Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2884(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0125/2012

Předložené texty :

B7-0125/2012

Rozpravy :

PV 14/03/2012 - 6
CRE 14/03/2012 - 6

Hlasování :

PV 14/03/2012 - 9.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0084

Přijaté texty
PDF 303kWORD 62k
Středa, 14. března 2012 - Štrasburk
Zpráva o pokroku Islandu za rok 2011
P7_TA(2012)0084B7-0125/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2012 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2011 (2011/2884(RSP))

Evropský parlament,

  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady zahájit přístupová jednání s Islandem přijaté dne 17. června 2010,

  s ohledem na výsledky přístupových konferencí s Islandem konaných na ministerské úrovni ve dnech 27. června 2010, 27. června 2011 a 12. prosince 2011 a s ohledem na přístupovou konferenci s Islandem na úrovni zástupců, která se konala dne 19. října 2011,

  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012“ (COM(2011)0666) a na zprávu o pokroku Islandu za rok 2011 přijatou dne 12. října 2011 (SEK(2011)1202),

  s ohledem na výsledky procesu prověřování,

  s ohledem na program NPP pro Island přijatý v říjnu 2011 s rozpočtem ve výši 12 milionů EUR,

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2010 o žádosti Islandu o členství v Evropské unii(1) a na své usnesení ze dne 7. dubna 2011 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2010(2),

  s ohledem na schůze Smíšeného parlamentního výboru EU-Island,

  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Island splňuje kodaňská kritéria a že dne 27. července 2010 s ním byla na základě souhlasu Rady zahájena přístupová jednání;

B.  vzhledem k tomu, že proces prověřování acquis EU byl téměř dokončen;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci přístupových jednání bylo dosud otevřeno a předběžně uzavřeno osm kapitol (kapitola 2 – volný pohyb pracovníků, kapitola 6 – právo společností, kapitola 7 – práva duševního vlastnictví, kapitola 20 – politika podnikání a průmyslová politika, kapitola 21 – transevropské sítě, kapitola 23 – soudnictví a základní práva, kapitola 25 – věda a výzkum a kapitola 26 – vzdělání a kultura) a že další tři byly otevřeny (kapitola 5 – veřejné zakázky, kapitola 10 – informační společnost a média a kapitola 33 – finanční a rozpočtová ustanovení);

D.  vzhledem k tomu, že jak je zdůrazněno v obnoveném konsenzu o rozšiřování, pokrok každé země usilující o členství v Evropské unii se hodnotí podle výsledků, kterých tato země dosahuje;

E.  vzhledem k tomu, že Island jakožto člen Evropského hospodářského prostoru (EHP), Schengenských dohod a nařízení Dublin II úzce spolupracuje s EU už dnes a že již přijal podstatnou část acquis EU;

F.  vzhledem k tomu, že v rámci procesu přistoupení Islandu by měly být zachovány zásady a acquis EU;

G.  vzhledem k tomu, že Island přispívá k soudržnosti a solidaritě v Evropě prostřednictvím finančního mechanismu v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a že s EU spolupracuje při mírových operacích a řešení krizí;

H.  vzhledem k tomu, že hospodářská a fiskální konsolidace jsou na správné cestě, dochází k mírnému oživení islandského hospodářství a očekává se, že se HDP pomalu vrátí na původní úroveň;

Obecné poznámky

1.  připomíná, že obecný základ pro přistoupení k EU poskytují kodaňská kritéria a kapacita Unie pro integraci;

2.  podporuje pokrok, který Island učinil v procesu přistoupení; vítá skutečnost, že v rámci přístupových jednání bylo otevřeno jedenáct kapitol jednání a osm z nich bylo předběžně uzavřeno; domnívá se, že je důležité vytvořit podmínky k tomu, aby byl proces přistoupení Islandu úspěšně dokončen;

Politická kritéria

3.  vítá skutečnost, že EU může získat nový členský stát s dlouholetou a silnou demokratickou tradicí a občanskou kulturou;

4.  poukazuje na úzké historické vazby Islandu na severní Evropu a úspěšnou euroatlantickou spolupráci trvající déle než 60 let;

5.  bere s uspokojením na vědomí vytvoření ústavní rady a pokračující proces revize islandské ústavy, jejímž cílem je zdokonalit demokratické záruky, posílit systém demokratické kontroly, zlepšit fungování státních orgánů a lépe definovat jejich úkoly a pravomoci; vítá úsilí vynakládané na to, aby v zájmu posílení úlohy a efektivnosti islandského parlamentu (Althingi) došlo k posílení jeho dohlížecí úlohy a zajištění větší transparentnosti legislativního procesu;

6.  bere na vědomí reorganizaci islandské vlády, k níž došlo dne 31. prosince 2011; pevně věří, že nová vláda bude pokračovat v jednáních směřujících k procesu přistoupení s ještě pevnějším a vytrvalejším odhodláním;

7.  oceňuje Island za dobré výsledky v oblasti dodržování lidských práv a úzkou spolupráci s mezinárodními mechanismy pro ochranu lidských práv; zdůrazňuje, že přistoupení Islandu ještě více upevní úlohu Unie jako propagátora a ochránce lidských práv a základních svobod na celém světě;

8.  vítá pokrok, který byl učiněn v oblasti posílení nezávislosti a efektivnosti soudnictví, i upevnění rámce protikorupční politiky, který byl uznán předběžným uzavřením kapitoly 23;

9.  dále vítá nový mediální zákon přijatý islandským parlamentem (Althingi) dne 20. dubna 2011; vyjadřuje podporu příslušným parlamentním výborům, které byly v létě 2011 pověřeny prací na legislativním rámci v této oblasti a mají se zabývat i koncentrací vlastnictví v rámci islandského mediálního trhu a úlohou Islandské státní vysílací služby na trhu s reklamou;

10.  opakovaně vyjadřuje podporu islandské iniciativě v oblasti moderních sdělovacích prostředků a očekává její provedení v právu a uplatňování v soudní praxi, což Islandu i EU umožní zaujmout pevný postoj k právní ochraně svobody projevu a informací;

11.  opětovně vyzývá islandské orgány, aby harmonizovaly práva občanů EU, pokud jde o právo účastnit se voleb do místních zastupitelstev na Islandu;

12.  bere na vědomí skutečnost, že ve vládě, v parlamentu i v rámci všech hlavních politických sil Islandu panují různé politické názory na členství v EU; vybízí k přijetí komplexních strategií pro přístup k EU v určitých oblastech, zejména v těch, které nejsou pokryty EHP;

13.  s potěšením konstatuje, že značná část Islanďanů je nakloněna pokračování přístupových jednání; vítá skutečnost, že vláda podporuje vyváženou debatu o procesu přistoupení založenou na dostatečných informacích i zapojení islandské společnosti do veřejných diskusí o členství v EU; domnívá se, že otevření informační kanceláře EU na Islandu poskytuje EU příležitost předat občanům Islandu veškeré možné informace o všech důsledcích, které by mělo členství v EU pro tuto zemi i pro samotnou EU;

14.  zastává názor, že je zásadně důležité poskytnout občanům EU jasná a úplná fakta o důsledcích přistoupení Islandu k EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto směru vyvinuly patřičné úsilí, a domnívá se, že je stejně tak důležité naslouchat obavám a dotazům občanů a reagovat na jejich názory a zájmy;

Hospodářská kritéria

15.  vítá skutečnost, že Island si vytvořil úzké hospodářské vazby na EU a dosahuje celkově uspokojivých výsledků při plnění povinností v rámci EHS a že je schopen se ve střednědobém horizontu vypořádat s konkurenčním tlakem a tržními silami v EU, bude-li pokračovat v řešení aktuálních slabin prostřednictvím vhodných makroekonomických politik a strukturálních reforem; připomíná však, že se musí beze zbytku vypořádat se stávajícími závazky v rámci EHS, jak byly určeny Kontrolním úřadem ESVO;

16.  vybízí islandské orgány, aby řešily otázku přetrvávajících značných zásahů do bankovnictví ze strany státu; vyzývá islandské orgány, aby postupně zreformovaly a otevřely odvětví, jako je energetika, letectví, doprava a rybolov, které jsou i nadále chráněny před zahraniční konkurencí, a aby při tom řádně zohlednily specifické podmínky v této zemi; v této souvislosti podporuje úsilí, jehož cílem je osvětlit příčiny zhroucení islandského hospodářského a finančního systému; zdůrazňuje, že podmínkou pro udržitelný hospodářský rozvoj je odstranění protekcionismu;

17.  oceňuje Island za úspěšné dokončení programu hospodářské obnovy ve spolupráci s MMF, jehož cílem byla fiskální a hospodářská konsolidace;

18.  s potěšením bere na vědomí hospodářský pokrok, kterého již bylo dosaženo, a rozsáhlou restrukturalizaci a reformy provedené ve finančnictví; vybízí islandské orgány, aby nepolevovaly v úsilí o snížení nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

19.  vítá přijetí politického prohlášení Island 2020 a vybízí vládu, aby povzbudila malé a střední podniky v zemi tím, že pomůže jejich přítomnosti na mezinárodním trhu a že jim poskytne dostatečný přístup k finančním zdrojům;

20.  bere na vědomí skutečnost, že islandský parlament schválil revidovanou strategii pro odstranění kontrol kapitálu, kterou vypracovaly islandské orgány v konzultaci s MMF, a konstruktivní dialog vedený v této oblasti mezi Islandem a EU; připomíná, že odstranění kontrol kapitálu je důležitou podmínkou pro přistoupení Islandu k EU;

21.  připomíná, že spor ohledně banky Icesave zůstává v této fázi nevyřešen; zdůrazňuje, že by tato kauza měla být vyřešena nezávisle na přístupových jednáních a že se nesmí stát překážkou v procesu přistoupení Islandu; bere na vědomí rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO postoupit případ „Icesave“ soudnímu dvoru EHP a rozsudek islandského nejvyššího soudu, kterým soud potvrdil zákon o výjimečném stavu ze dne 6. října 2008; oceňuje skutečnost, že islandské orgány nadále usilují o vyřešení tohoto sporu, a vítá první částečné platby přednostním věřitelům v procesu likvidace Landsbanki Íslands hf, jež se odhadem blíží třetině přiznaných přednostních pohledávek;

Schopnost převzít závazky vyplývající z členství

22.  vyzývá Island, aby zintenzivnil přípravy na sladění s acquis EU, zejména v oblastech, na něž se nevztahuje EHP, a aby k datu přistoupení zajistil jeho provádění a prosazování;

23.  bere na vědomí výsledky procesu prověřování; vítá prohlášení Islandu o tom, že by chtěl otevřít všechny kapitoly jednání během dánského předsednictví; doufá, že přístupová jednání budou během současného předsednictví úspěšně pokračovat, a zdůrazňuje, že je třeba splnit kritéria pro zahájení jednání v kapitole 11 – zemědělství a rozvoj venkova a v kapitole 22 – regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů a kritéria pro uzavření jednání v kapitole 5 – veřejné zakázky, kapitole 10 – informační společnost a sdělovací prostředky a kapitole 33 – finanční a rozpočtová ustanovení;

24.  vítá současnou konsolidaci ministerstev, oceňuje výkonnost a profesionalitu islandské státní správy a podporuje celkový cíl zlepšit správní a koordinační kapacitu islandských ministerstev;

25.  vítá pokračující úsilí o řešení institucionálních nedostatků ve finančnictví a pokrok při posilování regulačních postupů a postupů dohledu v bankovnictví;

26.  vzhledem k tomu, že právě probíhá revize společné rybářské politiky i rybářské politiky Islandu, vyzývá Island a EU, aby o této kapitole přístupových jednání vedly konstruktivní dialog s cílem dosáhnout oboustranně uspokojivého výsledku z hlediska udržitelného řízení a využívání rybolovných zdrojů, a to v rámci platného acquis ;

27.  domnívá se, že je důležité, aby přípravy byly uskutečněny tak, aby nezbytné správní struktury byly odpovídajícím způsobem upraveny pro plnou účast Islandu na společné zemědělské politice počínaje dnem přistoupení, přičemž bere na vědomí specifika islandského zemědělství, zejména s ohledem na současnou potravinovou soběstačnost země a pokračující proces reformy společné zemědělské politiky;

28.  lituje, že nedávné setkání čtyř přímořských států, Islandu, EU, Norska a Faerských ostrovů, týkající se společného řízení lovu makrel v severovýchodním Atlantiku v roce 2012 skončilo, aniž bylo dosaženo dohody, a vyzývá všechny přímořské státy, aby se znovu pokusily obnovit jednání s cílem nalézt řešení sporu ohledně lovu makrel, které by vycházelo z realistických návrhů, jež zohlední historická práva a doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří a zajistí budoucnost tohoto rybolovného zdroje, ochranu a zachování pracovních míst v odvětví pelagického rybolovu a dlouhodobou udržitelnost rybolovného odvětví; bere na vědomí návrh Komise předložit obchodní opatření zaměřená na boj proti neudržitelnému způsobu rybolovu;

29.  je přesvědčen, že Island, který získává téměř veškerou svou energii pro stacionární odběrná místa z obnovitelných zdrojů, může díky svým zkušenostem s obnovitelnými energiemi, zejména s geotermální energií, ochranou životního prostředí a bojem proti změně klimatu, cenným způsobem přispět k vytváření politik EU; současně je přesvědčen o tom, že intenzivnější spolupráce v této oblasti se může pozitivně promítnout do investic, a tak i do hospodářské situace a zaměstnanosti na Islandu a v EU;

30.  konstatuje však, že mezi EU a Islandem existují rozdíly v přístupu k otázkám správy a řízení mořského života, zejména k lovu velryb; zdůrazňuje, že v rámci acquis EU je lov velryb zakázán, a vyzývá k širší diskusi o zákazu lovu velryb a obchodování s velrybími produkty;

31.  vítá skutečnost, že Island soustavně podporuje civilní operace v rámci SBOP a že se řídí většinou deklarací a rozhodnutí v oblasti SZBP; zdůrazňuje, že se očekává, že Island bude v rámci předvstupního procesu s EU koordinovat své postoje na všech mezinárodních fórech včetně WTO;

Regionální spolupráce

32.  domnívá se, že přistoupení Islandu k EU by podstatně zlepšilo vyhlídky Unie na aktivnější a konstruktivnější úlohu v severní Evropě a arktické oblasti, a mohlo by tak podpořit mnohostrannou správu a udržitelná politická řešení v tomto regionu, neboť úkoly v arktické oblasti jsou otázkou společného zájmu; je přesvědčen, že by se Island mohl v tomto regionu stát strategickým předmostím a jeho přistoupení k EU by dále upevnilo evropskou přítomnost v Arktické radě;

33.  vnímá pozitivně účast Islandu v Severské radě a v Radě baltských států (CBSS) i jeho zapojení do unijní politiky Severní dimenze, Barentsovy evropsko-arktické rady, Arktické rady a Skandinávsko-baltické spolupráce (NB8); domnívá se, že usnesení o „politice Islandu v nejsevernějších arktických oblastech“, které přijal islandský parlament v březnu 2011, celkově posílilo odhodlání Islandu hrát aktivní úlohu v arktickém regionu;

34.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat účinnější a koordinovanější politiku Evropské unie pro arktickou oblast, a domnívá se, že přistoupení Islandu k EU by posílilo hlas EU v arktické oblasti a severoatlantický rozměr vnějších politik Unie;

o
o   o

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, předsedkyni islandského parlamentu a vládě Islandu.

(1) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 73.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0150.

Právní upozornění - Ochrana soukromí