nové Komise podle článku 106 jednacího řádu;

13.  vyzývá Komisi a Radu, aby se zavázaly k dosažení cíle rovného zastoupení žen a mužů ve všech rozhodovacích orgánech zavedením systémů kvót a dalších možností pozitivní diskriminace při výběru vysoce postavených úředníků; žádá vlády členských států, aby na vysoké pozice na úrovni EU jmenovaly jak ženy, tak muže;

14.  bere na vědomí závazek Komise vyjádřený ve strategii pro rovnost žen a mužů – 2010–2015, kde si klade za cíl sledovat pokrok při plnění cíle 40% zastoupení příslušníků jednoho pohlaví ve svých výborech a odborných skupinách, a dále vyzývá orgány, instituce a agentury EU, aby přijaly konkrétní opatření a stanovily strategie, jejichž cílem by bylo dosáhnout vyvážené účasti obou pohlaví v rozhodovacím procesu na příslušných úrovních;

15.  vyzývá členské státy, aby podporovaly opatření v rámci pozitivní diskriminace, včetně závazných legislativních opatření, s cílem zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve všech řídících orgánech a při jmenování do veřejných funkcí a vytvořit nástroje pro monitorování rovnosti pohlaví při jmenování do funkcí a ve volbách;

Opatření na podporu účasti žen v politickém životě

16.  vybízí Komisi a členské státy, aby prováděly opatření v rámci pozitivní diskriminace, jako je například přednostní zacházení, pokud je jedno pohlaví nedostatečně zastoupeno;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost postupů jmenování kandidátů z řad mužů a žen pro pozice v rozhodovacích orgánech , a to i prostřednictvím zveřejňování životopisů a výběru na základě zásluh, znalostí a reprezentativnosti;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily počet opatření na podporu ženských organizací mj. tím, že jim poskytnou přiměřené finanční prostředky a vytvoří platformy pro spolupráci a podporování žen ve volebních kampaních;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily vznik ženských sítí a podporovaly osobní vedení a odpovídající odbornou přípravu, výměnu osvědčených postupů a výměnné programy zaměřené především na ženy začínající svou kariéru v oblasti tvorby politik;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám zajistily přístup ke vzdělání rozvíjejícímu jejich vůdčí schopnosti a k vedoucím pozicím v rámci kariérního postupu, v případě potřeby i uplatňováním přednostního zacházení, aby tak u žen podpořily rozvoj schopností a zkušeností spojených s vedením;

21.  uznává další zúčastněné strany jako důležitou součást širšího demokratického procesu, a proto vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby podporovaly a oceňovaly úsilí organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, soukromého sektoru, nevládních organizací a všech organizací, jež jsou obvyklou součástí poradních rad napojených na orgány veřejné správy, o dosažení rovnosti žen a mužů v jejich řadách, včetně rovné účasti na rozhodování;

22.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby ženám i mužům umožnily aktivně se podílet na politickém rozhodovacím procesu tím, že budou prosazovat rovnováhu mezi rodinným a pracovním životem a jejich skloubení, a to na základě opatření, jako je například rovné rozdělení nákladů na povinnosti spojené s rodičovstvím zaměstnanců mezi zaměstnavatele obou rodičů a zabezpečení dostupných a přiměřených služeb, např. v oblasti péče o děti a starší občany, a dále vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vhodných legislativních návrhů ve formě směrnic podporovala rovný přístup k službám, minimální příjmy a ochranu před násilím na základě pohlaví;

23.  připomíná význam přednostního zacházení a zvláštních opatření při podpoře zastoupení lidí z různých prostředí a znevýhodněných skupin, jako jsou například lidé s postižením, ženy z řad přistěhovalců a příslušníci etnických a sexuálních menšin, ve funkcích s rozhodovacími pravomocemi;

24.  bere na vědomí, jak důležité jsou sdělovací prostředky a vzdělávání při podpoře zapojení žen do politiky a při provádění změn v postojích společnosti; zdůrazňuje význam osvěty v médiích, zejména veřejného vysílání, potřebu zajistit spravedlivý a vyvážený prostor pro názory kandidujících žen a mužů ve volbách ve sdělovacích prostředcích, jakož i význam monitorování sdělovacích prostředků za účelem odhalení předsudků v oblasti rovnosti pohlaví a nalezení prostředků k jejich řešení, což by mělo podpořit úsilí o odstranění stereotypů i pozitivní obraz žen jako vedoucích osobností, včetně političek na vnitrostátní, regionální a evropské úrovni;

25.  naléhavě žádá členské státy, Radu a Komisi, aby tím, že posílí úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), a poskytnou mu více prostředků a usnadní spolupráci nevládních organizací žen podpořily osvědčené postupy, které přispívají k dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu, a společně je využívaly;

26.  vybízí členské státy a Komisi, aby zejména ve spolupráci s institutem EIGE shromažďovaly, analyzovaly a šířily údaje zpracované podle pohlaví za účelem monitorování rovnosti mezi pohlavími v rozhodovacím procesu ve všech odvětvích (veřejného a soukromého sektoru) a na všech úrovních hierarchie, a aby v případě, že stanovených cílů nebude dosaženo, na těchto údajích stavěly při vytváření případných dalších opatření; nabádá Komisi, aby ve své databázi o zastoupení mužů a žen v rozhodovacím procesu i nadále shromažďovala a šířila srovnatelné údaje na úrovni EU a aby na jejím základě vytvořila evropskou mapu rovnosti mužů a žen, ve které by byly uvedeny meziroční změny, ke kterým došlo na unijní, státní a regionální úrovni v oblasti rovnosti pohlaví na základě společných ukazatelů; domnívá se, že v této mapě by měly být uvedeny alespoň:

   cíle pro zajištění rovnosti mužů a žen vyjádřené v procentech zastoupení a začleněné do právních předpisů členských států a evropských regionů se zákonodárnými pravomocemi v zájmu úpravy volebních procesů;
   procentuální zastoupení mužů a žen v Evropském parlamentu a ve státních a regionálních parlamentech a v místních úřadech;
   procentuální zastoupení mužů a žen ve výkonných nebo kontrolních volených orgánech v uvedených zákonodárných orgánech;

27.  vyzývá Komisi, aby Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví každoročně předkládala zprávu o pokroku dosaženém v oblasti rovného podílu žen a mužů na rozhodování v Evropské unii;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily dopad různých volebních systémů na vnitrostátní, místní a evropské úrovni na rovnováhu zastoupení žen a dopad opatření a osvědčených postupů využívaných na různých úrovních;

Podpora rovného zastoupení pohlaví v zahraniční politice

29.  připomíná svou žádost o vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních při jmenování pracovníků Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ); žádá ESVČ, aby podporovala účast žen na rozhodovacích procesech v rámci vnějších vztahů Evropské unie a aby zabezpečila, aby všechny delegace zastupující EU dodržovaly zásadu rovného zastoupení žen a mužů, pokud jde o jejich složení a aby se ženy v tomto smyslu dostávaly ke slovu ve stejné míře jako muži; zdůrazňuje potřebu zvýšit počet žen mezi zprostředkovateli a hlavními vyjednavači mírotvorných procesů v oblasti ochrany lidských práv, předcházení korupci, upevňování míru, jakož i v rámci jiných vyjednávacích procesů, jako jsou například jednání o mezinárodním obchodu a životním prostředí;

30.  vybízí Komisi a členské státy, aby kromě financování obecných vzdělávacích programů na podporu informovanosti občanů v oblasti rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů a zakořeněné zaujatosti vůči ženám zajistily odpovídající finanční a technickou podporu pro zvláštní programy, jejichž cílem je zvýšení účasti žen ve volebním procesu prostřednictvím odborné přípravy, občanské výchovy a zapojením médií a místních nevládních organizací;

31.  vybízí Komisi a ESVČ, aby přijaly opatření, jejichž cílem by bylo podpořit vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních politického života v nadnárodních organizacích, jako je například OSN, ve vládách a vnitrostátních parlamentech a také na regionální a místní úrovni a v rámci místních orgánů, a aby v zájmu podpory těchto cílů prohloubily spolupráci s ostatními zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni, jako je orgán pro rovnost žen a mužů UN WOMEN a Meziparlamentní unie;

32.  vyzývá svá tematická oddělení, aby zajistila, aby poznámky z informačního zasedání určené delegacím vždy zahrnovaly hledisko rovnosti pohlaví a vyzdvihovaly otázky, jež jsou významné z hlediska rovnosti žen a mužů;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
(2) Úř. věst. L 154, 27.6.2000, s. 34.
(3) Úř. věst. L 319, 10.12.1996, s. 11.
(4) Úř. věst. C 346, 4.12.2000, s. 82.
(5) Viz čtvrtletně aktualizované údaje zveřejňované Evropskou komisí o zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu.

Právní upozornění - Ochrana soukromí