Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 16. února 2012(1), 15. září 2011(2), 12. května 2011(3), 10. března 2011(4), 20. ledna 2011(5), 10. března 2010(6) a 17. prosince 2009(7),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2012 o posílení omezujících opatření proti běloruskému režimu;

–  s ohledem na závěry Evropské rady z dnů 1.–2. března 2012, v nichž Evropská rada vyjádřila hluboké znepokojení ohledně dalšího zhoršování situace v Bělorusku,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady 2012/126/CFSP ze dne 28. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/CFSP o omezujících opatřeních proti Bělorusku(8),

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 28. února 2012 týkající se jejího rozhodnutí a rozhodnutí polské vlády odvolat z Minska vedoucího delegace EU a polského velvyslance v Bělorusku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/36/CFSP ze dne 23. ledna 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/CFSP o omezujících opatřeních proti Bělorusku(9),

–  s ohledem na rezoluci parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1857(2012) ze dne 25. ledna 2012 o situaci v Bělorusku, v níž odsoudilo pokračující pronásledování členů opozice a zastrašování aktivistů občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a bojovníků za lidská práva v Bělorusku,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/24 ze dne 17. června 2011 o stavu lidských práv v Bělorusku, v níž Rada OSN odsoudila porušování lidských práv před prezidentskými volbami v Bělorusku, během nich i po volbách, a vyzvala běloruskou vládu, aby ukončila „pronásledování“ vůdců opozice,

–  s ohledem na deklaraci přijatou na summitu o Východním partnerství, který se konal v Praze ve dnech 7.–9. května 2009, a na deklaraci o situaci v Bělorusku přijatou u příležitosti konání summitu o Východním partnerství ve Varšavě dne 30. září 2011,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Visegrádské skupiny, Estonska, Lotyšska a Litvy vydané v Praze dne 5. března 2012,

–  s ohledem na prohlášení běloruské národní platformy fóra občanské společnosti Východního partnerství vydané v Minsku dne 2. března 2012,

–  s ohledem na rozhodnutí přijaté na výročním kongresu Mezinárodní hokejové federace v Bernu v květnu 2009 uspořádat pod záštitou této federace mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014 v Bělorusku navzdory skutečnosti, že v Bělorusku jsou pronásledováni političtí odpůrci Alexandra Lukašenka a objevuje se zde řada případů porušování lidských práv,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že pražská deklarace ze summitu o Východním partnerství opětovně potvrzuje závazek, mimo jiné Běloruska, dodržovat zásady mezinárodního práva a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

B.  vzhledem k tomu, že politická situace v Bělorusku se od prezidentských voleb, které se konaly dne 19. prosince 2010, výrazně zhoršuje, jelikož jsou přijímána represivní opatření proti členům demokratické opozice, svobodným sdělovacím prostředkům, aktivistům občanské společnosti a obráncům lidských práv, a to i přes opakované výzvy ze strany mezinárodního společenství, aby byla tato opatření okamžitě zrušena;

C.  vzhledem k tomu, že Uladzislav Kavaljov a Dzmitryj Kanavalav, které Nejvyšší soud odsoudil k trestu smrti v listopadu 2011, byli v březnu 2012 popraveni; vzhledem k tomu, že v Bělorusku pod vedením Lukašenka nepanuje dostatečná důvěra v právní stát a nezávislost justice a že soudní procesy zjevně nesplňují mezinárodně uznávané normy; vzhledem k tomu, že trest smrti je nehumánním, neúčinným a nezvratným trestem;

D.  vzhledem k tomu, že s ohledem na dále se zhoršující situaci v Bělorusku se dne 28. února 2012 ministři zahraničních věcí EU rozhodli zařadit 21 běloruských úředníků odpovědných za represe namířené proti občanské společnosti a demokratické opozici na seznam osob, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a omezení vstupu;

E.  vzhledem k tomu, že mezi EU a Běloruskem se vyostřil diplomatický spor nevídaného rozsahu poté, co běloruské úřady vyzvaly velvyslance EU a polského velvyslance k opuštění země a v reakci na rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2012 odvolaly své vlastní velvyslance z Bruselu a Varšavy;

F.  vzhledem k tomu, že Alexandr Lukašenko na tyto události navázal osobním útokem na německého ministra zahraničních věcí, kterým překročil veškeré meze diplomatické etikety;

G.  vzhledem k tomu, že všichni velvyslanci členských států EU v Minsku byli odvoláni ke konzultacím v hlavních městech svých zemí a všechny členské státy EU povolaly běloruské velvyslance před své ministry zahraničních věcí;

H.  vzhledem k tomu, že pevné odhodlání všech členských států EU i jiných demokratických zemí vystupovat v případě potřeby jednotně může přispět k úspěšnému prosazování univerzálních hodnot v zemích, jako je Bělorusko, a nasměrovat je na cestu demokratizace;

I.  vzhledem k tomu, že zlepšení dvoustranných vztahů s Evropskou unií je rovněž podmíněno propuštěním všech politických vězňů a pokrokem běloruské vlády při plnění jejích závazků vůči OBSE a dodržování základních lidských práv, právního státu a demokratických zásad;

J.  vzhledem k tomu, že velký počet zástupců běloruské demokratické opozice a aktivistů občanské společnosti, včetně bývalých kandidátů na úřad prezidenta a známých obránců lidských práv zůstává z politických důvodů ve vězení;

K.  vzhledem k tomu, že mladí aktivisté a členové mládežnických organizací jsou neustále pod tlakem nebo jsou různými způsoby zastrašováni, jako například Ivan Šila, člen „Mladé fronty“, který strávil 22 dnů ve vězení z důvodu účasti na loňské kampani za solidaritu se Zmicerem Daškevičem;

L.  vzhledem k tomu, že dne 24. února 2012 okresní soudce ve Vitebsku odsoudil opozičního aktivistu Sjargeje Kavalenka ke dvěma letům a jednomu měsíci v nápravném zařízení s nízkou ostrahou na základě obvinění z porušení podmíněného trestu; vzhledem k tomu, že Kavalenka byl zadržen dne 19. prosince 2011, v den, na který připadá výročí zfalšovaných prezidentských voleb; vzhledem k tomu, že drží již 86. den hladovku proti nespravedlivému rozsudku a jeho zdravotní stav je kritický;

M.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány porušují článek 30 běloruské ústavy a omezují právo na volný pohyb občanů; vzhledem k tomu, že dne 1. března 2012 běloruské nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že běloruským občanům, kteří podporují nové zahraniční sankce vůči Bělorusku, může být zakázáno vycestovat do zahraničí, že třem vůdcům opozice a aktivistům – Anatolu Ljabedzkovi, Aljaksandru Dabravolskému a Viktaru Karňajenkovi – a rovněž obránci lidských práv Valjancinu Stefanovičovi nebylo ve dnech 7. až 11. března 2012 povoleno překročit bělorusko-litevskou hranici;

N.  vzhledem k tomu, že z rozhodnutí běloruského ministra spravedlnosti ze dne 14. února 2012 byla již počtvrté bez jakéhokoli právního zdůvodnění zamítnuta registrace strany Běloruské křesťanské demokracie; vzhledem k tomu, že podle zpráv se tentokrát členové této strany poprvé setkali s hrozbami fyzického útoku, pokud nestáhnou své podpisy z jejích zakládacích listin;

O.  vzhledem k tomu, že se pokojné demonstrace v Minsku dne 25. března 2012 na Den svobody zúčastnily tisíce lidí, aby si připomněly 94. výročí vyhlášení Běloruské národní republiky v roce 1918, a vzhledem k tomu, že tím prokázaly svou připravenost odvážně bránit své postavení běloruských občanů a vyjádřit své evropské ambice;

P.  vzhledem k tomu, že na základě Zákona o demokracii a lidských právech v Bělorusku z roku 2011, který americký Senát jednomyslně schválil a prezident Barack Obama dne 3. ledna 2012 podepsal, vyzývají Spojené státy IIHF, aby odložila plán na pořádání mistrovství světa v roce 2014 v Bělorusku, dokud běloruská vláda nepropustí všechny politické vězně;

1.  nadále důrazně odsuzuje zhoršující se situaci lidských práv a základních svobod spolu s nedostatkem radikálních demokratických a ekonomických reforem v Bělorusku a bude i nadále vystupovat proti represím vůči odpůrcům režimu v Minsku;

2.  ostře nesouhlasí s popravou Uladzislava Kavaljova a Dzmitryje Kanavalava, k níž došlo přes trvající domácí i mezinárodní protesty, a vyzývá běloruské orgány, aby předaly těla obou mužů rodinám, aby je mohly pohřbít; vyzývá běloruské orgány, aby okamžitě zavedly moratorium na výkon trestu smrti;

3.  odsuzuje pokračující politicky motivovanou perzekuci obránců lidských práv a příslušníků demokratické opozice a zastrašování aktivistů z řad občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku;

4.  požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů; opakuje, že v dialogu mezi EU a Běloruskem nemůže dojít k žádnému pokroku, dokud Bělorusko nepokročí na cestě k demokracii, lidským právům a právnímu státu a dokud nebudou bezpodmínečně propuštěni všichni političtí vězni, mj. Ales Bjaljacký, předseda střediska lidských práv Vjasna a místopředseda Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH), dva bývalí kandidáti na úřad prezidenta Mikalaj Statkevič a Andrej Sannikav, vůdci předvolební prezidentské kampaně kandidátů demokratické opozice Pavel Sevjaryněc a Zmicer Bandarenka a rovněž politický vězeň Sjargej Kavalenka, který je zadržován pro údajné porušení domácího vězení a již delší dobu drží protestní hladovku, v důsledku čehož se značně zhoršil jeho zdravotní stav a je vážně ohrožen jeho život, a dokud nebudou v plné míře obnovena jejich občanská práva;

5.  zdůrazňuje, že rozhodnutí vyhostit všechny velvyslance členských států EU z Běloruska svědčí o tom, že snahy běloruských úřadů rozdělit Evropskou unii na základě rozdílných rozhodnutí o sankcích selhaly;

6.  zdůrazňuje, že pevné odhodlání všech členských států EU i jiných demokratických zemí vystupovat v případě potřeby jednotně může přispět k prosazování univerzálních hodnot v zemích, jako je Bělorusko, a nasměrovat tyto země na cestu demokratizace;

7.  odsuzuje urážlivou rétoriku, s níž Alexandr Lukašenko zaútočil na německého ministra zahraničních věcí;

8.  odsuzuje vytvoření seznamu osob, kterým je zakázáno cestovat do zahraničí, ze strany běloruské vlády, jenž několika odpůrcům režimu a lidskoprávním aktivistům zakazuje opustit zemi; vyjadřuje svou solidaritu všem osobám uvedeným na seznamu a vyzývá orgány v Minsku, aby tuto praxi, která porušuje základní svobody běloruských občanů ukončily;

9.  zdůrazňuje, že místo prohlubování své izolace by měl Minsk přijmout správné rozhodnutí ve prospěch svých občanů a otevřít se demokracii;

10.  vyzývá národní hokejové federace členských států EU a všech ostatních demokratických zemí, aby na Mezinárodní hokejovou federaci na jejím nadcházejícím kongresu v květnu ve finských Helsinkách naléhaly, aby znovu projednala své dřívější rozhodnutí s cílem uvažovat o možnosti uspořádat mistrovství světa v hokeji v roce 2014 v jiné zemi než Bělorusku, dokud nebudou všichni političtí vězni uznaní mezinárodními organizacemi pro lidská práva za „vězně svědomí“ propuštěni a dokud běloruský režim nedá jasně najevo, že je odhodlán dodržovat lidská práva a právní stát;

11.  vítá rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2012 zpřísnit omezující opatření a doplnit 21 osob odpovědných za represe vůči představitelům občanské společnosti a demokratické opozice v Bělorusku na seznam osob, na které se vztahuje zákaz cestování a zmrazení majetku;

12.  vítá rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2012 zpřísnit omezující opatření proti běloruskému režimu a doplnit 12 osob, které využívají a podporují běloruský režim, a osob odpovědných za represe vůči představitelům občanské společnosti a demokratické opozice v Bělorusku na seznam osob, na které se vztahuje zákaz cestování a zmrazení majetku, a zmrazit majetek 29 subjektů podporujících tento režim;

13.  vyzývá Radu, aby zvážila nejnovější vývoj diplomatických vztahů mezi EU a Běloruskem a další zhoršování situace v oblasti lidských práv a základních svobod v zemi, a na tomto základě ji vyzývá, aby přijala odpovídající rozhodnutí ohledně dalších omezujících opatření, mezi něž budou patřit i cílené ekonomické sankce;

14.  zdůrazňuje, že Evropská unie a Bělorusko by měly mít dobré sousedské vztahy, k nimž by měla významně přispívat úzká spolupráce EU se zástupci běloruské občanské společnosti a demokratické opozice i podpora, kterou EU vyjadřuje demokratickým ambicím běloruského lidu;

15.  znovu žádá Komisi, aby finančními i politickými prostředky podporovala úsilí běloruské občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků (včetně televizní stanice Belsat, Evropského rádia pro Bělorusko, rozhlasové stanice Radio Racyja a dalších) a nevládních organizací v Bělorusku při prosazování demokracie;

16.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU a její východní sousedé úžeji spolupracovali v rámci Východního partnerství se společným cílem zahájit v Bělorusku skutečný proces demokratizace, a aby se tato spolupráce odehrávala i na parlamentní úrovni, tj. v rámci parlamentního shromáždění Euronest;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy, sekretariátu Společenství nezávislých států a parlamentu a vládě Běloruska.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0063. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0392. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0244. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0099. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0022. (6) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 37. (7) Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 16. (8) Úř. věst. L 55, 29.2.12, s. 19. (9) Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 31.