Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2195(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0084/2012

Předložené texty :

A7-0084/2012

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/04/2012 - 7.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0125

Přijaté texty
PDF 332kWORD 92k
Středa, 18. dubna 2012 - Štrasburk
Úloha politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie v souvislosti se strategií EU 2020
P7_TA(2012)0125A7-0084/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2012 o úloze politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie v souvislosti se strategií Evropa 2020 (2011/2195(INI)

Evropský parlament,

  s ohledem na společná ustanovení článků 355 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), která přiznávají nejvzdálenějším regionům zvláštní postavení, a na čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU o režimu státních podpor pro tyto regiony,

  s ohledem na článek 174 a následující články SFEU, které stanovují cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti a které definují strukturální finanční nástroje k jejímu dosažení,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 s názvem „Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony“ (COM(2004)0343),

  s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony(1),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2007 s názvem „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (COM(2007)0507) a na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (SEK(2007)1112) ze dne 12. září 2007, který je k tomuto sdělení připojen,

  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti(2),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 s názvem „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ (COM(2008)0642),

  s ohledem na společné memorandum nejvzdálenějších regionů ze dne 14. října 2009 o nejvzdálenějších regionech v horizontu roku 2020,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

  s ohledem na memorandum Španělska, Francie, Portugalska a nejvzdálenějších regionů ze dne 7. května 2010 o obnovené vizi evropské strategie pro nejvzdálenější regiony,

  s ohledem na závěry 3022. schůze Rady ve složení pro obecné záležitosti ze dne 14. června 2010(3),

  s ohledem na první zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. září 2010 o účincích reformy programu POSEI z roku 2006 (COM(2010)0501),

  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2010, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (COM(2010)0498),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500 – část 1 a 2),

  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 29. června 2011, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2011)0398),

  s ohledem na zprávu pro člena Evropské komise Michela Barniera s názvem „Nejvzdálenější evropské regiony a jednotný trh: vliv EU ve světě“ ze dne 12. října 2011, kterou předložil Pedro Solbes Mira,

  s ohledem na sdělení Komise Evropské radě ze dne 18. října 2010 s názvem „Stanovisko Komise podle čl. 355 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie k návrhu francouzské vlády na změnu statusu ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii“ (COM(2010)0559) a na rozhodnutí Evropské rady č. 2010/718/EU ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii(4),

  s ohledem na závěrečné prohlášení XVII. konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, která se konala ve dnech 3. a 4. listopadu 2011,

  s ohledem na příspěvek nejvzdálenějších regionů ze dne 15. ledna 2010 k veřejné konzultaci o pracovním dokumentu útvarů Komise – Konzultace o budoucí strategii „EU 2020“ (COM(2009)0647),

  s ohledem na společný příspěvek nejvzdálenějších regionů ze dne 28. ledna 2011 týkající se páté zprávy o ekonomické, sociální a územní soudržnosti,

  s ohledem na příspěvek nejvzdálenějších regionů EU ze dne 28. února 2011 s názvem „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (COM(2010)0608 ze dne 27. října 2010),

  s ohledem na společnou platformu ze dne 6. července 2010, kterou konference evropských poslanců nejvzdálenějších regionů v Evropském parlamentu adresovala předsedovi Evropské komise Josému Manuelovi Durãu Barrosovi,

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0084/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Smlouva stanoví ve svém článku 349 svébytný právní základ založený na primárním právu, podle něhož byl nejvzdálenějším regionům přiznán zvláštní právní status a byly pro ně vytvořeny společné politiky;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti se musí řídit strategií Evropa 2020, podle níž by měly být organizovány politické iniciativy zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zahrnuty kroky na podporu ekonomiky s vysokou mírou zaměstnanosti, prosazující sociální a územní soudržnost, a cílem politiky soudržnosti musí být vhodný rozsah nejvzdálenějších regionů; vzhledem k tomu, že výchozí podmínky nejvzdálenějších regionů, pokud jde o dosažení těchto cílů, jsou těžší než u některých regionů a že nejvzdálenější regiony chtějí spolupracovat na konkretizaci pěti cílů, kterých by mělo být dosaženo do roku 2020 v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělání, sociálního začlenění, klimatu a energie, a vzhledem k tomu, že potřeba zaměřit cíle strategie Evropa 2020 tak, aby byl využit jejich potenciál a zajištěn růst špičkových odvětví, neumožňuje obejít strukturální překážky, s nimiž se tyto regiony potýkají, ani základní úlohu tradičních odvětví v oblasti rozvoje;

C.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti musí být i nadále jedním z hlavních evropských nástrojů pro snížení nerovností v evropských regionech obecně a zejména v nejvzdálenějších regionech a že je zaměřena na jejich zapojení do vnitřního trhu, na potvrzení jejich postavení v příslušných geografických oblastech, na podporu rozvoje a ekonomického sbližování těchto regionů s kontinentální EU a na dosažení cílů strategie Evropa 2020, přičemž základními nástroji jsou evropské fondy, avšak tato evropská politika nemůže sama o sobě vyřešit všechny problémy, se kterými se nejvzdálenější regiony potýkají;

D.  vzhledem k tomu, že velký problém nejvzdálenějších ekonomik spočívá ve schopnosti přeměnit překážky v potenciál a možnosti růstu, a to pomocí nástrojů, které umožňují zmírnit nerovnosti v oblasti volného pohybu osob a zboží, kapitálu a služeb, a že výzvy, jako je globalizace, klimatické změny, zásobování energií, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, udržitelné řízení přírodních, mořských a zemědělských zdrojů, zachování biologické rozmanitosti, sociální začlenění, boj proti chudobě a demografické tlaky, vyžadují koordinaci všech politik a nástrojů Unie;

E.  vzhledem k tomu, že zhoršení ekonomické situace způsobené ekonomickou, sociální a finanční krizí se dotklo především nejvzdálenějších regionů a zdůraznilo strukturální nedostatky jejich ekonomik a jejich závislost na okolí;

F.  vzhledem k tomu, že evropské investice do nejvzdálenějších regionů nelze považovat pouze za politiku zaměřenou na dohánění zpoždění a na vyrovnávání nevýhod, ale i za investice vynaložené pro celou Evropskou unii a v její prospěch;

Diferencovaný a jednotný přístup k nejvzdálenějším regionům

1.  trvá na tom, že na základě SFEU mají nejvzdálenější regiony nárok na diferencovaný a jednotný přístup, který jim umožní využívat v nejvyšší možné míře různých podpor bez ohledu na stupeň jejich rozvoje, a je tudíž dostatečně zohledněna a chráněna jejich jedinečná povaha;

2.  zdůrazňuje, že v souladu se závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti je zapotřebí zvýšit flexibilitu nástrojů politiky soudržnosti tak, aby i ve zvláštních zeměpisných a demografických podmínkách tyto nástroje umožnily dosáhnout pomocí investic takové úrovně růstu a rozvoje, která bude v souladu s cíli strategie EU 2020;

3.  souhlasí s myšlenkou, podle níž musí nejvzdálenější regiony usilovat o hlavní cíle definované ve strategii Evropa 2020, avšak trvá na tom, že je nutné cíle upravit v závislosti na situaci konkrétních regionů a zohlednit jejich regionální rozmanitost, strukturální situaci a potenciální výhody v souladu s článkem 349 SFEU, který stanoví přijetí konkrétních opatření pro zmírnění dopadu povahy nejvzdálenějších regionů a jenž by měl být více uplatňován a měl by mít větší právní, institucionální a politickou sílu, aby zajistil nejvzdálenějším regionům spravedlivé začlenění a umožnil jim ekonomický a sociální rozvoj v rámci vnitřního trhu a v širším smyslu v Unii a jejich plnou účast na všech relevantních programech Unie rovnocennou s ostatními regiony;

4.  domnívá se, že je třeba nejvzdálenějším regionům ukázat flexibilitu, pokud jde o zaměření na tři hlavní tematické cíle stanovené v nových návrzích nařízení po roce 2014, což by zabránilo tomu, aby byly nepřiměřeně zúženy možnosti diverzifikace a rozvoje existujícího potenciálu a rovněž příležitosti pro využití komparativních a konkurenčních výhod těchto regionů;

5.  žádá o využívání dalších kritérií na posuzování způsobilosti nejvzdálenějších regionů pro přidělování strukturálních fondů, neboť kritérium HDP „na obyvatele“ neodráží jejich specifické situace a je v rozporu s duchem statutu nejvzdálenějších regionů a se samotnou Smlouvou; v této souvislosti žádá o zavedení zvláštního kritéria, podle něhož by měly být nejvzdálenější regiony zařazeny mezi nejméně rozvinuté regiony, a to bez ohledu na to, jakého HDP dosahují, neboť tento přístup lépe odpovídá konkrétním podmínkám v těchto regionech; trvá mimo jiné na tom, aby míra spolufinancování nejvzdálenějších regionů činila 85 % u všech nástrojů pomoci těmto regionům; požaduje prodloužení lhůty na využívání fondů v nejvzdálenějších regionech s cílem jejich využívání zlepšit;

6.  lituje, že v rámci dodatečných dotací z EFRR bylo navrženo drastické snížení částek, které mají být ve finančním období 2014–2020 přiděleny nejvzdálenějším regionům a regionům s malou hustotou obyvatelstva, a je znepokojen skutečností, že tyto dotace, jejichž původním účelem byla kompenzace důsledků strukturálních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů a regionů s nízkou hustotou obyvatelstva, by mohly být zbaveny své podstaty v důsledku převedení 50 % jejich objemu na jiné cíle; žádá, aby bylo u těchto dotací zavedeno spolufinancování ve výši 85 %, stejně jako je tomu u hlavního směru EFRR; žádá proto, aby finanční úsilí související s prováděním strategie Evropa 2020 zahrnovalo i přístup k alespoň takové evropské podpoře, jakou jsou dotace současného finančního rámce, aby tak mohla být strategie 2020 uskutečňována konzistentně a účinně;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že došlo ke škrtům v ostatních oblastech politiky soudržnosti, zejména nad tím, že Komise navrhuje v příštím programovém období celkové snížení financování hospodářské, sociální a územní soudržnosti o 5,1 % ve stálých cenách roku 2011, přičemž finanční prostředky pro konvergenční regiony budou sníženy o 20,2 % (vyjma přechodových regionů), prostředky na konkurenceschopnost regionů o 5,6 % a prostředky ve Fondu soudržnosti o 2,9%;

8.  vítá plán Komise začlenit do víceletého finančního rámce na období 2014–2020 rozpočtovou položku „Nejvzdálenější regiony a regiony s velmi nízkou hustotou obyvatel“, protože se tím vytvoří jasnější vazba mezi prostředky přidělenými těmto regionům a jejich cíli;

9.  upozorňuje na skutečnost, že v nařízení o příštím Evropském sociálním fondu opět není žádná zmínka o postavení nejvzdálenějších regionů, a to nejen co se týče strukturálních charakteristik vyjmenovaných v článku 349 SFEU, ale i co se týče zvláštní hospodářské situace, kvůli níž se tyto regiony řadí mezi regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Unii;

10.  zdůrazňuje nezbytnost přizpůsobit evropské fiskální a celní politiky s cílem posílit konkurenceschopnost hospodářství nejvzdálenějších regionů a zásadní význam existence vhodných fiskálních a celních opatření při diverzifikaci hospodářské činnosti a při vytváření trvalých pracovních míst v nejvzdálenějších regionech;

11.  zdůrazňuje, že občané nejvzdálenějších regionů by měli na vnitřním trhu požívat stejných výhod jako ostatní občané Unie, a požaduje, aby byla přijata opatření na základě doporučení obsažených v Solbesově zprávě; požaduje, aby byla prozkoumána možnost vytvoření rámce pro státní podpory určené nejvzdálenějším regionům, a podporuje zachování současné výše investičních podpor určených velkým, středním a malým podnikům a možnost poskytovat časově neomezené provozní podpory ve stále stejné výši, vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že tyto podpory nenarušují hospodářskou soutěž a že napomáhají nejvzdálenějším regionům plnit cíle strategie Evropa 2020, zejména pokud jde o inovace, výzkum a životní prostředí; v tomto kontextu zdůrazňuje význam veřejných služeb pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost nejvzdálenějších regionů, zejména v odvětvích letecké a námořní dopravy, pošty, energetiky a komunikací;

12.  zdůrazňuje význam podpory malých a středních podniků prostřednictvím přidělování finančních prostředků Společenství na rozvoj výrobních struktur nejvzdálenějších regionů a jako způsob podpory kvalifikovanosti zaměstnanců, čímž by došlo ke zhodnocení specifické regionální produkce a místní ekonomiky;

13.  domnívá se, že pomoc, kterou poskytuje Unie, musí být v prvé řadě zaměřena na prosazení své vlastní klíčové úlohy a na posílení ducha podnikavosti s cílem rozvíjet v nejvzdálenějších regionech špičková střediska opírající se o odvětví, která zhodnocují jejich výhody a jejich know-how, jako je nakládání s odpady, energie z obnovitelných zdrojů, energetická soběstačnost, biologická rozmanitost, mobilita studentů, výzkum v oblasti klimatu nebo krizové řízení; domnívá se, že pokud opatření, která jsou přijímána na úrovni evropského světadílu a s přihlédnutím k jeho obecným charakteristikám, nejsou v nejvzdálenějších regionech vždy účinná, mohla by být rozšiřována na celé území Unie experimentální opatření, která se ukázala jako úspěšná a jsou povolena článkem 349 Smlouvy; vybízí Komisi, aby v rámci těchto regionů uplatňovala co nejvíce takovýchto opatření, s důrazem na inovační, solidární a trvalý růst;

Vhodný a konkrétní rámec pro evropské politiky v nejvzdálenějších regionech

14.  vyzývá k posílení opatření na podporu zemědělství v rámci programu POSEI s cílem reagovat na konkurenci výrobců, kteří mají nižší výrobní náklady, a požaduje zachování zvláštních opatření určených nejvzdálenějším regionům v rámci SZP;

15.  zastává názor, že u návrhů evropské právní úpravy na úrovni ekonomik nejvzdálenějších regionů by měla být vždy provedena předběžná analýza dopadu;

16.  zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat opatření pro udržitelné řízení a ochranu mořských zdrojů, postupně omezovat přístup do mořských oblastí, které jsou označeny jako biogeograficky citlivé, pouze na místní loďstva, využívat lovná zařízení šetrná k životnímu prostředí, rozvíjet akvakulturu, opětovně zavést možnost poskytovat podpory na obnovu a modernizaci loďstva, která povede ke zlepšení bezpečnostních a hygienických podmínek, a zavádět osvědčené postupy, a vyzývá k posílení náhrad za zvýšené náklady v rámci programu POSEI pro rybolov; zdůrazňuje, že je nezbytné volit přístup, který bude lépe odpovídat situaci každého regionu, a využívat při tom modely rozvoje odvětví, které vypracovaly místní subjekty;

17.  lituje, že návrh reformy společné rybářské politiky dostatečně nezohledňuje situaci a skutečný stav nejvzdálenějších regionů; trvá na námořní dimenzi nejvzdálenějších regionů a na významu rybolovu pro územní plánování a pro zaměstnanost místního obyvatelstva s ohledem na výlučnou hospodářskou oblast těchto regionů, jejichž potenciál je třeba promítnout do konkrétních a konzistentních opatření pro skutečné námořní hospodářství a řádně jej zohledňovat v rámci programu evropské integrované námořní politiky; připomíná rostoucí hospodářský zájem vyvolaný obrovským biogenetickým a minerálním bohatstvím mořského dna v nejvzdálenějších regionech a význam jeho zohlednění v „nové evropské strategii pro nejvzdálenější regiony“, aby bylo možné zajistit rozvoj znalostní ekonomiky týkající se moře; zdůrazňuje v této souvislosti, že nejvzdálenější regiony musí být v centru námořní politiky Unie, a zároveň zdůrazňuje jejich úlohu v oblasti udržitelného využívání moře a pobřežních oblastí, i pokud jde o mezinárodní námořní správu a skutečnost, že nejvzdálenější regiony v oblasti Atlantiku jsou určeny k tomu, aby byly součástí připravované strategie pro Atlantik;

18.  připomíná význam odvětví cestovního ruchu a vyzývá Komisi, aby urychlila provádění evropského akčního plánu a zajistila větší koordinaci stávajících zásad financování, přičemž bude zvláštní pozornost věnována nejvzdálenějším regionům;

19.  zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony hodlají vsadit na strategii výzkumu a inovací a na růst své podnikové sítě, zejména prostřednictvím podpory podnikavého ducha u mladých lidí, s cílem umožnit rozvoj malých a středních podniků a zamezit nezaměstnanosti mladých lidí; vyslovuje se pro vytvoření technologických infrastruktur a inovačních středisek evropského rozsahu, pro rozvoj projektů a partnerství se subjekty vědeckého a technologického systému a pro výměnu informací a osvědčených postupů prostřednictvím evropských sítí podpory inovace a inteligentních specializovaných strategií, jako je platforma S3, a prostřednictvím dlouhodobých investic ve prospěch nejvzdálenějších regionů v rámci financování soudržnosti a s cílem zajistit aktivní účast ve stěžejních projektech strategie Evropa 2020; žádá, aby pokračovalo započaté úsilí zaměřené na nejvzdálenější regiony s cílem jednak zintenzívnit zavádění místních opatření pro výzkum na patřičné úrovni a jednak podporovat rozvoj atraktivních a výkonných univerzit s dostatečnými prostředky, které budou na úrovni univerzit jinde v Unii, a napomáhat jim;

20.  zdůrazňuje, že musí být usnadněna součinnost mezi finančními prostředky politiky soudržnosti a rámcovým programem pro výzkum a vývoj, aby se posílil rozvoj nejvzdálenějších regionů a napravilo se nedostatečné využívání prostředků určených na výzkum;

21.  zdůrazňuje, že jednotný evropský dopravní prostor musí přispět k zajištění růstu podporujícího začlenění nejvzdálenějších regionů, ke zlepšení jejich dostupnosti a k řešení změny klimatu; vyzývá k vytvoření konkrétního rámce pro podporu dopravy v nejvzdálenějších regionech, zejména ve prospěch hromadné dopravy a s cílem rozvíjet námořní dopravu mezi ostrovy; kromě toho vybízí k vybudování logistických platforem a požaduje uskutečňování projektů, jako jsou námořní dálnice; zdůrazňuje potenciál programu Marco Polo pro nejvzdálenější regiony; žádá Komisi, aby tento program zpružnila a prodloužila jej po roce 2013 s tím, že „nástroj pro propojení Evropy“ bude konkrétně odkazovat na nejvzdálenější regiony; zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony musí být začleněny do sítí RTE-T i do nového nástroje pro propojení Evropy;

22.  připomíná, že závislost nejvzdálenějších regionů na dovážených fosilních palivech je příčinou zvýšených nákladů; konstatuje rovněž, že investice, které jsou v nejvzdálenějších regionech poskytovány v rámci regionální politiky pro účely boje proti změně klimatu, jsou nedostatečné; navrhuje posílit odvětví obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost pomocí iniciativ, jako je „Pakt ostrovů“, jehož cílem je vypracovat místní akční plány pro obnovitelné zdroje energie a rentabilní projekty, a tím dosáhnout do roku 2020 snížení emisí CO2 nejméně o 20 % pomocí vytvoření čistého programu pro výzkumné projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a rozmanitosti regionální energetické základny, a to zejména v oblasti geotermické a přílivové energie a vodíku, a pomocí vytvoření konkrétního programu v oblasti energie s cílem snížit náklady na vzdálené infrastruktury a poskytované služby, a tím podpořit ambiciózní politiky, které nejvzdálenější regiony zahájily v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie;

23.  vyjadřuje znepokojení nad vlivy změny klimatu na nejvzdálenější regiony, zejména pokud jde o stoupající vodní hladinu; vyzývá Unii, aby se těmito otázkami zabývala v rámci strategie prevence změny klimatu a v rámci reakcí na ni; doporučuje vhodné využívání energetických zdrojů a rozvoj potenciálu obnovitelných zdrojů energie;

24.  vyzývá Komisi, aby v oblasti energetiky, dopravy a informačních a komunikačních technologií vytvořila specifický program na základě programů POSEI, který bude co nejvíce v součinnosti s ostatními složkami činnosti Unie v těchto oblastech;

25.  považuje za nutné podporovat členské státy, aby obyvatelům těchto regionů v zájmu podpory hospodářského růstu a zlepšení správy prostřednictvím digitalizovaných služeb zajistily úplný přístup k informačním a komunikačním prostředkům, které poskytují nové technologie, jako jsou např. širokopásmové a bezdrátové technologie včetně satelitních technologií, a zejména přístup k širokopásmovým infrastrukturám; vyzývá Komisi a členské státy, aby všem obyvatelům nejvzdálenějších regionů zajistily nejpozději do roku 2013 přístup k širokopásmovému internetu;

26.  uznává, vzhledem k tomu, že digitální ekonomika nepochybně podporuje hospodářský rozvoj Unie, náznaky stále naléhavějšího problému digitálního vyloučení, které se může stát závažnou překážkou rozvoje;

27.  domnívá se, že inovačními způsoby financování politiky soudržnosti by mohly být alespoň částečně vyřešeny vleklé problémy týkající se nedostatečného financování velmi malých / malých a středních podniků v nejvzdálenějších regionech a zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit přístup podniků v nejvzdálenějších regionech k finančním zdrojům, zejména prostřednictvím zavedení dialogu se „skupinou EIB“ a prostřednictvím podpory vytváření místních investičních fondů v jednotlivých nejvzdálenějších regionech, a také pomocí rozvoje regionálních trhů rizikového kapitálu v souladu s návrhem výše uvedené zprávy Pedra Solbese Miry o evropských nejvzdálenějších regionech na jednotném trhu; vybízí Komisi, aby v tomto smyslu předložila Parlamentu a Radě legislativní akt;

28.  přeje si, aby ve vyhrazených oblastech byla v těchto regionech zaváděna zkušební opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek, která by umožnila zohledňovat při posuzování jednotlivých subjektů účastnících se výběrového řízení jejich vztah k danému území;

Lepší správa a začlenění nejvzdálenějších regionů do Unie a do jejích zeměpisných oblastí

29.  vyslovuje se pro větší účast regionálních orgánů nejvzdálenějších regionů během přípravy a provádění programů a politik Unie podle zásad flexibility, adaptability a modularity, v rámci subsidiarity a víceúrovňové správy a ve spolupráci se soukromým sektorem a s občanskou společností, aby bylo zaručeno, že jejich konkrétní potřeby budou zohledněny na všech úrovních rozhodovacího procesu, a aby bylo zajištěno větší zviditelnění těchto regionů v evropských orgánech a institucích;

30.  domnívá se, že jedním z hlavních nedostatků nejvzdálenějších regionů je řízení zdrojů; zastává názor, že je nezbytné vybavit je dostatečnými prostředky, které jim umožní řídit své investice, zejména co se týče dopravní infrastruktury, ale také infrastruktury v oblasti vodního hospodářství, energií a správy odpadů;

31.  připomíná, že ve výše uvedené zprávě Pedra Solbese Miry věnované otázce evropských nejvzdálenějších regionů na jednotném trhu bylo poukázáno na to, že ekonomiky nejvzdálenějších regionů jsou téměř ve všech oblastech zatíženy nadměrnými náklady; upozorňuje Komisi na případy monopolizace, zneužití dominantního postavení a protiprávních dohod, jejichž neblahým důsledkem je nepřiměřené zvyšování životních nákladů; žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou studii o tvorbě cen v nejvzdálenějších regionech, díky níž by mohly být identifikovány směry činnosti, které by mohly zajistit větší účinnost společného trhu na těchto územích;

32.  upozorňuje na úlohu nejvzdálenějších regionů jako hranice EU s okolním světem a vyzývá k přístupu, který by navázal zejména na podněty poskytnuté Komisí v partnerství s nejvzdálenějšími regiony a který by uznával sousedství se třetími zeměmi EU, včetně zemí s přednostními historickými a kulturními vztahy; upozorňuje na obtížné pronikání do příslušných zeměpisných oblastí a na nutnost nalézt zvláštní inovační nástroje, které podpoří skutečné regionální začlenění prostřednictvím programů a společných projektů mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi a pomohou nastolit vhodné podmínky pro propojení příslušných zeměpisných oblastí; zdůrazňuje význam dopadu vnější složky některých evropských politik na nejvzdálenější regiony a trvá na tom, že je nezbytné vypracovat studie, které umožní posoudit dopad mezinárodních dohod v oblasti obchodu a rybolovu a jejich vliv na nejvzdálenější regiony a jejich místní produkci, přičemž současně zavedou kompenzační opatření umožňující nápravu různých druhů vzniklé újmy;

33.  lituje, že GŘ pro obchod nejprve projevilo nezájem při zohledňování zvláštního charakteru nejvzdálenějších regionů během projednávání dohod o hospodářském partnerství, a naléhavě žádá Komisi, aby nadále hledala kompromisy respektující zájmy nejvzdálenějších regionů, jichž se týkají konečné dohody, které budou uzavřeny se zeměmi AKT;

34.  znovu připomíná, že musí být zajištěna lepší součinnost mezi fondy politiky soudržnosti a Evropským rozvojovým fondem, s cílem zdokonalit projekty společného zájmu a regionální začlenění nejvzdálenějších regionů; v tomto ohledu připomíná postoj, který Evropský parlament znovu potvrdil ve prospěch začlenění ERF do rozpočtu;

35.  zdůrazňuje význam územní spolupráce pro nejvzdálenější regiony a vyzývá k tomu, aby v nejvzdálenějších regionech pokračovaly programy územní spolupráce; v této souvislosti požaduje určitou regulační pružnost s cílem lépe využívat dostupných dotací a upřesnit projekty spolupráce, jakož i zvýšit spolufinancování z EFRR na 85 %, vyčlenit větší prostor pro nadnárodní spolupráci a u nejvzdálenějších regionů odstranit kritéria 150km vzdálenosti námořních hranic v přeshraniční spolupráci; připomíná také, že výhodná zeměpisná poloha a významná geostrategická úloha nejvzdálenějších regionů má pro Evropskou unii značný význam v rámci jejích vztahů s africkými a středoamerickými zeměmi a se Spojenými státy americkými;

36.  domnívá se, že rozvoj přeshraničních služeb elektronické veřejné správy přispěje k začlenění nejvzdálenějších regionů do vnitřního trhu Unie;

37.  připomíná, že dánské, francouzské a nizozemské zámořské země a území uvedené v čl. 355 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se mohou rozhodnout, zda se stanou nejvzdálenějšími regiony, a vybrat si status, který nejlépe odpovídá jejich situaci, a upozorňuje na stávající nejvzdálenější regiony a na rozhodující úlohu, kterou mohou hrát při podpoře a posilování svého statusu;

38.  konstatuje, že status nejvzdálenějšího regionu v blízké době získá region Mayotte, a vyzývá Komisi, aby zvýšila svou podporu, která je nezbytná pro řádné využití fondů; připomíná v tomto ohledu rozpočtovou položku, kterou lze využít na přípravné akce určené na podporu regionu Mayotte, a nezbytnost stanovit konkrétní opatření pro tento region nebo pro kterékoli jiné území, jehož by se mohl týkat příští víceletý finanční rámec, v procesu získávání statusu nejvzdálenějšího regionu, aby tak tato území získala podporu během procesu změny v nejvzdálenější regiony;

o
o   o

39.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 512.
(2) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 12.
(3) Dokument Rady č. 11021/2010.
(4) Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 4.

Právní upozornění - Ochrana soukromí