Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů(1) (dále jen „směrnice 98/44/ES“), a zejména na článek 4 této směrnice, který uvádí, že odrůdy rostlin a plemena zvířat a v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat nejsou patentovatelné,

–  s ohledem na čl. 2 odst. 2 a bod odůvodnění 33 směrnice 98/44/ES, v nichž se uvádí, že způsob pěstování rostlin nebo chovu zvířat je vymezen jako v podstatě biologický, je-li zcela založen na přírodním úkazu, jako je křížení a selekce,

–  s ohledem na význam řádného provádění článku 11 směrnice 98/44/ES, který zaručuje výsadní postavení zemědělců,

–  s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973 (dále jen „Evropská patentová úmluva“) a čl. 53 písm. b) této úmluvy,

–  s ohledem na rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace ze dne 16. června 1999 týkající se začlenění směrnice 98/44/ES do prováděcích předpisů k Úmluvě o udělování evropských patentů(2),

–  s ohledem na rozhodnutí G2/06 Evropského patentového úřadu (EPO) a rozhodnutí C-34/10 Evropského soudního dvora, která stanoví, že při interpretaci zákazů v oblasti patentového práva musí být zohledněny technické informace související s uplatňováním jako celkem, a nikoli pouze znění žádosti,

–  s ohledem na rozhodnutí G2/07 (o brokolici) a G1/08 (o rajčatech) Velkého stížnostního senátu Evropského patentového úřadu, v nichž v zásadě vyloučil patentovatelnost šlechtění,

–  s ohledem na patenty udělené úřadem EPO pro produkci konvenčně pěstovaných rostlin, jako jsou brokolice (EP 1069819), rajčata (EP 1211926) a melouny (EP 1962578),

–  s ohledem a patenty udělené úřadem EPO pro produkci konvenčně chovaných zvířat, jako jsou výběr pohlaví a plemenný materiál používané v rámci konvenčního chovu (EP 1263521, EP 1257168), výběr dojnic (EP 1330552) a živočišná výroba (EP 1506316),

–  s ohledem na Mezinárodní smlouvu o genetických rostlinných zdrojích pro výživu a zemědělství, k níž Evropská unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2004/869/ES(3),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu nových odrůd rostlin ze dne 2. prosince 1961, pozměněnou v Ženevě dne 10. listopadu 1972, dne 23. října 1978 a 19. března 1991 (dále jen „úmluva UPOV“),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství(4) (dále jen „nařízení (ES) č. 2100/94“),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví mají význam pro povzbuzení vývoje nových odrůd rostlin a inovací souvisejících s rostlinami a jsou nezbytným předpokladem pro podporu růstu a inovací a poskytování pomoci evropským podnikům, především malým a středním podnikům (MSP), aby mohly čelit hospodářské krizi a celosvětové konkurenci;

B.  vzhledem k tomu, že zejména v oblasti šlechtění může nadměrně rozsáhlá patentová ochrana brzdit inovace a pokrok a poškozovat malé a střední pěstitele a chovatele tím, že jim znemožní přístup k živočišným a rostlinným genetickým zdrojům;

C.  vzhledem k tomu, že šlechtění rostlin představuje základní předpoklad pro zabezpečení dodávek potravin a do jisté míry i dodávek energie;

D.  vzhledem k tomu, že konvenční metody šlechtění mají zásadní význam pro pěstování rostlin a chov zvířat;

E.  vzhledem k tomu, že základní zásadou mezinárodního sytému odrůdových práv založeného na úmluvě UPOV a systému EU vycházejícím z nařízení (ES) č. 2100/94 je to, že držitel odrůdových práv nesmí bránit dalším osobám v užívání chráněné odrůdy pro další šlechtění;

F.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby podobná výsada existovala v rámci patentového práva v celé Evropské unii;

G.  vzhledem k tomu, že článek 4 směrnice 98/44/ES a čl. 53 písm. b) Evropské patentové úmluvy stanoví, že odrůdy rostlin a plemena zvířat a v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat nejsou patentovatelné;

H.  vzhledem k tomu, že patenty produktů pocházejících z konvenčního šlechtění nebo patenty genetických materiálů nezbytných pro konvenční šlechtění mohou oslabit výjimku ohledně vyloučení patentovatelnosti stanovenou v článku 4 směrnice 98/44/ES a v čl. 53 písm. b) Evropské patentové úmluvy;

I.  vzhledem k tomu, že v oblasti genetického inženýrství mohou být udělovány patenty, avšak zákaz patentů odrůd rostlin a plemen zvířat musí být zaručen;

J.  vzhledem k tomu, že v oblasti biotechnologie by mělo být při přijímání rozhodnutí o patentovatelnosti zohledňováno nejen znění žádosti, ale také technické informace ohledně daného vynálezu jako celku, a vzhledem k tomu, že tato zásada celostního přístupu byla již uplatněna v několika nedávných rozhodnutích Evropského patentového úřadu a Evropského soudního dvora(5);

K.  vzhledem k tomu, že podle čl. 16 písm. c) směrnice 98/44/ES má Komise povinnost podávat každoročně zprávu „o vývoji a dopadech patentového práva v oblasti biotechnologie a genetického inženýrství“;

L.  vzhledem k tomu, že Komise nezveřejnila žádnou takovou zprávu od roku 2005;

M.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 26. října 2005 o patentování biotechnologických vynálezů(6) vyzval Komisi, aby se ve své příští zprávě důkladně zabývala řádným prováděním čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 98/44/ES;

N.  vzhledem k tomu, že takovéto zprávy Komise by sloužily k tomu, aby byla veřejnost v plné míře informována, a vzhledem k tomu, že Evropská unie musí plnit hlavní úlohu při podpoře veřejné debaty;

1.  uznává významnou úlohu úřadu EPO při podpoře soutěže v oblasti inovací a hospodářského růstu v Evropě;

2.  uznává, že patenty podporují šíření cenných odborných informací a jsou významným nástrojem pro přenos technologií;

3.  vítá rozhodnutí Velkého stížnostního senátu EPO v případech týkajících se brokolice (G 2/07) a rajčat (G 1/08), v nichž se zabývá správnou interpretací pojmu „v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin (a chovu zvířat)“ používaného směrnicí 98/44/ES a v Evropské patentové úmluvě s cílem zamezit patentovatelnosti těchto procesů;

4.  vyzývá úřad EPO, aby zabránil patentovatelnosti produktů pocházejících z konvenčních způsobů šlechtění, včetně šlechtění SMART (tzv. precizního šlechtění) a odrůdového a plemenného materiálu používaného pro konvenční šlechtění;

5.  vyzývá Komisi, aby se ve své nadcházející zprávě zabývala rozhodnutími, která vydal Velký stížnostní senát EPO v souvislosti s brokolicí a rajčaty;

6.  vítá nedávné rozhodnutí Evropského patentového úřadu ve věci WARF a rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Brüstle, neboť se zakládají na správném výkladu směrnice 98/44/ES a poskytují důležité informace k tzv. celostnímu přístupu; vyzývá Evropskou komisi, aby z těchto rozhodnutí vyvodila patřičné závěry také v ostatních příslušných politických oblastech, a uvedla tak politiku EU do souladu s těmito rozhodnutími;

7.  vyzývá Komisi, aby se ve své nadcházející zprávě zabývala případnými dopady patentování metod šlechtění na rostliny a na odvětví šlechtitelství, zemědělství, potravinářský průmysl a na zabezpečení potravin;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bude EU i nadále ve svém patentovém právu uplatňovat rozsáhlou šlechtitelskou výjimku pro šlechtění rostlin a zvířat;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a EPO.

(1) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13. (2) Úřední věstník EPO 7/1999, s. 437. (3) Úř. věst. L 378, 23.12.2004, s. 1. (4) Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1. (5) Velký stížnostní senát Evropského patentového úřadu, rozhodnutí ze dne 25. listopadu 2008, G 2/06 („WARF“), a rozsudek ESD, věc C-34/10 (Brüstle proti Greenpeace). (6) Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 440.