Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2310(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0144/2012

Předložené texty :

A7-0144/2012

Rozpravy :

PV 21/05/2012 - 18
CRE 21/05/2012 - 18

Hlasování :

PV 22/05/2012 - 6.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0208

Přijaté texty
PDF 303kWORD 63k
Úterý, 22. května 2012 - Štrasburk
Přístup EU k trestnímu právu
P7_TA(2012)0208A7-0144/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2012 o přístupu EU k trestnímu právu (2010/2310(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její třetí část, hlavu pátou, kapitolu 4 nazvanou „Justiční spolupráce v trestních věcech“,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu VI této listiny o soudnictví,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Na cestě k politice EU v oblasti trestního práva: zajištění účinného provádění politik EU prostřednictvím trestního práva“ (COM(2011)0573),

  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 o vzorových ustanoveních pro vedení jednání Rady v oblasti trestního práva,

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o organizované trestné činnosti v Evropské unii(1),

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě o rozvoji prostoru trestního soudnictví v EU(2),

  s ohledem na své studie nazvané „Harmonizace trestního práva v EU“(3) a „Rozvoj prostoru trestního soudnictví EU“(4),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0144/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se mimo jiné předcházení a potírání zločinnosti,

B.  vzhledem k tomu, že Parlament a Rada mohou v souladu s článkem 83 Smlouvy o fungování EU stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí,

C.  vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zároveň zavádí postup tzv. záchranné brzdy v případě, že se člen Rady domnívá, že by se navrhované legislativní opatření dotklo základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, čímž uznává, že trestní právo často odráží základní hodnoty, zvyky a volby každé dané společnosti, třebaže musí být v plném souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv,

D.  vzhledem k tomu, že zásada subsidiarity a zásada proporcionality, jak jsou uvedeny v článku 5 Smlouvy o EU, tedy mají zvláštní význam v případě legislativních návrhů, které upravují trestní právo,

E.  vzhledem k tomu, že systémy trestního práva hmotného a procesního vznikaly v členských státech po staletí a každý členský stát má své zcela specifické formy a zvláštnosti, a že v důsledku toho musí být klíčové oblasti trestního práva nadále ponechány v kompetenci členských států;

F.  vzhledem k tomu, že zásada vzájemného uznávání je přijímána ve stále větším počtu oblastí politiky, zejména v souvislosti s rozsudky a soudními rozhodnutími a že tato zásada předpokládá vzájemnou důvěru, která vyžaduje zavedení minimálních standardů ochrany na co nejvyšší úrovni;

G.  vzhledem k tomu, že harmonizace trestního práva v EU by měla přispět k rozvíjení společné právní kultury EU v oblasti boje proti trestné činnosti, která doplňuje, ale nenahrazuje vnitrostátní právní tradice a má pozitivní vliv na vzájemnou důvěru v rámci právních systémů členských států EU;

H.  vzhledem k tomu, že trestní právo musí představovat ucelený legislativní systém, který se řídí souborem základních zásad a standardy řádné správy, přičemž je plně respektována Listina základních práv EU, Evropská úmluva o lidských právech a další mezinárodní dohody o lidských právech, jež podepsaly členské státy;

I.  vzhledem k tomu, že trestní právo může ze své podstaty omezovat některá lidská práva a některé základní svobody podezřelých, obviněných nebo odsouzených osob a kromě toho mohou mít trestní vyšetřování stigmatizující účinek, a s ohledem na to, že přílišné využívání trestněprávních předpisů vede k poklesu jejich účinnosti, musí být uplatňováno jako poslední možnost (ultima ratio) a musí se zaměřovat na jednoznačně definované a vymezené jednání, jež nelze účinně řešit méně přísnými prostředky a jež závažně poškozuje společnost nebo jednotlivce,

J.  vzhledem k tomu, že trestněprávní předpisy EU by obecně měly stanovovat tresty pouze za činy, které byly spáchány úmyslně, nebo ve výjimečných případech za činy spáchané z hrubé nedbalosti, a musí vycházet ze zásady individuální viny (nulla poena sine culpa), ačkoli pro některé instance může být odůvodněné zavést odpovědnost právnických osob pro některé trestné činy;

K. vzhledem k tomu, že v souladu s požadavkem lex certa musí být přesně formulováno, co tvoří zásadní prvky trestného činu, aby byla zajištěna předvídatelnost, pokud jde o používání, rozsah a smysl tohoto pojmu,

L.  vhledem k tomu, že v případě směrnic mohou členské státy využít určitou míru vlastního uvážení ohledně toho, jak daná ustanovení provedou do svých vnitrostátních právních předpisů, což znamená, že aby byl splněn požadavek lex certa, musí být co nejkvalitnější nejen samotné právní předpisy EU, ale i jejich provedení do vnitrostátních právních předpisů,

M.  vzhledem k tomu, že zavádění trestněprávních ustanovení EU není omezeno pouze na prostor svobody, bezpečnosti a práva, ale může mít vztah k mnoha různým politikám,

N.  vzhledem k tomu, že Evropská unie často vytváří trestněprávní ustanovení ad hoc, což vede k potřebě zvýšené soudržnosti,

O.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby Parlament vytvořil vlastní postupy s cílem zajistit společně se spolutvůrcem právních předpisů soudržný systém trestního práva co nejvyšší kvality,

P.  vzhledem k tomu, že za účelem usnadnění spolupráce mezi Komisí, Radou a Parlamentem v oblasti trestního práva je třeba uzavřít interinstitucionální dohodu,

Q.  vzhledem k tomu, že čl. 67 odst. 1 SFEU stanoví, že Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva, při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států,

1.  zdůrazňuje, že návrhy ustanovení trestního práva hmotného EU musí v plné míře respektovat zásadu subsidiarity a zásadu proporcionality;

2.  připomíná, že trestní právo musí plně respektovat základní práva podezřelých, obviněných nebo odsouzených osob;

3.  zdůrazňuje, že v tomto ohledu nestačí odkazovat na abstraktní pojmy či symbolické účinky, ale že nutnost zavést nová ustanovení trestního práva hmotného musí být prokázána prostřednictvím nutných konkrétních důkazů, které objasní, že:

   ustanovení trestního práva se zaměřují na jednání, které způsobuje vážné majetkové nebo nemajetkové škody společnosti, jednotlivcům nebo skupině jednotlivců;
   nejsou k dispozici jiná, méně invazivní opatření, která by se zabývala takovým jednáním,
   uvažovaný trestný čin je obzvláště závažný a má přeshraniční rozměr nebo má přímý negativní dopad na účinné provádění politiky Unie v oblasti, která podléhá harmonizačním opatřením,
   existuje potřeba potírat dotčený trestný čin společně, to znamená, že společný přístup EU poskytuje skutečnou přidanou hodnotu, vezme-li se mimo jiné v úvahu, jak rozšířený a častý takový trestný čin je v členských státech, a
   v souladu s čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv EU není výše navrhovaného trestu nepřiměřená trestnému činu;

4.  uznává význam ostatních obecných zásad, kterými se řídí trestní právo, jako je:

   zásada individuální viny (nulla poena sine culpa), na základě níž jsou stanovovány tresty pouze za činy, které byly spáchány úmyslně, nebo ve výjimečných případech za činy spáchané z hrubé nedbalosti,
   zásada právní jistoty (lex certa): základní prvky trestného činu musí být přesně popsány, aby byl jednotlivec schopný předvídat, jaké činy ho dovedou k trestní odpovědnosti,
   zásada zákazu retroaktivity a zásada lex mitior: výjimky ze zásady retroaktivity jsou povoleny pouze tehdy, pokud jsou ku prospěchu pachatele;
   zákaz dvojího trestu (ne bis in idem), podle něhož ten, kdo již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby podle zákona v jednom členském státě, nesmí být znovu stíhán nebo potrestán v jiném členském státě;
   zásada presumpce neviny, podle níž každý, kdo je obžalován z trestného činu, musí být až do prokázání viny zákonným způsobem považován za nevinného;

5.  vítá, že Komise ve svém nedávném sdělení o politice EU v oblasti trestního práva uznává, že prvním krokem v otázce trestně právních předpisů by vždy mělo být rozhodnutí o tom, zda je vůbec nutné přijímat opatření trestního práva hmotného;

6.  vybízí Komisi, aby navrhla opatření, která by umožnila důslednější a koherentnější prosazování platných předpisů EU v oblasti trestního práva hmotného na vnitrostátní úrovni, a to aniž by byly dotčeny zásady nezbytnosti a subsidiarity;

7.  zdůrazňuje, že by harmonizační opatření měla být v první řadě navrhována proto, aby bylo podporováno uplatňování zásady vzájemného uznávání v praxi, a nikoli proto, aby byla pouze rozšiřována oblast působnosti harmonizovaného trestního práva EU;

8.  vybízí Komisi, aby do svých posouzení dopadu nadále zahrnovala posouzení z hlediska nezbytnosti a proporcionality, aby přebírala osvědčené postupy členských států s vysokými zárukami procesního práva a aby zavedla posouzení založené na jejím seznamu základních práv a test, který určí, jak její návrhy odrážejí výše zmíněné obecné zásady, jimiž se trestní právo řídí;

9.  zdůrazňuje, že je nutné pro posílení vzájemné důvěry vypracovat jednotné minimální standardy ochrany na nejvyšší možné úrovni pro podezřelé a obviněné v trestním řízení;

10.  vybízí Komisi a členské státy, aby zvážily také nelegislativní opatření, jež upevní důvěru mezi rozdílnými právními systémy členských států, zlepší soudržnost a podpoří vytvoření společné právní kultury EU v oblasti boje proti trestné činnosti;

11.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU zaujala soudržnější a vysoce kvalitní přístup k trestnímu právu, a vyjadřuje politování nad tím, že dosavadní přístup je roztříštěný;

12.  vítá existenci koordinační skupiny mezi útvary Komise zaměřené na trestní právo a žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla konkrétnější informace o jejím mandátu a fungování;

13.  požaduje jednoznačnou koordinační odpovědnost Komise za všechny návrhy obsahující trestněprávní ustanovení, aby tak byl zajištěn soudržný přístup;

14.  vítá existenci Pracovní skupiny Rady pro trestní právo hmotné a žádá Radu, aby Parlamentu poskytla konkrétní informace o tom, v jakém vztahu vystupuje vůči ostatním pracovním skupinám Rady, které se zabývají trestněprávními ustanoveními v jiných politických oblastech, než jsou spravedlnost a vnitřní věci;

15.  vyzývá, aby byla uzavřena interinstitucionální dohoda o zásadách a pracovních metodách, kterými se řídí návrhy budoucích ustanovení trestního práva hmotného EU, a vyzývá Komisi a Radu, aby sestavily interinstitucionální pracovní skupinu, v jejímž rámci tyto orgány a Parlament mohou sestavit takovou dohodu a projednávat obecné záležitosti a případně přitom konzultovat nezávislé odborníky, s cílem zajistit soudržnost trestního práva EU;

16.  je přesvědčen, že tato interinstitucionální pracovní skupina by měla pomoci při stanovení vlastního obsahu a uplatňování sankcí trestního práva na úrovni EU i při přezkumu stávajících právních předpisů s cílem snížit roztříštěnost a střet jurisdikcí, které charakterizují současný přístup;

17.  rozhodl se prověřit, jakým způsobem je možné co nejlépe zajistit soudržný přístup k právním předpisům EU v oblasti trestního práva hmotného v rámci Parlamentu, a v tomto ohledu poukazuje na to, že v současné době neexistuje koordinační výbor, a rovněž na potenciálně významnou roli své právní služby;

18.  zdůrazňuje význam vytvoření vědecké služby Parlamentu, která může podpořit jednotlivé poslance v každodenní práci, a zajistit tak kvalitu práce Parlamentu jakožto spolutvůrce právních předpisů;

19.  zdůrazňuje, že pro účely soudržného přístupu Parlament musí mít před přijetím jakéhokoli legislativního návrhu týkajícího se trestního práva hmotného k dispozici právní analýzu návrhu, která ukáže, zda byly splněny všechny požadavky uvedené v tomto usnesení, nebo jaká zlepšení jsou ještě potřebná;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0459.
(2) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 116.
(3) http://www.europarl.europa.eu/committees/en/studiesdownload.html?languageDocument=EN&file=30499
(4) http://www.europarl.europa.eu/committees/en/studiesdownload.html?languageDocument=EN&file=30168

Právní upozornění - Ochrana soukromí