Evropský parlament,

–  s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 23, kterou zveřejnila Komise (SEC(2011)1128),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2012 „Zajištění přínosu jednotného trhu– výroční přezkum správy za rok 2011“ (Making the Single Market Deliver: Annual Governance Check-up 2011),

–  s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 22, kterou zveřejnila Komise (SEC(2011)0372),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2012 „Podpora efektivního řešení problémů na jednotném trhu – uvolnění potenciálu sítě SOLVIT při příležitosti jejího 10letého výročí“ (Reinforcing effective problem-solving in the Single Market – unlocking SOLVIT's potential at the occasion of its 10th anniversary),

–  s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 nazvané „Směrem ke konsolidaci prospívající růstu a růstu příznivému pro vznik pracovních míst“ (Towards growth-friendly consolidation and job-friendly growth) týkající se správy jednotného trhu a závazku „rychle a v plném rozsahu provést na vnitrostátní úrovni“ vše, na čem se již členské státy dohodly, aby bylo možné využít veškerý potenciál jednotného trhu,

–  s ohledem na výroční zprávu sítě SOLVIT za rok 2010 s názvem „Vývoj a výkonnost sítě SOLVIT v roce 2010“ (SEC(2011)0229),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společně pro nový růst“ (SEC(2011)0467),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

–  s ohledem na tzv. Krakovskou deklaraci přijatou na Fóru o jednotném trhu,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“ (SEK(2011)1003),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společně pro nový růst“, COM(2011)0206.

–  s ohledem na výroční zprávu o hodnocení fungování projektu „EU Pilot“ (COM(2010)0070),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2010 o provádění čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SEC(2010)1371),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT(4),

–  s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho s názvem „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského hospodářství a společnosti“,

–  s ohledem na závěry Rady (konkurenceschopnost – vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír) ze dne 10. prosince 2010 o Aktu o jednotném trhu,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0153/2012),

A.  vzhledem k tomu, že na prvním Fóru o jednotném trhu (2.–4. října 2011v polském Krakově) a zejména pak v Krakovské deklaraci a v následném usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o výsledcích Fóra o jednotném trhu(5) byl zdůrazněn význam funkčního vnitřního trhu a jednotný trh byl označen za nejúčinnější nástroj, který může v Evropě obnovit udržitelný růst a tvorbu pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že vnitřní trh nemůže řádně fungovat bez správného provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů, které k jeho fungování přispívají;

C.  vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné, aby členské státy provedly právní předpisy o vnitřním trhu do vnitrostátního práva nejen včas, ale rovněž správně, a vzhledem k tomu, že členský stát, který by to nedodržel, poškodí nejen své hospodářské zájmy, ale zájmy Unie jako celku;

D.  vzhledem k tomu, že nestačí rychle a správně provádět evropské směrnice, neboť velký význam má rovněž náležité uplatňování právních předpisů EU;

E.  zhledem k tomu, že zveřejňování hodnotící zprávy o vnitřním trhu soustavně pomáhá zlepšovat provádění pravidel jednotného trhu, neboť poskytuje objektivní a věcné informace o uplatňování a provádění těchto pravidel členskými státy; domnívá se však některým členským státům se stále nedaří splnit cíl včasného a úplného provedení evropských právních předpisů ve vnitrostátním právu a proto by objektivní údaje měly tvořit hlavní část hodnotící zprávy o vnitřním trhu, a to na základě systematického a nezávislého monitorování; vzhledem k tomu, že současně je třeba přijmout přístup více zaměřený na kvalitu, který nehledí pouze na čísla, ale odhaluje důvody těchto nedostatků;

F.  vzhledem k tomu, že přestože jsou hodnotící zpráva o vnitřním trhu a hodnotící zpráva o spotřebitelském trhu využívány v odlišných souvislostech a mají odlišné metodiky, oblasti působnosti a ukazatele, sdílí společný celkový cíl, a sice zlepšit fungování vnitřního trhu;

G.  vzhledem k tomu, že co se týče včasného provádění směrnic EU, nejlepší výsledky má Malta a nejhůře je na tom Belgie, u níž vzrostlo již tak dost velké zdržení v provádění;

H.  vzhledem k tomu, že „kontrolou stavu vnitřního trhu“ prošlo ve všech ohledech úspěšně pouze Estonsko;

I.  vzhledem k tomu, že i když země s malými správami mají k tomu, aby zvládly provedení složitých právních dokumentů, omezené prostředky, se některým malým členským státům jako např. Maltě přesto podařilo termíny pro provedení dodržet;

J.  vzhledem k tomu, že průměrný deficit v provádění ve výši 1,2 % stále překračuje cíl stanovený na 1 %, na němž se shodli představitelé států a vlád v roce 2007, vyjadřuje politování nad sílícím trendem, kdy dochází ke zpožděním při provádění, a vyzývá členské státy, aby zacílily větší zdroje na boj s tímto trendem, přičemž si všímá, že mnohé členské státy snížily počet směrnic, které dosud neprovedly;

K.  vzhledem k tomu, že stále zůstává 85 směrnic, jež nebyly provedeny alespoň v jednom členském státě (faktor nesourodosti dosahuje 6 %) a které tudíž nemohou v plné míře působit na jednotný trh;

L.  vzhledem k tomu, že u dvou směrnic je o více než dva roky překročena lhůta pro provedení, což je v přímém rozporu s cílem „nulové tolerance“, jejž stanovili představitelé států a vlád v roce 2007;

M.  vzhledem k tomu, že počet nesprávně provedených směrnic je nadále v průměru 0,8 %, ačkoli Komise v Aktu o jednotném trhu poukázala na to, že je třeba jednoznačné a rozhodné politiky pro deficit souladu vnitrostátních právních předpisů;

N.  vzhledem k tomu, že během posledních několika měsíců se zpoždění sedmi členských států v provádění směrnic EU ještě zvětšilo;

O.  vzhledem k tomu, že k dosažení kvalitního provádění je třeba přesnějších informací;

P.  vzhledem k tomu, že kvalitnější příprava návrhů přijatých právních předpisů by mohla přispět k tomu, že se zdržení v provádění předpisů EU zmenší;

Q.  vzhledem k tomu, že v Lisabonské smlouvě byla zavedena vůbec poprvé v historii možnost, aby Evropský soudní dvůr v případě nepodání informací o přijatých prováděcích opatřeních neprodleně uložil pokuty;

R.  vzhledem k tomu, že Komise, Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty a správní orgány členských států musí více usilovat o to, aby svým občanům vymezily a sdělily jejich práva a poskytly jim pomoc při jejich vymáhání, neboť to by rovněž umožnilo vnitřnímu trhu fungovat lépe;

S.  vzhledem k tomu, že v případě nesprávného uplatnění pravidel vnitřního trhu může absence efektivních systémů vymáhání bránit účinnosti práv občanů, kteří by byli nuceni na svou obranu zahájit dlouhé a pomalé soudní řízení;

T.  vzhledem k tomu, že mezi orgány odpovědnými za správné uplatňování pravidel vnitřního trhu a mezi orgány pověřenými vymáháním v případě nesprávného uplatňování musí plynule probíhat výměna osvědčených postupů a informací;

U.  vzhledem k tomu, že síť SOLVIT byla v roce 2002 vytvořena Komisí a členskými státy k řešení problémů, s nimiž se občané a podniky setkávají kvůli nesprávnému uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu;

V.  vzhledem k tomu, že síť SOLVIT je internetovou sítí pro řešení problémů, v jejímž rámci členské státy EU (spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem) spolupracují na řešení problémů občanů a podniků způsobených tím, že veřejné orgány nesprávně uplatňují právní předpisy v oblasti vnitřního trhu, aniž by bylo nutné uchylovat se k soudnímu řízení;

W.  vzhledem k tomu, že síť SOLVIT je úspěšný systém pro zjednávání nápravy bez formálního řízení, které bývá v průměru dosaženo během 10 týdnů, a že by úspěch této sítě při řešení problémů na vnitřním trhu mohl sloužit jako model osvědčených postupů pro ostatní asistenční služby v oblasti jednotného trhu;

X.  vzhledem k tomu, že je stále důležité upevňovat a dále rozvíjet přítomnost a schopnosti sítě SOLVIT ve všech vrstvách správních orgánů členských států, a zaručit jí tak maximální účinnost a nejlepší výsledky;

Y.  vzhledem k tomu, že by síť SOLVIT měla doplňovat právní práci Komise v oblasti řízení pro porušování právních předpisů tím, že Komisi upozorní na konkrétní problémy související s prováděním a uplatňováním právních předpisů EU v členských státech;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje novou strategii na posílení sítě SOLVIT;

Budování předpisového rámce vnitřního trhu

1.  vítá zprávy o vnitřním trhu a síť SOLVIT jako důležité nástroje, které mají sice odlišný charakter, přesto však slouží nejen ke sledování a odhalování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU, ale i k odhalování nedostatků a překážek na jednotném trhu, a to s ohledem na podporu činností, jejichž cílem je dosáhnout lepšího fungování vnitřního trhu;

2.  potvrzuje, že včasné a správné provádění a uplatňování právních předpisů pro vnitřní trh je klíčovým předpokladem pro úspěch vnitřního trhu, který je zase hlavní hnací silou vyšší konkurenceschopnosti a růstu, především v době hospodářské krize;

3.  vítá skutečnost, že Komise spojila hodnotící zprávy o vnitřním trhu, o portálu Vaše Evropa a Vaše Evropa – poradenství, o síti SOLVIT, IMI a jednotných kontaktních místech do jediné komplexní zprávy nazvané „Výroční přezkum správy“ (Annual Governance Check-up), díky čemuž mají čtenáři k dispozici přehledné a ucelené hodnocení fungování jednotného trhu;

4.  považuje neustálé a časté sledování pokroku učiněného členskými státy za jeden z klíčových faktorů, které je mohou přimět zvýšit úsilí; vítá v této souvislosti oznámení Komise, že samostatná hodnotící zpráva o vnitřním trhu bude i nadále vydávána každý rok přibližně v létě; se znepokojením však konstatuje, že zvláštní zaměření na jednotlivé odlišné aspekty výročního přezkumu správy (Annual Governance Check-up) by mohlo odvést pozornost od uceleného přístupu a mohlo by znamenat, že služby Komise budou vynakládat úsilí na podávání zpráv o problémech, na něž přezkum upozornil, místo toho, aby se je snažily vyřešit;

5.  vyzývá Radu, aby se zavázala, že ještě ve větší míře sníží deficit v provádění a nastaví náročnější – avšak zároveň realističtější – cíle pro provádění a uplatňování, které budou plnit všechny členské státy;

6.  vyzývá členské státy, aby směrnice, na jejichž vzniku se podílely, braly vážně a účinně plnily své povinnosti stanovené smlouvami Evropské unie;

7.  vítá skutečnost, že byl zaznamenán značný pokrok ve snižování počtu směrnic prováděných s velkým zpožděním, a vyzývá členské státy, aby v tomto úsilí pokračovaly;

8.  vyzývá Komisi a členské státy v Poradním výboru pro vnitřní trh, aby zvážily, jak zlepšit spolupráci mezi Komisí a členskými státy, jak nejlépe postupovat při výměně osvědčených postupů a jak vyzdvihnout úspěšné mechanismy zavedené členskými státy;

9.  vyzývá Komisi, aby provedla klasifikaci typů nedořešených přestupků v hodnotící zprávě o vnitřním trhu podle toho, zda je lze snadno vyřešit nebo zda ústí v naprostou neshodu mezi Komisí a členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na odhalování příčin těchto neshod a odstraňovaly je; vyzývá Komisi, aby zejména ve sporných případech navrhla případně změny právních předpisů EU, aby se tak vyřešily sporné otázky týkající se jejich výkladu;

10.  bere na vědomí úspěch projektu Komise „EU Pilot“; varuje však, že ačkoli tato situace může přinést snížení počtu případů nesplnění povinností, může vést k tomu, že bude Komise nucena zabývat se nejsložitějšími případy v rámci formálního řízení o nesplnění povinností, což může rovněž prodloužit dobu trvání těchto případů; obává se, že by to mohlo způsobit prodloužení lhůt pro řešení nedostatků na vnitřním trhu;

11.  bere na vědomí, že téměř 50 % nevyřešených řízení o nesplnění povinností vnitřního trhu souvisí s daněmi a životním prostředím; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost lepšímu a včasnějšímu uplatňování a provádění předpisů EU v těchto dvou oblastech;

12.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že případy porušení práva EU se budou urychleně řešit v rámci řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby zavedla zrychlený postup pro nesplnění povinnosti a zvážila zřízení nezávislého orgánu v rámci Komise, který by měl za úkol stíhat případy porušení pravidel vnitřního trhu a po obdržení souhlasu sboru komisařů vést řízení o nesplnění povinnosti;

13.  vyzývá Komisi, aby více využívala síť SOLVIT jakožto první místo, kam směřovat stížnosti ohledně chybného provádění předpisů EU v přeshraničním kontextu; vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila, že případy, které nebude možné vyřešit prostřednictvím sítě SOLVIT, budou náležitě prověřeny;

14. vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala podporu při provádění předpisů EU, a to tak, že bude vyvíjet nové nástroje, jako jsou např. pokyny pro provádění a kontaktní místo pro informace ohledně provádění ;

15.  konstatuje, že průměrná délka řízení o nesplnění povinnosti je příliš dlouhá, a vyzývá Komisi, aby přijala efektivní opatření k jejímu zkrácení; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o takovýchto opatřeních;

16.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala nové způsoby, jimiž lze zajistit, aby členské státy včas a v plném rozsahu prováděly rozsudky a postupy Soudního dvora;

17.  vyzývá Komisi, aby hodnotící zprávu o vnitřním trhu doplnila o další nová kritéria pro sledování správného provádění stávajících právních předpisů, aniž by se tím zhoršila její srozumitelnost;

18.  vyzývá Komisi, aby v hodnotící zprávě o vnitřním trhu představila měnící se podíl jednotlivých odvětví, pokud jde o řízení o nesplnění povinností, oproti předchozí zprávě a aby navrhla hodnocení příčin nejvýznamnějších změn, pokud jde o počet zahájených řízení;

19.  vyzývá členské státy, aby obnovily své úsilí o lepší plnění cílů; potvrzuje, že dokončení vnitřního trhu spojené s lepším a včasnějším prováděním stávajících a nových právních předpisů představuje efektivní způsob boje proti hospodářské krizi;

20.  zdůrazňuje, že členské státy by měly nadále zmenšovat své zpoždění v provádění, aby splnily cíl 1 %; bere na vědomí, že by bylo vhodné věnovat zvláštní pozornost a dát přednost těm směrnicím, u nichž termín pro provedení ve vnitrostátním právu vypršel více než před rokem, což by situaci ohledně zdržení v provádění významně zlepšilo;

21.  vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o uplatňování čl. 260 odst. 3 Lisabonské smlouvy ohledně toho, že Evropský soudní dvůr má možnost okamžitě ukládat pokuty v případech, kdy se zjistí, že členské státy nesplnily svou povinnost provést právní předpisy EU;

22.  vyzývá Komisi, aby poskytla hodnocení údajů zjištěných v souvislosti s peticemi předloženými Parlamentu na téma obtíží na jednotném trhu a zahrnula jej do výročního přezkumu správy (Annual Governance Check-up); zdůrazňuje, že je třeba brát větší ohled na proces předkládání a projednávání petic s cílem zlepšit legislativní proces EU a přiblížit jej občanům;

23.  konstatuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se rozšířily pravomoci Evropského parlamentu, pokud jde o utváření a přezkumy právních předpisů EU; žádá, aby závěry hodnotící zprávy hrály roli ve strukturovaném dialogu mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty;

24.  vyzývá Komisi, aby zajistila zveřejnění srovnávacích tabulek, aby trvala na tom, že členské státy formálně přijmou snížení kvantitativních cílů pro deficit provádění a souladu vnitrostátních právních předpisů, a to na 0,5 % u deficitu provádění a na 0,5 % u deficitu souladu, a aby zajistila efektivnější uplatňování řízení o nesplnění povinnosti pomocí kvantitativních cílů pro jednotlivé fáze postupu, neboť jsou nezbytné pro důkladné a komplexní provádění právních předpisů pro jednotný trh, jak Komise uvedla v Aktu o jednotném trhu;

25.  vyzývá členské státy, aby systematicky poskytovaly patřičné srovnávací tabulky, v nichž bude uvedeno, jak probíhá provádění směrnic o vnitřním trhu ve vnitrostátních předpisech;

26.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zlepšit kvalitu návrhů evropských právních předpisů; vítá úsilí vynaložené na lepší a inteligentnější legislativní práce a vybízí všechny tři orgány podílející se na legislativním procesu, aby se nadále snažily zlepšovat kvalitu právních předpisů, které společně vytváří;

Zajištění vnitřního trhu podnikům a občanům

27.  vyzývá Komisi, aby nalezla způsob, jak posílit koordinaci a zlepšit praktickou spolupráci mezi nástroji, jako je síť SOLVIT, portál Vaše Evropa – poradenství, Evropská podniková síť, síť Evropských spotřebitelských center, Evropská služba zaměstnanosti, IMI, informační síť Europe Direct a jednotná kontaktní místa, a zabránila zdvojování úsilí a zdrojů a dosáhla tak efektivnějšího řízení;

28.  vyzývá Komisi, aby navrhla způsob, jak nástroje, jako je např. síť SOLVIT, lépe začlenit do petičního procesu Evropského parlamentu;

29.  zdůrazňuje, že v průběhu let se síť SOLVIT ukázala být jednoduchým, rychlým a nákladově efektivním nástrojem pro řešení problémů, které mají při nevhodném uplatňování pravidel jednotného trhu dopad na občany i podniky; zdůrazňuje nicméně, že síť SOLVIT je dosud z velké části roztříštěna a nedostatečně využívána; naléhavě žádá Komisi, aby soustředila větší úsilí na odbornou přípravu, vzdělávání a výměnu osvědčených postupů mezi zaměstnanci sítí SOLVIT;

30.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že střediska sítě SOLVIT budou řádně vybavena personálem a že koordinace a komunikace bude na potřebné úrovni probíhat na všech stupních státní správy stejně jako mezi různými útvary Komise, čímž se zaručí provedení rozhodnutí; vyzývá Komisi, aby provedla aktualizaci svého doporučení z roku 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu v souladu s návrhy, které jsou obsaženy v pracovním dokumentu služeb Komise s názvem „Podpora efektivního řešení problémů jednotného trhu“ (Reinforcing effective problem-solving in the Single Market);

31.  bere na vědomí, že komplikované postupy v oblasti sociálního zabezpečení jsou jednou ze záležitostí, které brání mobilitě pracovníků v Evropě; vyzývá, aby bylo na řešení případů, které se týkají sociálního zabezpečení, věnováno více zdrojů sítě SOLVIT;

32.  zdůrazňuje význam zapojení blízkých partnerů do rámce sítě SOLVIT, zejména s ohledem na snížení zátěže pro střediska sítě SOLVIT; zdůrazňuje, že spolupráce s blízkými partnery se v minulosti prokázala jako účinná, mimo také díky jejich přímému kontaktu s občany a podniky; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že budou mít blízcí partneři k síti SOLVIT přístup v plné míře;

33.  vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o to, aby bylo možné občanům a podnikům nabídnout ucelený virtuální soubor informací a poradenských služeb, zejména prostřednictvím dalšího rozvoje portálu Vaše Evropa coby jediného místa pro online přístup k informacím a poradenství; bere však na vědomí, že je důležitý přímý lidský kontakt, a proto v této souvislosti navrhuje doplnit toto úsilí o vznik jednotného kontaktního místa pro občany a spotřebitele prostřednictvím kanceláří zastoupení Komise v jednotlivých členských státech; zastává názor, že cestou k dosažení tohoto cíle je propojení styčných úředníků ze sítě SOLVIT, z portálu Vaše Evropa – poradenství, Evropské podnikové sítě, ze sítí Evropských spotřebitelských center a z Evropské služby zaměstnanosti v rámci kanceláří zastoupení a že by to rovněž přineslo lepší koordinaci a soudržnost;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky za účelem podpory portálu Vaše Evropa ve vnitrostátní správě a rozvíjely spolupráci mezi tímto portálem a internetovými stránkami vnitrostátních úřadů;

35.  vyzývá Komisi, aby členské státy povzbuzovala k dalšímu posílení jednotných kontaktních míst a aby informace občanům poskytovala srozumitelným a praktickým způsobem a v plné míře tak využila spolupráce v oblasti podávání informací na evropské úrovni, jako je Vaše Evropa – poradenství;

36.  vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o tom, zda je proveditelné na jednotná kontaktní místa v každém členském státě dosadit zaměstnance Komise; domnívá se, že by to mohlo být řešení personálních nesnází sítě SOLVIT ve veřejné správě různých členských států; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je proveditelné dát síti SOLVIT konkrétní právní základ;

37.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že prostřednictvím portálů veřejné správy budou ve všech členských státech zřízena jednotná online kontaktní místa, dostupná v úředním jazyce hostitelské země a v angličtině; bere na vědomí, že jednotná kontaktní místa mají klíčový význam pro provádění směrnice o službách; s politováním konstatuje, že pouhá jedna třetina dostupných portálů veřejné správy umožňuje vyřizování záležitostí elektronickou cestou; vyzývá členské státy, aby v několika jazycích EU poskytovaly uživatelsky vstřícné informace ohledně pravidel pro online administrativu a postupů při poskytování služeb, což by v Evropě usnadnilo přeshraniční podnikání;

38.  vyzývá síť SOLVIT, portál Vaše Evropa – poradenství, Evropskou podnikovou síť, síť Evropských spotřebitelských center a Evropskou službu zaměstnanosti, aby vzaly na vědomí hlavní obavy občanů a podniků, které jsou vyjádřeny v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“, a podle nich sestavily priority své práce;

39.  vyzývá Komisi, aby zvážila, zda do svého hodnocení ve výročním přezkumu správy (Annual Governance Check-up) nezahrnout výsledky průzkumů Eurobarometru, čímž by přispěla k větší informovanosti při rozhodování;

40.  bere na vědomí nedávno zveřejněné dokumenty týkající se 20 připomínek, které vznikly na základě usnesení ze dne 20. května 2010; poukazuje na uvedené informace, legislativní nedostatky a nedostatky při provádění předpisů, které na jednotném trhu stále přetrvávají, stejně jako na nedostatečné povědomí spotřebitelů a podniků o jejich právech a povinnostech, což jim znemožňuje těžit z výhod jednotného trhu; zaručuje se, že bude s občany více komunikovat o právech, která pro ně z jednotného trhu vyplývají, a vyzývá k tomu i Komisi a členské státy;

41.  vyzývá Komisi, aby podala zprávu o hlavních překážkách vnitřního trhu, zejména těch, na něž naráží občané a spotřebitelé s nějakým typem postižení, a aby zajistila, že k jejich odstranění bude vyvinuto zvláštní úsilí;

42.  doporučuje užší koordinaci mezi sítí SOLVIT a projektem „Pilot EU“ s cílem dosáhnout lepší koordinace a výměny osvědčených postupů;

43.  bere na vědomí úspěch prvního Fóra o jednotném trhu a chápe jej jako příležitost prověřit pokrok na jednotném trhu a přispět k tomu, aby se občané a podniky seznámili se svými právy, nároky a povinnostmi v rámci jednotného trhu; vítá tuto událost jako příležitost k dalšímu upozornění na stávající překážky řádného fungování vnitřního trhu; znovu připomíná, že je důležité, aby Komise a členské státy přijaly opatření směřující k odstranění těchto překážek a k přenesení zájmů občanů a podniků do centra pozornosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly tuto dynamiku a nadále zapojovaly a posilovaly zúčastněné strany pravidelným pořádáním Fóra o jednotném trhu a doplnily jej o časté návštěvy, jejichž účelem bude hodnotit a podporovat jednotný trh v jednotlivých členských státech;

o
o   o

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 176, 7.7.2009, s. 17. (2) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84. (3) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 25. (4) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 10. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0543.