Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 165, 166 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí program Mládež v akci na období 2007 až 2013(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/37/ES ze dne 27. listopadu 2009 o Evropském roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011)(4),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. dubna 2006 o uznávání významu neformálního a informálního učení v oblasti evropské mládeže(5),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2007 o dobrovolné činnosti mladých lidí (14427/1/2007),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 16. května 2007 o provádění společných cílů v oblasti dobrovolné činnosti mladých lidí(6),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2008 o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie(7),

–  s ohledem na doporučení 2006/961/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility(8),

–  s ohledem na své písemné prohlášení ze dne 10. března 2011 o vytvoření evropských stanov pro vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. října 2011 o úloze dobrovolných činností v sociální politice (14552/2011),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o úloze dobrovolných činností ve sportu při podpoře aktivního občanství(10),

–  s ohledem na zprávu Komise za rok 2010 o občanství Unie nazvanou „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“ ze dne 27. října 2010 (COM(2010)0603),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 5. září 2007 nazvané „Podpora plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti“ (COM(2007)0498),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27 dubna 2009 nazvané Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení – „Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže“ (COM(2009) 0200),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 15. září 2010 nazvané „Mládež v pohybu, iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. září 2011 o politikách EU a dobrovolnictví: „Uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU“ (COM(2011)0568),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU: první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“ (COM(2010)0683),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o úloze dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti(11),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0166/2012),

A.  vzhledem k tomu, že dobrovolnictvím se rozumí činnosti formální, neformální a informální a činnosti týkající se odborného vzdělávání a učení na základě svobodné vůle, volby a motivace jedince, jež se provádějí bez finančního zisku a ve prospěch nevýdělečné záležitosti a jež jsou prospěšné pro dobrovolníky, příjemce služeb od sdružení dobrovolníků, komunity a pro celou společnost;

B.  vzhledem k tomu, že úspěch Evropského roku dobrovolné činnosti na podporu aktivního občanství (2011) na vnitrostátní, regionální, lokální a evropské úrovni má pozitivní výsledky, pokud jde o zvýšenou viditelnost a osvětovou činnost mezi veřejností, a měl by ovlivnit další vypracovávání veřejných politik;

C.  vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost je považována za zkušenost s informálním vzděláváním vhodným pro osoby jakéhokoli věku, i vzhledem k výhodám, které nabízí, pro osobní rozvoj, spravování kolektivního prostoru, posilování demokracie, občanských hodnot a sociální solidarity a účast na demokratickém životě, mezikulturním vzdělávání a získávání sociálních odborných znalostí, stejně jako k jejímu přínosu k plnění cílů politik Evropské unie v oblasti sociálního začlenění a boje proti diskriminaci a v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, kultury, rozvoje dovedností a občanství;

D.  vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost je důležitým faktorem při vytváření společenského kapitálu a pro podporu společenské a hospodářské soudržnosti, a k tomu, že neformální vzdělávací příležitosti představují pro dobrovolníky možnost získat dovednosti, jež zlepší jejich zaměstnatelnost a přispějí tak k realizaci strategie růstu Evropa 2020;

E.  vzhledem k tomu, že vzrůstá počet občanů EU všech věkových kategorií, kteří jsou zapojeni do dobrovolné činnosti v odvětvích vzdělávání, kultury, politiky mládeže, sportu, životního prostředí, udržitelného rozvoje, zdravotnictví, přistěhovalectví, obrany práv, společenské odpovědnosti podniků a vztahů EU se třetími zeměmi;

F.  vzhledem k mimořádné různorodosti kultur, tradic, právních systémů a způsobů organizace dobrovolné činnosti v členských státech EU, ale také k různým stále přetrvávajícím překážkám této činnosti, neboť v mnoha právních systémech členských států není dobrovolná činnost uznávána vůbec nebo je uznávána neadekvátním způsobem , a vzhledem k tomu, že nesmí nahrazovat činnosti, které by potenciálně mohly vytvářet placená pracovní místa;

G.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize a fiskální konsolidace ohrožují finanční udržitelnost mnoha nevládních organizací a sdružení dobrovolníků, kteří denně v celé Evropě pracují na posílení aktivního občanství, solidarity a sociálního začlenění;

H.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize a politické a ekonomické faktory mají dopad na udržitelné financování a získávání finančních prostředků určených na dobrovolnou činnost;

I.  vzhledem k tomu, že řada projektů a organizací vedených dobrovolníky nemá zdroje potřebné pro získání finančních prostředků v rámci stávajících evropských programů z důvodu nadměrné administrativní zátěže a byrokracie;

J.  vzhledem k přidané hodnotě činnosti EU při podpoře spolupráce mezi členskými státy a při výměně informací a osvědčených postupů v rámci dobrovolné činnosti při dodržení zásady subsidiarity;

1.  vyzývá členské státy, které nemají jasný nebo adekvátní právní rámec pro dobrovolníky, aby takový rámec zavedly a vypracovaly národní strategie na podporu rozvoje dobrovolných činností, včetně uznání práv dobrovolníků, a aby zajistily ochranu a rovný přístup všem, bez diskriminace, zejména k odpovídající a kvalitní zdravotní péči a sociální ochraně;

2.  vyzývá členské státy, které nedosáhly významnějšího pokroku v oblasti dobrovolných činností, aby této oblasti věnovaly v budoucnu při tvorbě politik a jejich plánování a financování větší pozornost;

3.  vyzývá členské státy, aby zajistily uznání a dodržování práv a povinností dobrovolníků a aby o nich dobrovolníky informovaly; navrhuje, aby členské státy v tomto ohledu vycházely z Evropské charty práv a povinností dobrovolníků, která byla vypracována na konferenci zúčastněných stran během druhé konvence mládeže o dobrovolnictví v roce 2011 a která by mohla sloužit jako reference pro vypracování politik a vnitrostátních právních předpisů v této oblasti;

4.  žádá vnitrostátní, regionální a místní orgány a orgány EU, aby věnovaly zvláštní pozornost znevýhodněným mladým lidem a mladým lidem s omezenými možnostmi (především osobám se zdravotním postižením) s cílem umožnit jim podílet se na dobrovolné práci a za tím účelem využívat odpovídající pedagogickou a finanční podporu;

5.  poukazuje na to, že dobrovolnictví snižuje nebezpečí sociálního vyloučení a že je nezbytné do této činnosti zapojit všechny sociální skupiny, zejména občany se zdravotním postižením; upozorňuje na to, že je důležité zajistit, aby se dobrovolnictví stalo široce uznávanou činností a aby byly odstraněny různé překážky, se kterými se potýká;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné dobrovolnou činnost zpřístupnit i přistěhovalcům a menšinám, neboť zásadním způsobem umožňuje jejich integraci a sociální začlenění;

7.  konstatuje, že spolupráce dobrovolníků ze zemí Evropské unie a ze třetích zemí má pozitivní dopad, a zdůrazňuje, že tato spolupráce je obzvlášť důležitá v rámci evropské politiky sousedství; poznamenává rovněž, že kromě hlavních výhod vyplývajících z dobrovolné činnosti může tato činnost přispět také k podpoře demokracie a právního státu ve třetích zemích;

8.  žádá Radu a Komisi, aby nadále vedly a urychlily jednání o pružnějších režimech pro udělování víz státním příslušníkům třetích zemí, kteří chtějí vstoupit do Unie za účelem dobrovolné činnosti, pokud splňují kritéria k výkonu dobrovolných činností;

9.  vyzývá členské státy, aby provedly ustanovení směrnice Rady 2004/114/ES(12) o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby a aby zjednodušily postupy udělování víz osobám, které chtějí vykonávat dobrovolnou činnost v rámci evropské politiky sousedství;

10.  poznamenává, že dobrovolnictví zapojuje občany do hospodářsky, sociálně a ekologicky udržitelného místního a přeshraničního rozvoje a může často zajistit rychlé poskytnutí pomoci při katastrofách; zdůrazňuje, že rovněž hraje významnou úlohu při rozvoji solidarity, aktivního občanství a mezikulturního vzdělávání, poskytuje dobrovolníkům příležitost učit se jazyk a poznat kulturu země, ve které pracují, čímž posiluje sociální soudržnost a participativní demokracii;

11.  vybízí členské státy, aby uznaly výhody účasti na přeshraniční dobrovolné činnosti, která občanům poskytuje nové dovednosti, zlepšuje jejich zaměstnatelnost a mobilitu a upevňuje další sociální začleňování, a aby podporovaly spolupráci mezi organizátory dobrovolné činnosti v zemích EU s cílem podnítit mobilitu dobrovolníků všech věkových kategorií v celé Evropě, jejímž cílem je umožnit vzájemné mezikulturní obohacení;

12.  vyzývá Komisi, aby posílila infrastrukturu dobrovolnických organizací a center za účelem poskytování informací a odborné přípravy a koordinace činnosti dobrovolníků a jejich organizací;

13.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila zprávu upozorňující na překážky, které stojí v cestě přeshraniční dobrovolné činnosti, jako jsou věkové limity u pojištění, a případně předložila legislativní návrhy;

14.  poukazuje na to, že je nezbytné zaručit rozvoj kvalitní dobrovolné činnosti na vnitrostátní i přeshraniční úrovni, a to pomocí strukturovaného rámce podrobných informací a odpovídající přípravy dobrovolníků, včetně aktuálních osvědčených postupů, rozvoje hostitelských kapacit dobrovolnických organizací na místní i vnitrostátní úrovni, uznání práv dobrovolníků s cílem sladit jejich dobrovolnou práci s jejich osobním životem, a vytvořením nezbytných infrastruktur na všech úrovních;

15.  poukazuje na význam rozvoje činností schopných motivovat potenciální dobrovolníky a nasměrovat jejich úsilí na zúročení schopností a dovedností každého člověka a zvýšení kvality dobrovolné činnosti ve všech subjektech a partnerstvích a v každém členském státu, a to se zvláštním zaměřením na dobrovolné činnosti přeshraničního charakteru;

16.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly využívání dobrovolnického času jakožto prostředku finanční spoluúčasti na evropských projektech, zejména v případě přeshraničních iniciativ;

17.  naléhavě žádá členské státy, aby rozvíjely mezinárodní dobrovolné iniciativy a programy činnosti, které budou překračovat hranice EU, a v tomto ohledu připomíná úspěšné příklady a osvědčené postupy používané v některých členských státech;

18.  vyzývá členské státy, aby podporovaly školicí programy, vytvářely příručky a materiály s tematikou řízení dobrovolnictví a projekty, která budou občany motivovat k zapojení do přeshraničních dobrovolných činností;

19.  vyzývá Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány a různé organizace občanské společnosti o zkvalitnění informačních sítí, aby se všichni mohli seznámit s příležitostmi k dobrovolné práci, o odstranění překážek účasti, o zlepšení přístupu k osvědčeným postupům v oblasti dobrovolné činnosti a o podporu přeshraniční spolupráce;

20.  navrhuje proto aby byl ve spolupráci s organizacemi a sdruženími působícími v této oblasti a především jejich evropskými sítěmi vytvořen centrální portál EU, který by zahrnoval databázi osvědčených postupů v oblasti dobrovolné činnosti, obsahoval by i oddíl věnovaný přeshraniční dobrovolné činnosti a poskytoval informace o dostupných programech, nákladech na ně a o jejich podmínkách a umožňoval by tak výměnu informací o administrativních nákladech, právních a daňových aspektech dobrovolné činnosti, překážkách bránících přístupu k programům a o tom, jak nejlépe se s nimi vyrovnat;

21.  vyzývá členské státy, aby používaly příručku Mezinárodní organizace práce (MOP) o měření dobrovolné činnosti a příručku Organizace spojených národů o neziskových organizacích s cílem poskytnout srovnatelné statistické údaje a získat jasnou představu o významném příspěvku dobrovolnictví a o potřebách dobrovolníků a subjektů nabízejících dobrovolnou činnost v celé Evropské unii;

22.  vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k přijetí příručky Mezinárodní organizace práce (ILO) o měření dobrovolné činnosti s cílem zajistit spolehlivé srovnatelné údaje, jež mohou pomoci ke zdokonalení monitorování a tvorby politik;

23.  poznamenává, že pro starší občany, kteří se zapojují do dobrovolné činnosti, není tak obtížné přejít z práce do důchodu, tedy postupně opustit aktivní práci;

24.  zdůrazňuje, že je důležité informovat o dobrovolné činnosti i občany v seniorském věku, kteří se chtějí této činnosti věnovat v jiné zemi EU, a nabídnout jim odpovídající finanční prostředky a podporu, neboť považuje aktivní třetí věk za zdroj moudrosti a zkušeností pro celou společnost;

25.  poznamenává, že dobrovolnictví přispívá k integraci, sociálnímu začlenění a sociálním inovacím a rovněž může přispět k potírání chudoby, čímž napomáhá k dosažení hospodářské a sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že dobrovolnictví rovněž podporuje mezigenerační solidaritu tím, že posiluje spolupráci mezi mladými lidmi a staršími občany, a je tak přínosem k aktivnímu stárnutí a k sociálnímu zapojení ve všech životních etapách a také napomáhá ke zlepšení ochrany životního prostředí;

26.  poukazuje na to, že dobrovolnictví zvyšuje toleranci mezi lidmi, vytváří lidský a sociální kapitál a hraje zásadní roli při zlepšování postavení sociálně vyloučených skupin; zdůrazňuje, že je nutné poskytnout přístup k co možná nejširší paletě dobrovolných činností, a vybízí Komisi, aby vytvořila evropské programy, které budou přístupnější a otevřené všem věkovým skupinám;

27.  vyzývá členské státy, aby stanovily vnitrostátní cíle v oblasti dobrovolné činnosti a aby zavedly postup předkládání oficiálních zpráv, monitorování a vyhodnocování této činnosti;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ocenily dobrovolnou činnost v oblasti sportu, zejména na místní úrovni, za účelem uznání významné úlohy dobrovolných sportovních organizací v posilování kultury, podpoře sociálního začleňování a rozvoji obcí, a aby odstranily překážky, které brání dobrovolné činnosti ve sportu v EU;

29.  naléhavě žádá vnitrostátní, regionální a místní orgány a orgány EU, aby uznávaly důležitý přínos dobrovolné činnosti i v oblasti ochrany životního prostředí a aby podporovaly dobrovolné činnosti zaměřené na vzdělávání v oblasti životního prostředí a činnosti v oblasti prevence a řízení krizových situací a ochrany uměleckého a kulturního dědictví;

30.  vyzývá hospodářské subjekty Evropské unie, aby aktivně podporovaly své zaměstnance a důchodce v jejich dobrovolných aktivitách;

31.  podporuje návrh Komise na vytvoření „evropského znalostního pasu “, aby byly schopnosti získané prostřednictvím dobrovolné činnosti oficiálně uznávány pro účely zaměstnání nebo vzdělávání, což je prvek důležitý pro motivaci případných dobrovolníků a pro vytváření cesty mezi neformálním učením a formálním vzděláváním;

32.  zdůrazňuje, že evropský znalostní pas by neměl být souhrnem nových jednotlivých osvědčení, ale komplexním dokumentem, v němž by měly být na žádost dobrovolníka zapsány všechny praktické zkušenosti, školení a emoční a sociální dovednosti a profesní kvalifikace získané v rámci programu celoživotního učení, včetně dovedností získaných prostřednictvím dobrovolné činnosti;

33.  navrhuje proto, aby se dovednosti získané prostřednictvím dobrovolné činnosti započítávaly studentům do kreditního systému ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System);

34.  vyzývá Komisi, aby zvážila vypracování podobného systému výpočtu a uznávání dovedností získaných v rámci dobrovolné činnosti u dospělých mimo univerzitní systém;

35.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve uvedla do praxe evropský znalostní pas; zdůrazňuje, že schopnosti nabyté v průběhu dobrovolné práce jsou rovněž velmi důležité v pracovní životě a dodávají CV přidanou hodnotu, a poukazuje na to, že dobrovolná práce může pomoci mladým lidem při výběru povolání;

36.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly kvalifikace a dovednosti získané v rámci dobrovolné činnosti uznávány jako druh neformálního a informálního vzdělání a praxe;

37.  poznamenává, že dobrovolná práce pomáhá dobrovolníkům rozšířit si obzory a rozvíjet svou osobnost, a zdůrazňuje skutečnost, že dobrovolnictví přináší členským státům i ekonomický prospěch, jelikož lidé, kteří se zapojují do dobrovolných aktivit, přispívají k vytvářejí HDP;

38.  vyzývá Komisi, aby se v rámci „evropského znalostního pasu“ zabývala potřebou soudržného a přenosného přístupu k prověřování a řádnému schvalování dobrovolníků, kteří pracují s dětmi nebo zranitelnými členy společnosti;

39.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely mechanismy potvrzování výsledků neformálního a formálního vzdělávání, což zvýší hodnotu a přenositelnost dovedností získaných mimo oblast formálního vzdělávání a zejména umožní získat na univerzitě díky dobrovolné činnosti dodatečné kredity ECTS, a aby rovněž prozkoumaly možnosti, jak odstranit daňové překážky, kterým čelí dobrovolníci účastnící se přeshraničních aktivit;

40.  navrhuje, aby byl vytvořen rámec odborné přípravy a kvalifikací pro školitele dobrovolníků a aby byl tento rámec začleněn do evropského rámce kvalifikací za účelem zlepšení mobility školitelů dobrovolníků a rozšíření převoditelnosti dovedností a schopností, jež byly získány díky dobrovolné činnosti;

41.  vyzývá členské státy, aby podporovaly dobrovolnou činnost zaměstnanců a dobrovolnictví podporované zaměstnavateli, mimo jiné v rámci sociální odpovědnosti podniků;

42.  podporuje návrh Komise na vytvoření Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, díky němuž se zvýší účast dobrovolníků na činnostech v oblasti solidarity, jež souvisejí s politikou humanitární pomoci EU;

43.   vyzývá Komisi, aby v rámci vytváření tohoto dobrovolnického sboru od počátku brala rovněž v úvahu existující struktury a aktivně je zapojovala; mimoto zdůrazňuje, že není žádoucí zdvojování struktur v oblasti civilní ochrany a že je třeba se jí vyhnout;

44.  naléhavě žádá vnitrostátní, regionální a místní orgány a orgány EU, aby zajistily odpovídající a trvalé financování a aby zjednodušily správní postupy a také daňové pobídky pro organizace zabývající se dobrovolnou činností, včetně všech významných sdružení a sítí, zejména však pro malá sdružení s omezenými zdroji, s cílem zvýšit jejich úlohu a rozšířit jejich činnost a výsledky dosahované pro blaho společnosti;

45.  žádá proto, aby byla vyjasněna koncepce dotací pro sdružení, aby se financování dobrovolného sektoru nezaměňovalo se státní podporou, což by mohlo být na překážku hospodářské soutěži ve finančním sektoru;

46.  vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismus, jenž umožní členským státům, které si přejí posílit občanskou společnost, osvobodit od DPH všechny nebo téměř všechny činnosti a transakce prováděné dobrovolnickými neziskovými organizacemi; zdůrazňuje, že tento mechanismus by se měl vztahovat alespoň na menší neziskové organizace;

47.  vyzývá členské státy, aby dobrovolníkům zajistily právní jistotu – i co se týče otázek pojištění – tak, aby různé systémy v jednotlivých členských státech podporovaly přeshraniční dobrovolnictví a rovněž aby zajistily lepší poskytování informací dobrovolníkům v souvislosti s jejich právy a příslušnými regulačními a institucionálními opatřeními v jednotlivých členských státech;

48.  vyzývá Komisi, aby podporovala proces odstraňování stávajících překážek;

49.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti s přeshraničním dobrovolnictvím provedly přezkum svých opatření upravujících přeshraniční zdanění a sociální pojištění tak, aby tato opatření nevytvářela pro dobrovolnictví další překážky a aby přeshraniční dobrovolníci mohli požívat výhod sociálního zabezpečení, na něž mají podle nařízení (ES) č. 883/2004 nárok;

50.  zdůrazňuje, že dobrovolnictví, přestože je významným zdrojem v naší ekonomice a společnosti, nesmí být alternativou nebo náhradou za řádnou, placenou práci a za žádných okolností nesmí být důvodem pro neplnění povinností státu v sociální oblasti;

51.  domnívá se, že by tento aspekt měl být zdůrazněn především v oblasti poskytování péče, kde počet dobrovolníků neustále roste; dále poukazuje na to, že podpora dobrovolnictví jako prostředku k získávání, rozvoji a udržování dovedností by neměla vést k tomu, aby se dobrovolnictví stalo povinným požadavkem, protože to podrývá jeho podstatu;

52.  vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, a zejména orgány EU, aby seznámily zúčastněné aktéry a partnery dobrovolné činnosti se stávajícími evropskými programy, zejména těmi, jejichž cílem je „evropská územní spolupráce“ v rámci politiky soudržnosti, a aby k nim těmto subjektům usnadnily přístup, aby je mohly efektivněji využívat pro své přeshraniční projekty a činnosti;

53.  vyzývá členské státy, aby podporovaly a prováděly vnitrostátní programy pro přeshraniční dobrovolnictví v zájmu přispění k jeho rozvoji v celé EU;

54.  žádá především Komisi, aby se ujistila, aby v rámci vypracovávání nových víceletých programů bylo zajištěno financování projektů v oblasti dobrovolné činnosti a struktur, které dobrovolnou práci zajišťují, přičemž by měla vzít v úvahu důležité zkušenosti získané během Evropského roku dobrovolnictví 2011, a aby rozvíjela a podporovala účinnou koordinaci mezi institucemi s cílem prosazovat úlohu dobrovolné činnosti v politikách EU;

55.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly všechny informace o dostupném financování a příslušných programech pro projekty vedené dobrovolníky volně k dispozici a aby zabránila tomu, aby postupy podávání žádostí nebyly nedostupné kvůli nadměrné byrokracii;

56.  žádá Komisi o zajištění toho, aby na programy v různých oblastech politiky podporující přeshraniční dobrovolné aktivity bylo vyčleňováno dostatečné množství finančních prostředků; vyzývá členské státy, aby aktivně uplatňovaly programy podpory vnitrostátního a přeshraničního dobrovolnictví; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost finanční podpoře infrastruktury dobrovolnictví; domnívá se, že by veřejné dotace měly být na dobrovolnou činnost přidělovány, aniž by byla kterákoli organizace diskriminována;

57.  navrhuje, aby byla zřízena přeshraniční síť dobrovolnických organizací různých členských států koordinací stávajících dobrovolnických organizací, čímž by se usnadnila výměna osvědčených postupů a zkušeností, a je toho názoru, že by nová kontaktní místa měla být otevřena pouze v těch členských státech, v nichž ještě podobné struktury neexistují;

58.  vyzývá Komisi, aby navrhla „evropský statut pro sdružení“, který by těmto sdružením poskytnul právní rámec, na jehož základě by mohla působit, snížit administrativní náklady spojené s přeshraničními dobrovolnými činnostmi a zřídit dobrovolnické struktury na evropské úrovni, které by podporovaly mobilitu dobrovolníků v rámci EU;

59.  zdůrazňuje úlohu dobrovolné práce při podpoře politik EU;

60.  vyzývá Komisi, aby náležitě uznala a podporovala dobrovolnictví v příslušných politikách EU a zohlednila přitom mezioborovou povahu těchto aktivit a zajistila, aby tyto politiky samy podporovaly rozvoj dobrovolnictví a zapojení všech vrstev společnosti;

61.  vyzývá Komisi, aby v programech a projektech EU náležitě uznala skutečný přínos, který práce dobrovolníků společnosti přináší;

62.  vyzývá Komisi, aby vyčlenila odpovídající prostředky na vytvoření rozvojového fondu Evropského dobrovolnického centra, který by se zaměřoval na rozvoj infrastruktury pro podporu dobrovolnictví;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby umožnily vykazovat čas, který dobrovolníci věnují svým činnostem, jako formu finanční spoluúčasti na všech projektech financovaných EU, a to jako nepeněžitý vklad s určitou finanční hodnotou;

64.  doporučuje Komisi a členským státům, aby zachovaly kontinuitu mezi rokem 2011 a následujícími lety a aby buď do Evropského roku aktivního stárnutí (2012), nebo do návrhu Evropského roku občanů (2013), důrazně začlenily rozměr dobrovolné činnosti, která je výrazem aktivního občanství umožňujícího společenskou integraci i občanů seniorského věku;

65.  upozorňuje na to, že je nutné propagovat dobrovolnictví zejména během Evropského roku občanů 2013, a vyzývá Komisi, aby zařadila podporu dobrovolnictví do politik mezinárodní rozvojové pomoci, mimo jiné s cílem splnit veškeré úkoly stanovené rozvojovými cíli tisíciletí;

66.  podporuje formální přezkoumání návrhu interinstitucionálního programu v oblasti lidských zdrojů „Solidarité“ v orgánech a institucích EU, jehož cílem je usnadnit zapojení zaměstnanců orgánů a institucí a stážistů do dobrovolných, humanitárních a sociálních činností, a to jak jako součásti odborného vzdělávání zaměstnanců, tak i dobrovolných činností v jejich volném čase;

67.  zdůrazňuje skutečnost, že navrhovaný program je z hlediska nákladů úsporný, má vysokou přidanou hodnotu a napomohl by provádění politik a programů EU;

68.  doporučuje Komisi, aby vzhledem k mimořádné různorodosti útvarů odpovědných za dobrovolnou činnost v EU zachovala užitečná kontaktní místa vytvořená buď v rámci „EYV 2011 Alliance“ či její nástupnické dobrovolnické platformy, která spojuje mnohé dobrovolnické organizace se sítí občanské společnosti, nebo vnitrostátními koordinačními orgány, strategickými partnery a vládami členských států v této oblasti, a vybízí tato kontaktní místa, aby se zasadila o návrh na zřízení centrálního portálu EU jako panevropské platformy za účelem usnadnění další koordinace a větší přeshraniční aktivity;

69.  zdůrazňuje důležitost sítí kontaktů a výměny osvědčených postupů pro šíření informací o stávajících postupech v rámci EU, které mohou napomáhat přeshraniční dobrovolné činnosti a podporovat ji;

70.  žádá Komisi, aby případně přijala opatření týkající se politické agendy pro dobrovolnictví v Evropě (PAVE), kterou vypracovaly dobrovolnické organizace shromážděné v rámci „EYV 2011 Alliance“;

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 30. (2) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45. (3) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 32. (4) Úř. věst. L 17, 22.1.2010, s. 43. (5) Úř. věst. C 168, 20.7.2006, s. 1. (6) Úř. věst. C 241, 20.9.2008, s. 1. (7) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 8. (8) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5. (9) Přijaté texty, P7_TA(2011)0101. (10) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 24. (11) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 9. (12) Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.