Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2012 k návrhu protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy (čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii) (00092/2011 – C7-0387/2011 – 2011/0815(NLE))
Evropský parlament,
– s ohledem na rozhodnutí, které přijali hlavy států a předsedové vlád 27 členských států Evropské unie dne 19. června 2009 na zasedání Evropské rady ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy (příloha 1 k závěrům předsednictví),
– s ohledem na dopis, který zaslala irská vláda Radě dne 20. července 2011 v souladu s čl. 48 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii ohledně návrhu o připojení návrhu protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy (dále jen „návrh protokolu“) ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie,
– s ohledem na to, že Rada předala tento návrh dne 11. října 2011 v souladu s čl. 48 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii Evropské radě,
– s ohledem na čl. 48 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o Evropské unii, podle kterého Evropská rada konzultovala s Parlamentem (C7-0387/2011),
– s ohledem na článek 74a jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0064/2012),
A. vzhledem k tomu, že irská vláda v roce 2008 rozhodla, že se ve věci ratifikace Lisabonské smlouvy bude v Irsku konat referendum;
B. vzhledem k tomu, že Irsko nemohlo Lisabonskou smlouvu ratifikovat, protože výsledek referenda ze dne 12. června 2008 byl negativní;
C. vzhledem k tomu, že se Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 11. až 12. prosince 2008 na žádost irské vlády usnesla na tom, že bude vydáno rozhodnutí, na jehož základě bude v Komisi i po roce 2014 jeden zástupce každého členského státu;
D. vzhledem k tomu, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost byl podmíněn jejím jednomyslným přijetím, a od irské vlády se tudíž očekávalo, že situaci, která vznikla na základě rozhodnutí o konání referenda a jeho negativního výsledku, nějak vyřeší;
E. vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád se na zasedání Evropské rady dne 19. června 2009 usnesli na přijetí rozhodnutí poskytujícího irskému lidu „nezbytné právní záruky“ v reakci na jeho obavy ohledně otázek týkajících se práva na život, rodiny a vzdělávání, zdanění, bezpečnosti a obrany, a na tom, že při uzavírání příští smlouvy o přistoupení začlení ustanovení tohoto rozhodnutí do protokolu, který bude v souladu s příslušnými ústavními předpisy jejich zemí připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie jakožto text ozřejmující ustanovení Lisabonské smlouvy s ohledem na obavy irského lidu;
F. vzhledem k tomu, že článek 1 návrhu protokolu, v němž se uvádí, že žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nemá vliv na rozsah působnosti a platnosti zásad o ochraně práva na život, ochraně rodiny a ochraně práv na vzdělávání, jejichž uplatňování zaručuje irská ústava, se týká témat, která nejsou zahrnuta do příslušnosti Unie ve smyslu článků 4 a 5 Smlouvy o Evropské unii a článků 2 a 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo oblastí, v nichž hraje Unie pouze doplňkovou roli (článek 6 Smlouvy o fungování Evropské unie);
G. vzhledem k tomu, že článek 2 návrhu protokolu stanoví v souvislosti s otázkou zdanění, že „žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nijak nemění pro žádný členský stát rozsah nebo výkon pravomocí Evropské unie“, a není překážkou pro další kroky směrem k posílené hospodářské koordinaci v rámci Unie;
H. vzhledem k tomu, že cílem článku 3 návrhu protokolu je vysvětlit ustanovení Lisabonské smlouvy o bezpečnosti a obraně (články 42 až 46 Smlouvy o Evropské unii) a jasně stanovit, že společnou politikou Unie v oblasti bezpečnosti a obrany není dotčena politika bezpečnosti a obrany Irska ani jeho povinnosti, a že tento článek obsahuje ustanovení o povinnosti poskytnout pomoc a podporu a jednat v duchu solidarity, pokud se některý členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, a to ve smyslu čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii a článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie;
I. vzhledem k tomu, že je nezbytné dodržovat předchozí politické mezivládní dohody a že obsah návrhu protokolu se vztahuje pouze k situaci Irska;
1. souhlasí s rozhodnutím Evropské rady posoudit navrhované změny Smluv;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, parlamentům členských států.