Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 311 a 312 této smlouvy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu(2),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 29. června 2011 nazvaný „Rozpočet na projekt Evropa 2020“,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) musí Rada přijmout nařízení, kterým se stanoví VFR, jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování EU si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a provádění svých politik a rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů;

C.  vzhledem k tomu, že úřadující dánské předsednictví Rady hodlá předložit na červnovém zasedání Evropské rady „jednací osnovu“, v níž navrhuje alternativy pro všechny aspekty jednání, včetně otázky příjmů, neuvádí však v současné fázi žádné částky;

D.  vzhledem k tomu, že ve zmíněném usnesení ze dne 8. června 2011 Parlament stanovil své politické priority pro příští VFR, a to jak v legislativní, tak v rozpočtové oblasti, a stanovil tak jasnou výchozí pozici pro vyjednávání;

E.  vzhledem k tomu, že víceleté programy příštího VFR budou přijaty Parlamentem a Radou řádným legislativním postupem;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k vytvoření nových a skutečných vlastních zdrojů;

1.  zdůrazňuje, že rozpočet EU je rozpočtem pro investice se silným pákovým efektem, neboť 94 % jeho prostředků je určeno na podporu hospodářského růstu a pracovních příležitostí a na úlohu Unie coby celosvětového aktéra; zdůrazňuje, že i přes svůj omezený objem prostředků, pouze 2 % veřejných výdajů v Unii, rozpočet EU slučuje prostředky, funguje jako katalyzátor a umožňuje úspory z rozsahu a má přeshraniční dopad, a to za účelem dosažení společně stanovených politických cílů EU; je pevně přesvědčen, že rozpočet EU je velice účinným nástrojem, který umožní zvýšit strategické investice s evropskou přidanou hodnotou a ozdravit evropské hospodářství, aby bylo schopné zajišťovat růst a zaměstnanost a současně s tím podporovat hospodářskou a sociální soudržnost v celé Unii; zdůrazňuje proto, že rozpočet EU musí hrát paralelně s opatřeními ke konsolidaci rozpočtů, které se v současné době provádí ve vnitrostátních rozpočtech, strategickou úlohu;

2.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 přijal naprostou většinou zprávu zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 SURE, jejíž obsah zůstává nadále v platnosti a již lze považovat za základ vyjednávací pozice při jednáních o dalším VFR na období 2014–2020; opakuje, že není možné plnit politické cíle Unie, aniž by k tomu byly vyčleněny odpovídající prostředky ze silného evropského rozpočtu; zdůrazňuje, že strategie Evropa 2020, kterou schválilo všech 27 členských států, by měla Unii pomoci překonat krizi a posílit svou pozici prostřednictvím vytváření pracovních míst a inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; potvrzuje svůj postoj, že nebude souhlasit s žádným návrhem, který Unii neumožní plnit její úlohu a dodržovat politické závazky, které již byly přijaty, případně plnit nové odpovědnosti;

3.  trvá na tom, že rozpočet by měl vykazovat náležitou rovnováhu mezi příjmy ze skutečně vlastních zdrojů a výdaji, jak to vyžaduje Smlouva; uvádí, že není připraven souhlasit z dalším nařízením o VFR, nebude-li dosaženo politické dohody o reformě systému vlastních zdrojů, která povede ke zrušení stávajících slev a dalších mechanismů finančních oprav a zajistí transparentnost, spravedlnost a udržitelnost; vítá legislativní návrhy Komise ze dne 29. června 2011 týkající se reformy systému vlastních zdrojů, včetně návrhů týkajících se daně z finančních transakcí (FTT) a nové evropské DPH jakožto zdrojů vlastních příjmů, jejichž cílem je snížit do roku 2020 podíl příspěvků členských států do rozpočtu EU, který vychází z HND, o 40 %, a napomoci tak snahám členských států o konsolidaci;

4.  s ohledem na makroekonomické souvislosti a výzvy spojené se světovými změnami a s ohledem na lepší a účinnější využití finančních prostředků EU trvá na tom, že VFR na období 2014–2020 musí umožňovat větší rozpočtovou flexibilitu, jak v rámci položek, tak i mezi nimi, a také mezi jednotlivými rozpočtovými roky tohoto rámce, aby bylo možné rozpočtové prostředky odpovídajícím způsobem přizpůsobovat podle vývoje okolností a priorit; trvá na zásadě jednoty v rámci rozpočtu EU a zdůrazňuje, že všechny politiky a programy EU by měly být zahrnuty do VFR s odpovídajícím financováním, a tím přispět k transparentnosti, předvídatelnosti a k odpovědnému nakládání s prostředky;

5.   rozhodně žádá, aby politická stanoviska přijatá Evropskou radou byla předtím, než Rada formálně předloží své návrhy, projednána mezi Parlamentem a Radou zastoupenou ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, aby byl získán souhlas Parlamentu s nařízením o VFR podle článku 312 Smlouvy o fungování EU; zdůrazňuje, že jednání o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů budou probíhat v rámci řádného legislativního postupu a budou ukončena, jakmile bude dosaženo dohody o finančních rozpočtech těchto programů; je připraven v případě potřeby plně využít svých pravomocí v rámci postupu souhlasu a řádného legislativního postupu, které mu byly uděleny Smlouvou;

6.  zdůrazňuje, že cíle a politiky VFR by měly být dohodnuty předtím, než k nim budou připsány příslušné částky, a zdůrazňuje, že Parlament a Rada by měly vést plnohodnotná jednání o všech aspektech souvisejících s VFR předtím, než stanoví příslušné částky a provedou konečné úpravy v celém souboru VFR; trvá na tom, že zásada „dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic“ je vhodným pracovním postupem;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládám členských států a také ostatním příslušným orgánům a institucím.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.